(11.30 hodin)
(pokračuje Kasal)
Zaznělo tady, že se jedná o obor. Ten obor nikdo nezpochybňuje. Už to, co jsme se bavili u devadesátpětky, tak jsme jasně hovořili o vzdělání. Je řada lékařů, kteří jsou kvalitní, a je řada lékařů, kteří kvalitní nejsou. A znovu opakuji, že se jedná o vzdělávání, a to tady bylo sjednoceno. Protože výsledkem toho, že se rozdělily tyto dvě skupiny, je to, že každá skupina má jiné postupy pro léčbu například močových infekcí nebo jiných záležitostí. Je to správně? Je to správná cesta, jak máme pečovat o naše pacienty? Je to správně i z odborného hlediska? Myslím si, že určitě ne.
Když tady bylo řečeno, že je skupina dvou tisíc praktiků - ano, ale musíme si taky říct, že z těchto dvou tisíc praktiků je pouze 258, což je číslo z IPVZ, kteří za těch čtrnáct let byli tímto způsobem vzděláni. Zbytek do dvou tisíc byl vzdělán původním zákonem, to znamená jednotným vzděláváním, a drží právě to, jaká kvalita péče o dítě je. Když už říkáme čísla, tak je říkejme, jak jsou. A jestliže 90 % lékařů je vzděláno podle starého systému, který byl sjednocen, tak tady nepleťme dojmy a pojmy.
Další věc, která je pro mě důležitá, je to, že pokud se bude vzdělávat podle rozdělené problematiky, tak lékaři, kteří jsou vzděláni podle nové části, nemohou sloužit LSPP. Kdo tu LSPP bude sloužit? Budou ji sloužit nemocniční lékaři? Jak to tedy bude? Když se bavíme i o tom, jakým způsobem je tam náplň... Já jsem byl minulý týden na projednávání návrhu toho, abychom si my, kteří nejsme takzvaně vzdělaní podle paní doktorky Cabrnochové, mohli udělat kurz, a mohli jsme se tedy věnovat i dětem v terénu. Byl připraven návrh ministerstva, který počítal s evropskými penězi, ten byl u mě upozaděn - a ejhle, druhý den přijde návrh z IPVZ na to, že si to lékaři budou platit a bude to 120 tisíc měsíčně. Když jsme se bavili o tom, aby byl dostatek akreditovaných pediatrů, kdy budeme moci dělat praxi, aby to odpovídalo zákonu podle nového, že se většina praxe bude dělat v mateřských zařízeních, tak nám řekli, že mají málo akreditovaných pediatrů a že to bude muset být ne tak, jak jsme chtěli, aby to byli vytipovaní lékaři v okolí okresních nemocnic.
Poslední věc, a to se týká opravdu odbornosti. Musím se lehce usmívat nad tím, že se starají o děti ve zdraví. Často nám chodí děti po prohlídkách, které mají dvacetistupňové skoliózy, a to se rozhodně nevytvoří během jednoho měsíce po preventivní prohlídce - mimo jiné. Mohl bych pokračovat dál, ale nebudu. Nebudu zdržovat.
Když si vezmu i to, jakým způsobem jsou někteří lékaři přítomni ve svých ordinacích, tak by mě zajímalo, kdy se o děti ve zdraví starají.
Proto navrhuji zamítnout tento návrh v prvním čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Eviduji váš návrh na zamítnutí. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Krákora. Poté pan poslanec Štětina, poté pan poslanec Svoboda.
Poslanec Jaroslav Krákora: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si myslím, že samozřejmě k tomu musím něco říct, protože pediatrii dělám jenom 36 let, z toho jsem dělal 22 let lůžkovou pediatrii a 35 let ambulantní pediatrii - praktického lékaře pro děti a dorost -, tak si myslím, že bych se k tomu vyjádřit měl.
