Úterý 16. května 2017, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Petr Gazdík)

198.
Návrh poslanců Zbyňka Stanjury, Andreje Babiše, Martina Plíška, Petra Gazdíka,
Pavla Bělobrádka, Romana Sklenáka a Pavla Kováčika na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky
a Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1089/ - prvé čtení

Stanovisko vlády vám bylo doručeno jako tisk 1089/1 a já nyní prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Pan poslanec Holeček, prosím, uvolní místo panu poslanci Stanjurovi. Děkuji. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké odpoledne. Budeme projednávat v prvním čtení poslanecký návrh zákona o Hospodářské komoře a Agrární komoře ČR a jsem rád, že jste vyhověli a ten bod zařadili jako první, protože když se podíváte na seznam předkládajících členů Poslanecké sněmovny u tohoto zákona, tak není úplně obvyklý. Máme tady sedm předkladatelů, a to poslanec - já mluvím jménem těch poslanců, ale krom mě to připodepsal Andrej Babiš, Martin Plíšek, Petr Gazdík, Pavel Bělobrádek, Roman Sklenák a Pavel Kováčik. Já to čtu proto, abych dokumentoval poměrně výraznou shodu nad textem tohoto zákona. Je to iniciativa Hospodářské a Agrární komory. Já jsem slíbil dneska na grémiu, že nebudu zdržovat a pokusím se v úvodním slově říct jenom pár základních věcí k tomuto návrhu zákona, zbytek najdete v důvodové zprávě. Dopředu avizuji, že budu navrhovat právě díky té velké shodě dva možné termíny na zkrácení lhůty mezi prvním a druhým čtením, a to na 20 dnů, a pokud by to neprošlo, tak případně na 30 dnů.

Tato právní úprava zavádí do právního řádu povinnost pro stát, aby v samostatných přílohách právních předpisů vyhlašoval přehled povinností, které vyplývají pro uživatele práva z právních předpisů publikovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a také vyhlašovaných jiným způsobem. Typicky to jsou obecní vyhlášky. Zároveň vzniká právo pro uživatele práva, zejména pro podnikatele, aby mohli v jednom informačním systému provozovaném Hospodářskou komorou České republiky získat komplexní přehled o tom, jaké povinnosti pro něj vyplývají ze všech vyhlašovaných právních předpisů.

Tato právní úprava povede vedle výše uvedeného z dlouhodobého hlediska ke zvýšení kvality, srozumitelnosti, zpřehlednění a vzájemné provázanosti právního řádu ČR. Nutnost publikace přehledu povinností povede k zavedení samoregulačních principů do tvorby právních předpisů, kde navrhovatel, resp. zákonodárce bude muset jednoznačně identifikovat rozsah povinností vyplývajících z příslušného právního předpisu, právní důsledky, které neplnění povinností má, a zároveň i orgán, který je oprávněn splnění povinností jménem státu vymáhat. Zavedením tohoto systému zároveň dojde k odhalení nepřesností v právním řádu, k identifikaci duplicitní právní úpravy pro konkrétní právní vztahy a také k utřídění a zpřehlednění právní terminologie. Ve spojení s informačním systémem Sbírky zákonů a mezinárodních smluv a informačním systémem tvorby právních předpisů bude tvořit vzájemně propojený a uživatelsky jedinečný systém pro orientaci uživatelů, podnikatelů v platném právu na území ČR.

Když to přeložím, tento poměrně dlouhý odstavec, tak naší ambicí je získat dvě výhody. Za prvé, aby všichni věděli, jaké povinnosti mají plnit, aby to bylo v samostatné příloze, aby bylo jasné, kdo ty povinnosti vymáhá po státu. A druhý efekt by mohl být v tom, že ti, kteří novely zákonů, případně nové zákony předkládají, aby si uvědomili, jaké všechny nové povinnosti ukládají na ty, kteří je mají plnit.

V důvodové zprávě si také přečtete odhad toho, kolik vynakládají podnikatelé na právní služby k tomu, aby se vůbec zorientovali. A víte, že dneska i velmi vysoké soudní autority říkají, že náš právní řád je natolik nepřehledný, že je těžké se v tom orientovat.

