Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Jan Hamáček)

9.
Návrh na volbu předsedy Poslanecké sněmovny
 

Otevírám bod devět, což je návrh na volbu předsedy Poslanecké sněmovny, a prosím předsedu volební komise pana poslance Martina Kolovratníka, aby nás informoval o navržených kandidátech, aby nám je představil a seznámil nás s dalším postupem při konání volby. Pane předsedo, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Kolegyně, kolegové, přeji vám v dnešním, nebo ve dni, který je i dnes vypjatý, hezké odpoledne. Děkuji za slovo a rád bych v tuto chvíli zahájil proces volby předsedy Poslanecké sněmovny. V této věci uvedu, že volební komise předevčírem, v pondělí 20. listopadu, na své druhé schůzi projednala návrh na volbu předsedy Poslanecké sněmovny předložený poslaneckými kluby a v této věci v souladu s jednacím a volebním řádem přijala usnesení, které má číslo 7.

Konstatuji, že obsahem tohoto usnesení je pouze jedno navržené jméno, tedy jediným nominovaným kandidátem na předsedu Poslanecké sněmovny je v tuto chvíli pan poslanec Radek Vondráček, který byl navržen poslaneckým klubem hnutí ANO 2011.

Podle jednacího řádu, tedy zákona č. 90/1995, o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, se předseda Poslanecké sněmovny volí většinovým způsobem a tajným hlasováním. Ta volba probíhá nejvýše ve dvou kolech. A protože dnes je ve Sněmovně řada nováčků, nadpoloviční většina nováčků, tak prosím o krátkou trpělivost - budu stručný, ale rád bych vám řekl několik obecných slov k té volbě, jak probíhá.

Volební komise má v tuto chvíli připraveno 200 hlasovacích lístků. Ty jsou opatřeny otiskem razítka Poslanecké sněmovny s textem "Tajná volba" a s parafami dvou ověřovatelů volební komise. Na hlasovacím lístku je uveden, jak už jsem řekl, v tomto případě jediný kandidát na volbu a je označen pořadovým číslem. Až přerušíme ten bod a vyhlásím volbu, tak ta tajná volba bude probíhat ve Státních aktech, je to ten prostor tady naproti sálu. Pokaždé se ta logistika, abyste se tam nepletli, dělá stejným způsobem a bude to tak probíhat po celé volební období po všechny volby. Poslanci, jejichž příjmení začínají na písmena A až K, se řadí do levé fronty, do levé části místnosti, a poslanci, jejichž příjmení začínají na písmena L až Z, resp. Ž, do pravé části té místnosti. Tam si budete vyzvedávat hlasovací lístky. Vzhledem k tomu, že je vás tu řada nových, tak taky prosím, abyste při vyzvednutí hlasovacího lístku pracovnicím sdělili svoje příjmení, aby se ten proces urychlil. Poté už se přesunete do hlasovací místnosti, kde jsou připraveny jak standardně zástěny pro označení těch lístků, tak volební urny.

Teď důležitý moment. Platné jsou pouze ty hlasovací lístky, které jsou upraveny podle volebního řádu Sněmovny, a to tak, že souhlas s kandidátem projevíte zakroužkováním pořadového čísla před jménem kandidáta. Měl bych ještě doplnit, případně se škrtá křížkem na jméno jiných kandidátů, pokud by jich bylo více. Vy tedy svoji vůli, ať bude taková, nebo taková, projevíte tím - a to je důležitý moment -, že označíte číslo, které je před tím jménem. Vím, že teď možná budím úsměv na tváři některých z vás, ale opravdu často v tomto systému dochází ke zbytečným chybám, že vaše vůle, ať už je taková, nebo taková, nebude projevena, že ten lístek by byl neplatný.

Takže opakuji: Musíte označit to číslo. V tomto případě to bude číslo jediné, a buď tedy na něj uděláte kroužek, anebo to číslo přeškrtnete. A i tady pro ten případ vzory hlasovacích lístků, jak by se měly označit, jsou k dispozici u toho výdeje.

Poslední informace. V prvním kole bude předsedou Poslanecké sněmovny zvolen kandidát, který získá nadpoloviční většinu přítomných poslanců. Pokud by kandidát nadpoloviční většinu přítomných poslanců nezískal, koná se druhé kolo. Na termínu toho druhého kola, případného druhého kola, bychom se museli s předsedy poslaneckých klubů domluvit. Pokud by nebyl ani v druhém kole kandidát zvolen, koná se podle článku 3 bodu 18 volebního řádu Poslanecké sněmovny nejpozději do 10 dnů nová druhá volba a začínala by tedy opět tím prvním kolem. Ta volba by obsahovala nové kandidáty. To znamená, kluby by musely předložit nové návrhy Poslanecké sněmovny.

To je v tuto chvíli organizačně ode mne vše na úvod tohoto bodu a já prosím pana předsedajícího, aby k navrženému kandidátu na předsedu Poslanecké sněmovny otevřel rozpravu.

 

Předsedající Jan Hamáček: Ano, tak činím a rozpravu otevírám. Zatím mám jednu přihlášku a to je přihláška pana předsedy Kalouska, vidím pana předsedu klubu Pirátů.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ustavující schůze a v rámci ní zejména volba předsedy Sněmovny je ústavním aktem, který je úzce provázán s ústavními akty následujícími, protože až se ustavíme, tak vláda je povinna podle Ústavy podat demisi a následně prezident republiky jmenuje předsedu vlády, který vychází z výsledků voleb.

A nikdo nezpochybňuje, že to je reprezentant hnutí ANO, nikdo nezpochybňuje, že hnutí ANO vyhrálo volby a že má právo vládnout. Bývalo ale vždycky dobrou praxí, pokud vítězná strana neměla, a to neměla nikdy, nadpoloviční většinu, tak že vždycky oznámila nejenom veřejnosti, ale i Poslanecké sněmovně a zejména prezidentovi republiky, s jakou většinovou podporou ve Sněmovně vládnout bude, ať už bude vládou menšinovou, anebo vládou koaliční. Proto také bylo vždycky velmi dobrou praxí všech tří prezidentů republiky požadovat po vítězi voleb, aby prezentoval nějakým způsobem - většinou chtěli i podpisy, ale nebylo to nezbytné - aby prezentoval nějakým způsobem 101 a více hlasů, které jeho vládě umožní vládnout. Byla to praxe pana prezidenta Havla, byla to praxe pana prezidenta Klause a byla to praxe i pana prezidenta Zemana - v případě pana premiéra Sobotky i většinou Poslanecké sněmovny podpořené designované premiérky Němcové pan prezident Zeman vždy požadoval 101 a více podpisů.