Nebudu dlouho zdržovat. Souhlasím s mými předřečníky panem poslancem Antonínem a panem kolegou Kasalem, kteří samozřejmě mají k pediatrii velice blízko, protože jeden je porodník a rodí se tam novorozenci a druhý je primář dětského oddělení. Já jsem dělal až zástupce primáře dětského oddělení, takže si taky myslím, že nějaké zkušenosti mám. Za tu dobu 36 let jsem došel k názoru, že pediatrie je jenom jedna jako základní obor. Víte, my pak máme samozřejmě specializované oddělení, máme specializovanou kardiologii, máme specializovanou neonatologii, patologické novorozence, onkologii pro děti a tak dále, ale to není ten základní obor pediatrie. Ten základní obor pediatrie je poměrně široký, ale dá se zvládnout. Já jsem za svoji kariéru dělal třeba dopoledne na oddělení a odpoledne jsem měl ambulanci. Nikdo neříkal, že bych to dělal špatně, snažil jsem se, musel jsem si některé vědomosti samozřejmě utřídit, získat určité praktické dovednosti na lůžkovém oddělení. Mluvil jsem s funkcionářkou svazu praktických lékařů pro děti a dorost, kdy ona říkala: ale oni ti nemocniční lékaři neumějí vůbec očkování. Prosím vás, za prvé to vůbec není pravda a za druhé očkovací program, očkovací kalendář to jsou dvě stránky formátu A4, které se vůbec nemusíte učit, můžete to mít před sebou, stejně se to neustále mění. To je, dalo by se říci, lež. Nebo nemocniční lékaři neumějí psychomotorický vývoj. Když jsem tedy přijímal dítě do špitálu, vždycky jsem musel napsat, jestli odpovídá psychomotorickému věku, nebo ne, kolika měsícům nebo letem odpovídá. Takže nevím, z čeho čerpají praktičtí lékaři pro děti a dorost tyto informace.
Můj názor je, že jsem trošku v rozporu s panem docentem Svobodou, kolegou, kterého si nesmírně vážím, ale on si trošku odporoval. On řekl, že je to synergie a kontinuita. Synergie a kontinuita jde potom do jednoho cíle, takže jeden cíl je potom jeden základní obor a to je pediatrie. Jsem o tom přesvědčen a souhlasím plně se svým předřečníkem panem kolegou Kasalem.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan poslanec Jiří Štětina a jeho řádná přihláška. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Štětina: Dobré poledne. Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem člověk, který se dokáže přiznat, že změní názor. A já tento názor měním a říkám to naprosto veřejně. Pokud si vzpomínáte, a začali jsme to projednávat možná před více než rokem, myslel jsem si, že jedině správně je jedna pediatrie. A taky jsem o tom takhle hovořil. Za tu dobu jsem si ale opakovaně ověřil, že tento můj osobní názor není dobrý. Nechci dlouho hovořit, nepatřím k těm, kteří tady zbytečně prodlužují jednání Sněmovny, protože se domnívám, že takováto věc se dá vyřešit ve výborech a při osobních jednáních s lidmi, kteří tuto profesi dělají.
Chci říct naprosto jasně a stručně. Žádná LSPP dneska již neexistuje. Ta byla zrušena. To dělají nemocnice. Takže neříkejme, že je organizovaná LSPP. Není. Možná jsou někde někteří uvědomělí pediatři, kteří slouží takzvanou LSPP, ale není to organizované.
Všeobecný praktický lékař má svoji atestaci. Samozřejmě toho pamatuji ještě více než někteří kolegové, kteří zde hovořili přede mnou. Pamatuji doby, kdy lékaři do terénu chodili z trestu, když byli nepohodlní politicky, nemohli dělat v nemocnici, šli na obvod, šli dělat praktika a po létech zjistili, že jim vlastně udělali dobře. Tak to bylo alespoň po roce 1968. Po roce 1989 došlo k tomu, že o všem zase rozhodují peníze. Když se lékař zprivatizuje, je na tom podstatně lépe než lékař v nemocnici.
Já se domnívám, a to už je závěr mého krátkého vystoupení, nebraňme tomu, aby měla pediatrie svůj obor taky v terénu, a je to tedy praktický lékař pro děti a dorost. Umožněme těmto kolegům atestovat a neříkejme, že jak ten pediatr v nemocnici nebo pediatr v terénu něčemu nerozumí. Oni když budou chtít, tak tomu budou rozumět, a když budou mít své jiné zájmy, tak budou říkat: my nemůžeme, protože nemáme praktickou zkušenost v nemocnici. ***