Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Radek Vondráček)

45.
Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací změny Protokolu o perzistentních organických polutantech,
Protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu
a Protokolu o těžkých kovech k Úmluvě o dálkovém znečišťování
ovzduší přecházejícím hranice států
/sněmovní tisk 734/ - druhé čtení

Tímto návrhem jsme se zabývali 1. prosince 2016. Rozprava byla přerušena. Prosím pana ministra, aby se ujal slova, a poprosím pana zpravodaje Václava Zemka, aby se ujal svého místa.

Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Já děkuji panu předsedajícímu za to, že to vyslovil za mě, takže já už se s tím teď nemusí znovu jazykově trápit. Pamatujete si určitě, nebo možná, abych zase nebyl tak optimistický, debatu v rámci přerušeného druhého čtení, kde mě pan předseda Stanjura zkoušel, a je to dobře, že neustále prověřuje, zda ministři rozumějí pojmům, které tady přednášejí, co to je acidifikace a eutrofizace, a koneckonců zůstali jsme i u těch polutantů.

Já bych nechtěl zdržovat, jenom bych chtěl připomenout, že se to týká především tří protokolů. Jak už tady bylo řečeno, protokolu o perzistentních organických polutantech, což jenom pro připomenutí jsou látky typu polychlorovaných bifenylů, dioxinů, furanů a dalších toxických látek. Dále protokolu o omezení acidifikace neboli okyselování, eutrofizace neboli vlastně vnosu nebo obohacování vod živinami, zejména dusíkatými látkami, a přízemního ozonu, a tzv. protokolu o těžkých kovech. U všech tří protokolů vlastně dochází k určitému zjednodušování postupů při přijímání změn příloh. Co je ale důležité, změny se týkají především a jsou zacíleny především na státy východní Evropy, Kavkazu a Střední Asie, z jejichž území dochází ke značnému dálkovému přenosu znečišťujících látek na území ostatních evropských států, protože drtivá většina evropských států, troufám si říct, že dneska všechny včetně ČR, mají již zavedeny ty změny v rámci legislativy EU, tedy i svých národních legislativ.

Takže tyto změny dotčených protokolů jsou už promítnuty a v České republice přicházejí pouze změny menšího rozsahu ve vyhlášce 415/2010 Sb., která řeší přípustné úrovně znečišťování a provádí příslušná ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Česká republika v současnosti také již plní národní emisní stropy platné k roku 2020.

Proto bych vás znovu požádal o podporu těchto uvedených protokolů, které podpoří snahu mezinárodního společenství prosadit v globálním měřítku přísnější požadavky na omezování a snižování těchto škodlivých látek, které opravdu ve většině případů jsou velmi toxické a mutagenní. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Tento bod jsme přerušili v rozpravě. Pohybujeme se tedy v rozpravě. Pan zpravodaj nás seznámil s usneseními v tom předcházejícím. Ptám se stejně. Má zájem o vystoupení ještě k této věci? Tak prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo. Já možná jenom stručně. Ono je poměrně těžké navazovat na debatu, která tady se rozproudila asi před půl rokem. Ta debata byla poměrně obsáhlá, bohatá. Já jsem za ni vděčný. Nicméně v tuto chvíli bych možná jenom připomněl, že tento návrh projednaly dva výbory, výbor pro životní prostředí a výbor zahraniční, který byl garančním výborem, a oba dva tyto výbory doporučily plénu Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s ratifikací této změny. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Ptám se, zda ještě někdo má zájem o vystoupení v rozpravě k tomuto bodu. Pan předseda Stanjura. Prosím.

Poslanec Zbyněk Stanjura: Ono to bylo 1. prosince loňského roku. Ale já jsem položil otázky a pan ministr dneska ani neodpověděl. Já jsem se třeba ptal, jestli jsme pro omezování acidifikace, nebo ne. Ve stenozáznamu je napsáno: pobavení v sále - v závorce. Nás to asi pobavilo, že. Já jsem se ptal, jestli se zjišťovaly dopady na český průmysl, a to už je vážná otázka. Ano, nebo ne. Nebo zda to může mít nějaké dopady na český průmysl. To já samozřejmě nejsem schopen zjistit.

