Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Radek Vondráček)

289.
Ústní interpelace

Nejprve přicházejí na řadu ústní interpelace na pana předsedu vlády. Jako první byl vylosován se svou interpelací pan poslanec Jiří Valenta, kterého tímto prosím, aby se ujal slova.

 

Poslanec Jiří Valenta: (Nebyl zapnut mikrofon.) Tak ještě jednou děkuji za slovo. Ani ty své dvě minuty nevyčerpám. Jen bych chtěl říci, že asi jak všichni víte, tak 15. února t. r. projednala vláda účast ministrů na interpelacích před Poslaneckou sněmovnou a shledala, resp. premiér Sobotka shledal, že účast je tristní, až na výjimky. Od té doby, kdy toto řekl a jemu byla přiřčena 67procentní účast na interpelacích, se velice zhoršil. To znamená, že tady byl asi ze čtyř jenom dvakrát. To znamená, že to procento mu kleslo. Takže já bych mu chtěl jenom tímto způsobem vzkázat, aby se také polepšil, a svoji interpelaci, kterou bez něj projednávat nechci, tímto stahuji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane kolego. Já jsem to neřekl, ale pan předseda vlády Bohuslav Sobotka je omluven a zodpoví interpelaci písemně v souladu s jednacím řádem.

Další byl vylosován se svou interpelací pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, kvůli problémům ve Francii a Velké Británii se významně zvýšily nároky na tzv. notifikované osoby, a tím následně na výrobce zdravotnických prostředků. Došlo k radikálnímu nárůstu rozsahu uplatňovaných požadavků z pohledu kontroly notifikovanou osobou u výrobce, a tím i na personální obsazení, prováděné činnosti, postupy, věcné a formální dokladování a posouzení vlastností výrobků jak na straně notifikovaných osob, tak výrobců. Důsledkem toho je značné prodloužení dodacích termínů a zásadní skokový nárůst cen služeb notifikovaných osob a zvýšená organizační a ekonomická zátěž u výrobců s důsledkem prodloužení inovačního cyklu a snížení konkurenceschopnosti celého odvětví.

Existují určité možnosti zmírnění těchto důsledků: Jednak zakotvením povinnosti státem zřízených akademických a výzkumných organizací spolupracovat na procesu posuzování shody s výrobci a notifikovanými osobami, a to za úplatu v rámci standardní ekonomicko-obchodní činnosti. Na úrovni MPO a Ústavu pro normalizaci zpracovat jednoznačný závazný výklad požadavků na notifikované osoby a zajistit tak dlouhodobou stabilitu celého systému posuzování zdravotnických prostředků před uvedením na trh. Dnes je legislativa vykládána pouze pomocí různé nejlepší praxe nebo pomocí doporučujících dokumentů různých soukromých subjektů. Dále podpořit z veřejných zdrojů vznik a vybudování laboratorní a znalostní infrastruktury, která by ve spolupráci s akademickými a výzkumnými organizacemi poskytovala potřebné odborné služby pro výrobce a ratifikované osoby. Zvážit dotační program k podpoře uvádění nových zdravotnických prostředků na trh, a zmírnit tak ekonomické dopady na výrobce. To jsou nutné podmínky, které je třeba udělat v případě, že by stát chtěl podpořit české výrobce zdravotnických prostředků a notifikované osoby, které dělají certifikaci jejich výrobků.

Já si dovoluji požádat, pane premiére (upozornění na čas), o zapracování těchto připomínek výrobců. A protože to je problém mezirezortní, o nalezení řešení a pomoci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji, pane poslanče. Příště poprosím o lépe dodržení těch dvou minut.

Další se svou interpelací vystoupí pan poslanec Antonín Seďa. Připraví se pan poslanec Tomio Okamura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, vaše vláda projednala zprávu o průběhu vydávání majetku podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. V tomto materiálu byly uvedeny stovky žalob na obce, kraje, právnické a fyzické osoby. Přitom podle jednotlivých smluv se poskytuje jednotlivým církvím finanční náhrada v celkové výši 59 miliard korun. Podle veřejných informací se nejvíce soudí katolické řády. Rekordmanem v podávání žalob je nepočetný rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou, který vede přes 60 soudních sporů. Ale i další řády, jako jsou rytíři z německého řádu, maltézští rytíři či cisterciáci vedou řadu soudních sporů. Církve také podaly 119 určovacích žalob na obce.

Vážený pane premiére, chci se zeptat na postup vlády, která dohlíží na vydávání majetku. Podle mého názoru dochází ze stran jednotlivých církví k porušení jejich smluvního závazku, protože za nevydaný majetek dostávají finanční náhradu, a přitom se o tento majetek soudí. Jsou pouze dvě možnosti, jak tento problém řešit. Tím prvním je vypovězení smlouvy s těmi církvemi, které ji porušují. Druhou možností je krácení finančních náhrad, když bude majetek v rozporu s dohodou vydán. Proto se ptám, vážený pane premiére, jak bude reagovat vaše vláda v těchto uvedených případech. Děkuji za vaši písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Já jenom na podnět pana předsedy klubu TOP 09 upozorňuji, že interpelace na členy vlády budou zahájeny bezprostředně po vyčerpání přihlášek interpelací na nepřítomného předsedu vlády.

Pane poslanče Okamuro, máte své dvě minuty. Připraví se paní poslankyně Lorencová, jestli mě slyší.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, předchozí vlády se alespoň symbolicky snažily o řešení problému s důchody pro naše seniory. Vaše vláda však absolutně selhala a k avizované důchodové reformě vůbec nedošlo. Neschopnost vaší vlády cokoliv zásadního řešit, je do očí bijící. Sliby chyby. Senioři nadále živoří a nezbývá jim každý měsíc v jejich peněženkách o nic více, než tomu bylo za předešlé vlády Miroslava Kalouska a ODS. A nejen to. Za vaší vlády je to ještě horší, jelikož peníze ve skutečnosti máte, ale místo našim potřebným občanům vyplácíte každoročně stamiliony migrantům, které k nám natrvalo přijímáte a kteří nemají s naší republikou vůbec nic společného. Zároveň podporujete stamiliony i politické pro imigrantské neziskovky. Je to odporný přístup.

Místo aby si vaše vláda vybrala podporu našich potřebných občanů, vybral jste si cizí ekonomické migranty. Všichni víme, že stávající důchodový systém není schopen do budoucna financovat důchody všem tak, aby důstojně žili. Proto je důchodová reforma zcela nutná. Když se podíváme pravdě do očí, tak řešením nejsou migranti. A po pravdě v dlouhodobém důsledku není řešením ani zvyšování populace, protože věk dožití se zvyšuje a na druhou stranu republika není nafukovací.

Je třeba změnit celý systém tak, aby se starobní důchod stal sociální dávkou v garantované důstojné výši. Nejde udržet zásluhový princip, ale je třeba ho přetvořit na standard pro ty, kdo nemají šanci ze svého platu spořit nebo investovat. Je třeba důchody zvyšovat ne o procenta, ale o paušální tvrdé částky těm, co mají nejnižší důchody, s tím, že takový důchod si zaslouží jen ten, kdo do systému aktivně přispíval, a ten, kdo je skutečně bezmocný. Nelze systémově podporovat celoživotně parazitující jedince.

Pane premiére, berete jak vaše vláda, tak vy v potaz fakt, že dnes je situace opačná? Procentuální valorizace důchodů znamená, že se nejvyšší důchody zvyšují o tisíce a nejnižší jen o stokoruny. Máte nějaký plán, co s tím? Za celou dobu vaší vlády jste žádný plán důchodové reformy nepředvedli. Totálně jste zklamali. My za naše hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD, řešení máme.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Vaše interpelace bude zodpovězena písemně v souladu s jednacím řádem.

Nyní poprosím paní poslankyni Janu Lorencovou, kterou vidím přicházet, aby přednesla svoji interpelaci. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Lorencová: Děkuji. Jak je mým dobrým zvykem, přijdu na nádraží, nastoupím volným krokem a vlak se rozjede, tak jsem přišla na poslední chvíli teď. Omlouvám se.

Moje interpelace na nepřítomného pana premiéra spočívá v připomenutí toho, co se týká ještě dolu Paskov a OKD. Jde mi o to, že důl Paskov byl k 31. březnu uzavřen, a ono se v médiích objevuje v různých variantách, co se s tím dolem vlastně stalo. Někdo říká zakonzervován, někdo říká uzavřen, někdo říká připraven kdykoliv k otevření, někdo říká definitivně ztracen.

Důl Paskov, jestli se nepletu, a kolega Hájek mi to asi potvrdí, byl nejhlubší důl na Ostravsku. A jde o to, že všechny ostatní doly jsou definitivně ztracené nejenom pro naši, ale pro mnoho příštích generací. Už se v nich nikdy uhlí těžit nebude. A já chci vědět, jestli tento neuvěřitelný stav následujeme i v případě dolu Paskov. Jestli došlo k zakonzervování, a aby se jasně a zřetelně pan premiér vyjádřil, jestli důl Paskov byl zakonzervován, to znamená, kdykoli připraven k otevření a těžbě, nebo jestli se s ním stal stejný zločin, jako se stal s ostatními doly na Ostravsku.

Děkuji předem panu premiérovi za odpověď, ale trvám na tom, aby byla jednoznačné, ne aby to bylo o tom, kdy se poletí na Měsíc z České republiky.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Pan premiér odpoví písemně.

Další se svou interpelací vystoupí pan poslanec Karel Fiedler a připraví se pan poslanec Karel Rais. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Fiedler: Ano, pan premiér odpoví písemně, protože tradičně a velmi často na interpelacích nebývá přítomen, takže to není žádná novinka.

Já mám pomyslný na dálku dotaz na pana premiéra, který se týká naplňování jednak vládního programu, jednak akčního plánu, jednak volebních a předvolebních slibů, které jsou dávány a nejsou plněny. Já jsem tady o tom hovořil v úterý při zahájení této schůze. Chtěl bych jasnou odpověď, jestli tato koaliční vláda - nejedná se jen o poslanecký klub ČSSD, ale všechny tři, které jsou účastny vládní koalice - hodlá naplnit to, co slibuje ve vládním programu, v akčním plánu a v předvolebních slibech, a to je řešení problematiky exekucí, provádění teritoriality exekutorů.

To, co vláda navrhuje, nebo se zavazuje v akčním plánu k tomu, že v červenci letošního roku předloží nějakou novelu do Poslanecké sněmovny, to už jsme si tady řekli několikrát, všichni velmi dobře víme, že je plácnutí do vody, které rovnou říká: my to udělat nechceme. Protože novela, která má přijít do Sněmovny v červenci, v žádném případě nebude projednána, a tato koaliční vláda tím jasně říká: nehodláme dodržet svůj slib z vládního prohlášení, nehodláme dodržet to, co jsme formálně uvedli v akčním plánu, nehodláme dodržovat ani naše předvolební sliby, které se týkají řešení problematiky exekucí a teritoriality. Stejně tak ostatně, jako to sociální demokracie udělala s volebním podvodem ve věci restitucí na voliče.

Děkuji a jsem zvědavý na odpověď.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Jako další se svou interpelací na předsedu vlády vystoupí pan poslanec Karel Rais, kterého ovšem v sále nevidím, tudíž poprosím o vystoupení paní poslankyni Věru Kovářovou. Připraví se paní poslankyně Langšádlová. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, v médiích včera probleskla informace, že vláda na místě nového koordinátora pro digitalizaci potvrdila pana Ondřeje Malého, který nahrazuje pana Tomáše Prouzu. Dovolte mi, abych vás v této souvislosti požádala o vypracování přehledu aktivit pana Prouzy v této oblasti, něco jako výkaz práce, ze kterého bude patrné, jakých úspěchů pan Prouza ve funkci dosáhl, co se naopak nepodařilo a co třeba je v běhu a teprve se, doufejme, v této oblasti, kde jako Česká republika nejsme podle mezinárodních srovnání žádnými přeborníky, podaří.

Uvědomuji si, že panu Malému nezbývá moc času, ostatně ani této Poslanecké sněmovně. Přesto by mě zajímalo, s jakými konkrétními plány do úřadu vstupuje, jaký harmonogram jejich plnění předpokládá. Pane premiére, žádám vás proto rovněž o přípravu takového podkladu. Myslím přitom, že už vzhledem k významu těchto témat pro budoucnost České republiky, pro její konkurenceschopnost, pro účinnější parlamentní kontrolu je potřeba, aby tyto přehledy obdrželi v písemné podobě všichni kolegové a kolegyně v Poslanecké sněmovně a rovněž v Senátu.

Vážený pane premiére, můžeme se na takový materiál v horizontu jednoho měsíce těšit? Děkuji za odpověď.

Ve zbývajícím času mi dovolte ještě jednu otázku. Nevím, na kterou pozici v soukromém sektoru pan Prouza odchází, nicméně v případě významné a citlivé pozice, kterou zastával, bych očekávala existenci konkurenční doložky. Můžete potvrdit její existenci, a jaké jsou její podmínky? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Na vaši interpelaci bude odpovězeno písemně.

Dávám slovo paní poslankyni Langšádlové. Připraví se pan poslanec Bendl. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, dovoluji si vás interpelovat ve věci šíření poplašných zpráv, ke kterému dochází skrze hromadné rozesílání e-mailů obsahujících dezinformace nebo zkreslené informace. Tyto zprávy začaly být rozesílány v České republice v hojné míře již po obsazení Krymu Ruskem a do dnešního dne neustávají a zaměřují se na rozmanitá témata. V poslední době jsou často spojována s migrací. Co je závažné, velice častými příjemci těchto e-mailů jsou naši senioři. Jsou zahlceni těmito informačními šmejdy. Takto vypadá jeden z e-mailů i s komentářem: "Toto je Cheb, tento týden Česká televize i další televize o tom mlčí, vládní banda ani nekecne, jsou to imigranti, co vyhostili z Německa k nám na chebské nádraží." A podobné nesmysly. Cílem těchto masivních tlaků je vyvolat negativní nálady a neklid ve společnosti a podkopávat důvěru veřejnosti v demokratické instituce.

Oceňuji, že vzniklo centrum boje proti terorismu a hybridním hrozbám a sleduje webové stránky a sociální sítě. Ale já bych ráda svou interpelací upozornila na fakt, že toto šíření dezinformací existuje i formou rozesílání mailů a že velice častými příjemci jsou naši senioři. Mnozí jejich rodinní příslušníci se na mě často obracejí. Jsou z toho zoufalí.

Vážený pane premiére, vzhledem k uvedenému vás prosím o odpověď, jaké kroky budete proti šíření těchto dezinformačních kampaní činit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Na vaši interpelaci bude odpovězeno písemnou formou.

Dávám slovo panu poslanci Petru Bendlovi, aby přednesl svoji interpelaci. Připraví se pan poslanec Michal Kučera.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Moje otázka je jednoduchá. Nedávno jsme byli svědky toho, že se v České republice měnil čas, kdy jsme přecházeli ze zimního na letní čas. V té souvislosti musím říci, že řadě občanů přináší tato změna obrovské problémy. Netýká se to pouze dospělých lidí, týká se to dětí a případně zvířat, která jsou závislá na činnosti lidí. Řada zemí k tomuto experimentu přistoupila už v roce 1916 a od té doby přistoupila i Česká republika.

Často v minulosti bylo zdůvodňováno, že to bylo z ekonomických, energetických a já nevím jakých důvodů. Chci se vás zeptat, zdali je tato změna času pro Českou republiku ještě stále přínosná. Pokud ano, dá-li se to nějak kvantifikovat, pokud ne, jestli není čas na to, abychom se drželi pouze jednoho času, abychom k takovýmto změnám nepřistupovali. Případně bych chtěl slyšet, co bychom mohli udělat pro to, abychom pokud to není výhodné pro Českou republiku, tuto záležitost změnili. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče, a poprosím pana poslance Michala Kučeru, aby nám přednesl svoji interpelaci, a připraví se pan poslanec Josef Hájek. Máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane premiére, Česká exportní banka a Exportní garanční a pojišťovací společnost dle mého neinformují dostatečně o podporovaných projektech. V tuto chvíli není známo, o jakých projektech se zvažuje, že budou do budoucna podpořeny. A dokonce není ani zveřejněn seznam již podpořených projektů, jak to udává doporučení OECD o společných přístupech k životnímu prostředí a ke státem podporovaným vývozním úvěrům. České exportní agentury jsou navíc stále častěji kritizovány za neúspěšné projekty. Tím posledním je nezprovozněná turecká elektrárna Adularya. Také proto se nyní chystá restrukturalizace těchto dvou institucí. Jejich konečná podoba ovšem bude pravděpodobně rozhodnuta až příští vládou. Pro vyvarování se dalším neúspěšným a environmentálně a sociálně škodlivým projektům je potřeba vyšší míra transparentnosti a zapojení veřejnosti. To umožní snadněji odhalit potenciální negativní dopady projektů a především sladit činnost exportních agentur s národními a nadnárodními strategiemi, jako je například Pařížská dohoda.

Vážený pane premiére, chtěl bych se vás tímto tedy zeptat, o jakých projektech v oblasti energetiky včetně uhelných, plynařských a podobně EGAP nebo Česká exportní banka momentálně jednají, případně které projekty v daných dvou oblastech budou podpořeny v roce 2017. A za druhé, jaké energetické projekty byly podpořeny v letech 2005 až 2016 z exportního financování. Děkuji vám za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. A nyní nám svoji interpelaci přednese pan poslanec Josef Hájek, připraví se pan poslanec Marek Černoch. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, dovolte, abych interpeloval pana premiéra.

Vážený pane premiére, Poslanecká sněmovna dne 15. března tohoto roku přijala usnesení, ve kterém konstatovala, že privatizace společnosti OKD byla pro občany České republiky nevýhodná jak v oblasti ekonomické, tak také v oblasti sociální. Díky této nevýhodné privatizaci, na které jste se výraznou měrou podílel i vy, pane premiére, byli poškozeni zejména horníci, nájemníci 44 tisíc hornických bytů. Zejména nájemníci 44 tisíc hornických bytů se nechtěli a nechtějí smířit s tím, že byli díky vám, pane premiére, podvedeni. Při odprodeji 46procentního podílu státu ve společnosti OKD jim bylo slíbeno, že za zvýhodněnou cenu si budou moci koupit své nájemní byty. To se bohužel nestalo. Tisíce rodin je dnes nuceno platit nekřesťanské nájemné. Stát musí mnoha rodinám doplácet na nájemné formou sociálních dávek a gauner Bakala se jim směje do očí. To vám nevadí, pane premiére?

Privatizační smlouva o odprodeji minoritního podílu státu, kterou jste podepsal, umožňuje státu od této smlouvy odstoupit, a to v případě, že se u Evropské komise prokáže, že při privatizaci OKD došlo k nedovolené podpoře. Nájemníci bytů OKD proto podali k Evropské komisi několik stížností. Bohužel tyto stížnosti i díky posudku, který pro Ministerstvo financí napsal váš přítel Pokorný, byly zamítnuty. Do problematiky nevýhodné nebo nedovolené podpory státu při privatizaci OKD se letos také zapojila skupina Arca Capital, kterou prezentuje finančník Pavel Krúpa.

V této souvislosti, pane premiére, mám na vás dvě otázky. Za prvé: Jste ochoten, pane premiére, pod tíhou argumentů přiznat, že při privatizaci 46procentního podílu státu na společnosti OKD došlo k nedovolené podpoře státu? A za druhé: Připojí se také vláda České republiky ke stížnosti na nedovolenou podporu státu při privatizaci OKD, kterou k Evropské komisi podala společnost Arca Capital, aby se zvýšily šance České republiky na odstoupení od této privatizační smlouvy? (Hlasy z pléna: Čas.)

Děkuji vám, na vaši odpověď čeká 44 tisíc hornických rodin.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji, pane poslanče. Jako další vystoupí se svou interpelací pan poslanec Marek Černoch, který pak následně může interpelovat ještě jednou. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo, pane předsedající.

