Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

92.
Ústní interpelace

Ještě předtím, než zahájíme, přečtu omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Omlouvá se od 14.30 hodin ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek, omlouvá se od 15 hodin do konce jednacího dne pan ministr obrany Martin Stropnický a omlouvá se také paní poslankyně Radka Maxová od 14.30 hodin do konce jednacího dne.

Interpelace byly vylosovány a za účasti ověřovatelů bylo stanoveno pořadí, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace, nejprve tedy na předsedu vlády České republiky. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. Upozorňuji všechny poslance i interpelované členy vlády, že interpelace na členy vlády budou zahájeny bezprostředně po vyčerpání přihlášek k interpelacím na nepřítomného předsedu vlády. To víme od rána, že pan předseda vlády tady dnes není.

Dávám slovo panu poslanci Jiřímu Valentovi, který byl vylosován jako první, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Bohuslava Sobotku, a připraví se poslanec Tomio Okamura. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane dlouhodobě na interpelacích již nepřítomný předsedo vlády, vaše vláda měla v koaličním prohlášení mimo jiné zakotveno urychlení zavedení vysokorychlostního internetu a současně také zákaz pro stát obchodovat s firmami s nejasným vlastníkem. Ani jedno se nepodařilo naplnit. Ilustrovat své tvrzení mohu například kauzou čerpání dotace Evropské unie na zbudování sítí vysokorychlostního internetu.

S tím, že náš stát slíbených 14 miliard korun na vysokorychlostní internet zcela bezezbytku vyčerpá, dnes už počítá málokdo, a to díky státní administraci kritizované z mnoha stran, kulhající na obě nohy po více než tři roky. Co chybí k řádnému čerpání po těch letech ještě i dnes? Podmínky pro dotace jsou podle odborníků nejasné, intervenční oblasti špatné a žadatelé také nemají právní jistotu, že dotaci dostanou. Někteří menší a střední uchazeči kritizují extrémně krátkou dobu k podání žádosti, tedy limitu, který nahrává jen těm velkým a dopředu lépe informovaným hráčům na trhu ICT, a již si stěžují u Evropské unie, která může čerpání zastavit. Možná se pletu, ale údajně se i z těchto důvodů zatím žádný zájemce o dotaci ještě ani nepřihlásil.

Kdy mne ale skutečně zamrazilo, bylo v době, kdy jsem se v oficiální příručce pro zájemce o dotační podporu dočetl, že žadatel musí mít vlastníky mimo daňové ráje minimálně se 75% podílu na vlastnické struktuře. To je ale v přímém rozporu s vládním prohlášením. Proč ne z plných 100 %? Komu má zase toto nahrávat a přisypávat do kapes? Jak symbolické pro tuto vládu: rozpor slov a činů.

Suma sumárum, s budováním sítí vysokorychlostního internetu se za čtyři roky u nás prakticky nehnulo, přestože internet bude pro čtvrtou průmyslovou revoluci stejně důležitý, jako byly silnice a železnice pro tu revoluci první. Co vy na to, pane premiére Sobotko?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, uplynul čas k vaší interpelaci. Pan předseda vlády je omluven, zodpoví interpelaci v písemné podobě v souladu s jednacím řádem.

A nyní tedy pokročíme k interpelaci číslo 2 a to je interpelace pana poslance Tomia Okamury, připraví se paní poslankyně Helena Langšádlová. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, média minulý týden popsala váš nečekaný tah, když na závěr svého mandátu chcete vy a vaše vláda požádat, aby mohl být český ministr financí přítomen na jednání svých kolegů ze zemí platících eurem, tedy aby získal pozorovatelský status. Cílem prý má být krok, který zajistí Česku udržet se mezi zeměmi, které se chystají zařadit vyšší integrační rychlost v rámci Evropské unie.

A já se vás, pane premiére, ptám: Víte o tom, že většina občanů této země žádá pravý opak? Nechtějí vůbec euro. Ani vyšší integraci, nebo přinejlepším s eurem počkat a vztahy s Evropskou unií naopak uvolnit, nebo dokonce Evropskou unii opustit. Za naše hnutí SPD říkám jasně, že my odmítáme přijetí eura pro Českou republiku a požadujeme referendum o vystoupení České republiky z Evropské unie, aby sami naši občané rozhodli o své budoucnosti. Jaký máte mandát, pane premiére, dělat rozhodnutí, která jste před volbami nikdy neavizovali a která jdou navíc proti přání nejen značné části voličů ČSSD, ale samozřejmě proti vůli většiny občanů této země?

Mimochodem, není vaše pohrdání názorem občanů důvodem, proč navzdory písemnému podepsanému prohlášení vlády bojkotuje vaše vláda po celou dobu přijetí zákona o referendu? A můžete také vysvětlit, proč vládní europoslanci, ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL hlasovali 18. května letošního roku pro povinné kvóty pro Českou republiku na přijímání takzvaných uprchlíků ze Sýrie? Abyste v tom ale nebyli sami, tak dodávám, že pro kvóty hlasovali také poslanci za TOP 09 a STAN, tedy Starostové a nezávislí. A zdůrazňuji, že naše hnutí SPD prosazuje od počátku striktně zákaz jakéhokoliv přijímání migrantů v rámci současné migrační vlny a zákaz islámu v České republice.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času na interpelaci a zase opakuji, že bude odpovězena písemně v rámci jednacího řádu, když je řádně omluven pan předseda vlády.

Nyní paní poslankyně Helena Langšádlová. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, opět se na vás obracím v otázce čerpání evropských fondů. Vláda v této oblasti nadále selhává. Celkové čerpání neodpovídá tomu, že jsme již ve čtvrtém roce programovacího období, a žadatelé nadále zápolí s čím dál tím vyšší administrativní zátěží.

Dnes bych však chtěla upozornit na kritickou situaci v čerpání operačního programu Podnikání a inovace pod Ministerstvem průmyslu a obchodu. Nejen že čerpání je na úrovni cca 5 procent, to je přibližně 5 miliard korun, ale z této částky je 2,2 procenta miliardy jakoby čerpáno převodem na Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, kde tyto prostředky z velké části leží, protože jsou špatně nastaveny podmínky na jejich získávání, a zájem tedy neodpovídá očekávání. Prosím o informaci, zda Ministerstvo průmyslu a obchodu chce tímto de facto fiktivním způsobem čerpat další zdroje z operačního programu Podnikání a inovace. To by bylo velké riziko pro naši konkurenceschopnost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k té interpelaci a opakuji tedy, že stejně jako u ostatních bude odpověď písemně ve třiceti dnech.

Nyní paní poslankyně Jitka Chalánková. Máte slovo, paní kolegyně.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Vážený pane premiére, cílem spolku Prostějov olympijský je realizace projektu národního olympijského centra v Prostějově. V lednu 2016 spolek podal žádost o dotaci ve výši 110 milionů korun z programu vyhlášeného na tento projekt Ministerstvem školství, z toho na rok ve výši 30 milionů. Žádost však neprojednala zastupitelstva Olomouckého kraje ani města Prostějova členů spolku. V srpnu 2016 uzavřel spolek smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem a v září 2016 byla zahájena stavba. Dne 31. 10. 2016 MŠMT dopisem, který v zastoupení ministryně Kateřiny Valachové podepsala náměstkyně Simona Kratochvílová, vyrozumělo spolek, že žádost byla vedením MŠMT doporučena k realizaci v požadované částce pro rok 2016. Simona Kratochvílová na to sdělila, že MŠMT chce projekt přeřadit do jiného dotačního programu, jehož součástí je například národní centrum Strahov. Stavba tedy již rok běží a je doposud bez finančního krytí.

Táži se, pane premiére, zda a kdy nařídíte prošetření celé záležitosti, zejména autenticity dopisu ministryně Valachové z 31. 10. 2016 podepsaného náměstkyní Simonou Kratochvílovou a následných jednání o úpravě dotačního programu na již rozestavěnou stavbu. Žádám o vysvětlení, jak takový projekt vyhovuje obecně platným předpisům pro poskytování dotací ze státního rozpočtu a zda je vůbec možné na takto nepřipravený projekt jakoukoliv dotaci poskytnout. Doplňuji, že dne 29. 5. 2017 MŠMT informovalo prostějovského zastupitele Aleše Matyáška, že žadatel nedoplnil dokumentaci podle požadavků MŠMT z června 2016, a MŠMT proto ukončilo řízení bez poskytnutí dotace, což je v naprostém rozporu se sdělením náměstkyně Kratochvílové z 31. 10. 2016. (Upozornění na čas.) Stavba tedy již rok běží a doposud je bez finančního krytí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Čas byl vyčerpán. Pokračujeme stejně tak jako předtím, to znamená, odpověď bude písemně do 30 dnů.

A nyní je na řadě pan poslanec Jaroslav Borka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Borka: Děkuji. Vážený pane premiére, 19. ledna 2017 jsem se na vás obrátil s interpelací týkající se těžby lithia v lokalitách České republiky. Z vaší odpovědi jsme se sice dozvěděli, jak významnou surovinou lithium je, co jsme se ale nedozvěděli, je to, jak bude stát postupovat, aby byla tato surovina využita ve prospěch naší země. Poslanci Komunistické strany Čech a Moravy proto uspořádali v červnu letošního roku seminář s názvem využití potenciálu lithia a jeho problematika. Bohužel i přes řadu kvalifikovaných vystoupení zůstala po tomto semináři otázka využití lithia bez odpovědi.

Z tohoto důvodu vás žádám, pane premiére, o sdělení, proč stát, respektive státní firma DIAMO netěží a nezpracovává lithium sama. Je mi známo, že DIAMO má zpracovat analýzu svých možností. Je tento materiál již zpracován? A s jakými závěry? Jak chce, pane premiére, stát zajistit, aby se lithium vytěžené soukromými firmami také zpracovávalo v České republice? Jak chce stát zajistit využití lithia s přidanou hodnotou z již prodaných pozemků na území České republiky?

Chápu, že finanční spoluúčast státu je v současné době riskantní, nicméně se obávám, že až bude hotová studie proveditelnosti, bude pozdě na to, aby do celého procesu stát vstupoval. Memorandum o porozumění mezi potenciálními těžaři a státem připravované ministrem průmyslu a obchodu není právní dokument. Navíc stát nemusí v tuto chvíli vstupovat do procesu majetkově, ale měl by zajistit nenapadnutelný právní rámec, aby všem zúčastněným byly jasné mantinely. Těžit, ale i zpracovávat. A podotýkám, že nejde jenom o lithium, ale minimálně i wolfram a cín. Nebude tento gigantický státní majetek čítající nejméně 3 000 miliard korun lidu této země ukraden? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času panu poslanci Jaroslavu Borkovi. To byl poslední přihlášený k interpelacím na předsedu vlády. Odpověď také bude předsedou vlády zpracována do 30 dnů a bude vám zaslána.

