(Jednání pokračovalo v 9.31 hodin.)
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Vážené kolegyně, vážení kolegové, uplynula pauza vyžádaná klubem ČSSD, paní ministryně je již na svém místě. Zrekapituluji, že bod č. 119 byl již otevřen. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 1029/2, který byl doručen dne 29. června 2017. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 1029/3.
A já se ptám paní navrhovatelky, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Není tomu tak. Otevírám tedy obecnou rozpravu, do které je v tuto chvilku jako první přihlášená paní poslankyně Pecková, které tímto dávám slovo.
Poslankyně Gabriela Pecková: Dobré dopoledne, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Ve druhém čtení jsem neměla možnost k tomu návrhu vystoupit, protože mě povinnosti v Radě Evropy odvolaly do Štrasburku, tak mi dovolte alespoň nyní ve třetím čtení pár slov k návrhu a i k mým pozměňovacím návrhům, ke kterým se za mě přihlásili kolegové, resp. u toho jednoho jsme autoři dva.
Dámy a pánové, ošetřovat člena rodiny v domácím prostředí je něco, co TOP 09 rozhodně podporuje. Ale jak říkal pan Werich, vždycky se vyskytne jenže, které mění běh světa. Tady těch jenže je hned několik. Tím prvním je například příspěvek na péči, který dobře nastaven by mohl posloužit stejnému cíli, ale o tom ten návrh není. Takže bych se věnovala svým, nebo našim pozměňovacím návrhům.
Ten první, který explicitně vyžaduje jako podmínku přiznání dávky dlouhodobého ošetřovného souhlas zaměstnavatele, to je záležitost částečně politická a TOP 09 chrání pracovní místa tím, že se snaží co nejméně komplikovat život zaměstnavatelům, kteří tato pracovní místa vytvářejí.
Ten druhý pozměňovací návrh, na kterém jsme se podíleli s kolegou Vítkem Kaňkovským, je již ale ryze odborná záležitost. Jedná se o podmínku sedmidenní hospitalizace. Ta je nepřijatelná z mnoha důvodů. Podrobně byste je nalezli v důvodové zprávě k pozměňovacímu návrhu, ale v podstatě se jedná o komplikace na straně pacienta, které mohou být velmi závažné, ať již zdravotní, nebo psychosociální. A potom jsou to důvody na straně zdravotních zařízení, která již nyní čelí obrovskému tlaku, mnohdy pracují opravdu na hranici svých kapacitních a personálních možností. A samozřejmě je tu i nákladovost. A ta nákladovost je tady, nejen co se týče dávky samotné. Ta nákladovost opět souvisí i s komplikacemi, které zbytečná hospitalizace, neindikovaná hospitalizace může přinést. A je tu ještě další důvod. To se týče kompetencí, které lékaři mají. Je nepřípustné, aby ambulantní specialisté a praktičtí lékaři byli z této kompetence a odpovědnosti vyřazeni proti nemocničním přetíženým lékařům. Vždyť kdo zná lépe prostředí a podmínky pacienta než jeho praktický lékař? Takže my bychom rádi viděli, aby tuto kompetenci a odpovědnost měli všichni ošetřující lékaři bez rozdílu, zda se jedná o nemocničního lékaře, ambulantního specialistu nebo praktického lékaře.
S kolegou Kaňkovským jsme strávili mnoho hodin diskusemi se zástupci ministerstva a snažili jsme se tyto naše důvody vysvětlit, s některými zástupci ministerstva i souhlasili. My jsme se snažili o úplné vypuštění podmínky té sedmidenní hospitalizace, ale zástupci ministerstva argumentovali, že právní úprava je tak komplikovaná a provázaná, že prosté vypuštění té podmínky by vlastně rozbilo celý návrh. S tímto argumentem jsme se dobrali jistého, možná spíš v uvozovkách konsenzu s tím, že se alespoň pokusíme zkrátit tuto povinnou dobu na dny tři. Přitom se započítává den přijetí i den propuštění. S tím, že jsme se zástupci ministerstva hovořili o tom, že praxe ukáže, do jaké míry se toto osvědčilo, a uvidíme, zda nebude skutečně nutné úplné vypuštění, protože prostě buďto náklady budou příliš vysoké, zdravotnická zařízení příliš zatížená a vlastně nebude možné této podmínce vůbec vyhovět.
Takže já bych vás poprosila o podporu těchto pozměňovacích návrhů a děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Jako další v rozpravě vystoupí pan poslanec Vilímec.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, já jsem se vyjadřoval k tomuto návrhu ve druhém a prvním čtení. Nicméně neodpustím si několik poznámek.
Za prvé, ve druhém čtení načetl pan předseda Sklenák návrh na zkrácení lhůty k projednání mezi druhým a třetím čtením ze 14 na 7 dnů. Jak se ukázalo, bylo to zcela zbytečné, protože i při 14denní lhůtě by se to v pohodě zvládlo, protože jak dobře víme, tento bod byl pevně načten na dnešní pátek.
Chci pouze k tomu dodat, že garanční výbor měl minimum času na to, aby se mohl vyjádřit k jednotlivým pozměňovacím návrhům. Dokonce v době svolání garančního výboru nebyly ještě ani známy, nebo ještě ani vydány ve sněmovním tisku pozměňovací návrhy k tomuto návrhu zákona a dle omluv - já jsem také neměl možnost se účastnit garančního výboru - bylo jasné, že beztak nějaké reprezentativní stanovisko garančního výboru nelze vůbec docílit. Víte, v takovém případě pak institut garančního výboru postrádá zcela na významu. ***