Pan premiére, vaše vláda připravuje obří mýtný tendr, který směřuje k tomu, že bude zmařena investice státu v řádu miliard korun. Takovou hodnotu totiž má stávající mýtný systém, který má republika v majetku, který je spolehlivý a dosud vybral 80 miliard korun, a letos dokonce klesly provozní náklady na 16 %. Rozhodli jste se jako vláda navzdory stanovisku odborného poradce Deloitte o budoucím rozšíření mýta o 900 km silnic nižší třídy. To prokazatelně nepřinese ani peníze navíc, ani nezafunguje jako regulace kamionů. Způsobí zdražení zboží občanům v regionech, kde mýta neplatí zahraniční tranzity, ale malé dodávky zásobující mezi městy. Povede také k tomu, že se bude muset postavit nové mýto za miliardy daňových poplatníků místo dalšího využívání už jednou zaplaceného systému. To vše kvůli mantře technologicky neutrálního tendru.

Proti vašemu záměru, který jste upekli mimo místo odborného fóra politicky v koalici a bez veřejné diskuse, hlasitě protestují nejen sdružení autodopravců, ale také Svaz průmyslu nebo Asociace malých a středních podniků. Rozšiřování mýta do regionů jen kvůli zájmu nějakých komerčních firem v pozadí nově odmítají i samotní hejtmani prostřednictvím Asociace krajů.

Vážený pane premiére, řekněte před volbami občanům v regionech, že se jim chystáte zdražit silnice. Proč opět převažuje politikaření nad odborností, nepostupuje se podle principu řádného hospodáře a nevyhlásíte tendr na provozovatele stávajícího státního mýtného systému stejně tak, jako to udělalo Rakousko? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče, a nyní vás poprosím, abyste přednesl svoji další interpelaci týkající se finanční účasti ČR v mezinárodních agenturách. Prosím.

 

Poslanec Marek Černoch: Pane premiére, už dnes dopoledne jsem se ptal, zdali víte o miliardách korun, které utíkají jako platby do mezinárodních agentur. Nedávno vyšel článek, který mapuje platby České republiky ve stovkách mezinárodních organizací, o kterých ve velké části panují pochyby. Jedná se například o agenturu Mezinárodní organizace Frankofonie, do které jde 300 tisíc korun, skupina Pompadour (?), kam jde 500 tisíc korun, dále Mezinárodní velrybářská komise, kam platí Česká republika 722 tisíc korun, Evropský výbor pro normalizaci 3 571 tisíc korun nebo Evropská organizace pro astronomický výzkum na jižní polokouli, kde platíme 41 254 815 korun.

Ministerstva na to přispívají velkou částkou - Ministerstvo zahraničních věcí miliardou a půl, Ministerstvo školství 817 miliony a tak to jde dále. Proto se vás ptám, zdali není lepší využít peníze, které zřejmě nemají žádné opodstatnění, například na navýšení důchodů, například na řešení ve školství, využít je prostě daleko efektivněji, než jsou využívány tímto způsobem. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Na vaše obě interpelace bude odpovězeno písemně.

A nyní dávám slovo paní poslankyni Věře Kovářové, která vystoupí se svou interpelací trable s internetem.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, v úterý jsem se na pořad jednání Poslanecké sněmovny pokusila zařadit bod pod názvem Potíže v čerpání evropských peněz na rozšíření vysokorychlostního internetu. Bohužel marně. Otevírám toto téma znovu, i když vzhledem k vaší nepřítomnosti se obávám, že ani dnes se toho mnoho nedozvím. Tak tedy snad za měsíc ve vaší písemné odpovědi.

Proč považuji toto téma za důležité, je možná zbytečné vysvětlovat. Ale raději to stejně jako v úterý zopakuji. Jde o 14 miliard korun, které na rozšíření vysokorychlostního internetu můžeme použít. To se dosud moc nedařilo. Ze strany této vlády zazněla celá řada termínů, které se neplnily. Poslední příslib zněl, že výzva bude vypsána do konce letošního března. To se sice stalo, ovšem jsou v ní obsaženy chyby, které bude potřeba odstranit. Na tento problém spočívající v tom, že v každé vymezené oblasti může získat dotaci jen jeden poskytovatel, což by nahrávalo velkým firmám na úkor těch menších, lokálních, už upozornily Hospodářské noviny a iDnes.cz, které dále varují před reálnou hrozbou nevyčerpání prostředků na rozvoj internetu, a tím koneckonců také na rozvoj venkova.

V souvislosti s upřednostněním velkých telekomunikačních firem mě napadá, zda nejde o dědictví po panu ministru Mládkovi, který k těmto společnostem ještě poměrně nedávno proslul vstřícným přístupem. Můžete se k této spekulaci vyjádřit?

Dále bych ráda zdůraznila, že ona vypsaná výzva se týká 11,5 miliardy korun, ne celých 14 miliard. Ty 2,5 miliardy jsou už odepsané, s nimi se tedy nepočítá, nebo bude snaha o jejich přeprogramování?

Vážený pane premiére, myslím, že vzhledem k tomu, co se ohledně čerpání evropských peněz na rychlý internet děje, nemůžeme předstírat, že ty potíže nevidíme, a proto prosím o jasné odpovědi na položené otázky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, paní poslankyně. Jako další se svou interpelací vystoupí pan poslanec Petr Bendl a připraví se pan poslanec Tomio Okamura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, státem vlastněná firma Lesy České republiky hodlá vystavět své nové ředitelství za částku přibližně 500 milionů korun. Chci vědět, jak se k tomu staví vláda, zdali tuto záležitost podporujete, či nikoliv. Protože budovat nové úřady v situaci, kdy stát vlastní řadu budov po celé České republice, které jsou buď využívány málo, či špatně, nebo vůbec, považuji za vyhazování finančních prostředků. Chci vědět, jak se k tomu vaše vláda staví, zdali tomu zabráníte, či jste připraveni tuto záležitost podpořit. Půl miliardy za výstavbu nového úřadu považuji v současné době za nesmysl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Vaše interpelace bude zodpovězena písemně.

A nyní dávám slovo panu poslanci Tomio Okamurovi, který nám nejprve přednese interpelaci na téma islamizace a poté na téma lobbing. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, je pravda, že Ministerstvo školství, které je pod vedením vaší ČSSD, spustilo na základní škole ve Zlíně pilotní projekt propagace islámu? Dostal jsem informaci, že na Základní škole ve Zlíně-Malenovicích je prý na základě podnětu ministerstva pod vedením ČSSD propagován mezi žáky pozitivní vztah k islámu, a to formou komparativního appeasementu, což je psychologická forma psychomanipulace, jejímž cílem je snížit podvědomý strach z jedné hrozby porovnáním s podobnými známými fakty z hrozby známé a menší, tedy bagatelizace, anebo hrozby nulové, tedy denial.

Jeden z rodičů, který byl ve škole na rodičovské schůzce v osmé třídě tamní základní školy, nafotil se zděšením neuvěřitelné nástěnky rozvěšené po zdech třídy. Informaci o tomto neuvěřitelném skandálu již přinesla i média. Škola se snaží položit rovnítko mezi současné sekularizované křesťanství a fašistický islám. Kauza ve Zlíně je už druhá v řadě, kdy škola propagovala mezi studenty islám. Nedávno prý učitelé na základní škole v Trutnově učili děti muslimské modlení k Alláhovi.

Pane premiére, je islamizace českých dětí politika celé vlády, nebo jen strategie vaší ČSSD? Je všeobecně známé, že vaše vláda kontinuálně přijímá do České republiky natural migranty z islámských zemí a integruje je do naší republiky. O tom moc dobře vědí občané Ústí nad Labem-Předlice, Jaroměře, Brna a Havířova. A vaše vláda vyčleňuje na přijímání migrantů stamiliony korun ročně, místo abychom podpořili důchodce nebo mladé rodiny s dětmi. Ostatně hlasy poslanců ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL byla do své funkce ombudsmanky zvolena i známá podpůrkyně islámu v České republice Anna Šabatová.

A je tady další skandální jednání vlády. Islámská nadace se sídlem v Praze obesílá již delší dobu české školy s nabídkou přednášek, které propagují islám, a nadace již stovky takových přednášek realizovala. A spoluorganizátorem těchto přednášek je nezisková organizace s názvem Multikulturní centrum, která se na organizaci těchto přednášek přímo podílí a je přímo dotovaná Ministerstvem školství vedeném ČSSD, potažmo vaší vládou.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Prosím, abyste setrval u řečnického pultíku a přednesl nám svou druhou interpelaci na téma lobbing. Máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, už podruhé jste mi neodpověděl na můj dotaz. Scházíte se se svým spolužákem a lobbistou Radkem Pokorným a konzultujete s ním vládní agendu? Prosím o odpověď přímou, bez dosavadních vytáček.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za extrémní dodržení času. Poprosím pana poslance Petra Bendla, který přednese také dvě své interpelace na předsedu vlády. Nejprve na téma investice Lesů České republiky. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, Lesy České republiky hodlají investovat v Rumunsku a za stamilionové částky nakupovat lesy právě v této zemi. Chci vědět, zda vaše vláda tuto investici podporuje, či nikoliv. Prosím o jednoznačnou odpověď. A v případě, že ji podporujete, zda jste si jistý, že je možné uhlídat efektivitu takto vynaložených prostředků a uhlídat i majetek, který by případně Česká republika v Rumunsku získala. Děkuji vám za jasnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Setrvejte na svém místě a prosím o přednesení druhé interpelace na téma čerpání evropských fondů.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, interpeloval jsem vašeho ministra a místopředsedu vlády ministra financí ve věci schopnosti České republiky čerpat evropské fondy na období 2014 až 2020. Z odpovědi pana ministra Babiše jsem se dozvěděl, že z alokovaných 585 miliard korun na období 2014 až 2020 Česká republika k 17. březnu letošního roku, tzn. 2017, vyčerpala 0,84 procenta. Vaše vláda i vaši jednotliví ministři se často soustředí na to, aby kritizovali své předchůdce za to, jak špatně čerpali evropské fondy, ale situace, kterou předvádí vaše vláda, tedy tady podle mne nikdy nebyla - 0,84 procenta vyčerpaných prostředků v polovině finančního období, zdůrazňuji.

Jsou tady některá ministerstva, která ani nečerpala z jednotlivých operačních programů, např. Ministerstvo zemědělství - podle informací ministra financí je tam čistá nula. Ministerstvo dopravy 0,85 procenta, Ministerstvo školství 0,2 procenta. Nejlépe čerpá Ministerstvo práce a sociálních věcí - 5,67 procenta. To jsou všechno částky, zdůrazňuji, v polovině finančního období.

Chci se vás zeptat na důvody, které vedou k tomu, že nejste schopni finanční prostředky ani po 3,5 letech čerpat tak, aby bylo zřejmé, že vaši následníci nebudou mít obrovské problémy s tím, jak tuto finanční částku, kterou nám Evropská unie alokovala, budeme schopni vůbec získat a vyčerpat na věci, které Česká republika opravdu potřebuje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Vaše interpelace budou zodpovězeny písemnou formou ve lhůtě 30 dnů.

A nyní upozorňuji poslaneckou sněmovnu, že jsme vyčerpali všechny přihlášky na ústní interpelace určené předsedovi vlády a nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády.

vyzývám jako prvního pana poslance Michala Kučeru, aby přednesl interpelaci na ministra životního prostředí Richarda Brabce a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Další se připraví pan poslanec Jiří Štětina. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, jistě je vám známo rozhodnutí Evropské komise v případu zneužití dominantního postavení rakouské autorizované obalové společnosti, kdy Evropská komise přiznala konkurenční společnosti náhradu ve výši 6 milionů eur. Shodou okolností stejná společnost v České republice v rámci autorizačního správního řízení neuspěla, a dá se tedy předpokládat podání obdobné stížnosti k Evropské komisi, případně žaloby k soudu v České republice.

Vážený pane ministře, co si myslíte o podezření na zneužívání monopolního postavení společnosti EKO-KOM a co vaše ministerstvo činí pro to, aby nedošlo ke stejnému scénáři jako v Rakousku? A chtěl bych se také zeptat, jaký máte názor na aktuální uspořádání oblasti zajištění zpětného odběru obalů v České republice, a chcete i nadále podporovat a udržovat monopolní uspořádání?

Také bych chtěl připomenout, že v roce 2013 vydal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže stanovisko k fungování kolektivních systémů z pohledu hospodářské soutěže, ve kterém konstatoval vážné znepokojení nad stavem soutěžního prostředí v oblasti poskytování služeb kolektivního sběru. Ve stanovisku byly zároveň identifikovány tři konkrétní nedostatky, které Ministerstvo životního prostředí mělo odstranit.

1. Jedná se o nadbytečnou regulaci tam, kde již není nutná a potřeby společnosti může zcela uspokojit funkční hospodářská soutěž.

2. Je to závadná regulace tam, kde sice není možno ponechat uspokojení celospolečenského zájmu výhradně na volné soutěži, avšak neexistuje žádný objektivní důvod pro zamezení plurality a vzájemné hospodářské soutěže poskytovatelů a služeb.

3. Absence efektivních dozorů orgánů veřejné moci tam, kde dochází k cenotvorbě.

Chtěl bych se zeptat, jaká opatření a nápravné kroky Ministerstvo životního prostředí v průběhu tří a půl let od vydání stanoviska ÚOHS přijalo a jakým způsobem byly zmiňované nedostatky odstraněny. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. A slovo má ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Jsem rád, že mě kolegyně a kolegové v tom nenechali samotného. Tak to asi půjde rychleji. Já asi na všechny otázky pana kolegy Kučery úplně neodpovím. My jsme se tady domluvili vzhledem k tomu, že jsem neměl úplně k dispozici detail otázek, že to doplním písemně. Jenom bych možná pro zajímavost řekl pár informací ke kolektivním systémům v České republice.

Momentálně v České republice fungují kolektivní systémy v oblasti elektrospotřebičů včetně osvětlení. Tam je jich dokonce šestnáct, z nichž devět se zabývá pouze solárními panely. Ale jsou tam i další, které se zabývají daleko širším okruhem zpětného odběru elektrospotřebičů obecně, což asi víte. Kolektivní systém je systém založený výrobci, který namísto výrobců plní povinnosti vyplývající z evropských směrnic, kdy výrobci jsou podle příslušných směrnic odpovědní za výrobky uvedené na trh, a to i po skončení jejich životnosti. Kolektivní systémy tedy slouží jako nástroj pro plnění takzvané rozšířené odpovědnosti výrobců.

Kromě těchto elektrospotřebičů jsou tady dva kolektivní systémy v oblasti baterií a akumulátorů, jeden kolektivní systém na pneumatiky a jeden kolektivní systém, na který se především pan kolega Kučera ptá, a to jsou obaly. Je tady tedy jeden kolektivní systém EKO-KOM.

Chci zdůraznit, že konkurence je už podle stávající legislativy možná. Legislativa tedy umožňuje vznik více kolektivních systémů v každé oblasti, kde je kolektivní plnění nastaveno, a také je vidět, že v některých oblastech se to daří. A vždycky samozřejmě záleží na tom prostoru, který je na trhu vytvořen.

Chci zdůraznit, že Ministerstvo životního prostředí v žádném případě nemá zájem a ani nebrání vzniku nových kolektivních systémů. Všechny systémy ovšem musí splňovat podmínky dané legislativou. Ty podmínky nebyly jednoduché, a právě proto jsme připravili novelu zákona a výrobcích s ukončenou životností. Oblast zákona o odpadech tedy dříve upravovala problematiku elektrospotřebičů včetně osvětlení, baterií a akumulátorů. Není jednotná a je třeba ji sjednotit a nastavit pro všechny kolektivní systémy stejná pravidla. Toto bylo také jedním z hlavních cílů připraveného nového zákona. My jsme ten zákon projednávali v rámci meziresortního připomínkového řízení a ještě dlouho před ním celý rok 2016. V současné době je připraven, ale tak jak už jsem tady odpovídal na jinou interpelaci, rozhodli jsme se vzhledem ke krátké době, která zbývá do konce volebního období, že v této chvíli není šance, aby vláda a především Sněmovna, následně tedy Senát, tento zákon schválily a byl dokončen legislativní proces, protože je to velmi složitý zákon. Respektive jsou to dva zákony. Je to zákon o odpadech a zákon o výrobcích s ukončenou životností.

Na druhou stranu je ale třeba říci, a já to hned dokážu konkrétním tvrzením, že v oblasti obalových odpadů ten systém dosahuje poměrně vysoké míry recyklace. V roce 2015 bylo zrecyklováno 74 % obalů uvedených na trh. Dokonce v té úplně poslední zprávě, kdy dobré nastavení systému zpětného odběru a využití obalových odpadů dokazuje také jeho pozitivní hodnocení ze strany Evropské komise, která ve zprávě k přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí publikované v roce 2017 přímo uvádí: "Česká republika má dobře fungující program rozšířené odpovědnosti výrobců v oblasti obalů, a příslušné cíle v tomto odvětví dokonce překračuje."

To znamená, že to není tak, že bychom měli ten systém nefungující. A mimo jiné jenom pro informaci, občané mají dnes k dispozici více než 270 tis. kontejnerů na tříděný odpad v 99 % obcí České republiky. Ale vůbec to neznamená, že bychom nepodporovali konkurenci, a tedy další systém v oblasti nebo nějakou další novou autorizovanou obalovou společnost už podle stávající legislativy, ale snazší to bude podle nové legislativy.

Pokud to takhle stačí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji panu ministrovi za dodržení časového limitu. Ptám se pana poslance, zda má zájem o doplňující otázku, (Poslanec Kučera: Ano.) Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za odpověď panu ministru životního prostředí. Jak jsme se již předem dohodli, požádal bych o písemné odpovědi na své otázky, protože si uvědomuji, že některé byly i takové hlubší. To znamená, že ten časový prostor čtyř minut není zcela dostačující. Takže kdyby mi pan ministr na to odpověděl písemně. A doufám, že to tedy bude více než jedna věta, jak bývá zvykem u jeho stranického šéfa Andreje Babiše, který nám odpovídá jednou větou. Takže doufám, že odpověď bude uspokojující. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Předpokládám, že pan ministr už nebude reagovat, že už je to uzavřeno.

Dovolte mi, než dám slovo dalšímu interpelujícímu, abych přečetl několik omluv. Dne 6. 4. 2017 se omlouvá z pracovních důvodů paní poslankyně Martina Berdychová z jednání Poslanecké sněmovny, pan poslanec Jan Zahradník omlouvá svoji neúčast na dnešním odpoledním jednání Poslanecké sněmovny bez udání důvodů a dále se omlouvá pan poslanec Simeon Karamazov a to ve čtvrtek 6. 4. z odpoledního jednání a v pátek 7. 4. 2017 z osobních důvodů. Děkuji.

Dále vystoupí se svou interpelací pan poslanec Jiří Štětina. Bude interpelovat paní ministryni Karlu Šlechtovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Štětina: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážená paní ministryně. V souvislosti s trestními oznámeními na příspěvkovou organizaci Česká centrála sportovního (správně cestovního) ruchu CzechTourism podanými na základě závěrů NKU nebo jiných subjektů, které šetří Policie ČR, obracím se na vás se dvěma dotazy.

Za prvé, které všechny subjekty registrované v České republice obdržely finanční prostředky, v jaké výši a od kterých poskytovatelů prostřednictvím CzechTourismu za období od 1. 1. 2013 do současnosti?

Druhá otázka, se kterými všemi subjekty registrovanými v České republice měl CzechTourism platné smlouvy na propagaci, reklamu, PR a tak dále, za období od 1. 1. 2013 do současnosti. Neboť Česká centrála sportovního (!) ruchu CzechTourism se na základě kontrolního závěrů NKÚ z kontrolní akce číslo 1431 měla dopustit těchto zásadních pochybení: Za prvé, pochybnosti o hospodárném vynakládání finančních prostředků. Za druhé, agentura CzechTourism nevyužívala důsledně všechny právní prostředky při uplatňování a hájení práv státu jako vlastníka a majetek státu nevyužívala účelně a hospodárně. Za třetí, agentura CzechTourism porušila zákon o majetku České republiky a zákon o rozpočtových pravidlech. Za čtvrté, nezadávala veřejné zakázky na základě zadávacího řízení dle zákona čísla 137 z roku 2006 či rozdělila předmět veřejné zakázky. Za páté, nebyl dostatečně respektován zákon o finanční kontrole, což dokládá velké množství zjištěných nedostatků. Zjištěné skutečnosti nasvědčují, že se agentura CzechTourism dopustila porušení rozpočtové kázně v osmi případech v celkovém finančním objemu až do výše 19 mil. 529 tis. a nějaké drobné.

Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Jako další byl vylosován v pořadí pan poslanec Zlatuška, kterého ale nevidím v sále. Bohužel není přítomen. Dávám tedy slovo panu poslanci Koníčkovi, který vystoupí se svou interpelací na ministra životního prostředí Richarda Brabce, a připraví se pan poslanec Petr Bendl. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane ministře, v lednu tohoto roku proběhla na městském úřadě v Uherském hradišti kontrola vrchním vodoprávním dozorem Ministerstva životního prostředí. Při kontrole bylo konstatováno, že - cituji: "Určitý problém spatřuje ministerstvo v poněkud laxním přístupu správce vodního zdroje a ochranných pásem ke komplexní problematice ochrany jakosti a vydatnosti podzemních a povrchových vod v území, zajištění eliminace neoprávněných vstupů a vjezdů do těchto pásem." Konec citace.

Co s tímto laxním přístupem správce budete, pane ministře, dělat? Jaká opatření bude ministerstvo vůči správci vodního zdroje činit? V ochranném pásmu vodního zdroje je také velké množství černých staveb. Vodoprávní úřad vydal několik nesouhlasných závazných stanovisek k řízení o dodatečném povolení stavby. A nestalo se nic. Stavební úřad nekoná. Jak budete postupovat jako úřad, který má chránit vodní zdroje v případě těchto černých staveb? A to jak vůči stavebnímu úřadu v Uherském Ostrohu, tak vůči krajskému úřadu ve Zlíně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Poprosím pana ministra, aby reagoval. Máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo. Vítám pana vicepremiéra Bělobrádka, už se tady nebojím v té řadě. (Vicepremiér z vládních lavic: Já už odcházím!) Tak jsem to tedy trochu zakřikl.

Česká inspekce životního prostředí při provedené kontrole na základě podnětu pana Koláře, a pan Kolář skutečně nám těch podnětů poslal celou řadu, je velmi aktivní, tak skutečně, jak jste říkal, nezjistila přímé ohrožení vodního zdroje. My jsme právě k té namítané nečinnosti vykonali na Městském úřadě v Uherském Hradišti vrchní vodoprávní dozor, kontrolu výkonu státní správy. Ten protokol byl panu Kolářovi poskytnut na základě žádosti dle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

Chtěl bych zdůraznit několik věcí. Za prvé výkon státní správy na Městském úřadě Uherské hradiště, oddělení vodoprávního úřadu a životního prostředí, byl podle této kontroly prováděn na velmi dobré právní a odborné úrovni. Kontrola výkonu byla zaměřena zejména na aplikaci vodního zákona, správního řádu a zákona o přestupcích. O tom, že to skutečně probíhalo na dobré úrovni, svědčí i statistiky vydaných opatření ve věci přestupků za porušení vstupu či vjezdu do ochranných pásem vodního zdroje, vydaná nesouhlasná závazná stanoviska k řízení o povolení i dodatečném povolení staveb a objektů v těchto pásmech, podněty na přezkum rozhodnutí stavebního úřadu a v neposlední řadě i vodoprávní dozor u správce vodního zdroje. Nelze tedy přisvědčit názoru pana Koláře, že vodoprávní úřad je nečinný.

Problém ministerstvo spíše spatřuje v postoji správce ochranných pásem, Slováckých vodáren a kanalizací, a. s., v přístupu těžební organizace a obvodního báňského úřadu a rovněž v činnosti obecného stavebního úřadu. Postup stavebního úřadu budeme napadat podáním podnětu na Ministerstvo pro místní rozvoj, což myslím, že už se podle mých informací dokonce stalo.

Já vám teď mohu říct úplně poslední informace. V posledním mailu od pana Koláře byla navíc zmíněna problematika nelegálního uložení stavebního odpadu. Ta je tedy novinkou, ta se zatím neobjevila a my jsme věc předali k prošetření České inspekci životního prostředí. Rovněž se objevil požadavek na vyvození trestní odpovědnosti konkrétních pracovníků Městského úřadu v Uherském Hradišti. Ale tady musíme konstatovat, že ministerstvo neshledalo důvod k podání trestního oznámení. Ale samozřejmě, pokud má pan Kolář názor, že důvody pro trestní stíhání jsou dány, může přirozeně podat trestní oznámení sám.

Ministerstvo využije svých zákonných možností k nápravě stavu, podá podnět, což už se stalo, na přezkum postupu příslušného stavebního úřadu a v případném řízení o zrušení dobývacího prostoru bude trvat na splnění podmínek rekultivace. Nicméně jiným způsobem řešit nesprávný postup Slováckých vodovodů a kanalizací, báňského úřadu a stavebního úřadu nemůžeme, protože k tomu nejsme kompetentní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane ministře. Táži se, zda má pan poslanec zájem o doplňující otázku. Má. Takže máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Ne o doplňující otázku, jenom o konstatování. Ano, pane ministře. Protože byl kontrolovaný rok až 2016, tak právě nemohla být zjištěna nečinnost úřadu v těch předcházejících letech. A já bych vám chtěl poděkovat za to, že aspoň nyní váš úřad začal něco dělat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Další se svou interpelací vystoupí pan poslanec Petr Bendl a bude interpelovat ministra životního prostředí Richarda Brabce. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající.

Vážený pane ministře, nedostalo se mi odpovědi při projednávání zákona o vodách tady, tak zkusím využít prostoru v interpelaci. V zákoně o vodách se snažíte odstranit výjimku z povinnosti čistit tzv. dešťovou vodu a musím připomenout, že Česká republika má počet obyvatel, řeknu to přesně, nebo podíl obyvatel bydlících v domech napojených na klasickou kanalizaci jenom 82,8 %. A jsou dva kraje, které jsou na tom hůř, nebo méně než 70 % obyvatel bydlících v těch krajích je napojeno na klasickou kanalizaci. V okamžiku, kdy jedním brnknutím, jednou změnou věty odstraníte tuto výjimku, dopadne toto rozhodnutí v podstatě na většinu obyvatel žijících v České republice. Ta povinnost se promítne pravděpodobně do nutnosti obcí začít investovat do nových čistíren, zvyšování kapacit, případně budování nových čistíren odpadních vod, které doposud nejsou na to množství vody dimenzovány. Bude to znamenat obrovské investice. A ta změna je opravdu velká.

Já chci vědět, zda existuje nějaká ekonomická analýza dopadů, jak se to projeví v povinnosti investovat. A protože logicky v okamžiku, kdy to bude povinností obce, případně kraje, aby takovou investici udělal, tak to promítne do ceny vodného, stočného nebo do ceny vody obecně a zaplatí to všechno lidé. Tak chci vědět, zdali jste si toho vědomi, kolik to bude znamenat a zdali máte takovou analýzu udělánu, protože to je opravdu téměř na velmi významnou debatu o tom, co to vlastně bude v rozpočtech jednotlivých rodin a firem dělat za brykule. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Slovo dávám panu ministrovi životního prostředí. Prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za ten dotaz. Zapomněl jsem poděkovat i předchozím kolegům za ty dotazy, takže ještě zpětně jim děkuji za jejich dotazy.

My jsme si včera nerozuměli, pane kolego, vaším prostřednictvím, pane předsedající, a omlouvám se na to. Já jsem reagoval na jinou záležitost. Ale myslím, že vás můžu uklidnit, a určitě ta debata bude rozhodně pokračovat. Koneckonců nedošlo ke zkrácení termínu na projednání ve výborech, takže na to budou dva měsíce času a tam se k tomu ještě určitě vrátíme.

Chtěl bych zdůraznit, ještě jsem si to nechal zpracovat od kolegů, že současný vodní zákon ani jeho novela se čištěním srážkových vod vůbec nezabývá. Zrušení části § 38 odst. 2, tedy za odpadní vody se dále nepovažují srážkové vody z dešťových oddělovačů, souvisí s nadbytečností tohoto ustanovení, neboť srážkové vody mohou být vypouštěny pouze z oddílné srážkové kanalizace, v níž ale žádné odpadní vody netečou. Proto není třeba tento fakt dále zdůrazňovat. Srážkové vody jsou dle vodního zákona považovány za vody povrchové, proto se na jejich vypouštění nevztahuje povinnost povolení ani stanovení limitů, neexistují tedy ani sankce za nedodržení těchto limitů. Možnosti likvidace srážkových vod jsou nadále jak podle stavebního, tak vodního zákona jejich zasakování, tedy případně akumulace v místě vzniku, jednoznačně preferovaná metoda i z hlediska sucha. Dále odvádění oddílnou srážkovou kanalizací do toku bez jakýchkoli omezení a nutnosti povolení pro jejich vypouštění. Způsob je plně vyhovující pro kvalitu vody v toku, a když to nejde jinak, vypouštění do jednotné kanalizace, tím se ovšem z nezávadné vody stane voda odpadní, kterou je pak potřeba čistit.

Naopak v jednotné kanalizaci jsou pouze odpadní vody, to je směsi splašků a srážkových vod, a tyto vody by v souladu se směrnicí 91/271/EHS měly být kompletně čištěny na čistírně odpadních vod. Výjimku lze připustit při silných srážkách, kdy je odpadní voda v jednotné kanalizaci silně ředěna srážkovými vodami a může být za definovaných podmínek, např. poměr ředění, vypuštěna dešťovým odlehčovačem bez čištění přímo do toku. Tyto podmínky by měly být nastaveny a zatím nejsou v rámci novelizace prováděcí vyhlášky k zákonu o vodovodech a kanalizacích, který je v kompetenci Ministerstva zemědělství.

Protože odlehčované, tj. nečištěné odpadní vody mají silně negativní vliv na tok, je třeba vypouštění těchto vod minimalizovat, a to omezením vniku srážkových vod do kanalizace, což právě je zajištěno třeba oddílnými splaškovými kanalizacemi, odpojováním srážkových vod a jejich likvidace zasakováním, akumulací atd. nebo akumulací odpadních vod ve zdržích, odkud jsou v bezdeštném období zachycené odpadní vody čerpány na čistírnu odpadních vod a čištěny.

Chtěl bych závěrem zdůraznit, že za vypouštění srážkových vod do toku žádné sankce nehrozily, nehrozí a ani v souvislosti s novelou vodního zákona hrozit nebudou. Za vypouštění odpadních vod hrozí a budou i nadále hrozit sankce, pokud budou odpadní vody do toku vypouštěny bez povolení k vypouštění nebo v rozporu s ním, např. neplnění limitů, ale to už je dnes stávající stav. Takže vás chci opravdu ujistit, že vlastně tou novelou nedochází k zásadním změnám.

A to, v čem jsme si včera vlastně nerozuměli, za což se omlouvám. Já jsem to opravdu bral spíš jako záležitost, která se týká likvidací odpadních vod z jímek na vyvážení. A tam opravdu navrhované změny upřesňují stávající stav, kdy i dnes je požadována z pohledu vodního zákona nezávadná likvidace obsahu jímek, ale ta novela už upřesňuje, že likvidace musí probíhat vyvážením na čistírnu odpadních vod. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec má zájem o doplňující vystoupení. Máte slovo, prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Já za tu odpověď děkuji, pane ministře. Já to beru jako ujištění, že žádné významné povinnosti na jednotlivá města a obce tímto nevznikají, že se upřesňuje pouze vypouštění vod z jímek a jejich následné čištění. Tomu rozumím, to je asi tak správně. V tomhle ohledu nemám, co bych komentoval. To budeme asi absolvovat na zemědělském výboru a vy asi na výboru pro životní prostředí, kterého tedy nejsem členem. Děkuji vám za tu odpověď.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní mi dovolte, abych přečetl omluvu pana ministra Daniela Hermana, který se omlouvá z jednání Poslanecké sněmovny od 14.30 do konce pracovního dne z osobních důvodů, a dále omluvu pana poslance Stanislava Berkovce, který se omlouvá z dnešního jednání od 16 hodin do konce pracovního dne z pracovních důvodů.

A nyní poprosím, aby se svou interpelací vystoupila jako další paní poslankyně Věra Kovářová, připraví se paní poslankyně Pěnčíková. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, jak možná víte, v úterý jsem se na pořad jednání Poslanecké sněmovny pokusila zařadit bod pod názvem Potíže v čerpání evropských peněz na rozšíření vysokorychlostního internetu. Bohužel marně. K zařazení chybělo šest hlasů. Téma považuji i nadále za důležité, a tak mi dovolte, abych vám položila následující otázky.

V první řadě chci upozornit na problém spočívající v tom, že v každé vymezené oblasti může podle současných pravidel získat dotaci jen jeden poskytovatel, což by nahrávalo velkým firmám na úkor těch menších, lokálních. Na to už upozornila některá média, která dále varují před reálnou hrozbou nevyčerpání prostředků na rozvoj internetu, a tím koneckonců také na rozvoj venkova. V souvislosti s upřednostněním velkých telekomunikačních firem mě mimochodem napadá, zda snad nejde o neblahé dědictví po panu ministru Mládkovi, který k těmto společnostem ještě poměrně nedávno proslul vstřícným přístupem. Můžete se k této spekulaci vyjádřit? A jak se k tomuto diskriminačnímu ustanovení stavíte vy?

V souvislosti se zmínkou o hrozbě nevyčerpání celkové alokace bych chtěla podtrhnout, že ona vypsaná výzva se týká 11,5 mld. korun, ne celých 14 mld.. Ty 2,5 mld. jsou už odepsané? S nimi se tedy na rozšíření vysokorychlostního internetu nepočítá? Nebo bude snaha o jejich přeprogramování?

Vážený pane ministře, děkuji za odpovědi na uvedené otázky a věřím, že se efektivní čerpání evropských peněz na rozšíření vysokorychlostního internetu stane, na rozdíl od vašeho předchůdce, vaší prioritou. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Vaše interpelace bude odpovězena písemnou formou.

A nyní dávám slovo paní poslankyni Pěnčíkové, která bude interpelovat ministra životního prostředí Richarda Brabce. Máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, dámy a pánové. Vážený pane ministře, vy určitě víte, čeho se má interpelace týká. Já se chci zeptat na dvě kroměřížské firmy. Je to masna Kmotr a firma NAVOS, a to v souvislosti s porušováním zákona o ochraně ovzduší z jejich strany, protože nemají potřebné povolení ke svému provozu. Momentálně je to mezi obyvateli Kroměříže docela žhavé téma, hlavně těch, co bydlí poblíž těchto firem. A musím přiznat, že mě překvapilo, že ač byla firmě NAVOS inspekcí životního prostředí vyměřena pokuta, tak vaše ministerstvo ji zrušilo s argumentem, že je nedostatečně prokázaná, a tím se to celé uzavřelo. Proto se vás, vážený pane ministře, ptám, v čem byla ta nedostatečná podloženost pokuty.

A co se týče kousek vedle stojící masny Kmotr, tak výroba té masny se skládá ze 17 samostatných udíren, z nichž žádná nepřesahuje uvedenou projektovanou kapacitu tisíc kilogramů, ale vaše mluvčí uvedla - a to cituji z tisku: "Obecně platí, že v obdobných případech by mělo být použito sčítací pravidlo." A to je, i jak jsem našla v metodickém pokynu ministerstva. Proto se vás tedy ptám, proč toto obecné sčítací pravidlo nebylo použito i u firmy masna Kmotr.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, paní poslankyně. A nyní si vyslechneme odpověď pana ministra životního prostředí Richarda Brabce. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo a děkuji i za ten dotaz. Rád odpovím, vážená paní kolegyně. Napřed k firmě NAVOS. Pokutu ve výši 300 tis. korun zde uložila Česká inspekce životního prostředí za to, že společnost provozovala část svých stacionárních zdrojů podle názoru České inspekce životního prostředí bez povolení k provozu. Společnost NAVOS však už v roce 2013 na tento stav upozornila Krajský úřad Zlínského kraje. Firma upozornila tedy na to, že u zdrojů nebude uplatňovat tzv. sčítací pravidlo, které by jinak pro společnost znamenalo, že musí získat na provoz povolení, a doložila to různými posudky. Krajský úřad Zlínského kraje stejně jako Česká inspekce životního prostředí, a to je prokázáno, nijak názor společnosti NAVOS nerozporovaly. To bylo myslím v roce 2013.

V roce 2014 potom Česká inspekce životního prostředí změnila názor a udělila společnosti NAVOS pokutu. Výše uvedený postup muselo Ministerstvo životního prostředí - a protože o tom budeme ještě později hovořit u jiného případu, tak zdůrazňuji, ne Ministerstvo životního prostředí jako ministerstvo v Praze, ale tzv. orgán výkonu státní správy, což je dvojstupňový orgán, kdy Česká inspekce je rozhodovací orgán v první instanci a tzv. odbor výkonu státní správy ministerstva, v tomto případě to krajské stanoviště, je tedy tou druhou instancí, která rozhoduje zcela nezávisle, a samozřejmě jeho rozhodnutí je soudně přezkoumatelné. Tak toto, co jsem řekl, tedy ten fakt, že firma prokázala, že upozornila krajský úřad a Českou inspekci životního prostředí, že toto povolení nemá, a obě instituce, jak krajský úřad, tak i Česká inspekce životního prostředí vlastně přivolily k tomu, že povolení není potřeba, a následně tedy Česká inspekce změnila názor. Toto všechno vzal orgán výkonu státní správy řekněme v úvahu a zohlednil potom při rozhodování o odvolání společnosti proti pokutě udělené Českou inspekcí životního prostředí.

Tedy MŽP, orgán výkonu státní správy, v odvolacím řízení zohlednil následující: Společnost požádala o povolení provozu zdrojů příslušný orgán ochrany ovzduší, Krajský úřad Zlínského kraje. V žádosti o povolení řádně uvedla a popsala jednotlivé zdroje. V rámci tohoto řízení se vyjadřovala i Česká inspekce. Ani krajský úřad, ani inspekce v průběhu řízení nezpochybnily, že nejde o vyjmenované zdroje, resp. provoz zdrojů byl povolen, a žádný z příslušných orgánů nenamítl, že zdroje jsou tzv. zdroji vyjmenovanými. Společnost tedy byla v dobré víře, že provozuje zdroj po právu, a Ministerstvo životního prostředí proto rozhodnutí inspekce zrušilo a řízení zastavilo.

Pokud se týká případu masny Kmotr, tak tady, a to vás musím drobně opravit, se Česká inspekce životního prostředí dle běžného postupu zeptala Ministerstva životního prostředí na názor, jak má postupovat v případě zařazení zdrojů mezi vyjmenované stacionární zdroje dle zákona o ochraně ovzduší. Ministerstvo životního prostředí doporučilo v souladu s metodikou MŽP jednotlivé zdroje sečíst, tedy uplatnit sčítací pravidlo. Zároveň ale metodika říká, že je třeba brát v potaz technické možnosti, konkrétní účel, zejména charakter výroby a možnost flexibility výroby z hlediska využívání celkové kapacity a dopadu na ovzduší. Toto musí krajský úřad posoudit individuálně případ od případu a měl by tak učinit i zpracovatel odborného posudku. Metodický pokyn si každý může přečíst na stránkách Ministerstva životního prostředí. Je veřejný. Česká inspekce v souladu s metodikou a na základě odborných posudků došla k názoru, že jednotlivé zdroje nejde sečíst a sčítací pravidlo v případě provozu masny Kmotr nelze uplatnit. Z tohoto důvodu rozhodla tak, jak rozhodla. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. K doplnění vystoupí paní poslankyně Pěnčíková. Máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Děkuji za odpověď. Ale vy musíte vědět, pane ministře, že mi to určitě stačit nebude. Každopádně dneska poslední dotaz, protože se na to určitě zeptám znovu. Kdyby tam byl jiný majitel, došla by inspekce ke stejnému závěru?

