Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

8.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném
na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 926/ - druhé čtení

Prosím paní ministryni, aby tento návrh zákona z pověření vlády uvedla. Prosím zpravodaje, pana poslance Vilímce a pana poslance Antonína, aby se připravili se svými zpravodajskými vystoupeními.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Dobrý den. Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, tento návrh obsahuje novely čtyř základních zákonů z oblasti sociálního pojištění a dá se vlastně charakterizovat jako takzvaně technický. Já jsem o tom podrobně hovořila už v prvním čtení. (V sále je obrovský hluk!)

Návrh se týká především způsobu provádění sociálního pojištění bez dopadu na jakékoliv sazby pojistného či podmínky nároku na dávky. Zároveň tam uvádíme, respektive zohledňujeme různé zkušenosti s prováděním sociálního pojištění z praxe. Zejména chceme zjednodušit situaci pro osoby samostatně výdělečně činné. Tady jsou zároveň velice významné pozměňovací návrhy. Jeden se týká vypuštění úpravy týkající se porodních asistentek, aby nemohly potvrzovat délku peněžité pomoci v mateřství. (Ministryně se odmlčela kvůli hluku v sále.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně, kolegové, prosím o klid.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Dále sem byl vložen pozměňovací návrh pana poslance Běhounka, který se týká zejména zavedení takzvaných elektronických neschopenek a úpravy jednotného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí. S tímto souhlasíme, podíleli jsme se i na přípravě.

Dále je tady velice důležitý pozměňovací návrh pana poslance Zavadila, který se týká zvýšení procentních sazeb pro stanovení výše nemocenského, pokud dočasná pracovní neschopnost trvá déle než třicet dní. Je to pozměňovací návrh, který vlastně schválila vládní koalice, a jedná se o návrat pro dlouhodobě nemocné do doby před změnami za minulých pravicových vlád.

Já děkuji a věřím, že tento návrh projednáme.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě přečtu omluvu pana ministra Havlíčka. Ten se omlouvá od 15 hodin z pracovních důvodů. Pan poslanec Lank mezi 16. a 21. z důvodu jednání.

My jsme tento návrh v prvním čtení přikázali výboru pro sociální politiku jako garančnímu a dále byl také přikázán výboru pro zdravotnictví. Usnesení obou výborů byla doručena jako tisku 926/1 a 2. Prosím nejprve zpravodaje garančního výboru pana poslance Vilímce, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případně odůvodnil pozměňovací návrhy.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás informoval o usnesení výboru pro sociální politiku ke sněmovnímu tisku 926, tedy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Výbor doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s touto spíše, jak i zdůraznila paní ministryně, technickou novelou zákona, která tedy vede ke zjednodušení placení pojistných odvodů u osob samostatně výdělečně činných, zjednodušuje úpravy vracení přeplatků na pojistném či upravuje podmínky na dávku nemocenského pojištění a provádí další, vesměs technické změny.

Sociální výbor, nebo výbor pro sociální politiku však doporučuje zrušit v rámci části čtvrté článku 7 body 10, 14, 16, 20, 28 a 29. Jedná se o body spojené s novelou zákona o nemocenském pojištění, kterými se zavádí povinnost a zároveň oprávnění porodní asistentce vystavovat v souvislosti se žádostí o peněžitou pomoc v mateřství potvrzení o očekávaném dnu porodu či dalších zákonem vyžadovaných skutečnostech.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím zpravodaje výboru pro zdravotnictví pana poslance Antonína, aby nás také informoval o průběhu projednávání.

 

Poslanec Pavel Antonín: Uvedený zákon jsme projednávali pouze v jednom jediném bodě, protože zdravotního výboru se týkal pouze ten bod, který se potkává, a to je ten bod o vystavování peněžité pomoci v mateřství, kdy se domníváme, že porodní asistentky by neměly mít právo tento dokument vystavovat, protože je vázaný na předchozí zdravotní vyšetření a diagnostikování, délku gravidity, kterou není porodní asistentka schopna provést bez ultrazvukových vyšetření a podrobných těhotenských vyšetření.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a otevírám obecnou rozpravu. Mám zatím dvě přihlášky. Prosím paní poslankyni Hnykovou a pana poslance Běhounka.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně a kolegové, ráda bych vám představila pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona číslo 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Tímto pozměňovacím návrhem chci docílit snazšího způsobu úhrady za pobyt v pobytových zařízeních sociálních služeb u osob s omezenou svéprávností, za něž otázku financí řeší opatrovník.

