Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

281.
Informace předsedy vlády k situaci v Evropské unii
po referendu ve Velké Británii o vystoupení z Evropské unie

Tímto bodem jsme se zabývali 30. června loňského roku na 48. schůzi, kdy jsme přerušili všeobecnou rozpravu. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal předseda vlády pan Bohuslav Sobotka a zpravodaj tohoto bodu pan poslanec Marek Černoch.

Ptám se pana předsedy vlády, jestli chce vystoupit s úvodním slovem. Je tomu tak. Po předložení příslušného dokumentu vládou Velké Británie je to jistě od poslední debaty potřebné. Hned vám, pane předsedo, uděluji slovo. Prosím. (V sále je hluk.)

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, ve středu 29. března po tři čtvrtě roce od referenda došlo k oficiální notifikaci záměru Spojeného království vystoupit z Evropské unie. Tímto krokem začala oficiálně a taky formálně běžet dvouletá lhůta, kterou stanovuje Smlouva o Evropské unii pro vyjednávání podmínek ukončení členství v Evropské unii.

Česká republika měla dosud se Spojeným královstvím úzké historické i hospodářské vazby. Pevně nás spojují demokratické ideály, spojují nás principy právního státu, spojuje nás taky úcta k lidským právům. I proto rozhodnutí britských občanů litujeme, ale nezbývá nám, než abychom ho respektovali.

Čekají nás náročná jednání. V prvním kroku zahájíme jednání o podmínkách ukončení členství Spojeného království v Evropské unii. Půjde tedy o jakousi rozvodovou smlouvu. Ve druhém kroku nás čeká jednání o podmínkách pro budoucí spolupráci v období po vystoupení Spojeného království z Evropské unie. Naší snahou bude, aby podmínky smlouvy, která se bude týkat odchodu Velké Británie, byly spravedlivé a současně aby na jejich základě bylo možné nastavit vyvážené a taky oboustranně výhodné vztahy budoucího partnerství. Partnerství, které bude zohledňovat zájmy České republiky i priority našeho členství v Evropské unii. V tomto smyslu, jak jsem popsal, a po předchozích konzultacích na politické úrovni přijala česká vláda k otázce vystoupení Spojeného království z Evropské unie na svém pondělním zasedání souhrnný poziční materiál, který bych vám také rád v rámci svého dnešního podvečerního vystoupení tady v Poslanecké sněmovně představil.

Naši národní pozici budeme pochopitelně dále doplňovat a zpřesňovat tak, aby co nejaktuálněji reagovala na vývoj jednání a současně aby včas reflektovala priority a limity české pozice, a to jak z hlediska procedury vyjednávání, tak z hlediska věcného obsahu. Rád bych připomenul, že otázkou brexitu se na národní úrovni zabýváme už řadu měsíců. Jsem velmi rád, že jsme už krátce po britském referendu vytvořili pracovní skupinu pro brexit a řešení otázek spojených s budoucím směřováním Evropské unie. Skupina funguje jako poradní orgán vlády a sdružuje nejen dotčená ministerstva, ale také zástupce hospodářských a sociálních partnerů. V rámci této skupiny už byla zpracována řada analýz, které se zabývají jak právními, tak institucionálními, ale taky ekonomickými dopady odchodu Spojeného království z Evropské unie. Právě na svém posledním jednání, které se uskutečnilo na konci března, projednala také návrh pozičního dokumentu vlády.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, kromě vládní skupiny pro brexit jsme už na samém počátku zřídili i politický formát, který sdružuje zástupce všech parlamentních politických stran, a v tomto formátu jsou konzultovány hlavní směry pozice České republiky a taky průběh vyjednávání. Jsem přesvědčen, že diskuse napříč politickým spektrem je u tohoto tématu naprosto zásadní. Jsem taky rád, že se nám spolu s předsedy všech parlamentních stran podařilo ve společném prohlášení shodnout na hlavních prioritách České republiky pro nadcházející jednání.

Dovolte mi, abych vám tedy připomenul text společného prohlášení, ke kterému se přihlásily všechny politické strany zastoupené ve Sněmovně. Tento text zní:

"Spojené království Velké Británie a Severního Irska je historickým partnerem České republiky. Pevně nás pojí ideály demokratické společnosti a úcta k lidským právům. Česká republika bude do budoucna usilovat o co nejužší spolupráci ve všech oblastech. Respektujeme rozhodnutí občanů Spojeného království vystoupit z Evropské unie. Naším hlavním cílem je, aby výsledkem jednání bylo nastavení vyváženého a oboustranně výhodného budoucího vztahu mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií.

Pro úspěch vyjednávání" - tedy dále cituji z tohoto společného prohlášení - "je zásadní především jednota na evropské úrovni. Stejný princip je třeba uplatňovat také při formulaci národní pozice. Česká republika se hodlá na formulování a prosazování společné pozice Evropské unie aktivně podílet.

Jsme zajedno v tom, že budeme usilovat o co nejužší politické, ekonomické a bezpečnostní vztahy se Spojeným královstvím, avšak tak, aby byly zohledněny národní zájmy České republiky, tedy zájmy našich občanů a firem, priority našeho členství v Evropské unii, a aby se také minimalizovaly negativní dopady na hospodářský růst a na pracovní místa.

Za zásadní považujeme nastavení budoucích vztahů se Spojeným královstvím především v oblastech vnitřní a vnější bezpečnosti, obchodu a služeb. Shodujeme se na nutnosti dalšího rozvoje našeho spojenectví v bezpečnostní a vojenské oblasti. Maximální měrou budeme usilovat o zachování stávajících ekonomických vazeb a jejich případný další rozvoj, budeme bránit tarifním i netarifním překážkám pohybu zboží a služeb.

Ačkoliv je nastavení budoucích vztahů mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií z dlouhodobého hlediska klíčovým bodem celého procesu, mělo by mu předcházet dojednání základních obrysů podmínek ukončení členství, které vymezí mantinely pro jednání o budoucí spolupráci.

Hlavními prioritami pro jednání o podmínkách ukončení členství jsou z pohledu České republiky především zachování stávajícího přístupu na trh zboží a služeb, zajištění práv našich občanů a vyřešení rozpočtových záležitostí. Shodujeme se v důrazu na prosazení zachování již nabytých práv českých občanů, a to nejen pro trvale usazené osoby, ale i pro studenty, akademické pracovníky, kteří v konečném důsledku přispívají k růstu konkurenceschopnosti celé Unie. Naši občané žijící ve Spojeném království učinili životní rozhodnutí v legitimním očekávání a využili práv vyplývajících z jejich občanství a členství České republiky v Evropské unii. Toto východisko by měla jednání reflektovat.

Rovněž budeme usilovat o to, aby bylo dosaženo spravedlivého finančního narovnání mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím s ohledem na to, že Spojené království se nechce do budoucna účastnit na rozpočtu Evropské unie."

