(20.10 hodin)
(pokračuje Vilímec)

V tom prvním čtení jsem upozorňoval na jedno úskalí tohoto sněmovního tisku. O tom zde pan ministr nemluvil. Z dikce vládního návrhu zákona totiž vyplývá, že fakticky nebude možné poskytnout žádnou dotaci ani návratnou finanční výpomoc na základě individuální žádosti žadatele bez takzvané předchozí výzvy. Zjednodušeně řečeno, např. malá obec, která se dostane do finančních problémů v souvislosti s nutností odstranit nějaký havarijní stav třeba na budově školy, např. narušení statiky nebo nějaké velké havárie topení, nebude moci fakticky požádat o dotaci Ministerstvo financí ani školství, resp. bude moci, ale z logiky věci ta dotace nebude takové obci poskytnuta, protože to nebudou umožňovat rozpočtová pravidla. Stejně tak to bude ale i v případě tzv. návratné finanční výpomoci, přičemž tento institut se používá v zásadě především k překlenutí nějakého finančního problému. Samozřejmě v případě obcí můžeme argumentovat tím, že obce jsou samostatné subjekty, mají své daňové výnosy z rozpočtového určení daní, mohou se obrátit na pojišťovny a na příslušný kraj, jsou však případy, kdy třeba ani s pomocí kraje tu situaci nemusejí úplně zvládnout, navíc do potíží se mohou dostat i jiné subjekty poskytující veřejné služby, než jsou obec nebo kraj.

Víte, já v praxi většinou slýchám z řad některých úředníků státní správy a někdy i samosprávy kritické připomínky, že to či ono zákonodárci prosadili, to či ono neumožnili. Mnohdy ujde pozornosti, že mnohé z těch kritizovaných věcí vlastně prosadili samotní úředníci. V případě tohoto sněmovního tisku boj za takzvanou, nevím, absolutní transparentnost je ze strany předkladatele zákona navrženo zrušení možnosti státu v těch mou popsaných případech nějak efektivně pomoci. Já to nepovažuji za rozumné, ale možná pro někoho je větší hodnotou jakási legislativní neprostupnost v rozpočtových pravidlech. Nevím.

Můj pozměňovací návrh, který načtu v podrobné rozpravě, se snaží v rámci zpřísnění podmínek umožnit státu poskytnout dotaci či návratnou finanční výpomoc i na základě individuální žádosti v případech, kdy se jedná o nějaký havarijní či kalamitní stav, který bez podpory státu prostě nelze odstranit. Takové případy budou existovat, byť já určitě nepléduji, aby se tak dělo často. Ten podrobný návrh jsem předkládal i rozpočtovému výboru, tam o jeden hlas nakonec nezískal potřebnou většinou, ale jak jsem si dobře všiml, nikdo nehlasoval ani proti. Ostatní se zdrželi. Oproti verzi, kterou jsem předložil na rozpočtovém výboru v návrhu, který načtu, prodlužuji lhůtu na vydání rozhodnutí, kterým se žádost o poskytnutí dotace podávaná takzvaně bez předchozí výzvy případně zamítá, a to ze 60 dnů na 90 dnů na základě připomínky Ministerstva financí, že 60denní lhůta je příliš krátká.

Vážené kolegyně a kolegové a tady i vážený pane ministře, v zájmu ponechání možnosti řešit případy, které v reálném životě nastávají, nelze se jim vyhnout, prosím o podporu tohoto návrhu, který pak načtu v podrobném čtení.

 

: Já vám děkuji, pane poslanče. Ptám se, zda má ještě někdo zájem vystoupit v obecné rozpravě. Jestli tomu tak není, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova. (Ministr Bělobrádek se hlásí do obecné rozpravy.) Do obecné? Tak se omlouvám, já jsem nepochopil žádost pana vicepremiéra. Chcete vystoupit i v obecné? Takže v obecné rozpravě. Máte slovo, prosím. Nerozuměli jsme si, to se stává.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, v obecné rozpravě chci jenom krátce odůvodnit svůj pozměňovací návrh, ke kterému se pak přihlásím v rozpravě podrobné. Jedná se o to, že poskytování dotací na podporu výzkumu, vývoje a inovací je speciálně upraveno zákonem o podpoře výzkumu a experimentálního vývoje a inovace. Vložená změna v § 7 zákona číslo 130/2002 Sb. je navržena s ohledem na právní jistotu poskytovatelů a příjemců dotací. V oblastech účelové podpory brání v aplikovatelnosti stávajících ustanovení rozpočtových pravidel, což je § 14 a násl., resp. správního řádu, ustanovení § 9 odst. 3 a § 17 odst. 1 zákona číslo 130/2002 Sb. Tato ustanovení zavádějí civilněprávní režim. Tím je z povahy věci vyloučen správní řád, který se aplikuje na rozhodování při výkonu veřejné správy, tj. ve vztazích, v nichž se rozhoduje o veřejných právech a povinnostech. Totéž neplatí pro oblast institucionální podpory, kde rozhodnutí o poskytnutí podpory nejsou v civilněprávním režimu.

