(15.50 hodin)
(pokračuje Gazdík)
Návrh usnesení byl schválen a bylo rozhodnuto v jednání pokračovat. Zahajuji tedy podrobnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Pakliže se nikdo nehlásí do podrobné rozpravy, tak podrobnou rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova paní navrhovatelky, případně pana zpravodaje? (Neměli zájem.) Přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas se senátním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 1108."
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 202. Přihlášeno je 110 poslankyň a poslanců, pro 108, proti žádný. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas a projednávání končím.
Děkuji paní senátorce i panu zpravodaji. (O slovo se hlásí senátorka Seitlová.)
Senátorka Jitka Seitlová: Já bych moc chtěla poděkovat za všechny ty vlastníky bytů. Udělali jste výbornou věc. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. A dalším bodem našeho jednání je
40.
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb.,
o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 943/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Upozorňuji, že i tady je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 943/1.
Předložený návrh uvede pan senátor Zdeněk Papoušek, kterého mezi námi vítám. Prosím, pane senátore, máte slovo.
Senátor Zdeněk Papoušek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, především mi dovolte, abych vám poděkoval, že jste zařadili projednávání této novely jako pevný bod programu. Dovolte mi tedy, abych vám v krátkosti představil návrh novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Čeho se týká tato novela? Tato novela se týká lepšího nastavení financování takzvaných zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, takzvaných ZDVOP.
Co jsou tato zařízení? Tato zařízení, která fungují pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jsou důležitou součástí systému péče o ohrožené děti a jedná se o zařízení, která musí být připravena v jakoukoliv hodinu převzít do krátkodobé péče dítě, nebo i více dětí, a to v situaci, kdy se o ně vlastní rodiče nemohou starat. To znamená, patří sem zejména děti týrané a zneužívané. V těchto zařízeních potom pobývají děti do doby, než se jejich situace trvale vyřeší návratem do rodiny, případně přechodem do pěstounské péče nebo adopce. Jsou to vlastně krizová zařízení, která musí být neustále k dispozici. Je tedy proto nezbytné, aby fungovala stabilně a předvídatelně. Ovšem současná podoba financování neumožňuje zajistit provoz v dlouhodobějším horizontu.
Jak současné financování těchto zařízení vypadá? Tato zařízení dostávají příspěvek ve výši 22 800 korun měsíčně a jiným způsobem nejsou ze strany státu systémově financována. Přitom podle těchto zařízení náklady na neobsazené lůžko, to znamená zajištění personálu, energií a dalších výdajů, se pohybují mezi 18 000 až 26 000 korun měsíčně. A je zde jeden velký problém a to je to, že těmto zařízením nejsou propláceny dny, kdy jsou děti na takzvaných dlouhodobých propustkách, to znamená, jsou z tohoto zařízení pryč, například v rodině, nebo na dětských táborech, u příbuzných a podobně. Tedy, že v době, kdy tato zařízení plní tu nejvlastnější funkci, to znamená práci s rodinou a sanaci rodiny, tato zařízení nedostávají nic.
Podle velké části ředitelů a ředitelek je současný stav financování naprosto neudržitelný. Než jsem připravoval návrh této novely, tak jsem zaslal strukturovaný dotazník 46 zařízením, která vyžadují okamžitou pomoc, a vrátilo se mi 27 odpovědí. To znamená, získal jsem tak celkem přehled o 3/4 zařízení. Otázky směřovaly na schopnost těchto zařízení sama se financovat, nebo zjištění, jak dostačující je příspěvek, který dostávají od státu. Ukázalo se, že současná legislativní úprava způsobuje potíže všem dotázaným zařízením.
Například zástupci dětského centra ve Dvoře Králové - dovolte mi je citovat (předsedající zvoní zvoncem pro uklidnění v sále) - uvedli: "Pokud má organizace pouze tato zařízení, je financování neudržitelné, jelikož státní příspěvek nepokryje všechny výdaje. Náš ZDVOP byl v minulém roce dofinancován jedním milionem korun z provozní dotace na zdravotnické zařízení."
Téměř všechny odpovědi této empirické sondy kritizovaly krácení státního příspěvku, pokud je dítě na takzvaných dlouhodobých propustkách, o nichž jsem už mluvil. Za současné právní úpravy státní příspěvek pokrývá zhruba 48 až 75 % nákladů jednotlivých zařízení. Dlužno říci, že tato zařízení fungují pod různými subjekty, jak kraji, tak obcemi, tak různými neziskovými organizacemi, jako je charita, nebo třeba Fond ohrožených dětí.
Jak tedy vypadá navrhovaná novela? Novelou se způsob financování mění tímto způsobem: Státní příspěvek se dělí na dvě složky - fixní a variabilní. Fixní výše příspěvku činí 20 000 korun a variabilní 4 500 až 6 350 korun, jestliže je dítě v zařízení fyzicky přítomno. V podstatě je tady podoba s péčí v pěstounských rodinách takzvaně krátkodobých, čili dočasných pěstounů, kdy také tito pěstouni tím, že jsou jenom v evidenci, aniž mají dítě, dostávají 20 000 korun. A potom, jestliže dítě přijmou, dostávají další částku na potřeby dítěte. Ta podoba je zde proto, protože druh té péče je v podstatě obdobný jako v těch zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
Kdybychom se podívali na nárůst financí ze státních prostředků, tak se uvažuje, že ten bezprostřední dopad na státní rozpočet by mohl být ve výši 107 milionů korun. Ovšem tento nárůst bude vyrovnán tím, že provoz těchto ZDVOPů nebude muset být nadále dofinancováván prostředky z jiných zdrojů, čili v podstatě také z veřejných zdrojů. V souhrnu se tak očekává, že tím, že se zde zavede systémové financování, nemuselo by to mít žádný negativní dopad na veřejné rozpočty. A v optimální variantě by byl důsledek pozitivní, jelikož dojde k úspoře při administraci dotací a dalších mimořádných plateb, kterými musí být v současnosti tato zařízení dofinancována.***