Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

3.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb.,
o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 927/7/ - vrácený Senátem

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy a usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 927/8. Vítám mezi námi paní senátorku Jitku Seitlovou. Vítejte paní senátorko.

Prosím, aby se k usnesení Senátu a předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřila paní ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážená paní senátorko, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, dnes zde před vás předstupuji již počtvrté s tímto návrhem zákona, zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, dále pouze stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů. Ráda bych zmínila, že tato novela s sebou nese 44 dalších změn v souvisejících zákonech.

Poslanecká sněmovna 5. dubna 2017 vyslovila souhlas s vládním návrhem novely stavebního zákona ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou. Senát projednával návrh novely stavebního zákona na svém jednání 7. června 2017, kde tuto novelu schválil s přijatými pozměňovacími návrhy. Dnes, osobně doufám, se dostáváme do konce legislativního procesu a předstupuji před vás se zákonem, který doznal změn v Senátu, a proto byl také vrácen Poslanecké sněmovně.

Chtěla bych možná v úvodu zase trochu přiblížit, že příprava tohoto zákona byla velmi složitá, velmi náročná, v podstatě byly zapojeny všechny resorty, kraje, obce, města, aktéři od asociací, svazů apod. Samozřejmě tento zákon jako stavební zákon je horizontální proto, aby mohla fungovat spousta aktivit podle kompetenčního zákona ostatních resortů.

Ráda bych znovu zmínila, co je cílem té novely. Cílem té novely je zjednodušit, ztransparentnit a zrychlit získávání stavebních povolení. Osobně doufám, že ať už ve verzi sněmovní, tak ve verzi senátní se nám to podařilo.

V rámci Senátu bylo navrženo několik, ne stovky, pouze několik pozměňovacích návrhů, kde Senát několik přijal, některé nepřijal, a já bych vás nyní seznámila s těmi klíčovými, které se týkají jednak stavebního zákona, toho horizontálního, který je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj, ale následně i klíčovými pozměňovacími návrhy, které přijal Senát České republiky v rámci souvisejících zákonů.

Co se týká stavebního zákona, tak v oblasti územního plánování byl na plénu Senátu odsouhlasen pozměňovací návrh, který umožní pořizovat nový územní plán i na základě zprávy o uplatňování územního plánu. Tato zpráva se zpracovává v souladu se stavebním zákonem povinně pro každý územní plán a je předkládána zastupitelstvu příslušné obce nejméně jednou za čtyři roky od vydání územního plánu. Obecně lze říci, že toto vyhodnocení může vyústit ve tři základní možnosti dalšího postupu, a to: územní plán i nadále vyhovuje potřebám obce na rozvoj a není potřeba žádných dalších změn, nebo územní plán je nutné v dílčích částech změnit, a je tedy potřeba přistoupit ke změně územního plánu, nebo je nezbytné vyhotovit zcela nový územní plán. Dosud však na základě této zprávy nebylo možné pořídit zcela nový územní plán, pouze jeho změnu. Pozměňovací návrh ze Senátu toto mění, to znamená, že tím mohou odpadnout některé dosud nezbytné procesní kroky a celý proces pořízení územního plánu může být urychlen.

Co se týká další zásadní změny, která přišla ze Senátu zpět do Poslanecké sněmovny, je druhý, podle nás, Ministerstva pro místní rozvoj, klíčový pozměňovací návrh, který směřuje do územně plánovací činnosti a je vázán také na pozměňovací návrh, který byl uplatněn zde v Poslanecké sněmovně a který posouvá platnost starých územních plánů až do roku 2022. Senát k tomuto pozměňovacímu návrhu přijal další změnu, která spočívá v následujícím: Je navrženo, aby po 31. 12. 2020 nebylo možné pořizovat změny těchto starých územních plánů, to znamená, že pokud město bude pořizovat aktualizaci územního plánu, tak po roce 2020 může jenom dokončit tuto změnu, ale po roce 2020 nemůže již navrhovat nové změny.

Nyní zde budu hovořit o klíčovém pozměňovacím návrhu, který Senát přijal. Týká se souvisejících zákonů, které souvisí s novelou stavebního zákona.

Správní řád. Byl přijat pozměňovací návrh, který směřuje k novele správního řádu a přímo se váže na pozměňovací návrh, který schválila Poslanecká sněmovna, a týká se § 4 stavebního zákona. Změnou tohoto ustanovení přijatého v Poslanecké sněmovně byla zavedena zcela speciální pravidla pro přezkum závazných stanovisek dotčených orgánů, která se vydávají pro účely řízení podle stavebního zákona jako takového. Umožňoval se pouze přezkum v rámci odvolacího řízení z důvodu nezákonnosti, navíc s omezenou lhůtou jednoho roku od vydání závazného stanoviska. Tato úprava představovala nepřímou novelizaci správního řádu. Šlo tedy o omezení možnosti nápravy nezákonnosti závazných stanovisek. V případě závazných stanovisek posouzení vlivu provedení záměru na životní prostředí, tzn. EIA, by podle stanoviska Ministerstva životního prostředí, které je gestorem zákona o EIA, výrazně došlo ke zkomplikování možnosti zjednání nápravy nezákonného stavu a mohlo vést až k nesouladu s příslušnou směrnicí Evropské unie, a to směrnicí 2011/92/EU, podle níž mohou osoby spadající do tzv. dotčené veřejnosti napadat hmotnou nebo procesní zákonnost jakýchkoli rozhodnutí, aktů nebo nečinnosti, které podléhají ustanovením o účasti veřejnosti obsaženým v této směrnici.

Pozměňovací návrh, který byl přijat Senátem České republiky, vypouští tento pozměňovací návrh, který byl přijat zde v Poslanecké sněmovně, s tím, že místo toho se přímo do § 149 správního řádu doplňuje ustanovení, které řeší tento faktický problém, tzn. nejde o nepřímou novelizaci správního řádu, ale o přímou novelu správního řádu, kdy tedy stávající úprava přezkumu závazného stanoviska výrazně prodlouží celý povolovací proces.

Toto jsou tři klíčové pozměňovací návrhy, které jsem považovala za důležité zmínit. Ráda bych na závěr chtěla sdělit, že obě dvě verze, a to jak sněmovní, tak senátní, přispějí ke zlepšení stavebnictví v České republice, zrychlí územní přípravu, umisťování, povolování staveb a samozřejmě také nejenom pro velké investory, ale především také malé stavebníky.

Ráda bych také zmínila, že v tuto chvíli já jako ministryně pro místní rozvoj na základě stanoviska ministra životního prostředí jako spolupředkladatele jsem povinna upozornit Poslaneckou sněmovnu na stanovisko Ministerstva životního prostředí ohledně možného porušení směrnice, nicméně samozřejmě schválení verze novely stavebního zákona je v rukou Poslanecké sněmovny.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní ministryni. Ještě přečtu omluvy. Pan poslanec Karel Fiedler žádá o omluvení do konce jednacího dne z pracovních důvodů, paní poslankyně Olga Havlová taktéž do 19.00 z důvodu jednání, pan poslanec Jaroslav Klaška se dnes omlouvá do 16.00 a pan poslanec Petr Adam se omlouvá od 17.00 z osobních důvodů.

Ptám se nyní, jestli se chtějí k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu vyjádřit nejprve zpravodaj garančního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pan poslanec Josef Uhlík? Není tomu tak. Zpravodajka výboru pro životní prostředí paní poslankyně Pěnčíková? Není tomu tak. A zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec František Laudát? Není tomu tak. Otevírám tedy rozpravu a v rozpravě jako první vystoupí paní senátorka Jitka Seitlová. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

 

Senátorka Jitka Seitlová: Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážení představitelé vlády. Návrh rozsáhlé novely stavebního zákona a dalších souvisejících zákonů je předkládán se snahou přispět ke zjednodušení ve všech etapách přípravy a realizace staveb, tzn. umisťování, povolování a kolaudace.

Návrhu novely stavebního zákona - obsahující současně novely dalších, paní ministryně říká 44, já myslím, že jich bylo možná i víc, zákonů - byla věnována Senátem našeho Parlamentu zvýšená pozornost nejen pro jeho rozsah a obtíže předcházející projednání zde Poslaneckou sněmovnou, ale zejména jako kodexu stavebního práva, který ovlivňuje a dopadá na širokou sféru zájmů občanů, dopravy a hospodářství České republiky.

Plénum Senátu se tiskem zabývalo 7. června, a to po projednání ve třech výborech a jedné komisi. Ústavněprávní výbor navrhl zamítnout, hospodářský navrhl schválit, garanční výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostřední i po přerušeném jednání nepřijal usnesení, bylo to pět na pět hlasů, a komise pro rozvoj venkova navrhla schválit. Takže už jen z toho vidíte, že projednání návrhu zákona nebylo v Senátu jednoduché, a to pokračovalo i na plénu Senátu. Návrh na schválení podpořilo z 62 senátorů pouze 21 senátorů. Návrh na zamítnutí, který padl z ústavněprávního výboru, podpořilo 23 senátorů a ten zbytek - tzn. 41 senátorů i některých těch, kteří hlasovali pro zamítnutí nebo souhlas, tzn. dvě třetiny senátorů - podpořil vrácení návrhu s pozměňovacími návrhy, které dnes před vámi leží.

Jak už bylo řečeno paní ministryní, mezi nejzávažnější bod přijatý Senátem patří vypuštění speciálních pravidel pro přezkum závazných stanovisek. Přezkum by byl umožněn pouze v rámci odvolacího řízení ve lhůtě jednoho roku od vydání stanoviska, tedy ve lhůtě, kterou by nebylo možné reálně velmi často vůbec využít. Návrh by znamenal zásadní omezení ochrany zákonnosti a veřejného zájmu. Současně popírá ten smysl závazných stanovisek a může zatížit nezákonností na něj navázané rozhodnutí. Povolovací proces by se tím nejen zkomplikoval, ale fakticky také prodlužoval, což je v rozporu s cílem návrhu novely. Jak už bylo řečeno také paní ministryní, je tu obava, že by to mohlo být i v rozporu se směrnicí Evropské unie.

My jsme v Senátu tuhle část vypustili, ale nahradili jsme ji. Nahradili jsme ji novelou správního řádu přímou, ve které se přesně stanovuje, jaké mají být lhůty pro přezkumná řízení. A to je přesně to, co prodlužovalo ta správní řízení stavební, na která jsme si stěžovali, to znamená, že nám vlastně velmi dlouho trvá stavební řízení a následující přezkumné řízení. Takže jsme v duchu a k nápravě toho, aby nebyla nějaká nezákonnost nebo pochybnosti, přijali tyto pozměňovací návrhy.

Dále jsme přijali pozměňovací návrhy, které se týkaly právě územních plánů, s tím opět, že to je v duchu cíle, myslím, Ministerstva pro místní rozvoj, s tím, že po roce 2020 není možné přijímat změny, které by navazovaly na ty staré územní plány, které byly vydány ještě před rokem 2007.

