Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Radek Vondráček)

8.
Vládní návrh zákona o řízení a kontrole veřejných financí
/sněmovní tisk 1001/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr financí Ivan Pilný. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

 

Ministr financí ČR Ivan Pilný Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, k projednávání vám předkládám návrh zákona o řízení a kontrole veřejných financí. Návrh zákona nahrazuje dosud platný zákon o finanční kontrole.

Současná právní úprava kontrol hospodaření byla vytvořena v rámci přípravy České republiky na vstup do Evropské unie a je bez významnějších změn účinná 15 let. Praxe ukázala, že platný zákon je v mnohém nevyhovující. Návrh zákona je předkládán proto, že ve stávajícím zákoně o finanční kontrole není jasně stanovena osobní odpovědnost, není jasně stanovena povinnost chovat se hospodárně a není jasně vymezena role interního auditu v kontrolním systému. Z toho vyplývají neustálé obtíže při řízení veřejných financí, kde není jasné, kdo je za co zodpovědný. Následné kontroly jsou vykonávány duplicitně a liší se ve svých závěrech.

Návrh zákona byl projednán v kontrolním výboru, rozpočtovém výboru a výboru pro veřejnou správu. Všechny výbory doporučují návrh zákona schválit. Dovoluji si vás požádat o schválení tohoto materiálu a o jeho předložení Senátu Parlamentu České republiky k dalšímu projednání.

Tento zákon souvisí i s dalším bodem - v souvislosti s bodem 9, tedy veřejné finance, nevím, pokud někdo vysloví návrh na sloučení rozpravy - nevysloví, tak ho vyslovím já. Navrhuji tedy sloučit rozpravu k těmto zákonům, protože spolu souvisejí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání kontrolnímu výboru jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán rozpočtovému výboru a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 1001/1 až 4. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj kontrolního výboru pan poslanec Vladimír Koníček, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, kontrolní výbor se tiskem 1001 zabýval a na své 46. schůzi dne 20. dubna přijal usnesení, ve kterém doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vládní návrh zákona o řízení a kontrole veřejných financí, sněmovní tisk 1001, schválila. Nepřijal žádné pozměňovací návrhy.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Prosím, aby se postupně ujali slova pan zpravodaj rozpočtového výboru, pan poslanec Laudát, kterého ale v tuto chvilku nevidím nikde v sále. (Poslanec Laudát se zvedá ze svého místa v sále.) Už ho vidím, omlouvám se, já se pořád koukám dopředu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane předsedo - místopředsedo, omlouvám se.

Rozpočtový výbor tento materiál projednal - tento předklad projednal dne 19. dubna 2017 a zaujal k němu následující usnesení, stanovisko:

Po úvodním slově náměstka ministra Tomáše Vyhnánka, zpravodajské zprávě Laudáta a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona o řízení a kontrole veřejných financí schválila ve znění tohoto pozměňovacího návrhu: v § 38 odstavec 2 zní: "(2) Na Nejvyšší kontrolní úřad, obec, která nevykonává rozšířenou působnost, příspěvkovou organizaci takovou obcí zřízenou, dobrovolný svazek obcí, příspěvkovou organizaci zřízenou dobrovolným svazkem obcí, školskou, právnickou osobu zřízenou obcí, která nevykonává rozšířenou působnost, nebo zřízenou dobrovolným svazkem obcí se odstavec 1 nepoužije."

II. Zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR.

V zásadě jde o to - členové rozpočtového výboru se přiklonili k většinové podpoře toho návrhu poté, co bylo argumentováno autorem pozměňovacího návrhu kolegou Vilímcem, že se tím výrazně sníží administrativa, a většina - velká většina výboru na to slyšela. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Nyní poprosím, aby se ujal slova zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pan poslanec Jan Klán.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Hezké odpoledne, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Dovolte, abych vás seznámil s usnesením výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který na své 56. schůzi po odůvodnění panem doktorem Tomášem Vyhnánkem, náměstkem ministra financí, po zpravodajské zprávě poslance Mgr. Jana Klána a po rozpravě přijal usnesení, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 1001 projednat a schválit v předloženém znění.

Jako zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj se hlásím s přednostním právem do rozpravy.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Ano, já vám děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se v tuto chvíli s přednostním právem přihlásil pan poslanec Klán.

 

Poslanec Jan Klán: Ještě jednou hezké odpoledne. Vážený pane místopředsedo, dovolte mi, abych představil několik pozměňovacích návrhů k tomuto zákonu.

