Čtvrtek 27. dubna 2017, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Radek Vondráček)
289.
Ústní interpelace
které jsou určené předsedovi vlády ČR, vládě ČR a ostatním členům vlády. Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Bohuslava Sobotku či na vládu ČR, poté i na ostatní členy vlády. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. Upozorňuji všechny poslance i interpelované členy vlády, že interpelace na členy vlády budou zahájeny bezprostředně po vyčerpání přihlášek k interpelacím na nepřítomného předsedu vlády.
Nyní dávám slovo poslanci Michalu Kučerovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl svou ústní interpelaci na předsedu vlády ČR Bohuslava Sobotku. Další se připraví paní poslankyně Věra Kovářová. Předseda vlády Bohuslav Sobotka je omluven, zodpoví interpelaci písemně v souladu s jednacím řádem. Máte slovo, pane poslanče. (Hovor mimo mikrofon.) Omlouvám se, můžete.
Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane nepřítomný pane premiére, Poslanecká sněmovna vás vyzvala, vyzvala vládu ČR v lednu letošního roku, aby byl zpracován nezávislý forenzní audit výstavby úseku dálnice D8 mezi Lovosicemi a Řehlovicemi. Tento audit má shrnovat prověrku přípravy stavby, měl zahrnovat nebo má zahrnovat kvalitu projektu a výkon činnosti technického dozoru stavby. Hovoří se zde i o právním auditu uzavřených smluv včetně dodatků, dodržování zákona o zadávání veřejných zakázek a analýze víceprací. Termín, který vám uložila Poslanecká sněmovna, je červen letošního roku. Vážený pane premiére, dovoluji se zeptat, kdy byl audit zahájen a kdy budou předloženy výsledky auditu Sněmovně.
Jsem přesvědčen, že s tímto úsekem dálnice nejsou spojeny jednom náklady na vlastní výstavbu, ale je to také situace s podzemní vodou a monitoringem a dalšími opatřeními, které souvisí s hydrogeologickým uložením stavby a s tím, že se ztratila podzemní voda v jednotlivých obcích právě související s pracemi na této dálnici.
Druhá otázka je, jak je postupováno ve vztahu k obcím, které jsou dotčeny změnou poměru podzemní vody.
Moje třetí otázka, pane premiére, kdy bude dálnice D8 zprovozněna v obou směrech. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Vaše interpelace bude odpovězena písemně. S další interpelací vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová a připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážený pane premiére, aktuální zjištění NKÚ ohledně způsobu, jakým je vedeno účetnictví Ministerstva financí, kde podle všeho rozdíl mezi miliony a miliardami nehraje velkou roli, vytváří řadu otázek. Otázka na to, jak vede své účetnictví Ministerstvo financí, jak vede své účetnictví stát, jehož odborným úřadem ve věcech účetnictví je právě Ministerstvo financí. Pochybení, ke kterému došlo, je pozoruhodné také vzhledem k požadavkům, které toto Ministerstvo financí a tento stát klade na občany a podnikatele.
Pane premiére, souhlasíte se mnou, že v případě špatně vedeného účetnictví na Ministerstvu financí jde o průšvih? Co uděláte proto, aby se neopakoval, aby veřejnost mohla mít k činnosti státních úřadů potřebnou elementární důvěru? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, paní poslankyně. Další se svojí interpelací vystoupí pan poslanec Ludvík Hovorka a připraví se pan poslanec Antonín Seďa. Máte slovo.
Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane předsedo vlády, děkuji vám za písemnou odpověď na minulou interpelaci ve věci auditu dálnice D8 - 805. Smyslem auditu je prověření, zda technický obsah projektové dokumentace, vlastní realizace stavby, veškeré získané podklady a průzkumy včetně monitoringu byly technicky správné. Je třeba prověřit, zda byly dodrženy při přípravě a vlastní realizaci stavby všemi účastníky výstavby, tedy projektantem, investorem a externím technickým dozorem. Zadání auditu by mělo být tedy správně členěno takto:
Za prvé prověrka přípravy stavby, kontrola, zda zadání stavby a vypracovaná projektová dokumentace splňovala platné technické požadavky podle technických kvalitativních podmínek Ministerstva dopravy, zda jsou splněny požadavky starostů obcí a podmínky CHKO, hlukové studie, zda byly vykoupeny všechny pozemky a vydaná platná stavební povolení na všechny stavební objekty, kontroly pasportů domů a objízdných přístupových komunikací před zahájením stavby, kontrola hydrogeologického monitoringu, monitoringu území, zaměření území v souladu s předpisy Ministerstva dopravy. Dále kontrola souladu, zda rozpracovaná dokumentace zhotovitele stavby odpovídala zadávací dokumentaci investora.
Za druhé výkon činnosti technického dozoru a správce stavby, tedy kontrola uzavřené smlouvy, zda odpovídá předpisům Ministerstva dopravy na výkon činnosti a odpovědnosti technického dozoru a dále pak, zda přejímky dozoru odpovídají předpisům Ministerstva dopravy, včetně kontroly stavebních deníků, kontrola zápisů ohledně vývěrů vody a poruch v zářezu v místě budoucího sesuvu z roku 2013, kontrola výkonu dozoru při výstavbě Prackovické estakády se zaměřením na měřené pohyby opěry a založení Pražské opěry, kontrola betonáže pilot a přerušení betonáže, kontrola výkonu geotechnického dozoru, zda zjištění geotechnického dozoru bylo zohledňováno při výstavbě, zaměření na porušení povinností technického dozoru a správce stavby. Kontrola řízení stavby investorem, správcem stavby, jak kontrolu realizoval, jaké pokyny byly vydávány, kontroly zápisů z porad a řešení problematiky stavby.
Za třetí kontrola vlastní stavby.
Za čtvrté analýza víceprací, tedy kontrola protokolů o schválení víceprací, kontrola technického zdůvodnění, kontrola stavebních povolení na úpravu stavebních objektů a výstavbu nových stavebních objektů, kontrola kalkulací a cen víceprací, kontrola výkupů pozemků na nové stavební objekty.
Z těchto důvodů žádám, aby zadání auditu D8 bylo upraveno podle těchto požadavků, aby audit nebyl formální, ale byl to dokument umožňující posouzení správnosti celého procesu přípravy i vlastní výstavby.
Děkuji, že se touto interpelací budete zabývat. Zadání, které jsem dostal minule písemně, že bude upraveno podle těchto požadavků. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji, pane poslanče. Další vystoupí se svou interpelací pan poslanec Seďa a připraví se pan poslanec Bendl. Prosím, máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Vážený pane předsedo vlády, NKÚ prověřil jak Ministerstvo financí vedlo účetnictví, sestavovalo závěrečné účty kapitol spravovaných Ministerstvem financí a předkládalo údaje pro hodnocení plnění státního rozpočtu za rok 2015. V případě kontroly účetnictví kontroloři odhalili řadu nesprávností a to zejména v podrozvahových účtech, kdy jde o nesprávnosti za více než 31 miliard korun.
Kontrola také ukázala, že v oblasti výkaznictví státu existují systémová rizika a že pro vykazování některých údajů nejsou stanovena jasná pravidla, což může ovlivnit podobu státního závěrečného účtu a účetní výkazy za celou Českou republiku.
NKÚ našel největší objem nesprávně vykázaných údajů v účetní závěrce. Jde o nesprávnosti v celkové výši za více než 108 miliard korun. Kontroloři také zjistili, že Ministerstvo financí nevytvořilo žádné účetní rezervy ani nesnížilo hodnotu některého majetku, což zkresluje údaje o stavu jeho majetku či faktických závazcích, a to až o desítky miliard korun. Reforma účetnictví státu z roku 2010 přitom po Ministerstvu financí požaduje, aby tyto kroky provádělo. Pokud resort tyto nedostatky nenapraví, nesprávnosti ovlivní sestavení účetních výkazů za Českou republiku.
Vážený pane premiére, podle mého názoru jsou odhalené chyby na Ministerstvu financí velmi závažné, které nelze tolerovat, a to nejen z toho důvodu, že je garantem státního rozpočtu a transparentního rozdělování peněz daňových poplatníků. Zpráva NKÚ však ukazuje, že pan ministr financí spíše káže vodu a pije víno. A to opravdu nechci hovořit o jeho dřívějších podnikatelských aktivitách, které dnes šetří orgány činné v trestním řízení.
Proto se chci zeptat, jakým způsobem odstranilo Ministerstvo financí odhalené systémové chyby a zda se stejné chyby nevyskytují v závěrečném účtu Ministerstva financí za rok 2016.