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Pan ministr bude reagovat. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Už jsem to řekl. Protože tady bude ještě dotaz na Prechezu od pana kolegy Sedi, někde jsem se k tomu vyjádřil a doufám, že kolegyně a kolegové už mě natolik znají, že mi to i budou věřit. Říkal jsem - přece bych musel být úplný šílenec, a to nejsem, abych v situaci, kdy každý ví, že společnost NAVOS, KMOTR patří do skupiny Agrofert a že pan Babiš byl majitelem Agrofertu, dělal jakékoliv kroky, které souvisí s ovlivňováním rozhodnutí. Víte, co je spíše nejsmutnější? Že v České republice, a dokonce se na to ptají novináři, a mně na tom připadá nejvíc šokující právě to, že někdo pochybuje o tom, že by do toho ministr taky nezasahoval. Jako by to bylo normální dřív do toho zasahovat. Já říkám, proboha, tady jsou přece prvoinstanční a druhoinstanční orgány. Budu o tom mluvit i při další interpelaci, kolik stovek rozhodnutí druhoinstanční orgán vlastně zruší nebo výrazně snižuje pokutu. Já jsem, a to mohu odpřisáhnout, vůbec netušil, že nějaké rozhodnutí kolem NAVOSu, kolem Kmotra padlo, protože rozhodnutí dělá inspekce stovky. Opravdu stovky a ty OVS taky stovky. Věřte, že do toho těm lidem vůbec nikdo nemluví. Ti lidé jsou zcela nezávislí a jejich rozhodnutí je soudně přezkoumatelné.

Takže ano, na váš dotaz jasně odpovídám: kdyby byl majitel kdokoliv, tak rozhodnutí je zcela stejné. To rozhodnutí dělají konkrétní úředníci, kteří potom mohou být popotahováni k tomu, že budou někde muset třeba při soudním přezkumu vysvětlovat, jak k tomu rozhodnutí došli.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Váš čas. Dodržel jste ho téměř přesně. Děkuji, pane ministře. Nyní mi dovolte, abych přečetl omluvu paní poslankyně Věry Kovářové, která se omlouvá z dnešního jednání od 15.45 do konce z pracovních důvodů.

Jako další se svou interpelací vystoupí pan poslanec Ludvík Hovorka, bude interpelovat pana ministra Jiřího Havlíčka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo.

Vážený pane ministře, poté co byly problémy v celé Evropě s prsními implantáty z Francie, došlo k významnému zpřísnění evropské legislativy. Došlo také ke zvýšení požadavků na notifikované osoby, které dělají certifikaci zdravotnických prostředků. Jejich počet se v České republice snížil z pěti na dvě. Jsou daleko náročnější požadavky na infrastrukturu, na počet interních a externích spolupracovníků s vysokou klasifikací a kvalifikací. Nejasnosti a trvalé změna v interpretaci požadavků předpisů, kdy jsou současně zatěžovány častými kontrolními výkony ze strany autorit, což jim odebírá významnou část kapacity. To vedlo k prodloužení procesu posuzování a zvýšené náklady byly promítnuty do cen za prováděné výkony. To se promítá do konečných cen výrobků a snižuje to konkurenceschopnost českých firem.

Existují určité možnosti zmírnění následků jednak zakotvením povinnosti státem zřízených akademických a výzkumných organizací spolupracovat na procesu posuzování shody s výrobci a notifikovanými osobami; na úrovni MPO a Ústavu pro normalizaci zpracovat jednoznačný závazný výklad požadavků na notifikované osoby, a zajistit tak dlouhodobou stabilitu celého systému posuzování zdravotnických prostředků před uvedením na trh; podpořit z veřejných zdrojů vznik a vybudování laboratorní a znalostní infrastruktury, která by ve spolupráci s akademickými a výzkumnými organizacemi poskytovala potřebné odborné služby pro výrobce a notifikované osoby, současně by se věnovala výzkumu, vývoji a inovacím postupů k ověřování klinických metod a zdravotnických prostředků. To by vedlo ke snížení nákladů na služby dosud dostupné pouze v zahraničí, čímž by se podpořil i export mimo země EU. Dále, zvážit dotační program k podpoře uvádění nových zdravotnických prostředků na trh, a zmírnit tak ekonomické dopady na výrobce například formou inovačních voucherů. (Upozornění na čas.)

To jsou možné návrhy na řešení. Pane ministře, věřím, že budete věnovat energii na to, aby se podařilo tento problém vyřešit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Vít Kaňkovský. Interpelace směřuje na pana ministra Miloslava Ludvíka. Máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně a kolegové.

Vážený pane ministře, u odborné veřejnosti se v posledních týdnech opět rozhořela diskuse kolem povinného elektronického receptu. Je všeobecně známo, že po tříletém odkladu se blíží datum 1. 1. 2018, odkdy bude používání elektronického receptu povinné. Podotýkám, že nepatřím k odpůrcům elektronizace zdravotnictví. Přesto nelze nevidět určité pnutí mezi lékaři a musím říci i nemocnicemi, protože zavedení elektronického receptu má svá rizika a hlavně je provázeno i náklady, a to nejen na hardwarové a softwarové vybavení, ale u nemocnic jsou to i nároky personální.

Jen pro představu z praxe. Pracuji jako primář ve středně velké nemocnici, která má 550 lůžek a něco přes tisíc zaměstnanců. V této nemocnici pracujeme jako lékaři na více než 450 PC stanicích. Připojení na internet má sotva třetina z nich. Naše nemocnice se na povinný elektronický recept zodpovědně připravuje a věřím, že to stihneme, ale je evidentní, že to nebude zadarmo a ani to nepůjde bez personálních nároků. Také nelze nevidět skupinu privátních lékařů, zejména těch na sklonku kariéry, kteří nepracují s PC. Ať už se to komu líbí, nebo nelíbí, prostě určitá skupina lékařů počítač ve své ordinaci neužívá. A vadí mi, když je z některých stran veden na tyto lékaře útok, že jsou lidově řečeno zaostalí, či podobné výroky. V České republice se potýkáme s narůstajícím personálním deficitem jak v nemocnicích, tak v privátní sféře zejména u praktických lékařů. Považuji proto za rizikové, abychom problémy kolem povinného elektronického receptu zlehčovali.

Ptám se vás proto, pane ministře, co jste kromě příslibu drobného úhradového ohodnocení pro zavedení elektronického receptu v praxi udělal. Jakou jste nabídl pomoc zdravotnickým zařízením, a to jak nemocničním, tak privátním? A jak jste v tomto ohledu využili tříletý odklad zákonné povinnosti?

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Vaše interpelace bude zodpovězena písemnou formou.

Jako další v pořadí byla vylosována paní poslankyně Anna Putnová se svou interpelací na ministryni školství, ale paní poslankyni nevidím v tuto chvíli v sále, tudíž její přihláška propadá. Další vystoupí paní poslankyně Markéta Wernerová, bude interpelovat pana ministra spravedlnosti ve věci přísedících u soudu. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Wernerová: Děkuji vám, vážený pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Vážený pane ministře, interpeluji vás ve věci výše paušálních náhrad přísedících soudů, na které jsem byla upozorněna při setkání s občany ve svém volebním obvodu.

Paušální náhrady řeší vyhláška číslo 42/1992 a činí symbolických 150 korun za celý den výkonu funkce. Přísedící se podílejí na výkonu spravedlnosti v naší zemi, u okresních soudů je volí zastupitelstva obcí, v případě soudů krajských zastupitelstva krajů. Přísedící se účastní mj. jednání v trestních řízeních před soudy prvního stupně, u nichž je spodní hranice trestní sazby pět let a výše. Jedná se o složité kauzy, jejichž líčení trvá někdy i několik týdnů, a celého projednávání se tedy musí účastnit. Jsem přesvědčena, že výše paušální náhrady stanovená více jak čtvrt století starým právním předpisem je nedůstojná a v žádném případě neoceňuje zodpovědnou a náročnou práci, jakou přísedící převážně z řad seniorů vykonávají pro společnost.

Je mi známo, že jste se touto problematikou začal zabývat již po svém nástupu do funkce v roce 2015, a to v souvislosti s připravovanými reformními kroky v justici. Ptám se tedy, v jakém stavu jsou tyto uvažované změny po dvou letech. Dojde konečně ke změně, zvýšení nebo snížení nebo i změně počtu těchto přísedících či změně této odměny? Vážený pane ministře, předem děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za dodržení časového limitu paní poslankyní a nyní s odpovědí vystoupí pan ministr spravedlnosti. Máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych chtěl v prvé řadě zdůraznit to, co jste i vy použila za slovo, totiž že ta odměna je symbolická. Je symbolická, má zůstat symbolická. Role přísedícího je rolí tzv. laického prvku v justici, jehož účelem je, aby nevznikala nějaká kabinetní justice odtržená od představ veřejnosti, a to tedy právě zejména ve věcech trestních. Chápeme tedy roli přísedícího jako čestnou funkci, jako něco, co by občané měli dělat proto, že se cítí být občany, protože mají chuť se podílet na správě věcí veřejných, a ne proto, aby tedy byli motivováni penězi. Na to máme profesionální soudce, kteří jsou placeni za svou funkci. To je ostatně přístup, který zdaleka nemáme jenom my, namátkou stejně to mají v Anglii, v Americe, ve Francii atd. Tím nechci říci, že by ta odměna měla navždy zůstat zrovna těch 150 korun, a zároveň tím nechci říci, že bychom neměli problém v této oblasti. Problém máme, ukazuje se, že o tu roli je velmi malý zájem. Je to problém, který chceme řešit, ale bojíme se, že řešení nespočívá v tom, že z toho uděláme dobře placenou roli, protože takové lidi vlastně zase nechceme. My tam chceme opravdu lidi, které to zajímá, kteří tam jdou pro tu věc, a ne kvůli penězům.

Když se ptáte, kam jsme pokročili, po pravdě musím přiznat, že jsme příliš v tomhle nepokročili, protože jsme to téma otevřeli s justicí, s předsedy soudů na různých poradách opakovaně, předkládali jsme jim nějaké naše návrhy, analýzy a bohužel se ukázalo, že zatímco celá justice se shoduje na tom, že máme v této oblasti problém, tak na tom, jakým směrem vůbec se vydat při jeho řešení, na tom tedy není ani elementární shoda a nám se ji nepodařilo zatím nalézt. Pro vaši představu, je to od názorů, že by se vlastně vůbec ten institut měl zrušit, až po to, že bychom měli zavést porotní soudnictví v trestních věcech.

Takže my to dál bereme jako úkol, bereme to jako nesplněný úkol a je to ovšem už něco, kde snad do konce volebního období se nám podaří si udělat aspoň trochu jasněji, jakou cestou bychom se chtěli vydat. Ale je jasné, že si to vyžádá legislativní změny, a ty už se v tomto volebním období určitě nestihnou.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane ministře. Ptám se paní poslankyně, zda má zájem o vystoupení. Takže paní poslankyně má slovo.

 

Poslankyně Markéta Wernerová: Děkuji. Pane ministře, i já si uvědomuji, že tato otázka není úplně jednoduchá, nicméně si musíme uvědomit, že se jedná o poměrně složité kauzy, které jsou rozhodovány přísedícími společně se soudcem. Mnohdy je soudce ve věci přehlasován, takže je důležité vědět, že sice je to hlas z lidu, ale nicméně se zabývá odbornými otázkami a odborně hlasuje. Při těchto jednáních bývají právě na jednání celé dny a já si myslím, že jejich podmínky nejsou prostě důstojné. Neříkám je přeplatit, nicméně měli bychom uvažovat minimálně o nastolení nějaké důstojnosti. Já osobně jsem hovořila s dámou, která má ukončené právní vzdělání, je v důchodovém věku, a tudíž je poměrně fundovaná v těchto věcech a věděla, o čem hovořím. Já jsem pochybovala o tom, do jaké míry se jedná o čestnou funkci a do jaké míry musíme taky zvážit důstojnost těchto lidí, protože oni provádějí práci pro tento stát. (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji vám za upozornění. (Předsedající: Rád jsem vás upozornil.) Jedná se pouze o změnu vyhlášky, takže si myslím, že je v moci ministerstva zvládnout tuto práci do konce volebního období. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Taky děkujeme. Pan ministr má zájem o reakci? Prosím, pane ministře.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Já si opravdu myslím, ačkoliv se v zásadě asi v principu shodujeme, tak ale se neshodujeme v tom, ani si nemyslím, že by bylo správné, aby to dělali lidé, kteří mají právnické vzdělání. Ti mají dělat soudce profesionály. Když chtějí, musí k tomu složit potřebné zkoušky atd. a k tomu je také ten plat. Tohle mají být opravdu ti neprávníci, kteří mají přinášet pohled toho normálního člověka. To si mohu dovolit říct jako právník. A kdyby byla ta funkce atraktivnější z hlediska pověsti, to jsou často věci, které všichni napjatě sledují někde na on-line přenosech, na Blesku a bůhví kde, ale nikoho nenapadne, že by si tam mohl jít sednout jako ten přísedící. Takže my si myslíme, že opravdu ta cesta je spíše v propagaci tohoto. Neříkám, že ruku v ruce s tím bychom neměli nějak zvýšit odměnu, nebo náhradu. Já bych tomu říkal náhrada, a ne odměna, právě zcela záměrně. Ale samo o sobě to určitě nic nevyřeší. To by bylo jenom gesto, jenom vyhazování peněz.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane ministře. Jako další se svou interpelací vystoupí paní poslankyně Marta Semelová. Bude interpelovat ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážená paní nepřítomná ministryně, obrátili se na mě zástupci Sdružení průvodců s prosbou o řešení problému, který souvisí s novelou živnostenského zákona z roku 2008. Touto novelou byla průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu převedena z živnosti vázané pod živnost volnou, která nevyžaduje prokazování odborné či jiné způsobilosti. Není nutno prokazovat stupeň dosaženého vzdělání, složení profesní zkoušky ani potřebné jazykové znalosti, jako tomu bylo v minulosti. V turisticky atraktivních lokalitách včetně městských památkových rezervací a míst zapsaných organizací UNESCO na seznam světového kulturního a přírodního dědictví tak vykonávají tuto činnost amatéři bez potřebných znalostí. Jedná se o cizince pobývající v České republice na základě turistického víza, kteří nemají ponětí o našich historických, kulturních či přírodních reáliích, ale i o organizované společnosti, které průvodcovství nabízejí jako bezplatnou službu za spropitné. V Praze tak podle vlastních údajů provedli již přes pět milionů turistů.

Profesionální průvodci, kteří navíc ze svých příjmů odvádějí daně a pojistné, jim těžko mohou konkurovat. Ohrožena jsou pracovní místa, kvalifikovaní absolventi škol zaměřených na cestovní ruch těžko hledají uplatnění, narušen je systém profesního vzdělávání průvodců. Obcím pak komplikuje efektivní kontrolu, znemožňuje upravit ve svém území podmínky poskytování těchto služeb či stanovit požadavky na odbornou způsobilost průvodců.

Vláda schválila koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014-2020, v níž je vymezení činnosti průvodce v cestovním ruchu zahrnuto, nicméně zatím nic nekoná. Jak budete tuto situaci řešit?

Jenom bych chtěla říci, že děkujeme za včerejší poděkování nám poslancům kolem stavebního zákona. Dneska bohužel za nepřítomnost ministrů poděkovat my nemůžeme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Vaše interpelace bude vyřízena písemnou formou.

Nyní dávám slovo panu poslanci Antonínu Seďovi, který bude přednášet interpelaci na ministra životního prostředí Richarda Brabce. Prosím.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, cestovní ruch na Baťově kanále ve Zlínském kraji se čím dál více rozvíjí, což je určitě pozitivní zpráva. Ta negativní zní, že vaše ministerstvo svým rozhodnutím zabrzdilo plánovanou výstavbu průplavu na bělovském jezu nedaleko města Otrokovice. Připomínám, že v loňském roce mělo být vydáno územní rozhodnutí a letos stavební povolení. Teď se vše oddaluje, a přitom by tento průplav konečně umožnil splavnost až do Kroměříže.

Vážený pane ministře, chci se zeptat, v jakém stavu je nové řízení dopadů na životní prostředí neboli EIA a v jakém horizontu očekáváte povolení této stavby. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. A svou odpověď přednese pan ministr životního prostředí.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, děkuji za dotaz. Vážený pane poslanče, jenom možná i pro ostatní úplně kraťoučce do historie, protože ona to není nová akce, jak víte. Plavební komora na jezu Bělov - vlastně proces EIA byl dokončen už v roce 2010, takže realizaci záměru z pohledu EIA tehdy nic nebránilo a v následujících měsících nebo letech mohla být provedena navazující řízení, a záměr tudíž dnes mohl být realizován. Díky vlastně novele zákona o posuzování vlivů na životní prostředí bylo - nebo před tou novelou bylo dokonce možné některé podmínky stanoviska EIA takzvaně nesplnit. EIA nebyla závazná. Navazující řízení však do té doby nebyla dokončena, mezitím došlo k úpravě zákona o posuzování vlivů záměrů na životní prostředí a stanovisko EIA již nelze obcházet. Ministerstvo životního prostředí na žádost investora, Ředitelství vodních cest ČR, vydalo v listopadu 2015 ověřující závazné stanovisko ke stanovisku EIA a takzvaně zezávaznilo v něm většinu původních podmínek vyplývajících ze stanoviska EIA. Ředitelství vodních cest však s některými, tentokrát již závaznými podmínkami nesouhlasilo, resp. prohlásilo je za úměrných nákladů za nerealizovatelné. Podmínky závazného stanoviska tedy nebyly splněny a územní řízení proto bylo v souladu se správním řádem stavebním úřadem zastaveno. I zde platí, že kdyby tyto podmínky byly oznamovatelem splněny, záměr již mohl být v realizaci.

Ale teď ten aktuální a já myslím, že v tom vás potěším, i budoucí stav v nejbližší budoucnosti. Ředitelství vodních cest tedy závazné stanovisko Ministerstva životního prostředí napadlo. V rámci přezkumu jsem závazné stanovisko Ministerstva životního prostředí zrušil s tím, aby náš odborný útvar odůvodnil, proč na svých původních podmínkách i nadále trvá. V současné době odborný útvar ministerstva zkoumá veškeré podklady týkající se sporných podmínek a dokončuje odůvodnění nově připraveného závazného stanoviska tak, aby bylo dostatečně zdůvodněno ponechání, nebo naopak vypuštění sporných podmínek. Dle posledních informací, které jsem si dnes zjišťoval, nové závazné stanovisko vydá ministerstvo v řádu dnů, předpoklad je na začátku příštího týdne, a následně bude moci Ředitelství vodních cest pokračovat v navazujících řízeních k předmětnému záměru, jejichž další průběh jde už tedy mimo kompetence Ministerstva životního prostředí a nejsme schopni ho úplně časově predikovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane ministře. Děkuji dvojnásob, protože jsem z Kroměříže. A pan poslanec má ještě prostor na doplňující dotaz.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane ministře. Já doufám, že to bude pozitivní zpráva a že ten odborný útvar vydá závazné stanovisko, které se bude dát splnit, protože údajně problematickou nějakou podmínkou je problematický průtok vody v Širokém potoce kvůli rybám, protože potok je prakticky vyschlý, a chci připomenout, že tato podmínka brzdí realizaci akce za 300 mil. korun, jejímž investorem, jak jste správně řekl, je Ředitelství vodních cest ČR, a zároveň je to prioritní stavba obecně prospěšné společnosti Baťův kanál. Podle mých informací byla voda v potoce naposledy při povodních v roce 1997 a ta nevypořádaná podmínka Širokého potoka se prakticky nedá splnit. Já doufám, že se začne stavět potom i v Kroměříži to nové přístaviště. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, toto téma bylo uzavřeno, pan ministr už nebude vystupovat.