V tomto případě poprvé prezident republiky od této praxe ustoupil, řekl, že nebude požadovat těch 101 a více podpisů, a tak vlastně nikdo z nás včetně veřejnosti jakoby neví, s jakou podporou bude vítěz voleb vládnout. Když už se prezident republiky ať už z jakéhokoliv motivu - myslím, že ten motiv můžeme hledat v brzkých prezidentských volbách, ale možná měl pan prezident i jiné důvody - když už se prezident republiky z nějakého důvodu rozhodl ustoupit od své vlastní dosavadní praxe a od praxe svých předchůdců, prezidentů Klause a Havla, tak se domnívám, že minimálně by tuto informace měla požadovat Poslanecká sněmovna, protože to je ten orgán, z jejíchž voleb vláda vychází a které se vláda České republiky po celou dobu svého mandátu zpovídá. Těžko tuto informaci vyžádat jinak než právě při volbě předsedy Poslanecké sněmovny. Předseda Poslanecké sněmovny totiž vždycky, a z logiky věci to tak vždycky bylo a bude, byl reprezentantem té většiny, která umožnila vládě vládnout a získat důvěru v Poslanecké sněmovně bez ohledu na to, zda to byla vláda menšinová, nebo vláda koaliční.

My jsme mnohokrát ve veřejné diskuzi slyšeli, že přirozené právo na předsedu Poslanecké sněmovny má vítěz voleb. No, ono to tak nikdy nebylo v parlamentní minulosti a z logiky věci to tak ani být nemůže. Když si vezmeme těch sedm případů České republiky z minulých voleb, tak ve čtyřech případech předseda Poslanecké sněmovny nebyl reprezentantem vítězné strany ve volbách a ve třech případech byl. Samozřejmě, že ta většina, která chtěla vládě zajistit vládnutí, se vždycky postarala, aby to byl reprezentant té většiny, ale rozhodně nikdy nebylo pravidlem, spíše naopak, že to byl reprezentant vítězné vládní strany.

Dám takový nejtypičtější příklad, na který si dodnes česká veřejnost velmi vzpomíná, a to je příklad opoziční smlouvy z let 1998 až 2002, kdy volby vyhrála sociální demokracie Miloše Zemana a dohodla se o podpoře své menšinové vlády s Občanskou demokratickou stranou Václava Klause. Ta dohoda byla učiněna ještě před ustavující schůzí Poslanecké sněmovny. Václav Klaus jako reprezentant druhé nejsilnější strany byl zvolen předsedou Poslanecké sněmovny a následně všichni poslanci ODS umožnili získat vládě důvěru. Celé ty čtyři roky pak poslanci ODS tvrdili, že jsou opozice, a všichni jsme věděli, jak my skutečně opoziční poslanci, tak celá veřejnost, že to byla opozice jenom tak na oko. Já říkám na oko a chci poděkovat panu poslanci Michálkovi, který nedávno našel výraz, který mi připadá mnohem přesnější, a sice výraz kvaziopozice. Takže tady byla vládní strana, byla tady kvaziopozice, která umožnila vládě vládnout, a pak tady byla skutečná opozice. A bylo to přiznané, bylo to deklarované.

My jsme teď na prahu projektu, který v moderním českém parlamentarismu nemá obdobu. Jsme na prahu projektu, kdy legitimní vítěz voleb a prezident republiky říkají: my počítáme s vládou bez důvěry víceméně po libovolně dlouhou dobu. Všichni jsme byli na rozhovorech s panem prezidentem, všichni jsme slyšeli, že vítěz voleb dostane nejenom první pokus, ale i druhý pokus, a všichni jsme slyšeli názor pana prezidenta, že mezi vládou bez důvěry a vládou s důvěrou zase až takový dramatický rozdíl není.

Je to upřímně řečeno naprosté popření ústavních zvyklostí a domnívám se, že i smyslu Ústavy. A nabízím tady srovnání se Spolkovou republikou Německo. Pan předseda Babiš velmi rád dává za příklad právě německou parlamentní praxi, tak bych si dovolil teď ten příklad položit vůči tomuto procesu, který teď děláme. Paní kancléřka Merkelová po dvou měsících usilovných, nikoliv předstíraných jednání, ale skutečně usilovných a faktických jednání došla k neúspěchu. To znamená, nepodařilo se jí sestavit většinu. A představte si, že nejde za panem prezidentem Steinmeierem a neřekne mu pane prezidente, on se mnou nikdo tu většinu nechce vytvořit, ať už na vládu koaliční, či na podporu menšinové vlády, tak mě nechte vládnout bez důvěry, protože já jsem vítězkou voleb. Jednak ji to ani nenapadne, protože je to demokratka, jednak ví, že i kdyby ji to napadlo, tak by ji s takovým nápadem pan prezident Steinmeier vyhodil. Takže jednání pokračují. Nemohou jinak, protože mají ve Spolkové republice Německo demokratickou ústavu.

Tu my ji prosím pěkně máme taky. Akorát že u nás ji vykládají pánové Zeman a Babiš. To znamená, oni říkají: No a co? Tak prostě tady bude vládnout vláda bez důvěry. Několik měsíců, možná několik let podle toho, jak to půjde. Tenhle přístup někteří politologové i ústavní právníci nazývají ústavním pučem. Já nechci být tak ostrý, ale chci v každém případě říct, že když tenhle postup připustíme, tak budeme absolutně rezignovat na jednu z hlavních ústavních rolí Poslanecké sněmovny, a sice na kontrolní roli Sněmovny, které se vláda České republiky zodpovídá. Protože za předpokladu, že nám bude vládnout vláda jednobarevná, vláda, která obsadí všechny výkonné segmenty moci, včetně tajných služeb a nebude příliš aspirovat na to, aby získala naši důvěru, tak my nemáme ani žádný kontrolní instrument. My se sice můžeme scházet, můžeme se usnášet, ale to je tak asi všechno. Protože to, na čem stojí a padá vztah Poslanecké sněmovny a vlády, je neustálá hrozba, že pokud se vláda bude chovat tak, jak se nám nebude líbit, tak jí vyslovíme nedůvěru. Vyslovovat nedůvěru vládě, která tu důvěru nemá a příliš na ni ani neaspiruje, prostě nejde. Takže nebudeme tou Ústavou určeným kontrolním orgánem vlády, ale budeme jenom dobře placenou stafáží nekontrolovatelné moci. To se stane v okamžiku, kdy zvolíme reprezentanta hnutí ANO předsedou Sněmovny, aniž bychom zcela průhledně věděli, jaká většina bude zajišťovat této vládě důvěru, a tedy také kontrolu.

Pan předseda Michálek před volbou předsedy mandátového a imunitního výboru tady pronesl několik vět, které mě velmi oslovily. Dovolte, abych ho citoval. Řekl: Fakticky tady dochází k tomu, co už tady bylo opakovaně řečeno, že zde vzniká vláda hnutí ANO s podporou KSČM a SPD. Teď tedy nadejde ono zásadní hlasování, říká pan předseda Michálek, kde uvidíme, které politické strany tvoří ten blok, které strany té vládnoucí koalice si dosadí toho svého předsedu mandátového a imunitního výboru. Čili uvidí to teď i občané v tomto zásadním hlasování, které naprosto obnažuje, jakým způsobem bude patrně fungovat vláda po další čtyři roky.

Víte, on předseda Poslanecké sněmovny má neskonale větší individuální pravomoci, pro vládu neskonale důležitější, než má nějaký předseda mandátového a imunitního výboru. Také proto byl vždycky předseda Poslanecké sněmovny reprezentantem té většiny, která umožňovala vládě vládnout, na rozdíl od předsedů mandátových a imunitních výborů, kteří byly většinou ze skutečně opozičních stran. Protože tam to tu vládu příliš neohrožuje. Ale předseda Poslanecké sněmovny ano.

