Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Radek Vondráček)

174.
Návrh poslanců Václava Votavy, Jaroslava Klašky, Ondřeje Benešíka, Adolfa Beznosky, Jiřího Dolejše, Františka Laudáta, Petra Gazdíka a Karla Raise na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 1019/ - prvé čtení

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1019/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl poslanec Václav Votava. Ještě bych uvedl v této souvislosti, že podpis v novele vzal zpět dodatečně pan kolega Rais. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, především mi dovolte, abych vám poděkoval za vaši vstřícnost, která umožnila projednávání tohoto návrhu zákona. Nyní tedy k vlastnímu návrhu.

Tento poslanecký návrh předkládám společně s poslanci napříč politickým spektrem. Nejde o politický návrh, který by směřoval doprava či doleva, jde o návrh poslanců ve prospěch více jak sedm a půl milionu motoristů, těch, kteří dodržují zákony a plní si také svoji povinnost uzavřít ze zákona pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Návrh jsme po odborné stránce konzultovali s Českou kanceláří pojistitelů a podporu mu vyjádřilo Ministerstvo financí, do jehož gesce novelizovaný zákon spadá. Návrh novely zákona 168/1999 Sb., získal také kladné stanovisko vlády.

Nyní bych rád uvedl důvody pro změnu zákona. Opilý policista, který na pražských Vinohradech zničil 30 vozidel, vybržďovač, kvůli němuž zemřel při nehodě kojenec, to jsou pouze dva případy ze zhruba 2 600 nehod, které loni způsobili řidiči vozidel bez uzavřeného povinného ručení. Odhady počtu nepojištěných vozidel na našich silnicích se blíží ke 130 tisícům. Škody za neplatiče povinného ručení zaplatí Česká kancelář pojistitelů z garančního fondu a bude celou tuto částku vymáhat na nepojištěném viníkovi. Škody mohou jít až do desítek milionů korun a na nepojištěných vinících se daří vymoci pouze zlomek z celkové částky. Zbytek zůstane na vrub garančního fondu České kanceláře pojistitelů, který je financován pojišťovnami. Ročně pojišťovny přispějí do garančního fondu na nepojištěné škody částkou 250 milionů korun a tento náklad pak musí promítnout do cen povinného ručení.

V úvodu jsem zmínil dvě mediálně exponované nehody způsobené vloni neplatičem povinného ručení. Položme si nyní otázku. Byli byste ochotni dobrovolně přispět viníkům těchto nehod na úhradu škod, které způsobili? Všichni odpoví, že rozhodně ne nebo alespoň všichni odpoví nebo většina odpoví, že rozhodně ne. Přesto na ně a na tisíce dalších nepojištěných škod nedobrovolně přispíváme ze svého povinného ručení.

Před více než dvěma lety v roce 2014, kdy jsme rušili původní systém financování nepojištěných škod, ve Sněmovně padl slib majitelům více než sedmi a půl milionu pojištěných vozidel, že se postaráme o to, aby nemuseli doplácet na neplatiče povinného ručení. Právě to nyní řeší tento návrh. Nepředkládáme však stejný návrh, protože starý systém měl opravdu mnoho vad a nepřiměřený dopad na některé motoristy. Cílem je přimět k odpovědnosti za škody způsobené nepojištěným vozidlem ty, kteří je mohou způsobit, tedy neplatiče povinného ručení. Pokud tedy Česká kancelář pojistitelů zjistí, že registrované vozidlo, tedy vozidlo v registru vozidel, nemá uzavřené povinné ručení, obešle majitele vozidla s výzvou, aby uhradil příspěvek do garančního fondu. Přičemž promlčecí lhůta se stanoví na jeden rok, tedy maximum příspěvku bude omezeno na jeden rok. Denní sazba příspěvku nepojištěných pak bude stanovena vyhláškou Ministerstva financí. Jde tedy o solidární systém mezi nepojištěnými, kteří se budou na nepojištěné škody skládat příspěvky do garančního fondu. Chci zdůraznit, že ta sazba bude přiměřená, bude vztažená k výši zákonného pojištění. To v řadě případů nebylo v minulém zákonu.