Sněmovní tisk 926 v části třetí, kde je obsažena změna zákona číslo 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, mění v novelizačním bodě 46 a 47 ustanovení § 116c tohoto zákona tak, že ho terminologicky upravuje, aby označení zařízení sociálních služeb poskytující pobytové sociální služby odpovídalo zákonu o sociálních službách. Dále upřesňuje způsob výplaty důchodu upravený tímto ustanovením pak nelze použít (?) v případech, kdy klient takového zařízení je omezen ve svéprávnosti a má ustanoveného opatrovníka. A v neposlední řadě stanoví povinnost takovým zařízením ve stanovených případech vracet přeplatky na důchodu plátci důchodu.

Pozměňující návrh jsem předložila na jednání výboru pro sociální politiku, kde byl sice zamítnut, ale následovalo jednání na Ministerstvu práce a sociálních věcí za účasti Ministerstva spravedlnosti a asociace poskytovatelů, kde se dohodli na pozměňovacím návrhu, který navrhuje pozměnit novelizační bod 47 a použít tak specifického způsobu výplaty důchodu do zařízení sociálních služeb i pro důchodce, kteří jsou omezeni ve svéprávnosti, pokud s tímto způsobem výplaty jejich opatrovník souhlasí. Vychází se přitom z toho, že zařízení sociálních služeb s opatrovníkem smluvně ošetří způsob nakládání s takto zaslanými finančními prostředky, což stávající znění zákona o sociálních službách umožňuje a v praxi se tak fakticky postupuje. Tento postup v praxi usnadní situaci jak zařízením sociálních služeb, tak opatrovníkům, zejména těm veřejným, kteří tuto funkci vykonávají ve vztahu k většímu počtu klientů omezených ve svéprávnosti.

Dlouhá léta se v praxi uplatňuje princip, kdy pobytová zařízení sociálních služeb obdrží hromadným poukazem výplatu důchodu pro většinu svých klientů a následně provedou na základě dohody s klientem či jeho opatrovníkem, která je součástí smlouvy o poskytování sociální služby, zúčtování úhrady za pobyt podle ujednání ve smlouvě a se zůstatkem důchodu nakládají ve prospěch klienta. Je použit na doplatky léků, nákup oblečení, případně dalších nákupů pro klienty. To vše pod kontrolou opatrovníka a opatrovnického soudu a pochopitelně na základě komunikace s klientem. To je nyní v pozměňovacím návrhu, který byl, jak už jsem řekla, připraven ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí, legálně upraveno. Ulehčíme tímto život našim hendikepovaným spoluobčanům i pracovníkům v pobytových zařízeních sociálních služeb a nebudeme je zatěžovat zbytečnou byrokracií. Stojí to pouze čas a peníze.

Já vám děkuji za pozornost a podporu mého pozměňovacího návrhu a v podrobné rozpravě se k němu a ještě k dalšímu přihlásím. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, prosím pana poslance Běhounka a připraví se pan poslanec Zavadil.

 

Poslanec Jiří Běhounek: Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové, už to tady bylo citováno. Odůvodnění máte v komplexním materiálu, ale já velice krátce přednesu výtah z tohoto.

Tento pozměňovací návrh je novelizací zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kde by v podstatě měla být zjednodušena možnost podávání tiskopisů o rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, potvrzení o nařízení karantény a tiskopisů na ně věcně navazujících v elektronické podobě. Cílem navrhované elektronizace neschopenek, v uvozovkách, je jednak zavést zcela novou a funkční formu tiskopisů používaných při posuzování dočasné pracovní neschopnosti, ve zkratce DPN, či potvrzování karantény jako plně elektronické cesty komunikace zúčastněných subjektů a jednak se zavedením elektronické neschopenky využít a optimalizovat komunikaci i při zachování možnosti nadále vydávat i příslušné tiskopisy papírovou formou, tzn. papírové neschopenky.

Základní návrhy přinesou především zjednodušení postupů a následného pohybu dokladů, protože v současné době máme pět dílů pracovní neschopnosti a jsou s tím obrovské problémy, protože se většina z nich, aspoň jeden, během té cesty ztratí. Snížení počtu dílů tiskopisu rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti z pěti na tři, odbourávání mnohých zbytných povinností lékařů, odbourávání zbytných povinností zaměstnavatelů, vedení údajů o všech dočasných pracovních neschopnostech pojištěnců, jejichž nemocenské pojištění provádí tentýž orgán v jedné evidenci, umožnění využívání údajů z evidence dočasné pracovní neschopnosti a zachování volby ošetřujícího lékaře, jakou formou budou tiskopisy o DPN vydávány. Závěrem z tohoto výtahu je vhodné říci, že je cílem zrychlení procesu a urychlení výplat nemocenského, snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů, ošetřujících lékařů i odboru sociálních věcí a poskytování elektronické komunikace zaměstnavatelům, předávat informace o pracovních neschopnostech jejich zaměstnanců.

