(14.50 hodin)
(pokračuje Bendl)
Často v minulosti bylo zdůvodňováno, že to bylo z ekonomických, energetických a já nevím jakých důvodů. Chci se vás zeptat, zdali je tato změna času pro Českou republiku ještě stále přínosná. Pokud ano, dá-li se to nějak kvantifikovat, pokud ne, jestli není čas na to, abychom se drželi pouze jednoho času, abychom k takovýmto změnám nepřistupovali. Případně bych chtěl slyšet, co bychom mohli udělat pro to, abychom pokud to není výhodné pro Českou republiku, tuto záležitost změnili. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče, a poprosím pana poslance Michala Kučeru, aby nám přednesl svoji interpelaci, a připraví se pan poslanec Josef Hájek. Máte slovo.
Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane premiére, Česká exportní banka a Exportní garanční a pojišťovací společnost dle mého neinformují dostatečně o podporovaných projektech. V tuto chvíli není známo, o jakých projektech se zvažuje, že budou do budoucna podpořeny. A dokonce není ani zveřejněn seznam již podpořených projektů, jak to udává doporučení OECD o společných přístupech k životnímu prostředí a ke státem podporovaným vývozním úvěrům. České exportní agentury jsou navíc stále častěji kritizovány za neúspěšné projekty. Tím posledním je nezprovozněná turecká elektrárna Adularya. Také proto se nyní chystá restrukturalizace těchto dvou institucí. Jejich konečná podoba ovšem bude pravděpodobně rozhodnuta až příští vládou. Pro vyvarování se dalším neúspěšným a environmentálně a sociálně škodlivým projektům je potřeba vyšší míra transparentnosti a zapojení veřejnosti. To umožní snadněji odhalit potenciální negativní dopady projektů a především sladit činnost exportních agentur s národními a nadnárodními strategiemi, jako je například Pařížská dohoda.
Vážený pane premiére, chtěl bych se vás tímto tedy zeptat, o jakých projektech v oblasti energetiky včetně uhelných, plynařských a podobně EGAP nebo Česká exportní banka momentálně jednají, případně které projekty v daných dvou oblastech budou podpořeny v roce 2017. A za druhé, jaké energetické projekty byly podpořeny v letech 2005 až 2016 z exportního financování. Děkuji vám za písemnou odpověď.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. A nyní nám svoji interpelaci přednese pan poslanec Josef Hájek, připraví se pan poslanec Marek Černoch. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, dovolte, abych interpeloval pana premiéra.
Vážený pane premiére, Poslanecká sněmovna dne 15. března tohoto roku přijala usnesení, ve kterém konstatovala, že privatizace společnosti OKD byla pro občany České republiky nevýhodná jak v oblasti ekonomické, tak také v oblasti sociální. Díky této nevýhodné privatizaci, na které jste se výraznou měrou podílel i vy, pane premiére, byli poškozeni zejména horníci, nájemníci 44 tisíc hornických bytů. Zejména nájemníci 44 tisíc hornických bytů se nechtěli a nechtějí smířit s tím, že byli díky vám, pane premiére, podvedeni. Při odprodeji 46procentního podílu státu ve společnosti OKD jim bylo slíbeno, že za zvýhodněnou cenu si budou moci koupit své nájemní byty. To se bohužel nestalo. Tisíce rodin je dnes nuceno platit nekřesťanské nájemné. Stát musí mnoha rodinám doplácet na nájemné formou sociálních dávek a gauner Bakala se jim směje do očí. To vám nevadí, pane premiére?
Privatizační smlouva o odprodeji minoritního podílu státu, kterou jste podepsal, umožňuje státu od této smlouvy odstoupit, a to v případě, že se u Evropské komise prokáže, že při privatizaci OKD došlo k nedovolené podpoře. Nájemníci bytů OKD proto podali k Evropské komisi několik stížností. Bohužel tyto stížnosti i díky posudku, který pro Ministerstvo financí napsal váš přítel Pokorný, byly zamítnuty. Do problematiky nevýhodné nebo nedovolené podpory státu při privatizaci OKD se letos také zapojila skupina Arca Capital, kterou prezentuje finančník Pavel Krúpa.
V této souvislosti, pane premiére, mám na vás dvě otázky. Za prvé: Jste ochoten, pane premiére, pod tíhou argumentů přiznat, že při privatizaci 46procentního podílu státu na společnosti OKD došlo k nedovolené podpoře státu? A za druhé: Připojí se také vláda České republiky ke stížnosti na nedovolenou podporu státu při privatizaci OKD, kterou k Evropské komisi podala společnost Arca Capital, aby se zvýšily šance České republiky na odstoupení od této privatizační smlouvy? (Hlasy z pléna: Čas.)
