(17.20 hodin)
(pokračuje Gazdík)
Já tedy zahajuji hlasování o procedurálním návrhu pana poslance Brázdila. Kdo je pro, abychom tento bod přerušili do 19. 10., nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování 208, přihlášeno je 93 poslankyň a poslanců, pro 27, proti 37. Návrh nebyl přijat.
Další faktickou poznámku pan poslanec Kořenek, po něm paní poslankyně Nytrová. Všechno faktické poznámky. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Petr Kořenek: Děkuji, budu velmi stručný. Já si jenom dovolím reagovat na kolegu Raise, kterého si nesmírně vážím, nicméně ten projekt je zaměřen na metodickou podporu v regionu a v podstatě, myslím si, že bude realizován v každém případě a je potřeba ho realizovat, protože právě míří na kvalitu školství. Pak se o tom můžeme bavit dál.
Co se týká podzákonných norem, tak my všichni, kteří jsme byli u toho jednání - a byli jsme u něho -, víme, že jsou čtyři a je logické, že teze tam jsou vydány, najdeme si je ve sněmovním systému. Problém je v tom, že žádná podzákonná norma nemůže být dopracována, pokud není schválen zákon, protože víme, že tvořivost Poslanecké sněmovny nezná mezí.
A co se týká asociací, tak já musím vycházet z toho, že asociace jsou řádně registrovány, zastupují určité skupiny obyvatel a určitě se projednávání účastnily ve všech možných podobách. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. To byly veškeré faktické poznámky. Nyní s přednostním právem pan ministr. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Stanislav Štech Vážené poslankyně, vážení poslanci, opravdu jen krátce. Já bych chtěl jen připomenout, protože jsem mluvil před 14 dny, na margo toho, co říkal pan senátor Růžička spíš k té druhé části, k těm pozměňovacím návrhům. Tam věta, že ne všechny se týkají kariérního řádu, není přesná. On se vlastně velmi nepřímo týká toho kariérního řádu jenom jeden, a sice poslance Vystrčila, a je to vlastně pozměňovací návrh trošku zmatečný, protože Národní institut dalšího vzdělávání není ten, který by všechno, abych tak řekl, vzal pod sebe a nějak dominantně, monopolně řešil vzdělávání. On má pouze tímto v gesci to, aby byla dobudována střediska, kabinety v krajích, aby se to víc přiblížilo školám a aby byl nastaven takový jejich početní stav i fungování, aby do budoucna se obnovilo to, co jsme tady zabili v minulých letech nebo nestačili dobudovat, a to jsou vlastně metodické kabinety, metodická centra, pedagogická centra atd. To, co dneska vlastně zoufale chybí. Jde o to, dát tomu jenom kvalitní obsah. Čili to byla jediná věc, která tam byla.
Jinak u těch ostatních jenom jednu věcnou připomínku. Tam nešlo o to nepřijmout nějaké nesmyslné nové specializační. Je třeba upozornit, že já jsem, pane poslanče Raisi - nevím, jestli tady je - dostal také dopis od Asociace školních logopedů: děkujeme, že bojujete.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane ministře, prosím mým prostřednictvím oslovovat pány poslance. Děkuji.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Stanislav Štech Omlouvám se, jsem nezkušený, takže se omlouvám.
Chci jen říci, že dvě ty pozice už minimálně existují dneska a musely by se zrušit. Lidé, kteří absolvovali vzdělání, kteří si udělali stohodinové, dvěstě-, dvěstěpadesátihodinové kurzy, by naopak museli opustit tyto pozice. Těch nových, které byly kritizovány, jsou tam asi tři. A souhlasím. Mimochodem říkat, že kariérní poradce, nebo kariérový, je blbost, je dneska docela odvážné v situaci, kdy řešíme vazbu vzdělávání na trh práce a podobně.