Takže já si dovolím použít ta slova pana předsedy Michálka a říct: Teď se to obnaží, teď se to ukáže. Při volbě předsedy Poslanecké sněmovny se ukáže, jaká je tu většina, která chce podpořit projekt pánů Zemana a Babiše dlouhodobé vlády bez důvěry a kontroly Poslaneckou sněmovnou. Pokud se po nějakém čase - a já si nedovolím odhadnout po jakém - podaří vítězi voleb získat důvěru, tak samozřejmě od té chvíle ponesou odpovědnost za vládu vítěze voleb ti, kteří tu důvěru umožnili získat. Nicméně do té doby, po celý ten dlouhý čas, a on asi bude dlouhý, kdy nám bude vládnout vláda bez důvěry a bez kontroly, tak tu odpovědnost za všechny kroky, které učiní vláda bez důvěry ve státní správě, v tajných službách, v bezpečnostních složkách, ve státních podnicích, ve státních akciových společnostech se státní účastí, odpovědnost za všechny tyto kroky ponese každý z nás, kdo dnes zvolí reprezentanta ANO předsedou Poslanecké sněmovny.

A prosím, abychom si tohohle byli všichni vědomi, protože to tak je. To je totiž ten jediný krok, kterým můžeme zabránit, aby tady vládla vláda bez důvěry a bez kontroly. Jestliže je nás tu opravdu osm politických frakcí, které říkají, že si takový projekt nepřejí, že nechtějí jednobarevnou vládu bez důvěry, tak je nás tu zatraceně dost na to, abychom to nedovolili. Abychom umožnili vítězi voleb vládnout - znovu opakuji, to nikdo nezpochybňuje - až poté, co si příslušnou důvěru a kontrolu zajistí.

Ale nikdo z nás, kdo bude dnes volit předsedu Poslanecké sněmovny, a musí si být při tom vědom, že otvírá dveře realizaci projekt Zeman-Babiš, pak nemůže říkat, že je opoziční stranou. Alespoň po tu dobu, co tady bude vládnout vláda bez důvěry. Po tu dobu každý z nás za to ponese odpovědnost, kdo dnes zvolí pana poslance Vondráčka. To je prostě holý fakt. Tak jako kdysi ODS v letech 1998 až 2002 neustále říkala, že je stranou opoziční, tak všichni jsme věděli, že to tak není, protože se na té výkonné moci podílela. Už jenom tím, že té jednobarevné vládě umožnila vládnout. Tak po celou tu dobu, co vláda Andreje Babiše nebude mít důvěru, tak tou opozicí nebudou ti, kteří dnes budou volit pana poslance Vondráčka předsedou Poslanecké sněmovny, protože teď mají tu jedinou možnost, jak tomu zabránit. Pak už tomu zabránit nebudou nijak moct. Pak budou moci říkat plamenné opoziční řeči. Ale to je tak asi všechno, co budou moct.

Každý z nás za tou plentou - ty volby budou tajné - by si měl proto podle mého názoru odpovědět na otázku, zda si ten projekt Zeman-Babiš přeje a chce ho podpořit volbou pana poslance Vondráčka, anebo s ním nesouhlasí, a proto ho nedovolí realizovat. Je tady dostatečná síla těch, kteří říkají, že si to nepřejí. Ale zdá se mi, že tady není dostatečná síla těch, kteří to chtějí svým činem dokázat. Pak je tady nějaký značný rozpor mezi slovy a činy, ale to je zřejmě otázka svědomí každého z nás.

Bude-li zvolen pan poslanec Vondráček - ujišťuji ho, že to z mé strany skutečně není osobní, hovořil bych tak stejně, i kdyby to byl jakýkoliv jiný reprezentant vítězné strany ve volbách - bude-li zvolen, pak vstoupíme do režimu opoziční smlouvy číslo 2. Opět tady bude menšinová vláda a opět budou vyřazeny z procesu významné kontrolní mechanismy, které Poslanecká sněmovna má nad vládou.

Jenom si dovolím říct, že ta opoziční smlouva 1, Klaus-Zeman, byla významně férovější a významně mravnější. Tam se totiž ta většina alespoň přiznala. Tam řekla: Takhle to tady je, takhle to tady bude. A my se za to nestydíme, my to pokládáme za správné. Ale v režimu opoziční smlouvy číslo 2, bude-li zvolen pan poslanec Vondráček, se zdá, že odvaha k takovémuto přiznání není, že všichni budou říkat: Takhle to není, my jsme zásadní opozice. Akorát že umožnili realizaci toho projektu, který verbálně kritizují. Takže tak to bude. Bude to opoziční smlouva 2. Výrazně neférovější a výrazně pokrytečtější než opoziční smlouva 1 z let 1998 až 2002.

Je pouze na vás, dámy a pánové, zda se k té opoziční smlouvě chcete, nebo nechcete připojit. Děkuji vám za pozornost. (Slabý potlesk.)

 

Předsedající Jan Hamáček: Prosím pana předsedu Michálka a po něm se připraví pan poslanec Filip.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem chtěl jenom připomenout i panu Kalouskovi, prostřednictvím vás, pane předsedající, že teď nehlasujeme o důvěře vládě. To, kdo podporuje tu vládu, to se ukáže při hlasování o důvěře o vládě. Například tím, že někdo odejde ze sálu nebo bude podporovat vládu apod. Teď hlasujeme o předsedovi Poslanecké sněmovny, tak aby toto těleso mohlo začít fungovat, protože bez předsedy Poslanecké sněmovny nemůže pokračovat proces, který předvídá jednací řád, který je zákonem, jak jistě víte.

Takže pokud dnes nebude zvolen předseda Poslanecké sněmovny, tak se bude jednání protahovat, budou se věci odkládat a žádný výsledek nebude. Mimo jiné tím, že bychom nezvolili předsedu Poslanecké sněmovny, tak bychom také zablokovali rozhodnutí o tom, zda má být pan Babiš a pan Faltýnek vydán k trestnímu stíhání. Já neříkám, že to rozhodnutí by mělo proběhnout tak, či onak. Ale tím, že by nebyl zvolen předseda, tak bychom toto rozhodnutí zablokovali a místo nové vlády jmenované na základě výsledků voleb by tady vládla vláda, která důvěru získala kdysi před čtyřmi lety.

Takže ty alternativy, ty dvě varianty, o kterých tady nyní budeme rozhodovat v tomto hlasování, jsou ty, že buď bude zvolen jediný kandidát na předsedu Sněmovny, anebo nebude vůbec vedení Poslanecké sněmovny ustaveno a Poslanecká sněmovna nebude fungovat. My jsme řekli, že budeme konstruktivní opozicí, a tomu také dostojíme. A to se samozřejmě liší od toho případu, který jsme tady měli předtím, který jsme tady měli dopoledne, protože tam ty dvě alternativy byly. Tam byl jasný opoziční návrh na volbu pana poslance Gazdíka. Ale tam si samozřejmě vítěz voleb dohodl podporu několika menších stran a dosadil si tam svého nominanta. Takže tím se ty situace odlišují, že tady ta alternativa je pouze to, že bychom Poslaneckou sněmovnu zablokovali. A proto my tento návrh nepodporujeme.