Paní kolegyně Chalánková mě informovala, že tu druhou interpelaci k financování sportu nebude přednášet. Děkuji. A můžeme tedy, tak jak jsem ohlásil na začátku jednání o ústních interpelacích, pokračovat, a to ústními interpelacemi na členy vlády České republiky. Podle vylosovaného pořadí pokračujeme interpelací pana poslance Václava Snopka na ministra zahraničních věcí, a tak zahájíme interpelace na členy vlády. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Snopek: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v minulých dnech se na mě obrátilo několik znepokojených občanů ohledně majetku sudetských Němců. V čem jaksi spočívá podstata tohoto znepokojení? Čerpám z veřejných sdělovacích prostředků. Cituji: Sudetští Němci se stále mohou domáhat majetku v České republice. Část z nich si stěžovala u soudu a uspěla. Majetkové nároky sudetských Němců v České republice trvají. Zemský soud v Mnichově zrušil změnu stanov krajanského spolku, kterou se uskupení nároku na vrácení majetku chtělo vzdát. Soud tak rozhodl na konci června. Nicméně rozhodnutí nenabylo právní moci a po měsíci bylo nutné vydat nějaké stanovisko. Když jsem se podívat na stránky, tak jsem zjistil, že část takto militantně nastrojených sudetských Němců stále přiživuje tuto myšlenku.

Ptám se vás, pane ministře: Ověřuje si Ministerstvo zahraničních věcí tyto věci a přijímá adekvátní opatření? Další otázka: Jsou skutečně majetkové nároky v mezinárodních smlouvách zakotveny do právního řádu Spolkové republiky Německo a České republiky? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Václavu Snopkovi za jeho interpelaci. Pan ministr Zaorálek, jak jsem četl předtím, se omluvil od 14.30 hod, takže podle zákona o jednacím řádu vám odpoví do 30 dnů písemně.

Pokračujeme interpelací paní poslankyně Chalánkové na ministra Stanislava Štecha, ale paní kolegyně odešla, takže její přihláška propadá, a budeme pokračovat interpelací pana poslance Chalupy na ministra vnitra Milana Chovance ve věci odposlechů. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, pánové, vážené torzo Sněmovny, vážený nepřítomný pane ministře. Možná jsem přeslechl, jestli je pan ministr omluven, takže to řeknu do prázdné židle.

Vážený pane ministře. Dovoluji si obrátit se na vás se svou interpelací týkající se nezákonných odposlechů a úniků informací. Konkrétně mi jde o podle mého názoru nezákonné odposlechy místopředsedy vlády, ministra financí, zároveň člena Bezpečnostní rady státu a dnes poslance dolní komory Parlamentu České republiky, takzvanou skupinou Šuman.

Zajímá mě konkrétně, co Policie České republiky učinila od data 8. května 2017, kdy se objevily v médiích první odposlechy, zda Policie České republiky identifikovala osoby nebo osobu skrývající se pod krycím názvem Šuman, která se dopouštěla a trvale dopouští nezákonné činnosti, která hraničí se základními aspekty bezpečnosti České republiky. Zajímá mě, zda byly proti těmto osobám zahájeny úkony příslušející orgánům činným v trestním řízení a jaká byla učiněna konkrétní opatření k zamezení šíření těchto nezákonných odposlechů. Velice vám děkuji za odpovědi v nejkratším možném termínu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Chalupovi. Já myslím, že pan ministr ze stenozáznamu jistě dostane prostřednictvím služby vaše otázky a odpoví vám do 30 dnů.

Pokračujeme interpelací paní poslankyně Heleny Langšádlové na ministra dopravy Dana Ťoka. Toho tady vítám mezi námi a můžeme normálním způsobem fungovat. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji. Vážený pane ministře, dovoluji si obrátit se na vás v otázce podmínek přepravy v příměstských vlacích v okolí Prahy. V ranní a odpolední špičce jsou tyto vlaky mimořádně přeplněné a cestující si dlouhodobě stěžují na skutečnost, že do těchto souprav jsou zařazovány oddíly první třídy, které jsou absolutně nevyužívány. S požadavkem řešit tento stav jsem se obracela již na vaše předchůdce, ale nedošlo k nápravě ani k žádné změně, která by přispěla ke zkvalitnění podmínek pro cestující v této oblasti. Vím, že ve vlakové přepravě došlo k mnohým zlepšením. Sama bych chtěla říct, že velmi oceňuji slušné chování průvodčích a jejich vřelý přístup. Byla bych však ráda, aby došlo ke zlepšení podmínek přepravy i v této oblasti.

Vážený pane ministře, žádám vás prosím o odpověď, jakým způsobem budete popsanou situaci řešit a v jakém časovém horizontu?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A pan ministr dopravy je jistě připraven na odpověď. Pane ministře, máte svých pět minut, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci a vážená paní poslankyně Langšádlová prostřednictvím pana předsedajícího. Tato regionální doprava, a tedy to mi nachystal můj úřad, je objednávána kraji, to znamená, ve vašem případě je to Středočeský kraj a kraj Praha, a tudíž je to záležitost mezi krajskými úřady a Českými dráhami. Nicméně mě to neuspokojuje a chci vám z tohoto místa slíbit, že teď při nejbližším jednání s Českými dráhami, což bude myslím v úterý příští týden, kdy budeme projednávat jinou věc, tak jim velmi důrazně doporučím, aby se touto věcí zabývali, protože s vámi souhlasím a myslím si, že zrovna tedy na regionálních tratích jedničkou jezdí minimálně lidí. A dovedu si představit v tom vlaku sám sebe, když bych stál ve dvojce a jednička by byla prázdná.

Takže se tím budu chtít zabývat a vůbec se zeptám, zdali v investiční politice Českých drah je vůbec myšlenka do regionálních vlaků objednávat jedničku. To je přece... nechci se dopustit tedy... (se smíchem) vyslovení nevhodného slova. Takže myslím si, že je to hloupost, kterou je potřeba rychle vyřešit. A budu se snažit působit na České dráhy, ať to vyřeší. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Právo na doplňující otázku, paní poslankyně, využije. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Já bych vám chtěla, pane ministře, poděkovat za váš přístup. Já se samozřejmě obrátím i na kolegy na kraji, ale myslím si, že by bylo dobré, abychom společnými silami tu situaci zlepšili. Abychom co nejvíce lidí motivovali, aby využívali naše vlaky, protože si myslím jinak, že ten komfort je tam velký, frekvence častá. Tady to je naprosto zbytečná věc, která ty lidi rozčiluje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A protože je trošičku času a pan ministr nebude tedy doplňovat odpověď, přečtu ještě omluvy došlé předsedovi Sněmovny. Paní poslankyně Lorencová a pan poslanec Ivan Gabal.

Pokračovat tedy můžeme dál interpelací pana poslance Antonína Sedi na ministra zemědělství Mariana Jurečku ve smyslu nesmyslných nájmů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane nepřítomný ministře, obracím se na vás s problémem, který má Moravský rybářský svaz, a zřejmě nejenom on.

Moravský rybářský svaz sdružuje více jak 72 tis. členů a zajišťuje rybářské právo, jež je národním majetkem. Moravský rybářský svaz se potýká s tím, že mu v současné době správci toku - státní podnik Lesy ČR a státní podnik Povodí Moravy - účtují nesmyslné nájmy za volné vody, které v minulosti rybářské svazy jako nevýdělečné a neziskové organizace nikdy neplatily. A chci dodat, že Moravský rybářský svaz zajišťuje do našich revírů násadové ryby v hodnotě cca 60 mil. korun a formou brigád svých členů zlepšuje stav revírů za cca 30 mil.

Vážený pane ministře, ptám se, proč se rybářům účtují tyto nesmyslné nájmy, kdy bezplatné užívání rybářských revírů je dané zákonem o rybářství a toto užívání je podmíněno povinnostmi Moravského rybářského svazu k zarybňování rybářských revírů a k péči o ně. Ptám se proto, protože rybáři nejsou závislí na dotacích státu, ale hospodaří se svěřenými prostředky svých členů. Pane ministře, jak hodláte řešit tento problém, který narušil korektní partnerství mezi správci toků a uživateli revírů? Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, panu poslanci Antonínu Seďovi. Pan ministr je omluven. Do třiceti dnů tedy dodá odpověď. Ta bude zajímat jistě nejen kolegu Seďu, ale mnoho dalších.

Nyní tedy přejdeme k šesté interpelaci. A tady je interpelace Ludvíka Hovorky na přítomného pana ministra Jiřího Havlíčka ve věci vedení VVN Slušovice - Slavičín. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře. Já si dovoluji požádat o podání informací o připravované výstavbě vedení velmi vysokého napětí - 2 x 110 kV ze Slušovic do Slavičína. Má se jednat o vedení společnosti E.ON a důvodem je posílení sítě v oblasti Slavičína a Luhačovic. Vedení má být trasováno přes významné poutní místo Maleniska v katastru obce Provodov. Vedení má být trasováno v těsné blízkosti kostela, křížové cesty a kaple. V místě je i velmi cenný zdroj kvalitní pitné vody, pro kterou dojíždí velmi mnoho lidí ze širokého okolí. Samotné vedení a příslušné ochranné pásmo by přineslo významné odlesnění lesa se staletým listnatým porostem, narušení piety posvátného místa a znehodnocení nádherné krajiny v bezprostřední blízkosti poutního místa.

Místní občané se již 20 let snaží o přesměrování trasy vedení a zpochybňují potřebu elektrické energie ve Slavičíně a okolí, zejména poté, co byla přerušena, ukončena výroba v největším regionálním průmyslovém podniku Vlárské strojírny Slavičín. Kromě možného posílení ze Slušovic je možné napojení Slavičína z obce Střelná - to je ale zdroj ČEZu -, případně z Otrokovic, kde se jedná o vedení E.ON. Tyto trasy by se poutnímu místu vyhnuly. Další možností je posílení sítě ze zdroje, který bude v budoucnu napájet železniční trať Staré Město - Bylnice, s odbočkou do Luhačovic.

Vážený pane ministře, můžete prosím prověřit, proč společnost E.ON tvrdošíjně trvá právě na trase Slušovice - Slavičín a odmítá napojení z obce Střelná, případně z Otrokovic? Jsou jiné možnosti napojení Slavičína, aby poutí místo Maleniska v obci Provodov bylo uchráněno před rozsáhlým zásahem do krajiny a před trvalým poškozením poutního místa? Neměla by vedení VVN 110 kV být systémově vlastněna a koordinována státem, tedy ČEPS? Děkuji za případnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče. Nyní pan ministr má svých pět minut. Případné dotazy můžeme dát i v doplňující otázce. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, poslanci, na úvod mi dovolte se obecně vyjádřit k elektroenergetické distribuční soustavě, která je jedním ze základních pilířů infrastruktury České republiky, která zajišťuje spolehlivé, bezpečné nepřetržité zásobování jak hospodářského sektoru, tak i domácností elektřinou.