Děkuji za vaše odpovědi.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Vešel jste se do času akorát. Jako další vystoupí pan poslanec Petr Bendl a připraví se pan poslanec Herbert Pavera. Máte slovo.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, při projednávání závěrečného účtu hospodaření Ministerstva zemědělství jsme v materiálu měli /a teď cituji/ záležitosti, které se týkají zahraničních služebních cest: Zaměstnanci Ministerstva zemědělství uskutečnili v roce 2016 celkem 900 zahraničních služebních a pracovních cest v celkové výši 11,32 mil. Kč.
Zajímalo by mě srovnání s ostatními ministerstvy, zdali opravdu téměř 900 zahraničních služebních cest na Ministerstvu zemědělství je adekvátní, jak to vypadá na ostatních ministerstvech, jestli náhodou se nám z Ministerstva zemědělství nestává Ministerstvo zahraničí nebo spíš ministerstvo v zahraničí.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Další se svou interpelací vystoupí pan poslanec Herbert Pavera a připraví se pan poslanec Tomio Okamura. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Herbert Pavera: Děkuji. Vážený pane premiére, přestože dnes chybíte, věřím, že mi brzy odpovíte. V pondělí 24. dubna byl v pořadu Reportéři ČT odvysílán příběh podnikatele Jaromíra Kryštofa, kterému neoprávněný zásad Finanční správy České republiky fakticky zlikvidoval fungující společnost a způsobil ztrátu zaměstnání nejen samotného majitele, ale rovněž všech zaměstnanců, kteří se takzvaně ze dne na den stali nezaměstnanými.
Nejen tento příběh mě utvrdil v tom, že kolem Finanční správy České republiky není něco v pořádku. V posledních týdnech a měsících se na mě obracejí další podnikatelé z Moravskoslezského kraje a stěžují si na zvůli tohoto státního orgánu, který jim bez předchozího upozornění zajišťovacím příkazem zablokuje i na několik let majetek.
S absolutním zděšením jsem sledoval informace, že i přes rozhodnutí Nejvyššího správního soudu postupuje finanční správa podobným způsobem i v jiných případech.
S ještě větší hrůzou jsem si vyslechl vyjádření generálního ředitele Finanční správy České republiky Martina Janečka. V každé firmě vidí bílého koně, v každém podnikateli vidí podezřelého či zloděje.
Vážený pane premiére, Ministerstvo financí a pod něj spadající finanční správa je součástí exekutivy, v jejímž čele stojí předseda vlády. Jak se postavíte k tomuto problému? Opravdu necháte finanční správu zlikvidovat české podnikatele?
Vážený pane premiére, chtěl bych se vás zeptat, zda považujete za vhodné, aby v čele tak významné státní organizace, jako je Finanční správa České republiky, stál člověk, který zpochybňuje závěry Nejvyššího správního soudu? Nezdá se vám podezřelé, že zajišťovací příkaz dostaly i firmy, které nikdy neměly problém s placením daní? A není vám divné, že o některé takto postihované firmy pravděpodobně projevuje zájem i samotný ministr financí?
Děkuji vám za odpověď.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Na vaši interpelaci bude odpovězeno písemně ve lhůtě třiceti dnů. Nyní pan poslanec Tomio Okamura. Připraví se pan poslanec Marek Černoch. Máte slovo.
Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, prohlásil jste, že vítězství Emmanuela Macrona ve francouzských prezidentských volbách by bylo dobrou zprávou pro Francii i Českou republiku. Prezidentský kandidát Emmanuel Macron řekl, že "politika otevřených dveří pro masovou migraci německé kancléřky Merkelové zachránila naši kolektivní čest" a že kritika Merkelové je "nechutným zjednodušováním". Potvrdil, že migrační politiku kancléřky Merkelové podporuje i po berlínském útoku Islámského státu, spáchaném tuniským migrantem Anisem.
Macron také řekl, že si myslí, že Francie po smrtonosných útocích včetně toho z Nice a z Paříže neúměrně útočí proti muslimům a poukazoval, že země by měla být méně přísná při uplatňování pravidel sekularismu.
Macron tvrdí, že by Francie a Evropa měly přijímat více migrantů než doposud. A není divu, že za tuto veřejnou podporu muslimské migrace do Evropy pařížská Velká mešita a Národní muslimská federace vyzvaly francouzské muslimy, aby dali hlas Macronovi.
Pane premiére, vy oficiálně a veřejně podporujete Macrona a naopak odsuzujete jeho protikandidátku Marine Le Pen, která je odpůrkyní muslimské kolonizace Evropy. Řekněte zcela jasně, podporujete stejně jako váš favorit Macron a vaše společná přítelkyně Merkelová muslimskou migraci do Evropy, nebo jste pro to, aby se naopak migrace muslimů zastavila a Evropa si uchránila tradiční hodnoty, tak, jak to naopak žádáme my, naše hnutí Svoboda a přímá demokracie SPD a Marine Le Pen?
Pokuste se o jednoznačnou odpověď, protože tím, že jste se veřejně přihlásil k Macronovi, je zřejmé, že sdílíte jeho myšlenku, že čím více muslimů v Evropě, tím lépe. Je známo, že naše hnutí Svoboda a přímá demokracie SPD naopak prosazuje nulovou toleranci migrace v rámci současné migrační vlny a prosazujeme také zákaz propagace islámského práva šaría a džihádu na území naší republiky. My v SPD tedy prosazujeme přesný opak než vy, pane premiére, Angela Merkelová a kandidát na francouzského prezidenta Emmanuel Macron.
Děkuji za přesnou odpověď.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za přesné dodržení času. Jako další je se svou interpelací přihlášen pan poslanec Marek Černoch, kterého ale v sále nevidím, tudíž jeho přihláška propadá. Další v pořadí je tedy pan poslanec Herbert Pavera, který přednese svoji interpelaci ve věci zneužívání zajišťovacího příkazu. Toho tu také nevidím, takže jeho přihláška propadá. Další přihlášku má opět pan poslanec Marek Černoch, kterého tu nevidím.
Dostáváme se k přihlášce číslo 11, pan poslanec Petr Bendl. (Poslanec Bendl se diví, že už je zase na řadě.) Jsme rychlí. Prosím, máte slovo. Nemusíte pospíchat. (Směje se.)
Poslanec Petr Bendl: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně kolegové, vážený nepřítomný pane premiére, moje otázka je jednoduchá. Lesy České republiky plánují miliardovou investici nákupem lesů v Rumunsku. Chci vědět, jak se k tomu stavíte jako premiér, zdali tuto záležitost vláda projedná a jaké stanovisko vlastně k celé této záležitosti máte.
V minulosti jsme měli bohužel často negativní zkušenosti s investicemi státních či polostátních subjektů v zahraničí a myslím si, že by takováto věc neměla uniknout pozornosti, měli by všichni vědět o tom, o jakou investici se jedná, proč se dělá, za jakým účelem, jak je hlídaná, jak bude kontrolovaná, zdali speciálně s ledním materiálem, se dřevem, bude - pokud to budete podporovat jako vláda a podpoříte, aby něco takového státní podnik Lesy České republiky v zahraničí udělal a nakoupil za miliardu lesy - zdali jste si jistí tím, že ta investice je naprosto v pořádku a bude dokonale ohlídaná. Já z toho mám obavy.
Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Odpověď bude písemně ve lhůtě třiceti dnů. Nyní vystoupí se svojí interpelací pan poslanec Ludvík Hovorka a připraví se pan poslanec Herbert Pavera. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, v souvislosti s nově vzniklými problémy v okolí stavby dálnice D8 805, které se týkají celého úseku této stavby Lovosice - Řehlovice, si dovoluji požádat o prověření stížnosti starostů. Za prvé starostové si stěžují na zvýšení hlukové zátěže z provozu dálnice v tomto úseku. Podotýkám, že se jedná o oblast CHKO s udělenou výjimkou. Nechráníme pouze zvířata, ale zejména lidi. Hluk vzniká přejížděním mostních závěrů na všech estakádách a šíří se údolím do velké vzdálenosti. Starostové se domnívají, že tyto mostní prvky jsou vadné anebo byly chybně zabudovány. Také vybudované protihlukové stěny podle nich neplní funkci, pro kterou byly zřízeny.