Dále jsme se zabývali také nejenom tou oblastí stavebního práva, ale zabývali jsme se i oblastí některých věcí, které byly v úpravě energetického zákona, případně zákona o liniových stavbách. Musím říct, že celé projednávání bylo poznamenáno tím, že veřejná debata i mimo i tady v Poslanecké sněmovně se vedla zejména o účasti nevládních organizací. V Senátu padly pozměňovací návrhy, které měly vrátit možnost nevládních organizací účastnit se řízení, ale tyto pozměňovací návrhy neprošly a nejsou součástí návrhu, který před vámi leží. Tedy zůstává to ve znění, které přijala Poslanecká sněmovna.

Nicméně zákon mění zcela postup při schvalování a povolování staveb. Do dnešního dne od roku 1990 je to tak, že pokud nejsou vyřešeny vlastnické vztahy, není možné vydat ani povolení ke stavbě, ani územní souhlas, ani ohlášení. Tento zákon zcela mění tuto situaci, která těch 25 let tady funguje, a říká: Když se podává žádost, tak se musí podat souhlasy vlastníků, ale jenom souhlasy, nemusí být vypořádána vlastnická práva, a to podle nového § 184a souhlasy vlastníků i těch, kteří jsou sousedé těch vlastníků. S jedinou výjimkou. Nemusí být předloženy souhlasy těch, které je možné podle zákona, podle účelu zákona vyvlastnit. Dobrá, to lze také pochopit. Ale teď tedy nastává situace, že při územním souhlasu, který není řízením nebo ohlášením, které taky není správním řízením, se vlastně tito vlastníci dozvědí až po tedy to, kdy je rozhodnuto o umístění stavby, že se tam vůbec něco má realizovat. Takže Senát dospěl k závěru, že je korektní vůči nim, aby byli o tom informováni. Proto je tam pozměňovací návrh, který říká, že tam má být informační povinnost pro ty, kteří budou tu žádost podávat. S ostatními jednají o souhlasech, těmto vlastníkům jenom informují, a to ani ne doručením. To je jeden z pozměňovacích návrhů, který tam je z hlediska stavebního práva.

Pak jsme přijali ještě jeden pozměňovací návrh, který by mohl být předmětem debaty, a to je to, že jsme do zákona o liniových stavbách stanovili pro distribuční soustavu elektroenergetických staveb a plynárenské distribuce stejné podmínky jako pro liniové stavby. To znamená velmi zrychlený proces, velmi výsadní podmínky pro to, aby bylo vyvlastňováno, ale nebyla tam vyvážená a neodůvodněně se říkalo, tak když se vyvlastňuje pro liniové stavby, tak je tam nárok na určitou cenu za to vyvlastňování, která má být garantovaná. V případě energetických a distribučních soustav nikoliv. Samozřejmě že ten občan nebo vlastník, který má tu nemovitost, se dostává ve chvíli, kdy proběhne celý proces a státem je téměř všechno schváleno, do velmi oslabené pozice. Proto se Senát přiklonil k tomu návrhu a názoru, že je třeba mu garantovat za to vyvlastnění alespoň minimální cenu.

Musím říct, že jsem projednávala tuto věci i se zástupci ČEPSu, a oni řekli: my to stejně platíme, nám to nevadí, my dokonce dáváme víc. Tak to jenom pro doplnění té informace.

To je tedy to, čemu jsem se chtěla zejména věnovat. Jsou tam ještě samozřejmě věci, které se týkají legislativně technických úprav, které jsme našli. Je jich, řekněme, poměrně hodně, ale určitě jsme také nevychytali úplně všechny, protože možná se ještě v průběhu práce s tím zákonem může nějaká objevit.

Při projednávání předloženého věcně a procesně náročného návrhu novely byl Senát veden snahou, aby rozsah jím navržených změn byl nezbytný zejména z hlediska obecných právních zásad a v souladu s cíli navrhované novely. Současně je nutné konstatovat, že pro množství navržených ustanovení a jejich správnou aplikaci v praxi budou žádoucí výklady předkladatele. Z pozice garanční zpravodajky Senátu a pověření mého předložení výsledku projednání návrhu novely stavebního zákona Senátem si dovoluji požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení souhlasu s novelou zákona ve znění vráceném Senátem.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci - já vám děkuji, paní senátorko, a přeji pěkné odpoledne.

Přečtu omluvu. Dnes od 17 do 19.30 z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Vít Kaňkovský.

A dále vystoupí v rozpravě poslanci, kteří jsou řádně přihlášeni do rozpravy. Nejprve požádám o vystoupení pana poslance Robina Böhnische, poté pan poslanec Jan Klán a další v pořadí. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, paní senátorko, v Mexiku se po fotbalovém utkání říká: Hráli jsme to nejlíp, ale prohráli jsme jako vždycky. A abych citoval někoho možná z politiky, někoho nám bližšího, tak bych ocitoval Viktora Stěpanoviče Černomyrdina, který říkal: Snažili jsme se udělat to nejlíp, ale dopadlo to jako vždycky.

Jsem přesvědčen, že Ministerstvo pro místní rozvoj bylo vedeno bohulibou snahou a že jeho úředníci odvedli maximum a maximálně kvalitní práci. Potud je všechno v pořádku. Potíž je, že než zákon doputoval do Senátu a než nám doputoval zpátky, prošel takovým procesem, že už to není ten původní stavební zákon, jaký byl na začátku. Měl řadu věcí zrychlit, ulehčit. Jsem velmi přesvědčen o tom, že ve finále se tak nestane, pokud takovýhle zákon v tomhle znění schválíme.

Paní senátorka připomněla celou řadu věcí, kterou se zabýval Senát. Koneckonců debata tam trvala přes osm hodin. Měl jsem příležitost část té debaty slyšet, protože jsem v Senátu čekal na vlastní řeč k jinému zákonu, a rád bych dodal, že pokud se někdo z vás rozhoduje mezi verzí sněmovní a verzí senátní, rád bych mu doporučil verzi Senátu.

Já bych vás ale chtěl za sebe požádat o jinou věc, a to o to nehlasovat ani pro jednu verzi a počkat si na nový stavební zákon, který by mohl přijít třeba už během dvou let a který by skutečně řešil vážné problémy, které provázejí stavebníky v ČR.

To, co mě vede k tomu, abych vás vyzval k zamítnutí obou verzí, je věc, která nesouvisí s původním stavebním zákonem, věc, která se dostala do této novely během projednávání v Poslanecké sněmovně, a to je zásadní omezení práv veřejnosti. Vládní programové prohlášení této koalice říká, že neomezí, nesníží legislativou danou svobodu a daná práva veřejnosti, a to se bohužel touto novelou aktuálně děje. Možná pro někoho není vládní programové prohlášení příliš zásadní dokument, to samozřejmě nelze nikomu brát. Já ten dokument beru vážně stejně jako práva veřejnosti v oblasti životního prostředí, a proto nemohu u takového zákona tentokrát svítit.

Já jsem trochu doufal, když jsem viděl paní ministryni, která dnes vyladila outfit velmi do zelena a která se poměrně pozitivně vyjádřila směrem k Ministerstvu životního prostředí, že tento problém tohoto zákona zmíní, nestalo se tak v míře dostatečné, zmiňuji to tedy já a dovoluji si vás požádat o to, abychom raději počkali na nový stavební zákon a obě verze nepodpořili.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Jan Klán... Pardon, omlouvám se. Eviduji faktickou poznámku pana poslance Adamce. Poté dostane slovo pan poslanec Klán. Vaše dvě minuty. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, paní ministryně, páni ministři, paní senátorko, já snad špatně slyším tady dneska! Já opravdu zírám, co se tady v této Sněmovně poslední dobou děje. Chce někdo říct, že sněmovní verze byla schválena hlasy opozice? To tedy opravdu já nevím! My jsme pro ni nehlasovali a ty důvody byly úplně ale jiné. A říkat, že když něco dneska tady schválíme, že to dopadne jako vždycky, tak to je rezignace. To říkali sovětští politici a věděli moc dobře, o čem mluví. Ale že to říká poslanec vládnoucí strany, tak to mě tedy velmi překvapuje. A přiznám se tedy, že mám na to jiný názor. Já si myslím, že je potřeba schválit stavební zákon, i když samozřejmě mohu tu podobu kritizovat, nakonec byl jsem ten, který se ptal takovou jednoduchou otázkou paní ministryně, zda doba přípravy stavby bude průměrně kratší, než je průměrná délka té konkrétní stavby. Vím, že to teď ještě není, ale věřím, že do budoucna to tak bude.

Takže fakt mě to fascinuje. Já si myslím, že to, co se tady stalo z hlediska práv dotčené veřejnosti, a říkejme které, těch profesionálních vysíračů - já se omlouvám za to slovo, ale tak to prostě je, to není o občanech, to je jenom o určité skupině občanů -, tak je to dobře. Samozřejmě je to dobře. A my jsme nehlasovali pro ten zákon i z důvodu, mně tam chybí předběžná držba ještě, ale ne obecně, ale prostě navázaná na rozhodování Parlamentu v konkrétních případech. Ale věřím tomu, že příští vláda se tímto bude vážně zabývat a že to vyřeší. Ale jinak ten návrh zákona já osobně v tuto chvíli, i když jsem ho nepodpořil a my jsme ho nepodpořili v té sněmovní verzi při prvním hlasování, tak teď ho v té sněmovní verzi tedy podpoříme. A udělejte to prosím vás všichni a nedejte na to... (Upozornění na čas.) Já jsem si myslel, že Strana zelených tady žádné zástupce nemá. Mýlil jsem se. (Potlesk některých poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Jan Klán. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Hezké odpoledne, vážený pane místopředsedo, vládo, kolegyně, kolegové. Už tady bylo mnohé řečeno. Samozřejmě i poslanecký klub KSČM podpoří sněmovní verzi, nicméně zde se musím ptát na tu chybu, která tam byla odhalena ohledně směrnice EU. To to úředníci nečetli, když se to tady projednávalo? Ať už to byli úředníci, nechci říkat Ministerstva pro místní rozvoj nebo Ministerstva životního prostředí. To si trošičku musíme tady ujasnit, protože pak ty zákony vypadají takhle divně. Senát je někdy opraví, někdy je ještě více zbabrá. Nechci tady říkat, zda senátní verze, nebo sněmovní verze je lepší, ale podotýkám, že budu osobně hlasovat pro sněmovní verzi.

Jsem rád, že v obou verzích je určitá regulace dotčené veřejnosti. Já totiž znám plno příkladů, kdy se zastavily různé stavby. Obligátní je právě ten plavební stupeň Přelouč - Pardubice, kdy tam v první fázi nějací ochránci přírody honili bobra, v druhé fázi bobr honil je, takže jsem se vlastně nemohl vyznat v tom, co je pravda, a ve finále se ukázalo, že tam není ani jedno. Vím, že tam nešlo zrovna o bobra, ale to říkám pouze jako ilustrativní příklad. Tam třeba honili motýla nebo něco takového, ale to je už teď v tuhle chvilku podřadné, ale odvolávali se pořád donekonečna někam. A to nejde! Nejde, aby se odvolávali donekonečna. Proto je tam nastaven určitý typ regulace. Podobné to je samozřejmě u EIA, tedy posuzování vlivu stavby na životní prostředí. Tam je ten instrument dvakrát a dost, protože jinak opravdu, dámy a pánové, nic v té republice neuděláme! Pořád se něco zastaví, investice půjdou vniveč a někteří samozřejmě budou tomu tleskat, protože se jim to podařilo zastavit. Schválně, nikoliv proto, že by měli k tomu logické argumenty a nějakým způsobem to podložili. Ne že tam byl nějaký pseudoproblém, že tam ten bobr byl, anebo nebyl, jestli někoho pronásledoval ten bobr, anebo oni jeho. To už je teď nepodstatné, ale jde o tu logiku věci, že prostě to někteří dělají správně. Proto je opravdu nutné nastavit určitý typ regulace.

