(9.20 hodin)
(pokračuje Vondráček)
Další návrh je návrh pana poslance Bendy, aby bod 341 byl pevně zařazen dnes po polední přestávce, tedy na 14.30. Jedná se o bod odpovědi Andreje Babiše.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Jedná se o hlasování číslo 124, přihlášeno 151 poslanců, pro 71, proti 38, tento návrh přijat nebyl.
A posledním návrhem, o kterém budeme hlasovat, je návrh pana kolegy Kaňkovského, který navrhuje zařadit bod 183 sněmovní tisk 1020, je to zákon 268/2014 Sb., na středu 7. 6. na 14.30.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Jedná se o hlasování číslo 125, přihlášeno 153 poslanců, pro 75, proti 32, tento návrh nebyl přijat.
Ještě bych přečetl jednu omluvu. Omlouvá se pan Andrej Babiš dne 24. května z pracovních důvodů, tedy na celý jednací den. Ostatní omluvy máme přečteny.
Tím jsme se tedy vypořádali se změnou programu a budeme pokračovat pevně zařazeným bodem 260, který tímto otevírám.
260.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb.,
o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1053/ - třetí čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček a zpravodaj garančního výboru, kterým je hospodářský výbor, pan poslanec Jiří Valenta. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 1053/3, který byl doručen 28. dubna 2017. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 1053/4.
A nyní se ptám pana navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Má zájem. Pane ministře, máte slovo.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ve třetím čtení projednáváme návrh zákona, kterým se mění zákon o elektronických komunikacích a zákon o České televizi. Jak již bylo řečeno v průběhu prvního a druhého čtení, důvodem pro zpracování tohoto zákona je zajištění a realizace procesu přechodu na nový, spektrálně efektivnější standard digitálního televizního vysílání, tzv. DVB-T2, jako součást části realizace strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání, kterou v loňském roce schválila vláda ČR. Přechod na tento nový formát je cestou pro rychlé a včasné uvolnění rádiových kmitočtů pásma 700 MHz v souladu s příslušným rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady. Volba přechodu na DVB-T2 je z hlediska udržitelnosti bezplatného zemského televizního vysílání pro ČR a české občany nejefektivnější a sociálně nejšetrnější cestou k zajištění tohoto evropského rozhodnutí.
Dále návrh zákona obsahuje aspekty posilující ochranu spotřebitele v oblasti elektronických komunikací a postavení Českého telekomunikačního úřadu v oblasti regulace.
Návrh zákona projednal hospodářský výbor, který je zároveň výborem garančním. Chtěl bych poděkovat za poměrně širokou diskusi, která proběhla na tomto výboru. Hospodářský výbor se vypořádal s pozměňovacími návrhy, odmítl návrh na vrácení zákona do druhého čtení, nicméně nedoporučil přijetí zákona jako celek. K této skutečnosti bych chtěl uvést, že žádný poslanec nehlasoval proti tomuto návrhu zákona, pro jeho přijetí bylo 6 poslanců a 6 se zdrželo hlasování.
Pokud jde o témata, která otevřela svou kampaní Česká asociace satelitních operátorů, dovolte mi se k nim také vyjádřit.
Tato asociace především napadá a zpochybňuje navrhovaný postup přechodu na nový formát digitálního vysílání a kompenzace nákladů poskytovatelům tohoto vysílání, které budou mít s tímto vynuceným - podotýkám vynuceným - přechodem. Předně je třeba zdůraznit, že platforma satelitního vysílání je přímým konkurentem zemského digitálního vysílání, které je pro občany bezplatné. Je tedy jejich obchodním zájmem narušit současný stav a rovnováhu na trhu televizního vysílání a získat z toho maximum ve svůj obchodní prospěch. Jedná se tedy jednoznačně o konkurenční boj, o snahu připravit české domácnosti o jedinou bezplatnou televizní platformu.
K otázce veřejné podpory musím uvést, že samotné přijetí návrhu zákona nezakládá veřejnou podporu, ale stanovuje pravidla, podle kterých může být veřejná podpora případně poskytnuta. Návrh zákona explicitně obsahuje pojistku, aby nebyla vyplacena nedovolená podpora, tedy bude možné uhradit pouze efektivně a účelně vynaložené náklady pouze o úspěšném řízení před Evropskou komisí.
Zde bych chtěl ocitovat § 27 odst. 5 navrhovaného zákona o elektronických komunikacích v souvislosti s úpravou úhrady efektivně a účelně vynaložených nákladů držitelů oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Text zní: Je-li ve vztahu k úhradě efektivně a účelně vynaložených nákladů podle odstavce 1 vedeno řízení před komisí ve věci veřejné podpory, považuje se za řízení o předběžné otázce. Důvodová zpráva pak objasňuje, že předběžnou otázkou je míněna předběžná otázka podle správního řádu. Ten v ustanovení § 64 stanoví, že správní orgán může přerušit správní řízení, pokud probíhá řízení o předběžné otázce. Nové znění ustanovení § 29 odst. 5 zákona o elektronických komunikacích v návaznosti právě na § 64 správního řádu bylo do této novely zákona vtěleno proto, aby vytvořilo procesní rámec odpovídající českému právnímu řádu. Primární právo Evropské unie, které je přímo aplikovatelné, členským státům zakazuje provést opatření veřejné podpory před jeho schválením Evropskou komisí.
Co se týče problematiky prodloužení přídělu rádiových kmitočtů, což byla jedna z dalších výhrad, jedná se o postup, který musí být realizován ve správním řízení, tedy v souladu se zákonem. Obdobný institut byl použit v rámci přechodu z analogového na digitální televizní vysílání, kdy provozovatelé celoplošného televizního vysílání si mohli požádat o prodloužení doby platnosti o osm let a mohli si rovněž požádat o tzv. kompenzační licenci. Pro úplnost bych chtěl také konstatovat, že z důvodu veřejného zájmu byly kmitočty pro zemské televizní vysílání udělovány bezplatně a s ohledem na zachování kontinuity celoplošného zemského televizního vysílání se vůbec nepředpokládalo, že by tyto kmitočty byly alespoň do roku 2030 předmětem vydražení. Také rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady k uvolnění kmitočtů pásma 700 MHz předpokládá, že členské státy přijmou podle konkrétní situace taková opatření, která zajistí udržitelnost bezplatného zemského televizního vysílání nejméně do roku 2030. ***