(9.30 hodin)
(pokračuje Šlechtová)

Ráda bych zde také zmínila, že v roce 2014 došlo k dalším dvěma věcem, a to v červenci 2014 vláda České republiky, celková vláda České republiky, jak si jistě můžete dohledat nebo někdo vám dohledá ve vašem screeningu - já jsem ještě nebyla členem vlády v této době - nicméně v červenci 2014 vláda schválila asi třístránkové usnesení vlády České republiky o povinnosti Národního elektronického nástroje s tím, že datum bude určeno po některých analýzách Ministerstva pro místní rozvoj. Během srpna a během září 2014, což jste zde nezmínil, vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, byla podepsána smlouva mezi Ministerstvem pro místní rozvoj ne se společností TESCO, jak zde mylně uvádíte drahou Poslaneckou sněmovnu v omyl, ale se sdružením O2 a TESCO, kde vedoucím tohoto sdružení je O2. Čili ten váš screening zde jenom doplňuji pravdivou informací o tom, jak je opravdu ta smlouva nastavena. Pokud vaše rešerše byla činěna v rámci registru smluv nebo otevřených dat v rámci Ministerstva pro místní rozvoj, tato informace je tam veřejná již několik let.

K zakázkám, které jste zde zmiňoval, to jsou další zakázky, které se týkají dalších let. Takže v tuto chvíli se domnívám, že Poslanecká sněmovna zde byla informována velmi zjednodušeně o celkovém tomto nástroji. Takže mi dovolte se opravdu vyjádřit detailně k tomu, co se odehrávalo.

K zakázkám, které prověřoval - budu zkráceně hovořit o Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - ÚOHS, mi tedy dovolte uvést, že nebylo řešeno samotné zadání veřejné zakázky, ale prodloužení plnění, které bylo způsobeno dvěma novelami zákona číslo 137/2016 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Jednalo se o transparentní novelu z roku 2012 a novelu výše uvedeného zákona také v roce 2013. Ministerstvu pro místní rozvoj bylo Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže uložena pokuta ve výši 550 tisíc za prodloužení doby plnění zakázky na vývoj Národního elektronického nástroje, která byla již uhrazena. To se týká těch minulých let 2012, 2013. Zakázka týkající se úpravy Národního elektronického nástroje podle zákona číslo 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, byla realizovaná také v otevřeném zadávacím řízení, přičemž byla přijata pouze jedna nabídka. V této nabídce byly nalezeny vady a z tohoto důvodu bylo nutno nabídku vyřadit a zrušit zadávací řízení ze strany Ministerstva pro místní rozvoj. V souladu s § 22 odstavce 2 zákona číslo 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, bylo realizováno jednání s jediným zájemcem o tuto zakázku a následně byla v květnu 2016 uzavřena smlouva se společností DEZADATA. Tuto zakázku paralelně také zkoumal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Prvostupňové rozhodnutí ÚOHSu obdrželo Ministerstvo pro místní rozvoj dne 22. listopadu 2016. Druhostupňové rozhodnutí, kterým byl zamítnut podaný rozklad, bylo obdrženo dne 9. února 2017. Za důležitou informaci zde považuji - a zde bych chtěla také vyvést informaci podanou panem poslancem drahé Poslanecké sněmovně v pravdivé informace -, že v období mezi 22. listopadem 2016 a 9. únorem 2017 nedocházelo k implementaci nových aktualizací v Národním elektronickém nástroji, a to podle zákona číslo 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Probíhalo pouze řízení o odstranění vad díla.

Zde bych také ráda se vyjádřila k tomu, co zde sdělil drahé Poslanecké sněmovně pan poslanec prostřednictvím pana předsedajícího, a to o žalobě na nekalou soutěž. Já jsem si rychle nechala ověřit, my o této žalobě vůbec nevíme. Takže pokud pan poslanec disponuje více informacemi než samotné Ministerstvo pro místní rozvoj, tak budu ráda, pokud mi vážený pan poslanec toto i předá. Nicméně předpokládám, že se jedná o úplně jinou žalobu než na nekalou soutěž, kterou pravděpodobně pan poslanec měl na mysli. K implementaci nových funkcí nedochází ani od 9. února 2017 a v současné době probíhá vypořádání celé záležitosti s dodavatelem a intenzivní příprava nového zadávacího řízení.