Další významná změna oproti stavu, který platil do roku 2014 je to, že pokud někdo způsobí nepojištěným vozidlem škodu, bude muset do garančního fondu uhradit pouze 30 % celkové škodní částky, maximálně však 300 tisíc korun. Pouze do roku 2014 došlo bezmála ke stovce nehod s nepojištěnou škodou vyšší než jeden milion korun. Tato částka byla pro nepojištěné viníky často likvidační a zpravidla je a jejich rodiny zadluží na celý život. Díky tomuto zmírnění tvrdosti zákona nebudou padat do sociální pasti lidé, kteří často jsou odsouzeni k celoživotnímu splácení, kteří způsobili nepojištěnou škodu například zapůjčeným nepojištěným vozidlem nebo neúmyslně díky opomenutí při platbě povinného ručení. Na trestné činy či jízdu nepojištěným vozidlem pod vlivem alkoholu se však tento strop vztahovat nebude a viníci budou hradit do garančního fondu celou vymáhanou škodu.

Má-li někdo registrováno své vozidlo pro provoz v registru vozidel, pak se předpokládá, že ho používá a musí tedy mít vozidlo pojištěno. Pokud ho neprovozuje a nechce mít pojištěné, nechť odevzdá registrační značky do depozitu a dočasně ho vyřadí z provozu. Tato povinnost je v zákoně ukotvena již nyní. Nicméně není prakticky vůbec vyžadováno její dodržování. Nový příspěvek nepojištěných budou hradit právě ti, kteří mají své vozidlo registrované pro provoz, avšak ho nemají pojištěno.

Česká kancelář pojistitelů nebude mít možnost zasazovat do výše denních sazeb příspěvků nepojištěných. Ty vyhláškou určí Ministerstvo financí, jak jsem již zmínil. Zároveň nebude možné vyměřovat příspěvky na vozidla, která byla nepojištěna před více než rokem. Zároveň bude také platit, že příspěvky od neplatičů povinného ručení budou sloužit pouze pro pokrytí nepojištěných škod. Náš návrh totiž umožňuje, aby peníze, které nebudou v daném kalendářním roce využity na tento účel, převedla Česká kancelář pojistitelů do fondu zábrany škod, kde z nich budou financovány projekty prevence v oblasti silniční bezpečnosti. Zákon nezavádí pro motoristy žádné nové povinnosti spojené s provozem vozidla, nicméně zvyšuje nároky na dodržování dnes platných zákonů.

Dámy a pánové, dovoluji si vás požádat o vyjádření podpory tomuto poslaneckému návrhu novely zákona číslo 168/1999 Sb., který je pod číslem sněmovního tisku 1019 a o jeho propuštění k projednání ve výborech. Děkuji.

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení. Mám tu poznačeno, je to rukou, špatně se mi to čte a předpokládám, že je to pan poslanec Syblík. Je to tak? Oni mi vás napsali s měkkým, vy jste s tvrdým. (Hovor mimo mikrofon.) A tak dopátrali jsme se. Vždycky s tvrdým, ano, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Zdeněk Syblík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pan předkladatel tady velmi podrobně zdůvodnil návrh tohoto zákona, se kterým se ztotožňuji. Chtěl bych říci, že vláda na své schůzi 27. února 2017 tento návrh projednala a zaujala k němu souhlasné stanovisko. Ještě závěrem bych chtěl k tomu říci, že navrhuji zkrácení lhůty pro projednání ve výborech na 30 dnů. Děkuji.

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Já jsem to tedy nepochopil z těch poznámek, je tu škrtnutý i pan Číp a je to z rána a je to prvé čtení. Změnu zpravodaje v prvém čtení musí Sněmovna odhlasovat. Takže bez ohledu na vaše vystoupení a doufám, že to dobře dopadne, ale když tak se běžte sám sebe odhlasovat. (Hovor mimo mikrofon.) Dobře. Tak já přivolám kolegy z předsálí.

Ještě není otevřena rozprava. Budeme hlasovat změnu zpravodaje pro prvé čtení. A já myslím, že je nás dostatek.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro změnu zpravodaje, aby jím byl pan poslanec Syblík. Kdo je proti?