Tolik tedy citace společného prohlášení, na kterém se tady v Poslanecké sněmovny shodly strany zastoupené v této Poslanecké sněmovně.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, pokud jde o hlavní priority jednání o brexitu, priority jsou dané společným politickým prohlášením:

Za prvé, že Evropská unie musí v jednání s Velkou Británií prokázat jednotu a stabilitu. Jednota je nejlepší zárukou toho, že si vyjednáme lepší podmínky, než kdybychom jednali separátně.

Za druhé, že se musíme umět rozejít klidně a věcně a zůstat i do budoucna silnými partnery.

Za třetí, že našimi základními prioritami jsou naši občané, naše firmy, náš hospodářský růst, zaměstnanost, sociální soudržnost a v neposlední řadě také bezpečnost.

Důležité však bude pořadí, v němž se bude o jednotlivých tématech s Brity jednat. Musí být stanovena jasná posloupnost celého procesu. Nejprve se musíme dohodnout na podmínkách odchodu, teprve poté můžeme hovořit o nastavení budoucího vztahu. Bez znalosti základních obrysů podmínek ukončení členství totiž není ani prakticky možné vymezit mantinely pro jednání o budoucí spolupráci. Je v našem bytostném zájmu v maximální míře eliminovat nejistoty, které našim občanům a firmám odchod Spojeného království z Evropské unie přinese. Tyto nejistoty posiluje i fakt, že do dvouletého vyjednávacího procesu spadají termíny voleb v mnoha evropských státech. Bude proto záležet i na volebních výsledcích, jak bude vypadat výsledný přístup jednotlivých vlád k vyjednávání.

Hlavní priority České republiky vycházejí z dosavadních debat o tom, za jakých podmínek Velká Británie opustí Evropskou unii.

V oblasti volného pohybu bude pro Českou republiku klíčové zajistit především kontinuitu práv pro občany Evropské unie, kteří v současnosti ve Velké Británii legálně žijí, pracují či studují. Z našeho pohledu tedy pro Čechy, kteří dnes ve Velké Británii žijí, pracují nebo studují. Ve Spojeném království žije oficiálně zhruba 40 tisíc Čechů, podle neoficiálních statistik se může jednat ovšem o číslo vyšší. Kromě zajištění práv občanů aktuálně pobývajících ve Spojeném království bude neméně důležité dojednat podmínky pro občany Evropské unie, kteří do této země teprve v budoucnu přicestují. Zajištění práv občanů je tématem číslo jedna i pro Spojené království. Je evidentní, že obě strany se musí dohodnout. Já doufám, že se nám takováto dohoda povede.

K otázce finančního vyrovnání bude Česká republika prosazovat především to, aby Spojené království dostálo svým závazkům vyplývajícím ze současného víceletého finančního rámce. Klíčové proto bude nalézt shodu na metodice, kterou se bude vyrovnání řídit. Je dobře, že právě návrh metodiky bude jednou z prvních věcí, jíž se bude Evropská komise coby hlavní vyjednavač zabývat.

Pokud jde o vzájemný obchod, myslím si, že není v našem zájmu, abychom Spojené království jakkoli trestali za to, že odchází z Evropské unie. Spojené království je pro nás významný obchodní partner, je naším čtvrtým největším exportním trhem, je devátým největším importérem. Se Spojeným královstvím má Česká republika navíc pozitivní obchodní bilanci, která skončila v roce 2015 přebytkem 130 miliard korun. Proto v souladu se společným prohlášením předsedů parlamentních stran budeme usilovat o zachování co nejužších vzájemných obchodních vztahů a zamezení vzniku nadbytečných překážek. Ovšem vzhledem k tomu, že se Spojené království odmítá účastnit jak vnitřního trhu, tak celní unie, pravděpodobně dojde k uzavření komplexní dohody o volném obchodu. Pokud by tento scénář nastal, tak to určitá omezení zřejmě přinese.

V neposlední řadě bych také rád zmínil, že Česká republika považuje za významné do budoucna rozvíjet se Spojeným královstvím spolupráci v oblastech, kde i nadále sdílíme společné zájmy. Mám na mysli především oblast bezpečnosti a obrany nebo třeba oblast vzdělávání či vědy a výzkumu. V zájmu zachování integrity vnitřního trhu a taky v zájmu rovnováhy mezi členy bankovní unie a zbytkem Evropské unie chce Česká republika také usilovat o přemístění Evropského orgánu pro bankovnictví, známého pod zkratkou EBA, ze Spojeného království do České republiky.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, tímto bych představení pozičního materiálu ukončil a dovolte, abych se ještě zmínil o jedné konkrétní věci, která souvisí s právem našich občanů ve Spojeném království.

Musím říci, že mě velmi znepokojilo množství útoků, jimž byli po referendu vystaveni cizinci žijící ve Spojeném království. Mám na mysli občany Evropské unie žijící ve Spojeném království, včetně českých občanů. Tyto útoky ukazují velmi nepříjemnou tvář britského nacionalismu, který byl silně přítomen i v kampani před referendem o brexitu a jeho výsledkem byl bohužel ještě podpořen. Osobně mě to velmi zneklidňuje a situací se zabývám. Na téma útoků na české občany jsem hovořil s premiérkou Mayovou a vyzval jsem ji k rychlému a efektivnímu řešení situace. Přestože každý útok je politováníhodný, ne každý útok je namířen proti cizincům. Nelze přehlížet fakt, že se incidenty ve Spojeném království začaly množit právě po referendu o vystoupení.

S tímto vývojem bohužel souvisí rovněž tragický případ zabití českého občana Zdeňka M., v němž minulý týden došlo z mého pohledu k naprosto nepochopitelnému vývoji, když britský trestní soud zprostil viny všechny obviněné v této kauze. Jenom připomínám, že náš občan Zdeněk M. byl v Londýně na ulici ubit řetězem, zanechán na místě na chodníku, kde posléze zemřel. Vzhledem k pochybnostem, které kolem případu panují, se vláda rozhodla věnovat tomuto případu zvláštní pozornost. Chtěl bych vás informovat o krocích, které jsme v této věci učinili.

Den po vyhlášení rozsudku se ministr zahraničních věcí sešel s britskou velvyslankyní v České republice. S odstupem několika dnů o případu hovořil i s britským ministrem zahraničí Johnsonem, aby britské straně tlumočil naše rozhořčení nad konečným verdiktem v tomto případu. Velvyslanec Sečka se také okamžitě po vynesení rozsudku obrátil dopisem na britskou ministryni spravedlnosti, aby jí tlumočil naše znepokojení nad konečným verdiktem, aby ji upozornil na možný neblahý dopad rozsudku na atmosféru česko-britských vztahů.

Ministerstvo zahraničních věcí předalo 5. dubna prostřednictvím zastupitelského úřadu v Londýně britské straně diplomatickou nótu, v níž vyzvalo britskou stranu k poskytnutí dodatečných informací. Konkrétně od britské strany očekáváme zaslání všech relevantních dokumentů, které souvisejí s případem, včetně samotného rozsudku. Očekáváme ujištění, že národnost Zdeňka M. neměla žádný vliv na konečný verdikt britského soudu, a očekáváme informace o tom, jaké případné mimořádné opravné prostředky lze ještě využít. Ministerstvo zahraničních věcí Spojeného království přislíbilo na naši nótu odpovědět v průběhu tohoto týdne.