Na úvod musím říci, že tento zákon očividně možná psali - nevím, jestli nějací lidé ze soukromé společnosti, ale je zajímavé, že v tom zákoně je plno chyb. Chyb, nejasností, gramatických překlepů atd., které napravuje můj pozměňovací návrh, není jenom jeden, ale je jich poměrně dost, tak vám je tady všechny postupně jednotlivě představím.

Jedná se o kontrolu ex ante, tedy dopředu - na začátku určitou kontrolu. To je skutečně protikorupční zákon. Mě udivuje, když navážu na kolegu Chvojku, že Rekonstrukce státu se tímto zákonem vůbec nezabývá. Vůbec ji to nezajímá a zajímají ji úplně jiné zákony, a pak nás tady osočuje, že neprojednáme nějaké důležité zákony pro fungování státu. Tohle je jeden z klíčových zákonů boje proti korupci. Opravdu jsou to jenom dva zákony, je to tento, tedy zákon o řízení a kontrole veřejných financí, a poté samozřejmě zákon o zadávání veřejných zakázek. Žádný registr smluv ani cokoliv dalšího, pak samozřejmě můžeme připočítat ještě zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu, který snižuje míru korupce. Ale pokud se podíváme na tento návrh zákona o řízení a kontrole veřejných financí, tak tam není zohledněna nějakým způsobem pozice veřejné správy. A to si ti autoři vůbec neuvědomili podle mého názoru. A tak jsem připravil pozměňovací návrhy. Jednak jsem je připravoval s odborníky z Karlovy univerzity, kteří se zabývají tímto problémem, tak reflektuji jejich stanovisko.

Takže pojďme se podívat na jednotlivé pozměňovací návrhy.

K § 5 Cíl řízení a kontroly veřejných financí. V § 5 odst. 1 se na konci textu doplňují slova "a byla zajištěna jejich ochrana proti rizikům".

Teď dovolte krátké odůvodnění: Ochrana veřejných prostředků proti rizikům je dosud stanovena v § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, a dle § 25 odst. 1 písm. b) cit. zákona je vedoucí orgánu veřejné správy povinen mj. zavést a udržovat vnitřní kontrolní systém, který je způsobilý včas zjišťovat, vyhodnocovat a minimalizovat provozní, finanční, právní a jiná rizika. Naproti tomu v návrhu nového zákona, který máme tady předložen, je v § 10 pouze povinnost zavést řízení rizik, tj. povinnost procesu, dámy a pánové, ale nikoliv cíle. Jak je zmíněno, stanovení cílů je důležité interpretační pravidlo, které pomáhá správné aplikaci zákona v souladu s principy řádné správy.

K § 10 Obecná ustanovení k řídicím a kontrolním mechanismům. V § 10 odst. 1 doplnit větu: "Správce veřejného rozpočtu a veřejný subjekt, u nichž není zřízen útvar interního auditu, zajistí ověřování spolehlivosti a účinnosti řídicích a kontrolních mechanismů a soulad operací s cílem řízení přijetím jiných dostatečných opatření."

Opět vás seznámím s odůvodněním tohoto pozměňovacího návrhu: Kde nebude zřízen útvar interního auditu, měla by fungovat vnitřní kontrola. Navrhovaný § 10 je z tohoto principu zcela nedostatečný. V odst. 1 se dává pouze stručný úkol stanovit řídicí a kontrolní mechanismy. Po nabytí účinnosti zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, byly hromadně přejmenovány útvary a funkce vnitřní kontroly na interní audit. Při nově navrhovaných kritériích budou interní audity v řadě orgánů veřejné správy zrušeny. Cílem by ale mělo být, aby tam, kde nesplňují kritéria dle § 22 - objem výdajů, počet zaměstnanců atd. - znovu vznikly útvary nebo funkce vnitřní kontroly, jinak dojde ke značnému zhoršení kontrolního systému, na úroveň nižší, než byla před rokem 2002. Pozměňovací návrh vychází z textu nynějšího § 29 odst. 6 zákona č. 320/2001 Sb., kde se požaduje nahradit činnost interního auditu tam, kde útvar interního auditu není zřízen.

K § 47 Účinnost. § 47 zní: Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2019.

