(16.00 hodin)
Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych začal vystoupení ke komplexní hospodářské a obchodní dohodě mezi Evropskou unií a Kanadou. První má slova možná budou trochu mimo tuto smlouvu, ale dovolím si k ctěným kolegům na pravici promluvit, zbylé moje vystoupení bude spíše směřováno do středu a nalevo.
Dovolím si vás seznámit s výzvou k férovému obchodu. Tuto výzvu podepsalo 17 malých firem - zde jsou jejich emblémy -, které se zajímají o to, co přináší obchodní svět a obchodní smlouvy.
Tato výzva k férovému obchodu je datována 15. března 2017. Hovoří se v ní: "Nesouhlasíme se stanoviskem Evropské unie, podle kterého by měly obchodní smlouvy TTIP mezi EU a USA a CETA mezi EU a Kanadou prospět malým a středním podnikům. Jsme naopak přesvědčeni, že radikální otevření trhu bude pro české malé a střední podniky škodlivé. Vývoz do USA a Kanady přitom aktuálně činí necelá 3 % z celkového objemu. Oslabení evropského obchodního prostoru ve prospěch obchodu s USA a Kanadou by tak mělo závažný negativní vliv na českou produkci a zaměstnanost. Vysoká úroveň evropských sociálních standardů, standardů na ochranu životního prostředí a demokratických principů nemůže být kvůli TTIP a CETA obětována zájmům jednotlivých korporací na obou stranách Atlantiku. Jsou to právě velké nadnárodní korporace, které by získaly s úmluvami výhody díky ochraně investic nebo větším otevřením veřejných zakázek. To vše na úkor malých a středních podniků. Možné negativní důsledky obchodních smluv pro malé a střední podniky ale Evropská komise nijak netematizuje a zveřejňuje pouze informace, které propagují domnělou výhodnost smluv." Tolik obavy zástupce malých českých obchodníků a podnikatelů, jak se dívají na tuto smlouvu.
Možná to kolegy a kolegyně na pravici zaujme. Blíží se volby a mnoho ze stran má zájmy malých českých podniků a podnikatelů na vývěsním štítu, minimálně na předních místech volebních programů. A netýká se to jen boje malých podnikatelů proti domnělé křivdě státu, ale také proti nadnárodním korporacím a velkým obchodním subjektům.
Tolik na úvod k situaci, která smlouvu CETA rámcuje. Dnes, jak již jsem při schvalování programu uváděl, jedná se o první čtení této smlouvy, ale tím, že byla vcelku nešetrně dána na program jednání v době, kdy již mnoho tato Sněmovna není schopna přijmout, nezbývá mi nic jiného než vás seznámit i v prvním čtení s výhradami, které vůči této smlouvě uplatňuji nejen já, nejen Komunistická strana Čech a Moravy, ale většina levicově smýšlející Evropy. Zdůrazňuji levicově smýšlející a budu většinou k ní hovořit. Pravicovou část jsem seznámil s výzvou podnikatelů, kteří se na to dívají s rizikem budoucna z toho, co se na ně chystá.
Abych nebyl kritizován z toho, že cituji marxistické poučky, popřípadě materiály připravené z těchto dílen, a věřte mi, je to docela záživné čtení a doporučil bych vám studium této literatury, omezím se na citace z oficiálního materiálu, který byl zpracován a předkládán k této smlouvě. Je to materiál Studie dopadů uzavření Komplexní hospodářské a obchodní dohody mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé. Vypracovala ji Technická univerzita v Liberci. Má řádově 150 stran. Nebudu ji číst celou, nebojte, byť jsem byl v pokušení, ale nechci vás zatěžovat. Chci se opravdu soustředit na ty oblasti, které tato smlouva postihuje docela riskantně, a chci vás upozornit na věci, které možná ani v souvislosti s touto smlouvou vám nepřichází na mysl.
Paradoxně, před necelou půlhodinou zde nepřítomný pan ministr zahraničí horoval o prospěšnosti této smlouvy, hovořil o tom, jak je pro Českou republiku prospěšná a že by rád slyšel ty argumenty, kde není, proč není. Činil tak bohužel v závěrečném slově a není možno na ně v rozpravě reagovat, což činí už podruhé a doufám, že naposled, byť mi slíbil, že už to poprvé bylo naposled. Nestalo se tak.
Budu vám citovat z té studie z Liberce.
Komplexní dohoda o hospodářské a obchodní spolupráci přináší všem smluvním stranám významné úspory a zefektivnění obchodních vztahů, a to zejména v oblasti cel, netarifních bariér, obchodu, přístupu ke kanadským veřejným zakázkám, ochrany investic a řešení investičních sporů v oblasti procesu certifikace výrobků, vzájemného uznávání kvalifikace zaměstnanců a přístupu osob na trh za účelem podnikání.
Podle studie dopadů zpracované kolektivem Colina Kirkpatricka přispěje CETA k ekonomickému růstu v Evropě řádově - pane ministře, jestli jste na příposlechu, poslouchejte - o 0,1 až 0,2 procentního bodu. To je ten obrovský prospěch pro Českou republiku a Evropskou unii z této smlouvy! Kanadě přispěje 0,18 až 0,36 procentního bodu. Čili mírně nevyvážený přístup, Kanada na tom prostě vydělá více než Evropská unie.
Odhadované dopady na hospodářský růst v České republice jsou nepatrné. To jsou ta krásná slova, pane ministře, jak jste tady horoval, jak je to obrovsky úspěšné, prospěšné pro Českou republiku. Dá se předpokládat, že vzhledem k marginálnímu významu Kanady jako českého obchodního a investičního partnera povede CETA ke zvýšení hrubého domácího produktu české ekonomiky o 0,0052 až 0,0072 procentního bodu. To je přínos! To si nedokážu ani představit.
Odhadované dopady na cenovou hladinu a inflaci se pohybují kolem 0,001 procentního bodu. Mzdy kvalifikovaných zaměstnanců vzrostou - pane ministře, poslouchejte: mzdy kvalifikovaných zaměstnanců vzrostou o 0,0042 %. To vzrostou, pane ministře zahraničních věcí! To jsou ty přínosy, o kterých jste tady hovořil, a že chcete slyšet ty argumenty, které jsou proti této smlouvě! Jak to pomůže českým zaměstnancům! Tak poslouchejte: 0,0042 %. Zatímco dopad na mzdy nekvalifikované pracovní síly je sporadický.
Celkově české vývozy zboží a služeb vzrostou po přijetí dohody CETA o - dámy a pánové, poslouchejte - o 0,012 %. Celkové české importy pak o 0,0006 %. To si pomůžeme. To jsou ta slova pana ministra Zaorálka, když hovořil ve své závěrečné řeči, na kterou není možno reagovat, o tom, jak je to prospěšné pro českou ekonomiku, jak je to prospěšné pro českého pracujícího člověka.***