Nejprve bych vás chtěl informovat, že původní záměr výstavby dvojitého vedení se změnil na záměr výstavby pouze jednoduchého vedení - 110 kV. Hlavní důvody pro výstavbu vedení VVN Slušovice - Slavičín lze shrnout takto:

Tím prvním důvodem je zajištění povinností distributora elektřiny vyplývajících z našich právních předpisů, a to konkrétně z energetického zákona, a dále pak zájmy občanů v daném území. V současné době existuje velké nebezpečí, že v případě poruchy napájecího vedení 110 kV, které napájí rozvodnu Slavičín, dojde s velkou pravděpodobností v zimním období k přerušení dodávky elektřiny, která si vyžádá vyhlášení stavu nouze pro oblast Slavičína a Slušovic. To by znamenalo dlouhodobé, v délce hodin, až možná desítek hodin, omezení dodávky elektřiny řádově pro tisíce odběratelů. Reálné riziko pro napájení elektřinou východní části Zlínského kraje představuje rozvodna Slavičín. Její životnost již byla vyčerpána. S tím souvisí i zabezpečení dvoustranného napájení stávající transformovny Slavičín včetně budoucí transformovny 110/22 kV Pozlovice, která bude pokrývat další předpokládaný nárůst zatížení v oblasti měst Slavičína a Luhačovic. Jak jste zmínil, investorem výstavby vedení je E.ON Distribuce, a. s., která dlouhodobě spolupracuje s orgány státní správy Zlínského kraje.

Dokumenty, které jednoznačně a nezpochybnitelně potvrzují nutnost zajištění rozvoje distribuční soustavy, která následně umožní zvýšení dodávky elektřiny pro Zlínský kraj v požadované kvalitě a výši jsou tyto: územní energetická koncepce, koncepce podpory zaměstnanosti, program zlepšování ovzduší, strategie využití brownfields, základy územního rozvoje kraje, územní plány obcí. Tyto závazné dokumenty jednoznačně potvrzují nutnost zvýšení dodávky elektrické energie ve střednědobém a dlouhodobém horizontu a zároveň potřebu zajistit technické předpoklady pro možnost navýšení distribuovaného množství a kapacity elektrické energie pro tento region, a tím umožnit naplnění cílů stanovených Zlínským krajem.

Provozovatel distribuční soustavy E.ON Distribuce na základě výpočtů, analýz a vyhodnocení možných reálných provozních rizik a s respektováním priorit Zlínského kraje, které jsou definovány v těch dokumentech, jak jsem je zmínil, plánuje výstavbu venkovního vedení spojující rozvodny R 110/22 kV Slavičín - Slušovice a následnou výstavbu rozvodny R 110/22 kV v oblasti Pozlovice.

Znovu zdůrazňuji, že prioritním důvodem pro realizaci této akce je zabezpečení spolehlivého zásobování elektrickou energií v oblasti. Nedostatky pociťují zejména obce Slavičín, Luhačovice a Petrůvka. S ohledem na stávající konfiguraci sítě v napájecí transformaci Otrokovice je oblast Slavičína jedna z mála, ve které není v současné době možné uplatnit spolehlivostní kritérium tzv. N-1. To znamená, že v případě výpadku jakéhokoliv prvku distribuční soustavy by neměla být přerušena dodávka elektřiny koncovému zákazníkovi, což nelze v současné době zaručit.

Pokud jde o návrh trasy vedení pro zpracování územního plánu velkého územního celku na umístění vedení 2 x 110 kV Slavičín - Slušovice, byl započat v roce 1990 a posléze zapracován do územního plánu vyššího územního celku zlínské aglomerace, který byl schválen následně vládou v březnu roku 1994. Původní záměr byl po zvážení všech dopadů a s přihlédnutím k minimalizaci zásahů do reliéfu terénu a minimalizaci požadavků na omezení funkce lesa opuštěn a uvažuje se s výstavbou pouze jednoduchého vedení 1 x 110 kV. Na společném jednání se zástupci starostů dotčených obcí byl jasně deklarován záměr využít stožáry, jejichž výška bude na samotné hraně technické realizovatelnosti a v rámci projednávání trasy se starosty obcí bylo umístění venkovního vedení 110 kV několikrát měněno v rámci daného koridoru.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, musím vás přerušit. Vím, že to dneska vyčerpáme, máme času dost, ale pravidla jsou pravidla. Pan kolega Hovorka se chystá k doplňující otázce, budete mít další dvě minuty, jistě doplníte svoji odpověď. Prosím, pane poslanče, máte slovo k doplňující otázce.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo a děkuji, pane ministře, i za tu odpověď, která ještě bude určitě doplněna. Přesto, i když jsem si vědom potřebnosti bezpečného zásobování elektrickou energií, tak přesto je skutečně na zvážení, jestli jenom konkrétní jedna trasa a zvolené místo, odkud má být přivedeno vedení ze Slušovic, je jediné možné, protože E.ON Distribuce má v dané lokalitě ještě možnost napojení z Otrokovic a další možnost je napojení ze Střelné. Ale tam je ČEZ Distribuce, to by muselo být od jiného operátora, ale v zásadě by se minimalizovaly zásahy na krajinu v okolí poutního místa. Tak se chci zeptat na případné přesměrování, i kdyby zůstala původní podoba, jestli je možné nějakým způsobem obejít konkrétní poutní místo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Pan ministr má ještě dvě minuty. Kolega Hovorka vyčerpal svou minutu. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček Omlouvám se, že se mi nepodařilo dokončit odpověď v první části. Chápu obavy, které tady pan poslanec zmínil. Chtěl bych jenom doplnit. Další změny, které jsou spojené s výstavbou, se uvažují i v oblasti poutního místa v katastrálním území Provodova, kde podle našich informací, tak jak je máme k dispozici, stávající venkovní vedení vysokého napětí budou přeložena, uložena do země v koridoru nově budovaného venkovního vedení 110 kV, které bude umístěno v maximální vzdálenosti od poutního místa. Právě v této lokalitě plánuje distributor nově využít stožáry s minimální výškou.

V současné době, to je doplnění této informace, E.ON zpracovává novou projektovou dokumentaci pro územní řízení a součástí této dokumentace by měl být i proces EIA, tedy posuzování vlivu stavby na životní prostředí.

Pokud budete chtít, pokusíme se získat v této věci ještě další doplňující informace, zejména ve vztahu k poutnímu místu, které jste zmínil. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Havlíčkovi a pokračujeme sedmou interpelací, interpelací paní poslankyně Gabriely Peckové na ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka. Máte slovo, paní kolegyně.

 

Poslankyně Gabriela Pecková: Dobré odpoledne, pane předsedající, dámy a pánové, pane ministře. Dnes mě sem přivádí osobní zkušenost. Já si v omezené míře udržuji ordinaci, protože ošetřím pacienty, udržím si odbornost a zároveň mám skvělou zpětnou vazbu pro svoji práci poslance.

Předesílám, že fandím elektronizaci zdravotnictví a od 1. ledna 2018 budu povinna vystavovat elektronické recepty. Protože jsem disciplinovaná, obula jsem pohodlnou obuv a vyrazila na tour Česká pošta. Česká pošta je totiž ten orgán, který má nám lékařům zajistit tzv. bezpečný klíč k elektronickému podpisu, který je základní podmínkou pro elektronický recept. Na všech poštách, které jsem obešla, možná trošku jiná formulace, ale vždy jsem slyšela: No to je naše noční můra. Sem nechoďte, tady není nikdo, kdo by to uměl. Nebyli jsme proškoleni, neumíme, podívejte se na webovky. To jsem všechno sice absolvovala, ale bezúspěšně. Takže jsem se obrátila na Ministerstvo zdravotnictví, kde první otázka byla, jestli jsem novinář. Když jsem to popřela, řekli mi, tak nám pošlete mail, my vám odpovíme. Skutečně po týdnu odpověděli, že jich se to netýká a že v kompetenci je to Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který spravuje úložiště.

Přece jen si myslím, že to odpovědnost Ministerstva zdravotnictví je a že ten projekt, jakkoli dobře myšlený, a v podstatě to není projekt včerejší, ale už je tady delší dobu, je v tuto chvíli velmi nepřipravený, a to jak technicky, tak legislativně, protože nemáme ani prováděcí vyhlášku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, uplynuly dvě minuty, tak se přihlásíte k doplňující otázce. Pan ministr zdravotnictví jistě, ač nemá v resortu Českou poštu, bude s tím mít určitě nějakou zkušenost. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Děkuji, pane předsedající. Vážená paní poslankyně prostřednictvím pana předsedajícího, musím se omluvit za to, jakým způsobem s vámi jednali na Ministerstvu zdravotnictví, to skutečně vyšetřím, to se mi nelíbí. Nicméně musím říct jednu věc. Vy jste žádala o elektronický podpis, předpokládám. (Ne.) A o co? Omlouvám se, protože jsem pochopil. Podmínkou pro to, abyste mohla fungovat, je elektronický podpis na tzv. tokenu. Pokud nejde o tohle, omlouvám se, to jsem asi nepochopil.

Jestli vám jde o komunikaci mezi vámi a SÚKL? Tak teď jsem legislativně trošku na rozpacích, protože já moc nevím, pane předsedající, co teď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Udělám to tak, že sice budete mít potom jenom dvě minuty, pane ministře, ale já budu tolerantní, protože paní poslankyně asi doplní otázku v té minutě, kterou má. Já jsem tolerance sama dneska. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Gabriela Pecková: Abychom se lépe pochopili. Lékaři nemusí, nepotřebují elektronický podpis, ale něco, co se skutečně jmenuje bezpečný klíč k elektronickému podpisu. Tuto informaci jsme my lékaři získali. Když přijdeme na poštu, tak oni řeknou ano, my vám nemusíme dělat elektronický podpis, vy potřebujete ten klíč, ale to my neumíme.

Možná právě ta prováděcí vyhláška, která chybí, by nám umožnila se v tom zorientovat a opatřit si to, co skutečně budeme od 1. ledna moci využívat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Pan ministr odpoví.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Už jsem to pochopil. To je totiž vyšší zabezpečení elektronického podpisu. To jsou tzv. tokeny, které vám opravdu musí vydat na CzechPointu nebo České poště. To fakt nejde za námi. Je to vyšší forma elektronické komunikace právě proto, aby došlo k bezpečnějšímu přenosu těch dat mezi vámi. To není normální elektronický podpis, ale je to vyšší forma elektronického podpisu, která se nahrává na tzv. tokeny. To znamená, že o ten musíte specificky požádat.