Čili já bych jenom chtěl upřesnit ty věci, které tady byly řečeny ze Senátu. K tomu, co říkal pan senátor Růžička předtím, k tomu se můžeme vyjádřit později. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak to byl pan ministr. Nyní v obecné rozpravě řádně přihlášená paní poslankyně Ivana Dobešová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Ivana Dobešová: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Já mám dva úkoly, které bych ráda tady v tuto chvíli splnila. Jeden z nich je ten, kterým mě pověřil petiční výbor, který zasedal 11. července na své 41. schůzi, a jedním z bodů, které projednával, byla petice za nepřijetí novely zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, s kariérním systémem učitelů, tzv. kariérní řád. Na této schůzi jsem byla pověřena, abych informovala Sněmovnu, že tato petice, kterou podepsalo celkem 21 609 petentů, byla řádně projednána právě na této 41. schůzi a cílem této petice bylo upozornit na některé nesrovnalosti, o kterých se petenti domnívají, že přináší kariérní řád. Dovolte mi, abych vám přečetla šest bodů, na které se právě tato petice soustředila.
Za prvé, podoba kariérního systému učitelů je v rozporu s cílem uvedeným v programovém prohlášení vlády. Kariérní systém se bude až do roku 2022 týkat pouhých 5 % učitelů a nebude většinu učitelů nijak motivovat ke zkvalitnění výuky. Učitelé a především ředitelé škol budou zavaleni novou zbytečnou administrativou, která je připraví o čas, jejž by mohli věnovat přípravě na kvalitnější výuku nebo řízení školy. Kariérní systém bude diskriminovat většinu učitelů. Za páté, vznikne komplikovaný byrokratický moloch, jehož provoz spolyká velkou část finančních prostředků, které by mohly jít přímo do škol. A za šesté, stále chybí většina prováděcích právních předpisů, takže další konkrétní dopady novely nelze vyhodnotit.
Já jsem tedy tímto splnila úkol, který jsem dostala na 41. schůzi petičního výboru, a nyní mi dovolte, abych vystoupila se svým příspěvkem k projednávání kariérního řádu.
Paní kolegyně Vlasta Bohdalová vyzvala kolegy, kteří hlasovali ve třetím čtení pro schválení této novely, aby zdůvodnili, proč změnili svůj názor v průběhu času. Já bych ráda na úvod řekla, že měnit názor je naprosto legitimní, máte-li nové informace, které jste předtím neměli. A setrvávat na pozicích, máte-li nové informace, to dělá jenom hlupák.
Dovolte mi, abych uvedla své důvody, proč jsem změnila svůj názor. Za prvé na úvod chci říct, že při projednávání v rámci našeho klubu jsem upozorňovala na nedostatky této novely zákona o pedagogických pracovnících a snažila jsem se kolegům vysvětlit, v čem tkví úskalí této novely. Já jsem ji sama pracovně nazvala novou fasádou na starém domě, aniž bychom změnili kvalitu vnitřku bydlení.
Tento kariérní řád, a bylo to tady již řečeno, má tři stupně. První stupeň se bude týkat opravdu velmi malé části nově příchozích učitelů a jejich uvádějících učitelů a většina z nás učitelů bude překlopena automaticky do druhého stupně bez příplatků, protože příplatky jsme už všichni dostali. A nastává ten nejdůležitější, třetí stupeň. Přiblížíme se k němu nejdříve za čtyři roky. Ta vidina příplatku tří tisíc, potažmo pěti, je v tuto chvíli myslím velmi lákavá a při hranici platů učitelů opravdu motivující. Ale za čtyři roky tomu může být úplně jinak. Hodnota této částky se může změnit. Odsunu-li tedy tuto část a dostanu-li se ke specializačním profesím a specializačním příplatkům, tak i na klubu před hlasováním jsem upozorňovala na to, že to není žádné přidání učitelům, ale že je to za práci navíc ohodnocení jejich práce. A toto není třeba dělat zákonem. Naopak, zákonem se ta situace daleko více komplikuje. Uděláme-li to nařízením vlády, tak jako se to dělalo doposud, máme šanci kdykoli pružně zareagovat na finanční změny a třeba příplatky zvýšit. Budeme-li to mít zakotveno v zákoně, musíme při každé, jakékoli sebemenší změně ve výši příplatků zákon otevírat. Zdá se mi tento proces daleko složitější.***