Stejný problém se týká svitu(?) v noci, světelné zátěže dálkovými světly kamionů, ale i osobních vozidel. Starostové obcí Dobkovičky, Prackovice a Litochovice evidují na 60 objektů, u kterých došlo k poruchám, ztrátě pramenů nebo novému výskytu pramenů z důvodu změny vodního režimu v celé této oblasti. Stěžují si na to, že Ředitelství silnic a dálnic se starosty nekomunikuje, nezúčastňuje se jednání a řadoví zaměstnanci ŘSD se odvolávají na to, že nejsou kompetentní na jednání chodit. Tato kauza se již objevila v médiích. I dnes v České televizi, v televizi Barrandov, byly odvysílány záběry z těchto obcí, stížnosti starostů a občanů. Vzhledem k tomu, že náklady stavby dosáhly téměř 15 mld. korun, nemělo by dojít k vylidnění okolí dálnice. Zdůrazňuji, že přezíravý přístup Ředitelství silnic a dálnic k těmto problémům lidí i obcí může vyvolat komplikace při projednávání budoucích projektů staveb dálnic v obcích, protože po těchto zkušenostech nebudou obce příliš ochotny spolupracovat se státní správou.
Já jsem od pana ministra dostal seznam podkladů, které byly zpracovávány pro tuto stavbu. Dovolím si vám předat část, které by bylo potřeba vyžádat pro posouzení poruch těch stavebních objektů. (Předsedající: Váš čas, pane poslanče!) Takže si dovolím zaslat na Úřad vlády tento seznam a požádat o doložení těchto podkladů do třiceti dnů. Děkuji moc.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám taky děkuji, odpovězeno bude písemně. Další je přihlášen pan poslanec Herbert Pavera, který ale nedorazil. Jeho přihláška propadá a vystoupí se svojí interpelací číslo 14 pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pan kolega Pavera měl vlastně stejnou interpelaci už před chvílí, mně to aspoň umožňuje na ni navázat. I mě pobouřila informace, kterou zprostředkovala Česká televize v Reportérech ve věci tzv. zajišťování nebo využívání zajišťovacích příkazů Generálním finančním ředitelstvím, kdy stát po někom vymáhá nějakou částku, v tomto případě po podnikateli, který neměl nikdy žádný problém se státem, nemůže nikam utéct, podniká tady poctivě desítky let a najednou se zde objeví jakési komando, které obstaví účty, obstaví majetek, sebere veškeré peníze, auto, a to v mnohonásobně vyšší hodnotě, než kterou stát uplatňuje prostřednictvím toho, že říká, že někdo nezaplatil DPH. Já to považuji za zneužívání moci státu a úřední aroganci a je otázka, komu a čemu něco takového slouží.
Já bych chtěl vědět, jakým způsobem je s takovýmito příkazy nakládáno, kolik jich v České republice bylo vydáno, kolik jich bylo vydáno v mnohonásobně nebo vyšší hodnotě, než je avizovaný dluh vůči státu a důvody, které k tomu vedou. V případě, že dochází - což je evidentní, že dochází - ke zneužívání pravomoci, myslím si, v tomto ohledu z pozice Generálního finančního ředitelství, pak se ptám, pane premiére, jaká opatření učiníte, aby se nic takového už neopakovalo. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče, a požádám vás, abyste zůstal u pultíku, protože budete na řadě i se svojí další interpelací ve věci výstavby dálnic. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. V České republice se v podstatě nestaví. Ministerstvo dopravy není schopné čerpat evropské peníze na výstavbu nových silnic. Nicméně nedávno avizoval ministr dopravy, že výstavby začnou a že od září do prosince letošního roku zcela určitě spustí řadu staveb. V odborné veřejnosti se objevily pochybnosti o tom, že se něco takového významně změní, neboť ty stavby připravené nejsou. Já jsem chtěl ujištění od premiéra, že nepůjde jenom o volební agitku, ale že se budou spouštět stavby, které opravdu, ale opravdu začnou, i když je to velmi neobvyklé, neboť zpravidla všechny větší stavby nebo stavět bychom měli začít spíše na jaře než na podzim a v zimě. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji. Nyní přečtu omluvu, která dorazila dodatečně. Omlouvá se pan poslanec Bohuslav Chalupa z dnešního dne mezi 14.30 až 19.00 z důvodu jednání ve volebním kraji. Upozorňuji Poslaneckou sněmovnu, resp. přítomné, že jsme vyčerpali všechny přihlášky na ústní interpelace určené předsedovi vlády a nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. Prosím paní poslankyni Ivanu Dobešovou, aby přednesla interpelaci na ministryni školství, mládeže a tělovýchovy Kateřinu Valachovou a zahájila tak odpovědi členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se pan poslanec Kučera. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Ivana Dobešová: Já moc děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, já využívám své možnosti interpelovat nepřítomnou ministryni školství paní Valachovou, a to v záležitosti průběhu přijímacího řízení. V letošním roce poprvé probíhá přijímací řízení na střední školy řízené Cermatem, a to v prvním kole přijímacího řízení ve dvou termínech. Toto proběhlo a já jsem zaznamenala určité porušení, z mého pohledu porušení, předpisů. V § 60a školského zákona odst. 2 se říká, že přihláška k přijímacímu řízení do prvního ročníku maturitních oborů má probíhat na tiskopisu stanoveném Ministerstvem školství. V bodě 4 se říká, že pro první kolo přijímacího řízení může uchazeč podat nejvýše dvě přihlášky a v bodě 5 se říká, že termín pro podání této přihlášky je k 1. 3. daného školního roku. V průběhu přijímacího řízení, konkrétně ve druhém termínu tedy, jedna škola zaznamenala, že se nedostavila uchazečka, která měla tuto školu napsanou ve druhém pořadí. V momentě, kdy se dovolala rodičům nebo zákonným zástupcům, bylo této škole sděleno, že si vykomunikovali s Cermatem a s jinou školou, že dojde ke změně školy ve druhém termínu přijímacího řízení prvního kola. Této škole, která o tom nebyla informována, tuto informaci nedal ani Cermat, ani rodiče dané školy, ani škola, na kterou Cermat zprostředkoval přihlášku ve druhém pořadí.
Zajímalo by mě tedy, protože ta škola samozřejmě - nebo Cermat dal pokyn rodičům, aby se té škole omluvili a důvod uvedli. (Předsedající: Váš čas, paní poslankyně!) Takže můj dotaz zní, kde v zákoně či interním předpisu Ministerstva školství je dána pravomoc Cermatu změnit školu. Za druhé, jak se bude posuzovat výsledek tohoto druhého termínu přijímací zkoušky daného uchazeče a za třetí, v případě, že Cermat porušil právní předpis, zda Ministerstvo školství vyvodí personální důsledky tohoto kroku. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, příště to musíte líp spočítat, paní kolegyně, máte to delší. Jako další vystoupí se svou interpelací pan poslanec Michal Kučera a bude interpelovat přítomného pana ministra dopravy Dana Ťoka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Michal Kučera: Děkuji, já jsem byl zaskočen, že je tady pan ministr. Vážené dámy, vážení pánové, termín dokončení dálnice D7 z Prahy do Chomutova byl původně po několikátém prodloužení stanoven na rok 2023, nicméně tento termín byl v posledních měsících zpochybněn ze strany vedení Ředitelství silnic a dálnic s odůvodněním, že tam není majetkoprávní vypořádání pozemků, což bylo pravděpodobně známo i před tím, než tento termín byl stanoven, a že se jedná ještě o nějaké další aktivity ve smyslu kompenzací a výjimek v případě vlivu na životní prostředí.
Chtěl bych se tedy zeptat pana ministra. Pane ministře, jaký je aktuální harmonogram dostavby dálnice D7 a kdo je jmenovitě zodpovědný za další zdržení? Současně bych chtěl upozornit, že dalším dramatickým problémem, alespoň toho kousku čtyřproudové dálnice D7, jsou chaotické opravy, které způsobují zúžení a omezení provozu na tak již těžce zkoušené silnici. Tady bych zmínil třeba aktuální uzavírku u letiště nebo uzavírku na sedmnáctém kilometru dálnice, kde se kombinují opravy povrchu, mostních konstrukcí, oprava svodidel, které na sobě různě navazují nenavazují. Takže výsledná situace je, že tyto úseky jsou téměř trvale zúženy.
Můj dotaz je obdobný. To znamená. Kdo je jmenovitě zodpovědný za koordinování oprav na dálnici D7? Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Nyní dávám slovo panu ministrovi dopravy Danu Ťokovi. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. K těm dotazům, které na mě padly. Vzhledem k tomu, že interpelace byla napsaná ve věci situace oprav na dálnici D7, upřímně se přiznám, že teď tady ze sebe nevychrlím všechny termíny, které požadoval pan poslanec Kučera vaším prostřednictvím, pane místopředsedo. Navrhuji, že bych mu tyto termíny poslal písemně tak, aby je měl k dispozici.