Hlasování číslo 547, přihlášeno 135 poslanců, pro 101, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

Tedy pane poslanče, jestli chcete ještě už odhlasovaný něco doplnit, nebo odkážete na svůj projev?

Poslanec Zdeněk Syblík: Ano, odkazuji na svůj projev. Vše, co jsem chtěl sdělit, jsem sdělil.

Místopředseda PSP Radek Vondráček: V tom případě vám děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí - zatím mám z místa jednu přihlášku - tak prosím, pane kolego.

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení kolegové, členové vlády, máme tady opět zákon číslo 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Nejen já, ale i další pamětníci Poslanecké sněmovny určitě zaloví v paměti a uvědomí si, v jakém stavu se nacházela činnost České kanceláře pojistitelů z hlediska vymáhání nezaplaceného pojistného, které vznikalo pouze a jenom porovnáním evidencí pojištěných osob a evidence vozidel. S tímto problémem jsme v souladu s novelou zákona číslo 56 o evidenci vozidel nějakým způsobem pracovali ke konci roku 2014. Podařilo se v podstatě díky návrhu Komunistické strany Čech a Moravy v tomto zákonu zrušit činnost České kanceláře pojistitelů v tom smyslu, že oni budou tou organizací, nestátní organizací, která ze zákona má pravomoc porovnávat dvě evidence, o kterých jsem hovořil, to znamená evidenci vozidel a evidenci pojistníků, a z toho vyvozovat patřičné sankce vůči těm, kteří údajně nezaplatili pojistné bez ohledu na to, zda vozidlem byla spáchána škoda či nebyla spáchána škoda. Tento návrh prošel a byli jsme velice rádi, že po této novele se svým způsobem právní stav v České republice a i faktický stav možnosti vymáhání těchto poplatků, které byly nehorázné i v tom, že překračovaly několikanásobně denní limity skutečného pojištění podle druhu vozidla, tak jsme zabránili tomu, aby se celá řada občanů zcela nezaviněně dostávala do exekucí a v podstatě byli ohroženi na své existenci propadnutím majetku a vymáháním velkých částek, zejména z důvodu toho, že občané se k tomu skutečně mohli dostat tak, že vozidlo bylo předmětem dědictví nebo například uplatněním kdysi institutu polopřevodu. Takže nový nabyvatel vozidla nepřihlásil vozidlo tak, jak měl učinit ze zákona, a v podstatě původní vlastník vozidla nesl plnou odpovědnost za úhradu zákonného pojistného, a to znamená, že po něm také byly vymáhány všechny možné náhrady.

Financování - protože Česká kancelář pojistitelů jako nestátní organizace na základě zákona spravuje garanční fond, tak tou předchozí novelou zákona v současné době platnou jsme dali v podstatě možnost financovat garanční fond z příspěvků pojišťoven. Já si vzpomínám na tu šílenou diskusi, která tady byla, jak ti poctiví plátci budou trpět tím, že jim budou neúměrně zvedány ceny zákonného pojištění, tedy pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel. Já jsem přesvědčen, že to se u žádné pojišťovny, která tento pojistný produkt nabízí, se neuskutečnilo a v podstatě systém je plně funkční i na základě příspěvků pojišťoven. Bohužel kolegové uchopili tu změnu jako potřebnou a vrací podobu zákona číslo 168/1999 Sb. do podoby, kterou jsme my navrhovali jako původní pozměňovací návrh vůči tomu, co bylo nakonec přijato se souhlasem Ministerstva financí, a dostáváme se do situace, že Česká kancelář pojistitelů jako nestátní a v podstatě soukromá společnost, která zastřešuje z hlediska garančního fondu všechny pojišťovny, které uzavírají tyto produkty, má možnost do garančního fondu opět vybírat. Využili tam tedy dvě opatření. Jedno opatření je, že po porovnání databází, o kterých jsem hovořil, mají limit, do kdy musí uplatnit vymáhání nezaplaceného pojistného. Druhý institut je, že v podstatě je dáno to, že částka, která se rovná dennímu pojistnému, je také tou částkou, která je vymáhána jako dlužná částka. Jsou to dvě pozitivní změny, to je pravda, to musím souhlasit, protože to byl i náš původní návrh, jak jsem chtěli kdysi v tom roce 2014 upravit zákon číslo 168/1999 Sb.