Já bych poprosil, abyste věnovali chvilku pozornosti těm číslům. Mikropodniky, kterých je zhruba 650 tis., se odhaduje, že každý z nich dá 20 tis. ročně na právní služby, což je 13 mld. ročně u těch nejmenších podniků. U malých podniků, kterých je zhruba 250 tis., se odhaduje 100 tis. ročně na právní služby, což je dalších 25 mld. U středních podniků, kterých je 10 tis., se odhaduje, že dají ročně na právní služby zhruba půl milionu ročně, což už ovšem v sumě dělá pouhých, v uvozovkách pouhých, 5 mld. A u těch velkých podniků, těch největších, kterých je sto, tak každý z nich dává v průměru 2,5 mil. korun, což je pouhopouhých 250 mil. korun ročně. V sumě je odhad, že na právní poradenství k tomu, aby se podnikatelé zorientovali, vynakládají ročně více než 43 mld. korun. A z toho mikropodniky a malé podniky, to jsou ti, kteří nemohou mít na zaměstnanecký poměr ekonomy, právníky, interní auditory, tak ti zaplatí 38 mld. korun ročně. Neuvěřitelné číslo. A tohle je šance, jak jim to zjednodušit, jak jim výrazně snížit tyto náklady, aby mohli ušetřené peníze investovat do mezd svých zaměstnanců, případně do technologického či jiného vybavení svých firem.

Věřím, že tento návrh, který má širokou a politickou podporu, podpoříte, propustíte do druhého čtení. Je to jeden z případů návrhu zákona, který bychom mohli, pokud bude dobrá vůle, stihnout v tomto volebním období. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu navrhovateli. Nyní se měl ujat slova zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Pavel Šrámek, který je ale omluven z důvodu zahraniční cesty, budeme tedy hlasovat o změně zpravodaje. Já vás nejprve všechny odhlásím. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami, a budeme hlasovat o změně zpravodaje pro prvé čtení, kterým by měl být pan poslanec Martin Kolovratník.

 

Já zahajuji hlasování o změně zpravodaje z pana poslance Šrámka na pana poslance Kolovratníka. Kdo je pro, nechť zvedne ruku, zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 37. Přihlášeno je 92 poslankyň a poslanců, pro 85, proti žádný.

 

Poprosím pana zpravodaje, aby se ujal slova. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedající, pane předsedo vlády, dobré odpoledne. Pěkně vám děkuji, kolegové, že jsem získal vaši důvěru, abych se stal náhradním zpravodajem tohoto zákona. Bylo to narychlo během dneška. Mám tu informaci asi dvě hodiny starou, takže určitě omluvíte to, že moje vystoupení bude stručné, možná i trochu povrchní, ale myslím si, že teď, v tuto chvíli, to určitě nebude na závadu. Tak jako u jiných zákonů bude tento návrh, předpokládám, diskutován hlavně odborně na výborech.

Já tedy v pozici zpravodaje, chcete-li náhradního zpravodaje, se s vámi podělím o informaci. Je to sněmovní tisk 1089. Organizační výbor Sněmovny ho již projednal a navrhl ho k projednání, nebo jako garanční výbor je navržen hospodářský výbor, z té logiky, že návrh zákona novelizuje zákon č. 301/1992 o Hospodářské komoře ČR. Podotýkám, že se to týká nejen Hospodářské komory, ale také komory Agrární. Teď nechci předjímat, jestli někdo z vás nebo z kolegů ze zemědělského výboru bude chtít také to projednávat u vás. Nevím, nechám na vašem rozhodnutí. Já jako zpravodaj to určitě navrhovat nebudu. Budu počítat s tím, že tedy hospodářský výbor je tím garančním.

Nechci dublovat to vysvětlení, které přednesl před malou chvílí zástupce zpravodajů pan poslanec Stanjura, ale přeci jen v několika větách zrekapituluji, že je to dobře míněno. Novela zavádí povinnost pro stát, aby v samostatných přílohách právního předpisu elektronicky vyhlašoval přehled povinností. Sami znáte praxi, tu složitost. My jsme často kritizováni za to, že těch zákonů je ohromné množství. Není možné se v nich vyznat. Koneckonců platí i okřídlené přísloví: Neznalost neomlouvá. Neznalost zákona neomlouvá. Tak postupují koneckonců i soudy, resp. soudní systém. Každý se má zařídit a má ty zákony znát.