Zastupitelský úřad v Londýně se zároveň ve věci případu Zdeňka M. obrátil na vrchního státního zástupce, který přislíbil osobní schůzku k vysvětlení pozadí soudního líčení a k možnostem dalšího postupu. Uvedené schůzky by se měli účastnit také právní experti z České republiky. Ministerstvo zahraničních věcí je zároveň v pravidelném kontaktu se sestrou zabitého českého občana, která se snaží maximálně asistovat v dalším postupu vůči britským orgánům.

Chci vás ubezpečit, že tomuto případu věnujeme i nadále a budeme věnovat maximální pozornost a budeme se zasazovat o to, aby vypjatá situace kolem brexitu neměla negativní dopady na české občany, kteří žijí ve Velké Británii.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, na závěr svého vystoupení bych vás rád seznámil s tím, jak teď bude vypadat proces vyjednávání o brexitu.

Nyní se mezi členskými státy Evropské unie budeme muset shodnout na zadání pro Evropskou komisi. Evropská komise bude zmocněna k jednání s Velkou Británií. Přirozeně ale Evropské komisi nedáme žádný bianko šek. Přesné zadání bude předmětem jednání během následujících několika týdnů. Schvalovat by se mělo na mimořádném jednání Evropské rady. To mimořádné jednání Evropské rady bylo svoláno na 29. dubna. Na Evropské radě budu usilovat o to, aby zadání Evropské komisi odráželo v maximální možné míře i české zájmy. Pozici vlády na toto jednání jsme připraveni představit ve výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny před jednáním Evropské rady. Na schválení pokynů na Evropské radě naváže potom druhý krok. Tím bude přijetí vyjednávacích směrnic. Tyto směrnice vymezí pozici Evropské unie v jednotlivých tématech ve větším detailu. Směrnice budou projednány v pracovních orgánech Rady a budou přijaty Radou pro obecné záležitosti. Předpokládá se, že k tomu dojde 22. května. Teprve na tomto základě budou zahájena samotná vyjednávání s Brity. Předpokládáme, že členské státy včetně České republiky budou prostřednictvím Rady pro obecné záležitosti a Evropské rady průběžně Komisí coby hlavním vyjednavačem informováni, že budeme Komisi mandát aktualizovat a že budeme přirozeně Komisi jako hlavního vyjednavače kontrolovat.

Dámy a pánové, jak jsem již uvedl, naším hlavním cílem v celém procesu bude hájit zájmy našich občanů, hájit zájmy České republiky. Věřím, že jsme pro to připravili solidní základ, že stanovené priority budou mít na národní úrovni širokou podporu. Znovu chci připomenout, že se v tuto chvíli nacházíme na samém počátku dvouleté vyjednávací lhůty. Naši pozici budeme muset průběžně zpřesňovat a upravovat. Mohu vás ujistit, že jsem připraven českou pozici hájit a samozřejmě i nadále průběžně informovat orgány Poslanecké sněmovny o tom, jakým způsobem se jednání vyvíjí.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, chci vám poděkovat za zájem, který jste projevili o problematiku jednání o brexitu ať už na jednání výboru pro evropské záležitosti, tak už tady tím, že byl zařazen příslušný bod na program Poslanecké sněmovny. Já jsem velice rád využil této příležitosti, abych vás mohl podrobně informovat o tom, jaká je pozice České republiky, jak budeme postupovat v příštích týdnech a měsících a jakým způsobem jednání mezi Evropskou unií a Velkou Británií bude strukturováno. Takže děkuji vám všem, kteří jste přišli na tento bod na jednání Poslanecké sněmovny, a jsem samozřejmě připraven v příštích hodinách na debatu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi vlády za jeho vystoupení k druhé části projednávání. A ještě vás trochu uklidním o průběhu projednávání, protože proti zatím přihlášeným v rozpravě mám dvě změny, a to s přednostním právem se hlásí pan poslanec Petr Fiala, ale ten ještě počká, protože faktická poznámka pana poslance Marka Ženíška, který tedy je přihlášen s faktickou poznámkou. Poté pan poslanec Fiala, poté paní poslankyně Dobešová, Marek Černoch a další, jak jsou přihlášeni. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Marek Ženíšek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Myslím, že se všichni shodneme, že se skutečně jedná o solidní základ, to, co tady pan premiér představil. Dnes jsme měli i pracovní jednání té skupiny k brexitu, kde byli zástupci ostatních politických stran, a některé věci byly vyjasněny. Myslím si, že v tom třicetistránkovém dokumentu, který vláda schválila, je mnohé popsáno velmi dobře. Jsou tam i ty černé scénáře, které by mohly nastat v případě nějakého jiného rozhodnutí ze strany Velké Británie. To si myslím, že je všechno asi dobře.

Otázka je to, co tady pan premiér zmínil, že jednou z hlavních priorit je i přesídlení té agentury na území České republiky. My tu ambici vítáme. Na druhou stranu asi je zřejmé již dnes, že nemůžeme konkurovat některým nabídkám ze strany ostatních států, například v tomto případě ze strany Německa, Frankfurtu jako takového.

Ale chtěl bych se zeptat, a proto jsem se přihlásil, protože v tom vystoupení mi chybělo, jestli byste mohl ještě nějakým způsobem doplnit nebo popsat, přestože jsou to národní priority a naším cílem je je prosadit, zdali máme nějaký přehled o tom, jaké priority budou v ostatních zemích, jestli se někde kryjí, aby se naše šance prosadit je zvýšila.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Ženíškovi i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní tedy s přednostním právem pan poslanec Petr Fiala. A přednostní právo chce využít i zpravodaj. Takže pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jsem taky rád, že je tento bod zařazen na jednání Poslanecké sněmovny, možná jsem ještě raději než pan premiér, a vítám to, že se můžeme bavit o pozicích vlády k brexitu a souvisejícím problémům.

Na začátek bych chtěl také skutečně ocenit to, že proběhlo jednání, že se uskutečnila schůzka šéfů parlamentních stran k brexitu na konci února. Byla to věc, ke které jsem dlouhodobě vyzýval. Ukázalo se, že uspořádat tu schůzku bylo správné, protože jsme se poměrně snadno dohodli na některých základních pozicích. Myslím, že je dobře, že jsme se dokázali dohodnout na takových tezích, jako že chceme co nejužší politické, ekonomické a bezpečnostní vztahy s Británií při zohlednění národních zájmů České republiky, že hlavními prioritami pro Českou republiku je zachování přístupu na trh zboží a služeb a zajištění práv našich občanů v Británii a že je nutné vyřešit rozpočtové záležitosti, které s brexitem souvisejí.

O něco méně pozitivně bych hodnotil komunikaci, která zde byla také zmíněna, mezi vládní pracovní skupinou k brexitu a tím setkáváním zástupců jednotlivých politických stran včetně opozice, protože pokud jsem dobře informován, a jsem dobře informován, tak o výsledcích práce pracovní skupiny k brexitu nebyla ta širší politická pracovní skupina průběžně informována. Ty informace se k nim dostaly až v posledních dnech a většina až dnes. Takže já budu rád, pokud jsem tak pochopil výroky pana premiéra, když teď ta informovanost bude pravidelná a bude důkladnější.

