Pátek 7. dubna 2017, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Jan Hamáček)
235.
Vládní návrh zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění
vysokorychlostních sítí elektronických komunikací
a o změně některých souvisejících zákonů
/sněmovní tisk 936/ - třetí čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal pan ministr průmyslu a obchodu, stejně tak jako zpravodaj garančního výboru, kterým byl výbor hospodářský, pan poslanec Valenta. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny v tisku 936/4, ten byl doručen 28. února, usnesení garančního výboru bylo doručeno jako tisk 936/5.
Ptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit ještě před otevřením rozpravy. Je tomu tak. Pane ministře, prosím, máte slovo. (V sále je neustále velký hluk.)
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček Děkuji, vážený pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ve třetím čtení projednáváme návrh zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Jak už bylo řečeno během prvního a druhého čtení, tímto zákonem se zavádí do českého právního řádu směrnice Evropského parlamentu a Rady z roku 2014 o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Chtěl bych připomenout -
Předseda PSP Jan Hamáček: Pane ministře, já se omlouvám. Já pokládám tuto atmosféru za nedůstojnou. Prosím všechny ty, kteří v první řadě stojí a diskutují, aby ukončili tuto diskusi, a pokud to nepovede k cíli, začnu jednotlivé poslance jmenovat a žádat jmenovitě.
Prosím, pane ministře.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček Děkuji. Chtěl bych připomenout, že lhůta pro transpozici této směrnice uplynula již 1. ledna loňského roku a Evropská komise již vede s Českou republikou řízení o porušení smlouvy.
Návrh zákona projednal, jak už zde bylo zmíněno, hospodářský výbor, který je garančním výborem, a také výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Já bych chtěl v tomto svém krátkém úvodním slově poděkovat členům obou výborů za konstruktivní přístup, který byl nezbytný, abychom projednávání tohoto zákona mohli posunout dále. Takže děkuji moc.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Otevírám rozpravu. Prosím pana poslance Kudelu. Pan zpravodaj si přeje vystoupit? Ano, může využít svého přednostního práva. Tak prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dobrý den, kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych se pokusil ještě v tomto případě načíst jednu legislativně technickou změnu. Mám tady před sebou společný návrh Ministerstva průmyslu a obchodu jako předkladatele a stanovisko parlamentní legislativy, které navrhuje ještě v tomto zákoně změnit dobu účinnosti, a to tak: "V části šesté návrhu zákona (Účinnost § 27) se slova "dnem 1. července 2017" nahrazují slovy "15. dnem po jeho vyhlášení".
Odůvodnění tohoto návrhu. Vzhledem ke lhůtám v legislativním procesu a k tomu, že návrh zákona bude ještě projednáván Senátem a následně postoupen prezidentovi České republiky, je nepravděpodobné, že se stihne datum účinnosti 1. července 2017, a navrhuje se proto účinnost 15. dnem po vyhlášení zákona. Možná někdo z vás by mohl namítnout, že se v tomto případě nejedná o legislativně technickou změnu, avšak obdobná změna účinnosti byla plénem Poslanecké sněmovny odhlasována jako legislativně technická úprava např. při projednávání tisků 414 nebo 471 v tomto volebním období, a to se jednalo o novelu zákona o pojišťovnictví a o novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích. Takže poprosil bych vás, jestli byste umožnili průchod této legislativně technické změny. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Prosím pana poslance Kudelu a potom paní poslankyně Kovářová.
Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedo, vážení páni ministři, dámy a pánové, přeji vám krásný den. Dovoluji si vystoupit ke sněmovnímu tisku 936, zavádění vysokorychlostního internetu. Je to dobře, že tento sněmovní tisk projednáváme, škoda je to, že ho projednáváme až v průběhu roku 2017, že nebyl projednán a přijat daleko dříve.
V rámci sněmovního tisku byly předloženy některé pozměňovací návrhy. Dovolím si upozornit na pozměňovací návrh A2, který podle mě dává prostor pro zabetonování jakéhosi současného stavu v rozporu se současnou legislativou. Dneska legislativa říká, že se provozovatelům telekomunikačních sítí přidělí frekvence pro určité využívání určitým způsobem, a my dnes v rámci touhy po širším využití těchto pásem dáváme prostor k tomu, aby se tomu, kdo pásmo vysoutěží, umožnilo jiné využití než takové, ke kterému mu ta licence byla přidělena. Domnívám se, že toto je sice v jakýchsi současných tendencích, nicméně to odporuje soutěžnímu principu, tak aby se mohli soutěžitelé o toto frekvenční pásmo ucházet. Proto doporučuji pozměňovací návrh A2 neakceptovat.