Navíc k tomu je zavedena povinnost, nebo navrhována nová povinnost právě Hospodářské komory, aby spravovala právní elektronický systém pro své podnikatele, aby tedy oni na jednom místě a v jednom informačním systému měli přehled, komplexní přehled, o těch novinkách a hlavně o nových povinnostech, jaké pro ně vyplývají. Předpokládám tedy, že Hospodářská komora toto bude vítat, že to s ní i bylo diskutováno. Já zároveň i jako místopředseda hospodářského výboru se těším na tu debatu na hospodářském výboru, kde si argumenty poslechneme.

Ale abych byl férový a korektní, jako zpravodaj musím také krátce okomentovat stanovisko vlády, resp. vyjádření, které jsme obdrželi od vlády. Vláda k tomuto návrhu zaujala neutrální stanovisko. A já, když jsem se rychle seznámil s obsahem toho stanoviska, promiňte mi ten výraz, tak trochu tam cítím takovou tu obavu, aby to nebyla cesta do pekel dlážděná dobrými úmysly. A opakuji, promiňte mi ten výraz, je to volné přirovnání.

Abych byl korektní, budu citovat právě to, co bylo řečeno, nebo jak bylo zdůvodněno to neutrální stanovisko vlády. Vláda řekla, že jedním ze základních principů právního státu je rovnost všech před zákonem. A ona vidí, nebo je tam viděno jisté riziko toho, že tady ta předložená novela neodůvodněně zvýhodňuje vybranou skupinu, jednu skupinu adresátů právních norem před těmi ostatními. Konkrétně tedy podnikatele před jinými řadovými občany, kteří podnikateli nejsou, a takový servis už by jim poskytnut nebyl.

A druhý nesouhlas, resp. druhý problém, který registruji ze strany vlády, se týká právě navrhování podzákonných norem. Tedy prováděcích vyhlášek, kde vláda jasně se ohrazuje, resp. říká, že tím jediným ústavním právem vydávat, navrhovat prováděcí předpisy, tak je to právě právo oprávnění vlády. A ten návrh, jak je teď formulován, říká, že tady tu autoritu, tady tu možnost by měla i Hospodářská komora. Resp. komora, že by mohla vládě předložit nějaký návrh a požadovala by, mohla by požadovat v zákonné lhůtě, aby se vláda k těm návrhům Hospodářské komory vyjádřila. Možná volně by to šlo přirovnat, jako když my tu dáme poslanecký návrh zákona a vláda tedy má povinnost do měsíce na něj nějak reagovat.

Toto tedy je i obsaženo v této novele a měli bychom k tomu zaujmout stanovisko a říci, jestli chceme Hospodářské komoře, tedy Hospodářské, Agrární komoře, tedy jednomu, dá se říci, profesnímu sdružení dát v právním systému až takovou sílu. Abych ctil roli zpravodaje, nebudu komentovat. Nebudu zatím říkat své hodnocení. Předpokládám, že si ho asi nechám až na debatu na hospodářském výboru, a končím své vystoupení zpravodaje.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Martin Plíšek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych také jako jeden z předkladatelů této novely se krátce vyjádřil.

Jak už tady bylo řečeno, návrh podepsala různorodá skupina poslanců napříč politickým spektrem. Z mého pohledu vláda v současném volebním období bohužel zatěžuje neúměrně zejména malé a střední podnikatele. Navaluje na ně nesmyslné nové a nové povinnosti. Zvyšuje jejich administrativní zátěž, ať už se týkalo prosazení elektronické evidence tržeb, kontrolního hlášení DPH, ale koneckonců i bod, který jsem prosadil na jednání schůze Sněmovny a budeme se jím zabývat zítra, totiž zneužívání institutu tzv. daňových příkazů Finanční správou České republiky. Takže to jsou věci, které podnikatele zatěžují.