Co se týče oprav na dálnici D7, rád bych uvedl, že v současné době probíhá oprava povrchu mimoúrovňové křižovatky Kněževes, exit 3, která je spojena s uzavírkou sjezdu ze směru Slaný a nájezdu ve směru Praha. Tato uzavírka končí zítra, tedy 28. dubna 2017. Původně měla tato uzavírka končit 30. dubna, ale z důvodu koordinace s jinou uzavírkou, kterou jako silniční správní úřad povoluje Magistrát hlavního města Prahy, byla povolena pouze do zítřka. Takže tím i tady odpovídám, že i tyhle uzavírky koordinuje a povoluje silniční správní úřad Magistrátu hlavního města Prahy.
Dále probíhá oprava dálnice D7, konkrétně povrchu pravého jízdního pásu v kilometru 17 až 18, což je na konci dálnice. Provoz je zde veden v protisměru. Na mimoúrovňové křižovatce Knovíz na exitu 18 je uzavírka sjezdu ze směru Praha a nájezdu na silnici 1/7. Tato uzavírka končí 31. května roku 2017.
Technická správa komunikací, tedy správce místních komunikací na území hlavního města Prahy, provádí opravu levého jízdního pásu navazující pozemní komunikace Lipská. Provoz je zde veden v pravém jízdním pásu ve směru Praha pouze jedním pruhem. Podle našich informací tato uzavírka vytváří pravidelné kolony na dálnici D7. Jenom bych tady dodal, že už jsem tuto situaci několikrát řešil, protože si u mě stěžovali, proč se na této docela vytížené křižovatce - je tam sjezd z letiště a stojí tam pravidelně kolony - nic o víkendech neděje. Tak jsem to řešil dokonce i s paní primátorkou, kterou jsem žádal o zásah, protože firma, která to tam opravuje, pracuje na dálnici sedm dní v týdnu 14 hodin. A bylo by asi dobře, aby i na této vytížené cestě pracovali stejně intenzivně, protože to tam řidiče opravdu obtěžuje.
Takže tolik za mě. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane ministře. Ptám se pana poslance, zda-li má zájem o doplňující otázku? (Ano.) Má. Prosím, máte slovo.
Poslanec Michal Kučera: Děkuji. Víceméně mi to takhle stačí. Jenom bych opravdu poprosil o tu písemnou informaci. Bylo mi jasné, že je na to z hlavy samozřejmě velice obtížné odpovědět. Jenom k těm opravám na letišti. Samozřejmě vím, že to není v kompetenci ministra dopravy. Uvědomuji si, že je to odpovědností hlavního města Prahy. Je skutečně pravdou - já tam jezdím každé ráno - v pondělí v 8.00 tam byli přítomni slovem tři dělníci. V pondělí ráno, kdy je tam skutečně ten největší provoz, lidi jezdí do práce, víceméně ta vlna už pomalu opadá - tak je to tak trochu jakoby výsměchem, že se tam teprve scházejí v osm hodin dělníci. Ale je mi jasné, že to není vaše odpovědnost.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. To nebyla otázka, takže pan ministr už nebude reagovat. Jako další se svojí interpelací vystoupí paní poslankyně Markéta Wernerová. Bude interpelovat ministra financí Andreje Babiše. Prosím.
Poslankyně Markéta Wernerová: Vážený pane nepřítomný ministře. Dovolte, abych vás interpelovala ve věci budoucnosti hotelu Thermal v Karlových Varech. Možná vás bude zajímat, že jde o nejčastější téma mých rozhovorů, které absolvuji s občany Karlových Varů. V této souvislosti mi také přichází řada dotazů, názorů, připomínek souvisejících s budoucností tohoto, ať chtěného, či nechtěného, ale jednoznačně významného architektonického symbolu města Karlovy Vary.
Lidé, kteří se na mě obracejí, vyslovují obavy o budoucnost této ikony krajského města. Ptají se, jaké úmysly má stát coby majitel prostřednictvím vámi řízeného Ministerstva financí. Z médií se v červnu v roce 2014 dozvěděli o kompletní výměně vedení, které však ve funkci vydrželo pouhopouhý jeden měsíc. Než se management opět kompletně vyměnil.
Ale tím to nekončilo. Během několika dalších měsíců se ve vedení hotelu vystřídali čtyři lidé. Vy osobně jste se vyjádřil, že by bylo lepší, kdyby stát hotel prodal. Později jste ale prohlásil, že se s tím nepočítá. Pak jste nadhodil možnost prodeje venkovního bazénu. Takto vás citují média: "Bylo by dobré ho prodat třeba nějakému arabskému šejkovi a za jeho peníze by se mohlo investovat."
Záměr využít finance po krátké době padá a následně ve vládě vy osobně prosazujete navýšení základního jmění Ministerstvem financí vlastněné společnosti THERMAL-F, a.s. o 300 mil. korun ze státního rozpočtu. V těchto dnech se v médiích objevuje zpráva o plánovaných stavebních úpravách. A zároveň vede Ministerstvo kultury řízení o prohlášení hotelu za kulturní památku.
Vážený pane ministře. V rámci své interpelace mám na vás jednoduchou otázku, kterou si klade každý občan Karlových Varů. Jaký bude osud hotelu Thermal? Jaký je strategický (Předsedající upozorňuje na čas.) záměr Ministerstva financí? Předem vám děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Také vám děkuji. Další se svojí interpelací vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová. Bude interpelovat také nepřítomného ministra financí. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře. Na začátku tohoto volebního období jsme schválili dotační program, který měl sloužit rozšíření kapacit základních škol v okolí velkých měst, tedy v oblastech postižených takzvanou suburbanizací. Tehdy mělo jít o přechodný nástroj na řešení palčivého problému, se kterým se potýkaly města a obce, ve kterých infrastruktura zdaleka nepostačovala požadavkům. Ani po třech letech fungování programu, který prokázal svůj smysl, nejsou podle mých informací všechny oprávněné požadavky uspokojeny.
Pane ministře, musím se proto zeptat. Počítáte s prodloužením existence tohoto programu? A uvažujete případně o posílení prostředků, které v rámci tohoto dotačního programu budou vynaloženy v letošním roce? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Také vám děkuji, paní poslankyně. Interpelace bude zodpovězena písemně ve lhůtě 30 dnů. Nyní vystoupí se svojí interpelací pan poslanec Ludvík Hovorka. Bude interpelovat ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka, připraví se pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře. Tento týden prošla Sněmovnou v prvním čtení novela zákona, nebo spíš zákon o univerzitních nemocnicích. Chci se ale zeptat. Proč před změnou právní formy fakultních nemocnic nejsou nemocnice finančně stabilizovány?
Konkrétně se mi jedná o dvě nemocnice, které se mají stát univerzitami, a sice se jedná o Fakultní nemocnici U Svaté Anny a Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Chci vás požádat o sdělení, jak ministerstvo bude stabilizovat Fakultní nemocnici U Svaté Anny a financovat její úvěr, který má z projektu RCRC. Jak chce dořešit udržitelnost a závazky z tohoto projektu? Co brání za současného právního stavu sloučení Fakultní nemocnice U Svaté Anny a Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie, které bylo odděleno z nemocnice ze Svaté Anny v 90. letech? Proč ministerstvo zdravotnictví v úhradových vyhláškách v letech 2014 až 2017 nenavýšilo dostatečně základní sazbu pro Fakultní nemocnici U Svaté Anny tak, aby její financování bylo vyrovnané? Jak vyhodnotilo Ministerstvo zdravotnictví due dilligence od firmy BDO zadaný ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady 2015? A jaká nápravná opatření na základě tohoto auditu Ministerstvo zdravotnictví učinilo? Proč má Fakultní nemocnice Královské Vinohrady opakovaně již několik let záporný výsledek hospodaření? V tomto roce minus sto milionů korun, před tím v podstatě zkreslování hospodářského výsledku, vyvádění prostředků ven z nemocnice. (Upozornění na čas.) Pan ministře, slíbil jste mi zmíněný audit. Zatím jsem ho neobdržel, takže nemám podrobnější informace, ale věřím, že mi ho dodáte a budeme se moct touto záležitostí zabývat. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Další se svou interpelací na ministra dopravy vystoupí pan poslanec Petr Bendl, připraví se pan poslanec Václav Horáček. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Petr Bendl: Vážený přítomný pane ministře - musím to říct, protože to neříkáme moc často (v sále jsou přítomni jen dva ministři) - hustota dopravy roste rok od roku, potřeba dopravních investic taky, a ne že by se neinvestovalo, spíše se neinvestuje, ale když už se něco děje, což se občas stane, tak narazíme často na problémy, které bychom nemuseli. Teď v dubnu, protože pravidelně jezdím do Prahy po dálnici D6, nebo chcete-li karlovarské silnici, v době dopravní špičky, v době, kdy lidé jezdí nejvíc do práce a z práce, probíhá instalace vodorovného dopravního značení. To je něco, co člověka absolutně vytočí, když tam stojíte ve dvou tříkilometrových frontách, abyste zjistil, že tam někdo jede a stříká tam tu lajnu. Buďto to mohl udělat o dvě hodiny později, anebo to mohl udělat večer, nebo prostě v jiném čase než v době, kdy všichni jezdí do práce nebo z práce. Stejně tak probíhala výměna svodidel na D6. Ale myslím si, že to bylo i všude jinde, dělalo se na padesáti metrech, ale uzavřel se jeden pruh v délce jeden a půl kilometru, což komplikuje lidem život, všichni sjíždějí do vesnic atd. atd.
