(18.00 hodin)
(pokračuje Hovorka)

Pro obce by zajištění sociálního bydlení bylo dobrovolné, pokud by se do systému zapojily, musely by vypracovat plán, kolik sociálních bytů a pro koho budou potřebovat. Pokud by se obce do systému nezapojily, zajišťoval by sociální bydlení Státní fond rozvoje bydlení. Ponechám stranou ty náklady, které s tím jsou spojeny, ale jedna sporná věc je tady v tom, že obce mají sociální byty přidělovat potřebným dobrovolně, a kdyby tak neučinily, poskytoval by je Státní fond rozvoje bydlení. Vůbec ale není jasná nákladové položka. Chybí jakýkoliv normativ na výstavbu bytů pro sociální bytovou jednotku s ohledem na lokalitu. A když nejsou stanoveny normativy, tak jak se bude kontrolovat předražený sociální objekt například s deseti byty po rekonstrukci?

Teď se zmíním o rizicích tohoto zákona. Zákon nezamezuje rozšiřování vyloučených lokalit, naopak k tomu v současném znění spíše vybízí. V důsledku přijetí zákona vznikne řada dalších sociálně vyloučených lokalit a riziko segregace naroste. Levné byty, levné lokality se všemi negativy. Dojde zákonitě k rozkolísání trhu s malometrážními byty a ke změnám tržního nájemného. Cenová regulace ze strany státu podkopne cenu v místě obvyklou, ale paradoxně může dojít i k jejímu zvýšení. Normativy pro cenové kalkulace na pořízení a provozování sociálních bytů nejsou stanoveny s vazbou na místní cenu. Stávající znění zákona počítá s tím, že se plošně zruší dávky na bydlení vyplácené do nevyhovujících prostor, nehledě na to, budou-li mít lidé alternativu v podobě sociálního bydlení, nebo ne. V důsledku toho by ale mohly skončit na ulici desetitisíce lidí, a přechodné období není dostatečnou zárukou. Zákon má jednoznačně svázat sociální práci a sociální bydlení. Má být stanoveno, na jaký časový úsek jsou jednotlivé typy bydlení poskytovány.

Můj závěr z tohoto zákona je takovýto: Když chceme začít, stát musí zajistit fungování systému s jasnými hranicemi. Tento zákon ale žádné hranice nemá. Jsem přesvědčen, že takovýto chaotický zákon nelze opravit. Ostatně řada připomínek z Ministerstva pro místní rozvoj obsahuje, že zákon je chaotický, že nemá sjednocené pojmosloví, definované pojmy apod. Podle mého názoru je nutno připravit nový zákon v minimalistické verzi a potom případně uvažovat o jeho rozšíření.

To jsou mé připomínky k tomuto zákonu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Karel Fiedler, který ale není přítomen, mažu tedy jeho přihlášku. A dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, navážu na tu svoji faktickou poznámku. Sociální bydlení je vážné téma a dovolte mi, abych k tomu řekl pár vět.

Pokud chceme, aby sociální bydlení fungovalo efektivně a aby ti, kteří samozřejmě už nemohou, to znamená senioři, zdravotně postižení nebo jiní lidé, kteří mají své problémy, které jim neumožňují se zařadit do normálního řádného života, tak pro ten zbytek, pokud ten zákon nebude mít motivační prvky, tak prostě budeme jenom utrácet peníze. A když mluvím o efektivitě, tak rozhodně si nemyslím, že stát je ta instituce, která vždycky je nejvíc efektivní. Většinou to tady kritizujeme, že je tomu právě naopak. A kdo efektivně může tady zasáhnout, jsou obce.