Dávám tedy slovo panu poslanci Marku Černochovi, který vystoupí se svou interpelací na ministra dopravy pana Dana Ťoka ve věci mýtného v ČR. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, pane místopředsedo, pane ministře, vláda připravuje obří mýtný tendr na mýtný systém na silnice nižších tříd. Nejen že bude znehodnocena cena miliardové investice do současného systému, ale hlavně tento systém přinese zdražení pro regionální dopravce, vyžene těžkou dopravu na silnice III. tříd. Proti tomu se staví nejenom autodopravci, Svaz průmyslu, hejtmani skrze Asociaci krajů, ale také občané. Vy sám jste se, pane ministře, vyjádřil, že s tím nesouhlasíte, ale je to politická dohoda. Opravdu chcete, pane ministře, prosazovat systém za další miliardy i přes negativní postoj nejen profesních organizací, ale i občanů? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče, a slovo má pan ministr doprav Dan Ťok.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Já bych, vážený pane poslanče Černochu prostřednictvím pana předsedajícího, chtěl trošku poupravit to, co jste tady říkal.

Za prvé, Ministerstvo dopravy nehodlá rozšiřovat stávající mýto na silnice II. a III. tříd, přestože jsme k tomu byli opakovaně vyzýváni. To, co Ministerstvo dopravy udělalo, je, řekl bych, dohoda, která našla svůj původ ve vládě a v dohodách mezi koaličními dopravními experty, kdy v usnesení vlády jsme se dohodli, že je tady požadavek rozšířit mýto na silnice I. tříd. Chtěl bych říct, že my už dneska asi 250 kilometrů silnic I. tříd máme pod mýtem, takže toto rozšíření o dalších 900 kilometrů, tak aby byla zabezpečena technologická neutralita, neboť to je záležitost, kterou jsem dostal zadánu jako ministr dopravy.

Bylo přijato usnesení, ve kterém má být rozšíření v rozsahu 850-900 až 3 000 kilometrů. A bylo řečeno, že konkrétní číslo určí poradce. My jsme spolu s poradcem tuhle hodnotu počítali a poradce přišel s tím, že když rozšíříme mýto na dalších 900 kilometrů silnic I. tříd, tak na těchto silnicích I. třídy bude výběr mýta v podstatě na 80 % dnešního výběru mýta toho, co se vybírá na jedničkách. Takže to není něco, co by bylo degradací toho systému. Ten systém bude pořád vybírat víc peněz, a jak jsme si to analyzovali, tak by nemělo nastat to, před čím varuje Asociace krajů, že vyžene těch zpoplatněných 900 kilometrů kamiony na dvojky a na trojky. Nemyslím si to. Pokud by to někde hrozilo, tak navíc je možno na těch dvojkách a trojkách, kde by hrozilo, že se bude něco objíždět, umístit značku zákaz tranzitní dopravy a to se dá docela dobře ohlídat.

Máte pravdu v jedné věci, že když jsme začali tu odbornou debatu, tak můj názor stejně jako názor hnutí, které na ministerstvu reprezentuji, byl takový, že mýto je daň, a my daně zvyšovat nechceme. Ale pro to, aby mýto mohlo pokračovat dál, abychom vůbec odblokovali situaci, tak je to jakási dohoda, kde si myslím, že ukázka toho, že ta dohoda je dobrá, nebo že není tak špatná, jak se to líčí, je, že všichni, kteří o mýto usilují, nebo ti dva hlavní, kteří o mýto usilují, z jedné strany Kapsch, z druhé strany SkyToll, nikdo z nich není úplně komfortní s tím. Vypadá to, že jsme vybrali dobře. To, že proti tomu protestuje ČESMADo je pochopitelné, protože ten nemá zájem platit mýto, že proti tomu protestují další... no prostě někdo tady rozjel docela hezkou informační kampaň.

Jenom bych chtěl říct, že přestože to není moje volba, nebo nebyla by to moje volba, kdybych já jako osoba soukromá o tom rozhodoval. Nicméně já jsem jako ministr vlády vázán usnesením vlády a to bylo maximum, kterého jsme byli schopni dosáhnout. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane ministře. A s doplňujícím dotazem pan poslanec.

 

Poslanec Marek Černoch: Pane ministře, děkuji za vaši odpověď. Samozřejmě nejsem pod vlivem kohokoliv, jakýchkoliv informací. Je to spíše z toho selského pohledu a díky tomu, že se o dopravu zajímám. Myslím si, že i když samozřejmě dochází k nějaké dohodě na vládě, k nějaké koaliční dohodě, že se proti tomu, tak jak jsem si zjišťoval informace, že tam byly i negativní posudky, odborné posudky, a že by bylo dobré předtím, než vůbec k něčemu takovému dojde, než se něco takového spustí, naopak spustit diskusi, analýzy, debaty s těmi lidmi opravdu napřímo, zdali to přinese něco kladného, anebo nepřinese něco kladného.

Tak ta doplňující otázka je, zdali se zasadíte o to, aby vznikaly nějaké kulaté stoly, nějaké analýzy, aby bylo jasné, zdali to bude ku prospěchu, nebo nebude ku prospěchu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já také děkuji. A pan ministr bude ještě reagovat. Máte možnost.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Děkuji za doplňující otázku. Já bych si vás v žádném případě nedovolil obvinit nebo podezřívat z toho, že máte nějaké lobbistické tlaky. To v žádném případě. Vím, že to je otázka, která se velmi debatuje. Já tady ale musím říct, že teď už velká debata kolem toho, zdali je těch 900 km optimálně, nebo není, nelze udělat. Ano, existuje analýza, že pokud bychom chtěli maximalizovat výnos z mýta, tak se to vyplatí někde kolem 340 nejvíce. Pak je tam nějakých 560, kdy by to bylo jakoby ekvivalentní dnešku. A těch 900 je v těch 80 % dneska vybíraných na jedničkách. Takže pořád je to příspěvek. Není to nic, na co by se doplácelo nebo co by bylo negativní. Oni to občas někteří popisují tak, jako že se všechno zdraží, že bude všechno špatně. Nemyslím si to. Já bych takto skeptický nebyl. Ale jenom v tom krátkém čase. Klidně o tom můžeme debatovat. Vím, že jsme se s panem předsedou klubu ODS Stanjurou dohodli, že bude nějaká debata o dalším vývoji mýta tady na půdě Poslanecké sněmovny někdy za dva měsíce, na kterou jsem slíbil přijít. Ale víte, vzhledem k zákonu o veřejných zakázkách a dalších kroků, my dneska nemáme příliš velký prostor. My máme tu soutěž vypsat v polovině tohoto roku. A dneska začít debatovat, zdali ty kilometry jsou dobře, nebo špatně, už je v podstatě sice akademicky možné, ale praktický důsledek to asi mít nemůže.

Takže já jsem připraven o tom debatovat. Jsem připraven obhajovat ten postup, ale že bychom mohli změnit zadání, tak bychom se museli potom samozřejmě smířit s myšlenkou, že tady bude další pár let navíc Kapsch, protože to nevypíšeme a nebude to vysoutěženo.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane ministře, za vaši odpověď. Jako další se svou interpelací vystoupí pan poslanec Karel Šidlo. Bude interpelovat také ministra dopravy. Připraví se svou interpelací paní poslankyně Olga Havlová.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, pane předsedající.

Vážený pane ministře, v loňském roce byla přijata novela zákona o dráhách č. 266/1994 Sb., vyhlášená jako zákon č. 319/2016 Sb. dne 3. října 2016. Současně byl uzákoněn nový Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře vyhlášený jako zákon č. 320/2016 Sb., také dne 3. října 2016. Oba zákony mají účinnost od 1. dubna letošního roku. Zákony byly projednány v souběhu, neboť jsou velice úzce kompetentně provázány. Proto bezprostředně po jejich účinnosti přichází z řad dotčených dopravních společností a dopravců celá řada dotazů, včetně požadavků na výklad zákonů. Dopravci se cítí významně ohroženi sankcemi v zákonech, neboť přes svou veškerou snahu nemohou řádně plnit zákonné povinnosti. A to je také důvod proč si vás dovoluji oslovit a požádat o odpovědi na své dotazy.

První. Kdo je na Ministerstvu dopravy kompetentním k výkladu uvedených zákonů pro aplikační praxi? Za druhé. Jakým způsobem a v jakém časovém horizontu bude možné naplňovat povinnosti dopravce prostřednictvím funkčního Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře? Za třetí. Kdo má na Ministerstvu dopravy kompetence pro veřejnou hromadnou městskou dopravu? Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. A nyní dávám slovo panu ministrovi.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře je funkční dle zákona od 1. 4. 2017 a tento termín byl dodržen. Předseda byl jmenován 15. února 2017 s účinností od 16. února a systematizace služebních míst z tohoto úřadu byla schválena vládou dne 13. března roku 2017. Rozpočet úřadu byl sestaven a disponovat finančními prostředky k čerpání bude již zítra, od 7. dubna roku 2017. Úřad má od března rovněž zřízeny internetové stránky, adresa je www.uicr.cz, kde jsou obsaženy i kontaktní údaje včetně funkční datové schránky, která byla zřízena také v březnu, ale musela být zablokována do 1. dubna, než nabyl zákon o úřadu účinnosti. Informace na internetových stránkách jsou průběžně doplňovány. Úřad dočasně sídlí v prostorách Ministerstva dopravy. O jeho dalším sídle bude 11. dubna rozhodovat vládní dislokační komise.

Předseda úřadu mě informoval, že jsou zahájena výběrová řízení na obsazení systemizovaných míst. Úřad není ještě dostatečně personálně obsazen. Výkon státní správy je omezen na nutné minimum. Ale byl jsem ubezpečen, že není důvod vidět ohrožení dopravců sankcemi ani důvod, že by nemohli plnit své zákonné povinnosti. Úřad již od tohoto pondělí přijal sdělení o přístupnosti již k cca 200 vlečkám. Na základě žádosti dopravců byla zahájena dvě správní řízení ve věci plánu výluk.

A k vaší první otázce mohu uvést, že státní úřady obecně nemají oprávnění vykládat zákon. K tomu je v ČR oprávněn pouze soud. Některá základní stanoviska mohou uvést v informativních pokynech. Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře již jeden takový pokyn zveřejnil dne 31. března roku 2017 na svých internetových stránkách. Jedná se o metodický pokyn pro posuzování vleček z hlediska veřejné přístupnosti. Jinými slovy, ten výklad dělá právě ředitel, nebo předseda tohoto úřadu.

K vaší druhé otázce. Jak jsem říkal, je úřad funkční. Přestože není obsazen, tak je schopen vykonávat svoji funkci. A já mám informace, že ve věcech organizačních je pan náměstek pro státní službu, pan Postránecký, připraven se svým týmem tomu úřadu pomoci. My jako ministerstvo jsme osoba, která bude úřadem zkoumána. Mohli bychom být označeni z podjatosti. Takže my tyhlety věci pro ně dělat nemůžeme.

Nicméně my jsme se snažili ať už tedy dát působnost tohoto orgánu, kdo se bude starat o mzdu a další věci a kdo bude předkládat materiály tohoto úřadu na vládu, přesunout na Úřad vlády, který to odmítl. Nabídli jsme to Ministerstvu průmyslu a obchodu, které to rovněž odmítlo, takže pravděpodobně vystavíme jakousi pomyslnou informační čínskou zeď, my se o něj budeme starat, ale budeme se o něj starat tak, aby bylo bezpochyby jasné, že ho neovlivňujeme.

A k třetí otázce. Na Ministerstvu dopravy spadá problematika provozování dráhy a drážní dopravy odboru drážní a vodní dopravy, částečně také spadá tato široká oblast do působnosti odboru veřejné dopravy a odboru silniční dopravy. Všechny tyto odbory jsou soustředěny v rámci sekce dopravní, kterou řídí pan náměstek Němec. Já bych k tomu jenom doplnil, že v rámci veřejné hromadné dopravy působnost je na městech nebo krajích, které ji provozují, to znamená, záležitosti vyjednávání dotací jsou záležitosti statutárních měst nebo krajů. Tam je to spíše, že ty podmínky zákonné v těch zákonech my uplatňujeme, nicméně působnost nebo ta kompetence je na nižších správních jednotkách, jestli jsem to řekl správně. Doufám, že ano. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře. Táži se pana poslance, zda má zájem o doplňující vystoupení. Prosím.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji. Pane ministře, já jsem úmyslně ty otázky položil trochu obecněji a šířeji, nechtěl jsem příliš specifikovat. Ale dovolím si tady lehkou polemiku na téma funkčnost úřadu, který byl nově ustaven, to znamená Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře, protože já si myslím, že tam alfou a omegou v současné době je například to, že jakékoliv vyloučení provozu - vy jste hovořil o některých výlukách - bohužel drážní zákon je rozšířen pro všechny dráhy a je to třeba včetně městských dopravních podniků, a tam jsou lhůty, které jasně říkají, v jakých horizontech mají být tyto výluky provedeny. A dnes, byť říkáte, že je částečně funkční úřad, tak já mám pocit, že toto je jeden z velkých problémů, který momentálně stále ještě nefunguje. A oni bez souhlasu úřadu vlastně by toto udělat neměli. Je pravda, že jejich zřizovatelé, města, se chovají trošičku časově jinak, a z toho může vzniknout ten problém nedodržení zákona.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana ministra.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Máte pravdu v jedné věci, že bohužel systém výběru šéfa tohoto úřadu nebyl v minulosti úplně dobře zvládnut ze strany vlády, nicméně jsem rád, že se to podařilo alespoň v tom únoru, takže nějaké zpoždění tam určitě bude. To nezastírám a bylo by to nefér. Na druhé straně jsem přesvědčen, a tak jsem o tom mluvil i s panem Kodymem při jeho ustavení, že pokud dostane podnět a má na něj do 40 dnů odpovědět, tak tuto lhůtu dodrží a že určitě bude schopen to udělat, i kdyby u toho počítače měl být dlouho do noci. Já jsem přesvědčen, že zásadní věci, které je potřeba řešit, se řešit budou. Upřímně řečeno, já jsem byl trošku v obavách, že v prvním týdnu dostane pět zcela zásadních podání od alternativních dopravců a čtyři od Českých drah, což se naštěstí nestalo. Dávají mu aspoň trošku vydechnout, ale že to přijde, je jasné. Ty věci se budou muset řešit. Jsem určitě přesvědčen, že se bude posuzovat ekonomická vyváženost trhu při vstupu na linky a další věci. To jsou věci, které budou poměrně hodně složité, a tam se těch lhůt bojím více než při výlukách, které, doufám, bude tento úřad schopen řešit poměrně efektivně.

Já bych popřál tomuto úřadu, ať se mu dobře funguje, protože to jednoduché nemá, a je hlavně důležité pro nás pro všechny, aby fungoval dobře. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím paní poslankyni Havlovou.

 

Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane ministře, novela energetického zákona měla zahrnout konkrétní úpravy posilující ochranu spotřebitele, nicméně nestalo se. Některé paragrafy jsou stále upraveny tak, že umožňují dvojí výklad, a z toho důvodu jsou dokonce pro spotřebitele negativní. Prvním zásadním nedostatkem je, že se nepodařilo do novely dostat ustanovení, které by umožňovalo uzavírání smluv o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu pouze písemnou formou. Občané spotřebitelé tak dennodenně zažívají telefonáty nepoctivých obchodníků, kteří je například do telefonického souhlasu se smlouvou vmanipulují. V souvislosti se změnou dodavatele je pak problematická také platnost plné moci. Zde mělo dojít k omezení platnosti na šest měsíců. Ani to se nepodařilo a někteří obchodníci, opět samozřejmě ti nepoctiví, této situace mohou nadále zneužívat, a to dokonce neomezeně. Problematické jsou i paragrafy energetického zákona týkající se práva na informace o uzavřené smlouvě. Snaha ukončit toto ustanovení byla zcela neúspěšná.

V neposlední řadě se měl v novele energetického zákona zakotvit ombudsman. Původně tento institut měl zajišťovat mimosoudní řešení sporů, měl být zakotven v zákoně o ochraně spotřebitele. Ministerstvo průmyslu a obchodu si však tuto variantu nepřálo a energetický ombudsman měl být přesunut do zákona energetického. Ani to se neuskutečnilo.

Pane ministře, ptám se, jak chcete během svého mandátu naložit s touto problematikou a věci řešit ve prospěch spotřebitelů. Pochopitelně písemnou odpověď zveřejním na svém facebooku. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Nekla.

 

Poslanec Josef Nekl: Děkuji, pane předsedo, za slovo. Minule jsem měl připravenou tuto interpelaci, ale pan ministr Herman byl omluven, takže jsem si ji nechal na dnešek, bohužel tady ještě není, ale já ji dnes přednesu, protože bych potřeboval odpověď.

Vážený pane ministře, budu velmi stručný. Příští rok, v roce 2018, uplyne sto let od založení Československé republiky. Určitě proběhnou velkolepé oslavy. Prezident budovatel Tomáš Garrigue Masaryk ve své vizi i svými činy věnoval značnou pozornost posílení významu kultury a vzdělanosti jak příkladem osobního života, tak praktickými činy. To se jistě právem oceňuje. Byl iniciátorem vzniku okresních a městských knihoven. Jeden z praktických činů mohu dokladovat na jeho podílu přestavby pražského Klementina pro potřeby moderní knihovny.

Jsem z Přerova, ale jsem přesvědčen, že problémy technického zázemí a provozních prostor okresních a městských knihoven nejsou ojedinělé. Naše knihovna je umístěna v domě, který je již předimenzován, nosné zdi musely být zpevněny, prostory nejsou zcela komfortní. Přitom město převzalo několik původních administrativních budov, které po úpravách mohou sloužit knihovně i modernímu knihovnictví nejen umístěním, ale i tím, že tam sídlily projekční či soudní instituce, a tím i únosností v jednotlivých podlažích. Investiční náklady by ale nebyly malé.

Nyní tedy moje otázka. Počítá v dohledné době Ministerstvo kultury vyhlásit například se 100. výročím vzniku Československa s vypsáním programu, který by se mohl nazývat program obnovy městských knihoven? Děkuji vám za vaši písemnou odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Paní poslankyně Zelienková tady byla. Pokud je v předsálí, tak ji prosím, aby se dostavila k interpelaci. Slovo má paní poslankyně Zelienková a připraví se paní poslankyně Langšádlová, kterou také zatím nevidím. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Kristýna Zelienková: Dobrý den. Děkuji za slovo, pane předsedo.

Česká republika 2. května 2016 jako jeden z posledních států Evropské unie podepsala Istanbulskou úmluvu proti násilí na ženách, vypracovanou Radou Evropy. Jako členka parlamentní delegace do Rady Evropy jsem byla překvapená, když jsem se dozvěděla, že na jednom z posledních jednání vlády se proces ratifikace Istanbulské úmluvy posunul, a to až na listopad, přestože je v legislativním plánu vlády jednoznačně uvedeno, že tento proces bude ukončen v červnu 2017, na což měla vláda a Ministerstvo spravedlnosti celý rok. V listopadu bude krátce po volbách a hrozí, že se tento termín opět posune a k samotné ratifikaci dojde možná někdy v roce 2018. Znovu budeme zbytečně kritizováni v Radě Evropy a tentokrát po právu. Posunutí ratifikace na listopad v podstatě znamená, že se v tomto volebním období úmluva už neprojedná. Předpokládala jsem, že vláda se bude především koncentrovat na podobné legislativní změny, jako je tato, nebo jako souvisí s ratifikací Istanbulské smlouvy, protože vláda již zřejmě nebude předkládat žádné další návrhy zákonů, které se nestihnou ve Sněmovně projednat.