Trošku se obávám, že došlo k nepochopení komunikace na poště, protože když půjdete na CzechPoint, a protože vím, že PostSignum i první certifikační už to vydávají, znám to z Motola, vždycky se musím vrátit k vykonávání praxe, tak tam to je. Vy musíte požádat o to, co jste správně nazvala, ale musíte požádat asi ne na České poště, ale u První certifikační nebo u PostSignum a ještě jedna, ale jsou to všechno věci přes Českou poštu. Takže upřímně řečeno, možná trošku na pana kolegu Chovance. Omlouvám se, ale je to čistě o zabezpečení.

Jinak ještě myslím, že tam je ještě jedna vaše interpelace na podobné téma. (Byla zrušena.) Dobře. Je to vyšší forma zabezpečení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak jsme si asi porozuměli. V tuto chvíli by byla lepší interpelace na ministra vnitra, ten je nepřítomen. Nevím, jestli bude na vaši interpelaci reagovat. Leda by o to pan ministr zdravotnictví požádal pana ministra vnitra, ale to už nechám na nich.

Nyní tedy přecházíme k interpelaci číslo 8 a tou je interpelace paní poslankyně Olgy Havlové na ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, vy jste ještě nebyl ministrem Ministerstva průmyslu a obchodu, když Úsvit bojoval za nezávislého regulátora. Přesto Sněmovna prosadila Radu ERÚ. Proto si vás dovoluji upozornit, že jste navrhl do Rady Energetického regulačního úřadu pana Ing. Rostislava Krejcara, který byl mimo jiné zodpovědný za oddělení podpory obnovitelných zdrojů na ERÚ. Toto oddělení stanovovalo výkupní ceny z fotovoltaických elektráren v letech 2009 a 2010. Za hrubé porušení zákoníku práce byl s Ing. Krejcarem v roce 2012 s okamžitou platností rozvázán v ERÚ pracovní poměr. Podmínky pro podpory obnovitelných zdrojů pod jeho vedením vedly k následnému boomu těchto elektráren a vysoké výkupní ceny způsobily fatální dopad na hospodářství, ekonomiku a následně životní úroveň našich občanů.

Jak je možné, že právě tento člověk byl dosazen do nově vzniklé rady nezávislého regulátora? Dokládá to neoddiskutovatelnou skutečnost, že obsazování významných postů je obsazováno politicky. Z těchto důvodů se ptám, zda zvažujete jako zodpovědný ministr za energetiku zjednat nápravu při jmenování i odvolávání členů Rady ERÚ. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k interpelaci. Pan ministr je připraven. Interpelace byla jasná. Kompetence ministra průmyslu a obchodu je taky jasná. Pan ministr má svých pět minut.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, paní poslankyně Havlová, vy ve své interpelaci vycházíte z vyjádření bývalé předsedkyně Energetického regulačního úřadu paní Aleny Vitáskové, která v této věci poslala mně i panu premiérovi dopis, na který budeme samozřejmě reagovat. Nicméně dovolte mi připomenout, že podle energetického zákona je v čele Energetického regulačního úřadu od 1. srpna letošního roku Rada Energetického regulačního úřadu, která má pět členů. Jedním z členů rady je předseda, který řídí její činnost. Do tohoto termínu Energetický regulační úřad vedla předsedkyně Energetického regulačního úřadu. Členy rady vláda jmenovala na návrh ministra průmyslu a obchodu ke dni 1. srpna, a to tak, že jednoho člena jmenovala na funkční období jednoho roku, dalšího člena na období dvou let a tak dále, posledního člena na období pěti let. Předseda rady je jmenován na nejvýše tři roky.

Chtěl bych připomenout, že zákon stanoví jasně pravidla a podmínky pro jmenování členů rady, a chtěl bych podotknout, že tyto podmínky jsou poměrně přísné, minimálně pokud jde o odbornou praxi v oblasti energetiky, tak také je tady spousta dalších omezujících podmínek. Návrh na výběr členů rady skutečně nebyla triviální záležitost, a to vzhledem k úloze a působnosti Energetického regulačního úřadu v energetických odvětvích a zodpovědnosti jejího vedení. Proto jsem veřejně a s dostatečným předstihem vyhlásil možnost pro zájemce, aby podali své životopisy, abych měl dostatečně a transparentním způsobem zaručený okruh kandidátů, ze kterých mohu vybírat. Chtěl bych zmínit, že do tohoto výběru se přihlásilo celkem 23 zájemců, z čehož čtyři nesplnili podmínky, které jsou dané zákonem. Na můj návrh vláda jmenovala těchto pět členů rady včetně předsedy a všichni jmenovaní členové splňují kritéria, která jsou dána energetickým zákonem v plném rozsahu a beze zbytku.

Upřímně řečeno, dalo se očekávat, že ti, kteří proti radě a rozsahu její působnosti brojili před nabytím účinnosti energetického zákona, budou pokračovat jak před jmenováním rady, tak i po něm. Myslím, že je nutné si uvědomit, že Rada Energetického regulačního úřadu není politickým orgánem, ale uskupením odborníků v oblasti energetiky, a to v celé její šíři. Myslím, že není možné neustále atakovat a zpochybňovat jak činnost rady jako celku, tak i její jednotlivé členy. Podle informací, které mám k dispozici, se nová rada ujala aktivně a intenzivně svých funkcí a je veřejností a odbornou veřejností vnímána pozitivně. Myslím, že má před sebou velmi náročnou práci, a myslím, že bychom měli spíše Radě Energetického regulačního úřadu popřát hodně štěstí a úspěchů, aby se jí v tomto nelehkém úkolu dařilo.

Pokud jde o vámi zmíněného člena rady pana Ing. Rostislava Krejcara, chtěl bych připomenout, že pan Rostislav Krejcar je uznávaným odborníkem v oblasti energetiky. Dříve působil jako vedoucí oddělení v rámci odboru elektroenergetiky, to jste zde zmínila. Na Energetickém regulačním úřadu působil už od roku 2002. V současné době působí částečně jako konzultant v energetických odvětvích, ale zároveň také učí na vysoké škole, a to konkrétně ČVUT, Fakultě elektrotechnické.

Myslím, že není úkolem politiků, aby zpochybňovali odbornou zdatnost jednotlivých členů rady, a myslím, že v tuto chvíli ani nemá smysl reagovat na politická prohlášení bývalé předsedkyně paní kolegyně Vitáskové. Já samozřejmě v uvedeném termínu na ten dopis, který mi zaslala, odpovím. Nicméně pan Rostislav Krejcar splnil veškeré podmínky, které jsou dány zákonem, je uznávaným expertem a myslím, že bychom měli činnost rady jako celku hodnotit v delším časovém horizontu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi i za dodržení času k odpovědi. Paní kolegyně Havlová má právo doplňující otázky. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Havlová: Pane ministře, já jsem vůbec nezpochybnila jeho odbornou zdatnost. Mě ale o to více zaráží, že bylo 18 možností, koho vybrat, a vybrali jste zrovna člověka, který udělal ty ceny, za které dneska trpí všichni občané naší republiky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Teď se ptám pana ministra, jestli chce doplňující odpověď. Ne, nevyužije své dvě minuty a interpelace končí.

Dalším interpelujícím je pan poslanec Jiří Holeček, který interpeluje pana ministra školství Stanislava Štecha ve věci priorit v oblasti sportu. Tak to bude velmi zajímavé. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Holeček: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážený pane ministře, dne 1. 1. 2017 nabyla účinnosti novela zákona o podpoře sportu. V § 1a této novely jsou vymezeny hlavní priority v oblasti sportu. Mezi tyto hlavní priority zákonodárce zařadil podporu sportu dětí a mládeže, včetně jejich trenérů. Vy a vámi řízené ministerstvo v tomto roce z necelých 6 miliard korun určených pro podporu sportu rozhodlo, že sport dětí a mládeže a jejich trenérů ve sportovních klubech podpoří pouze částkou 811 milionů korun, to je tedy jen 14 % z celku.

Ptám se vás tedy, proč vy a vaše Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nectíte a nedodržujete platný zákon. Jak ještě dlouho budou muset rodiče v naší zemi nést hlavní finanční spoluúčast při sportování svých dětí? Proč jste letos rozhodl, že z veřejných finančních prostředků jde na platy sportovních funkcionářů více peněz nežli na sportovní činnost dětí ve sportovních klubech?

Děkuji za pozornost. Těším se na vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Holečkovi a podle jednacího řádu odpověď od pana ministra dostanete do 30 dnů. Bude to jistě zajímavé, bude to krátce před volbami, tak to bude jistě velmi interesantní nejen pro vás.

Pokračujeme poslancem Jiřím Štětinou, který interpeluje pana ministra Martina Stropnického, ale pan kolega Štětina tady není, takže jeho přihláška propadá. Budeme pokračovat další interpelací, což je interpelace paní poslankyně Zuzany Šánové na místopředsedu vlády Pavla Bělobrádka ve věci podpory výzkumu a vývoje. Máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Šánová: Děkuji za slovo. Dobrý den, kolegové. Obrátil se na mě daňový subjekt, abych tu přednesla jeho příběh. Tak tak činím.

Vážený pane ministře, jsme firma zabývající se pouze výzkumem a vývojem. Každoročně uplatňujeme odpočet na výzkum a vývoj v souladu se zákonem o dani z příjmů. Každý rok na výslovnou žádost finančního úřadu přikládáme k daňovému přiznání i naše projekty. Od roku 2012 finanční úřad vždy vyměřil daň konkludentně, to znamená podle našeho daňového přiznání včetně odečitatelných položek. Po třech letech finanční úřad provedl u naší firmy daňovou kontrolu za období 2012 až 2014, spočívající pouze v kontrole odečitatelné položky na výzkum a vývoj, veškeré odpočty nám dodanil, přičemž se zabýval pouze formální stránkou.

Správce daně sám uznal, že se naše firma skutečně zabývá pouze výzkumem a vývojem, doloženo i patenty, a přesto dodanil, protože se domnívá, že nepostupujeme zcela v souladu se zákonem o daních z příjmů, když nesledujeme odděleně náklady na výzkum a vývoj, přičemž toto oddělené sledování u naší firmy postrádá smysl, protože jinou činnost nevykonáváme. Celkem má naše firma na dani za tato tři zdaňovací období doplatit půl milionu korun bez příslušenství. Tato cifra je pro nás likvidační. Neustále slyšíme, čteme, jak je důležitá podpora výzkumu a vývoje, jak je zvýhodněná, jak se snažíte jako ministr, jak se zasadíte o její ještě větší podporu, ale realita je jiná. Vy se možná snažíte, získáte více prostředků, které podnikatelům poskytnete, ale ti je v nemalé míře státu vracejí prostřednictvím doměrku na dani a následných penále.