Zároveň vás ujišťuji prostřednictvím předsedajícího, že my jsme několikrát opakovaně deklarovali, že žádným způsobem nepodpoříme vládu ANO, která by případně měla i podporu KSČM nebo SPD. Nechceme ani vládu bez důvěry, což je ten scénář. Já upřímně ani realisticky nevěřím, že v demokratické zemi by něco takové bylo možné, a ujišťuji vás, že bychom využili veškeré prostředky, které nám ústavní pořádek České republiky dává.

Já bych závěrem poprosil jediného kandidáta na funkci předsedy Sněmovny, aby mohl před nás předstoupit, aby využil práva vystoupení a představil se všem poslancům, kteří tady jsme, a aby stručně představil i svoji vizi, jak chce ústavní pravomoci, které bude mít v případě zvolení, vykonávat. Jde mi nejen o otázku tzv. třetího pokusu. Jde mi i o otázku například sestavování programu nebo návrhu programu jednání, který je v jeho výlučné kompetenci na základě doporučení organizačního výboru. Aby zkrátka představil všem poslancům, kteří ho budou volit, jak tu funkci bude vykonávat, a aby zodpověděl případné dotazy, které zde z pléna zazní.

Myslím si, že to je základní slušnost, a patří to k dobré politické kultuře, že kandidát na nějakou funkci se představí a tyto základní informace sdělí všem svým volitelům. Děkuji za pozornost.

 

Předsedající Jan Hamáček: Nyní je tady jedna faktická poznámka, a to pana předsedy Kalouska.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Dovolte, abych reagoval na svého předřečníka. Samozřejmě víme, že teď nejednáme o důvěře vládě, že volíme předsedu Poslanecké sněmovny, ale ona také ve hře žádná důvěra vládě není. Ve hře je přece projekt, který jsme slyšeli z úst prezidenta republiky i z úst vítěze voleb, že tady relativně dlouho bude vládnout vláda bez důvěry. To je ten projekt, který buď umožníme, nebo neumožníme. A umožníme ho tím, když zvolíme předsedu Poslanecké sněmovny. Takže není možné říkat, prostřednictvím pana předsedajícího pane předsedo Michálku, "já si tady nepřeju vládu bez důvěry" a současně to umožnit, protože pak všechny ty ústavní kroky, o kterých mluvíte, vám nebudou k ničemu. K ústavní žalobě potřebujete ústavní většinu Poslanecké sněmovny a Senátu, takže pak můžete plamenně řečnit, ale bude tady vládnout vláda bez důvěry a bude tady vládnout vláda bez kontroly a my budeme jenom dobře placenou stafáží nekontrolovatelné moci. V žádném případě nebudeme plnohodnotnou Poslaneckou sněmovnou. To je projekt, o který se tady hraje, a teď každý z nás má tu odpovědnost rozhodnout, jestli ten projekt chce, nebo nechce dovolit realizovat. Nic víc, nic míň.

Já vám rád věřím, že nechcete vyslovit důvěru vládě Andreje Babiše, a nemyslím si, že to někdy uděláte, ale v každém případě teď chcete dovolit realizaci projektu Babiš-Zeman, dlouhodobé vládnutí bez důvěry a bez kontroly. A to uděláte. Potom - dovolím si použít váš termín - jste jen tou kvaziopozicí. Pak v žádném případě opozicí být nemůžete. A je to rozhodnutí každého z nás za tou plentou, nejenom jednotlivých politických frakcí. Děkuji.

 

Předsedající Jan Hamáček: Teď tady mám ještě tři další faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Kopřiva, pak pan poslanec Černohorský a pak pan poslanec Martínek a pak pan poslanec Polanský, čtvrtá technická.

 

Poslanec František Kopřiva: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení spoluobčané, já bych se chtěl prostřednictvím pana předsedajícího zeptat pana kandidáta Vondráčka, protože on se zavázal k prosazování bodů Rekonstrukce státu a protikorupčních opatření, jestli jako předsedající, když bude mít vliv na zařazování bodů na schůze Sněmovny, umožní průchod těmto opatřením Rekonstrukce státu a případně jaké jsou jeho priority v oblasti bodů Rekonstrukce státu a protikorupčních opatření. Děkuji.

 

Předsedající Jan Hamáček: Pan poslanec Černohorský.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Dobrý den, vážení kolegové, vážené kolegyně. Já bych se prostřednictvím předsedajícího rád zeptal pana Vondráčka, kolik budete navrhovat místopředsedů, jak určíte prvního místopředsedu a jak určíte další pořadí místopředsedů. Děkuji.

 

Předsedající Jan Hamáček: Děkuji. Já jen upozorním, k čemu slouží faktická poznámka. Faktická poznámka slouží k reakci na průběh rozpravy, nikoliv k tomu, aby byly pokládány nové dotazy či argumenty. Já jsem nechal vašeho předřečníka vystoupit, ale prosím, pokud chcete klást dotazy kandidátovi, tak se přihlaste s řádnou přihláškou. Děkuji.

Pan poslanec Martínek.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl doplnit pana kolegu Michálka, který měl dotaz ohledně třetího pokusu. Chtěl bych se prostřednictvím pana předsedajícího dotázat (šum a smích v sále), jestli...

 

Předsedající Jan Hamáček: Já vás nechám dokončit. Jen prosím do budoucna...

 

Poslanec Tomáš Martínek: Dobře. Chtěl bych se tedy dotázat pana kandidáta, jestli by v případě třetího pokusu byl schopen jmenovat osobu, která by bylo odsouzena za trestný čin.

 

Předsedající Jan Hamáček: Teď fakticky pan ministr spravedlnosti, potom paní poslankyně Němcová.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já chci reagovat na vystoupení pana kolegy Kalouska. On ten německý příklad opravdu nezvolil úplně šťastně. Jednak v Německu, jak známo, byl hned po volbách zvolen předseda jejich Bundestagu, aniž by bylo jakkoliv jasno, jaká bude většina, protože to, jak správně řekl, není jasno dodnes. Jednak německý prezident poté, co zkrachovala ta jednání, oznámil, že přibližně do čtrnácti dnů jmenuje Angelu Merkelovou znovu premiérkou, aniž by měla zajištěnou jakoukoli většinu, s tím, že ona bude mít tři pokusy tu většinu v parlamentu najít, a pokud ty tři pokusy neuspějí, tak - německý systém je v tomto odlišný - prezident se může rozhodnout, zda vyhlásí nové volby, nebo ji nechá vládnout po celé volební období bez důvěry Bundestagu, přičemž prezident řekl, že se mu nechce vyhlašovat nové volby. Takže tento příklad opravdu asi nepatřil k nejvhodněji zvoleným.