Někdo údajně spočítal, že máme zhruba 15 tisíc platných právních předpisů. Velká část z nich dopadá na podnikatele. Stanovuje různé jejich povinnosti. A myslím si, že pakliže stát například i těmi zajišťovacími příkazy podnikatele neúměrně zatěžuje, oni musí prokazovat celou řadu věcí, a dokonce jim zabaví majetek, měl by pro ně přinášet aspoň nějakou službu. A tou službou je to, že alespoň zveřejní zákony a právní předpisy, které podnikatele zavazují, a v kalendářním roce jim představí informační systém, to znamená právní a ekonomický systém jejich povinností.

Bohužel toto už tady mělo být. Měl to samozřejmě nabídnout stát jako svoji službu. Já chci kvitovat, že se této věci ujala Hospodářská komora České republiky a že nabídla, že připraví přehled právních předpisů, které se týkají podnikatelů. To znamená, jak už tady řekl pan předkladatel, celá plejáda norem, které podnikatele zavazují, bude v nadcházejících letech uveřejněna. A co je důležité, s každým novým právním předpisem, který se týká podnikatelů a podnikatelského prostředí, bude muset být přílohou tohoto zákona přesný přehled norem, které se podnikatelů budou týkat. To znamená, tady je to výrazná služba pro podnikatele.

Budeme se samozřejmě bavit ještě potom ve druhém čtení o výši poplatků, které na tu službu budou mít. Myslím si, že by to neměly být vysoké částky, protože velké firmy mají svoje účetní, právní týmy, samozřejmě malí podnikatelé takovéto zázemí nemají. Takže se na to podíváme v rámci projednávání ve druhém čtení. Ale jak říkám, přináší-li stát nové zátěže, nové povinnosti na podnikatele, je jedině v pořádku, že se aspoň - byť jsme ve volebním roce - a já doufám, že takové normy budou potom i po volbách samozřejmostí, tak že jim zároveň stát přinese určitou službu v tom, že když od nich něco vyžaduje, tak jim alespoň přehledně, srozumitelně řekne, co to má být. Také doufám, že stihneme tento zákon projednat ještě v tomto volebním období. Kdyby se z nějakého důvodu stalo, že to nestihneme, tak doufám, že všichni, kdo ho podepsali, nebo zástupci poslaneckých klubů se k tomuto návrhu přihlásí po volbách.

Takže za klub TOP 09 jasně prezentuji podporu tohoto návrhu a budeme samozřejmě podporovat i zkrácení lhůt pro projednání ve výboru. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Plíškovi. Nyní dvě faktické poznámky, pak jedno přednostní právo. Nejprve paní poslankyně Helena Válková, její faktická poznámka, po ní pan poslanec Ivan Pilný s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, já jenom chci upozornit ve své faktické poznámce na to, co tady pan zpravodaj velmi výstižně podtrhl. Přenášíme vlastně de facto pravomoc touto normou, nebo bychom ji mohli minimálně částečně přenést k vydávání prováděcích předpisů velmi významných pro podnikatelskou veřejnost na orgán, který by se tak v tomto ohledu stal svým způsobem monopolním. Rozhodně je třeba zvážit všechny důsledky s tím související. Myslím si, že právě proto by nebylo vhodné, abychom zkrátili jakkoliv lhůty pro projednání ve výborech. Sama jsem jedině pro to, abychom zjednodušili život, který komplikujeme spletí nových zákonů a ne vždy jasných ustanovení podnikatelům na jedné straně, na druhé straně bychom si neměli vytvořit prostředí, kde zde bude jeden orgán, který bude mít moc vlastně substituovat to, co by měla dělat vláda, případně resortní ministerstva. A obávám se taky, aby zátěž s tím spojená nebyla nakonec ve svém výsledku kontraproduktivní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S další faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Pilný. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, já nemám nic proti tomu, aby vznikl tento zákon, jenom bych chtěl upozornit na to, že digitalizovat legislativní špagety je beznadějné. A myslím si, že pokud se bude tento návrh projednávat ve výborech, tak by se měl projednat především tak, aby se identifikovaly zákony, které podnikatele omezují, které jsou zbytečné. Například teď v živnostenském zákonu jako příklad uvedu to, že tam je zaveden správní poplatek za výpis pět korun, a máme to v zákoně. Nevím, co se stane, když se zjistí, že by to mělo stát deset korun. Budeme ten zákon novelizovat? Máme zákony, kde opravujeme jednu větu a musí se kvůli tomu opravit čtyřicet zákonů.