Na druhou stranu chci upozornit na pozměňovací návrh, který jsem předložil já, je uveden pod písmenem C. Předložil ho kolega Jaroslav Klaška mým jménem. Jde o digitalizaci Českého rozhlasu. My jsme tady ve Sněmovně projednávali zprávu o činnosti Českého rozhlasu za rok 2013, zprávu o činnosti Českého rozhlasu za rok 2014 a zprávu o činnosti Českého rozhlasu za rok 2015. Z jedné té zprávy si dovolím vyseknout: "Program Rádia Junior" - a takových programů je v nabídce Českého rozhlasu více - "byl v roce 2015 šířen digitálně prostřednictvím multiplexu veřejné služby DVBT skrze televizní vysílání." Nevím, kdo sleduje rozhlasové vysílání prostřednictvím televize. Satelitem DVBS - stejný problém, zase prostřednictvím televizního vysílání, a systémem TDAB dle možnosti příjmu v sítích provozovatelů. Systém TDAB je šířen pouze z vysílače z Prahy a zkušebně v nějakých vysílačích v Brně a Ostravě, to je všechno.
Všichni jsme plátci koncesionářských poplatků pro Český rozhlas. Český rozhlas z našich koncesionářských poplatků vyrábí obsah, dobrý, cenný obsah, konkrétně Rádio Junior pro děti je velmi dobré, ale nemáme jako občané České republiky a plátci koncesionářských poplatků možnost tento program sledovat. Zákon o Českém rozhlase jsme zde projednávali v roce 2014. Když jsem se ptal po digitalizaci, tak mi řekli ne, nedělej s tím nic, vláda schválí koncepci rozvoje Českého rozhlasu. Pravda, vláda schválila loni v létě koncepci rozvoje Českého rozhlasu, ale takovým stylem, že pozemní digitální vysílání Českého rozhlasu postavila na vedlejší kolej, vagon po té vedlejší koleji rozjela a ten vagon se nám zasekne na nějaké zarážce, na slepé koleji, a potom se řekne: ten vagon je špatný, protože nikam nedojel. Vláda totiž odsouhlasila zakonzervování tohoto stavu, jaký je teď v oblasti rozhlasového vysílání, někdy do roku 2024, a to z důvodu, protože komerční vysílatelé si to prostě nepřejí, jim vyhovuje stávající stav, kdy není možné do rozhlasového vysílání přidávat další rozhlasové stanice z důvodu naplněnosti, a paradoxně se do tohoto pásma už dneska nevejdou ani stanice Českého rozhlasu. Takže my všichni občané platíme Český rozhlas, ten na základě zákona vyrábí obsah, ale tento obsah je k nám téměř nedoručitelný.
Proto jsem navrhl pozměňovací návrh, na základě kterého by Český telekomunikační úřad mohl Českému rozhlasu přidělit frekvence pro vysílání pozemního digitálního rádiového vysílání, a samozřejmě bude na občanech, aby si postupně ty digitální přijímače pořizovali. Nikdo neříkal občanům, že si musí pořídit rozhlasové přijímače, když rozhlasové vysílání začalo, nikdo nenařizoval občanům, aby si pořídili televizní přijímače, když začalo televizní vysílání. Stejně tak bude na velmi dobrovolném a pozvolném přístupu občanů to, aby si pořídili přijímače pro rozhlasové digitální vysílání, tak aby mohli přijímat obsah rozhlasovým způsobem, který Český rozhlas šíří.
Garanční výbor, hospodářský výbor, na můj pozměňovací návrh dal negativní stanovisko. Já jsem si toho vědom. Já jsem tady k digitalizaci Českého rozhlasu už několikrát vystupoval a budu vystupovat, protože se domnívám, že konzervovat systém je špatné. Digitalizace rozhlasového vysílání proběhla v Rakousku, v Norsku už je analogové vysílání úplně vypnuto. A jenom my konzervujeme stávající analogový systém, protože si to takto přejí komerční vysílatelé. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Prosím, ještě než dám slovo paní poslankyni Kovářové, tak faktická poznámka pana poslance Komárka.