Proto se vás, pane ministře, ptám, zdali víte o této situaci, která se v posledních letech stává běžnou, zda se jí hodláte zabývat. (Předsedající upozorňuje na čas.) A co případně hodláte pro její zlepšení udělat? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nebyla šance na doplňující otázku, když tady pan ministr není, aby vám měl na co odpovědět, samozřejmě jste měla šanci otázku vyslovit, aby byla ve stenozáznamu. Pan místopředseda vlády vám bude muset odpovědět písemně do 30 dnů podle zákona o jednacím řádu, protože není přítomen. Tím interpelace končí a pokračujeme paní poslankyní Chalánkovou, která ale také není přítomna. Protože jde o financování sportu, jistě ráda využije písemné odpovědi, o kterou požádal ve své interpelaci pan kolega Holeček. Její interpelace propadá.

My jsme u pana poslance Ludvíka Hovorky, který interpeluje ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka ve věci důvodů rozdílných úhrad za stejnou péči mezi Prahou a Zlínem. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, už jsem v minulosti interpeloval kvůli rozdílným úhradám v nemocnicích ve Zlínském kraji, zejména v Krajské nemocnici Tomáše Bati, a mezi nemocnicemi v Praze. Vy jste mi odpověděl a řekl jste, že se dělají četná nápravná opatření ve sbližování základních sazeb, nejdůležitější je DRG Restart a tak dál a tak dál.

Já se pokusím ještě jednou říct, že jsem vycházel z reálných dat, která jsem získal. Skutečně z EMU jednotek 2001 až 2015 vychází porovnání s nemocnicemi typu A, kdy Krajská nemocnice Tomáše Bati je myslím dvanáctá největší nemocnice v České republice. Tyto nemocnice považuje zřejmě metodika EMU u VZP za porovnatelné a také porovnává, když uvádí náklady nejlevnější nemocnice, náklady průměrné nemocnice a náklady konkrétní Nemocnice Zlín na každou diagnózu podle DRG. Nemocnice, které vykazují nižší náklady, teoreticky dělají diagnózy efektivněji, pokud přesto neprosperují, zatímco nákladově dražší nemocnice prosperují, znamená to, že je něco špatně s úhradovými vyhláškami nebo dodatky, respektive úhrady jsou křivé. Nákladné by měly krachovat a nenákladné a úsporné nemocnice by měly prosperovat, ale v praxi je to opačně.

Vyšlo mi, že v roce 2011 byl Zlín nákladově levnější o 115 mil., za rok 2012 o 120 mil. a za rok 2013 o 152 mil. korun. To je jenom za tři roky. Jsou to obrovské rozdíly a já chci vědět, jak se tyto rozdíly odstraní. Není možné, aby za stejnou péči byla rozdílná úhrada v Praze, Brně a ve Zlíně nebo na jiných místech.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, uplynul vám čas k základní otázce.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Poprosím o odpověď na konkrétní otázku, jak se sjednotí úhrady za stejnou péči. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr zdravotnictví je jistě připraven, to je jeho obor. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Děkuji, pane předsedající. To jsou vlastně úplně poslední interpelace pravděpodobně i v mém životě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě ne, ještě jich tady máte moře. Do konce jednacího dne jich máte ještě dost.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Pane poslanče, tam je jedno jediné písmenko, které to celé relativizuje. Nesrovnávají se náklady na diagnózu, ale na diagnózy, neboli na skupinu diagnóz, a v tom je věčný problém, který dělá DRG. To, co jste mi tady citoval, je srovnání na skupinu diagnóz.

Baťovka je specifický problém. Z krajských nemocnic je v této chvíli na tom opravdu nejhůř. V tuto chvíli tam nastoupil nový ředitel, kterému velmi věřím. Má zkušenosti z fakultní nemocnice a myslím si, že to bude schopen dát dohromady. Je to tam spíše o tom, jakým způsobem se vykazuje, na co se klade důraz, jakým způsobem se kódují jednotlivé diagnózy. Baťovka je opravdu velká krajská nemocnice. Je to jeden z pilířů, protože v podstatě 14 krajských nemocnic by měly být základní pilíře specializované péče, ne super, ale určitě specializované, a Baťovka má určitý problém, že tam není tolik center, mám pocit, že tam není žádné centrum, takže je to prostě souhrn věcí, které se tam objevují. Neřekl bych, že je to rozdílná úhrada.

Celkem rozumím, že je před volbami a je třeba se vymezit proti Praze a Brnu, ale není to tak úplně pravda. Není prostě pravda, že by byli někde lépe placeni, někde hůře placeni. Omlouvám se za výraz, ale je to opravdu dáno hloupým systémem. Teď jsem zrovna měl na ministerstvu tříhodinovou šílenou hádku na téma nová úhradová vyhláška, která by tohle měla nějakým způsobem vyřešit. Já vás potěším. Bude tam funkce arkus tangens. Myslím si, že poté, co použijeme arkus tangens, který je oblíbenou funkcí na ořezávání výkyvů na obou dvou krajích příslušné funkce, se přece jenom k něčemu dostaneme. Ale uznávám, že DRG, podle kterého kódujeme, je prostě špatný. Budeme se k tomu muset dostat.

Pan docent Dušek jaksi signalizuje, že rok 2019 už by měl být první podle DRG Restart. Uvidíme, jak to bude vypadat. Tohle budeme muset napsat ještě podle staré, ale jedna z mých podmínek byla, aby se uřezaly příliš nízké a příliš vysoké individuální sazby právě kvůli tomu, aby nemocnice nekrachovaly, jak jste správně řekl.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan kolega Hovorka se chystá k doplňující otázce. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za odpověď, pane ministře. Jenom bych chtěl říct, když se vrátím do minulosti, pan ministr Heger, když nastupoval do funkce, náš kolega, říkal, že do pěti let sjednotíme základní sazby. Vím, že jste tady nebyl, ale dneska už přece jenom uplynula spousta času. Sazby se nesjednotily, za pana ministra Holcáta se tam daly nějaké koeficienty, dneska se sbližuje zase základní sazba, jak jsem slyšel, o 2 tisíce korun na 26 tisíc, ale pořád jsou tam obrovské rozdíly. A pořád přetrvává ten rozdíl mezi velkými nemocnicemi v Brně, Praze, Ostravě a v regionálních nemocnicích. Lidé, kteří tam pracují, chtějí vědět, kdy se to sjednotí. DRG Restart to nevyřeší. On pouze řekne, že je nějaký průměrný náklad na diagnózu, ale někdo potom musí rozhodnout, když je tady nemocnice -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, prosím, respektujte čas. Chápu, že je to nepříjemné, ale mně nic jiného nezbývá.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Dokončím větu. Když jsou nemocnice, které mají úhrady řekněme stejné, jako je průměr, tak se nic neděje. Ale jsou nemocnice, které mají výrazně nižší, anebo výrazně vyšší. A to znamená, že někdo potom musí politicky rozhodnout, kdy se to srovná a jak se to srovná.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, přepínáte mou trpělivost, protože pak mě tady někdo nařkne, že se na něj na interpelaci nedostalo. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Pane předsedající, můžete říkat, že jste nechal mluvit Ludvíka, ono to potom půjde. Ale máte do jisté míry pravdu, ale prostě problém je, že ten systém vypočítává tu základní sazbu z toho, jaká byla předtím poskytnuta péče. Opravdu si myslím, že tam byl trošku problém v managementu a že zrovna v Baťovce, podobný problém je Sv. Anna, a že zrovna v těchto nemocnicích dojde k určitým úpravám právě díky tomu, že si to budou schopni, řekněme, lépe vykazovat. Tam byl fakt podle mě vykazovací problém u Baťovky. A prostě já dělám jenom to, co umím. A ono abyste měl v celé republice jednu základní sazbu - tak Němci s tím začali, trvá jim to 15 let, co to kultivují, a 15 let dělají, že vždycky každý rok ořežou ty nejhorší a ty nejlepší. A pořád se ještě nedopracovali po 15 letech německé preciznosti a spolehlivosti k jednotné základní sazbě. A my jsme v Česku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Tak jsme ten čas nějakým způsobem urovnali, protože pan ministr mi ušetřil, a můžeme pokračovat. Paní poslankyně Zuzana Šánová interpeluje pana ministra financí Ivana Pilného. Opět podpora výzkumu a vývoje. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Zuzana Šánová: Děkuji za slovo. A ještě jednou, ten samý příběh, ale s trochu jiným koncem, pro pana ministra financí.

Jsme firma zabývající se pouze výzkumem a vývojem. Každoročně uplatňujeme odpočet na výzkum a vývoj v souladu se zákonem o daních z příjmů. Každý rok na výslovnou žádost finančního úřadu přikládáme k daňovému přiznání i naše projekty. Od roku 2012 finanční úřad vždy vyměřil daň konkludentně, tzn. podle našeho daňového přiznání, včetně odečitatelných položek. Po třech letech finanční úřad provedl u naší firmy daňovou kontrolu za období 2012 až 2014 spočívající pouze v kontrole odečitatelné položky na výzkum a vývoj a veškeré odpočty nám dodanil, přičemž se zabýval pouze formální stránkou.

Správce daně sám uznal, že naše firma se skutečně zabývá pouze výzkumem a vývojem, doloženo i patenty, a přesto dodanil, protože se domnívá, že nepostupujeme zcela v souladu se zákonem o dani z příjmů, když nesledujme odděleně náklady na výzkum a vývoj, přičemž toto oddělené sledování u naší firmy postrádá smysl, protože jinou činnost nevykonáváme. Celkem naše firma na dani za tato tři období má doplatit půl milionu korun bez příslušenství. Tato cifra je pro nás likvidační. Naše firma není ojedinělým případem. Jsme to my, malí podnikatelé, kteří doplácíme na postup a přístup finanční správy, pro niž jedna realita neplatí stejně v různých zdaňovacích obdobích.

Sám Ústavní soud v nedávné době konstatoval, že zákon o daních z příjmů je právní norma, v níž se podnikatelé nemohou již orientovat, a neorientuje se v ní ani sám správce daně, což mu dokládá jeho praxe. Proto se vás, pane ministře, ptám, zdali víte o této situaci, která se v posledních letech stává běžnou, zda se jí hodláte zabývat, zda třeba neuvažujete o úpravě zákona v této oblasti. Za odpověď děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Šánové i za dodržení času a pan ministr odpoví jistě písemně své stranické kolegyni, a do 30 dnů podle zákona o jednacím řádu.