Při zavedení elektronické neschopenky se všemi jejími výhodami stále zůstane zachována možnost alternativně vystavovat neschopenku v papírové formě. Bude záviset výhradně na volbě jednotlivých lékařů, kterou formu a pro jaký případ vystavení pracovní neschopnosti zvolí, předpokládám ve spolupráci se zaměstnavateli. Je zřejmé, že o úspěchu elektronické neschopenky rozhodne do značné míry jednoduchost, uživatelská přívětivost a schopnost následných technických řešení. Účelem předloženého návrhu je vytvořit takový právní rámec včas, který vznik těchto řešení umožní.

V podrobné rozpravě se potom přihlásím k číslu, pod kterým je zaznamenán v sněmovních dokumentech.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Zavadila a připraví se pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, můj pozměňovací návrh má své opodstatnění mimo jiné i proto, že v roce 2010, v době, kdy v souvislosti s realizací úsporných opatření ve státním rozpočtu došlo k plošnému snížení těchto dávek, neboli dávek nemocenského pojištění, a po odeznění ekonomické krize se dá předpokládat a vzniká prostor pro to, aby systém nemocenského pojištění lépe naplňoval svůj účel a výše dávek byla nastavena tak, aby propad příjmů u déletrvajících dočasných pracovních neschopností nebo karantén nebyl tak výrazný. Navrhuje se proto navýšení procentních sazeb nemocenského na úroveň, která byla před rokem 2010. Výše nemocenského by měla být diferencována, to znamená, do 30 dnů by to mělo být stejné, jako to je, nad 30 dnů, od 31. dne, by se zvýšila sazba na 66 % a od 61. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti by to bylo 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Já vám děkuji a doufám, že podpoříte tento návrh. Já se potom k němu přihlásím při podrobné rozpravě.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana předsedu Stanjuru.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já se chci vyjádřit k tomu, co uvedli dva mí předřečníci. U návrhu pana poslance Zavadila si dovolím říct, že to je návrh, který se dá navrhnout ve druhém čtení a dá se o něm hlasovat, protože je to, řekl bych, v zásadě jednoduchá debata. Samozřejmě já osobně s tím návrhem nemám problém, protože člověk na dlouhodobé nemocenské má vlastně dvě negativní věci současně - za prvé samotná dlouhodobá nemoc a druhá věc je finanční ohodnocení, které pobírá v době dlouhodobé nemocenské.

Současně bychom se ale měli bavit o možnostech, aby vznikla možnost komerčně se připojistit na dobu nemocenské, protože ten návrh vlastně pomáhá těm, kteří mají v zásadě střední nebo nižší příjmy díky tomu, že je to limitováno shora, výše nemocenské. Takže u zaměstnanců, ale i živnostníků, kteří mají vyšší střední příjmy, je ten propad mimořádně vysoký, a to i po případném schválení tohoto pozměňovacího návrhu. A možná bychom mohli obecně zvolit princip platby na nemocenské jako dobrovolný, ať si to každý zváží, a případně pokud budou na trhu produkty - dobrovolnost není nic špatného. To si myslím, že pokud to bude volba konkrétního člověka, je to věc, kterou bychom mohli podpořit, protože to je jeho zodpovědnost. Zrovna minulý týden jsem četl analýzu o tom, jak nečerpají nemocenskou drobní podnikatelé a živnostníci. Proč asi? To jsou ti, kteří chodí pořád do práce a kteří si ten výpadek příjmů prostě nemohou dovolit. A není to jenom z finančních důvodů. Nemohou si dovolit vlastně opustit živnost, protože za ně tu práci nikdo neudělá, a na to moc nemyslíme. Maximálně co pro ně tato vláda má, tak zpřísnění podmínek, zvýšení byrokracie, všetci kradnú a plaťte si víc. To je jediná pomoc, kterou nabízí tato vláda drobným podnikatelům a živnostníkům.