Možná bych uvedl několik faktů z minulosti. Obce většinou po roce 1989, resp. 1991, kdy vznikly už jako právní subjekty, privatizovaly bytové fondy s tím, že většina bytového fondu nemá být ve správě obce, že to je privátní záležitost, ať je to formou družstev, ať je to formou osobního vlastnictví, a většina obcí to takto udělala až na výjimky. Ale samozřejmě i na obcích nejsou žádní nevzdělanci a neznalí situace, část těch bytů se prostě nikdy nezprivatizovala, zůstala ve vlastnictví obce. Nakonec některé byty se postavily i po těchto letech, speciálně mám na mysli domy pro seniory, někdy označované jako domy s pečovatelskou službou, kde k tomu byly zajištěny další a další služby, kde zůstalo regulované nájemné, a pak samozřejmě sociální byty pro ty potřebné, ovšem s motivačním prvkem, že ten sociální byt není navždycky, že je na dobu určitou, že se bude zjišťovat, zda ten dotyčný nájemník má chuť pracovat, zda chce nějakým způsobem se vymanit z té situace, do které se dostal. A musím říct, že takto to funguje. Já řeknu příklad. My jsme měli asi 5 tisíc bytů v našem městě, privatizovali jsme cca 4 200, 800 nám zbylo na sociální účely a dalších asi, já nevím, 200 jsme postavili, nebo 300, teď to z hlavy nevím. Domnívám se, že obce skutečně vědí nejlépe, jak to je, jak by to mělo být. (V sále je hluk.)

Musím říct, že tento návrh zákona mě fascinuje v tom, že vlastně... Já počkám... Tento návrh zákona mě fascinuje tím, že ne že umožňuje dva způsoby sociálního bydlení, tak jak je v tom zákonu napsáno, ale ty systémy jsou tři. Zapomíná se, že většina obcí, protože radní a představení obce rozhodně nejsou hloupí a vědí, proč to dělají, tak prostě sociální byty dneska provozuje a má a samozřejmě ten rozdíl nájmů doplácí ze svých peněz, ze svého rozpočtu.

Takže já si myslím, že pokud chceme udělat efektivní zákon o sociálním bydlení a ne si jenom splnit čárku v koaličním programu, tak ten hlavní pohled by měl být upřen směrem k obcím, jak to udělat. Protože situace v celém státě není stejná. Já chápu, že tady máme vyloučené sociální lokality, někde více, někde méně, ale je to vždycky na konkrétním místě, kde je konkrétní samospráva, a té bychom měli vytvořit podmínky takové, aby si s tímto problémem mohla poradit.

Já už jsem protestoval někdy při výroční zprávě fondu rozvoje bydlení, že by tam mělo spadnout financování jak výstavby, tak oprav, tak provozu sociálních bytů. Já si opravdu nedovedu představit, jak to v těch obcích bude probíhat, protože některá obec možná se do toho systému bude chtít přihlásit, jiná ne, ale vůbec to neznamená to, že v té obci, která by se nechtěla přihlásit, že nemůže najednou do toho vstoupit ten státní fond, koupit pozemek a stavět tam sociální bydlení, dokonce řekl bych s nesouhlasem vedení té obce. Tady to vidím jako velmi problematické a myslím si, že toto by se dít nemělo.

Co se týká toho, kdo se přihlásí do toho systému, to je taky velmi zajímavé. Já jsem si to přečetl, že patřičný orgán obce pak v těch zvláštních ustanoveních, že je to rada, tam, kde není rada, je zastupitelstvo. Tak já si myslím, že pokud budeme rozhodovat o takto vážných věcech v obci, tak by to mělo být vždy zastupitelstvo obce, protože to není jenom otázka na čtyři roky, kdy je zvolena rada, koaliční rada, a kdy někdo tomu městu vládne, ale mělo by to rozhodovat celé zastupitelstvo, protože rozhodně ta rozhodnutí jsou na delší období, než je volební období daného vedení a rady města.

Kolega Hovorka už to tady říkal, že se obává, že by v případě výstavby dalších bytů mohly vznikat další vyloučené lokality. A to si myslím, že je pravda, protože kromě seniorů, kde to funguje bez problémů, tak v případě bytů, kde by se umísťovali sociálně potřební, to vidím jako velký problém. A také máme s tím z těch obcí a měst své zkušenosti, protože se to bohužel v řadě případů stalo, a ne cíleně. Prostě sestěhovalo se to tam tak nějak bez nějakého dohledu, dozoru, bez řízení a pak s tím byly vždycky velké problémy. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP