(15.40 hodin)
(pokračuje Brabec)
Pokud se týká případu masny Kmotr, tak tady, a to vás musím drobně opravit, se Česká inspekce životního prostředí dle běžného postupu zeptala Ministerstva životního prostředí na názor, jak má postupovat v případě zařazení zdrojů mezi vyjmenované stacionární zdroje dle zákona o ochraně ovzduší. Ministerstvo životního prostředí doporučilo v souladu s metodikou MŽP jednotlivé zdroje sečíst, tedy uplatnit sčítací pravidlo. Zároveň ale metodika říká, že je třeba brát v potaz technické možnosti, konkrétní účel, zejména charakter výroby a možnost flexibility výroby z hlediska využívání celkové kapacity a dopadu na ovzduší. Toto musí krajský úřad posoudit individuálně případ od případu a měl by tak učinit i zpracovatel odborného posudku. Metodický pokyn si každý může přečíst na stránkách Ministerstva životního prostředí. Je veřejný. Česká inspekce v souladu s metodikou a na základě odborných posudků došla k názoru, že jednotlivé zdroje nejde sečíst a sčítací pravidlo v případě provozu masny Kmotr nelze uplatnit. Z tohoto důvodu rozhodla tak, jak rozhodla. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. K doplnění vystoupí paní poslankyně Pěnčíková. Máte slovo.
Poslankyně Marie Pěnčíková: Děkuji za odpověď. Ale vy musíte vědět, pane ministře, že mi to určitě stačit nebude. Každopádně dneska poslední dotaz, protože se na to určitě zeptám znovu. Kdyby tam byl jiný majitel, došla by inspekce ke stejnému závěru?
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Pan ministr bude reagovat. Máte slovo, pane ministře.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Už jsem to řekl. Protože tady bude ještě dotaz na Prechezu od pana kolegy Sedi, někde jsem se k tomu vyjádřil a doufám, že kolegyně a kolegové už mě natolik znají, že mi to i budou věřit. Říkal jsem - přece bych musel být úplný šílenec, a to nejsem, abych v situaci, kdy každý ví, že společnost NAVOS, KMOTR patří do skupiny Agrofert a že pan Babiš byl majitelem Agrofertu, dělal jakékoliv kroky, které souvisí s ovlivňováním rozhodnutí. Víte, co je spíše nejsmutnější? Že v České republice, a dokonce se na to ptají novináři, a mně na tom připadá nejvíc šokující právě to, že někdo pochybuje o tom, že by do toho ministr taky nezasahoval. Jako by to bylo normální dřív do toho zasahovat. Já říkám, proboha, tady jsou přece prvoinstanční a druhoinstanční orgány. Budu o tom mluvit i při další interpelaci, kolik stovek rozhodnutí druhoinstanční orgán vlastně zruší nebo výrazně snižuje pokutu. Já jsem, a to mohu odpřisáhnout, vůbec netušil, že nějaké rozhodnutí kolem NAVOSu, kolem Kmotra padlo, protože rozhodnutí dělá inspekce stovky. Opravdu stovky a ty OVS taky stovky. Věřte, že do toho těm lidem vůbec nikdo nemluví. Ti lidé jsou zcela nezávislí a jejich rozhodnutí je soudně přezkoumatelné.
Takže ano, na váš dotaz jasně odpovídám: kdyby byl majitel kdokoliv, tak rozhodnutí je zcela stejné. To rozhodnutí dělají konkrétní úředníci, kteří potom mohou být popotahováni k tomu, že budou někde muset třeba při soudním přezkumu vysvětlovat, jak k tomu rozhodnutí došli.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Váš čas. Dodržel jste ho téměř přesně. Děkuji, pane ministře. Nyní mi dovolte, abych přečetl omluvu paní poslankyně Věry Kovářové, která se omlouvá z dnešního jednání od 15.45 do konce z pracovních důvodů.
Jako další se svou interpelací vystoupí pan poslanec Ludvík Hovorka, bude interpelovat pana ministra Jiřího Havlíčka. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo.