Mnohem kritičtější komentář si zaslouží návrh pana poslance, pana hejtmana a pana předsedy správní rady VZP. Spolu jsme v nějaké pracovní skupině, která se má zabývat elektronizací veřejné správy, a myslím si, že zrovna tento návrh je přesně ukázka toho, co v té skupině kritizujeme a jak se postupovat nemá. Podívejte se na ten pozměňovací návrh. Je poměrně robustní, není provázaný s ničím ostatním, nebylo k tomu provedeno standardní výběrové řízení, zavádíme tady yettiho - jednotný informační systém MPSV.

Paní ministryně, už něco takového je dneska? Já myslím, že není. Paní ministryně nebyla schopna za 3,5 roku vysoutěžit jediný systém, přestože v průběhu let měla x tiskových konferencí, jak je všechno špatně, jak ona to prosoutěží, vysoutěží. Realita je úplně opačná! Jediné, co chce, stáhnout zakázky ze sociální správy na Ministerstvo práce a sociálních věcí a tímto návrhem se tomu otevírají dveře. Kdo je zodpovědný za tuto agendu? Ministerstvo práce, nebo Česká správa sociálního zabezpečení? Odpověď je jasná. Česká správa sociálního zabezpečení! Přesto tady načítáte vznik nějakého jednotného informačního systému. Pozměňovacím návrhem ve druhém čtení načítáme vznik jednotného informačního systému v rezortu. Už to je podezřelé, už to je zvláštní. Podívejte se na ten pozměňovací návrh. Je poměrně robustní.

A teď bych mohl citovat - a já to udělám, abyste věděli - z nejasné dikce. Tam se několikrát objevuje tento text v několika paragrafech. Například: "Údaje potřebné k posuzování zdravotního stavu a k činnostem podle odstavců 1 až 9 se vedou v informačním systému o posuzování zdravotního stavu pro účely sociálních agend." Posuzování zdravotního stavu pro účely sociálních agend. Už to je zvláštní sousloví. "Tento informační systém je součástí jednotného informačního systému práce a sociálních věcí." Už ani ne ministerstva.

Tak já mám konkrétní dotaz buď na paní ministryni, nebo na pana kolegu, pana poslance Běhounka. Jak dneska vypadá jednotný informační systém práce a sociálních věcí? Které systémy a které subsystémy jsou součástí tohoto jednotného systému? Kdy proběhla nějaká soutěž na dodavatele? Kdo je dodavatelem těch systémů? Jaké jsou roční provozní náklady jednotného informačního systému práce a sociálních věcí?

Hned poté: "Registr pojištěnců je informačním systémem veřejné správy, který spravuje ministerstvo a je součástí jednotného informačního systému práce a sociálních věcí." Dokonce ministerstvo milostivě umožní zaměstnancům České správy sociálního zabezpečení a okresních správ sociálního zabezpečení užívat registr pojištěnců k plnění jejich úkolů. K čemu je ten registr ministerstvu? Druhý konkrétní dotaz na paní ministryni.

Chci se zeptat, jaké je stanovisko Rady vlády pro informační systémy veřejné správy k tomuto pozměňovacímu návrhu. Projednala to rada vlády jako poradní orgán nejsilnější v této oblasti digitalizace a elektronizace? Pokud ano, rád bych viděl nějaké usnesení nebo rozhodnutí.

A nyní odstavec, který říká, ať to uděláme jakkoliv, v zásadě vždycky můžeme říct, že to funguje, i kdyby to nefungovalo. Pro podporu svého tvrzení vám přečtu opakovanou dikci jednoho odstavce: "Příslušný orgán nemocenského pojištění sděluje ošetřujícímu lékaři souhlas podle věty třetí v elektronické podobě prostřednictvím informačního systému pojištění, byla-li žádost o tento souhlas podána v elektronické podobě..." Až potud žádný problém. Zeptáš se elektronicky, dostaneš odpověď elektronicky. Ale pokračuje tato věta: "a pokud to technické řešení daného informačního systému pojištění umožní." Jinými slovy, zeptám se elektronicky, vyřešit mi to software neumí, odpovím: postupuji podle zákona, podle § 56 poslední věty odst. 3, technické řešení daného informačního systému tuto informaci neumožní sdělit. To se opakuje několikrát.

A já jsem současně příznivec, abychom měli elektronické neschopenky, ale není to jednoduché prosadit, protože tady potřebujete sladit zájmy dvou profesních skupin a ty zájmy jsou legitimní. Na jedné straně jsou zaměstnavatelé a na druhé straně jsou zejména praktičtí lékaři.