Nicméně bych od těch obecnějších záležitostí, na kterých jsme se všichni shodli, přešel k některým konkrétním, protože i celá debata o brexitu už z takové té obecné roviny v Evropské unii přechází k těm konkrétním, často technickým, často velmi podrobným a složitým otázkám a myslím si, že je dobře, abychom i o nich byli informováni, abychom se i jimi zabývali. Vynechám věci, které zde pan premiér podrobněji zmínil, byť jsem se na ně chtěl taky ptát, a spíš se budu věnovat tomu, co třeba netvořilo, nebo na co až tak nekladl při představování pozice vlády České republiky důraz.

Já jsem rád, že pan premiér sám řekl, že vláda bude prosazovat v rámci jednání Evropské unie a Británie korektní postup. Že se bude bránit tomu, aby byla Británie nějak trestána, jak to slyšíme od některých představitelů Evropské unie, jak to slyšíme i od některých členských států. Protože kdybychom se k takovéto krátkozraké a opravdu hloupé politice přidali, tak ve finále budeme poškozeni my a budou poškozeny zájmy České republiky. Británie je klíčová země, je to klíčová země pro celou Evropu. Na tom, že Británie je součást Evropy, se nic nemění, když odchází z Unie. Je v zájmu České republiky zachovat si co nejlepší vztahy, ať už z těch důvodů, které tu byly zmíněny - čtvrtý nejdůležitější trh, pro český export mimořádně důležitá země. Pracuje tam minimálně 35 tis. českých občanů, máme úzké vazby, máme vazby v rámci NATO, je potřeba, aby ty vztahy byly i po odchodu Velké Británie co nejlepší. To je samozřejmě dlouhodobá pozice Občanské demokratické strany a je to skutečně pozice, která je výhodná pro Českou republiku.

Já bych se chtěl podrobněji dotknout jedné věci a to je rozpočet a vyjednávání o rozpočtu a jeho podobě poté, co Velká Británie opustí Evropskou unii, protože jak víme, tak to rozpočtové období překračuje horizont odchodu Velké Británie a musíme se bavit o tom, co do roku 2020 s rozpočtem bude. Já bych jenom chtěl připomenout, že existují tři reálné scénáře, jak to bude s britskými příspěvky po zbytek období, poté co Británie opustí Evropskou unii. Ten jeden scénář je rozpočtový status quo. To znamená, že Británie bude dále platit, bude také dále čerpat, i když už v letech 2019 a 2020 nebude členem Evropské unie. Toto není příliš pravděpodobný scénář, přiznejme si, protože mj. je pro britskou vládu takováto pozice hodně obtížně vnitropoliticky obhajitelná. Druhý scénář bych nazval dorovnávací. Ten by znamenal, že zbytek britského podílu doplatí ostatních 27 států Evropské unie, a jedním z důsledků takového rozhodnutí by bylo, že se prakticky všem zhorší čistá rozpočtová pozice. A dokážete si představit, co to bude znamenat. A třetí scénář je tzv. úsporný. Tam by se dělo to, co u toho druhého scénáře v první fázi. To znamená, že by Velká Británie přestala okamžikem odchodu platit a státy EU by se rozhodly krátit výdajové kapitoly. Není to úplně jednoduché, tento scénář je komplikovaný, protože změny rozpočtového rámce vyžadují v Radě jednomyslnost. A bez ohledu na to, jak je to všechno komplikované, tak je jasné, že jeden z těch scénářů v nějaké podobě nastane, a my na to musíme být připraveni a taky musíme vědět, který z těch scénářů chceme.

V této souvislosti bych jenom upozornil na to, že v případě krácení se bude krácení týkat i kohezní politiky, bude se týkat i fondů. A tady musím konstatovat, že to, že máme v současnosti evidentní problém s čerpáním eurodotací, může ohrozit naši budoucí pozici. Jenom připomenu to, co jsem říkal minulý týden a o čem jsme tady mluvili i v Poslanecké sněmovně. My máme na zálohách vyplaceno v tomto programovém období pouhých 5,8 %, reálně pouze 0,8 % alokovaných prostředků. Tedy dobře nečerpáme a to by mohlo při určitém vývoji do budoucna být pro nás velmi nevýhodné a ohrozit naši rozpočtovou pozici, pokud nastane ten scénář s krácením výdajů. A na to musíme taky myslet a i tomu se musí vláda věnovat.

Ještě, aniž bych tomu přikládal stejnou důležitost, bych chtěl vyzvat pana premiéra, nebo se ho zeptat, zda věnuje dostatečnou pozornost i personálním otázkám, tedy zajištění lidí, kteří každodenně, nebo velmi často vyjednávají za Českou republiku a reprezentují Českou republiku v Bruselu a koordinují u nás evropskou politiku. Protože jak všichni víme, nebo víme to my, kteří známe detailněji fungování Evropské unie, právě tito lidé a právě tyto vazby a právě ta administrativní a diplomatická rovina je nesmírně důležitá pro prosazení našich zájmů.

Já tady jenom připomenu, že rezignoval státní tajemník pro evropské záležitosti na Úřadu vlády Tomáš Prouza a že tato pozice není jenom formální, musí být obsazena dobře, a věřím, že na tom vláda pracuje. Ale upozornil bych i na další věc, že vedoucí stálého zastoupení při Evropské unii, velmi zkušený a respektovaný diplomat Martin Povejšil, již v jistém smyslu přesluhuje, protože v roce 2016 dokončil čtyři roky své diplomatické mise, a i tady by bylo namístě přemýšlet nad tím, jak tu pozici zajistit dál, abychom v této věci byli dobře reprezentováni.

Kdybych měl shrnout to, o čem jsem tady mluvil, a kdybych měl formulovat některé otázky zcela konkrétně, otázky, na které bych chtěl znát odpověď když ne tady, tak na tom avizovaném jednání výboru pro evropské záležitosti, tak bych se vrátil, nebo tak bych připomenul scénáře, které jsem tady popisoval z hlediska vývoje rozpočtu, a chtěl bych se zeptat, který ze tří scénářů ohledně možného výpadku britských příspěvků do stávajícího rozpočtu vláda podporuje a proč. Podobně, jak to bude dál do budoucna. Jsme připraveni třeba na variantu, že bychom nahradili britský výpadek vyššími příspěvky ostatních členů včetně nás? Nebo budeme podporovat snížení či přerozdělení výdajů? Jak by se to týkalo např. programu regionálního rozvoje? To jsou všechno velmi konkrétní otázky, na které nepochybně v krátké době dojde a vláda na ně musí být připravena.

Také by mě zajímalo, jakou variantu - on to pan premiér v takové obecné rovině načal, možná je to v tom dokumentu, který jsem ještě neměl možnost vidět, protože ho teprve předevčírem dostala ta pracovní skupina - jakou variantu prosazuje česká vláda, pokud chce v co nejvyšší míře zachovat svobodu volného pohybu a přístup na britský pracovní trh, když Velká Británie už deklarovala, že nechce být součástí Evropského hospodářského prostoru.