Já jsem tady poukazoval na to, že v 90. letech se bohužel těmto nevládním neziskovým organizacím, nebo jakkoliv je nazveme, dala neomezená moc. A dnes se nelíbí těmto určitým subjektům, že začínáme určovat jasná pravidla, která oni musí poslouchat. To je ten problém.

A vrátím se k tomu institutu předběžné držby. Ta tady opravdu chybí. Chybí jak ve sněmovní verzi, tak v senátní verzi. A je mi líto, že Senát nepřijal právě tuto předběžnou držbu. Ale položme si otázku druhou, kdo způsobil nepřijetí předběžné držby tady v Poslanecké sněmovně? Byla to sociální demokracie! To si tady řekneme také na rovinu, kdo to tady nepodporoval, aby se urychlila výstavba ať už dopravní infrastruktury, nebo čehokoliv jiného. To jsou další věci, které je potřeba tady jasně pojmenovat a jasně si je tady říci, jak to celé vypadá.

Už tady bylo řečeno, že v dohledných dvou třech letech přijde nový stavební zákon. Paní ministryně na mě ukazuje, že to není pravda, ale byla to paní ministryně, která to tady říkala, když se to tady projednávalo. Říká mi a ukazuje, že to bude v dohledných pěti letech, tak to možná nebude třeba vůbec. Ono to tak někdy vypadá, že když se něco novelizuje anebo se připravuje dlouho, tak se to pak svede na EU ve finále, že nám přijde nějaká směrnice, třeba směrnice právě o EIA, a pak se to bude tlačit hodně rychle teprve. Takže bych prosil, když se bude projednávat nebo připravovat nějaký nový stavební zákon, tak aby to bylo trošičku lépe uděláno. Tím nechci říkat, že tento stavební zákon nebyl dobře připraven nebo nějakým způsobem projednáván. On se projednával docela dlouho. Na výboru pro veřejnou správu bylo tolik pozměňovacích návrhů, že jsme to dlouho nezažili, a byl v tom takový poměrně i zmatek, ale nakonec jsme se s tím nějakým způsobem popasovali.

Paní senátorka tady mluvilo o veřejném zájmu. To je také obligátní slovo, které se používá dost často, veřejný zájem. Jenomže my ho nemáme nikde přesně vydefinován, co je to veřejný zájem. To můžeme svést na cokoliv. Ve veřejném zájmu jsme udělali to a to, ale nikde není přesně stanoveno, co to veřejný zájem sám o sobě je, jak ho přesně vydefinovat. Já to můžu zaobalit do čehokoliv jiného. Vyvlastním to ve veřejném zájmu. Kupříkladu když řeknu toto sousloví, ono se to docela dost často používá. Takže co je to veřejný zájem. Tady narážím na ty fakty, že třeba Rakousko nebo Německo to má právě upraveno trošičku úplně jinak, a myslím si, že bychom si od nich mohli brát i v těchto případech, že bychom se mohli od nich inspirovat. Docela by to taky stálo za zvážení.

Samozřejmě to právo je trošičku jiné, ale tyto instrumenty mají poměrně propracované, takže proč si nevzít nějakým způsobem příklad od nich, protože máme s nimi i historickou vazbu. Já už jsem to říkal i u jiných zákonů, ať už to byl protikuřácký zákon, nebo nějaký jiný zákon, když jsem říkal: podívejte se na ty zkušenosti z okolních zemí, protože s nimi máme historickou zkušenost. Nějakým způsobem spolu máme historické vazby už přece jenom z říše Rakousko-Uherska, jak jsme se spolu podobně vyvíjeli. Takže to prostě opět stojí za zvážení.

Říkal jsem tady už o tom problému, že směrnice Evropské unie by byla porušována. Já se tady tedy zeptám, co nám přesně hrozí, když ta směrnice bude porušena. Já se zeptám, asi předpokládám, pana ministra životního prostředí. Co nám hrozí za porušení té směrnice Evropské unie? Mě to hrozně zajímá, protože se vždycky na něco svedlo. Prostě jednou nám hrozí zastavení čerpání dotací z Evropské unie. Posléze nám říkají: a oni sem přijedou na kontrolu a něco nám zakážou. Pak nás poženou k soudu, zahájí s námi nějaké správní řízení a další věci. Mě opravdu zajímá, co nám přesně hrozí za to, že porušíme směrnici Evropské unie. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Eviduji dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Urban, po něm pan poslanec Václav Zemek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já myslím, že veřejným zájmem je to, abychom měli dostatek co nejlevnější a co nejčistší energie. Divíte se, že to slyšíte ode mne? Já myslím, že to tak je, je to veřejný zájem. Ale když někdo říká A, tak musí říkat také B. Chceme tady více obnovitelných zdrojů? Chceme, také jsme se k tomu zavázali. Chceme tady diverzifikaci výroby elektrické energie či jiných zdrojů? No chceme. Tak to je to A. Ovšem B je to, že takové záměry, na kterých se tady asi shodneme, vyžadují investice do jiných projektů, tedy do distribučních sítí, do vysokonapěťových, do distribučních sítí, do modernizace, do chytrého řízení těchto sítí atd.

Takže když někdo říká A, podle mého názoru by měl být schopen pochopit B. A B je to, že umožníme státu, tedy většinou státu z hlediska vysokonapěťových sítí a z hlediska distribučních i jiným společnostem investovat do modernizace energetiky tak, aby vyhovovala právě tomu, že tady chceme zavádět obnovitelné zdroje, chceme diverzifikovat, chceme lokální výroby atd. Podle mého názoru alespoň částečně, nikoliv stoprocentně, ale alespoň částečně tomuto vyhovuje právě novela stavebního zákona schválená Sněmovnou. Tedy kdo si přeje modernizaci energetiky, tak podle mého názoru je připraven podpořit sněmovní verzi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Václav Zemek, po něm pan poslanec Jan Klán. Prosím.

 

Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo. Vážím si takové jedné polopravdy, která tady už několikrát zazněla, a sice ten termín, který použil můj předřečník - odvolávat se donekonečna. Já tomu nerozumím, dámy a pánové. My máme nějaký správní řád, podle kterého se jedná na správních úřadech, a ten připouští pouze jedno odvolání. Načež potom rozhoduje odvolací orgán a proti jeho odvolání (rozhodnutí) se už nelze odvolat. Tak jaképak odvolání donekonečna? Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Nyní pan poslanec Jan Klán. Prosím.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Dovolte, abych ještě navázal na kolegu Urbana vaším prostřednictvím. Já jsem původním vzděláním elektrotechnik, tak určitě zcela jistě chci modernizaci právě energetické infrastruktury. Dokonce jsem pro to, aby se stavělo více jaderných zdrojů, to je jedna z čistých energií. Samozřejmě produkuje se radioaktivní odpad nebo nějakým způsobem existuje formální nebezpečí, nějaké riziko. To je teorie ze sociologie - společnost rizika. Samozřejmě může se stát, že dojde k nějaké havárii, ať to byl Černobyl, nebo Fukušima.

Ale narážím zde na fakt s tím stavebním zákonem - jak dlouho bude trvat povolování jenom výstavby nového bloku, jaderného bloku třeba v Jaderné elektrárně Dukovany. Jak dlouho to bude trvat? To mezitím tady možná vypnou všechny proudy, nebo nějakým způsobem, než my povolíme, nebo ten místně příslušný stavební úřad povolí výstavbu toho jaderného bloku. To už dávnou budou mít ty reaktory typu VVR po životnosti, protože teď mají samozřejmě výjimku do roku 2030. Tak potom budou mít po životnosti - a co poté? Co se bude dít? To tady budeme jaksi chytat slunce? Samozřejmě vývoj jde kupředu, takže třeba solární energie půjde kupředu, nebo se objeví nějaký jiný typ energie. Ale opravdu v tuhle chvíli je opravdu potřeba modernizovat tu energetickou infrastrukturu. Bohužel senátní verze tohle trošičku nějakým způsobem znemožňuje, protože - myslím si, že to byla paní senátorka Seitlová, která ten pozměňovací návrh dokonce vyndala z té sněmovní verze, protože to byl pozměňovací návrh, myslím že kolegy Snopka, a nějakým způsobem se to projednávalo na hospodářském výboru i na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a našli jsme tam shodu. Tak už i z tohoto důvodu budu hlasovat pro sněmovní verzi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Václav Zemek, po něm pan poslanec Petr Bendl. Prosím.

 

Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych nejradši navázal ještě na kolegu Klána, ale to by byla asi dlouhá debata o energetice, a možná bych mu doporučil, aby se podíval na státní energetickou koncepci, která toto právě řeší. To bude asi nejjednodušší a nebudeme se tady zdržovat, když dneska řešíme novelu stavebního zákona, resp. její senátní a sněmovní verzi.

Nikoho asi nepřekvapí, že já nebudu hlasovat ani pro jednu z těch variant. Podobně jako jsem hlasoval při třetím hlasování v Poslanecké sněmovně, tak ani teď nepodpořím ani jednu z těch variant. Má to prostý důvod. Já jsem poměrně dlouho působil ve veřejné správě, pracoval jsem se stavebním zákonem, se správním řádem, se zákonem o ochraně přírody a krajiny, přicházel jsem s těmito zákony do kontaktu. Čekal jsem od té novely, že urychlí nějakým způsobem a zjednoduší hlavně pro malé žadatele celý proces. Shodneme se asi všichni, i s paní ministryní se shodnu, že stavební zákon, tak jak dnes funguje, není dokonalý a stavební procesy, nebo povolovací procesy stavebního řízení a územního řízení s sebou přinášejí řadu komplikaci. Vidím tady tři takové oblasti. Především je to kvalita přípravy projektů. Je to nekvalitní nebo ne úplně dokonalá veřejná správa. A samozřejmě je to poměrně komplikovaný proces, to samotné povolování. To jsem očekával, že ta novela nějakým způsobem zjednoduší a změní. Bohužel, tak jak to čtu já, možná nemám pravdu, nevím, ale tak jak to čtu já, tak tam žádné výrazné zjednodušení není. Paní ministryně nás ubezpečovala o tom, že dojde k výraznému urychlení staveb. Já tam to urychlení nevidím. Když to porovnám například s novelou EIA, kterou jsme tady přijali na poslední schůzi, tak ta ty zásadní velké stavby urychluje mnohem více. U novely stavebního zákona to bohužel, bohužel nevidím.