Jinak chci ještě říci ve zbývajícím čase, že bychom měli Ústavu oprostit od některých nánosů, které tu zvykově v mezidobí vznikly a které ve skutečnosti parlamentarismus u nás spíše popírají, a to je právě to, že prezidenti často designovali premiéry a chtěli po nich tu jasně zajištěnou většinu. Ve skutečnosti naše Ústava chce, aby si jmenovaný premiér tuto většinu hledal ve lhůtě třiceti dnů, a ta lhůta je tam záměrně proto, aby se právě neprodlužovalo období, kdy u nás bude vláda, která nemá důvěru, protože pokud budou všichni Ústavu a jejího ducha respektovat, tak jsou tu jenom ty tři pokusy a pak jsou předčasné volby. Všechno ostatní jsou fantasmagorie. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)

 

Předsedající Jan Hamáček: Paní poslankyně Němcová.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážené dámy a vážení pánové, já chci reagovat na to, co zde zaznělo z úst zástupců Pirátů. Jestliže vyzývají k tomu, aby se jediný kandidát na pozici předsedy Poslanecké sněmovny sem šel představit, aby řekl, jaké má úmysly s tím, jak bude vysokou ústavní funkci vykonávat, tak se podivuji nad tím, že ještě dříve, než si tyhle odpovědi vyslechli, tak několikrát opakovaně, desetkrát v průběhu měsíce od voleb, deklarovali, že prostě pana poslance Radka Vondráčka podpoří, protože ho holt podpoří. A to bylo všechno.

Tak nevím, na co teď potřebují nějaké další představení, protože pokud byste chtěli posuzovat, zda je to pro vás člověk, který odpovídá třetí nejvyšší ústavní funkci v českém ústavním systému, tak přece už tu máte skutky. Vy nepotřebujete stavět na nějakých slibech a vizích, vy jste v první den jednání ustavující schůze Sněmovny slyšeli, že pan poslanec Vondráček podporuje to, aby mandátový a imunitní výbor byl méněčlenný, a aby tudíž byla vyřazena velká část Sněmovny, tedy malé strany, z rozhodování o klíčových otázkách. Vy jste dnes viděli jeho hlasování, kterým podpořil předsedu mandátového a imunitního výboru navzdory tomu, co zde předtím bylo řečeno. Takže kdybyste chtěli postupovat, tak vám slouží skutky a k tomu rozhodování je zde k dispozici máte. Jestliže chcete stavět na nějakých větrných mlýnech, tak to určitě pan poslanec Vondráček vám jich tady několik vystaví a vy se vyvléknete z té odpovědnosti, kterou jako volitelé v této volbě máte. (Potlesk části poslanců.)

 

Předsedající Jan Hamáček: Pan vicepremiér Bělobrádek.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, já bych zareagoval na slova ministra spravedlnosti. Jestli se nepletu, tak po třetím neúspěšném pokusu nemusí prezident republiky vyhlásit předčasné volby. Podle mě může. Nechci se přít, vy jste právník, já ne, vy jste ministr spravedlnosti. Domnívám se, že nemusí, že může a v tom okamžiku tady vláda bez důvěry skutečně může dál pokračovat. Takže v tomhle ten německý systém nám je podobný.

 

Předsedající Jan Hamáček: Pan poslanec Michálek. Stále faktické poznámky. Fakticky, pane poslanče? Řádně.

 

Poslanec Jakub Michálek: Jen krátká faktická poznámka k vystoupení vážené paní kolegyně Němcové. Já jsem jenom chtěl doplnit, že my jsme samozřejmě s panem Vondráčkem mluvili, osobně jsme se s ním setkali a na ty věci jsme se ptali, ale v tomto světě opravdu nejsou jenom politici, kteří tady sedí v této místnosti, ale jsou tady i občané, kteří sledují jednání a chtějí vědět, jak pan Vondráček bude tu vysokou funkci vykonávat. Takže si myslím, že je naprosto logické, aby se nejenom těm, kteří s panem Vondráčkem nejednali, ale i všem občanům pan Vondráček představil a ty dotazy zodpověděl. To je podle mě naprosto opodstatněný logický požadavek a k té opravdu parlamentní kultuře patří to, že ten, kdo kandiduje na vysokou ústavní funkci, přece předloží nějakou vizi, nějakým způsobem se představí, řekne, co chce dělat. Vláda má nějaké programové prohlášení. A pokud tady máme vládu bez důvěry, tak je logické, že chceme vědět po předsedovi Sněmovny, jak tu svoji funkci bude vykonávat. A to je všechno. A chceme, aby to věděli i občané.

Děkuji za pozornost. (Potlesk některých poslanců.)

 

Předsedající Jan Hamáček: Děkuji. (Směrem k ministru Chvojkovi.) To je faktická? (Ministr Chvojka: Chce se zeptat.) Pane předsedo, buď je to faktická poznámka a budete třetí, anebo je to řádná přihláška a budete také třetí. Ale v této fázi má slovo pan předseda Kalousek s faktickou poznámkou, po něm pan poslanec Hájek. (Opět k ministru Chvojkovi:) S přednostním právem budete také třetí. (Pobavení.)

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Pan ministr spravedlnosti tady řekl krásnou větu: Tři rychlé pokusy, a nebude-li ani třetí pokus úspěšný, pak jsou předčasné volby. Všechno ostatní jsou fantasmagorie. Kdyby to tak skutečně bylo, tak možná nemluvím tak naléhavě, ale my jsme všichni byli u pana prezidenta v Lánech a my si všímáme jeho veřejných výroků. Takže jsme slyšeli, že po tom třetím neúspěšném pokusu on se zamyslí, bude-li ten pokus neúspěšný, jestli Sněmovnu rozpustí, nebo ne a jestli předčasné volby budou, nebo nebudou. A současně také vyslovil slib, předpokládám vůči svým voličům, protože je i před prezidentskými volbami, že pokud on bude prezidentem republiky, tak žádné předčasné volby nebudou.

Takže to nejsou žádné fantasmagorie, prostřednictvím pana předsedajícího pane ministře spravedlnosti, to je zcela reálný projekt, který nám tady předestírá prezident republiky ve spolupráci se svými spojencem, vítězem voleb, a my si myslíme, že je povinností Sněmovny tomuto projektu zamezit. Možná jsme v menšině, možná si to tak Sněmovna přeje, aby pánové Zeman a Babiš realizovali svůj projekt, a to právě nasvítí nikoliv volba předsedy mandátového a imunitního výboru, ale volba předsedy Poslanecké sněmovny. Takže skutečná opozice si vyzvedne hlasovací lístky, aby se účastnila voleb, aby nesnižovala kvorum, ale už je nevhodí do uren, aby nám nikdo nemohl říct, že volby byly tajné a vy jste toho Vondráčka stejně volili. Ne, my ho volit nebudeme. Ne proto, že by nám vadil pan poslanec Vondráček, my ho volit nebudeme proto, že nechceme realizaci projektu Zeman-Babiš, který pokládáme za nebezpečný, škodlivý a na hranici ústavního puče.

 

Předsedající Jan Hamáček: Pan poslanec Hájek, po něm pan poslanec Ferjenčík. To jsou stále faktické.

