(18.40 hodin)
(pokračuje Rais)
Platí či neplatí, nepřítomný pane předsedo vlády, vámi podepsaná koaliční dohoda, podle níž musíte před podáním demise kteréhokoliv ministra konkrétní strany či hnutí získat nejprve souhlas předsedy konkrétní strany či hnutí, a pak teprve následně tuto demisi podat prezidentu vlády? Ano, či ne?
Moje představa o stabilitě, která je klíčovou podmínkou pro pokračování práce Sněmovny, je zjevně na hony vzdálená představě mnohých účastníků tohoto jednání. Zrovna to vidím. I přesto si vás dovoluji požádat, vraťme se k práci pro lidi. Je před námi státní rozpočet na příští rok, řada legislativně nedokončených zákonů, základní zákony, které mohou výrazně zpomalit či zrychlit výstavbu, jako je např. stavební zákon, který nám pravděpodobně vrátí Senát k dalšímu projednání. Zákony v sociální oblasti atd. Proto můj apel. Vraťme se k tomu, proč zde jsme. Rozhodně nesuplujme orgány činné v trestním řízení, ale pracujme pro lidi zejména v legislativní oblasti. A tento apel považuji dnes za mimořádně aktuální.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní s přednostním právem, ptám se, pan... Tak faktická poznámka pan poslanec Sklenák, předseda Sklenák. Máte slovo, prosím.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Ono je to docela náročné a únavné poslouchat všechny ty projevy, ale snažím se. Snažím se o to. A prostě nerozumím tomu, proč tady neříkáte pravdu. Když mluvíte o koaliční smlouvě a říkáte, že předseda vlády musí získat souhlas předsedy koaliční strany pro odvolání ministra - vždyť to není pravda! Já tady mám tu koaliční smlouvu. Tak můžu to přečíst? "Smluvní strany respektují ústavní právo předsedy vlády navrhovat prezidentu republiky jmenování a odvolávání členů vlády. Pro každý takový krok musí předseda vlády hledat podporu příslušné koaliční strany." Hledat podporu a získat souhlas, já v tom vidím rozdíl. A víte, proč je v tom rozdíl? Protože když jsme my společně koncipovali koaliční smlouvu, tak jsme si byli dobře vědomi, že ji nemůžeme koncipovat tak, aby byla v rozporu s Ústavou. Předseda vlády, členové vlády i my všichni poslanci máme svá ústavní práva. A není prostě možné, tak jak vy si to představujete, napsat do koaliční smlouvy, že všichni koaliční poslanci budou hlasovat tak, jak jim řekne předseda, nebo něco takového. Proto jsou v té koaliční smlouvě formulace musí se hledat podpora, měl by respektovat atd. Protože nemůžete jít přes práva daná Ústavou. Tak nemluvte o tom, že jsme museli mít nějaký souhlas. Tady jde o to, aby předseda vlády nerozhodoval autoritativně bez konzultací, bez hledání podpory. Ale to, že má to ústavní právo, aby mohl kohokoliv odvolat, to mu samozřejmě nemůžete upřít. (Tleská část poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Nyní se omlouvám panu poslanci Fiedlerovi, že jsem ho přeskočil. Jeho faktická poznámka. Prosím.
Poslanec Karel Fiedler: Omluva se přijímá.
Tak jsme právě slyšeli, že vicepremiér vlády asi není schopen rozumět psanému textu. Protože to, co tady četl kolega Sklenák, já jsem si to už také našel, to bylo naprosto evidentní.
Ale já jsem chtěl reagovat na kolegu Karla Raise. Jsem velmi rád, že to tady zaznělo, že to zopakoval, že to byla daňová optimalizace. Já si to myslím také, jsem o tom také přesvědčen, že to, co provedl pan vicepremiér Babiš s tou jednou a půl miliardou korunových dluhopisů, které mu dávají denně 250 tisíc nezdaněných peněz, 250 tisíc nezdaněných peněz denně, 90 milionů ročně, že to byla daňová optimalizace. A my jsme si na rozpočtovém výboru, vysvětloval to tam podrobně pan poslanec Kalousek, jak to je, že ta daňová optimalizace není přípustná, pokud vede k vyhnutí se placení daní u těch korunových dluhopisů. Takže je to v rozporu s našimi právními předpisy. Tak to bylo prezentováno.