Třetí dotaz na paní ministryni a na pana poslance Běhounka: má tento pozměňovací návrh podporu Sdružení praktických lékařů? Pokud ano, rád bych věděl, který orgán toho sdružení rozhodl a kdy. Protože pokud to uděláme jednostranně, pokud nenajdeme shodu mezi zaměstnavateli a zejména Sdružením praktických lékařů, resp. lékaři obecně, tak je to jenom k ničemu. A pan poslanec Běhounek vzal jako hroznou výhodu, že to bude elektronicky nebo papírově a že to bude záležet na tom lékaři. Chtěl bych slyšet nějaký kvalifikovaný odhad, kolik si myslíte, pane poslanče prostřednictvím pana předsedy, kolik procent lékařů využije tu elektronickou cestu. Mně ten princip nevadí, možnost volby. Ale aby to bylo atraktivní, tak tam musí být nějaký bonus, ať už pro ty zaměstnavatele, nebo pro ty lékaře, tomu rozumím. A teď nemyslím finanční bonus, teď myslím jednodušší správa, něco rychlejší. Nic z toho tady nevidím.

Čtvrtý dotaz na paní ministryni: Proč jste to neřešili ve vládním návrhu zákona? Elektronizaci, digitalizaci, informační systémy.

Pan poslanec Běhounek říká, že se v podrobné rozpravě přihlásí k tomu číslu. Já bych ho poprosil, aby to nedělal, aby ten pozměňovací návrh nechal pro další diskusi, aby nás nevystavoval hlasování, protože ten návrh je opravdu nepřipravený. Možná že se pletu, ale počkám si na odpověď na ty otázky, jaký je postoj rady vlády, jaký je postoj Sdružení praktických lékařů, proč to nebylo ve vládním návrhu, proč k tomu nebylo standardní připomínkové řízení, kdo ten návrh vlastně ocení. A co to znamená, pokud to technické řešení jednotného informačního systému práce a sociálních věcí umožní? Já tomu vůbec nerozumím. Potom každý výpadek, každou chybu softwaru můžete s odkazem na tento paragraf bagatelizovat a říct no tak ale zákon na to myslí, nejde to, hotovo, pošlete papír. Ale zavedli jsme elektronizaci a digitalizaci.

Pane poslanče Běhounku, zkuste zvážit a nepřihlaste se k tomu a nechme to jako vstup do debaty, protože je to věc, která si zaslouží řešení, ale ne takhle. Takhle pokoutně, bez řádné diskuse, nepřipravený návrh. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Já vám také děkuji, pane předsedo. Jsme v obecné rozpravě, eviduji dvě přihlášky. První má pan poslanec Běhounek faktickou poznámku a po něm paní ministryně s přednostním právem. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Běhounek: Já předpokládám, že kolegovi bude na mnohé položené otázky odpovězeno. Je mi líto, že pokud se pokusíme něco někam posunout, tak on zrovna to kritizuje. Já jsem přesvědčen, že ty formulace jsou řešitelné, že to je tímto způsobem ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a byl jsem informován o tom, že jednání s lékaři bylo v okamžiku, kdy bude zavedeno řešení elektronického receptu. Já jsem přesvědčen, že i pro zaměstnavatele tato záležitost bude snazší a bude žádaná. Dneska samozřejmě soustavně dohledáváme jednotlivé díly, jak jsem komentoval, je jich pět. Já se k tomu pozměňovacímu návrhu přihlásím a je na dalším vyjednávání a jednání ve výboru garančnímu, jestli se o tom bude ještě jednat s Ministerstvem práce a sociálních věcí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s přednostním právem paní ministryně. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, poslankyně a poslanci, no já bych si myslela, že když někdo kritizuje nějaký text, nějaký pozměňovací návrh, že si nejdřív zjistí aspoň tu skutečnost a pak až kritizuje.

Co se týče toho, že jsme slibovali vysoutěžit zakázky a žádnou nevysoutěžili, nevím, to je asi nějaký opravdu omyl, protože my jsme vysoutěžili deset těch velkých zakázek a nic, nic co jsme slíbili, nebo všechno, co jsme slíbili, to jsme udělali. Ty elektronické neschopenky, tak jak tady jsou v tom pozměňovacím návrhu, tak ty nemají žádný vztah k nějakým zakázkám ani na Ministerstvu práce, ani na České správě sociálního zabezpečení.