A pak jsem se ptal, zda to, kdybychom to neratifikovali, omezí nějak ostatní signatáře. Protože to je vždycky důležité. Jestli náš podpis je vázán na nějaké povinnosti a omezujeme ty ostatní, nebo ne. Tak aspoň ty dvě otázky. Já to teď nebudu opakovat. Dneska jsme se už pobavili v jiných bodech, tak se nemusíme pobavit i u tohohle. Ale já už jsem tehdy říkal, že to je vidět, jak formálně projednáváme tyto návrhy.

Měl jsem takový spor s panem zpravodajem, který mě cvičil. Bylo to na životním prostředí. Já jsem tehdy citoval jeho zpravodajskou zprávu z prvého čtení, kde nebylo vůbec nic kromě toho, že se budou měnit dodatky k těm protokolům, jestli se nepletu. A čím je to důležité? Důležité to je tím, že ty dodatky změníme. Tak tu debatu nechci opakovat. Ale minimálně ty dvě otázky, zda tím, kdybychom to neratifikovali - protože já nejsem připraven hlasovat pro - zda omezíme ostatní, případně zda bychom nějakou případnou škodu způsobili České republice a zda ta smlouva může mít nějaké dopady, ať už negativní, nebo pozitivní, na český průmysl. Opravdu mi stačí velmi stručné odpovědi. Děkuji.

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Ptám se, zda má ještě někdo zájem o vystoupení v rozpravě. Jestliže tomu tak není, rozpravu končím. Ptám se na případná závěrečná slova. Pan ministr má zájem o závěrečné slovo. Prosím, pane ministře.

Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Děkuji. Já se jenom velmi, opravdu stručně, pokusím odpovědět panu předsedovi Stanjurovi. Je to tak, že dopady na českou ekonomiku nebo české podniky by neměly být opravdu žádné, protože my máme vlastně požadavky, které vyplývají z těchto protokolů, už zachyceny v naší národní legislativě. Dokonce i schváleny těmi novelizacemi a jsou součástí tedy jak legislativy Evropské unie, tak dokonce v některých případech Česká republika historicky už má přísnější požadavky, než od nás vyžadovala Evropská unie. Takže tohleto pro nás nebude žádné omezení.

A z pohledu té ratifikace, tak u těch smluv je to vždycky tak, nebo u těch protokolů, že samozřejmě přednostně je ratifikují ti členové, kteří jsou i dneska schopni prostě plnit, aby deklarovali, řekněme, i to svoje odhodlání je vyžadovat od těch dalších států. Protože je to dneska tak, že já vám můžu říct, jak je to třeba u těch jednotlivých protokolů. Tak počet smluvních stran třeba od toho protokolu o těžkých kovech je 33 a z toho vlastně členské státy - již ratifikovalo 21. To znamená, ty další státy, což jsou právě především ty státy východní Evropy, popř. země Střední Asie, tak podle informací, které mi kolegové dali, tak oni někdy prostě čekají, zda to budou ratifikovat i evropské státy, aby se k tomu potom připojily. Takže je to spíš jakési gesto toho, že i když to dneska vyplníme, tak že pro nás to nemá úplně zásadní význam, tak tím, že to ratifikujeme, vlastně vytváříme jistý tlak na ty ostatní země, které toto dosud neratifikovaly, ale z různých důvodů k tomu chtějí nebo jsou nuceny přistoupit. Děkuji.

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře. Přikročíme tedy k hlasování o navržených usnesení. Budeme hlasovat usnesení zahraničního výboru podle sněmovního tisku 734/2.

Já zahajuji hlasování a ptám se... Pardon. Končím hlasování. Prohlašuji je za zmatečné. Eviduji žádost o odhlášení, které vyhovím. Poprosím, abyste se znovu přihlásili svými identifikačními kartami. (Chvíli vyčkává.) Jestli to byl dobrý nápad... (S úsměvem.) Tak, a vypadá to, že se nám zvýší počet hlasujících... Výborně.

Zopakuji, hlasujeme o usnesení zahraničního výboru k tomuto bodu, sněmovní tisk 734/2.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je. Kdo je proti?

Jedná se o hlasování číslo 238, přihlášeno 96, pro 85, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas, a končím tento bod.

Otevírám bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.