Já bych byl samozřejmě rád, kdyby tento zákon začal platit a nabyl účinnosti už 1. ledna 2018, ale z technických i praktických důvodů, pane ministře, se to bohužel stihnout nedá. Já vám to opět odůvodním: Zákon zásadním způsobem mění požadavky na kontrolní systémy ve veřejné správě, které byly vytvářeny patnáct let od účinnosti předchozího zákona právě o finanční kontrole. Nejenom že mění terminologii, ale zavádí i nové prvky, např. role ověřovatele a hodnotitele. K zákonu má být vydáno několik prováděcích vyhlášek. A já se vás chci zeptat, kolik jich vlastně bude - deset, třicet, padesát? Mě by tohle také zajímalo. Ministerstvo financí v důvodové zprávě k tomuto návrhu zákona k § 4 tvrdí, že připraví vysvětlovací kampaň ve formě metodických pomůcek a vzorových směrnic. Je proto nutný čas, aby se orgány veřejné správy seznámily se všemi prováděcími předpisy a metodickými pokyny a potom začaly svůj dosavadní kontrolní systém úplně celý měnit. Kromě toho je v návrhu zákona mnoho problémů, např. nejasné ustanovení o procesu interního auditu prováděném zřizovateli v podřízených organizacích, kvalifikační předpisy a zkoušky interních auditorů, vytvoření výborů pro audit, aniž by zákon cokoli stanovil a jejich činnosti přesně určil. Lze očekávat, že při tvorbě metodických pokynů Ministerstvo financí aspoň část problémů vyjasní, příp. bude čas na vydání novely zákona, aby nová právní úprava přispěla ke zkvalitnění kontroly, ne k překotnému rozvalu systému, který byl léta vytvářen. Upozorňuji, že Ministerstvo financí se vzdává v novém zákoně oprávnění kontroly u příjemců dotací od různých ministerstev, takže by např. nemohlo zkontrolovat dotace na sport poskytnuté tělovýchovným spolkům. Jistě tu aféru všichni vnímáme, co se tady nedávno stala. Tak ministerstvo se tímto zákonem automaticky vzdává možnosti, aby to mohlo kontrolovat. A to je podle mě špatně. Zákon to musí jasně všechno stanovovat. V aplikaci zákona nepomůže ani důvodová zpráva, která na několika místech není v souladu s textem návrhu zákona, mj. odkazuje na neexistující § 51 návrhu zákona nebo na zákon o elektronickém podpisu, který byl zrušen už v září 2019 (v písemném podkladu uvedeno 2016).

Tady by mě, pane ministře, zajímalo, jak je tohle možné. Píše se nějaký zákon a je v něm plno chyb, neexistujících paragrafů a odkazů na už dávno zrušené zákony. Já nevím, co tohle má všechno znamenat. Já jsem rád, že jsem aspoň našel nějaké chyby, a poukazuji tady na ně, abychom ten zákon opravdu zkvalitnili a nějakým způsobem ty chyby z toho vyndali a nějakým způsobem je celé vymazali.

V případě, že by byl zákon přijat s původním termínem účinnosti od 1. 1. příštího roku a publikován ve Sbírce zákonů na podzim, budou mít orgány veřejné správy minimum času na přípravu na nový systém. Navíc se změny týkají hlavně ekonomické sféry, kde koncem rozpočtového roku a začátkem nového bývá nadměrná kumulace činností. Zákon také ukládá orgánům veřejné správy vydat několik nových vnitřních předpisů. Lhůta účinnosti od počátku roku 2018 je proto z mého pohledu zcela nereálná.

Dosavadní zákon o finanční kontrole není v rozporu s předpisy EU, stanoví jednoznačnou odpovědnost za rozhodnutí o každé příjmové a výdajové operaci a kontrolu tzv. čtyř očí. Požadavky na hospodárnost, účelnost a efektivnost jsou jak v současném zákonu, tak v zákonu č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Přílišný spěch se zrušením dosavadního zákona proto podle mého názoru není namístě. A opravdu propracujme tento zákon. My ho opět tlačíme nějakým způsobem rychle. Ale je paradoxem, že se připravuje od té chvíle, co vy jste ve vládě ve své podstatě jako ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL. Od té chvíle, co jste přišli a nastoupili do vlády, od té doby tento návrh zákona připravujete. A připravuje se tři a půl roku a těsně před koncem tohoto volebního období ho sem předkládáte, a ještě plný chyb. To je prostě tristní, tohleto. No ale pojďme dál a pojďme si poslechnout, které chyby jsem dále nalezl v tomto návrhu zákona.

Opravy technických chyb. K § 11 Výkon řídicí kontroly. V§ 11 odst. 3 písm. b) se za slovo dodržování vkládají slova "účelu a".

Příjemci dotací je vždy stanovován účel použití a případně také různé podmínky, např. datum uvedení do provozu, povinnost podávat různé zprávy a mnoho dalších. Rozhodující ale je, aby prostředky použil v souladu se stanoveným účelem. Patrně omylem slovo účel z návrhu vypadlo, je nutné tedy ho do textu zpátky doplnit.

