Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Vojtěch Filip)

222.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva Rady Evropy proti obchodování
s lidskými orgány (Santiago de Compostela, 25. 3. 2015)
/sněmovní tisk 1028/ - prvé čtení

Požádám pana ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, aby z pověření vlády tento tisk uvedl. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, přicházíme k další úmluvě Rady Evropy. Tentokrát je to poměrně čerstvá úmluvu podepsaná v Santiagu de Compostela 25. 3. 2015. Opouštíme téma terorismu, abychom se dostali k tématu neméně závažnému, a to je obchodování s lidskými orgány. Cílem této úmluvy je pochopitelně bránit takovému obchodu, a to tedy zejména opět kriminalizací příslušných činů, které jsou spjaty s obchodem s lidskými orgány za účelem jejich transplantace.

Náš právní řád je v zásadě v souladu se vším, co úmluva stanoví, až na několik drobných a racionálních výjimek, kde nám také úmluva umožňuje učinit tzv. výhradu, a my tuto výhradu činíme, konkrétně k článkům 4, 5 a 10.

Když to vezmu odzadu, článek 10 se týká okruhu osob, které se zavazujeme naším trestním právem postihovat, a to je poměrně klasická výhrada, kdy my, naše trestní právo neumí postihovat trestné činy spáchané mimo naše území lidmi, kteří nejsou našimi občany. Takže v tomto činíme tuto výhradu.

Další dvě výhrady, ty jsou obsahové. Pokud jde o článek 4, tak se jedná o to, že náš transplantační zákon, myslím, velmi rozumně za mimořádných okolností umožňuje odběr obnovitelné - zdůrazňuji obnovitelné - tkáně z těla nesvéprávného, zejména tedy dítěte. Pokud je příjemcem sourozenec dárce, představuje to možnost záchrany života příjemce, zároveň je tam zákonný zástupce, který dá souhlas, etická komise dá souhlas a dárce neprojevuje nesouhlas. Čili v tomto směru potřebujeme učinit tuto výhradu takto omezenou a tu tedy činíme.

Druhá výhrada se potom týká toho, že ta úmluva si tam také dává, že se v případě takových kriminálních jednání nebudou využívat ty orgány, buňky nebo něco takového nijak. A naše právo umožňuje takto zabavené tkáně výjimečně využít pro vědu a byla by škoda, kdyby to možné nebylo. Takže to je druhá výhrada, kterou činíme.

Prosím i v tomto případě o podporu. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi za úvodní slovo. Ještě než dám slovo zpravodaji, přečtu omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Z jednání mezi 12.30 a 19.00 hodin se omlouvá pan poslanec Jan Farský, z dnešního dne od 14.30 do konce jednacího dne pan poslanec Pavel Havíř, od 14.30 do konce jednacího dne pan poslanec Šincl, pan poslanec Ivan Pilný z pracovních důvodů na celý den a paní poslankyně Chalánková mezi 10.00 a 13.00 hodin.

Nyní tedy prosím o slovo zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Pavla Plzáka. Pane zpravodaji, máte slovo.

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, členové vlády, tato úmluva reaguje na to, že se nezákonný obchod s lidskými orgány ve světě opravdu stal velkým problémem, který jednak poškozuje lidská zdraví a jednak jsou při něm porušována lidská práva. Všichni víme o tom, co se děje třeba v Číně s některými odsouzenci na smrt, že někteří lidé v chudých regionech světa prodávají své orgány bohatším lidem nebo do bohatších států, a na toto se snaží reagovat tato úmluva.

V roce 2008 se Rada Evropy a OSN dohodly na tom, že zmapují oblast tohoto obchodování s lidskými orgány, a nechaly vypracovat studii. Výsledkem té studie bylo konstatování, že mezinárodněprávní úprava této oblasti nepostihuje v celé její šíři tuto problematiku a že by bylo vhodné přijmout komplexní mezinárodní úpravu. Tato úprava byla pod záštitou evropského výboru pro trestní problematiku předložena a schválena výborem ministrů Rady Evropy 9. července 2014 a celá úmluva byla předložena poměrně nedávno k podpisu členským státům Rady Evropy 25. března 2015 ve španělském Santiagu de Compostela. Do dnešního dne tuto úmluvu podepsalo 17 států včetně ČR, která ji podepsala v den jejího otevření k podpisu.