A na posledním místě, ale rozhodně v neposlední řadě mě zajímá, zda budou vláda a její zástupci během jednání prosazovat, aby Evropská unie využila vývoj s brexitem ke skutečným a nutným reformám Evropské unie, protože takový scénář se samozřejmě nabízí.

Dámy a pánové, je to důležité téma a já chci za Občanskou demokratickou stranu říct, že jsme připraveni podporovat společný postup. Jsme připraveni v této věci podpořit vládu, pokud vláda o takovou podporu bude usilovat a pokud s námi bude pravidelně komunikovat. Jsme přesvědčeni, že takováto odpovědná politická pozice je v zájmu České republiky, protože platí mnou často připomínané heslo, že navenek můžeme být jen tak silní, nakolik jsme doma jednotní. A my jsme si toho dobře vědomi. ODS je připravena v této věci s vládou komunikovat a vládu podporovat. Podporovat společnou národní pozici, protože jde o hodně. A nám o to, aby Česká republika společnou národní pozici měla a národní zájmy v Bruselu hájila, tak nám o to velmi jde.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Fialovi. Nyní s faktickou poznámkou pan kolega Benešík. Ještě předtím přečtu omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny. Omlouvá se do konce jednacího dne pan poslanec Tomio Okamura. Pan poslanče, máte slovo k faktické poznámce. Poté se připraví pan poslanec Marek Černoch, který chce využít přednostního práva. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji vám, pane místopředsedo. Dámy a pánové, vážený pane premiére, vážená vládo, jenom krátká reakce na to, co tady zaznělo.

Výbor pro evropské záležitosti se problematice brexitu věnuje průběžně. V drtivé většině nás informuje přímo pan premiér, který se účastní těchto jednání v rámci konzultací ohledně svého mandátu před Evropskou radou. Jsem rád, že tuto záležitost projednáváme i na plénu Poslanecké sněmovny, protože jde o občany České republiky, jde o naši pozici, jde o nás, jde o naše firmy, jde o naše lidi a je dobré, abychom si pozice sladili.

To, co říkal pan předseda Fiala, velmi kvituji. Je důležité, aby Česká republika napříč politickým spektrem měla jasnou strategii, tahala za jeden provaz. A osobně si myslím, že v tuto chvíli bude důležité, abychom ladili svůj postoj, své priority, své nároky s ostatními členskými státy, protože společně dokážeme vyjednat daleko víc, než pokud bychom vyjednávali samostatně.

Chtěl jsem zmínit ještě jednu důležitou věc a to jsou finanční závazky Spojeného království vůči rozpočtu Evropské unie. Myslím si, že bychom měli trvat na tom, aby Spojené království opravdu dodrželo své závazky. Je to v zájmu České republiky. A využívám trochu této diskuse, diskuse o rozpočtu Evropské unie, právě k tomu, abych upozornil na to, že je nejvyšší čas, aby se Česká republika velmi aktivně zapojila do diskuse ohledně nové podoby kohezní politiky. Možná jste si všimli, že státní rozpočet České republiky je poměrně významně navázán na rozpočet Evropské unie. Jinými slovy, pokud tečou peníze z Bruselu, české ekonomice se daří podstatně více. (Předsedající upozorňuje na skončení času k faktické poznámce.) Ano, už končím. (Předsedající trvá na svém.) Jenom jsem chtěl říct, že to je velmi důležitá debata.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak. Nyní tedy přednostní právo zpravodaje. Prosím pan poslanec Marek Černoch. Máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, přeji vám dobrý večer. Já myslím, že se asi shodneme úplně všichni na těch základních prioritách, a to je ochrana občanů České republiky v Británii, ochrana firem a investic ve Velké Británii, stejně tak jako společný postup a jasná strategie v rámci odchodu a dohod s Velkou Británií po jejich vystoupení, a tím myslím po těch dvou letech, která z mého pohledu jsou nereálná na to, aby se všechny smlouvy daly vyjednat, takže ten čas asi bude delší.

Já jsem byl na té pracovní schůzce, která dnes proběhla, a musím říct, že dokument, který jsme dostali, je plný opravdu reálně dobrých cílů, o kterých se tady celou dobu mluví. Co mě tam ovšem zaráží, tak to je vytučněná věta o tom, že vláda považuje za zásadní jednotu a společný postup na evropské úrovni. Co to znamená? Vložit budoucnost České republiky do rukou Evropské unie, která do budoucna, a může to být velmi krátká budoucnost, se začne - a řeknu bohužel - drolit sama od sebe, protože budou volby ve Francii, čeká nás možná referendum ve Skotsku, kdy Skotsko se bude rozhodovat mezi tím, jestli půjde tou nejistou cestou přístupu do Evropské unie, nebo jestli zůstane státem přidruženým k Velké Británii. Těch států, které se budou rozhodovat, jestli budou chtít zůstat v Evropské unii, nebo ne, bude více. Záleží to samozřejmě vše na chování Evropské unie, která ale bohužel - a to díky např. Evropské komisi a hlavně jejím představitelům - dělá jednu chybu za druhou. Byl to předseda Komise Juncker, který těsně před brexitem, před hlasováním, před tím referendem, řekl, že to Brity bude bolet, ať se rozhodnou jakkoli. Jestli to je pravda, nebo není pravda, z té odborné části, jaké jsou nebo byly vztahy mezi Evropskou unií a Británií, je jedna část. Druhá část je, že tento politický výrok znamenal, že lidé, kteří nebyli v té chvíli ještě rozhodnuti, jak budou hlasovat v referendu, se přiklonili k variantě odchodu z Evropské unie.

Naštěstí, musím říct opravdu naštěstí, je vyjednavačem Michel Barnier, který není takovým úředníkem. Je to člověk, který je velmi schopný v rámci vyjednávání. Do té doby ale, dokud budou zůstávat v čele Evropské komise lidé, jako je pan Juncker a mnoho dalších, lidé, které opravdu lidé nevolili, jsou to úředníci, kteří si uzurpují tu politickou odpovědnost, tak Evropská unie nemá šanci na jakoukoli reformu, a tím nemá šanci na záchranu. Je to stejná Evropská unie, která prosazuje systém dvourychlostní Evropy, kdy se přisuzuje jedněm první třída, druhým druhá třída. My jsme bohužel pasováni do té role druhé třídy. A tedy ve chvíli, kdy si Česká republika nebude hlídat pozice v rámci vyjednávání, tak to dopadne tak, jak to dopadlo vždy, že budeme trošku v pozadí.

Já mám v Británii mnoho přátel a bavíme se o tom, jaká je tam atmosféra. Oni říkají jednu věc, že v Británii samozřejmě ty nálady se takovým tím zvláštním způsobem trošku mění, nicméně že většina Britů nemá problém s lidmi, kteří pracují, kteří tam jsou na školách, kteří se zapojují do toho života. Oni mají problém s lidmi, kteří tam žijí a čerpají sociální dávky. Tím teď myslím občany České republiky. Je to z mého pohledu logické. Proti těmto lidem se ve Velké Británii budou vymezovat. Ne proti těm slušným, kteří tam podnikají nebo kteří tam studují.