Pan kolega Štětina je už přítomen a je tedy na něm řada ve věci dokončení reorganizace národní centrály organizovaného zločinu. Pan Milan Chovanec je omluven. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Štětina: Dobrý den, vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Dámy a pánové, vážený pane ministře, v Security Magazínu vyšel článek, který se zásadním způsobem vyjadřuje k tzv. reorganizaci Policie České republiky. A zní takto: Exkluzivně dokonáno jest. Chovanec pohřbí torzo ÚOOZ pět dní před volbami. Mazánek si vzal raději dovolenou.

A nyní k věci. Pět dní před sněmovními volbami má být dokončena tzv. reorganizace Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, ÚOOZ, převodem NCOZ, Národní centrály proti organizovanému zločinu, pod krajská policejní ředitelství. Security Magazín získal tuto informaci z dobře informovaného zdroje uvnitř Policie České republiky.

Vážený pane ministře, mám tuto informaci považovat za reálnou, účelovou, nepravdivou? Já osobně mám na reorganizaci nebo reformu policie svůj názor, který jsem z důvodu slibu o důvěrnosti rozhovoru s vysoce postaveným funkcionářem Policie České republiky nesdělil příslušné vyšetřovací komisi, avšak personální politika při obsazování míst krajského ředitelství v některých krajích u mě vyvolává obavu, že to i může být pravda. Vážený pane ministře, prosím o sdělení, jaká tedy ta pravda je. Děkuji předem a očekávám, že písemnou odpověď obdržím ještě do konce tohoto volebního období. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Štětinovi za dodržení času a věřím tomu, že pan ministr splní svou ústavní povinnost odpovědět písemně.

Dále pokračujeme interpelací pana poslance Antonína Sedi, který interpeluje pana ministra dopravy, který je přítomen. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, ze sdělovacích prostředků jsem se dozvěděl, že předseda oblastní organizace ANO 2011, váš náměstek, dlouholetý spojenec majitele Agrofertu a předseda dozorčí rady Českých drah Milan Feranec hodlá pro ČD koupit společnost CHAPS. Té končí monopol na sběr a zpracování dat o jízdních řádech. CHAPS nemají kupovat České dráhy, ale dceřiná společnost České dráhy - Informační systémy, akciová společnost, a to údajně za 400 milionů korun. Podle veřejných informací společnost CHAPS nezveřejňuje od roku 2012 účetní závěrku. Nicméně v tom roce činil zisk této firmy pět milionů korun a tomu by odpovídala hodnota firmy jako desetina z deklarované nákupní ceny.

Vážený pane ministře, chci se zeptat, jak je na tom v současné době zamýšlený nákup firmy CHAPS a zda se vám nezdá, že je to připravovaný tunel Českých drah. Někde jsem četl, že jako ministr hodláte tento nákup pozastavit. Mohu rozumět tomu, že firma CHAPS může mít strategický význam pro České dráhy, ale vy se musíte chovat jako správný hospodář a nesete politickou odpovědnost. Prověříte, či jste již prověřil tento připravovaný nákup firmy, která vlastní známého vyhledávače IDOS? Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Antonínu Seďovi i za dodržení času k otázce na pana ministra dopravy a ministr Dan Ťok je připraven k odpovědi. Prosím, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tak předně bych tady rád zopakoval fakta. Fakta jsou taková, že České dráhy jsou akciová společnost státem vlastněná a jako společnost je řízena představenstvem. Má dozorčí radu. Takže že by pan Feranec jako předseda dozorčí rady něco nakupoval nebo sjednával, je vyloučené. To je první věc.

Druhá záležitost je, že ano, v médiích se objevily informace o tom, že České dráhy, potažmo jejich dceřiná společnost ČDIS má zájem koupit společnost CHAPS, ale to ne kvůli tvorbě jízdního řádu, ale jak jsem byl já informován, tak vzhledem k tomu, že vlastně CHAPS je dodavatelem všech IT systémů pro České dráhy, a z tohoto pohledu IDOS a tvorba jízdního řádu není v žádném případě záležitostí úplně Českých drah, ale zejména Ministerstva dopravy. Tam se ta situace řeší úplně jiným způsobem.

Dočetl jsem se, rovněž jako vy v médiích, spekulace o tom, že se hodlá, nebo má koupit tato společnost za 400 milionů. Někdo tam argumentoval, že má hodnotu 120 milionů. Proto jsem se vyjádřil, že doporučuji představenstvu, nebo žádám představenstvo Českých drah, aby mi předložily jejich posudky k tomu, zdali vědí, kolik ta společnost má stát, v jaké je to situaci, a doporučil jsem neuzavírat žádné smlouvy a nedělat žádné kroky předtím, než si o tom popovídáme. Bude to v příštím týdnu. Mám to jednání. Zároveň to jednání bude jednání, kde jsem slíbil paní poslankyni Langšádlové, že s nimi proberu ty jedničky v regionálních vlacích. A chci vědět, jaké kroky je vedou k tomu, že tady bude z veřejných peněz, protože ČD patří státu, dělány jenom operace, které jsou v pořádku a kde není žádný problém. Jsem přesvědčen o tom, že by takováto operace měla být velmi transparentní, je potřeba vědět, jaké jsou veškeré parametry.

Tady jenom chci říct jednu věc, že ten důvod, nebo to, co jsem já dostal za informace, důvod je takový, že majitel firmy CHAPS chce firmu prodat. A České dráhy mají v této situaci trošku problém, aby se nedostaly do stejných problémů, jako jsou v Telematice, kdy se podíl prodával třikrát, a České dráhy nemají Telematiku dostatečně pod kontrolou. Takže aby náhodou zcela zásadní zdrojové záležitosti ohledně informačních systémů Českých drah nedostal do rukou někdo třetí, který by toho mohl zneužít k nějakému tomu tunelu, který jste naznačoval.

Já chci říct za sebe, že tady žádný tunel, pokud budu moci a budu mít v té době čas, nedovolím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Danu Ťokovi a pan kolega Seďa se chystá k doplňující otázce. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Děkuji, pane ministře, za odpověď. Já se omlouvám, ale čerpal jsem ze sdělovacích prostředků, takže ty informace asi nebyly úplně přesné. Takže za to upřesnění děkuji. Jenom jsem chtěl požádat, poprosit vás, pana ministra, až budete jednat s představenstvem Českých drah a získáte ty informace, jestli byste mi je mohl poskytnout písemně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Na doplňující otázku pan ministr odpoví.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Jenom velmi krátce. Samozřejmě, já nedělám nic, co by nebylo zveřejnitelné. Tady bych možná ještě podotkl jednu věc, že za představenstvo Českých drah celou operaci dělá pan náměstek Bělčík, který byl do představenstva nominován za sociální demokracii, takže i tam byste mohl mít jakousi nezávislou kontrolu, že věci, které se budou dít, se budou dít správně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji a pokračujeme 17. interpelací a tou je interpelace paní poslankyně Gabriely Peckové na ministra zdravotnictví ve věci elektronické preskripce, ale paní poslankyně tady není, jestli jsem ji nepřehlédl. Není tady, takže její přihláška propadá. A máme před sebou interpelaci 18. a tou je interpelace pana poslance Bohuslava Chalupy na ministra vnitra Milana Chovance ve věci reorganizace Policie České republiky. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobré odpoledne ještě jednou. Vážený nepřítomný pane ministře, dovoluji si obrátit se na vás s další interpelací. Minulý týden jsem se z tisku dozvěděl, že reforma policejních útvarů ÚOOZ a ÚOKFK neskončila sjednocením pod centrálu proti organizovanému zločinu. Z informací, které přinesl Security Magazín, vyplývá, že zbývající útvary V1 a V4 se v rámci další reorganizace mají převést pod příslušná krajská ředitelství. Vše se navíc má odehrát několik málo dní před volbami.

Chci se vás tedy v souvislosti s těmito údaji zeptat na následující: Za prvé: Zakládá se tato informace na pravdě? Jaká je budoucnost bývalých odborů ÚOOZ? Za druhé: Hovořil jste s ministrem financí o případném navýšení rozpočtů jednotlivých krajských ředitelství? Za třetí: Probíhala diskuse na toto téma se špičkami Policejního prezídia? Objevila se i protichůdná stanoviska? Za čtvrté: Údajně se mají decentralizovat útvary zabývající se sledovací činností. Můžete prosím tuto zprávu vyvrátit, potvrdit, případně poodhalit detaily? A za páté: Myslíte si, že by bylo vhodné o této další organizační změně alespoň informativně seznámit členy výboru pro bezpečnost? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bohuslavu Chalupovi i za to, že dodržel čas k otázkám. Myslím, že to bude vhodné doplnění a pan ministr Chovanec bude mít dost práce i s odpověďmi na pana kolegu Štětinu i na vás.

Pan Antonín Seďa interpeluje pana ministra Jurečku ve věci kontaminovaných vaječných výrobků. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane nepřítomný ministře, podle sdělovacích prostředků dorazilo do naší země několik tun vaječných výrobků kontaminovaných jedovatým insekticidem fipronil. Toto varování z Německa obdržela Státní veterinární správa. Ta začala šetřit tuto informaci. Mimochodem, kontaminovaná vejce byla odhalena ve 40 zemích světa a také ve 24 členských zemích Evropské unie.

Vážený pane ministře, existuje vážná obava, že kontaminovaná vejce či vaječné výrobky se již dostaly do potravinového řetězce. Údajně se kontaminovaná vejce v České republice neobjevila, aspoň podle informací Státní veterinární správy, ale podle sdělovacích prostředků například společnost Mondelez oznámila stažení šesti šarží zlatých žloutkových věnečků z našeho trhu. Včera proběhla zpráva, že slovenští veterináři objevili jedovatý fipronil ve vařených vejcích vyrobených v naší zemi.

Vážený pane ministře, jak dopadly testy na fipronil, co zjistila Státní veterinární inspekce? Opravdu jste si jist, že se tato látka nedostala do potravin a do prodeje? A jak zajistíte, aby v naší zemi probíhala důsledná kontrola dovážených potravin či potravinových výrobků?

Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Antonínu Seďovi. Odpověď by měla být vypracována do 30 dnů a zaslána vám. Pokračujeme interpelací číslo 20. Paní poslankyně Pecková tady stále není, takže i tato interpelace na ministra zdravotnictví propadá.

A jsme u interpelace pana poslance Ludvíka Hovorky na ministra školství Stanislava Štecha. Interpelace číslo 21 ve věci nákladů na inkluzi a změny školského zákona. Pan ministr Štech není přítomen, je omluven, takže budeme mít jenom jednu otázku. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, jak víte, v zákoně byla schválena inkluze dětí se speciálními potřebami. A ta inkluze je velmi nákladná. Je ve svém extremismu a jednostrannosti škodící všem. Sdružení místních samospráv upozorňovalo a také předkládá návrhy, které nebyly při té novelizaci školského zákona brány v potaz.