Poslanec Martin Komárek: Já chci zareagovat na pana kolegu Kudelu. Ano, digitalizace rozhlasu je důležitá, zajímavá věc, leč zavádět ji partyzánským způsobem, jakýmsi přílepkem, který navíc není dotažený, protože zároveň nemění zákon o České televizi, protože Česká televize dosud je správcem veřejnoprávního multiplexu, tak zavádět to partyzánským způsobem je špatně. Soukromí vysílatelé nejsou zločinci, jsou to rovnoprávní a úctyhodní hráči na trhu s rozhlasovým vysíláním. Je potřeba nejdřív uzavřít obsahovou dohodu mezi Českým rozhlasem a soukromými vysílateli, absolvovat debatu ve Sněmovně, ve veřejnosti a potom prosadit podobný, ale dotažený návrh na základě vládního konsenzu. Takže prosím nedělejme digitalizaci Českého rozhlasu, se kterou jinak souhlasím, přílepkem a soukromou iniciativou. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě pan poslanec Fiedler? Pan poslanec Fiedler, faktická poznámka.
Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem se podíval do důvodové zprávy a nevím, jestli v tom hluku, který tady byl na úvod, doufám, že jsem slyšel správně. Pan předkladatel, pan ministr, tady říkal, že nám hrozí zase nějaké sankce z prodlení, že pokud nepřijmeme tento zákon, jsme v časovém presu a musíme pokračovat. V důvodové zprávě: Česká republika se zavázala k splnění cílů týkajících se vysokorychlostního přístupu k internetu stanovených v digitální agendě prostřednictvím usnesení vlády ze dne 20. března 2013. Dále: Cílem implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU. Podívám se na ty roky. Takže opět tady máme ten standardní klasický případ, kdy něco nám tady leží dva roky. Vláda předložila Sněmovně - když se podíváte do sněmovního tisku 936 - 18. 10. 2016, čili po dvou letech jsme se tím začali zabývat. Kde je opět příčina? Hrozí nějaké sankce i úředníkům Ministerstva?
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pokud nejsou další faktické poznámky, tak prosím paní poslankyni Kovářovou.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi jen krátkou poznámku. Myslím, že je potřeba podtrhnout, že projednávané téma úzce souvisí s dosud ne úplně úspěšným čerpáním evropských peněz na rozšíření vysokorychlostního internetu. Připomínám, že první výzva byla vypsána teprve před týdnem, po řadě odkladů. Ráda bych se právě v této souvislosti zeptala pana ministra a případně i pana premiéra, který za agendu Ministerstva průmyslu a obchodu nesl odpovědnost v době vypsání této výzvy, na podmínku, která toto čerpání komplikuje. Podle této podmínky v každé vymezené oblasti může podle současných pravidel získat dotaci jen jeden poskytovatel, což nahrává velkým telekomunikačním firmám na úkor těch menších lokálních a regionálních. Na to už upozornila některá média, která dále varují před reálnou hrozbou nevyčerpání prostředků na rozvoj internetu.
Pane ministře, proč byla tato podmínka takhle stanovena? Nemůže skutečně ohrozit konkurenci a v konečném důsledku třeba také čerpání evropských peněz na rychlý internet? Bude pak mít zákon, který projednáváme, vůbec smysl, který si od něj slibujeme? Prosím o odpověď, pane ministře. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr?