K § 12 Smlouvy o výkonu řízení kontroly veřejných financí. V § 12 se odst. 3 zrušuje.

Paragraf 12 upravuje tzv. řídicí ekonomickou kontrolu 2. stupně, kterou definuje § 11 odst. 2 - kontrola prováděná správci veřejného rozpočtu u žadatelů a příjemců veřejné finanční podpory. Pojem je definován v § 4 písm. i). Veřejné vysoké školy ani veřejné výzkumné instituce by neměly nikomu veřejnou finanční podporu poskytovat, tudíž neprovádějí ani řídicí ekonomickou kontrolu 2. stupně. Zákony nemají obsahovat ustanovení, jejichž plnění je nemožné. Odstavec byl připsán opět patrně omylem, jako předtím vypadlo slovo. Shodné formulace byly dány také do několika dalších paragrafů, kde mají určitá sice opodstatnění.

K § 40 Výroční shrnutí. V § 40 se odst. 4 zrušuje.

Ministerstvo financí stanoví vyhláškou na základě § 38 a 39 strukturu a způsob předávání výročních zpráv orgány veřejné správy. Z těchto zpráv Ministerstvo financí vytvoří výroční shrnutí, které předá vládnímu výboru pro audit a Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. Obsah shrnutí musí vycházet ze zpráv, které předaly jednotlivé orgány veřejné správy. Vyhláškou v § 40 chce Ministerstvo financí úkolovat samo sebe - jak má shrnutí vypadat, jiného adresáta vyhláška nemá. Jedná se o zcela zbytečnou a absurdní byrokratizaci. To je takzvaná utopie pravidel, ta přitažlivost byrokracie. Ministerstvo financí může výroční shrnutí sestavit, aniž by k tomu vyhlášku vydávalo.

Pojďme do dalších gramatických chyb a dalších nejasností.

K § 7 Správa zahraničních prostředků. V § 7 odst. 3 ve větě druhé se nahrazuje spojka "a" spojkou "ani".

V daném ustanovení je sloveso v záporu: "není dotčena", nutno použít slučovací spojku "ani". Nelze slučovat spojkou "a". To je potom už češtinářský problém, takže bych doporučil panu ministrovi, aby si to aspoň nechal zkontrolovat na Ústavu pro jazyk český, když už nám to sem předkládá.

V § 22 Zřízení útvaru interního auditu. V § 22 odst. 4 se slova "v jeho" nahrazují slovy "ve své".

V návrhu zákona se uvádí "správce veřejného rozpočtu může veřejnému subjektu v jeho rozpočtové působnosti uložit zřídit útvar interního auditu". V češtině se podmětu přivlastňuje zájmenem "svůj". Nutno přeformulovat "ve své rozpočtové odpovědnosti" - opět jsme u té češtiny - to je v působnosti příslušného správce rozpočtu na jiného správce.

V § 24 Působnost útvaru interního auditu správce veřejného rozpočtu. V § 24 odst. 3 se slova "v jeho rozpočtové působnosti" zrušují.

V návrhu zákona se uvádí "rozhodl-li správce veřejného rozpočtu o zřízení útvaru interního auditu, v jeho rozpočtové působnosti zajistí". V češtině se opět podmět přivlastňuje zájmenem "svůj". Mělo by být "ve své rozpočtové působnosti", to jest v působnosti příslušného správce rozpočtu, ne jiného správce, tak jak je to tam napsáno. Protože § 24 uvádí v odst. 1, že vykonává interní audit veřejného subjektu v rozpočtové působnosti tohoto správce. Je jasné, o co se jedná. Chybné použití přivlastňovacího zájmena a opakování slov o rozpočtového působnosti lze vynechat.

Tady jsem vám, dámy a pánové, představil několik pozměňovacích návrhů, ke kterým se přihlásím v podrobné rozpravě. Ale jak už jsem řekl na začátku, jedná se o kontrolu ex ante, tedy abychom dopředu věděli, že budeme dobře alokovat zdroje a nebudeme mrhat prostředky. Jedná se o důležitý zákon, o jeden z nejdůležitějších zákonů pro fungování našeho státu. Ale prosím vás, ne že to tady takhle předložíte z Ministerstva financí, ani to po sobě nepřečtete - mně to tak přišlo i na tom výboru, kdy jsem se do toho díval, že to prostě po sobě nikdo nečetl, naflákal tam plno chyb, a pak to sem předložil ve spěchu jenom proto, že je to navázáno opět na Evropskou unii, že nám Evropská unie něco poslala a že je to nutné schválit, a proto to tam celé napasujeme. To je už několikátý zákon, co to tady takhle děláme. Je to opravdu tristní. A uživatel zákona, když to potom vezme do ruky, tak se v tom nedokáže vyznat, protože tam bude plno překlepů, plno dalších věcí.

