(Jednání pokračovalo v 15.30 hodin.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené paní poslankyně, vážený páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji odpolední jednání 59. schůze Poslanecké sněmovny. Než začneme projednávat další zařazené body schváleného pořadu, požádám pana předsedu volební komise Martina Kolovratníka, aby nás seznámil s výsledky voleb, které proběhly před polední přestávkou.
Prosím, pane předsedo.
Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Přeji dobré odpoledne jménem svým i svých kolegů z volební komise. Předpokládám, že z médií a z dostupných kanálů řadu výsledků již znáte. Teď je mým úkolem vás kompletně se všemi seznámit, jak jsme v pořadí hlasovali.
139.
Návrh na volbu člena Rady Státního fondu kinematografie
Výsledek volby člena Rady Státního fondu kinematografie byl neúspěšný. Z Ministerstva kultury jsme měly podány dva návrhy: Terezu Czesany Dvořákovou a Petra Vítka. Paní Dvořáková získala 45 hlasů, pan Vítek 48. Kvorum nutné pro zvolení bylo 72. Nebyl nikdo zvolen. Bylo to druhé kolo tajné volby, tím tato volba končí.
195.
Návrh na volbu člena Dozorčí rady Vinařského fondu
Pokud se týká Dozorčí rady Vinařského fondu, byly tam podány dvě nominace: Jan Husák za TOP 09 a Roman Sklenák za ČSSD. Jan Husák získal 28 hlasů a pan předseda poslaneckého klubu Roman Sklenák získal 86 hlasů a stal se tak členem Dozorčí rady Vinařského fondu. Blahopřeji mu a společně s kolegy se těšíme na kvalitní české a moravské víno.
196.
Návrh na volbu člena Rady České tiskové kanceláře
Rada České tiskové kanceláře. Zde se obsazovala dvě neobsazená místa. Měli jsme tři nominace: Jakub Štědroň získal 38 hlasů, Jan Wintr 51 hlasů a Petr Žantovský 36 hlasů. Zde nebyl nikdo zvolen.
Protože na dvě neobsazená místa máme tři zájemce, postupují všichni nominovaní do druhého kola. Uvidíme, jaká bude politická vůle nebo čas, jestli se volba bude opakovat, předpokládám, v prvním zářijovém týdnu. Je to druhé kolo, zatím nebyl nikdo zvolen.
197.
Návrh na volbu předsedy vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k prověření,
zda nedocházelo k protiprávnímu jednání v souvislosti s možným neoprávněným
získáváním spisů orgánů činných v trestním řízení nebo informací z těchto spisů
a zda informace takto získané nebyly zneužívány k ovlivňování politické soutěže
nebo destabilizaci demokratického právního státu
Čtvrtá tajná volba byla volby předsedy nově zřízené vyšetřovací komise s pracovním názvem únik ze spisů. Byla to druhá tajná volba, kdy dvě předchozí kola byla neúspěšná. Martin Plíšek získal 76 hlasů, Jiří Štětina 47 hlasů. Konstatuji, že těsnou většinou čtyř hlasů byl zvolen pan poslanec Martin Plíšek a tato komise může zahájit svou činnost. Tolik výsledky voleb. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi volební komise.
Přečtu ještě omluvenky: pan poslanec Karel Pražák se omlouvá ode dneška do zítřka do 14 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Milan Chovanec se omlouvá dnes od 15.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan místopředseda Radek Vondráček se omlouvá od 15.30 do 17.30 z pracovních důvodů a pan poslanec Zdeněk Soukup se omlouvá dnes od 15.30 do 17 hodin z pracovních důvodů.
Prvním bodem dnešního odpoledního jednání je
41.
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský
soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných
dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku
a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1108/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvním čtení. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1108/1.
Prosím, aby předložený návrh uvedla paní senátorka Jitka Seitlová. Prosím, paní senátorko, máte slovo.
Senátorka Jitka Seitlová: Vážený pane místopředsedo, vážení představitelé vlády, vážení a milí kolegové a kolegyně, dovolte mi, abych před vás předstoupila se senátním návrhem novely zákona, tisk 1108, kterým se mění občanský soudní řád, zákon o veřejných dražbách a zákon o úpadku a způsobech jeho řešení.
V České republice je registrováno více než 58 tisíc společenství vlastníků bytů, která spravují 1,3 milionu bytových jednotek. Lidé, kteří si zakoupili byt do vlastnictví, byli od roku 2000 povinni vytvořit v domech s počtem nad pět bytových jednotek a s třemi a více vlastníky právnickou osobu společenství vlastníků za účelem společné správy domu. I pokud ho oficiálně nevytvořili, podle zákona, takové společenství de facto existuje a správu musí samozřejmě vykonávat pověřený správce. Právní předpisy stanovují pro společenství a jeho členy společnou majetkovou odpovědnost. Nástroj ochrany práv vlastníků vůči neplatičům za společnou správu a službu jsou ale shodou okolností přijímáním postupně různých právních předpisů bohužel nedostatečné. V případech vymáhání dluhů vlastníků-neplatičů je společenství v nerovném postavení vůči jiným věřitelům, zejména věřitelům zástavním. Výše dluhu se do doby, než je neplatič vystěhován, tedy může přijít jiný, kdo začne platit do společného účtu a všechny služby, takováto výše dluhu se pohybuje řádově v desítkách tisíc korun. Já sama jsem se ale setkala s případy, které nejsou zcela ojedinělé, kdy se částky dluhů pohybují kolem 200 až 400 tisíc korun.
V případech, kdy byl byt zakoupen na hypotéku nebo následně zastaven na půjčku a je jedinou majetkovou hodnotou dlužníka, se společenství a lidé, kteří společenství spravují, náhrady dlužné částky bohužel nedočkají, a protože nesou majetkovou odpovědnost, musí ji uhradit sami. V exekučním řízení, veřejné dražbě nebo v insolvenčním řízení mají přednost plného uspokojení pohledávek zajištění věřitelé, např. banky a přednostně stanovené pohledávky. Dluhy musí uhradit zbylí členové společenství. Na jednotlivý byt to může znamenat řádově desítky tisíc korun, což v případě, že to jsou lidé, kteří tak tak vyjdou a poslední naspořené peníze právě vložili do bytu, pro ně to může být existenční i pro celé společenství velice závažný problém.
Na základě dostupných údajů, které má Asociace bytových družstev, kde jsou také sdruženi vlastníci společenství, je z těchto pohledávek téměř 64 % právě z důvodů, které jsem uvedla, nevymahatelných. Společenství a jeho členové přitom nemají možnost žádným způsobem ovlivnit výběr nebo chování nežádoucího společníka, zatímco zástavní věřitel, v jehož plné dispozici je rozhodnutí o poskytnutí půjčky nebo hypotéky, je ve svém podnikatelském riziku chráněn přednostním právem krytí pohledávky, společenství na nerovnou pozici v tomto právním systému bohužel doplácí.
V sousedním Německu má přímo ze zákona obdobné společenství v insolvenčním řízení preferované postavení. V Rakousku platí zvláštní zákonná úprava umožňující za stanovených podmínek vznik zástavního práva krytí dluhů spojených s vlastnictvím bytů.
S cílem nápravy nerovného postavení společenství vůči přednostním a zástavním věřitelům při vymáhání dluhů za jim povinně poskytované služby předkládá před vás Senát návrh zákona, který zpracovala skupina senátorů, řeknu doslova napříč politickými kluby a politickým spektrem.***