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček Děkuji za slovo. Já bych si dovolil krátce reagovat na vystoupení paní poslankyně Kovářové. Omlouvám se, nemohl jsem včera tady být na interpelace, protože i toto téma bylo předmětem vaší interpelace, kterou jste avizovala. Já bych chtěl říct, že jsem se ještě v pátek 31. března, ještě předtím, než byla výzva vyhlášena, sešel se zástupci sektoru, kde jsme diskutovali poslední záležitosti, které souvisí právě s vypsáním této výzvy na vysokorychlostní internet. Dovoluji si připomenout, že 28. února byla na jednání monitorovacího výboru schválena výběrová kritéria právě pro tuto výzvu na vysokorychlostní internet, a dovolím si také připomenout, že i zástupci sektoru mají své zástupce v rámci monitorovacího výboru, a tato připomínka tam nebyla vznesena. Já jsem chtěl vyhovět právě zástupcům sektoru v tom, aby do každé intervenční oblasti mohlo být vpuštěno více projektů, které si nebudou vzájemně konkurovat geograficky. Takže proto jsme přistoupili k proceduře... (Ministr přerušil svoji řeč kvůli hluku v sále.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně, kolegové, já prosím o klid.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček Proto jsme přistoupili k proceduře úpravy tohoto jednoho kritéria, která teď probíhá hlasováním v rámci monitorovacího výboru procedurou per rollam s tím, že definitivní termín pro ukončení tohoto hlasování je 24. dubna. Dne 26. 4. je zahájen příjem žádostí o podporu, takže neměl by to být žádný problém a chci tímto potvrdit, že vycházíme vstříc sektoru. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu ministrovi. Ještě přečtu omluvy: paní poslankyně Nováková se omlouvá z osobních důvodů, pan poslanec Antonín se omlouvá ze zdravotních důvodů od 12. hodiny, pan poslanec Votava se omlouvá od 12.30 z pracovních důvodů a paní poslankyně Balaštíková se omlouvá z pracovních důvodů.
Tolik tedy omluvy a zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pokud ne, tak rozpravu končím. Zeptám se na závěrečná slova. Pane ministře, závěrečná slova? (Ministr nemá zájem vystoupit.) Pan zpravodaj? Ano, prosím.
Poslanec Jiří Valenta: Vážené kolegyně, vážení kolegové, snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací by mělo prostřednictvím této normy přispět ke zvýšení míry digitalizace veřejného sektoru, což kromě snížení nákladů na veřejnou správu a zvýšení účinnosti služeb poskytovaných občanům mělo přinést také digitální pákový efekt pro všechna odvětví hospodářství. Přijetí opatření řešících identifikovaný soubor problémových oblastí povede dle předkladatele do roku 2020 k úsporám kapitálových výdajů hospodářských subjektů v rozmezí 20 až 30 % celkových investičních nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací oproti současnému stavu. A to si myslím, že je pro naši zemi, potácející se na samotném chvostě Evropské unie v oblasti eGovernmentu, nebo chcete-li v elektronizaci státní správy, jen dobře. I přesto má předkladatel, tedy vláda, celkově, a to nejen v ICT průmyslu, ale i v celé oblasti informačních a komunikačních technologií, vůči naší společnosti obrovský dluh. Urychlené zavedení vysokorychlostního internetu zakomponované dokonce v čelných prioritách vládního prohlášení v roce 2013 je i přes eventuální schválení tohoto zákona, se kterým v jeho principu zcela jistě souhlasím, prozatím převážně v nedohlednu. Ve zmiňované elektronizaci státní správy, jejím efektivním využívání nebo v podpoře internetové ekonomiky stále tápeme. A vidět Českou republiku v poslední sedmičce takto elektronicky nejméně vyspělých unijních zemí je opravdu nevídaně smutnou bilancí koalice.
A teď k samému projednávání zákona. Pro vaši informaci, návrh na zamítnutí tohoto zákona nebyl podán. V diskusi ve druhém čtení kromě zpravodajů garančního hospodářského výboru a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj vystoupili poslanci Ivan Pilný a Jaroslav Klaška, a to za Petra Kudelu, kteří se posléze i přihlásili ke svým pozměňovacím návrhům. Nyní ve třetím čtení vystoupili čtyři poslanci, diskuse byla poměrně bohatá a pan ministr, alespoň předpokládám, všem tazatelům odpověděl tak, jak oni chtěli. Děkuji za slovo.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. A my přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Takže já vás prosím, abyste nás seznámil s procedurou hlasování a poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a také sdělil stanovisko příslušného garančního výboru.
Poslanec Jiří Valenta: Ještě jednou děkuji za slovo. Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jako garanční výbor po projednávání návrhu zákona po druhém čtení doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu zákona podle sněmovního tisku 936/4 v následujícím pořadí.