Moje otázka je jednoduchá: Proč nejste schopni zajistit, aby se takové práce dělaly mimo dopravní špičku?
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní vystoupí pan ministr dopravy Dan Ťok, kterému tímto dávám slovo.
Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, uvedu tady něco, co interpelující pan poslanec Bendl prostřednictvím pana předsedajícího určitě ví, protože na ministerstvu působil a určitě tyto věci řešil stejně, jako řeším já. Ve věci práce na silnicích v dopravních špičkách bych rád uvedl, že stavební práce, které vyžadují uzavírku pozemní komunikace, kterou lze provádět v souladu s povolením příslušného silničního správního úřadu. Ten před vydáním rozhodnutí zkoumá vždycky, zda je požadovaná uzavírka omezena na nejkratší možnou dobu, zda bude řádně označena, a také dopady na veřejný zájem, což znamená, zdali se nedá dělat v čase, kdy bude nejméně obtěžovat řidiče a nejméně zdržovat kohokoliv. Tím je též zájem na obecném užívání pozemních komunikací, pokud možno plynulým způsobem. Již samotná uzavírka představuje jeho omezení a může mít dopad na plynulost silničního provozu. Proto by měl silniční správní úřad sledovat dopravní význam uzavírané dopravní komunikace a možné riziko vzniku kongesce, nebo jistotu vzniku kongesce, a přihlédnout k nim při rozhodování o uzavírce a při případném nařízení objízdných tras.
Kupříkladu Ministerstvo dopravy a Ředitelství silnic a dálnic České republiky ve věcech uzavírek dálnic sledují intenzitu provozu a snaží se termín uzavírky, resp. provádění prací určit tak, aby nezasahovaly do dopravních špiček, ať v průběhu dne, či týdne. Riziko dopravní zácpy se sleduje vždy podle časového úseku a směru jízdy v uzavíraném úseku dálnice. Ředitelství silnic a dálnic České republiky v tomto ohledu postupuje podle své provozní směrnice 8/14, odhad vzniku a vývoje kolon při pracovních místech na směrově rozdělených komunikacích, tak aby nezasahovaly do časů, u nichž je identifikováno riziko či jistota dopravních kolon.
Jenom bych dodal, že já samozřejmě nejsem úplně vždy spokojen s tím, jak tyto práce probíhají. Mnohdy se mi ukázalo, že byli zvyklí dělat některé věci způsobem, který byl delší. Chtěl bych tady říct, že například na dálnici D1 při modernizaci, při změně značení, kdy musíme mít výjimku z toho, že nemáme dva jízdní pruhy v každém směru, ale jenom jeden, tak tento čas jsme posunuli, takže začínáme v osm hodin večer v pátek a přes víkend jsme to schopni udělat. Dokonce teď se bavíme, že bychom ty dva úseky dělali v úseku 56 hodin. V minulé době se to dělalo v době sedmi dnů. Takže určitě se touto záležitostí zabýváme.
A co se týče dálnice D6, ty situace, které jste popsal, tak já prověřím, zdali tam bylo v souladu se směrnicí postupováno, abychom ty věci mohli napravit. Děkuju.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane ministře. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím.
Poslanec Petr Bendl: Lidsky, pane ministře, nefunguje to. Ten váš správní dopravní úřad prostě nefunguje. Vědí, že kolem letiště je to celé ucpané, že ti lidé objíždějí, a buď sjíždějí na Karlovarku, nebo jedou na Plzeňskou. To je obecně známé, to opravdu není potřeba nějak super zjišťovat. A to, že tam ráno mezi osmou a devátou, nebo sedmou a devátou prostě dělají liniové dopravní značení, nebo vodorovné dopravní značení, to je taky evidentní. Prostě nefungují. Je jim to v zásadě úplně jedno. Tak jestli by nestálo za to, dát jim to do dodavatelských podmínek? Budete to dělat jenom tehdy a tehdy bez toho, aby někdo zjišťoval, jestli tam zrovna ta kongesce je, nebo ty zácpy jsou, anebo nejsou. Vždyť je to takhle jednoduché. Proto se vás na to ptám. Zkuste jim to nařídit, ať to všichni respektují, a ne směrnice XY, protože v praxi to prostě nefunguje.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za dodržení času. Pan ministr bude reagovat. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, poslankyně, poslanci, víte, ono je to hrozně hezké a vy jste to určitě, když jste byl v úřadu, zažil. Věci fungují lépe, fungují méně. Myslím si, že se to velmi výrazně zlepšuje. A ano, je vaší povinností z poslanecké lavice kritizovat, že děláme věci špatně. A já to beru a budeme se snažit zlepšovat. Na druhé straně je potřeba být aspoň trošku objektivní. Jsou věci, které fungují lépe, a je potřeba je taky ocenit. A když vezmu, jak jste tady říkal už v té první části, že se nestaví... Teď si trošku protiřečíte. My stavíme a obtěžujeme řidiče tím, že se stojí v kolonách, a pak se nestaví. Tak ono je potřeba si říct, co je tedy pravda. Jsem přesvědčen, že se staví. Staví se a začínají se stavět i ty velké stavby. A když budete říkat, že ne, tak si myslím, že každodenní praxe na silnici vám ukáže, že to není tak. Děkuju.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane ministře. Nyní se svojí interpelací vystoupí pan poslanec Václav Horáček a bude interpelovat paní ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou. Prosím, máte slovo.
Poslanec Václav Horáček: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní nepřítomná ministryně, rád bych věděl a znal vaše konkrétní plány se státním fondem regionálního rozvoje, který plánujete zřídit a skrze který chcete financovat podporu bydlení v České republice. Především mne zajímá, jaké důvody vás k vytvoření takového fondu vedou, jaké jsou k tomuto kroku podklady a samozřejmě také analýzy.
Dále bych rád věděl, zda plánujete do tohoto fondu převést pouze stávající aktiva Státního fondu rozvoje bydlení nebo zda plánujete sloučit také další podobné granty a dotace, a to mj. také z jiných ministerstev, například Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo práce a sociálních věcí případně dalších. Pokud toto plánujete, pak bych rád věděl a znal, v jaké fázi jsou jednání s relevantními ministerstvy.
Vzhledem k tomu, že jsem se o vašem záměru dozvěděl prostřednictvím médií, rád bych se také zeptal na to, kdy projekt představíte poslancům a především našemu gesčnímu výboru. Dovolte mi také, abych se zeptal, zda by podle vašeho návrhu nebylo lepší finanční prostředky z různých ministerských dotací přerozdělit do měst a obcí, aby s nimi mohly nakládat ony a aby ony smysluplně určovaly, na co nejefektivněji je využít a pod přímou kontrolou obyvatel měst a obcí.
Obávám se totiž, že vytvoření nového zbytečného úřadu bude znamenat jen další náklady, zvýšení administrativní zátěže pro ty, komu je pomoc určena, a riziko netransparentního jednání a tedy další ztráty finančních prostředků.
Děkuji a budu se těšit na vaši písemnou odpověď.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za přesný časový rozsah. Nyní vystoupí se svou interpelací paní poslankyně Wernerová a bude interpelovat ministra dopravy Dana Ťoka. Prosím.
Poslankyně Markéta Wernerová: Vážený pane ministře, obracím se na vás s interpelací ve věci provozu na slavkovské železniční dráze. Konkrétně v úseku Krásný Jez - Loket. Letos uplyne 20 let od zastavení jejího provozu. Z důvodu nevyhovujícího stavu železničního svršku byla zavedena tzv. dlouhodobá výluka. Stalo se tak za velkého nesouhlasu jak samospráv, tak i zdejších podniků, které po dráze přepravovaly zboží. V roce 2006 se pro cestující podařilo zprovoznit přibližně kilometrový úsek z Lokte do Lokte-předměstí, kde vznikl tzv. miniterminál s navazujícími autobusovými spoji. O sedm let později byl z druhé strany obnoven provoz na trati Krásný Jez- Horní Slavkov - Kounice. V letní sezóně jsou zde zavedeny osobní vlaky, které však pro odlehlost koncové zastávky nemají pro místní občany valného významu. Logicky se tak nabízí obnovení železnice o dalších přibližně 1,6 kilometru až do nádraží Horní Slavkov, které se nachází v centru města.