Chtěl bych poprosit o ochranu škol, našich škol, před tím, aby náklady dopadly na zřizovatele. Pokud peníze na asistenty školy nedostanou z Ministerstva školství, ze zákona je uhradí zřizovatelé, protože zákon je schválen tak, že žák má zákonný nárok, který musí škola splnit. Řešením je změkčení požadavku na inkluzi novelou zákona. Zohlednit rozhodování také, jestli ta škola je schopna svým personálním a materiálním vybavením a stavební dispozicí konkrétního žáka vzdělávat, a následně toto spojit s pozitivní motivací škol, aby měly zájem o tyto žáky, a zřizovatele podpořit v nutných stavebních úpravách.

Ale jak je zřejmé, tak Ministerstvo školství nemá ty peníze na financování inkluze. Proto jsem chtěl požádat, abyste navrhl novelu § 16 ve zpřesnění nároku na podpůrná opatření v tomto znění: V § 16 se doplňuje nový odstavec, který jsem navrhoval při schvalování zákona, který neprošel o jeden hlas, v této podobě: "Ustanovení § 16 odst. 6 a odst. 8 se použije přiměřeně schopnostem a celkovým vzdělávacím možnostem žáka a zároveň bude přihlédnuto k možnostem školy a třídy."

Vážený pane ministře, děkuji a věřím, že se tímto návrhem budete zabývat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Stanovisko ministra obdržíte do 30 dnů a tato interpelace končí.

Nyní interpeluje Antonín Seďa ministra Stropnického. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo, omlouvám se, ale domluvil jsem se s panem ministrem, že mi odpověď na tuto ústní interpelaci předá písemně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji, i tato interpelace tedy končí. A máme tady interpelaci číslo 23 pana poslance Ludvíka Hovorky na ministra Richarda Brabce ve věci EIA stavby vedení vysokého napětí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, již jsme spolu mluvili o záležitosti, ve které jsem interpeloval i pana ministra Havlíčka. Jedná se o vedení trasy velmi vysokého napětí 110 kV ze Slušovic do Slavičína, které má vést přes poutní místo Maleniska v katastrálním území Provodov kolem známého poutního místa, kde je pramen velmi kvalitní pitné vody.

Chtěl bych se zeptat, jestli už Ministerstvo zdravotnictví (mělo být řečeno životního prostředí) má k dispozici hodnocení vlivu na životní prostředí a jestli není možné tuto trasu, která je navrhovaná poměrně necitlivě, nějakým způsobem změnit nebo upravit tak, aby se vyhnula tomuto poutnímu místu. Mám tady i mapu, můžu vám ji ukázat, abyste se mohl podívat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr životního prostředí a místopředseda vlády Richard Brabec je připraven k odpovědi. Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Děkuji, pane předsedající. Já děkuji za ten dotaz. Já bych jenom drobně opravil. Pane kolego, vy jste se ptal, vaším prostřednictvím, pane předsedající, zda má Ministerstvo zdravotnictví tu dokumentaci. To nevím, to by musel říct pan kolega Ludvík. (S úsměvem.) Ale za Ministerstvo životního prostředí se k tomu určitě rád vyjádřím. Ale vy už jste dneska interpeloval pana ministra zdravotnictví opakovaně, tak vám to tam asi zůstalo.

Já bych jenom krátce komentoval, už to tady dneska padalo, takže budu opravdu velmi stručný. Chtěl bych říct, že Správa chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty v rámci předchozího projednávání opakovaně vydávala k trase, tedy k vedení VVN na území CHKO, nesouhlasné stanovisko - to byla EIA už v roce 2000, což asi víte - a i k rozhodnutí o umístění stavby z roku 2004 z toho důvodu, že nebyla prověřována žádná alternativní varianta, která by řešila zachování krajinného rázu. Takže my jsme se tím zabývali už před sedmnácti lety poprvé, přičemž tam pak padlo několik odvolání. Znovu to bylo prověřováno na odboru výkonu státní správy v Olomouci jako v odvolacím orgánu. Ten vrátil k novému projednání, k doplnění dokumentace. Opět tedy bylo znovu nesouhlasné stanovisko Správy CHKO Bílé Karpaty, tentokrát 30. srpna 2005, a opět se to vracelo do toho kolečka.

Aktuální stav je dnes takový. V současné době není platné stanovisko, původní stanovisko EIA pro předmětnou akci. V roce 2016 začal zástupce investora zpracovávat novou dokumentaci. V létě roku 2016 proto zažádal investor Správu chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty a dotčené obce o předběžná vyjádření k trase vedení jako podkladu pro zpracování dokumentace podle zákona č. 100/2001 Sb., tedy zákona EIA. Zatím posledním vyjádřením Správa CHKO Bílé Karpaty, to bylo z 15. srpna 2016, opět upozorňovala na nevhodné trasování přes krajinářsky cenné lokality a neexistenci variantních řešení a požadovala rozšíření dokumentace o alespoň jednu skutečně alternativní variantu, která by řešila zachování krajinného rázu na těch pohledově exponovaných místech. Teprve po skončení procesu EIA budou vydávána závazná stanoviska ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

V srpnu 2016 a dále v březnu a červnu letošního roku bylo odboru posuzování vlivů a integrované prevence Ministerstva životního prostředí předloženo oznámení záměru vedení elektrické energie 2 x 110 kV Slavičín - Slušovice, které bylo opakovaně vráceno zpět oznamovateli k doplnění. Momentálně nemáme informaci na Ministerstvu životního prostředí, že by byla předložena žádost o zahájení zjišťovacího řízení ani oznámení záměru. V rámci zjišťovacího řízení, resp. v rámci vyjádření k oznámení záměru, popř. dalších dokumentů potom bude mít každý možnost se k záměru vyjádřit podle zákona č. 100/2001 Sb. ve stanovených lhůtách a ve svém vyjádření uplatnit různé připomínky. To je vlastně, pane kolego, i jak jsme se na to včera dívali, a vy jste vlastně v seznamu ten záměr nenašel. A nenašel jste ho tam z toho důvodu, že opravdu on se do toho systému ještě vůbec nedostal.

Takže momentálně situace je taková, že ten proces musí začít úplně odznovu. Investor bude muset vlastně projít poměrně složitou cestou a všechny připomínky obcí a dalších subjektů tam budou muset být zohledněny v rámci procesu EIA. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k odpovědi. Pan kolega Ludvík Hovorka se hlásí k doplňující otázce. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane ministře, já moc děkuji za tu celkem vyčerpávající odpověď. Přesto bych chtěl poprosit, kdyby to Ministerstvo životního prostředí na základě vlastně už toho postupu správy chráněné krajinné oblasti při rozhodování mělo na paměti, že se skutečně jedná o velmi cennou lokalitu. Aby skutečně, pokud by to bylo možné, se řešila změna trasy, protože možnosti napájení Slavičína určitě jsou i z jiných míst, např. ze Střelné nebo z Otrokovic. A minimálně si myslím, že je varianta vyhnout se tomu nejcennějšímu místu na Maleniskách v katastrálním území Provodov.

Takže já budu moc rád, když se tím, pane ministře, budete zabývat a ministerstvo se k tomu vyjádří. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nemá zájem.) V pořádku. Tato interpelace končí a budeme se zabývat interpelací číslo 24. Pan poslanec Ludvík Hovorka interpeluje pana ministra zdravotnictví ve věci povinného e-receptu. Máte slovo, pane kolego.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, já bych se chtěl jenom dotknout povinnosti předepisovat veškeré léčivé přípravky povinně pouze v elektronické podobě.

Do současné doby ještě není k dispozici prováděcí vyhláška k zákonu o léčivech a nervozita mezi praktickými lékaři, praktickými lékaři pro děti a dorost, ale i třeba u ambulantních specialistů je velmi vysoká. Poukazují také na to, že spousta lékařů v těchto odbornostech je už velmi vysokého věku a minimálně 15 % lékařů nevede dokumentaci v elektronické podobě, což znamená, že pokud bude ministerstvo v prováděcím předpisu trvat výhradně na předepisování v elektronické podobě, tak ti lékaři jednoduše skončí a nastane výpadek těch starších lékařů v terénu, kteří nebudou moci pracovat, protože nebudou mít elektronickou dokumentaci, nebudou předepisovat elektronické recepty.

Já jsem slyšel o nějaké motivaci v úhradové vyhlášce, asi 1,60 Kč za položku na receptu, ale přesto ti lékaři upozorňují na praktické problémy a na možné výpadky sítě a upozorňují také na to, že vlastně se jim neustále zvyšuje administrativa a že se jim komplikuje jejich práce. Říkají, že by mělo být zavedeno nějaké přechodné období, tak jak to bylo třeba na Slovensku, aby elektronický recept nabíhal postupně. Takže to jsou výhrady, které zazněly velmi silně, zazněly i na výboru pro zdravotnictví, a 21. září na posledním výboru pro zdravotnictví se tím chceme zabývat a doufám, že už dostaneme návrh - (předsedající odkazuje na doplňující otázku) - už hotový návrh prováděcí vyhlášky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Prosím, pan ministr má slovo. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Děkuji, pane poslanče. Je jich 10 %, protože praktičtí lékaři byli včera na ministerstvu, hlásili 10 %.

Já jsem k tomuhle taky mimo jiné přišel jak slepý k houslím. Protože pokud vím, tak debata zrovna na téma, jestli to přerušit, nebo nepřerušit nebo nějakým způsobem odložit, probíhala na zdravotním výboru tuším tak před dvěma lety, to jsem ještě ministrem nebyl. Výsledkem bylo, že nepřerušit nebo nezměnit.

Nicméně. Elektronický recept se v podstatě legislativně probírá od roku 2009 a od roku 2013 je v zákoně. Není povinný, je jakoby vlastně dobrovolný a náběhová křivka je pět let. Počet lékařů, kteří se k tomu připojili, je mizivý. Takže já trošku musím polemizovat, jestli je, nebo není přechodné období. Je. Pět let. To je první věc.

Druhá věc. Já vždycky, když slyším o tom, že nějaký lékař skončí, protože nevede elektronicky nic, tak jsem vyděšen. Jsem vyděšen, protože v této chvíli veškerá komunikace mezi lékařem a zdravotní pojišťovnou probíhá elektronicky. Jestliže lékař nemá IT techniku, tak se ptám, jakým způsobem předává data na zdravotní pojišťovnu. Jednoznačně to předá někomu jinému, kdo ta data zpracuje. No ano, ale v tom případě dost brutálním způsobem porušuje zákon a ochranu osobních údajů. A mě by zajímalo, jestli ti pacienti jsou tedy srozuměni s tím, že jejich velmi citlivá data dostane do ruky také někdo, kdo není kryt lékařským tajemstvím. To je první věc.