Padla tady už řada názorů, např. od kolegy Böhnische. Já se s nimi ztotožňuji. Co já vidím jako hlavní negativa v té novele, je to, že poměrně zkomplikovává celý ten proces, mísí některé nesmísitelné procesy, například EIA se správním řízením. Dochází tam k zamlžení nebo k nějakému zmatení pojmů ve výkladu, co to je závazné stanovisko, což může vést k výraznému prodlužování staveb, protože to, co bylo řešeno nyní ve správním řádu, bude nyní řešeno v soudních procesech, které budou mnohem delší než řízení podle správního řádu. A tak bych mohl pokračovat dále.

Co vidím ale jako zásadní a s čím nesouhlasím, je fatální omezení účasti veřejnosti v projednávacích procesech. Víte, mě tady trochu fascinuje to, že někteří kolegové z pravé strany spektra tady často plédují a bojují za občanská práva, občanské svobody, ale ve chvíli, kdy jsou občanské svobody pošlapávány, tak naopak podporují to jejich pošlapávání. To je určitý rozpor a mě to tedy skutečně udivuje. Jak jsem řekl, je to asi nejzásadnější omezení účasti veřejnosti na veřejném dění po listopadu 1989.

Můžou na to být různé názory. Samozřejmě jak už tady bylo řečeno, existují například spolky, které skutečně blokují stavby záměrně, které... něco ve smyslu, že požadují výpalné nebo požadují nějaké kompenzace, i takové spolky jsou. Ale já ze své praxe znám velkou většinu těch, kteří jsou slušní. A právě tito slušní budou vyloučeni a to je myslím chyba. My nemůžeme (nesrozumitelné) toho, že si tady něco zjednodušíme. Že té veřejnosti, jak se říká, zavřeme ústa, tak tím neurychlíme vůbec nic a naopak tím přispějeme k rozbití demokracie u nás. Takže já pro to prostě nemůžu hlasovat. Je to můj osobní názor, není to názor poslaneckého klubu sociální demokracie, ale hlasovat prostě pro tu novelu ani v jedné verzi nebudu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Langšádlová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Já bych chtěla poprosit pana kolegu Zemka prostřednictvím pana předsedajícího, aby nepaušalizoval. Strana TOP 09 nepodpoří stavební zákon ani v poslanecké, ani v senátní verzi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Nyní pan poslanec Svoboda. Prosím.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo. Já bych chtěl vaším prostřednictvím sdělit kolegovi Zemkovi, že z mých bohatých zkušeností s komunální politikou na úrovni hlavního města, s tím, jak se dá nebo nedá stavět, že občanská práva jsou jedna krásná věc a druhá věc je zneužívání občanských práv. To není o tom, že bychom byli proti občanským právům. Zelenou pro ně. Ale to, co předvádí naše země jako občanská práva, jsou zájmy jednotlivců nebo malých úzkých skupin, které stojí proti všem. A pokud si toto neuvědomíme my jako poslanci, tak prostě žádný stavební, ale ani žádný jiný zákon chtějící tady něco vybudovat nebude fungovat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní budeme pokračovat v řádných přihláškách do rozpravy. První vystoupí pan poslanec Petr Bendl a připraví se pan poslanec Kolovratník. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, já tedy musím říci, že trochu žasnu. Musím říci kolegům ze sociální demokracie dobře, jděte po modré, protože ty rozpory, které tady teď prezentujete, jsme mohli vyřešit a řešili jsme. My jako opozice jsme přistupovali k materii jménem stavební zákon velmi konstruktivně, snažili jsme se být nápomocni a snažili se podpořit všechno, o čem si myslíme, že má šanci do budoucna - uvidíme, jak to bude fungovat, až ten zákon bude platit, pokud tedy vůbec platit bude -, co má šanci urychlit výstavbu v České republice, a to nejen v oblasti... (Odmlka kvůli hluku v sále.) Děkuji, že mě necháte hovořit, velmi si toho vážím.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, pokračujte ve svém projevu, já vám případně zjednám klid v sále. Prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Když se projednával zákon o vlivu stavby na životní prostředí, který významně zkomplikoval výstavbu v České republice a velmi otevřel práva těch, kterých se přímo stavba netýká, nebydlí v tom místě, velmi otevřel právo vstupovat do toho procesu, nepodařilo se České republice vyjednat výjimky pro významnou část staveb a v České republice se v podstatě nestaví. A padaly tu argumenty, a nejenom tady, ale i na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, že to, co ztratíme v projednávání EIA, získáme v kvalitním zákoně, ve stavebním zákoně, který pomůže stavby jako takové urychlit, protože sloučí některá řízení, územní řízení, stavební řízení i projednávání EIA tak, aby se nemusely dvakrát nebo třikrát oslovovat tytéž instituce s jedním názorem, a tudíž celý ten proces nebyl prodlužován.

Dejme si ruku na srdce, víme, že se to týká zejména liniových staveb. Česká republika nestaví dálnice, nejsou žádné významné stavby tohoto typu v České republice v podstatě spuštěny. Podívejte se na čerpání evropských peněz. Jsme v polovině finančního období, už jsme to tady zmiňovali několikrát - v podstatě se nestaví. Nemáme pružnou legislativu, která by to umožnila, aby v situaci, kdy jste tedy už pro ten zákon hlasovali jako vládní poslanci, tak teď říkají někteří z vás, že pro to hlasovat nebudou, protože se jim to nelíbí. Já jsem tady několikrát říkal, že když už jste odsouhlasili zákon o vlivu staveb na životní prostředí, že musí být nový stavební zákon, že to je velmi, řeknu, vaše odpovědnost. A my, jak už tady říkal Ivan Adamec a možná někdo před ním, aby Česká republika stavební zákon měla, jsme připraveni hlasovat pro to, pro co jste hlasovali vy jako vládní poslanci minule, to znamená pro tu verzi poslaneckou, se všemi těmi chybami, o kterých víme.

Já jsem bohužel už dinosaurus, co se týká politiky, a nevěřím tomu, že stavební zákon tady bude na stole až za pět let. Ten bude mnohem dříve, ať už se to objeví při projednávání jiného zákona, nebo se objeví nějaký přílepek. Zkušenost je zkrátka taková, a každý z vás, kdo se práci v Poslanecké sněmovně věnuje, ví, že to tak bude a že těch příležitostí ho opravit na základě zkušeností, které s ním třeba budou, bude celá řada.

My stavební zákon, troufnu si říci, potřebujeme, abychom alespoň dílem kompenzovali to, co způsobí EIA při procesu výstavby. A my stavět chceme. Česká republika to nutně potřebuje a vy to dobře víte. Koneckonců jezdíte teď všichni na kampaně a slibujete, jak se bude stavět a že je potřeba v oblasti životního prostředí pomoci právě výstavbou.

To, co tady říkal pan kolega Zemek prostřednictvím předsedajícího, to přece ale vůbec není pravda. Co je větší veřejný zájem? Řeknu konkrétní příklad. Unhošť. Možná ho znáte, protože jste středočeský poslanec, prostřednictvím pana předsedajícího. Zastupitelstvo komplet napříč politickým spektrem, včetně starosty, chtělo obchvat. Je to veřejný zájem, když zastupitelstvo a 90 % lidí tam bydlících říká, že je to veřejný zájem? Ovšem občanská sdružení nebo jejich představitelé se tam v minulosti přivazovali k bagrům a řešili jsme to jako obrovský problém, a teď jsme tam najednou řešili, co je tedy veřejný zájem.

A já všem těm, kteří se chovají seriózně a opravdu hájí zájmy ne někoho třetího v pozadí - protože problém, když se budete bavit s investory, je, že opravdu se stává, že je tam někdo nastrčen, že úmyslně tak zdražují stavbu a v podstatě vydírají, a že je třeba najít nějaký kompromis, a proto se také dělaly semináře, proto se to projednávalo dlouze tak, abychom nějaké řešení našli. A my jsme připraveni ho hledat.

Ovšem teď už na to není čas, jsme na konci volebního období. Dříve než za tři čtvrtě roku nějaký nový zákon nevznikne, a jestli máte vy, vládní poslanci, v sobě ještě aspoň trochu nějaké vládní odpovědnosti, to říkám já jako opoziční politik, pak prostě dotáhněte tu práci do konce. A ne že tady prostě najednou jedni z vás budou říkat pojďme to dodělat do konce a druzí budou říkat, že se jim to nelíbí. Tomu já říkám, že jdete po modré, že zkrátka se to najednou někomu hodí před volbami uvnitř si dělat kampaň.

Ale udělejte to tak, aby Česká republika měla zákon, podle kterého se dá stavět. Se skřípěním zubů, protože mě také mrzí, že tam nejsou liniové stavby, a tak jak to tady prezentoval pan kolega Adamec, myslím, že to bylo správně, že to tak vnímá celý poslanecký klub, o té předběžné držbě jsme připraveni se bavit, ale pouze u vyjmenovaných staveb, protože se bojíme plošného zneužití, ale pokud tady bude napříč Poslaneckou sněmovnou do budoucna vůle pojmenovat, co jsou klíčové dopravní stavby, které Česká republika potřebuje, nebo jiné liniové stavby, energetické a podobně, pak si myslím, že je to cesta. Je to priorita? Je priorita R35? Je priorita dokončení pražského okruhu? Je to priorita? Shodneme se na tom? Pak si myslím, že můžeme nějaký takový kompromis najít.

V tuto chvíli bych plédoval za to - byť jsem pro poslaneckou verzi v minulosti nehlasoval, pomáhal jsem u některých pozměňovacích návrhů, k tomu se hlásím, tak si myslím, jak vás tak poslouchám, že zkrátka Česká republika zákon potřebuje, a proto jsem pro poslaneckou verzi připraven hlasovat. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Eviduji řadu faktických poznámek. První vystoupí pan poslanec Ivan Adamec, po něm Václav Zemek a další. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Paní senátorko, vládo, já možná k těm občanským právům. Léta aktivně podporuji výstavbu D11 v Královéhradeckém kraji a už jsem okolo toho něco zažil. A teď jsem se zúčastnil jednání s polskou stranou i se Slováky, mimochodem k jiné příležitosti, a docela se nám usmívali, jak jsme na tom špatně ohledně liniových staveb, ohledně zákonů. Protože oni už ty takzvané předběžné držby mají v tuhle chvíli. Je pravda, že v Polsku to běží už podle mne za všeobecného souhlasu. Na Slovensku se ještě obávají rozhodnutí Ústavního soudu.