Vážený pane ministře, poté co byly problémy v celé Evropě s prsními implantáty z Francie, došlo k významnému zpřísnění evropské legislativy. Došlo také ke zvýšení požadavků na notifikované osoby, které dělají certifikaci zdravotnických prostředků. Jejich počet se v České republice snížil z pěti na dvě. Jsou daleko náročnější požadavky na infrastrukturu, na počet interních a externích spolupracovníků s vysokou klasifikací a kvalifikací. Nejasnosti a trvalé změna v interpretaci požadavků předpisů, kdy jsou současně zatěžovány častými kontrolními výkony ze strany autorit, což jim odebírá významnou část kapacity. To vedlo k prodloužení procesu posuzování a zvýšené náklady byly promítnuty do cen za prováděné výkony. To se promítá do konečných cen výrobků a snižuje to konkurenceschopnost českých firem.
Existují určité možnosti zmírnění následků jednak zakotvením povinnosti státem zřízených akademických a výzkumných organizací spolupracovat na procesu posuzování shody s výrobci a notifikovanými osobami; na úrovni MPO a Ústavu pro normalizaci zpracovat jednoznačný závazný výklad požadavků na notifikované osoby, a zajistit tak dlouhodobou stabilitu celého systému posuzování zdravotnických prostředků před uvedením na trh; podpořit z veřejných zdrojů vznik a vybudování laboratorní a znalostní infrastruktury, která by ve spolupráci s akademickými a výzkumnými organizacemi poskytovala potřebné odborné služby pro výrobce a notifikované osoby, současně by se věnovala výzkumu, vývoji a inovacím postupů k ověřování klinických metod a zdravotnických prostředků. To by vedlo ke snížení nákladů na služby dosud dostupné pouze v zahraničí, čímž by se podpořil i export mimo země EU. Dále, zvážit dotační program k podpoře uvádění nových zdravotnických prostředků na trh, a zmírnit tak ekonomické dopady na výrobce například formou inovačních voucherů. (Upozornění na čas.)
To jsou možné návrhy na řešení. Pane ministře, věřím, že budete věnovat energii na to, aby se podařilo tento problém vyřešit. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Vít Kaňkovský. Interpelace směřuje na pana ministra Miloslava Ludvíka. Máte slovo.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně a kolegové.
Vážený pane ministře, u odborné veřejnosti se v posledních týdnech opět rozhořela diskuse kolem povinného elektronického receptu. Je všeobecně známo, že po tříletém odkladu se blíží datum 1. 1. 2018, odkdy bude používání elektronického receptu povinné. Podotýkám, že nepatřím k odpůrcům elektronizace zdravotnictví. Přesto nelze nevidět určité pnutí mezi lékaři a musím říci i nemocnicemi, protože zavedení elektronického receptu má svá rizika a hlavně je provázeno i náklady, a to nejen na hardwarové a softwarové vybavení, ale u nemocnic jsou to i nároky personální.
Jen pro představu z praxe. Pracuji jako primář ve středně velké nemocnici, která má 550 lůžek a něco přes tisíc zaměstnanců. V této nemocnici pracujeme jako lékaři na více než 450 PC stanicích. Připojení na internet má sotva třetina z nich. Naše nemocnice se na povinný elektronický recept zodpovědně připravuje a věřím, že to stihneme, ale je evidentní, že to nebude zadarmo a ani to nepůjde bez personálních nároků. Také nelze nevidět skupinu privátních lékařů, zejména těch na sklonku kariéry, kteří nepracují s PC. Ať už se to komu líbí, nebo nelíbí, prostě určitá skupina lékařů počítač ve své ordinaci neužívá. A vadí mi, když je z některých stran veden na tyto lékaře útok, že jsou lidově řečeno zaostalí, či podobné výroky. V České republice se potýkáme s narůstajícím personálním deficitem jak v nemocnicích, tak v privátní sféře zejména u praktických lékařů. Považuji proto za rizikové, abychom problémy kolem povinného elektronického receptu zlehčovali.
Ptám se vás proto, pane ministře, co jste kromě příslibu drobného úhradového ohodnocení pro zavedení elektronického receptu v praxi udělal. Jakou jste nabídl pomoc zdravotnickým zařízením, a to jak nemocničním, tak privátním? A jak jste v tomto ohledu využili tříletý odklad zákonné povinnosti?
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Vaše interpelace bude zodpovězena písemnou formou.
Jako další v pořadí byla vylosována paní poslankyně Anna Putnová se svou interpelací na ministryni školství, ale paní poslankyni nevidím v tuto chvíli v sále, tudíž její přihláška propadá. Další vystoupí paní poslankyně Markéta Wernerová, bude interpelovat pana ministra spravedlnosti ve věci přísedících u soudu. Máte slovo, paní poslankyně. ***