Pokud se považujeme za vyspělý demokratický stát, neměli bychom práva žen, natož násilí na ženách odsouvat na druhou kolej. Prevence a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí obecně je důležitý prvek každé moderní vyspělé společnosti, kam samozřejmě patříme i my. Chápu to správně, že panu ministru spravedlnosti práva žen jsou lhostejná? Ráda bych se tedy zeptala pana ministra, proč se termín posunul na listopad a proč se nezasadí o to, aby legislativní změny byly učiněny ještě v tomto volebním období, a žádám ho, aby se právě zasadil o co nejrychlejší přípravu potřebné legislativy. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Slovo má pan ministr spravedlnosti.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, no, pro dobrotu na žebrotu, chtělo by se říci. Jak myslím bylo patrno i dnes v dřívějších hodinách, jsem po letech první, kdo se snaží něco udělat s naším deficitem, pokud jde o mezinárodní úmluvy, zejména Rady Evropy, a také se mi to tedy dokonce i s vaší pomocí daří, za což děkuji. Ten posun v ratifikačním procesu je způsoben tím, že k tomu, abychom mohli ratifikovat tuto úmluvu, tak si musíme poněkud poupravit náš trestní zákoník a musíme si tam zavést trestné činy, které, věřím, jsou u nás v tuto chvíli ještě jen teoretické. Věřím, že tak tomu bude i v budoucnu, ale člověk nikdy neví. Jsou to trestné činy typu záměrné vylákání ženy, muže nebo dítěte do cizího státu za účelem jejich donucení k uzavření manželství a tak podobně. Problém je v tom, že tady je třeba si změnit trestní zákoník, což by se nestihlo v tomto volebním období bez ohledu na to, zda bychom to tedy do vlády předložili v červnu, anebo v listopadu. To je totiž už úplně jedno. Důvod, proč jsme tedy akceptovali - akceptovali - připomínku Nejvyššího soudu, který nás žádal, abychom posunuli v legislativním plánu vlády ten termín na listopad, byl, že z tohoto hlediska je to jedno, a pokud my to posuneme na listopad, tak nám to umožní spojit tu novelu s jinou novelou, kterou zase z jiných důvodů také chystáme. Čili cílem bylo učinit něco pro uživatele našeho práva, aby neměli každý týden jinou novelu. Víte, že i tady poslanci často žehrají, když přicházím opakovaně s novelami, které se týkají vždy tedy něčeho jiného, chtějí, aby to bylo v jednom balíku. Ale když to je v jednom balíku, tak logicky to trvá déle. Ne proto, že bychom neměli napsané nebo nemohli mít do června napsané to, co se týká této konkrétní úmluvy, ale protože prostě musíme ještě k tomu dodělat nějaké další věci, které se týkají něčeho jiného.

Takže když to sumarizuji, ve výsledku nedojde vůbec k žádnému zdržení, protože prostě a jednoduše podmínkou ratifikace je změna trestního zákoníku, kterou již nelze stihnout v tomto volebním období, a tedy nutně proběhne až v tom volebním období příštím. Na to je rozumné, aby ta novela šla do vlády v listopadu, to úplně stačí, takže nijak ten termín neposouváme a neohrožujeme, zejména proto, že práva žen mi rozhodně nejsou lhostejná. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Zeptám se paní poslankyně, zda si přeje položit doplňující dotaz. Není tomu tak. V tom případě prosím paní poslankyni Langšádlovou.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Vážený pane ministře dopravy, obracím se na vás ve věci řešení situace nadměrného hluku z nákladní dopravy v údolí řeky Berounky, ve věci, ve které vám byl zaslán i otevřený dopis od svazku obcí Region dolní Berounka. Z důvodu značného vytížení trati přes den jezdí hlučné vlaky, nákladní vlaky až během noci. Občané z obcí v údolí Berounky si kvůli tomu stěžují, že nemohou v noci spát, protože je budí nesnesitelné skřípění na dráze a opravdový velký hluk. Opakovaná měření, která již na daném úseku proběhla, potvrdila oprávněnost zmíněných stížností. Z výše popsaného je patrné, že situaci nelze odkládat, ale naopak řešit, a to v co nejkratším časovém horizontu. Považuji proto za velmi nevhodné čekat až na rekonstrukci trati, kterou by byla sice odhlučněna, ale celá práce by trvala až osm let. Promptnější řešení by přinesla výměna hlučných brzd, již požadují i signatáři otevřeného dopisu.

Vážený pane ministře, prosím o odpověď, jakým způsobem bude popsaná situace řešena a v jakém časovém harmonogramu. Situace je opravdu velmi vážná. Ta zátěž je velmi rozsáhlá a nelze čekat léta na to, až se budou moct obyvatelé oblasti dolní Berounky vyspat. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana ministra.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, hluková zátěž na předmětné trati se projevuje nejvíce v lokalitě Černošic, ale souhlasím s tím, že je to určitě slyšet i v ostatních obcích, a v noci už úplně. V obou zbývajících traťových úsecích, tedy ve směru Praha-Smíchov a Beroun se projevují přípustné hodnoty v rámci staré hlukové zátěže do limitu 65 decibelů v noci a 75 decibelů ve dne. V prostoru Černošic jsou tyto hodnoty překročeny. Avšak Správa železniční dopravní cesty na základě údržbových prací na předmětné trati provádí průběžná opatření ke snížení hladiny hluku. Například v roce 2016 se jednalo o způsob upevňování kolejnic k pražcům, broušení kolejnic a výměnu kolejových pasů a pražců. Stejně tak byla ze strany SŽDC v březnu 2017 vedena jednání jak s nákladními dopravci za účasti starostů obcí o možnostech snížení hluku při použití odpovídajícího vozového parku.

Vzhledem k tomu, že se optimalizace tratě Praha-Beroun předpokládá v letech 2020 až 2025, požádalo SŽDC v uvedené věci příslušnou Krajskou hygienickou stanici Středočeského kraje o přípustnou výjimku ze zákona o ochraně veřejného zdraví. V této souvislosti byla na základě provedených opatření ke snížení hluku vydána dotčenou krajskou hygienickou stanicí výjimka do roku 2020 a pro zbývající skupinu hlukově nejexponovanějších objektů.

Toto mi připravil úřad, já bych to ještě doplnil jednou věcí. Prostě problém, který tam je, není problém dnešní, je to problém dlouhodobý. V této oblasti je koncepčně problém v tom, jestli, jak a v jakém rozsahu se má udělat rekonstrukce oné předmětné trati. Já jsem přesvědčen, že do budoucna nám nezbude nic jiného než prostě tuhletu trať rozumným způsobem zmodernizovat a za druhé postavit i nový tunel, který by vlastně tu velkou zátěž odvedl pod zem, kde by to nehlučelo.

Co se týče konkrétně Černošic, já jsem jednal i s panem starostou i se starosty obcí. Tam to narazí na dvě věci. My bychom samozřejmě mohli dělat poměrně - no, mohli a nemohli, podle toho, jak by se to připravilo - dělat rychleji protihluková opatření. Ale ta narážejí na odpor obyvatel i těch obcí. Prostě pro obyvatele kolem Berounky představa, že jim před domem postavíme protihlukovou betonovou stěnu do výše tří metrů a krásný výhled, který mají dneska, bude zničen okamžitě, a bude na mnohá léta zničen, protože to bude vypadat ošklivě, je pro mnohé občany, a já jim v tomto momentu rozumím, nepřijatelný a nechtějí to. Takže je o tom velká debata, ještě bude, bavíme se o tom, zdali bychom tam nemohli udělat nějaké nižší stěny, bavíme se o tom, že bychom předepsali dopravcům jiný materiál na brzdy, který by nedělal takovýto hluk, který dělají ty dnešní, že by se používaly kompozitní materiály.

Nicméně bych řekl, že po dobách blokování věci se teď snaží SŽDC, a já jsem se do toho zapojil osobně, snažíme se najít takové řešení, které by splňovalo podmínky hlukové, které by zároveň nezničilo pohledově a esteticky tu nádhernou krajinu povodí Berounky, abychom nenechali našim dětem dědictví něčeho opravdu velmi ošklivého.

Tady bych pouze poprosil o trochu trpělivosti, pracujeme na tom, jsme si vědomi, že tam je problém, ale že bychom to dovedli lusknutím prstu vyřešit do roka nebo nějak rychleji, to nedovedeme.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Pane ministře, děkuji za odpověď. Jistě chápete, že mě zcela neuspokojila. Od narození žiji právě v tom zmíněném městě Černošice, kde ta situace je opravdu čím dál tím horší, protože zaplať pánbůh přes den jezdí čím dál tím víc vlaků, za což jsme velmi rádi, ale právě díky tomu jezdí přes noc ty náklaďáky. Takže je to věc dlouhodobá, ale ona opravdu se zhoršuje. Já také podporuji i nákladní dopravu vlakovou, protože bezpochyby je vhodnější než automobilová, resp. kamionová, ale ta situace je tam opravdu čím dál tím závažnější.

Vůbec jste mě nepotěšil tím, že jste získali výjimku z té hlukové zátěže, a nepochopila jsem úplně, a s tím nejsem spokojena, když jste hovořil o tom, že je možné nařídit jiný typ brzd. A chtěla jsem se ještě zeptat, jestli tak učiníte, případně Správa železniční dopravní cesty, a v jakém časovém horizontu, protože ono by to situaci zcela nevyřešilo, ale zlepšilo.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Možná jsem byl příliš tvrdý a použil slovo "nařídit". Můžeme to nařídit našemu ČD Cargu, protože to je státní společnost, ostatním příliš ne. Nicméně jednáme o tom. A ony podle evropských směrnic už dneska do zahraničí nemohou vozy, které nemají kompozitové brzdy. Takže my v té věci jednáme a budeme se snažit ji vyřešit. Souhlasím s vámi, že bohužel nejenom na této trati, ale na většině tratí se nám železniční doprava na koleje dostane většinou jenom v noci a jenom tehdy je slyšet hodně, a rozumím tomu, že když někdo chce spát, je teplo a má otevřené okno, tak je to velmi nepříjemné.

Chci vás ubezpečit, že o tom budeme nadále jednat se svazkem obcí i s obcí Černošice a budeme hledat rychlá řešení. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím paní poslankyni, aby pokračovala, tentokrát v interpelaci na paní ministryni školství.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Vážená paní ministryně, interpeluji vás ve věci vašeho vystoupení v Českém rozhlase dne 12. března 2017 k tématu mediální výchova, která je vyučována na středních školách. Rozhovor byl zaměřen na výsledky výzkumu Člověka v tísni, který ukázal, že na více než polovině středních škol mají studenti nedostatečnou mediální výchovu. Ve vyučovacích plánech je mediální výchova zakotvena již deset let. Středoškolský student má během výuky získat dovednosti, aby rozeznal zejména pravdivé zprávy od lživých. Kritické myšlení či analýza mediálních sdělení jsou v dnešní době velmi významné dovednosti, aby bylo možné rozeznat pravdivé informace od dezinformací, a já si myslím, že škola by měla studentům významně pomoci si tyto dovednosti osvojit. Zmíněný průzkum však poukázat na fakt, že student často absolvuje během svého studia pouze méně než deset hodin této výchovy, což považuji za zcela nedostatečné.

V uvedeném rozhovoru jste popřela potřebnost mediální výchovy ve školách. Dovoluji si upozornit na nezbytnost občanského vzdělávání, jehož je mediální výchova a výchova ke kritickému myšlení součástí. To je uvedeno i v auditu národní bezpečnosti jako bezpečnostní riziko. Takže bych chtěla upozornit na to, paní ministryně, že není možné tuto otázku podceňovat. Já velice oceňuji vaše nasazení a úsilí, zlepšení kvality výuky i na středních školách, ale ani tuto otázku nesmíme podceňovat. Dovoluji si vás, paní ministryně, požádat o nápravu v této věci. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím paní ministryni.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolila bych si reagovat na přednesenou interpelaci. Začnu tím, co jsem vlastně řekla a v jakém kontextu, abychom si postavili najisto tedy ten samotný základ v komunikaci mezi mnou a paní poslankyní.

Jednalo se o rozhovor v rozhlase, kdy jsem diskutovala o klesající matematické a čtenářské gramotnosti a o důležitosti kompetencí v českém jazyce jako mateřském jazyce, cizím jazyce a matematice a také o tom, že se naši žáci a studenti v těchto gramotnostech propadají. A řekla jsem tedy toto k mediální výchově: "No, tak musím říci, že poté, co jsme teď vášnivě diskutovali o matematice, matematických dovednostech a čtvrté technické revoluci, tak tohle opravdu nepokládám za tak zásadní problém. My bychom měli zejména v našem vzdělávání zajistit právě to, aby byly úspěšné děti, žáci, studenti v těch třech základních disciplínách, tj. český jazyk, cizí jazyk a matematika, nebo chcete-li přírodovědný jazyk. Já bych byla ráda, kdybychom se soustředili na podstatu věci. Takže jestli mám něco říci jako svou starost a problém, tak je to opravdu ta triáda. A myslím si, že mediální výchova rozhodně není na našich školách ani zakázána, ani nepodporována, ale není podstatou věci. A myslím si, že mediální výchovu nebo mediální zdatnost, aby byli informovaní žáci, studenti, děti, co se kolem nich děje, to není jenom na učitelích. To je i na rodičích, je to na společnosti jako takové, je to koneckonců i na politicích, takže myslím si, že o toto se můžeme spolehlivě rozdělit. Já pro ty školy bych chtěla spíše kondici v těch třech předmětech, které jsem zmínila."

To znamená, v žádném případě si nemyslím, že mediální výchova není součástí vzdělávání, jenom si troufám říct, že je to jedna z kompetencí, která má být nabývána nikoli pouze ve škole. Také bych chtěla říct, že je pravda, že netestujeme globální kompetence, to byla diskutovaná věc v médiích, ale máme tady zejména problém s čtenářskou gramotností a také s matematickou a přírodovědnou gramotností.

Na závěr bych chtěla konstatovat, že úkolem školy - a já pevně věřím, že o to bojujeme každý den, nebo učitelé rozhodně - je naučit děti, studenty, žáky myslet. Myslet. Kriticky myslet, přemýšlet, diskutovat, argumentovat. Toto je, pevně věřím, učí jejich učitelé každou vteřinu.

A co se týče širšího přístupu ke zmiňovanému občanskému vzdělávání, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy právě pod mým vedením zahájilo pilotáž. Podporujeme žákovské parlamenty, podporujeme kritickou debatu ve školách, podporujeme školské rady a tento projekt občanského vzdělávání se pilotuje na MŠMT. Z tohoto pohledu tedy nemám pocit, že by tohle - a teď pozor - byl hlavní problém dnešního školství, ale rozhodně to neznamená, že bych chtěla nabádat k tomu, že je mediální výchova nedůležitá nebo že snad nemáme ji posilovat. Ale není to nejenom na učitelích a na školách.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Vážená paní ministryně, velice oceňuji ty kroky, které jste udělala v oblasti občanského vzdělávání, a naprosto nezpochybňuji, že kompetence v oblasti matematiky, cizího jazyka a češtiny jsou velice důležité. Ale opravdu jsem velmi znepokojena těmi výsledky průzkumu Člověka v tísni, který zkrátka ukázal, že je tam naprosto nedostatečná mediální výchova. Naprosto nezpochybňuji to, co jste říkala, to znamená, že na mediální výchově se mají podílet i další subjekty, že je tam i role rodiny, veřejnosti, celé společnosti. Ale přesto si myslím, že si nemůžeme dovolit právě proto, že je to i bezpečnostním rizikem, úroveň toho, jak naše veřejnost je schopna například rozeznávat pravdivé zprávy od lživých a podléhat dezinformacím. Právě proto si myslím, že situace se velice mění a i na úrovni škol je potřeba tomu věnovat větší pozornost, tak abychom zlepšili i ty výsledky, tak jak z toho průzkumu vyplynuly. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní ministryně.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Ještě bych si dovolila doplnit, paní poslankyně, ale samozřejmě i vám, vážení kolegové a kolegyně, to, že vláda se chystá, jestli se nepletu v květnu tohoto roku, schvalovat koncepci občanského vzdělávání. A také bych zmínila počin této vlády, kdy na Ministerstvu vnitra vznikla speciální skupina, která má právě za cíl bojovat s nepravdivými zprávami a samozřejmě pracovat s internetovým prostředím.

To znamená, moje starost je zkrátka jenom ta, abychom se o tato témata, která jsou silná a která souvisejí se stávající velmi dynamicky se měnící dobou a novými hrozbami, abychom se o tyto starosti dělili. Abychom se netvářili, že jsou to právě školy, které nás spasí. Proto vás prosím, abyste o tom přemýšleli. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Prosím pana poslance Štětinu a připraví se pan poslanec Kaňkovský.

 

Poslanec Jiří Štětina: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo.

Vážený pane ministře. Úsvit národní koalice je stranou, který není zmítána žádnými korupčními skandály, a z vystoupení poslanců této strany je zcela evidentně vidět, že proti korupci nesmlouvavě bojují. Například OKD, financování letecké záchranné služby, nesouhlas s Kalouskovými návrhy a tak dále. Není tajemstvím, jak náš soudní systém a naše soudy pracují, jak jsou jednotlivé kauzy souzeny, vraceny k došetření a pingpongovým způsobem předávány nižším a potom zase vyšším instancím. Názornými učebnicovými příklady jsou například kauzy Davida Ratha, Nagyové, CASA, pandury a řada dalších. Slovy klasika lze říci: voda teče, slova se mluví a léta běží. Svědci zapomínají, důkazy se záhadně ztrácejí, a tak korupční kauzy pomalu směřují k ukončení bez potrestání, jak je tomu například právě i u financování letecké záchranné služby. A když náhodou nějaká kauza dospěje k pravomocnému odsouzení, tak nastoupí prezidentská amnestie.

Ústecký kraj je veřejnosti znám pod pojmem "ústecké Palermo". Není tajemstvím, že v tomto kraji je státní správa dysfunkční, a to zejména z důvodu existujících klientelistických a nepotistických vazeb, o čemž svědčí květnová světově věhlasná kauza ROP Severozápad nebo povolení výstavby fotovoltaické elektrárny v ptačí rezervaci na Moldavě v Krušných horách.

Vážený pane ministře, je ve vašich silách tento stav alespoň částečně řešit? Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana ministra.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolím si tedy odpovědět na tu naposledy položenou otázku. V mých silách je částečně řešit tento stav. Ale skutečně jen částečně a přesněji řečeno v rozsahu pravomocí, které jsou dány ministrovi spravedlnosti. Rozhodně nejsem někdo, kdo by jakkoliv chtěl volat po jejich rozšíření. V mnoha případech, a často v těch, které vyjmenováváte, bych snad chtěl v tu danou chvíli mít možnost s tím něco udělat. Tak si pak vždycky uvědomím, že pokud bych takovou možnost měl, tak bych také měl možnost udělat pravý opak, něco někde zamést a někoho poškodit. Jednoduše řečeno, byly by to pravomoci, které do demokratické společnosti a do právního státu nepatří. A to je silnější hodnota.

Takže tam, kde ty pravomoci mám, tak je využívám. To si myslím, že koneckonců všichni vidí. Ať už je to stížnost pro porušení zákona v případě Rath, ať už jsou to personální změny, které proběhly a probíhají na státním zastupitelství, na soudech. Ale je zřejmé, že mé pravomoci jsou velmi omezené. Je tak zároveň zřejmé, že personální kapacity státního zastupitelství v oblasti vyšetřování těchto mimořádně závažných věcí jsou velmi omezené, protože je to prostě složité, není to běžná kriminalita. A je jen málo státních zástupců, kteří zároveň mají potřebný morální profil a zároveň mají potřebnou odbornost, schopnosti, znalosti a k tomu zkušenosti tyto věci vyšetřovat.

Takže si myslím, že třeba to, že víme, co je ROP Severozápad, je výsledek toho, že se něco mění. To, že se to mění pomaleji, než bychom si přáli, to že se to občas mění i opačným směrem, třeba přes všechny naše snahy viz loňská reorganizace policejních útvarů, to je také pravda. Ale zůstávám optimistou, a dokud nepadnu v tom boji, budu věřit, že se ho podaří vyhrát. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance, pokud si přeje vystoupit.

 

Poslanec Jiří Štětina: Tak jenom ještě velmi krátce. Samozřejmě moc děkuji za poctivá a upřímná slova pana ministra. Samozřejmě sleduji velmi pečlivě snahy, které má, které někdy skutečně jsou vidět, viz ty zmíněné kauzy a kritika některých postupů soudů. Ale rozumím tomu. A také nejsem člověk, který není pro demokracii. Takže mě vaše slova, pane ministře, velmi uspokojila a budu vám přát do vaší další práce, aby se vám ještě podařilo to další. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr si již nepřeje vystoupit. Prosím pana poslance Kaňkovského a připraví se paní poslankyně Zelienková.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený nepřítomný pane ministře. Od 1. ledna 2017 provozují letecké záchranné služby v krajích noví provozovatelé. Nedlouho po zahájení nového provozu se objevily skutečnosti, které rozladily občany i odbornou veřejnost. Jedná se o tu část smluv s novými provozovateli, které říkají -

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Já se velmi omlouvám, ale téma té interpelace je stav implementace Zdraví 2020. To je asi ta druhá. (Poslanec Kaňkovský hledá podklady k druhé interpelaci.) Poprosím znovu o nastavení časomíry na...