 

Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, když tady probíhá to politické školení mužstva, tak si také dovolím kapku do mlýna. Pan ministr Pelikán tady správně hovořil o Ústavě, že jsou tři pokusy. Pan vicepremiér Bělobrádek řekl, že je tam slovíčko může. Já bych v rámci toho školení ještě řekl, že 120 poslanců také může rozpustit Sněmovnu. To znamená, tady ta Ústava má řešení. Hnutí ANO má 78 poslanců, 122 je tady. To znamená, pokud budete, opozice, nespokojeni a po třetím případném pokusu by případně prezident nerozhodl, tak to máte v rukou, pane Kalousku. Máte to v rukou! 122, a jsou předčasné volby. Děkuji.

 

Předsedající Jan Hamáček: Prosím obracet se na kolegy mým prostřednictvím. Pan poslanec Ferjenčík, potom pan poslanec Fiala a potom pan poslanec Kalousek - stále faktické poznámky.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já jenom jednu poznámku k tomu hypotetickému scénáři, kterým tady straší pan Kalousek. Ten scénář celý počítá s tím, že bude znovu panem prezidentem pan Zeman. A Piráti si rozhodně nepřejí, aby byl pan Zeman nadále prezidentem. (Pobavení.) A mrzí nás, že pan Kalousek tady teď dělá kampaň za zvolení prezidenta Zemana, protože kdyby ho nechal v klidu dosloužit, tak by na tom byl daleko hůř v té kampani, než když tady největší štváč proti panu Zemanovi je pan Kalousek s podporou 5,3 % občanů. Takže já bych poprosil, aby přestal strašit tímhle scénářem, který vůbec nemusí nastat ve chvíli, kdy dáme šanci Zemanovým protikandidátům, aby uspěli, ale bohužel pan Kalousek tímhle svým jednáním tu šanci výrazně snižuje.

 

Předsedající Jan Hamáček: Pan předseda Fiala a po něm pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Petr Fiala: Moje faktická se vztahuje k vystoupení ministra spravedlnosti a jeho německému příkladu. Já bych nerad, aby tady vznikl dojem z autority ministra spravedlnosti, že snad v Německu je to stejné jako v ČR a že prostě kancléřka Merkelová bude mít tři pokusy a spolkový prezident si dělá, co chce.

Německý systém je diametrálně odlišný, pane ministře spravedlnosti. Je založen na kancléřském principu, který poskytuje vysokou míru ochrany vládě. Něco takového česká parlamentní demokracie nezná. Ale v německém systému je to tak, že samozřejmě první volba spolkového kancléře je na návrh spolkového prezidenta, nicméně pokud neuspěje, tak druhá volba je na návrh Spolkového sněmu, a pokud kandidát navržený Spolkovým sněmem neuspěje, tak ve třetí volbě se volí už nikoliv absolutní většinou, ale za určitých okolností poměrnou, a pak teprve má spolkový prezident možnost toho kandidáta zvoleného menšinou nechat ve funkci nebo vyhlásit nové volby. Tak je to v Německu. Ten systém je diametrálně odlišný od ČR, vychází z jiné logiky. A já nepovažuji za úplně korektní nám tady říkat, že vlastně se nic neděje, kdybychom tu měli vládu bez důvěry a kdyby měl pan Babiš tři pokusy jen tak, protože v Německu je to také tak. V Německu to tak, pane ministře, prostě není.

 

Předsedající Jan Hamáček: Pan předseda Kalousek a po něm pan předseda Chvojka.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pan poslanec Ferjenčík úspěšně zahájil kampaň za titul největšího šprýmaře ve Sněmovně. Bude-li zvolen Zeman, může za to Kalousek. (Pobavení.) Už jsem slyšel leccos. Samozřejmě že tu změnu na Hradě si možná přejeme oba, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, ale zcela reálně se musíme domnívat, že riziko, že současný prezident obhájí svoji pozici, tady existuje. Nemůžeme říct, že je nulové, jenom proto, že si to Piráti nepřejí. Takže pokud s tímhle rizikem reálně počítáme, a slyšeli jsme výroky pana prezidenta Zemana, tak nestrašíme, ale nutně musíme upozornit před riziky, která se spustí v okamžiku, kdy zvolíme předsedou Poslanecké sněmovny nominanta ANO. To tak prostě je a můžete tisíckrát zapírat, že to tak není, ale prostě to tak je.

A samozřejmě, prostřednictvím pana předsedajícího pane poslanče Hájku, že to nemáme v rukou. Kdybychom to měli v rukou, tak předsedu Poslanecké sněmovny pana Vondráčka volí těch 78 poslanců, kteří chtějí vládnout, a nemůže ho volit těch 122, kteří tvrdí, že jsou opozicí. A pokud ho bude volit víc než těch 78, tak ti pro ten projekt vlády bez důvěry nebudou opozicí. To jsou ti, kteří pro ten časový úsek, kdy bude vládnout vláda bez důvěry - a znovu zdůrazňuji, pan prezident si to umí představit třeba několik let -, tak pro ten projekt to budou ti, po tu dobu to budou ti, kteří tento projekt podpořili. Takže to samozřejmě v rukou nemáme.

 

Předsedající Jan Hamáček: Pan předseda Chvojka.

 

Ministr vlády ČR Jan Chvojka Děkuji za slovo, pane předsedo. Kdybych neměl faktickou poznámku, tak bych se zeptal pana kolegy Vondráčka na to, jak on chápe ten institut třetího pokusu. Protože my jsme se o tom bavili na našem poslaneckém klubu, a já jsem toho názoru, že Ústava úplně nemyslí a nemyslí si to, že když někdo selže v rámci prvního a druhého pokusu, tak by měl být automaticky jmenován stejný člověk v rámci třetího pokusu. Je jasné, že pokud někdo bude jmenován v rámci prvního pokusu a ten neprojde a poté, jak veřejně deklaroval pan prezident Zeman, tak bude jmenován úplně stejný člověk v rámci druhého pokusu a ten také neprojde, tak by mě zajímala, kdybych neměl faktickou poznámku, pozice pana Vondráčka, jak by se zachoval. Protože já jsem si četl v poslední době dva jeho rozhovory tuším v týdeníku Echo a v týdeníku Týden a tam jsem to úplně nepochopil. Tudíž by mě zajímalo, kdybych neměl faktickou poznámku od pana kolegy Vondráčka, jestli by se v rámci třetího pokusu choval spíše jako vyslanec ANO, emisar ANO, právní zástupce hnutí ANO nebo spíše jako představitel Sněmovny, to bych považoval za správné. To znamená, jaká by byla pozice pana kolegy Vondráčka v rámci třetího pokusu.

Zatím mi bohužel z jeho veřejných vyjádření úplně není jasné, jak by se zachoval, spíše ho nyní vidím jako právě toho emisara a zástupce hnutí ANO, což si myslím, že je špatně. To znamená, pro mě je tato věc, stejně jako pro celý náš klub, velmi důležitá a zajímalo by mě, kdybych neměl faktickou poznámku, jak by se pan kolega Vondráček zachoval. Případně bych byl rád, kdyby odpověděl, nemusí na mikrofon, ale třeba mi to může pošeptat do ouška, kdyby se styděl. To je můj zásadní dotaz. Myslím si, že je zásadní pro to, jak bude probíhat dnešní volba.