Já tento zákon vidím spíš jako příležitost k inventuře těch zákonů než k jejich přímé digitalizaci, protože podle mého názoru je to beznadějné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S přednostním právem do rozpravy pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem si se zájmem vyslechl své dva předřečníky s jejich faktickými poznámkami. Jednoznačně bych s nimi i souhlasil, pokud by zrovna tito dva mí předřečníci nebyli zástupci hnutí, která v tomto volebním období právě navalila na živnostníky, na podnikatele obrovskou administrativní zátěž. Kdyby nebylo této administrativní zátěže, která přišla právě z dílny zejména tedy ministra financí Andreje Babiše z hnutí ANO, a už tady byla zmiňována elektronická evidence tržeb, kontrolní hlášení a další a další, to znamená to, co dnes a denně skutečně zhoršuje a znesnadňuje práci obyčejného živnostníka, který ke své práci skutečně nepotřebuje mít desítky a stovky nových zákonů. Ten skutečně potřebuje mít tu legislativu jednoduchou, srozumitelnou. On si nemůže platit nějaké drahé poradenské firmy nebo nějaká velká oddělení, nějaké účtárny či další daňové poradce. To si skutečně mohou dovolit některé koncerny. Možná že to uvažování právě přišlo z oněch koncernů.

Nechtěl jsem tím začínat svůj příspěvek, ale nicméně jsem si našel tady v té tiskové zprávě prohlášení právě ministra financí Andreje Babiše, který tady říká: 25 let se mluví o tom, jak snížit podnikatelům nadměrnou administrativní zátěž, ale nic konkrétního jsem od politiků neviděl. No, neviděl jste, pane ministře Andreji Babiši, skutečně, protože vy jste zrovna ten, který zrušil jednotné inkasní místo, tzn. místo, které mělo jednoznačně ulehčit podnikatelům. Mělo jim ulehčit, mělo zjednodušit všem těm, kteří si podávají daňové přiznání, tak aby si mohli zabezpečovat veškerou agendu týkající se správy a platby daní, cel, sociálního a zdravotního pojištění. Byl to ministr financí Andrej Babiš z hnutí ANO, který jednotné inkasní místo zrušil a nepřišel s žádným dalším řešením. A potom tady musíme tedy poslouchat to, že nic konkrétního od politiků za 25 let neslyšel. No tak toto je jeden z konkrétních návrhů, který pan ministr Andrej Babiš zrušil bez jakékoliv náhrady.

To, že tato novela zákona, dalo by se říct, supluje to, co by měla dělat státní správa, to, co by měla dělat ministerstva, to už tady bylo řečeno. Pokud by náš zákonodárný systém nebyl zaplevelen skutečně těmito návrhy zákonů, se kterými tady přišlo třeba i hnutí ANO, tak bychom mohli si odpustit schvalovat tuto novelu. Bohužel doba, kdy na to bylo skutečně relativně poměrně dost času, doba ekonomického růstu, která mohla být věnována tomu, abychom se podívali na to, jak máme onen systém nastaven, zda je možné ho zlepšit, zjednodušit, doba, která se nepotýkala s krizí, doba, kdy vládní koalice měla velmi komfortní většinu, tak ta doba prostě nebyla využitá a byla doslova promrhána.

Připomenul bych tady i další novelu zákona, která tady leží už téměř tři roky. Je to novela z dílny poslanců TOP 09, kteří se snažili právě zjednodušit živnostníkům jejich život, zjednodušit systém kontrol, který je na ně dneska nastaven. Dneska živnostníci musí absolvovat téměř 23 různých kontrol, nebo více než 20, neříkám to jako konkrétní číslo. A to číslo je naprosto děsivé. U toho živnostníka, u toho truhláře, kosmetičky nebo pedikérky se může vystřídat více než dvacet různých kontrol za rok. Přicházejí z hygieny, přicházejí od hasičů, přicházejí nevím odkud všude jinudy, samozřejmě přichází tam finanční správa, když má nějaké hlášení od nějakého závistivého souseda. My jsme navrhovali to, aby se ten počet kontrol právě ne zmenšil, ale aby se sjednotil. To znamená, že u firem, které mají méně než deset zaměstnanců, případně nemají žádné zaměstnance, aby ty kontroly byly sloučené do jedné a ta kontrola aby byla prováděná ze živnostenského úřadu. A ta logika je naprosto jednoduchá. Když se to může naučit ta kosmetička nebo tesař, kolik úkonů musí provádět, tak se to může naučit i ten úředník z živnostenského úřadu. Tato novela zákona se tři roky nedostala na projednávání Sněmovny. Tři roky jsme o ní tady nejednali. A to samozřejmě je taky výsledek této vládní koalice.