Pane ministře, zkontrolujte si tyto věci a případně legislativně technické úpravy, gramatické chyby načtěte na začátku třetího čtení, kde ta možnost je. Opravdu to vypadá hloupě. Nechci se vás zastávat, ale podle mě ne že by to psali diletanti, ale opravdu to nikdo po nich nekontroloval.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. S přednostním právem pan ministr. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Ivan Pilný Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, je zbytečné říkat, že jsem ministrem deset dní a že se seznamuji se základními principy práce ministerstva. Já bych chtěl poděkovat panu poslanci Klánovi, že si dal práci s přečtením tohoto zákona a provedl v něm jazykovou korekturu. Tu určitě budeme v legislativně technických připomínkách respektovat.

Teď se nebudu vyjadřovat k připomínkám, které jsou snadno opravitelné, protože je to opravdu především jazyková korektura, ale vyjádřím se jenom k pozměňovacím návrhům, ke kterým má Ministerstvo financí odmítavé stanovisko.

Pozměňovací návrh, který je tedy označen č. 1, s tím Ministerstvo financí nesouhlasí, a to z důvodu: cíl řízení a kontroly veřejných financí byl v původních verzích k návrhu zákona širší. Dle doporučení Legislativní rady vlády byl cíl zúžen do aktuální podoby tak, aby odpovídal předmětu návrhu zákona k ochraně veřejných financí. Doplněním uvedené věty by návrh zákona upravoval mnohem širší okruh vztahů, než je zamýšleno. Řízení rizik je jedním z povinných řídicích a kontrolních mechanismů, jehož zavedení návrh zákona stanovuje v § 10. Je to jeden ze základních pilířů systému řízení a kontroly veřejných financí a nástroj pro dosažení základního cíle nakládání s veřejnými prostředky efektivně, účelně a hospodárně. Mimo tento řídicí a kontrolní mechanismus zákon upravuje i další povinné řídicí a kontrolní mechanismy a dále ponechává na každé organizaci státní správy nebo územním samosprávném celku, aby v případě potřeby zavedl i další opatření, která by mohla přispět k ochraně veřejných prostředků.

Cíl zákona je také výsledkem jednání s připomínkovými místy, která se explicitně vyjádřila, že požadují úpravu řízení rizik především legislativní cestou. Jenom připomínám, že návrh zákona byl zaslán 121 připomínkovým místům a bylo celkem obdrženo 2 365 připomínek, z toho 1 363 zásadních. To znamená, že tento návrh zákona nebyl šit horkou jehlou a rozhodně nepropadl do Poslanecké sněmovny bez důkladného připomínkového řízení.

Pozměňovací návrh č. 2, se kterým Ministerstvo financí také nesouhlasí. Návrh zákona stanovuje povinnost řídit interní audit v případě splnění kritérií, která jsou výsledkem shody s připomínkovými místy a reflektují potřebnost tohoto mechanismu v daných organizacích. U organizací s nízkou mírou rizika nemá smysl v souladu se zásadou přiměřenosti útvar interního auditu zřizovat a funkci interního auditu nelze nahradit jinými opatřeními. S ohledem na personální problémy malých obcí a jiných malých organizací není účelné zřizovat náhradní útvary za interní audit nebo zaměstnávat další osoby, které by sledovaly spolehlivost a účinnost nastavení řídicích a kontrolních mechanismů. Takovýto mechanismus by představoval jen další náklady a administrativní zátěž. To rozhodně nechceme. Rizika organizací a územních správních celků, které nemusí dle návrhu zákona útvary interního auditu zřizovat, jsou ošetřena řídicími a kontrolními mechanismy dle § 10 návrhu zákona. Za spolehlivost a účinnost řídicích a kontrolních mechanismů zodpovídají v organizaci státní správy nebo u územního samosprávného celku konkrétní orgány a osoby. Tuto odpovědnost jim přímo stanovuje návrh zákona v § 6.

Pozměňovací návrh č. 3, ke kterému má také Ministerstvo financí nesouhlasné stanovisko.

Návrh zákona o řízení a kontrole veřejných financí se připravuje již dlouhou dobu. V případě přijetí pozměňovacích návrhů se jedná vysloveně o politické rozhodnutí a bude na Sněmovně, ke kterému dni stanoví účinnost tohoto zákona. Všechny ostatní návrhy jsou buď jazyková korektura, nebo nejsou podstatné.