Ale chtěl bych říct, že bez těch předběžných držeb, kde samozřejmě ten zásah do vlastnických práv je největší, nepostavíme jedinou vysokorychlostní železnici. To jsou úplně jiné koridory. A vy o ní vždycky mluvíte jako o hitu. Vždycky železnice patřila do ranku sociální demokracie, a je to dobře. Ale bez tohoto to nepostavíme. Já si myslím, že se tady bavíme o tom - a já si položím otázku. Jsou to práva konkrétních vlastníků, anebo se bavíme o občanských právech aktivistů? Já si myslím, že mezi tím je potřeba rozlišovat. A skutečně říkat, že občanská práva vlastníků pozemků jsou stejná jako občanská práva aktivistů, tak to já si teda nemyslím. V tom je velký rozdíl. Protože aktivisté většinou nebojují za vlastní majetek. Oni se rádoby pasují do těch ochránců lidských práv, a bojují fiktivně za majetek úplně někoho jiného. Co jim je do mého majetku, nebo někoho jiného? Co si to vůbec tady berou za právo, které tady uplatňují? Já si myslím, že toto je potřeba omezit. Toto, a ne občanská nebo vlastnická práva konkrétních vlastníků. Ale na druhou stranu potřebujeme liniové stavby, ať to jsou železnice, nebo ať to jsou dálnice, a skutečně bez těch předběžných držeb se do budoucna neobejdeme, nepostavíme skoro nic. Protože skutečně (upozornění na čas) to právo je velmi složité a bez tohoto opravdu nesplníme ani mezinárodní závazky třeba s Polskem, nebo na druhé straně s jinými okolními státy. (Předsedající: Váš čas.) Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Nyní faktická poznámka, s kterou vystoupí pan poslanec Václav Zemek, připraví se pan poslanec Jan Zahradník. Prosím.

 

Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo, budu rychlý. Tady z té debaty naznávám dojmu, že tady nemáme žádný stavební zákon. Ale dámy a pánové, my tady máme stavební zákon a stavíme podle něj. Neříkám, že je dokonalý, ale tady se normálně staví. A jestliže někdo říká opak, tak je to přece nesmysl.

Jen abych se ještě vyjádřil k tomu, jak tady zaznělo s tím přivazováním se k těm bagrům a podobně. Já nejsem zastáncem takovýchto přístupů. Ale přece tady máme legální způsob. Je tady správní řízení, kdy správní orgán může rozhodnout i o odvolání, a já tady rozhodně neschvaluji nějaké nelegální postupy.

A další věc. Zazněla tady několikrát novela EIA. My jsme tady schválili výrazné urychlení stavebních procesů v rámci EIA. Tak se prosím vás na to podívejte, kdo tomu nerozumíte, a je to tak. Ta novela, která tady prošla - myslím, že na poslední schůzi - výrazně, na rozdíl od této novely stavebního zákona urychlí velké stavby, kterých se týká.

A jinak ještě jedna poznámka k panu kolegovi Bendlovi. On tam zmínil termín sloučení těch řízení. To už dneska existuje. To ve stávajícím stavebním zákoně je, že můžete sloučit stavební a územní řízení dohromady. To už tam dneska existuje.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Nyní pan poslanec Zahradník. Připraví se paní ministryně Šlechtová s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, přece jenom se musím vrátit ještě k té novele zákona o EIA, o posuzování vlivu na životní prostředí, která je tady zmiňovaná jako zákon, který urychlí stavební řízení. Já mám bohužel obavu, že tomu tak nebude. Viděli jsme, a ze samotných údajů ministerstva vyplynulo, že stížnosti, které jsou v rámci procesu EIA podávány - podání, která tam jednotlivé zainteresované strany dávají, jsou vesměs podávána těmi ekologickými organizacemi, které mají delší historii.

Občané usoudili, že nemá smysl, pokud chtějí protestovat proti nějaké stavbě v rámci procesu EIA, zakládat vlastní občanské sdružení, ale použijí tu Duhu, tu Děti Země, tu Callu, tu Jihočeské matky. Tedy taková ta už skoro profesionální ekologická sdružení, která velmi ráda na sebe vezmou to břemeno pro ně velmi příjemné podávat tyto stížnosti, tyto odpory. A samozřejmě je tím dána možnost těmto organizacím, které mají vlastně ve svém programu ideologickou ochranu přírody, takzvanou ochranu přírody, těmto stavbám, které ony nepovažují za správné, bránit. A tento stavební zákon přece jenom v některých svých paragrafech umožnil postavit této bezbřehé snaze ekologů přítrž.

Takže já myslím, že je správné podpořit ten návrh stavebního zákona, který prošel již schválením tady u nás ve Sněmovně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou paní ministryně Šlechtová a připraví se pan poslanec Petr Bendl. Prosím.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážená paní senátorko, vážená Sněmovno, já se vyjádřím k několika věcem.

Nový stavební zákon. Jsem velmi ráda, že jsem ho dosud nezveřejnila, protože jinak bychom tady tu debatu vedli úplně k něčemu jinému. Samozřejmě, jak jsem slíbila, Ministerstvo pro místní rozvoj má hotové teze. Budu je dávat na vládu, jakmile projde, nebo neprojde tato novela stavebního zákona. Jinak bychom se opravdu nebavili o ničem jiném. Takže na tom pracujeme. Nicméně ten čas odhaduji ze své zkušenosti při přípravě této novely. A nemáte tušení, kolik lidí má své vlastní zájmy, kolik lidí se mě snažilo ovlivňovat. I samozřejmě vás přes vaše pozměňovací návrhy. Kolik pozměňováků ve Sněmovně i v Senátu jsme zažili již v meziresortním připomínkovém řízení, kde jsme dostali dva a půl tisíce připomínek. V podstatě nemáte tušení, vážená Poslanecká sněmovno, kolik věcí jsme dávali dohromady jako Ministerstvo pro místní rozvoj, které je střechovým a zastřešovalo všechny pozměňovací návrhy. (Hovoří velmi rychle.)

Co se týká spolků. Já jsem velmi ráda, že je přítomen pan poslanec Foldyna prostřednictvím pana předsedajícího. V podstatě díky pozměňovacímu návrhu, který tady byl schválen napříč politickým spektrem v této Poslanecké sněmovně, pozměňovací návrh pana poslance Foldyny a pana Adámka, z osmi a půl hodin, které jsem strávila v Senátu obhajováním této novely, jsem sedm hodin strávila obhajováním v podstatě i tohoto pozměňovacího návrhu.

Co se týká předběžné držby. Předběžná držba je samozřejmě jedna z věcí, kde Ministerstvo pro místní rozvoj mělo negativní postoj. Nicméně proč. Víte, ten zákon, ta novela byla jasná od začátku fungování této vlády. A aby se takto významný nástroj dostal skrz pozměňovací návrh, skrz změnový zákon do stavebního zákona, nebylo vůbec nikým projednané, nebylo to projednáno s žádnými stakeholdery. Je to jenom přání, které samozřejmě se má vyslyšet, ale řádnou novelou, věcnou novelou zákona 416 o urychlení výstavby silniční, dálniční, energetické sítě.

Stejně jsme schválili v tuto chvíli vysokorychlostní internet - už končím - takže v tuto chvíli se stejně tento zákon musí ještě obohatit o vysokorychlostní sítě.

Ještě chci říct -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš čas, paní ministryně. Já vás poprosím, přihlaste se opět do rozpravy případně s faktickou poznámkou. Čas vyměřený pro faktickou poznámku platí pro všechny stejně.

Nyní pan poslanec Petr Bendl, připraví se pan poslanec Václav Zemek s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Musím ještě zareagovat na pana kolegu Zemka prostřednictvím předsedajícího. Není pochyb o tom, že zákon o vlivu staveb na životní prostředí zhorší a zkomplikuje výstavbu v České republice. Zhorší a zkomplikuje. O tom není vůbec pochyb. A za dva roky si můžeme sednout nad jednotlivými čísly.

A to, že máme platný stavební zákon... Já myslel, že nám všem společně vadí, že Česká republika patří k nejhorším zemím, posuzujete-li dobu podání žádosti o stavební povolení k vydání stavebního povolení. Já myslel, že nám to vadí. Zřejmě to naopak některým poslancům ze sociální demokracie vyhovuje.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Václav Zemek. Připraví se pan poslanec Stanjura s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Václav Zemek: Já jsem chtěl reagovat na pana kolegu Zahradníka. Chtěl jsem ho ubezpečit - (Předsedající: Mým prostřednictvím prosím.) - samozřejmě vaším prostřednictvím, děkuji - že samozřejmě k tomu, aby se někdo vyjadřoval během procesu EIA, na to nepotřebuje zakládat občanské sdružení. Tam se může vyjádřit kdokoliv. To znamená, že u záměrů, které spadají do projednávání procesu EIA, se může během toho procesu vyjádřit kdokoliv. Ale není to správní proces. A to je možná ta stěžejní věc. My si tady v té debatě trochu pleteme, co je správní řízení a co je proces EIA. Jsou to dva odlišné procesy a samozřejmě i ta práva jednotlivých účastníků jsou tam úplně jiná.

Jinak už jsem nechtěl reagovat na pana kolegu Bendla prostřednictvím předsedajícího. Samozřejmě i já jsem pro to, aby se některé věci urychlily. Já si myslím, že panuje poměrně velká shoda na tom, jakou cestou jít k tomu urychlení staveb. Ale není to ta cesta umlčovat veřejnost.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Stanjura s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl reagovat na vystoupení paní ministryně a říct pár vět k předběžné držbě. Musíme to přeložit do češtiny. Znamená to omezení vlastnických práv. Já myslím, že musíme mluvit takto otevřeně.

Za nás říkám ano, umíme si tento princip představit, aplikovat, souhlasit s tím, že se to nedá napsat ani z opozičních lavic, ani jako pozměňovací návrh, s tím naprosto souhlasím, protože aby nebylo víc škody než užitku. Ale současně říkám, že ten návrh, o kterém jsme hlasovali, byl pro nás příliš široký. My se kloníme k tomu, aby ten institut byl zaveden do zákona, aby stavby, na kterých se dá aplikovat, byly schváleny zákonem. Pak je to jasné. A pak omezíme. A my umíme tři, čtyři, možná pět klíčových staveb v České republice, kde by se ten institut uplatnit mohl. Ale musí být splněny dvě podmínky - zaprvé to musí být legislativně dobře připravené a zadruhé musí být, nebo měl by být ten seznam staveb schválený zákonem, aby to prošlo dolní i horní komorou. A hned vám vyjmenuji minimálně dvě stavby, které si to zaslouží a kde si myslím, že bez tohoto institutu je prostě nepostavíme v dohledné době. A to je Pražský okruh a D35. Obě dvě jsou důležité pro Českou republiku, protože jsou klíčové, obě potřebujeme. Ale nemůže to být v obecné rovině, protože o veřejně prospěšné stavbě nemůže rozhodovat místní, obecní či krajské zastupitelstvo, dokonce ani vláda ne. A myslím, že to je dobrý model, a my jsme připraveni se na takovém modelu podílet. Ale varuji, a myslím, že to je správný názor, před tou lidovou tvořivostí, že to teď rychle napíšeme někde bez týmu legislativců a právníků a že to bude dobře. Nebude to dobře.

Ale možná bychom mohli v těch debatách říkat úplně otevřeně: jedná se o omezení vlastnických práv. A my si umíme představit (upozornění na čas), že v odůvodněných jednotkách případů je to možné.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s přednostním právem pan ministr Brabec. Prosím.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, vážená paní senátorko, já bych rád ještě krátce vaši pozornost připoutal k něčemu, co tady říkala už paní ministryně i paní senátorka, a to se týkalo na první pohled právě nenápadného paragrafu 4 odstavec 9 až 11, což myslím byl pozměňovací návrh kolegy Bendla původně. A zároveň se pokusím i odpovědět panu poslanci Klánovi, protože ono to spolu souvisí.