To znamená, že dnes, když tady leží novela, jejíž předložení iniciovala Hospodářská komora, tak my, jak už tady řekl můj kolega pan poslanec Plíšek, ji samozřejmě budeme podporovat. Bereme to jako takovou náhražku, která v době, kdy jsme měli zjednodušit legislativu, tak vládní koalice šla opačnou cestou a spíše těm soukromníkům více naložila, takže aspoň tímto se jim budeme snažit trochu pomoci zorientovat se v té záplavě legislativních zákonů, změn a různých kliček. Já věřím, že to bude našim živnostníkům ku prospěchu. Já věřím, že ta debata k tomu bude racionální. To znamená, přes výbory to proběhne smysluplně, rychle, samozřejmě s připomínkami, které budou věcné, a že tento zákon ještě v tomto volebním období bude schválen.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Pilný, po něm pan poslanec Pavel Plzák. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, já bych rád vrátil z těch politických prohlášení, která jsme tady slyšeli, něco zpátky k tomu obsahu. Zákon jako EET a kontrolní hlášení nejsou o zvýšení administrativy. Ty jsou o tom, že máme všichni platit rovně daně. Jednotné inkasní místo nemohlo být zrušeno, protože nikdy nevzniklo. Bylo spojeno s obrovskými, nesmyslnými náklady, které byly velmi problematické, a každá kontrola by na ně upozornila.

Pokud chceme sjednocovat kontroly, v pořádku, je to určitě namístě, aby ten počet kontrol byl menší, ale nevím, jak třeba sloučíme kontrolu hygienickou a požární. To si opravdu dost dobře nedovedu představit.

A pokud se týká těch překážek, kterým vystavujeme podnikatele, tak bych chtěl jenom upozornit, že TOP 09 hlasovala pro povinnou účast zaměstnanců v dozorčích radách ve všech podnicích. Když tady vystupují potom zástupci TOP 09 jako ti, kteří hájí svobodné podnikání, tak jsem opravdu na rozpacích. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Plzák a jeho faktická poznámka. Po něm paní poslankyně Šánová a pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já jsem chtěl reagovat přímo na svého předřečníka pana kolegu Kučeru. Ten nás tady vystrašil, jakou jsme naložili megazátěž na živnostníky a osoby samostatně výdělečně činné. Já se mu k jedné věci musím přiznat. Já jako lékař pracuji také jako osoba samostatně výdělečně činná a mohu vás, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, ujistit, že za poslední tři a půl roku mi nepřibyla jediná administrativní zátěž, kterou by způsobila tato vláda. Všechny zátěže už tady byly od komunikace s pojišťovnami, od statistických údajů atd. Jediné, že jsme přestali vypisovat na požádání potvrzení na regulační poplatky u lékaře a čeká nás možná EET a mně to prostě vytiskne nějaká tiskárnička, místo abych na ty plastové sádry psal ručně účtenku.