Ministerstvo financí k nim má stanovisko neutrální a znovu děkuji panu poslanci Klánovi za důkladné přečtení tohoto zákona. Jenom upozorňuji, že chyby dělá každý. I pan poslanec Klán nám tady dneska říkal, že se odvoláváme na již zrušený zákon o elektronickém podpisu, který byl zrušen k září 2019. (Poslanec Klán mimo mikrofon: Říkal jsem 2016.) Nejsem si jist, ale září 2019 asi ještě nebylo.

Pak bych se vyjádřil k návrhu pana poslance Vilímce, který byl osvojen rozpočtovým výborem. Ministerstvo financí nesouhlasí s tímto pozměňovacím návrhem a odůvodnění je následující. Návrh zákona nestanovuje povinnost zpracovat výroční kontrolní zprávu nově. Obdobná povinnost vyplývá pro malé obce, příspěvkové organizace a dobrovolné svazky obcí i ze zákona č. 330/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů. Výroční zpráva bude obsahovat jen nejdůležitější informace o řídicí ekonomické kontrole. Ve srovnání se zprávou o výsledcích finančních kontrol, která se předkládá dnes, bude výroční kontrolní zpráva výrazně zjednodušena po formální i obsahové stránce. Zpráva bude požadovat jen minimální nutné informace o řídicí ekonomické kontrole a bude předkládána jednou ročně prostřednictvím informačního systému. Bude tedy sníženo administrativní zatížení všech povinných subjektů.

Výroční zprávy jsou pro Ministerstvo financí hlavním zdrojem informací pro zaměření metodického řízení řídicí ekonomické kontroly ve veřejné správě. Na základě informací obsažených ve výroční kontrolní zprávě bude možné posuzovat vyzrálost a míru nastavení celého systému řízení a kontroly veřejných financí, jehož součástí jsou ve velké míře právě malé obce, příspěvkové organizace a dobrovolné svazky obcí. Pro zabezpečení metodické podpory těmto subjektům je nevyhnutelné zajistit si od nich zpětnou vazbu, a to v podobě poskytování informací o řídicí ekonomické kontrole v minimální nutné formě prostřednictvím výroční zprávy.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane ministře. S přednostním právem pan zpravodaj Klán, poté s řádnou přihláškou pan poslanec Vilímec.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Děkuji za obšírné zdůvodnění, proč Ministerstvo financí nepodporuje mé pozměňovací návrhy. Ostatně když jsem mluvil s panem předkladatelem, vy jste tam, pane ministře, v té době nebyl, to byla ta zajímavá vládní krize, takže tam nebyl ani pan bývalý ministr financí, ale byl tam náměstek, a když jsem se ho ptal, jakým způsobem se tvořil tento zákon, tak samozřejmě bylo mnoho připomínkových míst - desítky. Ale jasně mi také přiznali, že jsou právníci, že to psali jenom právníci a nikdy se neptali nikoho z veřejné správy. A já vám tady předkládám návrhy, které jsou z oblasti veřejné správy a jsou konzultovány s odborníky na veřejnou správu. Prostě aby se to takhle nějakým způsobem aspoň trošičku sladilo.

Nicméně nejsem si vědom, že bych řekl v září 2019, já jsem říkal v září 2016, ale to není podstatné v tuto chvíli. Důležité je, že ten zákon o elektronickém podpisu není. To je důležité vědět, že tam odkazujete na věci, které neexistují už v tuto chvíli. Tak to je opravdu potřeba nějakým způsobem opravit.

Nicméně jsem přišel ještě na jednu věc a já ten pozměňovací návrh načtu teď tady, samozřejmě ho řeknu trošku i v podrobné rozpravě, ale k tomu § 5, jak jsem říkal, že se na konci textu doplňují slova "a byla zajištěna jejich ochrana proti rizikům", tak dám tomu ještě určitou jinou modifikaci, kdy v § 5 odst. 1 se na konci textu doplňují slova "zavést systém efektivního řízení rizik včetně jejich prevence".

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane zpravodaji. Nyní pan poslanec Vilímec.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, pan poslanec Klán i pan ministr mají pravdu, ten zákon se projednává skutečně dlouhou dobu. Byl několikrát v Legislativní radě vlády, ten návrh zákona myslím jednou vrátila. A určitě ten zákon, nevím, jestli je tím hlavním instrumentem v boji proti korupci, to nevím, já ho spíš považuji jaksi za zákon o vnitřní kontrole, vnitřním auditu. Ale je pravdou, že problém toho zákona, tohoto návrhu zákona, ale i toho současného zákona je to, že samozřejmě veřejné subjekty jsou různě veliké. Jsou organizační složky státu, státní fondy, které disponují velkými rozpočtovými prostředky, a jsou také nejmenší obce, které prostě mají minimální rozpočet, ale mnohdy téměř nemají žádné zaměstnance.