To znamená třetí pokus, a je to velmi důležité, není podle mého názoru a podle názoru klubu ČSSD automaticky přiřazen tomu, kdo už v prvních dvou pokusech neuspěl. (Předsedající upozorňuje na čas.) Je to tak špatně. Děkuji.

 

Předsedající Jan Hamáček: Pane předsedo, to byl velmi rafinovaný pokus obejít jednací řád, ale upozorním všechny následující, že budu trvat na dodržení § 60 odst. 1, 2, 3 a pravomoci mi dané ještě chvilku v odstavci 3, to znamená odebírat slovo, budu to uplatňovat. Pan vicepremiér Bělobrádek.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, využiji faktickou poznámku k faktické poznámce. Mě by zajímalo, jaké všechny ústavní prostředky chtějí tedy Piráti potom použít k tomu, aby zabránili vzniku menšinové vlády bez důvěry. Jediný ústavně možný krok vidím v neustavení Sněmovny. Jinak jich moc nevidím. Nechám si rád poradit.

Druhá faktická poznámka. Pokud odbrzdíte auto z kopce a necháte ho jet do davu lidí, ono se pak už něčemu brání velmi obtížně.

 

Předsedající Jan Hamáček: To byla poslední faktická poznámka. Nyní se přesuneme do oblasti vystoupení s přednostním právem. První pan předseda Filip, po něm pan předseda Babiš.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, mám takový jeden vzkaz, ale kolegu Kalouska tady nevidím, abych mu mohl vaším prostřednictvím něco vzkázat.

Já jsem při jednom veřejném vystoupení, není to žádná pomluva, není to ani denunciace, označil pana kolegu Kalouska za profesora demagogiky. Docela si na tom trvám, protože on umí své věci vyjádřit velmi efektivně a svým způsobem přesvědčivě pro ostatní. Ale nechápu jeho pozici, se kterou tady vystoupil. Chtěl bych se s vámi o to podělit. On je velmi aktivní člověk a tady přijal roli zcela pasivního poslance, který tady bude sice něco říkat, ale nechá, jak řekl pan vicepremiér Bělobrádek, ten odbrzděný vůz nabourat do lidí. Prosím vás, my jsme parlamentní demokracie a prezident republiky si opravdu nemůže dělat, co chce! Já nevidím nic špatného na tom, že zástupce vítěze voleb bude dělat předsedu Poslanecké sněmovny. Já chápu kolegu Kalouska, teď se na něj neobracím, teď se obracím na vás, že tady ještě po tolika letech je pořád dotčen tím, že poprvé v historii, tenkrát byl zástupce KDU-ČSL, byla KDU-ČSL vyřazena z vlády. Takže on tu opoziční smlouvu opravdu nemůže zapomenout. To je pro něj prostě něco tak katastrofálního, s čím se nesetkala celá historie. Proto to tady připomínal.

Tady nejde o žádnou opoziční smlouvu č. 2. Tady jde o to, a bylo to tady několikrát řečeno, děkuji kolegu Hájkovi vaším prostřednictvím, pane předsedající, že to tady připomněl, že hnutí ANO opravdu nemá 81 poslanců, ale 78. A vůbec to nevnímám tak, že by se tady nenašlo za určitých okolností 120 hlasů na ústavní usnesení o rozpuštění Poslanecké sněmovny, kde prezidentu republiky nic jiného nezbývá. Takže jakési brečení na této půdě - to mi ke kolegovi Kalouskovi nějak nesedí. Nechápu, koho chce ovlivnit, jestli těch 123 nových, kteří tady sedí a ještě ho neznají, pokud si tedy nečetli některé jeho vystoupení předtím v médiích. Mě neosloví, protože vím, že by tady zorganizoval první poslední. Nakonec to tady dopoledne předváděl, že jeho strašně mrzí, že nevznikl ten čtyřblok již před volbami, jak on navrhoval v roce 2016, a že by měli 80 poslanců. Jeho zbožné přání je sice zajímavé, ale podle mého soudu se vůbec netýká toho, o čem tady rozhodujeme. Týká se toho, jestli tady chceme táhnout jako v roce 2006 neustavení orgánů Sněmovny, a tedy udržet vládu Bohuslava Sobotky ještě u moci - to můžeme, opravdu, když se budeme chovat, jako to tady předvedl kolega Kalousek, tak to uděláme. Nakonec dobře víte, že nejdelší období, kdy vládla vláda Jiřího Paroubka, kterého tak nenáviděl Mirek Topolánek, byla dána tím, že se nedala odbrzdit Poslanecká sněmovna. To byla ta lhůta, kdy se nedalo nic jiného dělat, až jsme v srpnu po třech měsících po volbách přišli na to, že je možné se nějakým způsobem shodnout na tom, co se bude dít. Ano, samozřejmě vznikla nová vláda a ta taky vládla bez důvěry. Mirek Topolánek také nebyl v prvním pokusu vůbec úspěšný. Prezident Klaus deklaroval také dopředu, že druhý pokus je dán Mirku Topolánkovi. Tak nevím, co tady předvádíme.

Dovedu si živě představit, že kdyby nově zvolený předseda Poslanecké sněmovny, kdyby došlo na třetí pokus, to chtěl udělat sám, že by proti sobě postavil minimálně osm, když ne devět předsedů poslaneckých klubů a že by proti sobě postavil samozřejmě celé politické grémium. Tady je skutečně 122 lidí, kteří mohou přijmout ústavní usnesení. To je první moment.

Druhý moment je ten - o čem to tady vykládá pan kolega Kalousek? Prosím vás, co když ten scénář je absolutně jiný a dohoda mezi panem předsedou Babišem a Milošem Zemanem neexistuje? Já o ní nevím. Mně o ní nic pan prezident na našem setkání zástupců politických stran v Lánech neříkal. Nevím, jestli jinému předsedovi něco takového říkal. Vždyť ten scénář může být jiný. Pokud odbrzdíme Poslaneckou sněmovnu, naší první starostí bude, a doufám, že to bude pro všechny stejná starost, státní rozpočet. Doufám, že si tady nikdo nedovolí tuto prioritu zpochybnit. Ale další prioritou, a tam musím podpořit pana ministra spravedlnosti, je oněch 30 dnů, kdy vláda musí požádat o důvěru. A co když to bude dělat pan předseda Babiš rychleji? Co když nevyužije těch 30 dnů? A co když použije ty tři pokusy k tomu, aby tady vůbec nedošlo k žádné důvěře, ale aby byly vyvolány na jaře příštího roku nové volby? Vy víte, co si myslí? Já ne. To je podle mého soudu mnohem realističtější scénář, ve kterém žel ti, kteří se tady snaží demagogicky něco vysvětlovat a nevnímat to také z jiného pohledu, mohou narazit způsobem, který je neuvěřitelný. A já tady musím říct, že jako předseda politické strany budu přiměřeně nešťastný jako jiný předseda politické strany z toho, že budou mimořádné volby, a předsedové politických stran velmi dobře vědí, o čem mluvím.

V tomto ohledu prosím už nechte té demagogie a neposlouchejte profesora demagogiky!

 

Předsedající Jan Hamáček: Pan předseda Babiš a připraví se pan předseda volební komise, který je tam. Ano.