Takže nevím, pro koho jste hovořil, ale pro mě jste nehovořil. V mém případě, nevím, jestli žiji v jiné zemi, nebo prostě jsem jiná kategorie, ale mě se to, čím jste nás tady strašil, netýká, nezlobte se na mě. A děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Paní poslankyně Šánová a její faktická poznámka. Po ní pan poslanec Kučera s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Šánová: Dobrý den dámy a pánové. I já musím trochu zareagovat na předřečníka kolegu Kučeru. S tím jednotným inkasním místem. Je to pravda, jak říkal pan kolega Pilný, že nikdo nevstoupilo v platnost, protože to bylo zrušeno, když to mělo být platné. Ale proč to bylo zrušeno? To bychom tady také měli říct. Protože se zavedením jednotného inkasního místa taky současně šlo osvobození od daně z dividend například. Tam bylo osvobozené zdanění dividend. To byl aspekt, protože by to byl zásah do státního rozpočtu. A dalším co bylo. Byla tam jednotná sazba DPH 17,5 %. Takže ono to není, vážený pane kolego Kučero, jen v tom, že Babiš něco zrušil, ale ono to mělo svůj význam, aby se ten státní rozpočet taky trošku plnil.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan poslanec Kučera a jeho faktická poznámka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já si myslím, že za hodno stojí pouze reagovat na předsedu hospodářského výboru, jehož vyjádření mě velice mrzí. To je skutečně vyjádření člověka, který, teď přemýšlím, jak to říct a neříct to příliš tvrdě, skutečně kašle na malé podnikatele a argumentuje tím, že jsme kdysi hlasovali pro nějaké korporace. Skutečně toto je argument, který není hoden předsedy hospodářského výboru. Já si myslím, že každý soudný člověk musí potvrdit, že doba, kdy jsme se skutečně nepotýkali s žádnou hospodářskou krizí, my jsme naopak byli v době hospodářského růstu, kdy vládní koalice tady měla jasnou většinu, tak je to právě selhání jak ministra financí Andreje Babiše, tak můžeme říct možná i hospodářského výboru, že nepřišel s tím, aby se tady to prostředí zjednodušilo, aby se ty zákony, které zaplevelují systém, odstranily, aby se ten systém nastartoval. Já si velice dobře pamatuji, s čím tady hnutí ANO přišlo na začátek volebního období. Přesně tato slova, která říkám já, tady zaznívala. Bohužel, za tu dobu už jsme je zapomněli. Respektive já si je pamatuji, ale hnutí ANO je zapomnělo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan poslanec Pilný a jeho faktická poznámka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já nevím, jak dlouho byl pan poslanec Kučera drobným podnikatelem. Já jsem jím byl od roku 1990 přes dvacet let a myslím, že vím velmi dobře, co lidi trápí a co potřebují. Možná že pan poslanec Kučera má stejné zkušenosti jako já, ale já mluvím ze své zkušenosti a tyto lidi samozřejmě nekompromisně hájím, a to ne rétorikou, ale doopravdy.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. To byla zatím poslední faktická poznámka. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Leo Luzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, předkládaný návrh novely zákona nám jinými slovy říká, že v této ctěné Poslanecké sněmovně přijímáme velké množství zákonů, které jsou pro mnoho našich občanů špatně pochopitelné. Jinými slovy říká, že skupina statisíců občanů České republiky, která se rozhodla podnikat, potřebuje ke každému zákonu přílohu, v které bude deklarována povinnost vůči státu, která by jinak z tohoto zákona byla těžce pochopitelná, proto bude ve zvláštní příloze deklarovaná zvlášť.

Chápu úmysl předkladatelů, že je asi třeba pro mnoho podnikatelů mít nějaký registr, který by jim třeba automaticky na email a podobně posílal pozor, patnáctého máš zaplatit to a to, pozor, čtrnáctého se blíží limit k něčemu. Chápu tady ten základní technický úmysl.

Co ale bych vnímal jako potřebné a dávám k zamyšlení výborům, které tuto věc budou projednávat, je, že tady máme miliony občanů České republiky, kteří mají také zákonem uložené povinnosti a také se v nich nevyznají, také si nepamatují, co mají dělat. Nebudu hovořit třeba za učitele, mají svou profesní komoru, za zdravotníky, ale i za řadové občany nikde nesdružené v žádných komorách, přesto tady přijímáme zákony, které se jich dotýkají. Mohu mluvit o silničním zákoně, dalších desítkách zákonů, které mají nějakou vazbu na povinnost, kterou musí plnit. Přesto je necháváme ve volném prostoru bez nějaké elektronické komunikace, že by se tito občané mohli přihlásit vůči státu a zasílejte mi také každý den informace, když naběhne nějaká povinnost, ale já jsem pouze řadový občan, nejsem člen Hospodářské komory, Agrární komory. Taky bych rád věděl, která povinnost z kterého zákona mi přináleží, abych ji jako občan mohl splnit.