O čem tato úmluva je? Tato úmluva se zaměřuje především na trestněprávní otázky spojené s obchodováním s lidskými orgány, má chránit oběti a vyžaduje trestněprávní postih celé škály jednání na jednotlivých státech Rady Evropy. Stanovuje tedy povinnost členským státům zajistit trestnost úmyslného odběru lidského orgán atd. a navrhuje příslušné sankce, příslušná preventivní opatření a další věci na ochranu a podporu lidí, kteří v tomto pohybují nebo se stanou oběťmi této problematiky.

Tady bych chtěl říct, jak řekl pan ministr, že řada států již má tuto problematiku poměrně dobře zpracovánu ve své legislativě včetně ČR, a pokud tam byl nějaký nesoulad, který byl přijatelný, bylo v určitých článcích této úmluvy umožněno, aby si jednotlivé státy uplatnily výhradu vůči této úmluvě, což učinila, jak řekl pan ministr, i Česká republika.

Chtěl bych říci, že se tím budeme zabývat na zahraničním výboru, ale myslím, že problematika souladu s naší legislativou by si zasloužila i projednání na ústavněprávním výboru, protože, jenom pro vaši informaci, kterých zákonů se to týká z naší legislativy, tak bych je zde rád vyjmenoval. Týká se to zákona č. 285/2002 Sb., tzv. transplantační zákon. Týká se to zákona č. 45/2013 Sb., tzv. antidiskriminační zákon. Týká se to zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Týká se to zákona č. 70/2002 Sb, trestněprávní úmluvy o korupci. Týká se to zákona č. 418/2011 Sb., zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a jeho novelizace ve znění zákona č 183/2016 Sb. Týká se to zákona č. 296/2008 Sb., o lidských tkáních a buňkách. Týká se to zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, a týká se to konečně i zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád.

Jenom v rychlosti bych pro vaši informaci tu smlouvu jaksi zrekapituloval. Ta smlouva má jednu preambuli, která říká, co je snahou. Snahou je vymýtit obchodování s orgány. A dále má několik článků.

Článek první stanovuje hlavní cíl úmluvy.

Článek druhý stanovuje rozsah a použití pojmů. Stanovuje takové pojmy jako to, co nazýváme obchodování s lidskými orgány, co se rozumí lidským orgánem. A já bych vždycky rád u toho článku jenom řekl právě, kterého zákona se to týká v naší právní úpravě. V tomto musíme říct, že tuto problematiku dobře zpracovává náš transplantační zákon, celkem bez problémů.

V článku číslo tři je stanovena povinnost uplatňovat zásady nediskriminace, což řeší náš antidiskriminační zákon.

Článek číslo čtyři říká, co je nezákonný odběr lidského orgánu a které věci se ho týkají. Říká také, a tady je například jako ukázka drobný nesoulad s naším transplantačním zákonem, že odběr nemůže být proveden bez svobodného, informovaného a specifického souhlasu žijícího či zemřelého dárce. Tady nám umožňuje, abychom si to ošetřili vlastní legislativou, protože náš transplantační zákon v § 10 říká, že nemusí být informovaný souhlas za života. Každý člověk, který zemře a za svého života nevyjádřil přímo nesouhlas, se považuje, že s transplantací nebo s použitím svých orgánů po své smrti souhlasí.

Dále bych chtěl říct, že tady si vyhradila, jak říkal pan ministr, naše republika první výhradu, která se týká právě odběru od dárců, kteří nejsou zcela svéprávní. Týká se to především dětí a dále osob, které jsou zbaveny způsobilosti k právním úkonům v plném rozsahu, resp. u dárců, kterými jsou osoby, které nenabyly plné svéprávnosti, nebo osoby s omezenou svéprávností anebo osoby, které s odběrem vyslovily souhlas, avšak s ohledem na jejich momentální zdravotní stav lze předpokládat, že nezvážily vše, co měly zvážit.

Článek číslo pět se týká použití nezákonně odebraných orgánů pro účely transplantace nebo pro jiné účely. Tady je kriminalizováno úmyslné použití nezákonně odebraných orgánů a řeší to zase trestní zákoník. Tady jsme uplatnili další výhradu, protože je rozdíl mezi českým trestním zákoníkem a úmluvou. Ta je v tomto směru poněkud širší, a buď bychom museli upravit novelou trestní zákoník, anebo jsme si dovolili uplatnit další výhradu.

Článek číslo šest kriminalizuje úmyslnou transplantaci mimo rámec vnitřního transplantačního systému. Řeší to jednak trestní zákoník, jednak transplantační zákon.