Můj pozměňovací návrh byl projednán na podvýboru pro vědu a vysoké školy, který doporučil jeho přijetí. Také předkladatel novely zákona o rozpočtových pravidlech, tedy Ministerstvo financí, s tímto zpřesněním souhlasí. Děkuji.

 

: Já vám děkuji. Opakovaně se tedy ptám, zda má ještě někdo zájem vystoupit v obecné rozpravě. Jestliže tomu tak není, končím v tuto chvíli obecnou rozpravu. Ptám se na případná závěrečná slova. Pan ministr nemá zájem, pan zpravodaj nemá zájem, druhý pan zpravodaj, předpokládám, taky nemá.

Zahajuji podrobnou rozpravu, do které se přihlásili jako první pan poslanec Vilímec, poté pan poslanec Bělobrádek. Prosím, pane poslanče.

 

: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, který je evidován ve sněmovním dokumentu pod číslem 6531. Tak jak jsem uvedl v obecné rozpravě, ten pozměňovací návrh tedy umožňuje, aby i na základě individuální žádosti bez předchozí výzvy bylo možné poskytnout dotaci ze státního rozpočtu. Děkuji za pozornost.

 

: Já vám také děkuji. Nyní prosím o slovo pana vicepremiéra Bělobrádka, poté do podrobné rozpravy pan poslanec Benda se hlásí z místa.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, jak jsem avizoval, chtěl bych se přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který v systému najdete pod číslem 6638.

 

: Já vám děkuji. Nyní má slovo pan poslanec Benda.

 

: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, já jsem dneska byl tolerance sama k vládní koalici, nechal jsem projít úplně všechno, ale mám pocit, že atmosféra ve Sněmovně už není dostatečně důstojná. Nechci zpochybnit tento bod, ale vím, že jsou nějaké problémy v tom následujícím bodě 10, a proto navrhuji, abychom po ukončení tohoto bodu hlasovali o přerušení do zítřka do 9 hodin. Buď bude většina, nebo se to přeruší samo o sobě, což pokládám za mnohem pravděpodobnější. Takže abych nebral přestávku, navrhuji, abychom po ukončení tohoto bodu procedurálně hlasovali o přerušení do zítřka do 9 hodin.

 

: Já vám děkuji. Tento návrh je hlasovatelný. Ptám se, jestli má ještě někdo zájem o vystoupení v podrobné rozpravě, než ji ukončím. Není tomu tak. Končím podrobnou rozpravu. Ptám se pana ministra, jestli je zájem o závěrečné slovo. Není. Zájem pana zpravodaje o závěrečné slovo není. Žádný další hlasovatelný návrh v podrobné rozpravě nepadl a já končím druhé čtení tohoto návrhu a končím tento bod.

A nyní bychom tedy přistoupili k hlasování procedurálního návrhu pana poslance Bendy. Ještě předtím eviduji žádost o odhlášení, které samozřejmě vyhovím. Poprosím vás, abyste se znovu přihlásili svými identifikačními kartami, a budeme hlasovat o přerušení jednání této schůze do zítra do 9.00. Ještě přivolám kolegy z předsálí... Ačkoliv se nám počet hlasujících ustálil, tak se nám ustálil na špatném čísle. Nebo dobrém.

Vzhledem k tomu, že ani ze strany předsedů poslaneckých klubů nevidím nějaký náznak možného řešení, vzhledem k tomu, že Sněmovna není usnášeníschopná, nezbývá mi než bez hlasování přerušit jednání této schůze, ve kterém budeme pokračovat zítra v 9.00 dle schváleného pořadu, čímž bude 102, sněmovní tisk 1019, třetí čtení.

Já vám děkuji a přeji vám příjemný večer.

 

(Jednání skončilo ve 20.19 hodin.) ***




Přihlásit/registrovat se do ISP