Já si nejsem úplně jistý, ale možná že mi pan kolega toto potvrdí, zda bylo záměrem při předložení toho pozměňovacího návrhu, kdy my jsme už se o tom bavili ve výborech, byli jsme proti, pak jsme byli přehlasováni jako Ministerstvo životního prostředí, že jeho cílem v zásadě de facto i de iure je, že ono znemožňuje změnu či zrušení nezákonného závazného stanoviska z moci úřední, pokud k tomu dojde řekněme po delší době než po roce od doby, co je toto závazné stanovisko, v tomto případě závazné stanovisko EIA, vydáno. Já tento právní suchý jazyk přeložím do lajčtiny, nebo do češtiny, nebo do lidštiny a řeknu obecně: pokud někdo napadne nebo bude chtít napadnout jakékoliv vydané závazné stanovisko EIA déle než po jednom roce od jeho vydání, a to může udělat, pouze v rámci územního nebo stavebního řízení, tak toto nepůjde úředně přezkoumat, jinými slovy, bude ten, kdo to bude chtít udělat, moci pouze toto stanovisko soudně napadnout. Co to bude znamenat? Pokud soud toto stanovisko následně zruší, tak protože bude nezákonné, tak investor bude muset vlastně pokračovat, resp. nebude moci pokračovat a bude muset vrátit až o několik let nazpátek. A já úplně nevím, jestli to bylo cílem. Protože ono to tam skutečně bylo v jednom slůvku, ale teprve když jsme se tím ještě dále více zabývali, tak se ukázalo, že většina těch stanovisek ve finále bude, řekněme, až po tom jednom roce, protože se pravděpodobně u řady těch projektů, především těch větších, nepodaří, že územní rozhodnutí nebo stavební povolení bude vydáno do jednoho roku od vydání stanoviska, závazného stanoviska EIA. A v tuto chvíli nastává problém, protože to, co -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane ministře, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale požádám ctěnou sněmovnu o ztišení. Prosím, pokračujte.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Děkuji pane předsedající. Takže v tuto chvíli podle mě nastane moment, který ani předkladatel nechtěl. A možná že řekne, že ano, ale potom by mě to překvapilo. Takže to je naopak situace, kdy podle mého názoru je to zcela kontraproduktivní, to znamená, že může naopak z pohledu investora dojít k prodloužení toho povolovacího řízení, a to až o několik let. Tento návrh, myslím, velmi dobře řeší a hojí právě senátní verze.

A k tomu infringementu. Je pravda, že kromě toho, že podle našeho názoru tento návrh právě ten paragraf 4 odstavce 9 až 11 mohou být ve finále zcela kontraproduktivní z pohledu investora, tak jsme také názoru, a to jsme již říkali, že by mohlo dojít pravděpodobně k porušení příslušné evropské směrnice, protože ta požaduje přímo, aby tam byl umožněn přezkum. On tam ten soudní přezkum umožněn je, ale ten úřední přezkum je v zásadě znemožněn tím konfliktem lhůt. No a co by mohlo nastat? To je všude stejné. My jsme tady už o tom hovořili. Zrovna v tomto případě EIA, protože víte, že my zároveň jsme i novelizovali významně zákon EIA a budeme ho dávat prostě do Evropské komise, až projde Senátem, bude podepsán panem prezidentem, a ten je skutečně uvolňující a myslím si, že velmi významně pro některé záměry - a budou jich tisíce - zjednodušující, tak samozřejmě bude posuzována i novela stavebního zákona, protože se to EIA týká. A pokud by se to Evropské komisi nelíbilo, nepodařilo se nám jí to uspokojivě vysvětlit, tak tam hrozí nejenom ten standardní trest, což samozřejmě by bylo až v případě odsouzení České republiky, to není v případě infringementu, ale bohužel v tomto případě by tam velmi pravděpodobně hrozilo to, čemu už jsme byli relativně blízko v minulých letech, řekl bych na dny jsme tomu byli blízko, to znamená obnovení toho procesu infringementu a vydání takzvaného odůvodněného stanoviska a možnosti zastavení financování projektů z evropských fondů, které jsou navázány na EIA, mimo jiné i ty dopravní projekty.

Znovu, nechci tím strašit, to nebezpečí tady je, ale já jsem se záměrně chtěl ještě zmínit o tom, že podle mého názoru je tady spíš větší riziko toho, že to půjde proti těm investorům. I proto budu podporovat senátní verzi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Eviduji dvě faktické poznámky, nejprve pan poslanec Bendl, po něm pan poslanec Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Jenom v reakci na pana ministra. No k tomu soudnímu sporu může dojít i dnes. I za té situace, že tam tato blokace nebude, v okamžiku kdy je jakoby zastropováno rozhodnutí o EIA, dojde k nějaké dohodě a ona se nemůže měnit. Může dojít k soudnímu přezkumu a k soudnímu napadnutí. Ale to, co bylo smyslem, dohodnuté prostě platí. Ale to není možné co tři měsíce modifikovat a modifikovat a modifikovat a donekonečna jít, protože se stala ta změna, že EIA je závazná. Dřív byla doporučující, teď je závazná pro investora. Tudíž je potřeba už někdy říct dost, tlustá čára, aby ten investor vůbec věděl, co ho čeká, že ho nebudu valit lety debaty, a pak stejně nakonec dojde na ten soudní spor. Tomu soudnímu sporu nemůžeme zabránit, protože žijeme v demokratické zemi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak už je to tady. Já jsem to říkal v předchozím bodě. Infringement. Nechci vás strašit, ale pozor, pozor, hrozí nám. No, pan ministr nás straší. Nic jiného neříká.

A pane ministře, když to dopadne, jak si přejeme my, tzn. podle sněmovní verze, je vaše práce, aby ta hrozba zůstala planou hrozbou... Pořád říkáme ten zlý Brusel. Ale jsme členy Evropské unie, nebo ne? Jsme tam schopní obhájit něco, nebo ne? Nebo tam jezdíme jenom pozorovat a poslouchat příkazy, které pak plníme? Já doufám, že to tak není. Ten výklad, který jste tady dal, a ten příklad, který jste popsal, co nám všechno hrozí, mně přijde úplně absurdní. Úplně absurdní! Chceme se smířit s tím, že takový absurdní výklad bude jako normální? A někdo kvůli tomu nám zastaví evropské peníze? Stejně už žádné za chvilku nebudou, tak doufám, že se tím přestaneme strašit. Vzpomeňte si, jak jste zachraňovali ty stovky miliard, už jste tady na mikrofon říkal několikrát. A zase příští vláda bude zachraňovat vaše nevyčerpané peníze. Už by to jednou mohlo skončit a nemuseli bychom se tím pořád strašit. Hrozí, hrozí. Četl jsem, že nám hrozí zastavení peněz kvůli tomu vynikajícímu nástroji pro veřejné zakázky na MMR. Paní ministryně to háže na naši vládu. V druhé větě říká: to usnesení vlády je z roku 2014. To je o rok vedle, paní ministryně, já se omlouvám. (Ministryně mimo mikrofon z lavice.) Ale já jsem tohle četl.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Paní ministryně, nepokřikujte nám na pana poslance. Když tak se přihlaste do rozpravy.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem to unesl, to je v pohodě, mně to nějak nevadí. Já jenom pro pořádek. Takže posuzujme ty návrhy, zda jsou ku prospěchu věci.

Já zopakuji, co jsem říkal dneska na grémiu. My jsme pro ten návrh zákona ve Sněmovně nehlasovali, z mnoha důvodů, nebudu je opakovat. Nicméně dneska máme pouze tři varianty: nebude nic, bude senátní verze, nebo sněmovní. Z těch tří variant pro náš klub je nejlepší podpořit sněmovní verzi - přes všechny naše výhrady.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Klán. Prosím.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Dovolte, abych trošičku zareagoval na předřečníka i na pana ministra. My se tady opravdu furt něčím strašíme. Pořád. Jednou říkáme Evropská komise, Evropská unie to chce. A někdy se mi zdá - ale ono se to nezdá, ona je to pravda, že jsme tady často papežštější než papež v některých věcech. Když my se tady na něčem jako Parlament, Poslanecká sněmovna, posléze Senát atd., usneseme, prohlasujeme to, tak přeci moc výkonná potom pojede do toho Bruselu a tam to musí nějakým způsobem obhajovat. Jenže my tady pořád sami sebe strašíme, že Evropská unie nám to nařídí. Nařídí a vy budete tu Evropskou unii poslouchat. Poté se nedivte, že občané České republiky jaksi mají nedůvěru v tu Evropskou unii, která je spíš tím byrokratickým aparátem ve finále, který něco nařizuje, někde odněkud z Bruselu, ze Štrasburku. Odněkud něco nám chce nařídit a vy to tak prostě uděláte. A my ještě navíc přitvrdíme. My ještě přitvrdíme, protože - nevím, jestli je to v naší povaze, ale my, abychom se možná zavděčili té Evropské unii, tak to uděláme ještě tvrději, abychom šli nějakým příkladem. Ve finále se pak ukáže, že Evropská unie řekne no ale my jsme to tak nemysleli, že musíte být natolik tvrdí, to už se ukázalo taky u některých zákonů, že se ukázalo no, ale ono to vlastně bylo trošičku myšleno méně měkčeji, a takovéhle věci. Takže říkám, my se tady strašíme. Opravdu se tady strašíme - a to souhlasím s panem poslancem Stanjurou prostřednictvím předsedajícího. My se opravdu pořád jenom strašíme. Jestli se budeme strašit Evropskou unií donekonečna, a ono se to rádo dělá, že se straší tou Evropskou unií dost často, jak jsem tady už říkal ve svém příspěvku, tak to bude špatně. Prostě my když se tady na něčem usneseme, prohlasujeme to, tak si za tím každopádně musíme stát a musíme to obhajovat. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad KSČM.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Přečtu omluvy. Dnes od 18.15 do konce jednání z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Martin Komárek a dále od 18 hodin ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Vojtěch Adam.

Nyní přistoupíme k řádně přihlášeným do rozpravy. První vystoupí pan poslanec Petr Bendl a připraví se pan poslanec Kolovratník. (Šum v sále, u stolku stenografů není rozumět.) Dobře, v tom případě pan poslanec Kolovratník. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý večer, kolegyně, kolegové, děkuji za slovo. To je ta výhoda řádných přihlášek. Kdo se přihlásí řádně, počká si a nakonec se dočká. Ale aspoň není limitován těmi dvěma minutami.

Já své vystoupení rozdělím na dvě části. V té první chci apelovat na to, abychom nezapomněli, co je vlastně meritem tohoto bodu, té novely stavebního zákona. A tady chci podpořit paní ministryni Šlechtovou a přimluvit se za ni. Ona už to tisíckrát říkala na tiskových konferencích a seminářích tady ve Sněmovně i v Senátu. Ten zákon je především pro stavebníky, ať pro ty malé - shodou okolností já teď opravuji plot a stavím bazén, tak jsem smutný, že ještě zákon nemáme v účinnosti. Týká se to rodinných domků, týká se to malých, středních a velkých developerů, onoho plánu na sloučená řízení, ať už územního řízení, EIA, nebo stavebního povolení. To je to meritum zákona.