Článek číslo sedm definuje a postihuje nezákonné navádění, sjednávání, nabízení nebo žádání o neoprávněnou výhodu. V podstatě říká, že nikdo nemůže prodat svůj orgán nebo za to získat nějakou výhodu. To znamená, že nemůžete ani se svým vlastním orgánem obchodovat, to znamená, chtít výhodu za to, že například když zemřete, že bude váš orgán použit pro účely transplantací.

Článek číslo osm se týká uchovávání, skladování, přepravy, dovozu atd. nezákonně odebraných orgánů. Kriminalizuje, řeší trestní zákoník.

Článek číslo devět, a již se blížím ke konci, kriminalizuje napomáhání a účastnictví o pokus. Řeší trestní zákoník.

Článek číslo deset je poslední článek, ve kterém jsme uplatnili výhradu týkající se toho, kdy jednotlivé státy uplatní svou soudní pravomoc na lidech, kteří spáchají nějaký trestný čin v souvislosti s touto úmluvou.

Odpovědnost právnických osob řeší v článku číslo jedenáct. Máme řešeno zákonem o trestní odpovědnosti právnických osob. A tím se blížím ke konci.

Článek číslo dvanáct definuje sankce, opatření atd.

Následuje článek číslo třináct definující přitěžující okolnosti.

Článek číslo čtrnáct, předchozí odsouzení.

Již nebudu zdržovat, jenom jsem chtěl říci, já jsem na to upozornil pana ministra, že pro projednání a pro Sněmovnu je připraven návrh usnesení, ve kterém ale jsou uplatněny pouze dvě výhrady týkající se článku číslo čtyři a článku číslo deset, takže zřejmě po dohodě s panem ministrem bychom měli ještě toto usnesení upravit.

Na závěr bych chtěl navrhnout jako další výbor po garančním výboru zahraničním, aby se touto úmluvou zabýval ústavněprávní výbor. Už proto, aby zhodnotil soulad s naší legislativou, a myslím si, že vzhledem k problematice by bylo vhodné, aby se tím zabýval i výbor pro zdravotnictví.

Na závěr bych si dovolil navrhnout zkrácení lhůt na projednání ve výborech o 30 dní. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu. Otevírám obecnou rozpravu, do které ale nemám žádnou přihlášku. Takže se ptám, kdo se hlásí z místa. Nikoho nevidím. Požádám tedy pana zpravodaje, aby opakoval ten návrh v rozpravě na zkrácení lhůty, abychom to nezapomněli. Prosím, pane zpravodaji.

Poslanec Pavel Plzák: Takže bych si dovolil navrhnout zkrácení lhůt na projednání ve výborech o třicet dní na třicet dní. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kdo dál v rozpravě? Nikoho nevidím, rozpravu končím. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. A pan zpravodaj navrhoval výbor ústavněprávní a výbor pro zdravotnictví. Má někdo ještě další návrhy na další výbory? Není tomu tak. Takže budeme hlasovat jednotlivě o návrzích, které tady byly předloženy. Nejdříve návrh organizačního výboru, aby předložený návrh projednal výbor zahraniční. Já vás odhlásím a požádám vás o novou registraci, protože se změnil počet lidí ve Sněmovně. A jakmile se ustálí počet přítomných, budeme hlasovat o jednotlivých návrzích. Myslím, že to je v pořádku. Můžeme začít.

Hlasování číslo 169, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro přikázání zahraničnímu výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 169 z přítomných 95 pro 94, proti 1. Návrh byl přijat.

Nyní budeme hlasovat o návrhu na přikázání výboru ústavněprávnímu.

Zahájil jsem hlasování číslo 170 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 170 z přítomných 98 poslanců pro 76, proti 12. I tento návrh byl přijat.

Nyní návrh na projednání ve zdravotním výboru.

Zahájil jsem hlasování číslo 171 a ptám se, kdo je pro výbor pro zdravotnictví. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 171 z přítomných 99 poslanců pro 72, proti 9. I tento návrh byl přijat.

Nyní budeme hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty k projednání ve výborech o třicet dnů.

Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 172, které jsem zahájil a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 172 z přítomných 102 poslanců pro 55, proti 16. Návrh byl přijat.

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru zahraničnímu, výboru ústavněprávnímu a výboru pro zdravotnictví. Lhůta k projednání je třicet dnů. Děkuji panu ministrovi spravedlnosti, děkuji panu zpravodaji a končím bod č. 222.

Podle schváleného pořadu schůze budeme nyní pokračovat bodem 215. Tady požádám o účast u stolku zpravodajů pana ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka a zpravodaje pro prvé čtení Matěje Fichtnera. Jde totiž o

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.