1. Návrhy technických úprav podle § 95 odst. 2 jednacího řádu přednesené ve třetím čtení.
2. Pozměňovací návrh A1. A v případě hlasování o návrhu A1 se o bodu B1 již hlasovat nebude, protože je totožný s A1.
3. Pozměňovací návrh A2. V případě hlasování o návrhu 2 se o bodu B2 již hlasovat nebude, protože je totožný s A2.
4. Pozměňovací návrh A3. V případě hlasování návrhu A3 se o bodu A8 již nebude hlasovat, protože je totožný s A3.
5. Pozměňovací návrh A4.
6. Pozměňovací návrh A5.
7. Pozměňovací návrh A6.
8. Pozměňovací návrh A7. V případě hlasování o návrhu A7 se o legislativně technické připomínce uvedené v usnesení výboru číslo 351 (T 936/3) již nebude hlasovat, protože je totožná s A7.
9. Pozměňovací návrh A9.
10. Pozměňovací návrh A10.
11. Pozměňovací návrh C poslance Petra Kudely.
12. Závěrečné hlasování o návrhu zákona jako celku.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se, zda chce někdo vystoupit k proceduře? Pokud ne, tak budeme hlasovat o návrhu, který předložil pan zpravodaj.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem procedury? Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 179. Přihlášeno je 166, pro 154, proti nikdo. Návrh procedury byl přijat. A já tedy prosím první návrh.
Poslanec Jiří Valenta: První hlasování se bude týkat návrhu technických úprav podle § 95 odst. 2 jednacího řádu. Tuto změnu jsem přednesl já. Tato změna v sobě obsahuje, že v části šesté návrhu zákona účinnost § 27 se slova "dnem 1. července 2017" nahrazují slovy "15. dnem po jeho vyhlášení".
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, prosím o stanovisko. Pan ministr? (Nemá zapnutý mikrofon.) Zapnout. (Souhlasím.) Děkuji. Výbor?
Poslanec Jiří Valenta: Výbor k tomu nemá stanovisko, protože to neprojednával. Načetl jsem to teď ve třetím čtení, takže...
Předseda PSP Jan Hamáček: Rozumím. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 180. Přihlášeno je 167, pro 157, proti nikdo, návrh byl přijat. Další prosím.
Poslanec Jiří Valenta: Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu A1. Tento pozměňovací návrh hovoří o tom, že je nutno doplnit zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací do výčtu činností, které jsou podle zákona o elektronických komunikacích uskutečňovány ve veřejném zájmu.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? Stanovisko prosím. (Souhlasím.) Výbor? (Doporučuje.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 181. Přihlášeno je 168, pro 135, proti 2. Tento návrh byl přijat. Další prosím.
Poslanec Jiří Valenta: Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod šifrou A2. Tento pozměňovací návrh vkládá nový § 16 písm. b), který je určen k zajištění přehledné a úplné aplikace principu technologické neutrality a neutrality vůči službám v obou zmíněných případech. Díky novému ustanovení bude ČTÚ poskytnuta dostatečná pravomoc omezit technologickou neutralitu v přídělech rádiových kmitočtů nebo individuálních oprávnění dle příslušné části plánu využití rádiového spektra.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Souhlasím.) Výbor? (Souhlasí.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 182. Přihlášeno je 168, pro 110, proti 42. Návrh byl přijat. Další prosím.
Poslanec Jiří Valenta: Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu A3. V tomto pozměňovacím návrhu ukládá povinnost ČTÚ vyžádat si v případě rozhodování sporu v oblasti energetiky závazné stanovisko ERÚ.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Souhlasím.) Výbor? (Souhlasí.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 183. Přihlášeno je 169, pro 120, proti 9. Tento návrh byl přijat. Další prosím.
Poslanec Jiří Valenta: Teď se budeme zabývat hlasováním o pozměňovacím návrhu A4, v kterém se hovoří o tom, že s ohledem na veřejné finance je žádoucí, aby se nově měli na povinnostech podle tohoto zákona podílet i provozovatelé neveřejných sítí elektronických komunikací, financovaných z neveřejných prostředků.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Nesouhlas.) Výbor? (Nesouhlas.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování číslo 184. Přihlášeno je 169, pro 28, proti 113. Tento návrh přijat nebyl. Další prosím.