Co si myslím a myslíme v Úsvitu, že je velmi důležité, a bylo to zde řečeno i kolegou Markem Ženíškem, nejedná se pouze o agenturu, o možný přesun agentury do České republiky. Ono těch firem, které tam jsou a které třeba budou chtít odejít, je daleko víc. A pokud my jim budeme schopni nabídnout nějaké atraktivní podmínky, tak je možné, že do České republiky se přesune více firem, že tady budou mít zastoupení i jiné firmy. To jsou věci, které jsou z našeho pohledu velmi důležité.

Samozřejmě, Česká republika se musí aktivně zapojit do vyjednávání. Není to černá - bílá, levá - pravá, že buď budeme vyjednávat sami, anebo budeme vyjednávat v rámci Evropské unie. Já si myslím, že ty kroky můžou být společné. Ale hlavní je nesedět v koutě, nečekat na to, co nám Evropská unie vyjedná a pak se možná třeba divit. Nejde o separátní vyjednávání, ale hlavně o aktivní přístup České republiky. To je věc, která už se dotkne další Poslanecké sněmovny. Protože říkám, bude to trvat minimálně dva roky, ale z mého pohledu to bude delší. A to, jakým způsobem se k tomu postaví další politická garnitura, která tady bude po příštích volbách, bude stěžejní, protože to bude spadat do jejich mandátu. A já pevně věřím, že to nebude stejný systém, jaký byl za této vlády.

Ano, byly odmítnuty povinné kvóty, ale na začátku se mluvilo o tom, že se přijmou, a až po tlaku Poslanecké sněmovny a evropského výboru, tak v té chvíli se teprve vláda rozhodla povinné kvóty nepřijmout. Stejně tak to bylo se smlouvou s Tureckem, kdy Poslanecká sněmovna zde musela odhlasovat usnesení o tom, že Česká republika nemá přijímat bezvízový styk s Tureckem. Tedy pevně věřím, že příští vláda opravdu pošle vlčáky, když to řeknu teď lidově, kteří budou hlídat to, abychom jako země nestáli v koutě, aby opravdu byli čeští občané chráněni ve Velké Británii, stejně tak firmy, a aby nakonec ten, jak bylo řečeno, rozvod mezi Velkou Británií a Evropskou unií, aby to byl rozchod, protože rozchod to je, ale aby přinesl pozitiva na obou stranách. To si myslím, že bude velmi důležité. A my budeme dělat maximum a budeme stát a budeme se dívat a budeme se samozřejmě snažit tlačit vládu a lidi, kteří budou vyjednávat za Českou republiku v Evropské unii o našich podmínkách, aby to dělali s maximální zodpovědností vůči České republice a vůči našim občanům. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Ještě než dám slovo paní poslankyni, prosím s faktickou poznámkou pan poslanec Benešík.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane předsedo, za slovo. Velmi stručně co se týká trestání Velké Británie. Myslím si, že je velká chyba, abychom záměrně se snažili trestat Velkou Británii. Ani náhodou. To, že zaznívala slova, že to Velkou Británii bude bolet, to je pravda. Bude to bolet i nás a my se musíme snažit o to, aby to bolelo co nejméně. O to samozřejmě jde. Ale já jsem politik v České republice, hájím zájmy občanů České republiky a nehájím zájmy občanů Spojeného království. Takže pokud já budu mít na výběr, že to bude bolet víc Brity a méně Čechy, tak pro tuto variantu samozřejmě budu vždy hlasovat a budu takto postupovat. Takto to bylo míněno. Jinak nikdo nechce dělat žádné naschvály, házet klacky pod nohy, ale prostě uvědomme si, že my hájíme zájmy České republiky, českých občanů, a to je pro nás naprosto prioritní. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě pan zpravodaj - faktická poznámka.

 

Poslanec Marek Černoch: Velmi rychlé dvě věty. Nemluvil jsem o tom, že bychom měli trestat, ale Evropská unie z toho bude dělat exemplární případ. A samozřejmě k poměru, jestli to má bolet Brity, nebo Českou republiku, občany České republiky, tak se také přikláním k tomu, aby to spíše bolelo Brity.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pokud nejsou další faktické, tak prosím paní poslankyni.

 

Poslankyně Ivana Dobešová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, vážené paní poslankyně a páni poslanci, jsem ráda, že také, byť jako poslední, ale mohu přispět k diskusi o tak významném tématu, jako je brexit. Protože jsem učitelka, tak vím, že opakování je matka moudrosti, a proto mi dovolte, abych zopakovala některá fakta týkající se výsledku referenda, které proběhlo 23. června loňského roku a které v podstatě zahájilo proces, který byl svým způsobem jaksi ukončen, a tím nastartován výstup Velké Británie z Evropské unie, a který zásadně změní politickoekonomickou situaci v Evropské unii.

Uveďme si tedy některá fakta, která brexit provází. Počet obyvatel Unie se sníží z 505 milionů -

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně, já se velmi omlouvám. Prosím levou stranu sálu o klid.

 

Poslankyně Ivana Dobešová: Já si dovolím potom vyzkoušet, jestli dávali pozor.

Počet obyvatel Unie se sníží z 505 milionů na 440, což je o 12 % méně, a Velká Británie představuje pátou největší ekonomiku na světě. Vystoupením Velké Británie z Unie se unijní HDP sníží o 15 % a stejnou částku to bude i v objemu zahraničního obchodu evropské sedmadvacítky. Brexit bude znamenat značné snížení objemu unijního rozpočtu. V současné době je Velká Británie druhým největším čistým přispěvatelem po Německu a tento výpadek bude nutno zaplnit buď zvýšením příspěvků členských zemí, anebo snížením výdajů na unijní politiky, mezi nimiž má významné místo regionální a kohezní politika. Čistý příspěvek Velké Británie se odhaduje kolem 8,5 miliardy eur, což teď v rámci EU tedy začaly spory o to, kdo tak velký výpadek příjmů v Evropské unii uhradí. Pravděpodobně to bude řešeno v rámci konceptu vícerychlostní Evropské unie na úkor současných příjemců dotací EU a to může zásadně postihnout i Visegrádskou čtyřku.

Brexit tedy může mít negativní dopad na ekonomickou situaci v České republice. Podle analytiků se může v budoucnu snížit růst HDP i o několik desetin procentního bodu. Velká Británie je pátým největším exportním trhem pro Českou republiku a čtrnáctým největším importním trhem. Na celkovém českém exportu se Velká Británie podílí téměř pěti procenty a na celkovém importu dvěma. Vzájemný obrat se velmi dobře vyvíjí a v současné době po roce 2001 registrujeme stále pozitivní saldo. Pro představu, vysoký přebytek obchodní bilance České republiky s Velkou Británii pokrývá téměř 30 % obchodního deficitu České republiky s Čínou. Podle údajů České národní banky bude přímých investic britských firem v Česku ke konci roku 2014 činila 72 miliard korun. (?) Na žebříčku největších investorů zaujímala Velká Británie jedenácté místo a v Česku nyní působí zhruba 300 britských firem.