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Omlouvám se všem přítomným. Takže ještě jednou.

Vážený nepřítomný pane ministře, vláda České republiky přijala v březnu 2014, a následně tak učinila i Poslanecká sněmovna, národní strategii ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí Zdraví 2020. V září 2015 pak vláda přijala třináct takzvaných akčních plánů, které blíže specifikují konkrétní cíle, odpovědnost, ukazatele, termíny plnění pro klíčová prioritní témata této národní strategie a rámcové rozpočty.

Je všeobecně známo, respektive minimálně v odborné veřejnosti, že pokud se týká kvality zdraví české populace, tak po roce 1989 došlo k významnému prodloužení střední délky života. Bohužel u dalšího kvalitativního parametru, kterým je všeobecně uznávaná délka života ve zdraví, tedy ta část života, kterou konkrétní člověk prožije bez významnějšího zdravotního omezení, už se České republice tak nedaří. K jejímu prodloužení dochází pouze velmi pozvolna. A zde je vidět zásadní rozdíl například ve srovnání se severskými zeměmi.

Dle epidemiologů je jedním z faktorů nízká úroveň preventivních programů, a to zejména primární prevence v České republice. Primární prevence nemocí je jedním ze zásadních nástrojů ke zvýšení kvality zdraví populace. V České republice se však tato oblast dlouhodobě podceňuje.

A sem směřuje moje otázka. Třináct přijatých akčních plánů v sobě zahrnuje řadu aktivit právě i v primární prevenci. Mnohé dílčí úkoly již měly být naplněny během roku 2016. Bohužel ani veřejnost, ani Sněmovna, či alespoň členové výboru pro zdravotnictví dosud neobdrželi informaci o plnění těchto cílů. Jaká je tedy, pane ministře, současná situace?

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím paní poslankyni Zelienkovou a připraví se pan poslanec Hovorka.

 

Poslankyně Kristýna Zelienková: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře životního prostředí, v poslední době se neustále mluví o nedostatku vody v krajině, o suchu, které nám hrozí, a o nízkých hladinách podzemní vody ve studnách. Proto žádám ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby vláda jasně definovala, že voda je strategickou surovinou, která musí být chráněna a musí s ní být hospodařeno s rozmyslem. Příkladem toho, jak se nemá chránit pitná voda, je těžba štěrku v Uherském Ostrohu.

Vzhledem k tomu, že jsem z tohoto regionu, situaci znám velice dobře a sleduji ji dlouhodobě. Soukromník zde chce ve velkém těžit štěrky v místech, kde jsou zásoby pitné vody zhruba pro 140 000 lidí ve Zlínském a Jihomoravském kraji. Sama jsem se už před dvěma lety zúčastnila setkání veřejnosti se zástupci Ministerstva životního prostředí před posledním posudkem vlivu na životní prostředí EIA. Od té doby podepsalo petici proti těžbě více než 14 000 lidí a postavilo se proti ní na 60 obcí. EIA nakonec těžbu povoluje a firma Jampílek pokračuje v dalších krocích vedoucích k povolení těžby.

Ministr Brabec před týdnem na radnici v Uherském Ostrohu ujišťoval vedení města, že pokud bude radnice trvat na tom, že těžbu nepovolí, neprodá své pozemky a nezmění územní plán, ve kterém pozemky nyní nejsou určeny k těžbě, mělo by se těžbě zabránit. Ministr ovšem zřejmě neví, že podle nového stavebního zákona nemusí firma Jampílek žádat o změnu územního plánu, pokud v plánu není explicitně uveden zákaz těžby. A to není, neboť při jeho přípravě radnice nepředpokládala, že v budoucnu bude stavební zákon natolik nedokonalý, že znění územního plánu bude kdokoli moci vykládat ve svůj prospěch třeba i proti zájmu státu a občanů. Radnice navíc nemusí pozemky prodávat, dnes má pan Jampílek dost svých pozemků, na kterých může těžit. Rozhodující slovo ve věci bude mít Český báňský úřad. Celá záležitost zřejmě ale skončí u soudu, protože ať bude posudek ČBÚ jakýkoli, jedna strana se bude soudit.

Situací v Uherském Ostrohu se budu dál zabývat a budu se lidem i radnici snažit pomoci vodu uchránit.

Vláda musí určit jako prioritu státu ochranu zdrojů pitné vody před jakoukoli těžbou anebo jiným možným zdrojem znečištění. (Předsedající: Čas!)

Položím dotaz: Ptám se tedy pana ministra životního prostředí, co vláda hodlá udělat pro to, aby nebyly ohroženy zdroje pitné vody těžařskými společnostmi a jejich lobby, a zda se zasadí o to, že stát určí jako prioritu ochránit vzácné zdroje pitné vody a tato priorita bude nadřazena povolení těžit. Povolení většinou zpracovávají úředníci, kteří často nezohlední takovýto zájem státu. (Předsedající: Čas!) Je na vládě, aby v případě i minimální hrozby znečištění zdroje pitné vody zasáhla a ochránila pro budoucí generace možná to nejvzácnější, co jim můžeme zanechat. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, abyste dodržovali čas. Slovo má pan ministr.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážená paní kolegyně, já jsem teď trošku v rozpacích, protože vy máte vlastně tři interpelace na velmi podobné téma. A teď, abych to neopakoval v těch dalších dvou, tak nevím, jestli jste ty tři interpelace - já to tedy zkusím a třeba vás uspokojím natolik, že už se těch dvou zbývajících vzdáte.

Především chci říct, že samozřejmě, a to paní kolegyně dobře ví, celou tu záležitost Uherského Ostrohu dobře znám. Koneckonců byl jsem se tam před několika málo týdny osobně podívat, jednal jsem i s vedením obce. A chtěl bych především dopředu říct, a myslím, že naše kroky to jasně ukazují, že považujeme vodu a především dostupnost pitné vody za strategickou. To znamená, že já považuji tzv. vodní bezpečnost za stejně zásadní jako energetickou bezpečnost, ne-li za zásadnější. To myslím, že vytkněme před tu pomyslnou závorku. Vláda také v rámci řady konceptů jasně deklaruje, že se otázkou sucha zabývá velmi detailně a konkrétně, a nejenom ve svých strategiích, ale už ve stovkách konkrétních projektů, které v oblasti boje se suchem podporujeme, ať už je to řekněme v oblasti těch přírodě blízkých opatření nebo, ale to je v gesci Ministerstva zemědělství, těch řekněme umělejších opatření nebo technických opatření, jako je např. výstavba přehrad nebo obnova rybníků atd.

Vy dobře víte, že záležitost pitné vody je spíš záležitostí, která je na pomezí kompetence Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství, takže já se nebudu věnovat té věci vodovodů. I když i tady mohu říct, že jenom z operačního programu Životní prostředí jde částka do roku 2020 více než 3 miliardy korun na vybudování nových zdrojů pitné vody a speciálně pro malé obce jsme připravili program z národního programu Životní prostředí 300 mil. korun. Už jsme z něj třetinu vyčerpali a podporujeme opravdu desítky malých nebo v budoucnu to budou stovky malých obcí, ve velmi blízké budoucnosti, kterým pomáháme zajistit nové zdroje pitné vody.

Uvědomuji si, že otázka sucha, a všude to také říkám, bude podle mého názoru, a nejen podle mého názoru, ale hlavně podle názoru celé řady expertů v oblasti hydrologie a hydrogeologie, největším problémem životního prostředí v České republice v následujících desítkách let. To je bohužel velmi pravděpodobné. Vodní blahobyt v České republice skončil a musíme se na to připravit. To znamená, udržet vodu v krajině všemi možnými způsoby.

K té záležitosti, o které hovoříte, tam ten problém je skutečně v tom, že opakovaně v procesu EIA došlo na základě posudků, které si dokonce i arbitrážně Ministerstvo životního prostředí nechalo udělat, k závěru, že těžba je tam možná a nemá žádný nekompenzovatelný vliv, dopad na povrchovou, nebo v tomto případě spíše podzemní vodu. O to víc, že vlastně v nejbližším okolí probíhala těžba štěrkopísku mnoho let, a dokonce ještě blíže toho jímacího území Bzenec, a nedošlo tam žádným způsobem k poškození spodních vod.

Je pravda, že samozřejmě s touto novou aktivitou, se kterou tam přišel nový těžař, tak tam rozpoutala poměrně významnou opozici a připomínky, které skutečně proces EIA velmi seriózně a troufám si říct, dokonce nadstandardně prověřil, ale znovu došel k názoru, že tam není nekompenzovatelný vliv, který by hrozil nějakým skutečně vážným nebo jakýmkoliv ohrožením spodních vod. Proto bylo podáno souhlasné stanovisko EIA. A tak jak jste správně řekla, nyní je to na rozhodnutí báňského úřadu. Báňský úřad podle mých informací si opravdu opakovaně... nebo si ještě nechal prodloužit termín a zjevně zvažuje všechny informace, které k němu přicházejí z krajské hygienické stanice, z krajského úřadu, od nás. A je na jeho rozhodnutí, jak se k tomu postaví. A jeho názor, tedy rozhodnutí obvodního báňského úřadu (upozornění na čas) bude soudně přezkoumatelné.

Já bych když tak domluvil potom v rámci asi navazujícího dotazu. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Kristýna Zelienková: Děkuju za odpověď. Samozřejmě si vážím toho, že prioritou ministerstva je ochraňovat pitnou vodu, což si myslím, že by mělo být právě i prioritou vlády. Uvedla jsem příklad Uherského Ostrohu jako příklad. Dovoluji si tady upozornit na věci, které nebyly řečeny úplně přesně, jako např. to, že v této lokaci nebo v této oblasti se už těžilo a nedošlo ke znečištění vod. Tam se jednalo o místo, které je daleko dál od zdroje pitné vody, a navíc tam nedocházelo k těžbě v takové velké hloubce. Ale to bychom mohli tady vést diskusi o této konkrétní těžbě.

Mně jde ale o to, aby vláda jednoznačně řekla, že je prioritou vlády ochraňovat zdroje pitné vody. A pokud se vyskytne možnost jakékoli těžby s možným potenciálem narušení (upozornění na čas), ať je to potenciál minimální narušení pitné vody, tak že vláda bude mít poslední slovo a řekne ne, my tu těžbu nepovolíme, protože je to náš státní zájem ochránit pitnou vodu. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, pane ministře.

 

Poslankyně Kristýna Zelienková: Pardon. Ještě bych poprosila o písemnou odpověď. Děkuji.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Určitě ano. Děkuji za ten doplňující dotaz, který mi umožní to opravdu dokončit. Ano, máte pravdu. Proces EIA dnes nedovoluje zohlednit veřejný zájem. Proces EIA je skutečně striktně odborný a říká, zda můžou, nebo nemůžou být nějak negativně ovlivněny složky životního prostředí, včetně vody. Pravda je ta, že jsou některé státy, je to třeba nově Slovinsko, spolupracujeme teď intenzivně se Státem Izrael, který to má podobně, které skutečně mají jakoby vetknuty do erbu, že voda je nejvyšší strategická priorita. A v tu chvíli by ten veřejný zájem byl posuzován jinak.

Takže ano, já se touto věcí zabývám v rámci právě věcí, které se týkají boje se suchem. A je pravděpodobné, že i něco podobného navrhneme.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Hovorku, po něm pan poslanec Seďa.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo vlády, na základě několika podnětů jsem zjistil, že někteří zaměstnanci územních pracovišť finančních úřadů se potýkají s mnoha problémy, ale především s nadměrnou pracovní zátěží až přetížením. Uvádím několik příkladů.

Jednotlivé úřední osoby - správci daně musí zpracovat během roku až 1 100 kusů přiznání k dani z příjmů fyzických osob, přičemž případné přeplatky musí být vráceny do lhůty jednoho měsíce. Ptám se, je to standardní počet?

Pokud někdo ze spolupracovníků dlouhodobě onemocní nebo odejde do důchodu, pak se práce přerozdělí mezi ostatní pracovníky oddělení. Na nového pracovníka se čeká až šest měsíců a zbývající pracovníci pracují ve velkém stresu.

Zvýšení pracovní zátěže přináší potřebu přesčasové práce, která však není v plném rozsahu zaplacena, přesčasy často nejsou uznávány v plném rozsahu a zaměstnancům se nabízí náhradní volno. Pokud si však vezmou náhradní volno, stejně musí při návratu do práce udělat vícepráce, které nemohli udělat v době čerpání náhradního volna, protože práci musí udělat jedno oddělení.

Územní pracoviště jsou hodnocena podle výkonnosti, např. podle počtu určitých typů písemností, přitom z 90 % jsou tyto písemnosti vytvářeny uměle, jen aby jejich počet odpovídal uměle stanovenému číslu, protože čím více písemností, tím lepší hodnocení. To ale nejsou správné srovnávací ukazatele, protože pracovník, který zpracovává 800 přiznání, má jistě více času vyrábět umělé postupy k odstranění pochybností než pracovník, který zpracovává 1 100 přiznání.

Neustálá novelizace daňových zákonů přináší vyšší požadavky na proškolení zaměstnanců. Každý pracovník by rád odjel na různá školení a získal odbornost. Bohužel při výše zmíněném pracovním vytížení by se po návratu ze školení vzpamatovával z návalu práce minimálně celý měsíc. Z těchto důvodů pracovníci na školení nemohou vycestovat.

Pokud daňový subjekt žádá o vrácení přeplatku (předsedající upozorňuje na čas) na jiný účet než dosud a má více účtů, musí se pracovníci dotazovat, na který účet se to má vrátit, a je to zbytečná časová zátěž.

Takže já bych vás chtěl poprosit, pane místopředsedo, jestli byste se těmito podněty mohl zabývat a pomoci pracovníkům finančních úřadů. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Prosím pana poslance Seďu a připraví se paní poslankyně Semelová.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane první místopředsedo vlády, Celní správa má nové pravomoci, kdy začala kontrolovat elektronickou evidenci tržeb a nově i nelegální hazard. Nicméně generální ředitel si postěžoval, že mu scházejí na tyto nové úkoly lidé. Proto musí omezovat např. kontrolu padělků. Přitom v loňském roce zabavili celníci padělky za více než 600 mil. korun, a to se dnes tyto padělky rozličného zboží přesouvají z tržnic na internetové obchody, a to za situace, že nejzkušenější pracovníci řeší nelegální hazard a jinde scházejí.

Vážený pane ministře, chci se proto zeptat, zda máte nějaké informace o srovnání prvního čtvrtletí v zabavování padělků se stejným obdobím loňského roku a zda jste si vědom nedostatku celníků. A pokud ano, jak budete řešit problém s nedostatkem zaměstnanců. Děkuji za vaše odpovědi.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Prosím paní poslankyni Semelovou a připraví se pan poslanec Zlatuška.

 

Poslankyně Marta Semelová: Dobré odpoledne. Vážená paní ministryně, jedním z problémů, na který je dlouhodobě ve školství poukazováno, jsou učebnice. Nedávno tuto záležitost opět zvedl Miloš Rathouský ze Svazu průmyslu a dopravy České republiky. Upozornil nejen na stáří a nedostatek učebnic a výukových materiálů s tím, že u některých oborů - jedná se zejména o obory s nízkou kvalifikací a obory zaměřené na řemesla - učebnice chybí úplně, ale také na kvalitu starších textů. Ty často už ne zcela vyhovují současnému zaměření a rozmanitosti studijních oborů. To potvrzuje i dotazníkové šetření, které loni provedlo jedno nakladatelství, z něhož vyplývá, že polovina dotázaných má potíže sehnat výukové materiály. Největší nedostatek je ve skupinách oborů elektrotechnika, strojírenství a strojírenská výroba, stavebnictví, geodézie apod. Více než 90 % studentů navíc uvedlo, že ve výuce používá digitální materiály, jejichž kvalita a spolehlivost je však až příliš často nízká. Z šetření vyplývá i to, že učitelé odborných předmětů o klasické učebnice stojí. Řada škol řeší tuto situaci tak, že si učitelé píší vlastní učební texty na koleně.

Dobrá situace není ani v základním školství - jednak mnoho let používané učebnice, jednak skutečnost, že v některých předmětech se místo učebnic používají pracovní sešity, které si musí platit rodiče. Bezplatné vzdělávání zakotvené v Ústavě tak bere zasvé.

Zajistit dostupné kvalitní studijní a výukové materiály, které budou reagovat na nové přístupy ve vzdělávání a proměnu současného školství, by mělo být povinností a samozřejmým zájmem Ministerstva školství. Je vám znám tento stav a co s tím budete dělat?

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím paní ministryni.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, rozhodně nemohu popřít, že popis paní poslankyně Semelové je pravdivý, minimálně pokud se to týká některé z částí škol. Co se týká ministerstva, tak jeho hlavní úloha je v udělování schvalovacích doložek. Které učebnice či pomůcky jsou v tomto režimu předloženy, záleží tedy na iniciativě subjektů odlišných od ministerstva.

Co se týká nějakého systémovějšího přístupu či podpory, tak ministerstvo v roce 2013 podporovalo v rámci vzdělávání pro konkurenceschopnost dotování elektronických učebnic zaměřených na technické a přírodovědné vzdělání. V rámci této aktivity byly vytvářeny elektronické učebnice pro výuku odborných předmětů. Přehled učebnic odborných tedy v případě strojírenství jsem připravena paní poslankyni předložit ihned písemně. Nicméně se domnívám, že tak jak popsala problémy, které samozřejmě ve školách jsou, tak z hlediska systémového to můžeme jako ministerstvo řešit jednak dlouho očekávaným navýšením ONIV, protože např. praxe placení pracovních sešitů souvisí zejména s tímto nešvarem. O navýšení ONIV budu usilovat v následujícím střednědobém výhledu a uplatnila jsem tyto požadavky vůči Ministerstvu financí a budu usilovat o podporu kolegů na vládě.

A co se týká celkově toho, aby odborné školství bylo schopno reagovat na velice rychlý v poslední době znalostní nebo inovativní vývoj, tak tam si troufám říct, že velká výzva je v naplňování úkolů, které vyplývají jednak z koncepce digitálního vzdělávání, potom z koncepce odborného vzdělávání, tzn. že systémové dokumenty ministerstvo schválilo a přijalo. A maximálně, co můžu udělat v tuto chvíli jako ministryně, tak přislíbit paní poslankyni, že tomu budu věnovat osobní pozornost a maximálně tedy usilovat o to, abychom zrychlili tuto modernizaci školství tak, aby každý žák a student měl přístup ke kvalitním učebnicím a ředitelé byli v tomto ohledu podporováni ze strany ministerstva jako odborného garanta.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím paní poslankyni.

 

Poslankyně Marta Semelová: Já za ten příslib samozřejmě děkuji. Slibuji zase já na druhou stranu, že jsem ochotná v tomto jakýmkoliv způsobem pomoci. Musí se to rozdělit do dvou částí, jednak je to dostupnost učebnic, jednak je to kvalita a potřebnost učebnic. Pokud jde o dostupnost, a to se týká i pracovních sešitů, je problém pochopitelně ten, že na rozdíl od učebnic pracovní sešity nemůžou kolovat několik let, je to vždycky na jedno použití. Pokud jde o učebnice a jejich dostupnost, na středních školách se platí, tam si je studenti musí kupovat, i když jsou určité fondy, na druhou stranu právě obory technické mají učebnice nesmírně drahé. Takže to je dostupnost.