Takže teď bych chtěl učinit jakousi poznámku z optiky Svazu měst a obcí, poněvadž jsem předsedou finanční komise Svazu měst a obcí, a Svaz měst a obcí jako připomínkové místo se tomuto návrhu zákona velmi věnoval. V mnoha případech byly učiněny kompromisy, konsenzus. Původně ten návrh obsahoval, aby každý veřejný subjekt povinně měl interní audit. Takže to určitě jaksi vnímám pozitivně.

V dubnu - 13. dubna zasedala finanční komise Svazu měst a obcí právě k tomuto návrhu zákona, bylo to ještě před zasedáním rozpočtového výboru, a celého zasedání, bylo to asi dvě nebo tři hodiny, se účastnil pan náměstek Tomáš Vyhnánek, takže jsme skutečně diskutovali ne legislativně technické problémy toho zákona, ale vůbec obsah zákona velmi obšírně. A samozřejmě je třeba vnímat, že vnitřní kontrolní systém na malé obci sestává v zásadě pouze ze dvou osob, jinak to ani nejde: ze starosty, který většinou není vůbec uvolněný, a účetní, která mnohdy není ani zaměstnankyně toho obecního úřadu. To je prostě třeba vnímat. A samozřejmě členové finanční komise, vesměs starostové či místostarostové, a musím říci jak malých obcí, tak i velkých statutárních měst, byli panem náměstkem ujištěni, že to zásadní v zákoně je nastavit kontrolu takzvaně čtyř očí, tedy schvalovatele a ověřovatele atd. Takže to je věc, se kterou Svaz měst a obcí jaksi když nesouhlasí, tak alespoň to vnímá, a nebude určitě držet hladovku, pokud se tento návrh zákona schválí.

Pokud se týká pozměňovacího návrhu, který schválil rozpočtový výbor, nejdřív si ho osvojil a pak schválil, rozpočtový výbor, tak to je věc, která byla skutečně diskutována asi hodinu na jednání finanční komise. A z té diskuse jednoznačně vyplynulo, že by měla být omezena nejen v tomto zákoně, ale taky v tomto zákoně povinnost každoročního statistického hlášení, která zatěžuje malé obce s malým či minimálním administrativním zázemím. Vím, a tohle jsme také prodiskutovali, že obsah závěrečné zprávy je užší než podle současného zákona, přesto bylo velké volání po tom, aby v těch případech, kdy se jedná o malé obce nebo dobrovolné svazky obcí, které nemají vůbec žádné administrativní zázemí, aby pokud možno od toho bylo upouštěno.

Finanční komise Svazu měst a obcí vyzvala svým usnesením, aby Ministerstvo financí zvážilo účelnost některých statistických povinností, předkládání toho kontrolního hlášení, toho závěrečného, to se předkládá i v současné době jednou ročně, tam není žádná změna. Víte, když jezdím, jsem sám 27 let komunálním politikem, a když jezdím po těch starostech a v těch malých obcích, tak všude slyším stesky na neustále se zvyšující administrativu, byrokracii. A ono nestačí jen o tom mluvit, že je třeba tu zbytečnou administrativu a byrokracii odstraňovat. Podle mě je potřeba začít konat.

Rozpočtový výbor, víte, když něco podobného byla diskuse před asi třemi, ne to bylo víc, pěti lety, kdy se zřídila povinnost, nejprve to mělo být povinností pro všechny obce, pak je to jenom pro obce nad 3 000 obyvatel, aby musely zpracovávat takzvaný PAP - podrobný analytický přehled. Sám jsem si ověřil, kolik s tím mají účetní práce. A řekněme si, ano, ten PAP požadoval EUROSTAT. Proto se to dělá. Ale nevím, jestli se nějaké údaje vůbec na Ministerstvu financí z toho podrobného analytického přehledu využívají. Já jsem přesvědčen, že nevyužívají. Stejně tak jsem přesvědčen, že ty výroční zprávy na Ministerstvu financí nikdo nečte. Jestli nemám pravdu, tak ať mi argumentuje pan ministr. Já jsem přesvědčený, že to nikdo nečte, že to je prostě pouze další byrokratické administrativní zatížení. A pojďme zrušit prostě to, co vlastně ani po nás v tuto chvíli Evropská unie nepožaduje. Požaduje se to z pohledu nějaké informační znalosti. Ale určitě si nejsem vědom, že by někdo někdy tyto výroční zprávy četl, zvláště pokud se to týká skutečně malých obcí.