Dovoluji si zdůraznit, skutečnost, že Národní elektronický nástroj je funkčním informačním systémem, který je určený pro zadávání veřejných zakázek a úspěšně prošel certifikací. A tady bych také trochu vyvedla jaksi Poslaneckou sněmovnou prostřednictvím pana předsedajícího v pravdu versus slova pana poslance s tím, že není pravda, že čtyři měsíce NEN byl v provozu, aniž by v podstatě měl tu certifikaci. Pokud si vážený pan poslanec zjišťoval i další dva nástroje, které, pravděpodobně je mu známo, které existují, a pravděpodobně ano, je mu to známo, protože v dubnu 2017 proběhlo jednání mezi váženým panem poslancem, nějakým panem Čížkem, který tam byl představen jako občan lidu, a mými zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, kde se tato věc diskutovala, a zde mohu říci, že oba dva nástroje certifikaci získaly až někdy v roce 2017. Takže v tuto chvíli to, že MMR získalo certifikaci, naopak já považuji za dobrou věc, protože také bych ráda vyvedla vaše slova, vážený pane poslanče, s tím, že pokud tento systém má certifikaci, tak není možné, že se v něm zadává protizákonně. To jenom ohledně té certifikace.

Samozřejmě k tlakům, které jsou vůči tomu nástroji činěny, se velmi ráda vyjádřím, protože bez ohledu na to, že já zde stojím jako ministryně pro místní rozvoj, to znamená, ministr vlády, a vláda je jaksi odpovědná Poslanecké sněmovně, tak já zde stojím také jako statutární orgán tohoto resortu, který nese plnou odpovědnost za všechno, co se na tomto resortu děje, a ráda bych také sdělila Poslanecké sněmovně, že - a to myslím, že se domnívám, že drahé poslankyně a poslanci vědí - že jsem nenechala nic jen tak být, a pokud samozřejmě se děla tato věc, tak ono je těžké Národní elektronický nástroj zastavit kvůli mnoha věcem. A k tomu, pane poslanče, bych vám ráda také následně po svém úvodní slově dala stanovisko. Nicméně pan poslanec, prostřednictvím pana předsedajícího, sdělil, že se jedná o jeho úvodní řeč, takže předpokládám, že asi zde povedeme dlouhou debatu. Já jsem na ni velice, velice připravena, protože samozřejmě i informace, ke kterým jsem byla vyzvána, už dávno jsou schváleny vládou České republiky a v tuto chvíli já je považuji za irelevantní, ale velmi ráda je vysvětlím.

Takže v tuto chvíli bych ještě ráda zmínila, že v současné době objem veřejných zakázek - a zde tedy také doplňuji tu informaci, protože nebyla pravdivá, která byla sdělena Poslanecké sněmovně -, že v současné době objem veřejných zakázek, které se realizují v systému Národního elektronického nástroje, přesahuje již přes 22 miliard korun, z toho jsou zadané veřejné zakázky v hodnotě téměř 8 miliard korun bez DPH a ten systém jako samotný je využíván více jak 18 společnostmi a institucemi. Celkově NEN využívá přes 300 zadavatelů. Největší zadavatelé jsou Ministerstvo vnitra, které zcela i se svými společnostmi přešlo na Národní elektronický nástroj. Takže není pravdivé žádné tvrzení, které se objevuje v různých médiích, které zde také bylo sděleno, že ten systém je nefunkční, pokud takto velké Ministerstvo i se svými organizacemi na NEN přešlo. Zároveň stoprocentně na NEN přešlo Ministerstvo zahraničních věcí a samozřejmě Ministerstvo pro místní rozvoj, to bylo samozřejmé.

Ráda bych možná informovala také váženou Poslaneckou sněmovnu, že zakázky, které já považuji například za velké, to znamená nad 500 milionů korun, nebo zhruba 400 milionů korun, byly zadány například Ústřední vojenskou nemocnicí, Vojenská fakultní nemocnice Praha, například Ministerstvo průmyslu a obchodu, Národní bezpečnostní úřad zakázku za 100 milionů korun, například LOM PRAHA zakázka za 292 milionů, dále zde máme například obec Staříč za 260 milionů korun. Čili ten systém je využíván mnohými, a to nejenom státní veřejnou správou, ale už i územní veřejnou správou, za což já jsem opravdu ráda, protože k ní bude sloužit, a například zde máme i zakázku Národní archivu České republiky a celá zakázka opravy Národního muzea ve výši zhruba téměř jedné miliardy byla zadána v Národním elektronickém nástroji. Čili veškeré informace o tom, že ten nástroj je nefunkční, nejsou pravdivé. To, že není tak vymazlen, jako jsou ostatní komerční nástroje, to je samozřejmě pravda a k tomu se také vyjádřím.

Od roku 2015 bylo proškoleno na práci s Národním elektronickým nástrojem celkem přes tři tisíce osob, což tyto statistiky potvrzují, že NEN je využíván ve stále vyšší míře, a Ministerstvo pro místní rozvoj dlouhodobě upozorňuje na schválenou strategii elektronizace veřejných zakázek pro období 2016 až 2020, kde je s povinným využíváním Národního elektronického nástroje počítáno, a to od roku 2018. Tato strategie, připomínám, byla schválena vládou České republiky v lednu 2016.***




Přihlásit/registrovat se do ISP