Ten pozměňovací návrh, ano, projednala Rada vlády pro informační technologie, stejně tak jako ho projednala Rada hospodářské a sociální dohody a tento pozměňovací návrh má jednoznačnou podporu i zaměstnavatelů i odborů. A stejně tak má podporu i lékařů. Nevím, jestli konkrétně to bylo projednáváno s tímto sdružením, které tady bylo uvedeno, nebo s jiným, ale bylo to s nimi projednáváno samozřejmě a zároveň to bude představeno v dubnu na kongresu.

A poslední, co jsem zachytila, ten jednotný informační systém, ten už je dnes ukotven v zákoně o úřadech práce. Aha, a teď mám informaci, že ten orgán, se kterým to bylo projednáno, je tedy Česká lékařská komora. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Já vás eviduji, pane předsedo, s přednostním právem, prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak jednotný informační systém práce a sociálních věcí je ukotven v zákoně o úřadu práce. Nemám důvodu paní ministryni nevěřit. Tak proč to chcete mít na ministerstvu? Rozumíme si, že úřad práce je jiná entita než Ministerstvo práce a sociálních věcí? Já jsem se ptal, proč to chcete přenést na ministerstvo. Žádná odpověď. Ptal jsem se, jaké jsou systémy jednotného informačního systému. Odpověď je - je ukotven v zákoně. Takže já to přeložím: paní ministryně neví. Já tomu rozumím, že to neví dneska. Tak příště, paní ministryně, kdybyste mi odpověděla. Já vím, opravdu chápu, že ministr nemůže vědět všechno.

Neodpověděla jste mi na klíčovou otázku, proč to nebylo ve vládním návrhu zákona, proč to řešíte pozměňovacím návrhem - digitalizaci, zavedení nových informačních systémů. To opravdu není jednoduché. A pokud chceme, aby to bylo úspěšné, a já chci, aby to bylo úspěšné, tak to musí být dobře připravené, jinak to zprofanujete.

A není to dobře připravené. S nějakými lékaři jsme to projednali. Já jsem se ptal konkrétně, kdo vystavuje procentuálně nejvíc neschopností? Praktičtí lékaři. Protože mi je to blízké, tak se Sdružením praktických lékařů, s jednotlivými praktickými lékaři o tom debatuji, o tom principu, protože vím, že by to zaměstnavatelům pomohlo. A jejich reakce je, že zaměstnavatelé a odbory doposud s nimi nenašli společnou řeč na řešení. Můžeme to jednostranně nařídit, ale když současně řekneme - a tím otupíme hranu toho odporu -, že to nebude povinné, tak já jsem se ptal taky paní ministryně, kolik si myslíte, že to bude využívat lékařů, těch praktických, když to nebude povinné a nejde to jakoby vstříc jejich oprávněným požadavkům tak, aby to fungovalo. Žádná odpověď. Žádná odpověď. Takové to obecné heslo "chceme elektronizaci", to podepíšeme všichni.

A ty informační systémy, které jste vysoutěžila, si nechám na jiný bod Sněmovny. Souhlasím s tím, že to sem nepatří, to byla jenom poznámka. Jestli JŘBÚ považujete za soutěž, tak máte možná pravdu, ale dát někomu z ruky prodloužení systému a říkat tomu, že jsem to přesoutěžila, tak je to poměrně odvážné tvrzení. Ale nechci tím zatěžovat tento bod, k tomu to úplně nepatří, ale pokud chcete, zítra můžu navrhnout bod, který se bude jmenovat "informační systémy na MPSV" a můžeme o tom debatovat poměrně podrobně v rámci kteréhokoli jiného bodu. Já jsem na to docela připravený, mám takové šanony k tomu z veřejných zdrojů a jsem schopen se ptát a budu očekávat odpovědi.

Ale zkuste odpovědět na ty základní otázky, které jsem položil. Když je to tak důležité, proč jste to vy, paní ministryně, nedala do vládního návrhu zákona? Proč k tomu neproběhlo standardní připomínkové řízení? Proč jste obešli Sdružení praktických lékařů, kterých se to většinově týká? Já tomu nerozumím. Pokud chci, aby ten projekt byl úspěšný, tak musím najít shodu s těmi, kteří ten projekt mají využívat. A samozřejmě je to i pro ty zaměstnance i pro ty zaměstnavatele lepší, když to dostanou elektronicky.

Nicméně tam ta formulace k ochraně utajovaných skutečností, nebo privátních informací - a co je privátnějšího než informace o zdravotním stavu? - je taky poměrně kusá. A to je klíč pro úspěch veškeré elektronizace ve zdravotnictví, abychom si my klienti, my pacienti byli jisti tím, že ty informace bude sdílet jenom ten, kdo má, a že se to nedostane k nikomu jinému. To je nejdůležitější úkol zejména ve zdravotnictví. Neznám intimnější informace než tohle. A podívejte se do odůvodnění toho pozměňovacího návrhu, co je k té ochraně těchto dat soukromých a privátních napsáno. Zase je to napsané tak, že - já bych to podepsal - budeme na to dbát. Tomu já rozumím, ale jak na to budeme dbát? Kdo ten systém postaví? Máme nějaké zadání architektury jednotného systému práce (nesrozumitelné)? Existuje něco jako architektura toho jednotného systému, nebo ne? Já se obávám, že ne. Ale pozor, už to máme ukotveno v zákonu o úřadu práce. A to je málo, paní ministryně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Antonína Pavla. Prosím.

 

Poslanec Pavel Antonín: Dobrý den. Tak něco ze života. Potvrzení o pracovní neschopnosti opravdu vystavují nejčastěji praktici nebo ambulantní specialisté. A od 1. 1. 2018 bude muset každý z nich mít povinně elektronický podpis a bude muset každý z nich vystavovat elektronický recept. Pochopitelně všichni se tomu dlouho brání, to je svatá pravda. Ale ta situace nekompromisně nastane. A v okamžiku, kdy nastane, tak aplikovat to, aby oni mohli vystavovat i pracovní neschopnosti elektronicky, už je jenom otázka softwaru a propojení těch dvou kanálů. Neumím říct, jestli v daný okamžik propojeny jsou a jakým způsobem fungují. Ale v každém případě v té papírové podobě stejně vykazují všechny ty citlivé údaje - píšu číslo diagnózy a vypisuji x papírů ke každému tomu jednotlivému formuláři při každé kontrole, při každé změně vycházek, při každé změně procházením hospitalizací, při změně vyšetření nějakým jiným lékařem. Prostě všechno, pokud to bude možné procházet jedním softwarovým programem, pak to ten lékař bude mít podstatně jednodušší. Začátek je vždycky těžký, ale pokud nezačneme, tak to nikdy fungovat nebude.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Stanjury. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak už jenom krátce. Je 11. dubna. To není tak jednoduché, jenom software, aby to od 1. ledna za osm měsíců fungovalo. Nebude to fungovat a nemůže to fungovat. To prostě není reálný termín. To je celé. A abychom to měli jako takovou tu volbu - stejně ti, kteří to budou chtít používat, to nebudou od 1. ledna schopni používat. Chtěl bych vidět harmonogram, architekturu, jak to bude. To není tak jednoduché, věřte mi. A to jsem bývalý programátor. Takové to "to už se jenom naprogramuje", no to není tak jednoduché. To mi fakt věřte.

Takže to, že k tomu směřujeme... Já jsem chtěl jednu jedinou věc - aby tento projekt měl podporu Sdružení praktických lékařů nebo ambulantních lékařů. Ale s nimi o tom nikdo nemluvil, nebo tu podporu dneska nemá. Možná se s nimi mluvilo, ale nedojednal se nějaký přijatelný stav. A navíc ten termín skutečně není reálný. A jestli chcete, aby tady v lednu vybouchl nějaký další systém informační správy, a tím pádem se zvyšovala nedůvěra v to, když něco stát dělá v té elektronické digitalizaci, že se to nikdy nepovede, tak jen do toho. Jen si zvolme nejasné termíny, nebo nejasné pojmy, nesmyslně krátké termíny. Nic horšího nemůžeme udělat, než že ta dobrá myšlenka... A já jsem řekl, že podporuji systém elektronických neschopenek, ale musí to být dobře připraveno. A to je všechno. Tak to neberte jako kritiku, ale spíš upozornění na rizika toho konkrétního řešení, které máme dneska na stole.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Opálka. Připraví se pan poslanec Běhounek. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, musím konstatovat, že my jsme stejně jako elektronické recepty, tak i elektronické neschopenky v Poslanecké sněmovně odložili v účinnosti zákona. Jestli se nepletu, tak Česká správa sociálního zabezpečení elektronické neschopenky už dávno měla mít přichystané. Já nejsem teď schopen říci, protože nekomunikuji s Českou správou, jak dalece, než Poslanecká sněmovna zase schválila výjimku a odložila nájezd na elektronické neschopenky, je. Ale chci doufat, že v podstatě naváže na tu předchozí přípravu a že by to nemělo být tak složité.