Vzhledem k funkčnosti toho systému v současné době já si myslím, že i zavedením těchto zmírňujících podmínek a umožnění opět, aby Česká kancelář pojistitelů pracovala s porovnáváním obou dvou agend, to znamená evidence vozidel a evidence pojištěných osob z hlediska pojištění z provozu vozidel na pozemních komunikacích, tak otevíráme prostor k tomu, aby Kancelář pojistitelů opět měla více zdrojů, než ke své činnosti potřebuje, i když si pamatuji z minulého projednávání, že bylo operováno tím, že jakmile zrušíme příspěvky od osob, od kterých budou vymáhány za nezaplacené, tak Česká kancelář pojistitelů nebude mít dostatek prostředků. Jediný argument v důvodové zprávě, kterému rozumím, je, že se zvyšuje podíl úhrad z garančního fondu na škody, které nesouvisí přímo s vozidlem, ale více finančních škod dneska je z hlediska újmy na zdraví jednotlivých účastníků nehod a v případě tedy samozřejmě i nehody, která je spáchána vozidlem, které nemá žádné zákonné pojištění, tak tam se zvyšuje samozřejmě ta výše úhrady také. Ovšem nerozptyluje to vůbec vůči současnému stavu naši obavu do budoucnosti, a to je to, že navrhovaný systém příspěvků a navrhovaná regulovaná povinnost hradit regresní náhrady povede ke spravedlivějšímu uspořádání systému a že nebude možno realizovat excesy, které vyplývaly z porovnávání databází. Protože ty databáze, jak evidence vozidel, tak evidence pojistníků, stále ještě nejsou dokonale objektivní. A další věc. Vy se můžete bránit pouze soudně tomu, pokud jste obviněni, anebo jste požádáni o to, abyste uhradili chybějící pojištění, byť třeba pojistníkem už dávno nemusíte být, ale musíte se bránit touto cestou. To znamená, že ta doba se prodlužuje a od oznámení opět běží lhůta, která pro vás může být po součtu nákladů na tu regresi velmi významná a případně i likvidující.

Bohužel ale jedna věc novelou tohoto zákona není řešena vůbec. A to je to, co byla i ta původní obava, proč se rozšířil pozměňovací návrh z roku 2014 na tu podobu, že nikdo z plátců není povinen přispívat do garančního fondu České kanceláře pojistitelů. A to je, není řešena kontrola nad finančními prostředky ve fondy zábrany škod, kde si Česká kancelář pojistitelů po převodu z garančního fondu může hospodařit s prostředky bez základních pravidel pro správu veřejných prostředků, protože o takové se jedná, a kontroly neprobíhají nezávislým kontrolním orgánem.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Ptám se - pan zpravodaj. Pardon, pan navrhovatel. Prosím.

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Nechci to prodlužovat, ale chtěl bych reagovat na to, co řekl můj předřečník pan kolega Šidlo. Já si velice dobře pamatuji, když jsme to projednávali v roce 2014 v rozpočtovém výboru - a byl jsem jedním z těch, který tvrdě kritizoval tehdy praxi České kanceláře pojistitelů právě pro ty neúměrně vysoké příspěvky do toho fondu, garančního. Od té doby se ale řada věcí změnila. Jednak se zrušily polopřevody, to pan kolega myslím neřekl, jednak se určitě zkvalitnil registr vozidel, to pravda je. Takže ty chyby nebo nedostatky, které tehdy byly, protože nebyl ten registr úplný, myslím jsou docela eliminovány. Posun je také v tom, že příspěvek do fondu za nepojištěné vozidlo bude určovat Ministerstvo financí. Takže si myslím, že tady je regulace naprosto zřejmá, protože ono tehdy opravdu docházelo k tomu, že ten příspěvek byl neúměrný k tomu, jaká výše zákonného pojištění byla - a často kolikrát násobně převyšovala zákonnou pojistku.