Z toho na základě této diskuse a i po důkladném projednání první reakce zástupců Ministerstva financí byla spíše neutrální, pak asi by se přišlo na ten úřad, jak se trochu změnil ten náhled s tím, že si to Ministerstvo financí nepřeje. Ale zkusme vnímat realitu věci, že to, co nikdo nepotřebuje, nikdo ani nečte, tak se nesnažme zavádět coby povinnost - nebo ona to povinnost už je, ale snažme se tu povinnost odstranit. Víte, je to malý krůček, pokud se to přijme.

Pan ministr financí ocitoval stanovisko svého ministerstva. Věřím, že ještě bude nějaký čas na zvážení, jestli to stanovisko musí být tak příkré, jestli musí být tak negativní. Pojďme odstraňovat věci, které v zásadě, když jsem se ptal, jestli to někdo využívá, tak jsem se dozvěděl, že to téměř nikdo nevyužívá, a je to zbytné a snažme se skutečně ty věci zjednodušovat. Ten návrh se netýká těch velkých obcí, které mají povinně vnitřní audit, týká se těch malých obcí, týká se malých veřejných subjektů.

Docela mě i zaujalo, že pokud je to povinnost pro všechny organizační složky státu, tak jak je to koncipováno, a vím, že Nejvyšší kontrolní úřad je jakýmsi nezávislým orgánem a je taky organizační složkou státu, proč to Nejvyšší kontrolní úřad nemusí zasílat jako jediná organizační složka státu, tak jak je v návrhu zákona uvedeno.

Takže to pouze k nějakému dokreslení důvodů, proč jsem ten návrh podával na rozpočtovém výboru. Rozpočtový výbor ten návrh schválil. A zkusme se vcítit do reálného života a do problémů těch malých obcí. Já vím, že když to tam zůstane, to jsem také na rozpočtovém výboru avizoval, tak taky se s tím starostové naučili žít a budou s tím žít dále, ale je to zbytečné, pokud to nikdo skutečně nepotřebuje. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr financí. Vaše dvě minuty.

 

Ministr financí ČR Ivan Pilný Děkuji za slovo. Vážené kolegyně a kolegové, budu teď reagovat na příspěvek pana poslance Vilímce. V podstatě je potřeba říct, že ta výroční kontrolní zpráva se skutečně zjednodušuje, takže krok dopředu to určitě je. Mně je celkem jedno, jestli na Ministerstvu financí někdo ty kontrolní zprávy čte, nebo nečte, ale budu se určitě zajímat o to, co s těmi daty dělá a jestli vůbec něco, jestli je tam nějaký záměr s těmi daty něco udělat ve prospěch právě té veřejné správy. Pokud zjistím, že tomu tak není, že ta data jsou tam sbírána zbytečně, tak samozřejmě Ministerstvo financí změní svůj postoj k tomuto pozměňovacímu návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Ptám se, jestli má ještě někdo zájem vystoupit v obecné rozpravě. Není tomu tak, takže končím obecnou rozpravu. Ptám se, zda je případně zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Žádný další návrh na vrácení nepadl. Zahajuji podrobnou rozpravu, do které je přihlášen pan poslanec Jan Klán. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo, ještě jednou hezké odpoledne, vážený pane místopředsedo. Nebojte, nebudu opakovat pozměňovací návrhy, které jsem představoval v obecné rozpravě. Nyní se pouze přihlásím ke sněmovnímu dokumentu 6473, což jsou pozměňovací návrhy, které jsem zde představoval, a nyní načtu ještě jeden pozměňovací návrh, jak už jsem avizoval v obecné rozpravě, a to že v § 5 odst. 1 se na konci textu doplňují slova "zavést systém efektivního řízení rizik, včetně jejich prevence". Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Ptám se, zda má ještě někdo zájem vystoupit v podrobné rozpravě k tomuto bodu. Není tomu tak. Končím podrobnou rozpravu. Ptám se na případná závěrečná slova. Ani pan ministr, ani pan zpravodaj, ani ostatní zpravodajové nemají zájem, tudíž končím druhé čtení tohoto návrhu a všem děkuji.

Dovolte mi přečíst několik omluv. Omlouvá se paní poslankyně Pavla Golasowská od 16.45 do konce jednání, omlouvá se pan poslanec Jiří Holeček mezi 16.30 a 21.00 z rodinných důvodů a omlouvá se pan poslanec Martin Komárek od 18.30 do konce jednacího dne z osobních důvodů.

 

Otevírám bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.