(15.20 hodin)
(pokračuje Zahradník)
Já jsem pro také to podpořit do druhého čtení samozřejmě. Ten zákon není nijak kontroverzní. Jenom je to příklad zákona, kterému, když si jej přečteme, mnozí z nás úplně nerozumějí. Tak možná by stálo za to pár slov k tomu. Pokud někdo z vás, pánové, jste o tom informován, jste odborníkem v této věci, jako že pan ministr určitě odborníkem na to bude, tak kdybyste nám řekli, co tak asi bychom si měli pod těmi genetickými zdroji představovat.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Ptám se, jestli ještě někdo má zájem o vystoupení v obecné rozpravě. Jestliže ne, tak teď už... (Hlásí se ministr Brabec.) Chcete vystoupit v rozpravě, nebo závěrečným slovem? V rozpravě. Tak máte slovo, pane ministře, jestli chcete.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji. Pan kolega Zahradník mě chce určitě vyzkoušet, jestli vím, co to je biomasa. (Ozývá se smích.)
Takže genetický materiál nebo genetické zdroje jsou sbírky jakéhokoli rostlinného, živočišného nebo dokonce mikrobiálního původu s tím, že musí obsahovat nějaké funkční známky dědičnosti. Jinými slovy, genetické sbírky je opravdu velmi široký pojem a může opravdu obsahovat tisíce, desetitisíce, a dokonce statisíce různých vzorků. A samozřejmě na mezinárodní úrovni včetně evropské úrovně jsou regulovány celou řadou konkrétních předpisů včetně samozřejmě toho, že pokud by se tam jednalo o některé věci, které by měly prvky, jež by mohly v sobě zakládat jakoukoli nebezpečnost, tak přirozeně jsou zase regulovány speciálními zákony. Ale tady se bavíme v případě Nagojského protokolu o velmi širokém pojmu opravdu jakýchkoli materiálů, jak jsem říkal, živočišného, rostlinného, nebo dokonce i mikrobiálního původu. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře. Ještě bude někdo reagovat v rámci obecné rozpravy? Jestliže ne, tak teď už snad opravdu končím obecnou rozpravu a ptám se na případné závěrečné slovo pana ministra. Nemá zájem. Pan zpravodaj? Nemá zájem.
Žádný návrh na vrácení nebo zamítnutí nezazněl, budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu. Má někdo jiný návrh na přikázání garančnímu výboru? Neeviduji žádný takovýto návrh, můžeme tedy přistoupit k hlasování.
Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu? Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
Hlasování číslo 134, přihlášeno 127 poslanců, pro 105, proti 1. Tento návrh byl přijat. Já konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo z poslanců návrh na přikázání dalšímu výboru? Nevidím, že by někdo podával takovýto návrh. Takže konstatuji, že tento návrh nebyl přikázán žádnému dalšímu výboru kromě garančního.
Můžeme přistoupit k hlasování o zkrácení lhůty tak, jak tento návrh zazněl v obecné rozpravě, tzn. zkrácení lhůty k projednání ve výborech na třicet dnů.
Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování číslo 135, přihlášeno 127 poslanců, pro 94, proti 9. Tento návrh byl přijat.
Tímto končím projednávání tohoto bodu a otevírám bod
35.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb.,
o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 924/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Ještě jednou děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vám představil návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.
Cílem návrhu zákona je provedení částečné transpozice směrnice Rady 2015/652/EU, kterou se stanoví metody výpočtu a požadavky na podávání zpráv podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty, a částečně transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/1513/EU, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty.
Evropská unie změnou legislativy zvýhodňuje používání biopaliv vyrobených z odpadních tuků, což jsou např. použité kuchyňské oleje a kafilerní tuky, a biopaliv, která mají nízký dopad v souvislosti s nepřímou změnou ve využívání půdy, tzv. pokročilá paliva. To jsou biopaliva vyráběná z odpadů a nepotravinářské biomasy, např. biopaliva ze slámy, glycerolu, řas a další, a to tím, že pokud jsou do pohonných hmot přimíchávána právě tato biopaliva, tak jejich příspěvek k naplnění povinnosti zajištění minimálního podílu biopaliv určitým dodavatelem pohonných hmot je započítáván dvojnásobně. Evropská legislativa dále nově umožňuje dodavatelům pohonných hmot splnit své závazky ve snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot i prostřednictvím tzv. alternativních paliv a elektřiny.
Návrh tedy dává dodavatelům motorového benzínu a motorové nafty možnost do minimálního povinného podílu biopaliv zohlednit dvojnásobně množství biopaliv, která jsou vyrobena ze surovin obsažených v příloze 9 části A i B směrnice, tj. biopaliva z použitého kuchyňského oleje, kafilerních tuků a pokročilá biopaliva. Návrh doplňuje ustanovení, na jejichž základě si dodavatelé motorového benzinu a motorové nafty budou moci do povinného snížení emisí skleníkových plynů z jimi dodaných pohonných hmot zohlednit také zemní plyn CNG nebo LNG či zkapalněný ropný plyn LPG, čistá a vysokoprocentní biopaliva, elektřinu a případně vodík, které pro dopravní účely dodali oni sami, či je dodala jiná osoba, se kterou uzavřou smlouvu o společném plnění povinností.
Návrh dále upravuje sankci za nesplnění povinnosti snížení emisí skleníkových plynů. Platné znění zákona umožňuje uložit pokutu pouze do výše 10 mil. korun, která by však u velkých dodavatelů motorového benzinu a motorové nafty nebyla odrazující, nebyl by tedy naplněn požadavek legislativy Evropské unie, a naopak u malých dodavatelů by takto vysoká pokuta byla zcela likvidační. Nový způsob sankcionování, který výši pokuty stanoví na základě skutečně nesníženého množství emisí skleníkových plynů, bude spravedlivější v porovnání se současným stavem. Obdobný způsob je využíván v Německu. Konkrétně vlastně jde o násobek kilogramů CO2, kde nedošlo k požadovanému snížení množství emisních plynů, násobených deseti korunami. Tedy deset korun za každé kilo CO2, které nebylo sníženo dle požadavku.
Vzhledem k tomu - pak se k tomu vyjádřím ještě v obecné rozpravě - že termín té první transponované směrnice uplyne již 21. dubna letošního roku a druhá směrnice potom 10. září letošního roku, bych si vás dovolil požádat rovněž o zkrácení termínu na projednání ve výborech na třicet dnů. Děkuji. ***