Pokud jde o to, jak jsou potřebné, doporučovala bych, abychom udělali určitý kulatý stůl za účasti asociací, kde bychom si opravdu řekli, jaké učebnice jsou potřeba, které na trhu chybí. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím paní ministryni.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Samozřejmě mohu paní poslankyni takovýto kulatý stůl v horizontu dvou měsíců přislíbit s tím, že se osobně domnívám, že právě z hlediska technických oborů, včetně strojírenství, budoucnost bude opravdu znamenat vyšší využívání elektronických materiálů, pomůcek, také sdílení inovace a otázku dostupnosti včetně bezplatnosti směrem ke studentům. To je moje osobní vize, takový je trend. Budu tedy ráda, pokud se během dvou měsíců takto sejdeme, a samozřejmě přislibuji plnou součinnost Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Zlatušku. Připraví se pan poslanec Bendl, pokud je přítomen.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedo, rád bych interpeloval nepřítomného vicepremiéra Bělobrádka.

Na internetu na Britských listech je medializované sdělení, které pan místopředseda Bělobrádek poslal e-mailem 4. dubna panu Peteru Maťovi, kde odpovídal na žádost o podpoření Středoevropské univerzity a distancování se od strany Fidesz. Pan Bělobrádek odpověděl: Pěkný den, situaci jsme na summitu EPP v rámci sjezdu řešili. Vyloučení Fideszu není na pořadu dne mimo jiné proto, že aktivity pana Sorose jsou velmi kontroverzní. Bělobrádek.

Chtěl bych se zeptat na tento postoj zejména s ohledem na to, že Středoevropská univerzita je špičková vědecká instituce, jedna z nejlépe hodnocených podobných škol v našem regionu. Takovéto stanovisko od vicepremiéra, který má v gesci vědu, mě velmi znepokojuje. Podotýkám, že Evropská univerzitní asociace vydala prohlášení, že je extrémně šokovaná a hluboce znepokojená maďarským rozhodnutím kolem změny zákona zaměřené účelově na Středoevropskou univerzitu. Evropská univerzitní asociace je společenství 850 univerzit v 37 zemích. V okamžiku, kdy vicepremiér, který má v gesci vědu, se tímto způsobem vyjadřuje, byť chápu afinitu se stranou Fidesz a Viktorem Orbánem, mimochodem Sorosovým stipendistou z konce 80. let, bych to měl od pana vicepremiéra rád vysvětleno. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Bendl není přítomen, paní poslankyně Zelienková není přítomna. Pan poslanec Seďa.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo.

Vážený pane ministře, jak jste zmínil, interpelace se bude týkat chemičky Precheza. Na podzim roku 2014 ohrozil obyvatele Přerova jedovatý plyn, který unikl z místní chemičky Precheza. Původní pokutu ve výši 7 mil. korun, kterou udělila Česká inspekce životního prostředí, snížilo Ministerstvo životního prostředí na půl milionu. Precheza patří do koncernu Agrofert a vy jako ministr životního prostředí jste členem a místopředsedou hnutí ANO 2011. Nechci se pouštět do spekulací, že jste šel na ruku podnikatelským zájmům firmy šéfa politického hnutí, jak to bylo v médiích. Spíše mě zaráží skutečnost, že se takhle snížila pokuta, protože z dostupných informací byla nejvýše naměřená koncentrace oxidu siřičitého 12 687 mikrogramů na metr krychlový, což mohlo způsobit nevolnosti a podráždění sliznice. Připomínám, že zdravotní limit je 350 mikrogramů na metr krychlový. Proto se ptám, pane ministře, jaký je váš názor na snížení této pokuty.

Můj druhý dotaz je, jak dopadlo šetření České inspekce životního prostředí a jaké jsou závěry ve věci porušení podmínky pro nový rozběh výroby firmy Precheza, na jehož základě byla tato pokuta udělena. Údajně firma nesouhlasí asi se sníženou půlmilionovou pokutou a chce se obrátit na soud.

Děkuji za vaše odpovědi.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana ministra.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo. Děkuji za dotaz. Trochu souvisí s dotazy předchozími, respektive s předchozím dotazem od paní kolegyně Pěnčíkové. Já se v tom budu možná trochu opakovat, ale snad mi to odpustíte.

Chci znovu zdůraznit, že rozhodnutí v případě odvolání společnosti Precheza nebylo rozhodnutím ministra, ale bylo to opravdu rozhodnutí odboru výkonu státní správy, v tomto případě konkrétně v Olomouci. Ministr v tomto případě není oprávněnou úřední osobou a nemá možnost jakkoliv ovlivňovat probíhající správní řízení. Rozhodnutí ministerstva, v tomto případě orgánu výkonu státní správy, je řádně odůvodněno a je také soudně přezkoumatelné.

Podle mých informací odbor výkonu státní správy potvrdil pochybení, které se týká nedodržení podmínky platného integrovaného povolení ukládající v dostatečném časovém předstihu oznámit příslušným orgánům, tedy České inspekci a orgánům obce, nájezd výrobny po dlouhodobé odstávce. K tomuto ohlášení nedošlo a za to uložilo ministerstvo společnosti Precheza sankci ve výši 500 tisíc korun. Ostatní pochybení, která shledala Česká inspekce, nebyla podle rozhodnutí odboru výkonu státní správy dostatečně prokázána nebo nešlo o porušení podmínek integrovaného povolení, za které by bylo možné uložit sankci.

V jednom případě k porušení zákona podle názoru orgánu výkonu státní správy nedošlo. Konkrétně se jednalo o následující: porušení provozního řádu, kdy subjekt neměl pro provoz zpracovanou dokumentaci. Podle názoru orgánu výkonu státní správy to nelze považovat za rozpor s integrovaným povolením, a tím pádem pokutovat. Za druhé, ohlašovací povinnost se vztahuje na činnosti s vlivem na životní prostředí, což není případ dodatečné úpravy parního kotle společnosti Precheza, proto i zde Ministerstvo životního prostředí rozhodnutí České inspekce o sankci zrušilo.

Znovu chci říct, že odvolací orgán, v tomto případě odbor výkonu státní správy, hlídá zákonnost rozhodnutí vydaných v takzvané první instanci, v tomto případě Česká inspekce, jakákoliv sankce může být subjektu udělena pouze v souladu se zákonem. Možnost snížit, nebo dokonce zrušit pokutu je odvolacímu orgánu dána rovněž zákonem.

Chtěl bych jenom zdůraznit na váš dotaz, že jsme si samozřejmě udělali statistiku, a děláme si ji každý rok, že snížení pokuty druhoinstančním orgánem, což je v tomto případě příslušný odbor výkonu státní správy, není nic neobvyklého. V roce 2013 bylo rozhodnutí České inspekce změněno ve 141 případech, z toho bylo ve 34 případech rozhodnuto o snížení pokuty o více než 50 %. V roce 2013 MŽP rozhodovalo 651krát o odvolání proti rozhodnutí ČIŽP. V roce 2014 rozhodovalo Ministerstvo životního prostředí o odvolání proti rozhodnutí České inspekce v 784 případech a 168krát odbor výkonu státní správy rozhodl o změně rozhodnutí České inspekce a v 55 případech z toho byla pokuta snížena o více než 50 %. Podobně v roce 2015 snížil sankci uloženou Českou inspekcí životního prostředí odbor výkonu státní správy o více než 50 % v 52 případech a v 55 případech došlo dokonce zcela ke zrušení sankce. A konečně minulý rok byla ministerstvem, opět tedy odborem výkonu státní správy, těch je vlastně 14 podle krajských pracovišť, snížena pokuta o více než 50 % ve 43 případech a ve 32 případech byla zcela zrušena. A je tam řada případů, kdy byly opravdu zrušeny milionové pokuty, třeba byly sníženy na 30 nebo 50 tisíc korun.

Takže já bych z toho jenom chtěl jasně ukázat, že - sám jsem si tu statistiku nechal předložit, a tu statistiku samozřejmě máme i pro roky až přirozeně do roku 2010 a i roky vzdálenější, aby z toho bylo jasně patrné, že není vůbec vzácný příklad, kdy druhoinstanční orgán rozhodl o významném snížení pokuty, anebo dokonce o zrušení pokuty uložené prvoinstančním orgánem. A to nemusí být jenom Česká inspekce, to je např. i Agentura ochrany přírody a krajiny, resp. nějaká rozhodnutí třeba chráněných krajinných oblastí.

Takže tento případ vyvolal pozornost. A já to chápu, že to vyvolalo třeba i mediální pozornost, a děkuji za to, že jste říkal, že se nebudete pouštět do žádných spekulací. Já opravdu tady chci jednoznačně potvrdit, že o tom rozhodují (předsedající upozorňuje na čas) zcela nezávislí úředníci v první instanci a ve druhé instanci a je to soudně přezkoumatelné. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec si přeje vystoupit. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane ministře za vaše odpovědi. Já tomu rozumím, dokonce ta statistika je nebo byla zveřejněna, nebo částečně byla zveřejněna, nicméně se určitě shodneme na tom, že ty pokuty, ale hlavně výše pokut by měly sloužit jako prevence. Prevence před tím, aby se neohrožovalo zdraví, a dokonce životy občanů.

Co se týká té statistiky, tak ano, tomu rozumím, že odbor výkonu státní správy v minulosti i v současnosti vlastně snižuje tyto pokuty na základě své pravomoci, nicméně snížení o 6,5 milionu korun se mi zdá hodně vysoké.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pokud si pan ministr nepřeje odpovědět, má slovo pan poslanec Štětina. Prosím.

 

Poslanec Jiří Štětina: Děkuji ještě jednou za slovo, vážený pane předsedo. Vážený pane ministře, navazuji tímto na předchozí interpelaci. S výkonem působnosti orgánů státní správy v ústeckém Palermu jsem zaznamenal poznatek vztahující se k činnosti Okresního státního zastupitelství v Mostě, které řídí paní doktorka Naďa Voláková. V této souvislosti, vážený pane ministře, jsem vám zaslal písemnou žádost o vysvětlení nestandardního postupu osob činných u Okresního státního zastupitelství v Mostě, z jehož konání lze učinit závěr, že toto státní zastupitelství je přinejmenším řízeno způsobem neodborným a laxním, neboť na tomto státním zastupitelství zřejmě veřejná žaloba disponuje tzv. černou dírou, kde se ztrácejí písemnosti, totiž jsou zde zřejmě skartovány příchozí písemnosti, které by správně měly být založeny v dozorovém spise. Už nás snad nepřekvapí, že se v této konkrétní trestní věci jedná o úplatkářský korupční delikt dle ustanovení § 332 odst. 1, 2 písm. a) a b) trestního zákoníku, která je vedena tímto státním zastupitelstvím pod spisovou značkou 2Zn 3517/2015.

Mé poslední zbytky víry mě vedou k přesvědčení, že se nejedná o záměrné úmyslné jednání, ale že se jedná o trestuhodnou nedbalost zaměstnance či zaměstnanců tohoto státního zastupitelství. Nicméně, vážený pane ministře, musíte pochopit, že v této věci nemohu mlčet a strkat hlavu do písku. Proto vaši laskavou odpověď očekávám jak ústní, tak písemnou, a to s ohledem na závažnost mého zjištění. Děkuji předem.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana ministra.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, tady budu velmi stručný, protože já jsem od vás dostal i písemnou interpelaci v této věci, dostal jsem ji někdy před týdnem, nebo možná dvěma týdny, a to, co jsem učinil, bylo, že jsem se obrátil na Nejvyšší státní zastupitelství s žádostí o poskytnutí informace, protože skutečnosti, které uvádíte, považuji za závažné a vyžadující důkladné prověření. Dosud tu reakce nemám, ono to obvykle tak měsíc trvá, takže tady v tomhle nejsem znepokojen a čekám, až ji mít budu. Až ji dostanu, důkladně ji vyhodnotím a i doplním svou odpověď na písemnou interpelaci a uvidíme, co se tam vlastně děje a proč.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec již nechce vystupovat. Pan poslanec Bendl není přítomen, takže slovo má pan poslanec Kaňkovský a dojde i na ty vrtulníky. Prosím

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, tak ještě jednou repete letecká záchranná služba.

Vážený nepřítomný pane ministře, od 1. ledna 2017 provozují leteckou záchrannou službu v krajích noví provozovatelé. Nedlouho po zahájení nového provozu se objevily skutečnosti, které rozladily občany i odbornou veřejnost. Jedná se o tu část smluv s novými provozovateli, které říkají, že letový provoz se u těch základen, které nemají 24hodinový provoz, zkracuje oproti dřívějšímu období a tomu budou odpovídat i úhrady. V praxi to znamená, že zatímco dříve vzlétala letecká záchranná služba už od rozednění po setmění, dnes může vzlétnout pouze dle nasmlouvaného času, tedy v ranních hodinách o hodinu či déle po rozednění a večer již nemůže vzlétnout po smluvně zakotveném konci letového provozu, byť fakticky ještě nenastalo setmění. Již k tomuto tématu proběhla poměrně živá diskuse, ve které se vaše ministerstvo brání, že je pro celou Českou republiku zajištěn 24hodinový provoz ze základen v Plzni, Praze, Ostravě a Brně. Přesto existují situace, existují konkrétní případy, kdy vzlet letecké záchranné služby ze stanoviště geograficky nejbližšího je pro ošetření pacienta v ohrožení života nejrychlejší, a tím i nejbezpečnější.

Ministerstvo zdravotnictví na své tiskové konferenci 15. března tohoto roku sdělilo, že bude hledat cesty, jak vzniklou situaci úhradami vzletu letecké záchranné služby mimo nasmlouvanou dobu řešit. Moje otázka zní, zda již Ministerstvo zdravotnictví našlo - a jaké - konkrétní řešení. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Prosím pana poslance Seďu.

 

Poslanec Antonín Seďa: Vážený pane ministře, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zrušil tendr Ministerstva dopravy na správu centrálního registru vozidel. Tento tendr za více než 100 milionů korun zrušil proto, že vaše ministerstvo nevymezilo zakázku v podrobnostech nezbytných pro podání nabídek. Problém je, že tento úřad zrušil i loňské výběrové řízení vypsané na stejnou věc. Proto bylo Ministerstvo dopravy nuceno prodloužit stávající smlouvu se společností ICZ o dalších 18 měsíců za 45 milionů korun.

Vážený pane ministře, tento případ mi připomíná kauzu firmy Kapsch týkající se výběru mýta. Podle mého názoru vaše ministerstvo buď nepracuje odborně kvalitně a zbytečně utrácí peníze daňových poplatníků, nebo, což by bylo ještě horší, záměrně manipuluje s tendry a výběrovými řízeními, což zavání možným korupčním chováním. Proto se chci zeptat, pane ministře, na váš názor kolem tohoto tendru na správu centrálního registru vozidel i na váš úsudek týkající se kvality vašich spolupracovníků. Děkuji za vaši odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana ministra.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Tak především, vážený pane poslanče Seďo prostřednictvím pana předsedajícího, bych se ohradil proti vašim slovům ohledně možného korupčního chování nebo nějakých manipulací ve veřejné zakázce, protože to jsou věci, které určitě na našem ministerstvu neprobíhají a určitě ne vzhledem k zakázce na centrální registr vozidel.

Pokud mohu podat ucelenější informaci - dne 29. 11. roku 2013 ministerstvo zahájilo otevřené zadávací řízení s názvem Zajištění provozu aplikace CRV. Vzhledem k tomu, že v průběhu zadávacího řízení byl zadavatel nucen do zadávací dokumentace zapracovat podmínky tehdy projednávaného zákona o krizovém řízení, bylo zadávací řízení zrušeno a v jednacím řízení bez uveřejnění uzavřena smlouva dne 29. 3. 2014 o poskytování služeb na dobu 12 měsíců s opcí na 6 měsíců, poskytovatelem služeb byla tehdy společnost ICZ, a.s. Po zapracování podmínek zákona o krizovém řízení a po zapracování požadavků provozovatelů významných systémů, např. základních registrů, na komunikaci s RSV bylo zadávací řízení na veřejnou zakázku opětovně zahájeno dne 29. 4. 2015. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodnutím ze dne 26. 8. 2015 toto zadávací řízení zrušil, neboť dospěl k závěru, že Ministerstvo dopravy coby zadavatel nevymezil minimální úroveň technického kvalifikačního předpokladu podle zákona o veřejných zakázkách v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, když požadoval, aby členové realizačního týmu mj. disponovali středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním technického směru, aniž by tento neurčitý pojem blíže vymezil.

Podotýkám, že tuto námitku dal současný provozovatel, který přesně věděl, co nabízí. Takže můžete si udělat obrázek o tom, jak to bylo relevantní.

Po zapracování Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže vytčených nedostatků ministerstvo uveřejnilo ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 6. 2016 novou zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku Zajištění provozu a rozvoje Centrálního registru vozidel. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodnutím ze dne 20. 10. 2016 zadávací řízení zrušil, neboť dospěl k závěru, že zadavatel nevymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro podání nabídky, když v zadávacích podmínkách neupřesnil charakter podrobných technických informací o neveřejné zadávací dokumentaci... poskytnuty výhradně vybranému uchazeči po podpisu smlouvy na plnění předmětné veřejné zakázky, a uchazečům o veřejnou zakázku tak znemožnil vyhodnotit dopad těchto informací na stanovení nabídkové ceny, čímž zároveň nedodržel zásadu transparentnosti.

Zase bych dodal, že tuto námitku dal současný provozovatel, který provozuje ve veřejném i neveřejném modu, takže přesně věděl, co může nabídnout. Nicméně to dopadlo zase, že úřad tuto soutěž zrušil.

S důvodem zrušení zadávacího řízení se ministerstvo nesmířilo a požádalo o vyjádření Bezpečnostní informační službu a následně Národní bezpečnostní úřad. Oba úřady potvrdily, že tam nemůžeme dávat všem nabízejícím tajné informace. Obě instituce ve svých vyjádřeních se shodly, že pokračování v otevřeném výběrovém řízení může představovat bezpečnostní riziko pro stát, a tudíž shledaly důvod pro využití zákonné výjimky. Takže Ministerstvo dopravy na základě uvedených stanovisek bezpečnostních složek státu vyzvalo stávajícího dodavatele služeb, společnost ICZ, k podání nabídky na uzavření smlouvy na zajištění provozu a rozvoje registru silničních vozidel, která byla uzavřena dne 30. 3. 2017. Je uzavřena na dobu neurčitou, resp. do vyčerpání maximální částky. (Upozornění na čas.) Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance.

 

Poslanec Antonín Seďa: Takže děkuji, pane ministře za vaše odpovědi. Vaše ohrazení beru na vědomí. Na druhou stranu děkuji i tedy za to, že jste popsal vlastně celý ten tendr, problémy, které s tím byly spojeny. A sám musíte uznat, že ta zakázka obsahovala mnoho chyb, ať už procesních, tak spíše těch věcí, na které musel reagovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Vy jste zmínil prostě to, že vlastně v současné době je uzavřena smlouva se společností ICZ, a.s., na dobu neurčitou. Chtěl jsem se zeptat, jestli se bude v budoucnu vypisovat nějaké nové výběrové řízení na tento registr. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, jestli jste mě dobře poslouchal, tak já jsem neuznával, že jsme udělali spoustu chyb. My jsme žádnou chybu neudělali. První výběrové řízení zrušil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže z banálního důvodu, že jsme řekli, že chceme vzdělání technického směru, a on řekl, že to je nedostatečně specifikováno. No, podle mě vzdělání technického směru je dostatečně specifikováno. Ale má samozřejmě úřad svůj názor a má na něj právo. A on je ten, který rozhoduje.

Druhá záležitost, že úřad řekne, že jsme nedostatečně popsali tajné části registru, které využívají tajné služby, a tajné služby nám řeknou, že je nesmíme popsat, tak mi prosím zkuste vysvětlit, jak na to mám reagovat. Proto a protože ve stávající zhoršující se situaci bezpečnostní úřad i BIS doporučily, ať se nesoutěží a ať se postupně dostane tento registr do rukou státu, tak jdeme směrem, že ho budeme mít, ve státu bude celý v bezpečnostním režimu a jako takový ho bude stát provozovat do budoucna.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji pane ministře. A vzhledem k tomu, že paní poslankyně Zelienková je nepřítomna a pan poslanec Bendl také není přítomen, tak konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací. Já vám děkuji za účast a přerušuji jednání do zítra do deváté hodiny.

Hezký večer a na shledanou.

 

(Jednání ukončeno v 17.47 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.