Plánované ekonomické aktivity v této lokalitě si ale vyžadují obnovení trati Krásný Jez - Loket v celé původní délce. Při těžbě lithia na odkališti v Kounici v Horním Slavkově totiž dojde při uvažované těžbě odkalištních písků v objemu 40 tis. tun ročně k průjezdu zhruba 80 nákladních aut s touto surovinou přes město Loket. Pro občany města je to samozřejmě nepřijatelná zátěž. Přeprava pro existující dnes zavřené železniční trati je jediným přijatelným východiskem.
Vážený pane ministře, občany Sokolovska zajímá, jak se do budoucna tato složitá dopravní situace bude řešit. Žádám vás o stanovisko vašeho záměru ve věci železničního úseku Krásný Jez - Loket. Děkuji vám za odpověď.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám taky děkuji, paní poslankyně. A slovo předávám panu ministru dopravy Danu Ťokovi. Prosím.
Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v traťovém úseku Horní Slavkov - Loket, předměstí je v současné době traťové těleso sneseno. Bez vložení výrazných investičních prostředků není jeho obnova reálná. Osobní doprava v souvislosti s náklady na obnovu této tratě není ekonomicky efektivní. Nicméně, jak bylo řečeno, objevila se místní těžařská firma lithia Sanaka Industry s požadavkem na dopravu tohoto substrátu po železnici. Dosud nám však nesdělil, v jakém rozsahu a v jakém směru by se měla doprava uskutečňovat. Nesdělil ani předpoklad množství přepraveného lithia. Oblastní ředitelství SŽDC v Ústí nad Labem s vlastníkem dolu komunikuje a zjišťuje se ekonomická efektivita pro úsek Kounice - Horní Slavkov jako prozatím předpokládaná trasa přepravy.
Předpokládané investice do tratě jsou ve výši až několika set milionů korun. Případné snížení této investice by spočívalo v realizaci kratšího napojení lomu na železniční trať prostřednictvím vlečkové koleje v délce přibližně 300 metrů. V rámci tohoto prověřování se v současné době čeká na požadavek zmíněného těžaře. V uvedené věci se předpokládá jednání oblastního ředitelství SŽDS Ústí nad Labem s těžařskou firmou Sanaka Industry během příštího týdne. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane ministře. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku? Má. Máte slovo.
Poslankyně Markéta Wernerová: Pane ministře, já vás v této souvislosti tedy požádám, pokud mi poskytnete informace o výsledcích jednání a o případných řešeních či opatřeních v této věci. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Také děkuji. Pan ministr už nebude reagovat, nejednalo se o otázku. S další interpelací vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová. Bude interpelovat pana ministra Havlíčka ve věci ČR a EFSI. Prosím.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, přibližně před rokem se v tisku objevily informace o tom, že využití Evropského fondu pro strategické investice na projekty realizované v České republice není nijak závratné. Nebo abych citovala jeden z tehdejších titulků přesně, hovořilo se o bídném čerpání. A já bych se, pane ministře, ráda zeptala, zda se situace po roce, který od té doby uběhl, pokud jde o projekty zaštítěné Evropským fondem pro strategické investice v České republice, zlepšila a zda to můžete dokumentovat čísly. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, paní poslankyně. A dávám slovo panu přítomnému ministrovi průmyslu a obchodu. Prosím, pane ministře.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, Evropský fond pro strategické investice je hlavní součástí investičního plánu pro Evropu, tzv. Junckerova balíčku. Jeho smyslem je podpořit investiční aktivitu v Evropě prostřednictvím finančních nástrojů s vysokým zapojením soukromého kapitálu.
EFSI je rozdělen na dvě části: infrastrukturní, kde velké podniky mohou získat přímé financování od Evropské investiční banky pro velké projekty nejméně v řádu desítek milionů eur. A druhou část, která se týká malých a středních podniků, ve které je financování poskytováno z Evropské investiční banky nebo EIF prostřednictvím místních finančních zprostředkovatelů jako jsou banky, fondy apod.
V České republice ze státních finančních institucí tímto způsobem poskytuje podporu malým a středním podnikům zejména Českomoravská záruční a rozvojová banka a produkty využívají také komerční banky. Žadatelé, tedy banky, firmy nebo veřejná správa nemohou získat podporu přímo z EFSI, musí využít financování z Evropské investiční banky nebo Evropského investičního fondu. V případě malých a středních podniků prostřednictvím místních bank a fondů.
Zdroje EFSI tvoří záruka ve výši 16 mld. eur na infrastrukturní projekty z rozpočtu Evropské unie a částka 5 mld. eur na projekty malých a středních podniků prostřednictvím EIB a Evropského investičního fondu.
Za Českou republiku má problematiku EIB i Junckerova balíčku v gesci Ministerstvo financí, nicméně MPO se tato záležitost také týká, a to z věcného pohledu, protože se jedná z velké části o podporu podnikání, případně velkých infrastrukturních projektů například z oblasti energetiky. Stát nicméně může hrát v EFSI pouze informativní roli, výběr i realizace těchto projektů je dána přímou interakcí žadatelů a finančních institucí s Evropskou investiční bankou, popřípadě EIF.
Zájem o financování mají v České republice v současné době zejména banky, a to v části EFSI zaměřené na podporu malých a středních podniků. V tomto ohledu jsou Evropský investiční fond a Evropská investiční banka na českém trhu velmi aktivní a její záruku za úvěry již získaly Českomoravská záruční banka, Komerční banka, Česká spořitelna, ČSOB i Equa bank. V porovnání celkového objemu finančních prostředků poskytnutých malým a středním firmám v České republice se Česká republika umístila na šesté příčce, což je zároveň nejlepší umístění mezi novými členskými zeměmi Evropské unie.
Pokud jde o financování infrastrukturních projektů, patří zájem v České republice naopak k nejnižším v Evropské unii. Jediným známým projektem infrastruktury, který je financovaný v České republice z EFSI, je projekt Modernizace přenosové soustavy ČEPS. Tato společnost spadá pod Ministerstvo průmyslu a obchodu a získala na začátku roku 2017 úvěr ve výši 111 mil. eur. Ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci svého působení přímo zajistilo realizaci dvou projektů v rámci EFSI. První se týká dohody mezi Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou a Evropským investičním fondem v rámci národního programu Záruka pro malé a střední podnikatele. Dohoda umožnila do současné doby v první části čerpat zaručené úvěry v celkové výši 4,4 mld. korun pro více než 1400 malých a středních podniků. Pokud jde o zdroje EFSI, které jsou využity na další aktivity, zde bych chtěl zmínit program podpory rizikový kapitál našeho operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. V rámci dohody s Evropským investičním fondem z ledna letošního roku o vytvoření takzvaného Fondu fondů získalo ministerstvo koinvestici z Evropského investičního fondu ve výši 10 mil. eur a k těmto ministerstvo poskytne z operačního programu dalších 40 mil. eur. Podpora formou investic rizikového kapitálu bude směřovat k zejména českým startupům.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře. Ptám se paní poslankyně, zda má zájem o doplňující otázku. Má, můžete paní poslankyně.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane ministře. Využila bych doplňující otázku na to se zeptat, zda je vše v pořádku, pokud jde o výzvu na rozšíření vysokorychlostního internetu. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo dávám panu ministrovi.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček Vážené paní poslankyně, páni poslanci, budu reagovat na doplňující dotaz paní poslankyně Kovářové ve věci výzvy na vysokorychlostní internet. Už jsem tady o tom hovořil cca před 14 dny na plénu Poslanecké sněmovny, nicméně abych paní poslankyni informoval vaším prostřednictvím o aktuálním stavu. 31. března byla tato výzva vypsána s tím, že jsme vyšli vstříc sektoru, který řeší oblast vysokorychlostního internetu na území České republiky a rozhodli jsme se upravit jednu část hodnotícího modelu v rámci této výzvy, aby v rámci této výzvy mohlo být více úspěšných projektů v rámci jednotlivých takzvaných bílých míst, která nejsou dosud pokryta vysokorychlostním internetem. Probíhala procedura hlasování per rollam v rámci monitorovacího výboru, který tuto úpravu schválil poměrně jasnou většinou a byla podpořena také jednotlivými podnikatelskými svazy včetně Svazu průmyslu a dopravy a Hospodářské komory. Dnem 26. dubna je tedy otevřen příjem žádostí a věříme, že firmy se budou do tohoto programu co nejdříve hlásit.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře. Jako další vystoupí se svou interpelací pan poslanec Michal Kučera a bude interpelovat ministra dopravy ve věci situace na dálnici D8. Připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím.