Poslanec Jiří Valenta: Nyní vaši pozornost upřu k pozměňovacímu návrhu A5. Tento pozměňovací návrh pouze přečísluje, když v § 2 písm. c) v bodě 6 se číslo 4 nahrazuje číslem 5, a to proto, že do tohoto paragrafu byl do písmene c) vložen nový bod 2, který zní: provozovatel neveřejné sítě elektronických komunikací financované z veřejných prostředků, a to podle předchozího pozměňovacího návrhu A4.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Souhlasím.) Výbor? (Doporučuje.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování číslo 185. Přihlášeno je 169, pro 161, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další prosím.
Poslanec Jiří Valenta: Nyní přejdeme k pozměňovacímu návrhu A6. Pozměňovací návrh v sobě obsahuje zrušení povinného orgánu v definici oprávněné osoby, neboť toto doplnění tam bylo údajně chybně, alespoň nemá oporu ve směrnici 2014/61/EU o opatření ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Neutrální stanovisko.) Výbor? (Nedoporučuje.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování 186, přihlášeno je 169, pro 64, proti 82. Tento návrh nebyl přijat. Další prosím.
Poslanec Jiří Valenta: Nyní máme před sebou pozměňovací návrh A7. V případě hlasování o návrhu A7 se o legislativně technické připomínce uvedené v usnesení výboru číslo 351 (T 936/3) nebude hlasovat, protože je totožná s A7. Obsahem je - pozměňovací návrh opravuje pouze návětí definice povinného orgánu, kde je zjevná chyba v psaní, kterou je potřeba odstranit tak, aby nebylo zasahováno do věcného vymezení daného pojmu, konkrétně se mění spojení slov "na kterou" na "která je".
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Souhlasí.) Stanovisko výboru? (Kladné.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 187, přihlášeno je 169, pro 160, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další prosím.
Poslanec Jiří Valenta: Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu A9. Pozměňovací návrh mění šíři ochranného pásma podzemního komunikačního vedení z jednoho a půl metru na jeden metr, neboť ta stávající šíře z technických důvodů je naddimenzovaná.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Souhlasí.) Výbor? (Souhlasí.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 188, přihlášeno je 169, pro 159, proti 1. Tento návrh byl přijat. Další.
Poslanec Jiří Valenta: Teď přistoupíme k hlasování o pozměňovacím návrhu A10. Tento pozměňovací návrh hovoří o tom, že ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby nebo právními účinky územního souhlasu s umístěním stavby. Jestliže toto stavební zákon nevyžaduje, vzniká ochranné pásmo dnem uvedení sítě nebo zařízení do užívání.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Souhlasí.) Výbor? (Stanovisko kladné.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 189, přihlášeno je 170, pro 158, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další.
Poslanec Jiří Valenta: Předposledním hlasováním bude pozměňovací návrh pod písm. C. Je to pozměňovací návrh poslance Petra Kudely. Účelem nového odstavce 6 vloženého do § 22 je připravit kompetence Českého telekomunikačního úřadu pro blížící se digitalizaci rádiového vysílání. Pro umožnění provozování rozhlasových programů soukromých provozovatelů Českého rozhlasu na celém území České republiky je proto úřadu uložena povinnost vyhradit /garantovat/ pro Český rozhlas příslušné kmitočty.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Nesouhlasí.) Výbor? (Nesouhlasí.)
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 190, přihlášeno je 170, pro 16, proti 95. Návrh přijat nebyl.
Mám za to, pane zpravodaji, že jsme hlasovali o všech pozměňovacích návrh. Je tomu tak? (Ano.)
V tom případě přečtu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů, podle sněmovního tisku 936, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."
Prosím pana ministra o stanovisko. (Souhlasí.) Pan zpravodaj? (Kladné stanovisko.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 191, přihlášeno je 170, pro 164, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji. Pan ministr se hlásí. Prosím.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych vám chtěl tímto poděkovat za velmi konstruktivní přístup při hlasování o tomto návrhu zákona. Chtěl bych poděkovat poslancům hospodářského výboru i výboru pro veřejnou správu za konstruktivní přístup v průběhu celého legislativního procesu zde, v Poslanecké sněmovně, a věřím, že další proces tohoto zákona, další postup jeho projednávání v Senátu nebude žádným způsobem narušen, tak aby mohl co nejdříve platit. Ještě jednou vám děkuji za tuto podporu.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. A my pokročíme k bodu 242, což je
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.