(16.50 hodin)
(pokračuje Adamec)
Zaměstnanci jsou již dostatečně chráněni tím, že seznámení s rozvrhem pracovní doby nebo s jeho změnou je v případě lhůty kratší než 14 dní možné pouze na základě dohody, to znamená s jejich souhlasem. Já tento bod skutečně považuji za nadbytečný a navrhuji ho tímto pozměňujícím návrhem vypustit.
A pak ještě má tento pozměňující návrh druhou část. V části první článku jedna se za bod 44 vkládá nový bod 44A, který zní: Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen poskytovatelem pracovnělékařských služeb v případech a za podmínek stanovených pro pracovnělékařské služby zvláštním zákonem. Tím zákonem se rozumí zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.
Jedná se o to, že noční práce je jedním z bezpečnostních rizikových faktorů, které mohou ovlivnit zdravotní způsobilost k práci, a souhrnně jsou tyto faktory uvedeny v prováděcím právním předpise, v zákoně o specifických zdravotních službách. Navrhuje se úprava zákoníku práce v § 64 odst. 2 tak, že v případě povinnosti zaměstnavatele zajistit pracovnělékařské prohlídky pro zaměstnance pracující v noci se odkazuje na postup podle zákona o specifických zdravotních službách. Pracovnělékařské prohlídky související s noční prací budou vymezeny v prováděcí vyhlášce s tím, že jejich periodicita bude stanovena na dva roky. Úhrada vstupní lékařské prohlídky v souvislosti s noční prací bude prováděna podle ustanovení § 59 zákona č. 373/2011 Sb.
Navržená úprava je součástí vládní novely zákona o specifických zdravotních službách, sněmovní tisk č. 874, část třetí, článek 4, bod 2. Legislativní postup tohoto tisku však získal značné zpoždění a není jisté, zda bude dokončen včas, nicméně mělo by to být podle tohoto tisku.
Dámy a pánové, seznámil jsem vás velmi stručně se svými pozměňovacími návrhy. Jsem rád, že jste mě vyslechli a že jsem mohl některá ustanovení přečíst až třikrát. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, dovolte i mně, abych řekl nebo okomentoval některé části navrhovaných změn zákoníku práce, dokumentu, který se týká opravdu mnoha oblastí a měl by vyváženým způsobem chránit nejenom zaměstnance, ale také zaměstnavatele. A myslím si, že čím bude tento zákon jednodušší, tím snadnější bude jej dodržovat, a čím pružnější bude, tím vlastně bude lépe i lidem na pracovním trhu.
Já jsem si dovolil navrhnout několik pozměňovacích návrhů, které bych stručně jenom vysvětlil, a okomentuji je potom podrobně v podrobné rozpravě.
Nejprve ke sněmovnímu dokumentu číslo 5954, což je pozměňovací zákon (návrh), kde se v jedné části zrušuje, v § 38 odst. 3 zrušuje odstavec 3, a týká se to předkládání odborové organizaci zprávy o nově vzniklých pracovních poměrech. Jde o povinnost zaměstnavatele, že takovouto zprávu by měl ze zákona předkládat každý zaměstnavatel odborové organizaci. Myslím si, že už je to relikt minulosti, že to je zpráva, která pokud nebude, protože se stejně odborové organizace pravidelně scházejí s vedením společnosti a projednávají záležitosti týkající se zaměstnanosti, není potřeba, aby něco takového striktně bylo dáno zákonem. Myslím si, že je to úprava nadbytečná a v tuto dobu už opravdu nedůvodná. Jde o přebírání úpravy zakotvené již v dávno zrušeném zákoně č. 37/1959 Sb., kde podávání případných zpráv by mělo být dnes už předmětem vzájemné dohody obou smluvních stran, tudíž zaměstnavatele i případně odborové organizace reprezentující zaměstnance.
Další návrh, který jsem podal, je zrušení § 99, který se týká pracovní doby, práce přesčas, možnosti požadovat práci ve dnech pracovního klidu a noční práci se zřetelem na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, protože jde o úpravu, kterou, myslím, už není potřeba upravovat zákonem. Uvedená opatření v oblasti hromadné úpravy pracovní doby i práce přesčas, možnost požadovat práci ve dnech pracovního klidu a noční práci se zřetelem na bezpečnost a ochranu zdraví při práci jsou zcela v kompetenci zaměstnavatele, který je však povinen je nastavit a realizovat v souladu s pracovněprávními předpisy a právní úpravou a projednat je s odborovou organizací. Na této skutečnosti se nic nemění. Projednání uvedených opatření si mohou odbory se zaměstnavatelem dohodnout v kolektivních smlouvách, případně využít obecné úpravy o projednání záležitostí s odbory podle zásady co není zakázáno, je dovoleno. Je to řešeno v § 287 odst. 2 např. písmeno g).
Další můj návrh se týká spolurozhodování odborové organizace o vyslání zaměstnanců na pohřeb spoluzaměstnance. Navrhuji, aby v § 199 odst. 2 právě slova "včetně případného spolurozhodování odborové organizace o vyslání zaměstnanců na pohřeb spoluzaměstnance" byla zrušena. Myslím si, že jde zrovna tak o přežitou právní úpravu v oblasti úpravy jiných důležitých osobních překážek v práci. Na straně zaměstnance jde o situaci, kterou lze zcela určitě řešit vzájemnou dohodou zaměstnavatele s odborovou organizací, případně individuálně se zaměstnanci. Určitě jste se už setkali s takovou smutnou záležitostí. Neznám zaměstnavatele, který by neumožnil kolegům z práce se případně zúčastnit této smutné události někoho z jejich kolegů, se kterým pracovali třeba i v minulosti, když už třeba není v tom pracovním poměru, byl dlouhodobým zaměstnancem. Znám spoustu případů, kdy takto zaměstnavatel postupoval. Naopak neznám situaci, že by zaměstnavatel něco podobného neumožnil, nehledě na to, že i takovýto problém je možné upravit konkrétně kolektivní smlouvou a není potřeba mít takovéto přesné zákonné opatření. Je to podle mě paragraf zcela nadbytečný.
Dále navrhuji, aby v § 203 odst. 2 písm. b) a c) byla zrušena a dosavadní písmena d) až l) se nově označila jako b) až j), přičemž musím říci, že požadavky úmluvy MOP č. 135 o ochraně zástupců pracovníků v podniku a úlevy, které jim mají být poskytnuty, jsou v maximálním rozsahu upraveny už v § 203 odst. 2 písm. a) a také v § 277. ***