A myslím, že nastal čas rekapitulace úvodní části vyučovací hodiny, a nevím, jestli můžu začít prostřednictvím vás (obrací se k předsedajícímu) vyvolávat levou stranu.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Tak pokud máte pocit, že vás levá strana ruší, tak ještě jednou poprosím kolegy z levice, až z té úplné levice, o klid. (Ozývá se: Pšššš.) Děkuji, pane poslanče. Prosím.

 

Poslankyně Ivana Dobešová: Myslím, že na základě těchto fakt nikdo nepochybuje, že odchod Velké Británie znamená především pro Evropskou unii velkou výzvu. A myslím, že to ukazoval i vývoj jaksi na politické scéně v jednotlivých zemích, které se připravovaly na volby. Velmi netrpělivě se očekával výsledek voleb v Holandsku. A víme, že všichni si s velkým oddechnutím uvědomili, že nevyhrála strana Wilderse a naštěstí zvítězila liberální strana současného znovupremiéra Rutteho. Není to ovšem tak, že bychom měli úplně zcela jásat a být šťastni z výsledku voleb, neboť poprvé v historii se do parlamentu Holandska, tedy v evropské zemi, dostala strana DENK, což je strana, ve které mají hlavní slovo holandští Turci. A celá Evropa se začíná zamýšlet nad tím, zda politika multikulturalismu je tou správnou cestou. Podobná situace je ve Francii, ve Švédsku, v Dánsku a v Itálii. Zvykli jsme si nazývat jaksi exit z Evropské unie czexit i itexit atd., protože mnohé země naznačovaly, že nejsou spokojené s vývojem v Evropské unii a že i ony by mohly, pokud se nenajde společná cesta, hledat způsoby, jak z Evropské unie vystoupit.

Myslím si, že to, co provázelo výsledky referenda, že Evropa naznačovala, že bude velmi strohá a bude se snažit Velké Británii odchod znepříjemnit, nebyla správná strategie. A já jsem velice ráda, že Česká republika je zemí, která přistupuje pragmaticky k řešení rozchodu s Evropskou unií, a myslím si, že tak jak každý obchodník ví, je dobré udělat takovou dohodu, aby obě strany byly spokojené. Myslím si, že není cesta vyjednávání: pojďme nad Velkou Británií zvítězit a ukázat, že pokud se o to samé pokusí jiná země, tak se úplně stejným způsobem k ní zachováme. Myslím, že slova současného premiéra Rutteho, který řekl "pokud milujete Evropu, přestaňte snít o více Evropy, ale začněte řešit problémy", přesně vystihovala situaci, ve které jsme.

A já jsem velice ráda, že pan premiér nás utvrdil, že jsme odhodili jakékoliv uraženectví a snahu o poškození Velké Británie a že začneme jednat bez předsudků o nejlepších obchodních vztazích. Byla bych ráda, aby opravdu na obou stranách na konci této cesty, kdy se vzájemně jaksi loučíme a Velká Británie odchází z Evropské unie, byly obě strany v rámci možností spokojené.

Těm, kteří mě poslouchali, děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní poslankyně. Prosím pana místopředsedu Filipa s přednostním právem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, paní a pánové, budeme se chvilku tady poučovat a já bych vzal to poučení z trochu jiné strany než kolegyně Dobešová.

Víte, očekávalo se, že výsledek referenda bude britská vláda respektovat, a bylo by podivné, kdyby to nerespektovala. Očekávalo se tedy, že akt naplnění vůle britských občanů z referenda v této otázce bude mít určitým způsobem nové parametry. To, že se očekával odchod Velké Británie z EU, a nikoliv z Evropy, jak říkala Theresa Mayová, je jeden fakt. A druhým faktem je to, že přišlo jedno překvapení, alespoň pro ty byrokraty v Evropě, ale nikoliv pro ty, kteří vnímají reálný politický proces v Evropě. Že se začne vyjednávat na zelené louce, to Evropská komise nepředpokládala. Protože jde o tvrdý brexit, tedy vystoupení z EU se vším všudy, odmítnutí celní unie a jednotného vnitřního trhu. To překvapení pro Evropskou komisi bylo. A on i samotný termín 30. 3. 2019 je určitým způsobem překvapením pro ty, kteří chtěli Velké Británii odchod osladit. Co mě zaráží - nulová sebereflexe členů Evropské komise, nulová reflexe byrokratů v Bruselu a neschopnost změnit prohlášení jednotlivých vedoucích představitelů EU a zamyšlení se nad tím, co vlastně odchod způsobilo. Já to poučení opravdu vezmu z jiné strany.

Velká Británie je totiž země se 64 miliony obyvatel, člen Rady bezpečnosti, stát disponující jaderným arzenálem a neformální vedoucí 55 zemí Commonwealthu, člen G7. A mohl bych pokračovat. Čili ono pokusit se vyjednávat s Velkou Británií z pozice síly a ještě k tomu z pozice byrokratických úvah Bruselu, je podle mého soudu zásadní chyba. A já věřím, že ČR se takových chybných kroků vyvaruje. Jde totiž o krok ze strany Velké Británie, který vede k obnovení suverenity země.

Pan předseda vlády tady uvedl jeden konkrétní příklad ubitého českého občana a rozhodnutí britských soudů. Já už jsem o druhém případu ze Silvestra, nebo z noci na Silvestra na 1. ledna letošního roku informoval ministra zahraničních věcí a tento případ také není vyšetřován. A musíme si uvědomit, že britské soudy jsou konzervativní, že se jejich jurisdikce bude chtít osamostatnit natolik, že nějaký princip subsidiarity jim bude úplně lhostejný.

Když jsem jednal s paní velvyslankyní Velké Británie, ptal jsem se jí, nakolik budou chráněny naše zájmy a sociálně ekonomický status našich občanů, ale také, jak se zachová Velká Británie ke statisícům britských občanů, kteří jsou rozeseti po celé Evropě. Je tady určitě jeden z důvodů, jak dosáhnout vzájemné dohody v otázce minimálně nikoliv pouze volného pohybu zboží a služeb a kapitálu, ale také volného pohybu osob.

Nepotěšil mě ani ministr Zaorálek, když označil odchod Británie za neúspěch EU. Řekl, že je to neštěstí a neodmítl by slovo tragédie. Víte, já myslím, že to je jenom výsledek špatné politiky evropských byrokratů. EU se totiž nachází v hluboké krizi a odchod Velké Británie je jenom jedním z jejích důsledků. Bez hluboké a komplexní transformace bude proces fragmentace totiž pokračovat. Volby v Německu a ve Francii nám napovědí, jakým směrem. A proces dvourychlostní Evropy je jen konstatace aktuálního stavu. Východní země se stávají pro Západ přívěskem a je nám to dáváno znát téměř všude. A nejen při obsazování trhů, na které jsme dokonce dříve vyváželi více než tyto západní země. Pompézní oslavy 60. výročí od podpisu Římských dohod mi připadaly tak trapné, jak je trapně malá sebereflexe evropských lídrů.