A já chci říct, my jsme s kolegy ministry, kterým za to chci moc poděkovat, na tom opravdu odpracovali - nechci říct, že stovky, ale možná stovky hodin vzájemnými debatami s Ministerstvem pro místní rozvoj, MŽP. A já za sebe snad mohu trošku přihřát polívčičku dopravě, resp. resortu dopravy, který v té debatě také byl. A kolegové z ODS se teď vyjadřují k předběžné držbě a k dalším záležitostem, které jsou součástí tohoto návrhu. Pravdou je to, co říkala paní ministryně, že jsme dopravní záležitosti teoreticky mohli řešit i separátně, zvlášť, v jiných zákonech, ale k tomu se asi v tuto chvíli nemá cenu vracet. Dnes máme dnešní datum, je to tak, jak to je, a ta debata je takto ložená.

A já teď v té druhé části svého vystoupení, své argumentace, budu mluvit právě o dopravě a o pohledu toho sektoru dopravy a dopravního stavitelství.

Já musím říct, že jsem rád, jak to nakonec dopadlo. A možná bych použil to české přísloví - vrabec v hrsti versus holub na střeše. Nám se pro dopravu spousta dobrých a drobných vylepšení povedla do toho zákona vyjednat, odhlasovat. A upozorňuji, jak tady ve Sněmovně, tak u kolegů v Senátu. Namátkově mohu připomenout, že se nám povedlo upravit případné napadání rozhodnutí u správního soudu, žaloba, kdy nově bude nutno rozhodnout ze strany soudu ve všech bodech žaloby, tzn. není možné napadat zpětně jenom jednu nevyřešenou část. Povedlo se nám vyjednat právě v zákoně o EIA to, že kompenzační opatření u těch velkých infrastrukturních projektů mohou být realizována postupně, průběžně. Jistě si budete pamatovat, že se nám povedlo nakonec s Ministerstvem spravedlnosti vyjednat, že případné soudní spory o náhradách za vyvlastnění bude řešit jeden specializovaný senát, a bude to senát v Ostravě.

Na druhou stranu já za sebe říkám, že je tam spousta dobrých věcí, které se bohužel vyjednat nepovedlo. Respektuji to, byla to nějaká politická dohoda nebo politická vůle, to umění v tu chvíli možného. A není to jenom předběžná držba. Je to také navrhované zavedení zrušení odkladného účinku žaloby proti vyvlastnění. Je to zavedení povinnosti strpět průzkumné práce na pozemku. Je to zpřesnění a stanovení pořádkové lhůty na provedení přeložek atd. atd. A je to třeba také přesun těch vyvlastňovacích sporů z malých obcí s rozšířenou působností na krajské úřady, kde si myslíme, že ta specializace je prostě lepší a větší.

A já tady s kolegy z ODS, konkrétně s Petrem Bendlem, sem tam svádím různé argumentační bitvy v médiích. A chci mu poděkovat a jsem rád, že dneska se shodneme. Dneska ten náš pohled na věc je poměrně podobný.

Velmi pečlivě jsem vnímal argumentaci pana předsedy Stanjury o té předběžné držbě. Já za sebe říkám - a teď prosím, není to žádná moje předvolební nebo politická agitka v tomto období. Já jsem připraven to, co jsem vyjmenoval, to, co vnímám, že se nepodařilo projednat, jsem připraven - a beru s pokorou všechny průzkumy a odhady preferencí -, pokud tu příležitost po volbách budu mít, okamžitě tyto věci začít projednávat a iniciovat jejich vstup do legislativního procesu. A třeba ta inspirace německou legislativou, kdy skutečně Němci mají v Bundestagu exaktně vyjmenovány stavby, které spadají pod ten speciální režim, a mají tedy trošku jinou rychlost projednávání, jiný způsob projednávání a jsou tím Bundestagem, tím parlamentem odhlasovány, to je pro mě ten projev demokracie.

A teď odpovídám i paní senátorce Seitlové. To je přece ta vůle lidu, těch všech občanů. Protože připomínám, a nezapomínejme na to, my jsme parlamentní demokracie. My poslanci jsme zvoleni vůlí občanů a hlasováním ve volbách, a vy senátoři jste zvoleni stejným způsobem. To znamená, pokud se obě komory, a teď už trochu teoretizuji, Parlamentu shodnou a odhlasují nějakou stavbu, že je ve veřejném zájmu a že v některých případech, jak to chtěl exaktně popsat pan kolega Stanjura, sáhneme a omezíme někomu jeho vlastnická práva, tak jestliže se na tom shodnou obě komory Parlamentu, odpovídám, že nevím, kdo víc a jaká větší demokratická síla by toto rozhodnutí měla udělat.

Závěrem mého vystoupení jeden konkrétní příklad, který odpoví možná i na otazníky pana poslance Zemka. Z mého regionu už zmiňovaná plánovaná silnice D35. Ona má vést asi dva nebo tři kilometry od mého bydliště, vedle Pardubic je město Sezemice, má nějaké tři tisíce obyvatel, skrz Sezemice dnes vede v uvozovkách stará 1/35. Půlí obec přesně napůl, u silnice je školka, škola, kostel, domov důchodců a obchod. Celé město musí tuto silnici přecházet, teď máme na dva měsíce - nebudu vás zatěžovat detaily - mezi Býští a Holicemi uzavírku staré pětatřicítky. Frézuje se tam povrch. A veškerá kamionová doprava, možná z více než půlky republiky, projíždí touto obcí. A nejde to prostě jinudy. Jiná objízdná trasa tam není. Ve špičce je to 100 až 150 kamionů během jedné hodiny. Občané to tam sčítali.

Já se ptám těch, kteří chtějí bránit lidská práva: Takhle bráníte práva občanů ve vesnicích, kterým v objížďkách projíždějí stovky kamionů pod okny vedle školy a vedle školky? Prosím, kolegyně a kolegové, tohle přece nechceme. Dálnici už jsme měli mít dávno postavenou. A věřím, že právě ustanovení, která se v zákoně - omlouvám se paní ministryni, že stále je to o dopravě - objevila a která se nám možná podaří do budoucna vyjednat dále, mohou tomuto pomoci.

Já své vystoupení zkrátím. Nevím, jestli senátní, nebo sněmovní verze. Možná budu citovat slova pana ministra Ťoka, který nás dnes informoval na našem klubu hnutí ANO. Z pohledu resortu dopravy jsou v zásadě možné obě dvě verze.

Sám za sebe jsem ale ještě objevil jednu věc, o které se tady nemluvilo. Paní senátorka Seitlová navrhla pro energetickou infrastrukturu výkupy minimálně za osminásobek odhadní ceny. Nevím, jestli jste si toho, kolegyně a kolegové, všimli, my v dopravě v zákoně 416 pracujeme s osminásobkem, ale to je to maximum. My pevně násobíme osmi. Pozor, paní senátorka u energetické infrastruktury říká, že to má být minimálně osm. To je pro mě hodně důležitý detail, který v mých očích senátní návrh diskvalifikuje. Já za sebe, za svoji pozici se v tuto chvíli přikláním k názoru a doporučení kolegů z ODS.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Hlásíte se do rozpravy, paní senátorko? Prosím. (V sále je velký hluk!)

 

Senátorka Jitka Seitlová: Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení představitelé vlády, vážený pane předsedající -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale požádám vás, kolegové, případně kolegyně, v případě, že máte něco důležitého k řešení, tak jděte tyto záležitosti řešit do předsálí. Prosím, ať je v sále klid. Pokračujte.

 

Senátorka Jitka Seitlová: Debata, která proběhla, se týkala zejména otázek, které souvisí s účastí veřejnosti. V Senátu byla tato debata v délce šesti až osmi hodin, jak řekla paní ministryně. Já myslím, že v tuhle chvíli před námi leží tři možnosti. Já jsem tu proto, abych tedy zastupovala zejména stanovisko Senátu. Proto se k debatě nebudu vracet, jenom připomínám, že i v Senátu zazněl návrh zamítnout. Nezískal ale úplnou většinu, takže i tam padly tyto informace o tom, že je možná k diskuzi, jestli zákon skutečně naplní očekávání, jestli skutečně napomůže výstavbě, jestli naopak, jak jsem četla v novinách, že asociace dopravních staveb, kde říká její předseda, že to nepomůže, protože stejně společná řízení nebudou využívat zejména proto, že by už do vstupu společného řízení se dostali do problémů. To opravdu není to, o čem chci dneska tady s vámi ještě teď chviličku hovořit.

Víte, tady se hodně hovořilo o předběžné držbě. Předběžná držba opravdu v Senátu byla předložena a je velkým přáním. Rozumím i názoru, který tady zazněl, že může být jen pro nějaké stavby. Ale to, co bylo předloženo v Senátu, nemohlo být schváleno už proto, že nesplňovalo základní podmínky pro to, aby vůbec nebylo napadeno u Ústavního soudu a aby vyváženě chránilo samozřejmě stavbu, která má být realizovaná, dobrá, ale omezení vlastnického práva, které je nezbytné, neřešilo to, co bylo předloženo v Senátu, jakým způsobem bude finančně nahrazena, a to říká Ústava, omezení vlastnického práva v době té předběžné držby. To nebylo řešeno. Nebylo řešeno, jakým způsobem má být řešeno nájemní právo, které nadále trvá u předběžné držby. Byla tam řada těchto otázek, které jsme v Senátu otevřeli, a řekli jsme, že takto opravdu nelze předběžnou držbu schválit. Já věřím, že se třeba do budoucna skutečně pro vyjmenované stavby podaří, to je jasné. Ale musí tam být vyváženě ochrana práv vlastníků a omezení, jen pokud je to nezbytné. (V sále je stále hluk.)

Vím, že se teď vede bohatá diskuse napravo ode mě, ale právě teď se chci vyjádřit k tomu, co tady bylo diskutováno ze strany pana poslance Adamce. On velmi hezky hovořil o právech vlastníků. A práva vlastníků, která, jak vím, vždycky pravice hájila, právě v tomto zákoně, který před vámi leží v návrhu, nejsou dostatečně chráněna. Protože oni se ani nedozvědí, že se vede řízení o tom, že na jejich pozemku bude vedeno zařízení elektrické distribuční soustavy nebo plynárenské soustavy. Já si myslím, že to nebyl záměr předkladatele, ale prostě se tak stalo. A Senát se snaží tuto věc napravit. Jenom chci říct, že pokud se týká pozměňovacích návrhů Senátu, ty se týkají zejména drobných a středních vlastníků pozemků. To jsou farmáři, zemědělci, lidé, kteří mají zahrádky, chalupy. Ti se vůbec nemusí dozvědět podle platného zákona, že jim tam má vést nějaké distribuční zařízení, nějaká linie. A to si myslím, že je velká chyba. To je napravené tím, co vám předkládáme jako pozměňovací návrhy Senátu.