Děkuji vám, na vaši odpověď čeká 44 tisíc hornických rodin.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji, pane poslanče. Jako další vystoupí se svou interpelací pan poslanec Marek Černoch, který pak následně může interpelovat ještě jednou. Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo, pane předsedající.
Pan premiére, vaše vláda připravuje obří mýtný tendr, který směřuje k tomu, že bude zmařena investice státu v řádu miliard korun. Takovou hodnotu totiž má stávající mýtný systém, který má republika v majetku, který je spolehlivý a dosud vybral 80 miliard korun, a letos dokonce klesly provozní náklady na 16 %. Rozhodli jste se jako vláda navzdory stanovisku odborného poradce Deloitte o budoucím rozšíření mýta o 900 km silnic nižší třídy. To prokazatelně nepřinese ani peníze navíc, ani nezafunguje jako regulace kamionů. Způsobí zdražení zboží občanům v regionech, kde mýta neplatí zahraniční tranzity, ale malé dodávky zásobující mezi městy. Povede také k tomu, že se bude muset postavit nové mýto za miliardy daňových poplatníků místo dalšího využívání už jednou zaplaceného systému. To vše kvůli mantře technologicky neutrálního tendru.
Proti vašemu záměru, který jste upekli mimo místo odborného fóra politicky v koalici a bez veřejné diskuse, hlasitě protestují nejen sdružení autodopravců, ale také Svaz průmyslu nebo Asociace malých a středních podniků. Rozšiřování mýta do regionů jen kvůli zájmu nějakých komerčních firem v pozadí nově odmítají i samotní hejtmani prostřednictvím Asociace krajů.
Vážený pane premiére, řekněte před volbami občanům v regionech, že se jim chystáte zdražit silnice. Proč opět převažuje politikaření nad odborností, nepostupuje se podle principu řádného hospodáře a nevyhlásíte tendr na provozovatele stávajícího státního mýtného systému stejně tak, jako to udělalo Rakousko? Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče, a nyní vás poprosím, abyste přednesl svoji další interpelaci týkající se finanční účasti ČR v mezinárodních agenturách. Prosím.
Poslanec Marek Černoch: Pane premiére, už dnes dopoledne jsem se ptal, zdali víte o miliardách korun, které utíkají jako platby do mezinárodních agentur. Nedávno vyšel článek, který mapuje platby České republiky ve stovkách mezinárodních organizací, o kterých ve velké části panují pochyby. Jedná se například o agenturu Mezinárodní organizace Frankofonie, do které jde 300 tisíc korun, skupina Pompadour (?), kam jde 500 tisíc korun, dále Mezinárodní velrybářská komise, kam platí Česká republika 722 tisíc korun, Evropský výbor pro normalizaci 3 571 tisíc korun nebo Evropská organizace pro astronomický výzkum na jižní polokouli, kde platíme 41 254 815 korun.
Ministerstva na to přispívají velkou částkou - Ministerstvo zahraničních věcí miliardou a půl, Ministerstvo školství 817 miliony a tak to jde dále. Proto se vás ptám, zdali není lepší využít peníze, které zřejmě nemají žádné opodstatnění, například na navýšení důchodů, například na řešení ve školství, využít je prostě daleko efektivněji, než jsou využívány tímto způsobem. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Na vaše obě interpelace bude odpovězeno písemně.
A nyní dávám slovo paní poslankyni Věře Kovářové, která vystoupí se svou interpelací trable s internetem.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, v úterý jsem se na pořad jednání Poslanecké sněmovny pokusila zařadit bod pod názvem Potíže v čerpání evropských peněz na rozšíření vysokorychlostního internetu. Bohužel marně. Otevírám toto téma znovu, i když vzhledem k vaší nepřítomnosti se obávám, že ani dnes se toho mnoho nedozvím. Tak tedy snad za měsíc ve vaší písemné odpovědi.
Proč považuji toto téma za důležité, je možná zbytečné vysvětlovat. Ale raději to stejně jako v úterý zopakuji. Jde o 14 miliard korun, které na rozšíření vysokorychlostního internetu můžeme použít. To se dosud moc nedařilo. Ze strany této vlády zazněla celá řada termínů, které se neplnily. Poslední příslib zněl, že výzva bude vypsána do konce letošního března. To se sice stalo, ovšem jsou v ní obsaženy chyby, které bude potřeba odstranit. Na tento problém spočívající v tom, že v každé vymezené oblasti může získat dotaci jen jeden poskytovatel, což by nahrávalo velkým firmám na úkor těch menších, lokálních, už upozornily Hospodářské noviny a iDnes.cz, které dále varují před reálnou hrozbou nevyčerpání prostředků na rozvoj internetu, a tím koneckonců také na rozvoj venkova.***