A ještě to má i morální text, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího. Jestli se váš pan předseda postaví tady před mikrofon a vše tady přesvědčuje, občany této republiky, jak on je proti tomu, aby se vyhýbaly firmy a lidé placení daní, jak on proti tomu bojuje, jak tohle bude potírat, a vy tady přiznáte, že si 90 milionů ročně udělá daňovou optimalizaci, tak to je naprostý skandál! A to tedy opravdu je fraška, jestliže tento vicepremiér vlády na jedné straně mluví o tom, jak bude potírat daňové úniky, a na druhou stranu vy tady vesele přiznáváte, že to daňová optimalizace, vyhýbání se placení daní, je.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám za přesné dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Karel Rais. Vaše dvě minuty, pane poslanče.
Poslanec Karel Rais: Děkuji. Já doufám, že to stihnu za ty dvě minuty. Tak k tomu, co říkal tady kolega Fiedler, tak jako první, kdo využil, nebo říkám zneužil dluhopisy, byl stát. A stát si samozřejmě mohl za vládnutí tehdejšího vedení sehnat peníze jinak než tímto způsobem. A použili to prostě s cílem, proto taky byl ten zákon v podstatě vydán. Tak to byla první věc.
A směrem ke kolegovi Sklenákovi. Je tam určitě hledat podporu, tak bych se chtěl zeptat pana předsedy vlády, kdyby tady byl, kde tedy tu podporu hledal a kde, kdy proběhla ta jednání. Já mám pocit, že se s prominutím sebral a šel přímo za panem prezidentem a nikoho se na nic neptal. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní s řádnou přihláškou do obecné rozpravy pan poslanec Kostřica, připraví se pan poslanec Zlatuška. Prosím.
Poslanec Rom Kostřica: Dobrý večer, vážený pane předsedající, dámy a pánové.
Pane ministře Babiši, nepřítomný, vy se opakovaně rozčilujete, že někde zveřejnil pravděpodobně nelegálně věci, které jste jednou řekl. Ani vy sám jste nepopřel jejich autenticitu. Mimochodem se nejedná o nic neobvyklého. Vzpomeňme si, že v době krize vlády vedené premiérem Nečasem vyšlo najevo, že pravděpodobně policie odposlouchávala osobní telefon premiéra. V médiích to bylo tehdy dokonce potvrzeno. Mě osobně informoval náš honorární konzul ve Velké Británii, konkrétně pan Paul Millar, že si tehdy toho povšimli, s údivem a znepokojením to komentovali členové Sněmovny lordů, a dokonce snad i tehdejší premiér Cameron. Čili nic nového na naší politické scéně. Byla provedena tehdy obrovská razie prostřednictvím URNA, která nepřinesla kromě nějakých chybějících účtů za kabelky nic nového. Nicméně tehdejší premiér se zachoval jako slušný člověk a politickou scénu sám opustil.
Já bych vás chtěl požádat, abyste si z toho vzal příklad a odstoupil nejenom ze své funkce ministra financí, ale abyste odstoupil z politické scény České republiky vůbec. Nechci zde opakovat veškeré a mnohé vaše prohřešky proti politické etice, z nichž každý jeden z nich by stačil k tomu, abyste politickou scénu měl dobrovolně opustit.
Velmi nerad bych znovu zažil ten pocit, když jsme se před rokem 1989 po veškerých peripetiích dostali na takzvaný Západ, aby se na nás pohlíželo jako na minimálně občany nějaké banánové republiky, nebo hůře jako na zaprodance komunistického režimu. Po roce 1989 zde již dvakrát zmíněný prezident Havel dokázal získat svou osobností, vyjadřováním a postoji celosvětový respekt demokratického světa pro naši Českou republiku, který žádná jiná země vymanivší se z komunistického jha a područí nezískala. Nemyslím si, že by nějakému dalšímu politikovi americký Senát dlouhodobě tleskal vestoje. Obávám se, že prezident Havel by se musel nyní obracet v hrobě, pokud by slyšel obsah této vaší kauzy. ***