Ale že to v tom systému vždycky bylo složité, bylo na straně lékařů. Protože na rozdíl od jiných zaměstnanců, kteří nemají kolikrát ani vysokoškolské vzdělání, tak ti vysokoškolští lékaři, kteří jsou vybíráni už jako jedni z nejlepších na školy, nebyli schopni pracovat s výpočetní technikou. A to je to nejsmutnější, čeho jsem se dočkal. Já jsem si vždycky myslel, že to bude naopak, že to budou ti první.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Běhounek s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Jiří Běhounek: Kolega Stanjura mezitím odešel. Já samozřejmě chci říct, že v tom pozměňovacím návrhu nejsou vůbec technická řešení. Tam nejsou záležitosti, které budeme naplňovat. Tam je prostor, který otvíráme zákonem. Já tomu tady opravdu v té Sněmovně nerozumím. Jsem asi natvrdlý doktor, protože na jedné straně říkáme "je třeba udělat elektronizaci, ale nemůžeme, nemáme zákon". Když chceme udělat zákonnou normu, abychom tedy mohli podle ní postupovat, tak zas je to špatně. Tak rezignujme na všechno.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Brázdila. Prosím.

 

Poslanec Milan Brázdil: Nezlobte se - pane předsedající, prostřednictvím vás - pane Opálko, kolego. Vy tady dehonestujete lékaře, kteří nejsou údajně schopni se naučit ovládat jedničky a nuly. Není to tak. Tady totiž zdravotnictví drží nad vodou často právě lidé, kteří už by dávno měli odpočívat si někde na horách a lyžovat a podobně, jestli by to vůbec zvládli. Tedy by měli být v důchodu, a oni drží to zdravotnictví. A ti lidé - já nevím, možná až vy budete jednou sedmdesátiletý, tak se taky nenaučíte nové technologie, které dneska mladí študáci už umějí. Nedělejte to.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Opálky. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji. Chtěl bych nepřímo reagovat na pana kolegu, který přede mnou vystoupil. Já si myslím, že ti sedmdesátiletí lékaři před dvaceti lety měli padesát. Já jsem se učil na počítači taky docela po převratu krátce, protože jsem věděl, že bez něj ten další život bude složitější. Není mi sedmdesát, je mi šedesát pět. Ale těch pět roků není tak velký rozdíl. Takže podle mne tady není ani ten problém neumění ovládat počítač, ale nechce se, aby byl v tom přehled. To je ten problém. Protože v pořádku se někdy složitě hospodaří.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se, zda někdo další se hlásí ještě do obecné rozpravy. Žádnou přihlášku už v tento moment nevidím a v tom případě končím obecnou rozpravu. Táži se paní ministryně nebo pana zpravodaje, zda si v tento moment chtějí vzít závěrečná slova. Není tomu tak.

Zahajuji podrobnou rozpravu, do které eviduji dvě přihlášky. Nejprve vystoupí paní poslankyně Hnyková, připraví se pan poslanec Běhounek. Prosím.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych se přihlásila ke svému pozměňovacímu návrhu, který jsem vložila do systému pod číslem 5903. Okomentovala jsem ho již v obecné rozpravě. Tento pozměňovací návrh je vypracován ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Zároveň se ovšem přihlásím i ke svému původnímu pozměňovacímu návrhu, který jsem předložila na výboru pro sociální politiku pod číslem 5618, protože mě o to požádali poskytovatelé sociálních služeb, protože se jim zdá být lepší, a pokusím se ještě na výboru pro sociální politiku své kolegy o tom přesvědčit, až to budeme probírat v garančním výboru. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Běhounek. Prosím.

 

Poslanec Jiří Běhounek: Po všech těch diskusích sděluji, že se přihlašuji k poslaneckému návrhu, který je v systému jako sněmovní dokument číslo 6036.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou řádně přihlášený pan poslanec Zavadil. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Já jenom krátce. Přihlašuji se ke svému pozměňovacímu návrhu 6044, který jsem komentoval v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Hovorka. Není přítomen, v tom případě odmazávám přihlášku do rozpravy. Táži se, zda se ještě někdo další hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, v tom případě končím podrobnou rozpravu.

I zde se táži paní ministryně a pana zpravodaje, zda chtějí závěrečné slovo. Není tomu tak. V tom případě vám děkuji. Končím druhé čtení tohoto návrhu.

 

Otevírám další bod dnešního jednání, kterým je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.