Toto považuji za docela vážný problém. A jestliže tedy tento problém vezmeme jako fakt, potom by všechny zákony přijímané naší Poslaneckou sněmovnou měly být opatřeny takovouto přílohou, která tyto povinnosti vytahuje, a umožňuje tak zpracovat třeba komerčně nějaký systém, databázi, registr, kde by ten občan tyto informace mohl získat. Jinými slovy si myslím, že takový registr vcelku asi existuje, popřípadě ministerstvo spravedlnosti již svého času avizovalo, že na takovýchto registrech pracuje, aby každý občan v rámci nějakého e-práva, e-legislativy apod. mohl získat tyto informace. Proto předkladatelům dávám i tuto otázku, aby se s ní vyrovnali, proč jenom určitou skupinu občanů, ano, možná nejvíc zatíženou zákony, z toho vytahují a umožňují jim tento registr a ostatní občany nechávají napospas nevědomí a nutnosti najímat si advokáty a služby drahých právníků.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou paní poslankyně Zuzana Šánová, poté s přednostním právem pan navrhovatel. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Zuzana Šánová: Ještě jednou dobrý den. Opět bych vaším prostřednictvím ke kolegovi Kučerovi. Pokud se dobře pamatuji, tak to byl právě ve funkci ministra financí pan Kalousek, který sebral tu možnost, že si drobní, OSVČ, mohli odečíst od příjmů sociální a zdravotní pojištění a daňovou novelou v roce 2008 jim to váš pan předseda vzal. Pokud byste to myslel skutečně vážně a chtěl se za ty drobné - za ty drobné, protože je to řádu 20-25 tisíc za rok - bít, tak první, co bylo, už jste dávno navrhli, aby jim to bylo vráceno zpět.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S přednostním právem pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Splním nejprve formální povinnost. Mám dva návrhy na zkrácení lhůty mezi prvním a druhým čtením, a to v délce na 20 dnů a na 30 dnů.

Tady máme šanci, jak snížit významným způsobem mikropodnikům a malým podnikům náklady, které ony platí kvůli tomu, aby se zorientovaly v právním řádu. Takže to je šance jak to společně udělat. Beru vážně stanovisko vlády. Musím říci, že pod tím návrhem zákona jsou podepsaní dva vicepremiéři této vlády. Myslím si, že si s tím hospodářský výbor poradí a že i v dalším průběhu projednávání zohlední stanovisko vlády.

To je všechno z mé pozice. Jenom prosbu, abychom to skutečně propustili a věnovali se tomu v hospodářském výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Ještě pan předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Rozumím tomu návrhu na zkrácení lhůt. Blíží se konec volebního období. Také budu zítra například u zákonu o sociálním bydlení navrhovat zkrácení lhůty, ale přece jen 20 dnů je příliš krátká doba na projednání ve výboru, tak v souladu s jednacím řádem jménem poslaneckého klubu sociální demokracie a ANO 2011 vznáším proti dvacetidenní lhůtě veto.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Eviduji toto veto. Budeme tedy hlasovat pouze o zkrácení lhůty na 30 dnů. To byl zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Pokud se již nikdo další nehlásí, tak končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova. Není zájem. A protože neeviduji návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání.

Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl předložený návrh přikázat k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu výboru. Má někdo jiný návrh na garanční výbor? Není tomu tak.

 

Budeme tedy hlasovat o přikázání hospodářskému výboru jako garančnímu.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku, zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 38, přihlášeno je 143 poslankyň a poslanců, pro 121, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh žádnému dalšímu výboru. Má někdo nějaký jiný návrh na další výbor? Není tomu tak.

 

Budeme tedy hlasovat poslední návrh a tím je návrh na zkrácení lhůty o 30 dnů na 30 dnů.

Zahajuji hlasování o návrhu na zkrácení lhůty. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 39, přihlášeno je 152 poslankyň a poslanců, pro 103, proti 10. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu a lhůta byla zkrácena na 30 dnů. Končím prvé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu navrhovateli i panu zpravodaji.

 

Dalším bodem našeho jednání je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.




Přihlásit/registrovat se do ISP