Druhá věc, vždycky se zeptám, jakým způsobem ten člověk vůbec zjišťuje, když se třeba stahuje závadná šarže léků, což dává SÚKL na své webové stránky. Nebo když chce zjistit, jakým způsobem se preskribuje nový lék, protože AISLP je dnes k dispozici jenom síťově. Já bych se mohl ptát takto. A vždycky když ještě slyším, že jsou to starší lidé, tak si vždycky vybavím svou jednaosmdesátiletou matku, která tedy s počítačem funguje a komunikuje takovým způsobem, že ta přehršel mailů, kterou mě vždycky zasypává, je někdy opravdu zdrcující, ale nicméně nemá s tím problém. Takže já trochu musím odmítnout.

Máte pravdu v jedné věci - prováděcí vyhlášky. Těch je pět, v této chvíli jsou ve stadiu, že je předložíme dost včas, aby se s nimi mohla veřejnost seznámit. Jenže co ty mytické vyhlášky řeší? Systém, kdy vypadne, ne prostě situaci, kdy se nemůže předepisovat. Když vypadne internet nebo elektřina, vracíme ke starým dobrým papírovým receptům. Normálně, bez problému. Takže jinými slovy tam bude jediný problém, že se musíme domluvit, kdo potom ty recepty zdigitalizuje, jestli to budou lékaři, když se znovu nehodí systém, a tím pádem samozřejmě za to musí být nějak bonifikováni, nebo jestli to bude lékárna. A to teď řešíme a to je tak asi jediné. Ale jinak, upřímně řečeno, není moc velký problém. A ještě když mluvíte o té vzrůstající administrativě - opět se vrátím ke své praxi ředitele nemocnice. Vzpomínám si, co jsem slyšel za námitky, když se přecházelo z ručně psaných na počítačově psané recepty. To tedy opravdu, to jsme slyšeli, jak to prodlouží a kdesi cosi. No tak pak se zástupce náměstka, dnešní přednosta gynekologické kliniky Roman Chmel, naštval, sedl si před všemi lékaři v posluchárně před počítač a předvedl jim, že to jde rychleji, že to je rychlejší, než když to píše rukou. Já si myslím, že to samé bude s elektronickým receptem. Ono jde prostě o ten zvyk. Já si říkám, on ten systém konečně totiž ukáže, kdo, kde, kdy, kolik předepsal, kde se ty předepsané léky vyzvedly, kolik se jich opravdu vyzvedlo, kolik se jich nevyzvedlo. Kriste Pane, vždyť to je to, po čem v českém zdravotnictví pětadvacet let toužíme!

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Poprosím pana poslance o doplňující otázku.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji. Pane ministře, já si počkám na ty výsledky, kdy se všechno dozvíme, ale přesto to přechodné období bylo myšleno, jako že by určitou dobu, třeba rok nebo dva roky, bylo možné předepisovat léky jak v elektronické podobě, tak i v podobě papírové, to znamená od spuštění té povinnosti. A ta druhá věc je, že skutečně těch lékařů možná mezi dospělými praktiky je deset procent, mezi těmi praktickými lékaři pro děti a dorost je jich patnáct procent, jak jsem byl informován, a oni upozorňují také na problémové věci, které je třeba řešit s tím call centrem, ale říkají, ten lékař řekne: ale já nemám čas s tím call centrem čekat, až se mi někdo ozve, a prostě nechat toho pacienta čekat. Stejné problémy mají i v lékárnách, kdy třeba pošlou pacienta někde, že prostě ten lék nemohou dát, protože zrovna to nejede a podobně. Takže to jsou spíše praktické věci. A ti lékaři říkají, jestli za tím není spíše než to, jak vy říkáte, zjistit, kolik se předepíše, kolik se vydá, kolik se nevybere těch léků, jestli za tím není snaha softwarových firem o prodej právě jejich produktů. To je často namítáno jako ten hlavní důvod spuštění povinné elektronické preskripce.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane poslanče, my oba dva víme, že vše se dozvíme až po smrti. Prosím, pane ministře, vaše doplňující odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík To jste mě vyděsil, pane předsedající. Nicméně, pane poslanče, dvě věci. Za prvé tato povinnost je v zákoně. Já jsem ji tam nestanovil, je prostě v zákoně. Upřímně řečeno, jediná šance, jak udělat to, co navrhujete, je změnit zákon. Já poslanec nejsem. Takže to je moje odpověď na to, co teď, v tuto chvíli... Ministr nemá co dělat jiného, než v této chvíli platí zákon. Zákon přijala Poslanecká sněmovna v roce 2009 s platností od roku 2013. Tak jako v tuto chvíli prostě je ta situace tak.

A druhá věc o tom call centru a podobně. Za prvé lék bude vydán, protože u léku bude vždy průvodka, takže upřímně řečeno tady se spíše bavíme o tom, kdo ten recept později zdigitalizuje. To, že občas se může stát, že tam nastane nějaký zádrhel, to přesně v té vyhlášce bude napsáno. Když jsou technické důvody, tak se vydá papírový recept, takže upřímně řečeno, to zpoždění tam nebude. Samozřejmě krajské úřady budou mít právo kontrolovat, jestliže ten technický důvod nastal. Nenastal-li, jsou tam sankční pokuty.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi i za ujištění, že v naší zemi pořád ještě platí zákony. Hned se mi ulevilo.

Pánové se však znovu vystřídají, pan poslanec Hovorka má poslední interpelaci na pana ministra zdravotnictví ve věci výroby zdravotnických prostředků v České republice. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, po novele nařízení Evropského parlamentu a Rady o zdravotnických prostředcích se výrazně zkomplikovala pozice výrobců zdravotnických prostředků a také notifikovaným osobám. Podvýbor pro ekonomiku ve zdravotnictví se zabýval tou situací a přijal k tomu několik návrhů usnesení, která předkládáme i zdravotnímu výboru.

V zásadě jde o to, aby Česká republika, Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, s Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a Státním ústavem pro kontrolu léčiv se zástupci těch notifikovaných osob se snažili pozitivně ovlivnit konečnou podobu předpisů, těch přímo použitelných předpisů, čili jakési prováděcí vyhlášky k tomu nařízení Evropské unie, protože jinak by to do značné míry ohrozilo výrobu, certifikaci nebo notifikaci těch zdravotnických prostředků a také jejich vývoj v České republice. Také je tam směřována prosba, aby došlo k jednání mezi Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem průmyslu a obchodu a Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, aby se potvrdilo současné rozdělení kompetencí v této záležitosti, případně nějakou programovou podporu systému posuzování shody zdravotnických prostředků vyhlášením cílených programů. A především jde o to, aby Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo průmyslu a obchodu a také Ministerstvo školství v koordinaci se státem řízenými akademickými a výzkumnými organizacemi včetně klinických pracovišť se snažily o spolupráci, aby se využila dostupná technologie a dostupní odborníci. Protože ty zkušební ústavy, notifikované osoby nemají možnost zaměstnávat všechny odborníky a specialisty (upozornění na čas), kteří dnes třeba pracují ve fakultních nemocnicích nebo v Akademii věd.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane ministře, prosím, s chutí naposled do toho.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Děkuji, pane předsedající. Já jsem netušil, že budu mít tu čest odpovědět jako úplně poslední na úplně poslední interpelaci, ale nicméně... (Petr Gazdík: To nejlepší nakonec, pane ministře.) Musím ale v této souvislosti, nebo právě teď odpovědět panu poslanci Hovorkovi, že naprosto s ním souhlasím ve všem, co řekl. Tady musím opravdu říci, že Ministerstvo zdravotnictví bude mít opravdu maximální snahu dotlačit, ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, s Úřadem pro normalizaci atd. atd., opravdu to tlačit k tomu, aby ty příslušné posudky, notifikace, ta ověřování... je to v podstatě princip stejný, jako mají registrace léků, tak budou mít zdravotnické prostředky, tak aby to bylo opravdu právě ve shodě s tím, aby lidé, nebo tedy pacienti, dostávali ty nejbezpečnější a neprověřenější prostředky. Opravdu si myslím, je to jedna z rolí, kterou musí Ministerstvo zdravotnictví jako hlavní koordinační orgán sehrát. A za sebe, byť už to nebudu já osobně, ale nicméně za sebe mohu slíbit, že Ministerstvo zdravotnictví toto chápe a opravdu se této role velmi rádo ujme.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Okamžik shody v dolní sněmovně vždycky vyvolá moment překvapení. Prosím, pane poslanče, vaše doplňující odpověď.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Já velmi děkuji, pane ministře, za tu vstřícnost. Chtěl bych říct, že opravdu výrobci se potýkají s těmi předpisy, které jsou velmi závažné z pohledu nákladů a z pohledu povinností, a co všechno musí zajistit. To znamená, že narůstá i nákladnost, narůstá i nákladnost toho procesu velmi výrazně, a to samozřejmě... Pokud by konečná podoba těch předpisů byla taková, která do značné míry prodraží, velmi výrazně prodraží zdravotnické prostředky, tak se to potom odrazí v tom systému zdravotnictví, protože ty prostředky budou daleko, daleko nákladnější a budou se možná potom nakupovat nějaké levnější z Číny a podobně. A naše výrobky by potom zřejmě byly nedostupné, protože by je zdravotnická zařízení nemohla zaplatit. Děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. A teď už opravdu úplně poslední interpelace... (Ministr Ludvík: Nemůžu si dovolit neodpovědět.) Odpověď na interpelaci v této Poslanecké sněmovně.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Určitě máte pravdu a realita života je taková, že registrační proces u léků ty léky dramatickým způsobem zdražuje, klinické studie a tak dále, a tak dále. Takže tady je jediný problém, že jak zdravotnictví není moc unifikováno v rámci Evropské unie, tohle je jedna z věcí, kde se tlačí unifikace, a tam se trošku bojím. Tam bude opravdu, uznávám, velmi vysoká role ministerstva, aby našlo vyváženou roli při posuzování těchto věcí.

Na závěr bych snad poděkoval svému nejčastěji interpelujícímu soupeři ve Sněmovně, pane předsedající.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano, děkuji. Prosím, po dojemné shodě na závěr bude následovat foto, family foto předpokládám. (Za potlesku několika zbylých přítomných se fotografuje skupinka pěti poslanců s ministrem zdravotnictví.)

Děkuji vám, milé kolegyně, milí kolegové, a končím poslední interpelaci tohoto volebního období. Přeji vám mnoho štěstí ve volbách. (Jeden z poslanců dodává: My vám také děkujeme.)

 

(Jednání skončilo v 16.11 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.