Pan poslanec Kolovratník hezky hovořil o liniových stavbách a rozumím tomu. Říká ano, v tuhle chvíli pozměňovací návrh Senátu říká, že pro ty, kde bude energetická distribuční soustava nebo plynárenská distribuční soustava, musí mít garantováno, že dostanou minimálně osminásobek nebo 1,15násobek, pokud je tam stavba, tak, jak je to u liniových staveb. To znamená, že je to garance státu, který dává obrovskou kompetenci, a teď nejenom státním nebo napůl státním podnikům, ale i nadnárodním společnostem, které mohou v tomto případě využít procesu vyvlastňování a které jsou ve velmi posílené pozici proti vlastníkovi. A my jenom chráníme, a většina Senátu se k tomu přiklonila, vlastníky pozemků, aby měli garantovanou tuto minimální cenu. Tím se neříká, že mají dostat víc. Naopak při jednáních, které jsem měla s ČEPSem, tak řekli, že někdy chtějí dávat víc. Nikdo jim v dohodě nebude bránit. Stát jenom zákonem chce garantovat, Senát to tak navrhuje a je na vašem zvážení, jestli to uznáte, že mají stejně jako u jiných liniových staveb právo na tuto výši výkupní ceny, kde samozřejmě výkup je z jejich strany nechtěný. To je podle mě srovnání těch práv. To není nic navíc. Tak to je vysvětlení toho návrhu, tak jak my ho předkládáme.

Já bych chtěla poděkovat paní ministryni, která říká ano, pokud se týká návrhu, který je předložen Senátem. Myslím si, že je řešitelný a může být přínosem. Odstraňuje nedostatek, se kterým skutečně bojujeme. A to není jenom o evropském právu a nějakém infringementu. To opravdu není o tom. To je o tom, že ve chvíli, kdy bude vydáno závazné stanovisko, které je nezákonné, tak ještě v rámci správního procesu můžeme tuto nezákonnost odstranit. Pokud nebude přijat pozměňovací návrh, za který s panem ministrem lobbujeme, tak to znamená, že se to dostane vždycky až do toho soudního sporu, a pak to celé padá. A to pro toho investora je hrozně, hrozně špatně. To je horší než současný stav. To není skutečně věc, jak se tady namítalo, že Evropa nám něco nakazuje. To není o Evropě. To je o nás, o našich investicích a o tom, abychom předešli tomu, aby se skutečně investoři nedostali do problémů.

V tuhle chvíli myslím, že to je to, co bylo důležité říct k senátnímu návrhu zákona. Znovu říkám, že tedy prosím, tak jak jsem byla pověřena, o schválení senátní verze. Určitě odstraňuje nedostatky vůči vlastníkům pozemků alespoň tak, jak to bylo možné, a určitě odstraňuje i nedostatky, které jsou závažného právního charakteru.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní senátorko. S faktickou poznámkou se hlásí ještě pan poslanec Petr Bendl. Prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Myslím, že ty lidi až takhle strašit nemusíme. Kdo z vás někdy projednával územní plán? Všechny liniové stavby, všechny změny, všechny změny účelu a tak dále jednotlivých oblastí a míst a tak jsou projednány s vlastníky. Je to dlouhodobý proces. Zastupitelstva to projednávají. Vyzývají ty lidi. Takže není pravda, že by se někomu objevila silnice najednou nebo nějaká liniová stavba, aniž by neměl šanci se to dozvědět. Obecnou vyhláškou a tak dál... Všechny ty... Navíc v okamžiku, kdy tam kdokoli cokoli plánuje, tak se musí spojit s tím vlastníkem, musí se s ním dohodnout, musí s ním domluvit nájemní smlouvu atd. atd. Teď osobně absolvuju, protože ČEZ posiluje u nás ve vesnici síť a jdou přes můj chodník, takže vím, jaké to je. Není možné, aby vás takhle minuli. Nestrašte ty lidi až tak. Fakt tím ničeho nedocílíte. Pojďme se bavit o tom, co můžeme udělat lepšího, a ne čím jim budeme komplikovat život. A není pravda, že se to nedozvědí. Mají šanci všichni. A je to systém územního plánování. A koneckonců kolem něj jsme tady diskutovali už dlouhou dobu, jak strašně důležitý je to dokument. A tam můžou všichni k tomu debatovat. I ti, kteří nemůžou, jak tady říkáte, až v okamžiku té stavby. Ono už je pozdě, protože je v územním plánu, je definovaná, je tam řečeno, kudy půjde veřejně prospěšná stavba a co to je a co s tím souvisí. Tam nechť se všichni zapojí. Tam mají všichni právo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Přečtu omluvu. Od 18.15 hodin do konce jednacího dne z důvodu naléhavých pracovních povinností v rámci resortu Ministerstva vnitra se omlouvá pan ministr Milan Chovanec.

Další faktickou poznámku má nahlášenou pan poslanec Chalupa. Prosím.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuju za slovo. Nechci vypadat jako brouk Pytlík, ale sedm let jsem pracoval jako projektový manažer stavební firmy a vím, že schválení projektu pro územní rozhodnutí trvalo tři až čtyři roky. Takže jako pokud si tady budeme vymýšlet věci navíc, tak opravdu tato země se nikam nepohne. Takže já se připojuji k tomu, co tady říkal pan poslanec Bendl vaším prostřednictvím. Má pravdu, protože skutečně jestli tady s tou zemí chceme něco udělat, tak ten stavební zákon nabízí tu možnost, abychom se opravdu pohnuli. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se tedy, zda se někdo hlásí. Paní senátorka. Prosím, máte slovo. (Hluk v sále.)

 

Senátorka Jitka Seitlová: Pane předsedající, vážení představitelé vlády, paní poslankyně a páni poslanci, omlouvám se, že vystupuji, ale je to tak, že můj předřečník hovořil o tom, jak tedy probíhala dosud územní řízení. Má pravdu. Tak to probíhalo. Když dnes budete chtít stavět jakoukoli liniovou stavbu nebo jakoukoli jinou stavbu, tak skutečně musíte jednat s vlastníkem, musí být dořešené vlastnické vztahy. Každá liniová stavba je skutečně zatížena tím, že každý vlastník musí dostat tedy informaci, pokud samozřejmě není fikce doručení, a vy s ním musíte jednat. Rozumíme tomu, že to je opravdu velmi, velmi složité a zdlouhavé. Na druhé straně tento návrh zákona ale říká, že pokud chceme budovat stavbu, která je možná vyvlastnit, nemusím s nikým takovým jednat. Vůbec. Čili jdu ode zdi ke zdi.

Má pravdu pan poslanec Bendl, který říká, že to je v zásadách územního rozvoje. Prosím, nejsou tam všechny stavby, to je první věc. A druhá věc, která je. Vy jste určitě často ve svých volebních obvodech. Zeptejte se lidí, kdo z těch lidí je schopen skutečně sledovat, co všechno je v zásadách územního rozvoje. Ti drobní vlastníci na to nemají. Ti velcí developeři možná ano. Ale ti střední vlastníci, kteří mají ty chatičky, ty domečky, ti to opravdu sledovat schopni nejsou. (Hluk v sále stoupá.)

A řeknu, jenom z úcty a z toho, že ten vlastník má nějaká práva, která garantujeme Ústavou, bychom měli zachovat alespoň tu informační povinnost. A to je to minimum, které je v tuto chvíli navržené Senátem -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, paní senátorko, omlouvám se, že vám vstupuji do vašeho rozhovoru, ale míra hluku v sále je velmi vysoká. Tím vás samozřejmě nechci přerušovat. (Senátorka si sedla zpět ke zpravodajskému stolku.) Klidně dokončete svůj projev. Ale žádám ctěnou sněmovnu, abychom projednali tento zákon v klidu. (Senátorka ze svého místa: Děkuji za pozornost.)

Eviduji dvě faktické poznámky. První pan poslanec Zemánek, další pan poslanec Bendl. (Poslanec Zemánek stahuje z místa svou faktickou poznámku.) Dobře. V tom případě pan poslanec Bendl s faktickou poznámku. Prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Musím zareagovat na to, co říká paní senátorka, protože prostě nemá pravdu. Já byl zaměstnancem jednu dobu dokonce městského úřadu a měl jsem územní plán na starosti, toho času tady s panem ministrem (Brabcem), členem tehdy ODS. Projednávali jsme územní plán města Kladna. A on ví velmi dobře i řada z vás, kteří sedíte v komunálních lavicích a projednáváte územní plán, že se tomu věnujete, obcházíte jednotlivé čtvrti, případně obce, které spadají, nebo nejsou střediskové a patří někam jinam - ti lidé se scházejí v hospodách a různě, tak aby definovali, co se všechno týká jejich pozemku, které stavby. Není pravda, že by se tam mohlo postavit něco, co nemá občan šanci se dozvědět. Je k tomu vyzýván několikrát. Tak prosím vás, paní senátorko, tohle neříkejte. Není to pravda.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nevidím žádnou přihlášku. Táži se, zda je tomu tak, nebo zda se někdo hlásí. Žádnou přihlášku nevidím. V tom případě rozpravu končím a eviduji žádost o závěrečné slovo paní ministryně. Prosím.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážená drahá Poslanecká sněmovno, myslím si, že toto cvičení s novelou stavebního zákona nám všem ukázalo, že opravdu Česká republika potřebuje změnu v systému stavebního práva v České republice. Proto Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje nový stavební zákon a zároveň nový zákon o vyvlastňování.

Chtěla bych poděkovat. Chtěla bych poděkovat každé poslankyni a každému poslanci, ať jste hlasovali, nebo nehlasovali pro tento zákon v posledním čtení, ve třetím čtení, nebo budete dnes, protože mnozí z vás jste mi pomohli ten zákon dotáhnout až sem. A novela stavebního zákona v podstatě pro mě osobně byla to nejtěžší na Ministerstvu pro místní rozvoj. Čtyřicet čtyři změnových zákonů, všechny resorty, mnoho lobbistů.

A dovolte mi nyní, omlouvám se vám všem prostřednictvím pana předsedajícího, s velkou pokorou a respektem poděkovat svému týmu na Ministerstvu pro místní rozvoj, protože je to ten tým, který strávil tisícovky hodin na přípravě této novely. Děkuji všem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré odpoledne, nebo podvečer. Děkuji paní ministryni za její závěrečné slovo. Ptám se zpravodajů, jestli mají zájem o závěrečná slova. Pokud tomu tak není, můžeme přistoupit k usnesení. Nejdříve budeme hlasovat o návrhu Senátu. Podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu naší Poslanecké sněmovny k přijetí usnesení Senátu je třeba nadpoloviční většina přítomných poslanců. Kvorum je nastaveno správně.

 

Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 927/7, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 927/8."

Všechny vás odhlásím, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Ještě spustím gong, aby ti, kteří mají zájem o hlasování, mohli přijít, a jakmile se ustálí počet přihlášených, zahájím hlasování číslo 35.

Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 35. Z přítomných 143 pro 17, proti 54. Návrh nebyl přijat.

 

Budeme tedy postupovat podle § 97 odst. 5 a k přijetí usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců. Kvorum je nastaveno.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 927/7."

Zahájil jsem hlasování číslo 36 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 36. Z přítomných 146 pro 117, proti 7. (Potlesk a výkřiky.) Návrh byl přijat.

 

Gratuluji paní ministryni, děkuji paní senátorce, děkuji zpravodajům a končím tento bod našeho jednání.

 

Pokračovat budeme podle schváleného pořadu schůze, který už vám byl rozdán na lavice, bodem

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.