Chtěl bych říct, že je velmi důležité, abychom naši českou pozici vytvářeli zároveň se společnou evropskou pozicí, kterou nezpochybňuji, protože společný postup samozřejmě vede k lepšímu výsledku, než když bude vyjednávat desetimilionový stát ze šedesátičtyřmilionovým státem a ještě s jinou ekonomickou vyvážeností. Myslím si, že naším zájmem na Evropské radě a nakonec tedy i při vyjednávání musí být to, a Komunistická strana Čech a Moravy to považuje za zásadní, aby rychle a bezpodmínečně byla poskytnuta právní jistota státním příslušníkům ČR, a tedy i státním příslušníkům členských zemí EU žijícím ve Spojeném království a britským občanům žijícím v našich členských státech, a to na základě reciprocity a nediskriminace. Vytahování se nad někoho nikam nevede. Tady s kolegyní Dobešovou zcela souhlasím.

Domnívám se, že tato práva mimo jiné zahrnují právo pobytu, právo na rovné zacházení, práva sociální, která budou ohrožena nejvíce. Víte, jak těžké bylo vyjednávání o pozici mezinárodní paktu o občanských a politických právech a evropského kodexu. Budeme muset zajišťovat přístup k veřejným službám, včetně zdravotní péče, právo na přenositelnost dávek sociálního zabezpečení do zahraničí, právo na sloučení rodiny a až po vzájemné uznávání vysokoškolských diplomů a odborné kvalifikace, protože pokud chceme pokračovat např. v programu Erasmus na jejich stávající úrovni a mobilitu studentů, tak budeme muset zajišťovat i mobilitu vysokoškolských učitelů a akademických pracovníků. Je nepřijatelné, aby ve chvíli, kdy do britského sociálního a zdravotního systému naši lidé poctivě odvádějí peníze, nemohli si z nich vzít zpět nic jenom proto, že zůstali členy nebo občany zemí EU.

Za druhé považuji za principiální, aby ten poslední pětiletý nárůst bilance vzájemné obchodní výměny mezi námi a Velkou Británií, a to díky zejména automobilovému průmyslu, se česká vláda snažila zachovat tento trend a bránit postavení tentokrát české proexportní ekonomiky, a to zejména kvůli českým firmám a jejich zaměstnancům. Protože při zachování čtyř svobod, svobody pohybu, pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu, které by měly platit i v rámci budoucích vztahů mezi EU a Velkou Británií, my musíme tento princip zachovat také.

Za třetí. Je opravdu důležité, aby jako jedna z priorit byla dohodnuta otázka příspěvku do unijního rozpočtu do roku 2020. Bez toho totiž nebude možné pokračovat dál v jednotlivých projektech a bude nutné je přepracovat, a to dříve než k datu vystoupení Velké Británie z EU. Předpokládám, že ten můj návrh, který nebyl přijat, protože by rozbíjel jednotný postup, nemůže ČR zpochybňovat déle než jeden rok. Pokud se během jednoho roku nebude zachovávat jednotný postup EU a jednotlivé unijní země začnou posouvat vůči Velké Británii samostatně, bude muset ČR udělat totéž.

Česká republika také by si měla být vědoma a přednést zásadní otázku, protože jsme si vědomi té křehké situace, která se kvůli brexitu objevuje v Severním Irsku. Nejde tak o Skotsko jako o Irsko. Protože zejména pokud jde o povinnost EU chránit záruky stanovené ve Velkopáteční dohodě, může dojít k tomu, že ukončení konfliktu na irském ostrově bude velmi, ale velmi složité.

Za páté, KSČM je přesvědčena, že v rámci debat o brexitu by neměla být upozaděna ani debata o nutné přeměně Evropské unie. Pokud ji nebudeme vést zároveň v Evropské radě, pokud ji nebudeme vést naším aktivním přístupem v Evropském parlamentu, tak nedojde ani ke změně současné podoby a rozpad, nikoliv vystoupení dalších členských států bude následovat. Jsme přesvědčeni jako KSČM, že je nutné provést zásadní politický posun směrem k politikám, které vytvářejí udržitelný hospodářský růst, plnou zaměstnanost a zaměří se na boj s chudobou, sociálním vyloučením, s příjmovou nerovností, a to ve všech členských státech, a tak i ve vztahu mezi nimi. Brexit vnímáme jako výzvu a závazek k budování jiné Evropy. Domníváme se, že s brexitem se projevila nutnost takové Evropy, v níž budou žít sobě rovní, kteří dosáhnou sociálního pokroku a míru, kteří budou schopni budovat a souhlasit s účastí obyvatel a občanů také na rovných právech mezi jednotlivými členskými státy.

Dovolím si vyzvat jménem KSČM k ukončení úsporných politik EU, a to mimo jiné i zrušením rozpočtového paktu. Namísto toho vyzýváme k veřejnému investování do reálného hospodářství, které se zaměřuje na vytváření důstojných a bezpečných pracovních míst prováděním aktivní politiky zaměřené na potírání nerovnosti a chudoby a k prosazování skutečné veřejné kontroly bankovního odvětví a jeho decentralizaci.

Jsem přesvědčen, že těch úkolů je víc. Jeden úkol je v současné době jasný. Shodli jsme se na něm všichni a potvrzuji, že slova premiéra platí, že celá politická scéna je nakloněna tomu, abychom vyjednávali společně s EU a dosáhli co nejlepších vztahů mezi jednotlivými členskými státy a Velkou Británií. Ale také musím říct, že i druhá cesta, to znamená připravit se na případný samostatný postup, je nutná, že by to bylo hazardování s naším postavením, kdybychom tak nečinili, a promiňte mi, náhradní program nepřipravovali.

Jsem přesvědčen, že teď nemá smysl formulovat nějaké usnesení Poslanecké sněmovny ke zprávě vlády. Navrhuji ale, aby Poslanecká sněmovna tento bod přerušila, požádala výbor pro evropské záležitosti o to, aby formuloval takové usnesení, a po jednání tohoto výboru jsme se k tomuto bodu vrátili a o konkrétním usnesení se poradili a rozhodli o něm hlasováním.

Pane předsedo, děkuji. A děkuji kolegům za pozornost. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Já to chápu jako procedurální návrh, to znamená, budeme hlasovat o tom, že přerušujeme tento bod do doby, než výbor pro evropské záležitosti zformuluje návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Ještě zazvoním na kolegy v předsálí. Je zde žádost o odhlášení, tak já vás všechny odhlásím, prosím o novou registraci a budeme hlasovat.

 

Návrh usnesení zazněl. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s návrhem usnesení. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 376, přihlášeno je 86, pro 85, proti nikdo, návrh byl přijat.

 

Takže tento bod byl přerušen a na základě dohody předsedů poslaneckých klubů přeruším naše jednání do úterý 25. 4. Děkuji vám za účast a přeji hezké Velikonoce.

 

(Jednání skončilo v 19.14 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.