(15.50 hodin)
(pokračuje Zahradník)
Co je další věc, je to tzv. posouzení možnosti zhoršení stavu záměrem dotčených vodních útvarů. Vodoprávní úřad před vydáním souhlasu posoudí možnost zhoršení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu záměrem dotčeného útvaru. Pan ministr tady použil slovo ekoaudit. Do povolování staveb tak nově bude vstupovat vodoprávní úřad. Teď si říkám, jestli jsme náhodou před chvílí, dopoledne, neschválili po poměrně dramatickém projednávání a hlasování o asi 300 pozměňovacích návrzích stavební zákon - a teď tady najednou zavádíme další instituci vstupující do povolování staveb. Nebylo možné tohleto zohlednit už v tom stavebním zákonu a projednat to v celém kontextu tohoto složitého materiálu, který zaměstnal celou řadu připomínkových míst a který vyvolal takový tlak na pozměňovací návrhy? Čili zvyšuje se tím jednak administrativní zátěž vodoprávních úřadů a samozřejmě také i vznikají problémy pro realizátory staveb. A navíc každá nová pravomoc úředníka týkající se povolování stavby v sobě tak či onak skrývá určitý korupční potenciál. Čili podle mne jsme neměli problematiku povolování staveb řešit takto odděleně, ale měli jsme to nějakým způsobem zahrnout do komplexní novely stavebního zákona, kterou jsme dopoledne tady projednali.
Pak je zde § 38, který mluví o akumulaci odpadní vody v bezodtokových jímkách, povinnosti zajistit zneškodňování odvozem na čistírnu a na výzvu vodoprávního úřadu nebo inspekce předložit doklady o odvozu odpadních vod za poslední dva kalendářní roky. Tohle je podle mého názoru nejproblematičtější bod novely. Je zrušena výjimka, že se za odpadní vody nepovažují srážkové vody z dešťových oddělovačů. Otázka je, zdali máme dostatečnou kapacitu čističek na to, abychom všechny odpadní vody byli schopni vyčistit. Zejména pro menší obce, které nemají vlastní kanalizaci a kde je sociální postavení občanů nižší, může samozřejmě zvýšení cen za likvidaci odpadních vod znamenat negativní ovlivnění jejich sociální situace.
A poslední moje připomínka se týká právě změny poplatkového místa. Doposud byla správcem poplatku za vypouštění odpadních vod Česká inspekce životního prostředí, nyní se to převádí na Státní fond životního prostředí. Pan ministr argumentuje tím, že je zde zatěžující agenda pro Českou inspekci životního prostředí, nakonec ty peníze stejně skončí u Státního fondu životního prostředí. Ale není také možno hledat pravdu v tom, že Státní fond životního prostředí, který má poměrně náročnou agendu, jsou veliké provozní náklady fondu, tak hledá nějaké zdroje příjmů? Protože je možné, že po roce 2020, případně 2022 s novým programovým obdobím se výrazně sníží příjmy pro Státní fond životního prostředí z evropských zdrojů, což by mohlo znamenat, že zde bude jakási pochybnost o oprávněnosti existence tohoto fondu. Takže i zde je třeba se nad tímto zamyslet a hledat tady nějaké další důvody, proč děláme celkem na první pohled ne úplně smysluplný krok, převádění správce poplatků z České inspekce na Státní fond životního prostředí. Já opět doporučuji svým kolegům, abychom nebránili propustit tento zákon do druhého čtení, ale spíš pak budu hledat možnosti, jak některé tyto moje připomínky zohlednit při podání pozměňovacího návrhu ve druhém čtení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. A nyní s přednostním právem předseda klubu TOP 09 pan poslanec Michal Kučera, který má jako předseda u mě premiéru, tak se mu omlouvám, že jsem mu nedal slovo hned před chvilkou.
Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Myslím, že jsem si velice rád vyslechl slova svého předřečníka pana poslance Zahradníka. Neměl jsem ambici ho nějakým způsobem předbíhat, zvlášť když jsme vystoupili jenom dva.
Dámy a pánové, před námi je novela vodního zákona, který na tabuli svítí s označením Vodní zákon - EU. Ona to není tak úplně pravda, protože tam se nejedná o pouhou transpozici evropské normy, ale samozřejmě je tam celá řada změn, které si tam přidáváme tzv. národní cestou. Nicméně to je jenom taková poznámka k tomu, abychom si uvědomili, že rozsah změn, které jsou ve vodním zákoně, bude pravděpodobně větší. Já s jednou takovou přicházím. Upřímně se přiznávám, že se budu snažit pro ni najít širší podporu, pokud taková bude, tak ji potom ztělesním do nějakého pozměňovacího návrhu, který věřím, že bude ku prospěchu našim obcím.
Jedná se o § 67, který hovoří o omezení v záplavových územích. Jedná se mi o to - a ti z nás, kteří jsou i komunálními zastupiteli v obcích, si pamatují, a zejména ti, kteří jsou na březích řek, si pamatují, že v posledních letech došlo k přepočtu tzv. aktivních záplavových zón. Stalo se to, že aktivní záplavové zóny začaly najednou zasahovat do území města, tam, kde dříve nebyly. Řeknu konkrétní příklad z našeho města, tzn. z města Louny, kde nám nyní aktivní záplavová zóna sahá až do městského parku. A de facto ta voda samozřejmě se rozlévá stále stejně a lidé u nás jsou s ní zvyklí žít a vědí, jak ta voda tam působí, jak tam teče. Nic dramatického se nezměnilo. Změnilo se pouze to, že úředník samozřejmě dle nějakých pokynů či předpisů přepočetl aktivní záplavovou zónu a ta mu vyšla jinak než ta předchozí. Aktivní záplavová zóna se rozšířila až do městského parku. Jaký je dnes stav? V tom paragrafu se hovoří, že v aktivní zóně záplavových území se nesmí umisťovat, povolovat ani provádět stavby. Víceméně v tuto chvíli my v našem městském parku nejsme schopni postavit ani dětské hřiště, které tam mimochodem dříve bylo a ničemu nevadilo. Navíc ta voda tam je spodní, tzn. ona stoupá, vrací se někde z bočního koryta, není na té proudnici, tedy ničemu výrazně nevadí. Když jsme na to téma jako městští zastupitelé hovořili s povodím, jedná se tam samozřejmě o Povodí Ohře, tak tam samozřejmě z jejich strany je to správný postup, to znamená, oni řeknou, tak tam se nesmí stavět podle zákona, podle § 67 vodního zákona. My vám sice rozumíme, ten váš požadavek je velmi rozumný a z takového pohledu obecného nám to nevadí, ale bohužel se musíme držet tohoto paragrafu a nemůžeme vám to dětské hřiště tam povolit.
Když se podíváme na situaci v povodích na různých místech, tak samozřejmě ono se k tomu přistupuje různě. Já bych třeba připomenul tady náplavky v Praze, například. Když se podíváte na náplavku, což bych řekl, že náplavka je přímo území, které je určeno k aktivnímu rozlití řeky při záplavě, tak na té náplavce je celá řada aktivit, které jsou podstatně výraznější, než je jedno dětské hřiště, na které ovšem samozřejmě potřebujeme nějaké stavební povolení. ***