Významné je také to - a to je třeba si upřímně říci, já jsem to řekl ve svém úvodu, že řada těch lidí, kteří způsobí nehodu a nemají to vozidlo pojištěno, není schopna splatit celou tu výši škody. A v tomto, si myslím, to omezení na 30 % a na 300 tis. korun je zcela na místě, protože taková je současná praxe, že to tak vychází v podstatě dnes, že je dobytno tak těch 30 %, u těch velkých škod určitě. A často to ty lidi potom odsuzuje do celoživotního splácení a připravuje jim to obrovské problémy. Takže byť se někdy zdá, že tady zase jdeme trošinku na ruku těm, kteří nemají pojištěné vozidlo, tak já si myslím, že je to krok správným směrem.

Dámy a pánové, je to samozřejmě na vás. Já bych vás chtěl požádat, abyste to propustili do druhého čtení. A budeme to projednávat určitě v rozpočtovém výboru a určitě se nebráníme nějakým rozumným pozměňovacím návrhům a samozřejmě diskusi o tomto. Tak jako byla bohatá diskuse minule, tak bude určitě nyní. A já si myslím, že je to naprosto v pořádku. Děkuji.

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou pan poslanec Šidlo. Máte slovo.

Poslanec Karel Šidlo: Vidím, že jsem na to sám se zpravodajem. Já to nechci nějak extendovat, ale v podstatě ještě jednu poznámku. Ano, připouštím, neřekl jsem tady, že polopřevod je zrušen, to souhlasím. Děkuji za to doplnění. Ale na druhé straně je třeba tady říct ještě jednu věc. V současné době přece probíhá to, že Česká kancelář pojistitelů v případě vzniku nehodové události a škody nepojištěným vozidlem zcela legitimně prostřednictvím soudního řízení vymáhá vzniklou škodu. To znamená, že ne že by ty škody nebyly nějakým způsobem sanovány. Nejsou sanovány dopředu účelovým vymáháním příspěvku do rezervního fondu. Ale jsou do rezervního fondu doplňovány zpětně až po nehodové události. Takže těch lidí, kteří nespáchají s nepojištěným vozidlem nehodu, se to v podstatě až do toho momentu spáchání nehody netýká. A potom je to vymáháno soudně. To, jestli soud je úspěšný, či nikoliv, z hlediska nastavených podmínek pro vymáhání škody, je už věc bohužel druhá. Ale já si myslím, že toto je sanováno. Takže jestliže někdo argumentuje tím, že je nedostatek peněz na to, aby byly sanovány škody vzniklé nepojištěnými vozidly, tak si myslím, že v současné situaci je to řešeno a soud má nastavit podmínky takové, aby ty částky byly vymahatelné a odpovídaly reálným nákladům. Děkuji.

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. A ptám se, zda ještě někdo další má zájem vystoupit v obecné rozpravě. S přednostním právem pan předseda Sklenák.

Poslanec Roman Sklenák: Já jen velmi krátce. Pan zpravodaj navrhl zkrátit lhůtu na projednání na třicet dnů. On tak učinil ve své úvodní řeči. Správně by měl tento návrh zaznít v obecné rozpravě, tak já tak činím.

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Výborně, tento návrh mám poznačen. Má ještě někdo zájem o vystoupení v obecné rozpravě? Jestliže ne, končím obecnou rozpravu. Ptám se na případná závěrečná slova pana navrhovatele, pana zpravodaje... Nemají zájem.

Návrh na vrácení nebo na zamítnutí nepadl, budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak. Přistoupíme tedy k hlasování. Já jsem ještě přivolal kolegy z předsálí a eviduji žádost o vaše odhlášení, což jsem právě učinil, a poprosím vás, abyste se znovu přihlásili před hlasováním svými kartami. Dobře. Já myslím, že můžeme hlasovat.

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh. Kdo je proti?

Hlasování 548, přihlášeno 114 poslanců, pro 112, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru? Žádný takový návrh nevidím. Tedy konstatuji, že tento návrh nebude přikázán žádnému dalšímu výboru.

A dostáváme se k návrhu, který zazněl v obecné rozpravě, a to aby lhůta na projednání byla zkrácena na třicet dnů.

Já zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Jedná se o hlasování číslo 549, přihlášeno 116 poslanců, pro 92, proti 3. Tento návrh byl přijat.

Tím jsme vyčerpali tento bod, který tímto končím. Děkuji.

A otevírám dalším bod, kterým je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.