Poslanec Michal Kučera: Ještě jednou dobrý den.
Vážený pane ministře, dovolte mi, abych se vás dotázal na několik informací týkajících se aktuálního stavu D8. Já už jsem v této věci dnes interpeloval pana premiéra, nicméně využiji této možnosti a chtěl bych se vás zeptat na aktuální situaci s forenzním auditem, to znamená, zda už byl zadán a kdy bude předložen Sněmovně.
Za druhé bych se rád zeptal, jaká je aktuálně situace právě se změnou hydro-ekologických poměrů dotčených obcí, které jsou právě u sesuvu ohroženy změnou poměrů podzemní vody, zda probíhá nějaký monitoring a hlavně, zda jsou už udělány nějaké závěry směrem právě k jednotlivým obcím.
Za třetí celkem jasná otázka. Kdy bude dálnice D8 zprovozněna v obou směrech?
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Slovo má ministr dopravy Daň Ťok.
Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci, rád bych zareagoval na všechny tři otázky.
První otázka na forenzní audit - ten byl zadán. Teď se bude vypisovat výběrové řízení, je zpracována dokumentace, které bude podlimitní a budou osloveni vybraní uchazeči. Může se do něj samozřejmě přihlásit kdokoliv, ale konkrétně jsme oslovili velkou čtverku auditorů. Takže po zpracování tohoto auditu, jak byl zadán vládou nebo premiérem, určitě bude v příslušném termínu předán v Poslanecké sněmovně.
Co se týče monitoringu vody a těch dotčených obcí, tam mám informaci, že veškeré připomínky obcí byly vyřešeny. Já sám jsem se angažoval v pomoci obci Prackovice, která měla problém se svojí čistírnou odpadních vod, která samozřejmě nebyla zapříčiněna primárně výstavbou D8, nicméně jsme v rámci dobrých vztahů paní starostce pomohli a dotace, kterou by měla dostat na to, aby odstranila vady, které kanalizace a vůbec čistička má, jsou dohodnuty.
Co se týče dálnice D8, já bych si tady dovolil odcitovat, je zprovozněna. Byl jsem sám svědkem toho, když jsem byl na jednání se starosty, že si poměrně velmi pochvalovali, že poklesl provoz přes jejich vesnice, ať už podél Labe, tak i druhou stranou, nicméně jeden pravý jízdní pás této dálnice v úseku mezi kilometry 55,4 až 58,2 v prostoru Prackovické estakády je stále uzavřen. V oblasti násypu Prackovické estakády stále probíhají sanační práce, jejichž odezvy jsou monitorovány, a to i v podložení násypu pod pravým jízdním pásem. V současné době se provádí betonování kotevního věnce a kotvení v již vybudovaném statickém prvku. Tyto práce musí být prováděny v klimaticky vhodných podmínkách, jejich provádění se rovněž musí přizpůsobovat geologicky složitému podloží. Proto nebyly práce dokončeny v předpokládaném termínu. Rada expertů doporučuje na mostním objektu Prackovické estakády ponechat provoz dočasně na levém pásu dálnice i v následujícím období.
My máme dlouhodobou statistiku, že přestože se tam jezdí v jednom pruhu dálnice, tak v podstatě z tohoto důvodu tam nenastala doposud žádná kongesce a žádné omezení a provoz je v této oblasti plynulý, proto i já dneska nechci na nikoho tlačit. Celou záležitostí se minimálně jednou týdně zabývá Rada monitoringu, která je složena z odborníků a v okamžiku, kdy mě tato Rada monitoringu řekne, že je silnice nebo dálnice bez problému a že za to dávají ruku do ohně, tak to druhý den spustím.
Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec má zájem o doplnění.
Poslanec Michal Kučera: Děkuji za odpověď, já jsem s ní spokojen, tedy ne s tím stavem, ale s tou odpovědí, nicméně bych se chtěl ještě zeptat jako doplňující otázku, a to je, zda už byly vyčísleny veškeré mimořádné náklady spojené právě se sanací toho sesuvu a samozřejmě s těmi pracemi spojenými na dálnici, resp. jaké jsou ještě očekávané náklady na úplné zprovoznění té dálnice do budoucna. Stačí to také písemně, pokud nevíte.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Máte slovo, pane ministře.
Ministr dopravy ČR Dan Ťok Jenom velmi stručně. Vážený pane předsedající, náklady na odstranění toho sesuvu vyčísleny jsou, ty můžeme poskytnout a já vám je dám písemně. Tam se samozřejmě počítá s tím, že ty dodatečné náklady, ty jsou vlastně v rámci víceprací a neměly by překročit limitní cenu. A hlavně ten monitoring tam bude i nadále, ten bude pokračovat a my chceme mít jistotu, že ta dálnice bude v pořádku a že budeme vědět, co se v tom podloží děje a mohli bychom zareagovat, kdyby tam byl nějaký problém.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Jako další vystoupí se svou interpelací na ministra zdravotnictví pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, od 1. 1. 2018 má být spuštěn povinný elektronický recept pro všechny lékaře a pro všechna zdravotnická zařízení. Chtěl bych se zeptat, co přináší současný recept lékařům, pacientům a lékárnám, ne tedy, co bude přinášet v budoucnu.
Za druhé, co bude Ministerstvo zdravotnictví dělat, když lékaři nebudou od 1. 1. 2018 vystavovat elektronické recepty. Bude ministerstvo lékaře sankcionovat?
Co bude Ministerstvo zdravotnictví dělat, když 15 až 20 % lékařů od 1. 1. 2018 kvůli povinnému vystavování receptů skončí?
Za čtvrté, co budete dělat, když jste slíbil lékařům financovat vystavení elektronického receptu částkou 1,70 Kč za jednu položku na receptu, když podle zákona vystavení receptu není zdravotní výkon, tzn., že ho nelze hradit z Fondu zdravotní péče a ze zdravotního pojištění, tzn., že tato slíbená finanční motivace v podstatě není krytá zdroji.
Za páté, proč lékaři nechtějí povinný elektronický recept? Domnívám se, že pokud je produkt dobrý, tak nemusí být povinný, tak jak je tomu v jiných zemích, a nemusí se za to vyhazovat peníze ze zdravotního pojištění, za nějakou motivaci lékařů.
Za šesté, vyvodíte odpovědnost konkrétních osob odpovědných za vyhazování veřejných prostředků za nefunkční systém? Tuším, že dosud bylo investováno kolem 200 až 250 milionů korun. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče, vaše interpelace bude odpovězena písemnou formou. Nyní poprosím, aby vystoupil se svou interpelací pan poslanec Petr Bendl. Bude interpelovat přítomného ministra dopravy. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Bendl: Ještě se krátce vrátím k tomu, co tady bylo před chvílí. Nestavíte, pane ministře, máte 125 miliard alokovaných pro Českou republiku na období 2014 až 2020 a jsme v polovině finančního období a proinvestovali jste jednu miliardu. Jednu miliardu, mám to černé na bílém od vašeho šéfa z Ministerstva financí, z evropských peněz. A nešlo mi o klasické stavby, šlo mi o vodorovné dopravní značení, které je možné dělat prostě v jinou dobu než v dopravní špičku. To mě nepřesvědčíte, že to tak není. Ale moje otázka týkající se billboardů zní: Protože jste včera nebyl na projednávání zákona o provozu na pozemních komunikacích a neměl jste možnost reagovat na můj pozměňovací návrh a mám obavu, jestli budete na jednání Sněmovny zítra, tak se vás chci zeptat dneska. Proč nechcete umožnit obcím větší vliv na instalaci reklamního zařízení? Znám spoustu obcí, které odmítají ty reklamy, a právě nejsou schopny ovlivnit to, aby tam ty reklamy nebyly, protože je vaše dopravní úřady schvalují, a to jak pracují, to jsem tady doložil na tom dopravním vodorovném značení. Proč chcete fixovat stávající stav a v případě, že s ním nejste spokojen, proč jste neudělali nic pro jeho změnu? Nepodali jste žádný návrh, který by tu situaci změnil, přičemž sami přiznáváte, a to mohu doložit materiály, písemnostmi z Ministerstva dopravy za dobu vašeho působení, že ta stávající situace je právně složitá, legislativně nejasná, že není úplně evidentní, co je a není zastavěné území, a že ti, kteří žádají o povolení v té dané situaci, toho mohou, pokud to nemyslí s tím zákonem velmi dobře, tak toho mohou zneužívat a využívat, což se také děje, a ta situace, co se billboardů týká, tak to tak v České republice vypadá.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče, za vzorné dodržení času. Slovo má ministr dopravy Dan Ťok.
Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já se přiznám, že té otázce úplně nerozumím, protože já v této věci nevykonávám žádnou dodatečnou záležitost než to, co bylo už dávno schváleno, a to, co má jenom přijít právně vlastně do efektivního využití. To znamená, že za prvé, že jsem tady včera nebyl, to není návrh zákona z dílny Ministerstva dopravy, a vyjadřovat se k pozměňovacímu návrhu jsem se ani moc nechtěl, protože já ten pozměňovací návrh nijak v zásadě nespojuji s billboardy. Ten pozměňovací návrh mění definici zastavěného území, který je jenom od cedule k ceduli, nebo obci, která vymezuje působnost obce, a která svým způsobem přináší větší nejistotu než stávající vymezení obce. Souhlasím s tím, že by si vymezení obce, které je dneska v zákoně, zasloužilo zpřesnění, ale není to nic dramatického, tak jak to tady bylo popisováno. Ze svého pohledu prostě respektuji, že každý poslanec má možnost dát svůj pozměňovací návrh. Jenom říkám, že tento pozměňovací návrh přinese větší chaos než ta stávající úprava, umožní v podstatě obci posunutím cedule si zvýšit působnost zastupitelstva i nad území, které by asi správně jí nespadalo, ale to je možná na odbornou debatu, jakým způsobem k tomu přikročit.
Já se ještě vrátím k té první poznámce. Pokud budete používat analýzu, která je ze stávajícího monitorovacího systému a která není aktuální, tak ano, můžete operovat s čísly, kterými jste operoval. Já bych chtěl říct, že my jsme dneska vyčerpali fakticky a proplatili dodavatelům prostředky téměř jedné čtvrtiny alokovaných prostředků na OPD2, takže bylo by možná fajn, kdyby se používaly relevantní argumenty. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře. Táži se, zda má zájem o doplnění pan poslanec? Máte slovo.
Poslanec Petr Bendl: Já jsem v šoku, pane ministře, protože mediálně se k tomu vyjadřujete a říkáte, jak je to strašné. Tady říkáte, k tomu pozměňovacímu návrhu, že vlastně by mohlo dojít k posunutí cedule. To jako si myslíte, že obec, starosta nebo starostka, že by řekli: Prosím vás, my bychom potřebovali ještě ten billboard o deset metrů dál. Tak to posune? Jestli tady někdo hraje s 50kilometrovou rychlostí v rámci obce? To by porušoval zákon úplně natvrdo, to jsem v životě neslyšel. To není argument.
To, co já říkám, je, že dneska máme dva systémy povolování a chci jenom jeden. Jeden jediný, který bude každému jasný. A podotýkám, že pokud stavební úřady povolují ten billboard, to reklamní zařízení, pak samozřejmě v naprosté většině případů stavební úřady vyzývají dopravní úřad a Policii ČR, aby se k tomu vyjádřila. A velmi vážně, a to mohu také doložit, bere vždycky názor policie. Takže proto to ten Svaz měst a obcí podporuje, proto to není tak, že bychom šli nějakému billboardovému lobby na ruku. (Upozornění na časový limit.)
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. A pan ministr má zájem o reakci? Prosím.
Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, jenom bych chtěl opravit to, co tady bylo řečeno. Za prvé jsem se vyjadřoval k odstraňování billboardů na silnicích první třídy a dálnic a tam jsem jednoznačně pro to, aby zmizely.
Co se týče povolování billboardů, které jsou v obcích, ty jsou na zastupitelstvu a na, jak jste říkal, stavebních úřadech, tam je to jednoznačné. Jediná připomínka k vašemu pozměňovacímu návrhu, prostřednictvím pana předsedajícího, byla opravdu, že mně nepřijde, že to je šťastné řešení. A už to nespojuji vůbec s billboardy, protože to vymezení ochranného pásma a dalších věcí není záležitostí jenom silničně správních úřadů nebo jenom billboardů, ale v podstatě veškerých staveb kolem komunikací. A myslím si, že by si to zasloužilo trochu promyšlenější věc než tento pozměňovací návrh, který podle mého názoru i hraničí s přílepkem, ale to tady nechci prostě rozebírat.
Jenom zopakuji to, co jsem říkal. Prostě tady je názor, právo to tady takovýmto způsobem řešit a já jsem na otázku novinářů, co na to říkám, prostě odpověděl. To je všechno. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane ministře. Jako další se svojí interpelací na ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka vystoupí pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře. Od roku 2013 došlo k výraznému zpřísnění požadavků na zdravotnické prostředky a jejich certifikaci a notifikační proces. Současně se významně zvýšily náklady výrobců a snížil se počet notifikovaných osob, které dělají certifikaci těchto výrobků z pěti na dvě. Tím se prodloužil proces certifikace a uvedení nových výrobků na trh. Kvůli nedostatku kapacit notifikovaných osob se čeští výrobci musí obracet na zahraniční notifikované osoby, jejichž služby jsou výrazně dražší a ve výsledku prodražují české zdravotnické prostředky. Jedním z důvodů jsou požadavky na stále novější laboratorní vybavení a nové prostory a požadavky na zajištění odborných posudků lékařů specialistů. Je to problém částečně Ministerstva průmyslu a obchodu, Ústavu pro normalizaci a také Ministerstva zdravotnictví. Možnost, jak může pomoci Ministerstvo zdravotnictví, je například zakotvení povinnosti státem zřízených akademických výzkumných organizací spolupracovat na procesu posuzování shody s výrobci a notifikovanými osobami a to za úplatu v rámci standardní ekonomické obchodní činnosti například stanovením odborných klinických pracovišť ze strany Ministerstva zdravotnictví. Anebo podpořit z veřejných zdrojů vznik a vybudování laboratorní a znalostní infrastruktury, která by ve spolupráci s akademickými a výzkumnými organizacemi poskytovala potřebné odborné služby pro výrobce a notifikované osoby, současně by se věnovala výzkumu, vývoji a inovacím postupu k ověřování klinických metod a zdravotnických prostředků. To by vedlo ke snížení nákladů na služby dosud dostupné pouze v zahraničí, čímž by se současně podpořil i export mimo trhy EU.
Pane ministře, prosím o zvážení pomoci jednak výrobcům a jednak notifikovaným osobám, aby ... (Upozornění na časový limit.) Aby se podařilo udržet náklady na zdravotnické prostředky v ČR, aby se udrželi i čeští výrobci. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Vaše interpelace bude zodpovězena písemně ve lhůtě 30 dnů. A teď nejlepší nakonec. Paní poslankyně Věra Kovářová bude interpelovat pana Jana Chvojku ve věci ukvapené přípravy vládní legislativy. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, nedávno jsem se na internetu dočetla následující. Myslivecké bály, hasičské soutěže nebo fotbalové zápasy. Při těchto příležitostech zájmová sdružení a sportovní kluby prodávají vstupenky, suvenýry či občerstvení za hotové a tím si přivydělávají na svou jinak neziskovou činnost. Ministerstvo financí by jim nyní mohlo ulevit od EET. A o kousek dál se píše: "Zástupci ministerstva ve čtvrtek na konferenci k EET uvedli, že se problémem budou zabývat. Limit prodiskutujeme a v krátké době zpřesníme metodiku k EET" říká Alena Šilerová, náměstkyně ministra financí pro daně. Změna zákona nebude potřeba, hranici totiž svým rozhodnutím může stanovit samotná finanční správa.
Přestože úlevu spolkům od těchto absurdních povinností samozřejmě podporuji, nemohu si odpustit poznámku, která se vztahuje ke kvalitě a stabilitě normotvorby, která tak citelně dopadá na občany a podniky. Ministerstvo financí sice nechce měnit zákon, jen pouhou metodiku, která ale z pohledu veřejnosti má prakticky stejně zásadní význam jako samotný zákon. Donedávna ještě Ministerstvo financí tvrdilo, že kritéria, která v metodice upravilo, jsou báječná a dávají smysl. Teď už si to ministerstvo, a to jsem ráda, nemyslí. Vypovídá to ale hodně o tom, s jakou péčí jsou tyto tak důležité metodické materiály připravovány. A tam směřuji svoji otázku. Pane ministře, můžete jako ministr pro legislativu přispět k tomu, aby metodické materiály vznikaly transparentnějším, inkluzívnějším způsobem? Už vzhledem k jejich zásadnímu dopadu na občany a podnikatele to podle mého názoru má smysl. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, paní poslankyně. A konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací. Přerušuji tedy schůzi Sněmovny a to do zítra na pátek 28. 4., kdy budeme v 9.00 hodin pokračovat bodem 232 v třetím čtení zákona o pohřebnictví. Děkuji všem přítomným za účast a přeji hezké odpoledne a večer.
(Jednání skončilo v 15.57 hodin.)
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.