 

Poslanec Andrej Babiš: Takže dobrý den, vážený pane předsedající. Kolegyně a kolegové, nestačil jsem si psát, co se všechno stane, protože já to sám nevím. Jen bych připomněl, myslím, že pan předseda Filip zná tu historii déle, já znám jenom tu historii od roku 2013. A my dnes volíme předsedu Poslanecké sněmovny. A je jeden kandidát. Tak skutečně té debatě nerozumím, co vlastně pan Kalousek navrhuje. Má nějakého jiného kandidáta? Je jeden kandidát, toho máme zvolit proto, abychom konečně začali pracovat, protože tato Sněmovna začala velice špatně. Myslel jsem si, že to bude lepší, ale vypadá to ještě hůř než předtím. A my potřebujeme ten státní rozpočet. My potřebujeme, ano, my jsme, tahle vláda, a tady je funkční vláda, navyšuje důchody na příští rok, signifikantně, o 475 korun, proporcionálně, i když my jsme chtěli všem stejně, ale dobře, a dává peníze, navyšuje platy lidem, které my potřebujeme ke každodennímu životu. A já nechápu, o čem se tady bavíme.

Rád bych připomněl panu ministrovi Chvojkovi prostřednictvím pana předsedajícího rok 2013. Tehdy jsme nebyli tak připraveni jako Piráti. Piráti, to bude velká sranda, jak to vidím. My jsme netrefili ani do dveří, ani jsme nevěděli, co se děje, ale v neděli ráno zvonili u mě doma haškovci a říkali: Se Sobotkou ne, udělej to s námi. Já říkám: Jak to, že to udělám se Sobotkou, vždyť je předseda. No to byl ten puč. Nevím, kam šel pan Kalousek, asi si šel doplnit dávku, aby měl tu hladinu. (Smích.) Je škoda, že tady není. Tak to byl puč. To byl puč. A my jsme řekli: Ne, my budeme jednat s panem předsedou Sobotkou. Teda já, tehdy naivní, nezkušený, hloupý, bohužel politik.

Pamatujete si, pane ministře Chvojko, kolik jste měli tehdy procent? 20,8? A my jsme měli 18,9. A napadlo nás, že bychom řekli: No tak ale my bychom chtěli toho předsedu, vždyť rozdíl je jenom jedno procento. No nenapadlo. Nenapadlo. A vy jste měli předsedu vlády, předsedu Sněmovny, předsedu Senátu atd. Takže nechápu, o čem je tady debata.

Pan kolega Stanjura 27. 11. 2013 měl projev, všichni ho známe, Podpoříme, my opozice ODS, na předsedu Sněmovny pana Hamáčka, protože vyhráli volby. Tak si na to vzpomeňte. Co je tohle za divadlo? Já vím, že jste naštvaní, jak dopadly volby. Vím, že chcete za každou cenu zabránit, abychom my sestavili vládu. Takže my bychom chtěli, abychom dnes zvolili předsedu Sněmovny.

A proč mluvíte o třetím pokusu? Proč o něm mluvíte? Já tomu nerozumím. Pane předsedo Fialo, já vás znovu vyzývám, pojďte s námi jednat o vládě. Máme 103, tak pojďte. Já jsem ready. Píšeme programové prohlášení, my jsme vám to řekli a vy jste řekli ne, ne, ne, ne stokrát. A Piráti. Já jsem myslel, že jsou to samí ajťáci, tedy že nám pomůžou. Tam je osm tisíc IT systémů. Nás to stojí 25 miliard ročně, pořizovačka 125 miliard. Všichni mluvíte o digitalizaci, o Estonsku, jak lidé nechodí na úřady. No my to chceme dělat. Tak když Piráti půjdou s námi do vlády, tak máme stovku. No a možná někdo odejde, nevím. Tak neříkejte o třetím pokusu. Proč mluvíte o třetím pokusu, když nebyl ještě ani jeden? Proč to řešíte? Vystupuji tu dneska jako nějaký potenciální premiér? Ne. Dneska volíme jediného kandidáta na Sněmovnu, abychom konečně začali pracovat, pana Vondráčka. Takže jaký třetí pokus? Proč? Možná přijdeme po druhém pokusu a řekneme: Tak fajn, tak když to nefunguje, tak pojďme na ty předčasné volby. V říjnu, s komunálem, ušetříme, vážení. Já s tím nemám problém, rád chodím mezi lidi a funguje to.

Takže co vlastně chcete? Vy jste všichni kandidovali před volbami s vaším programem do opozice? Tady jsou strany, které všechny chtěly skončit v opozici? No ne. My jsme chtěli jít do vlády, abychom začali makat. Vím, že kdyby byl Babiš premiér, tak těm ministrům by bylo těžko, protože by je tlačil, aby makali. Nevím tedy, o co jde.

Jen bych zopakoval, že žádný pakt Babiš-Zeman neexistuje. Kde jste na to přišli? Jasně jsem řekl, že nechceme vládnout v menšinové vládě bez důvěry. Proč? My s tím nemáme problém. Když se nedomluvíme, no tak se domluvme na rozpuštění Sněmovny a do toho pan prezident vlastně ani nemůže mluvit, jak to řekl pan předseda Filip. Takže já nechápu, o co tady jde.

My jsme vám ve všem ustoupili. Děláte z nás stále pitomce. Máme nárok na dva místopředsedy Sněmovny, znovu to opakuji. Řekli jsme: Ne, vzdáme se toho. S každým z vás jsme konkrétně jednali. A pokud to tady pan Faltýnek neřekl, tak ODS na jednání čtyřikrát řekla, že chce školský výbor pro pana Klause, a my jsme řekli: Jo, píšeme si to. A obranu pro Černochovou. Jo, píšeme si to. A ústavněprávní pro pana Bendu, legendu naši tady ve Sněmovně. Píšeme si to. Všechno jsme sepsali. A Benešík dostane za KDU. Co to tu od rána hrajete za divadlo? Já to vůbec nechápu. Takže prosím vás, já chápu, že jste naštvaní, volby dopadly blbě, pro mě taky, byl jsem naštvaný v sobotu odpoledne. Kde je pan kolega Feri? Tam vlevo. Tak ten dostal toho Kalouska do Sněmovny (směje se), bohužel, takže jsme se ho nezbavili a budeme ho tady poslouchat, ty jeho pitomosti a demagogie, ještě dlouho. (Smích a potlesk v sále.) Je to trauma, ale snad to přežijeme.

Takže zkusme si skutečně vzpomenout, jak to bylo. My se chováme korektně, Faltýnek svolal tu poradu, řešíme ty výbory. Zkuste počkat na to, když pan prezident řekl, že pověří vítěze voleb. A my jsme volby vyhráli. Ano, já chápu, že pan poslanec Kalousek chce tomu zabránit, zase Piráti by nás chtěli dostat do vězení s Faltýnkem, nejlépe zítra, to je asi důležitější než rozpočet, takže já se těším, když budou číst ten spis, co tam vykoumají. Takže volíme předsedu Sněmovny. Tak ho zvolme a začněme makat a já potom přijdu s nějakým návrhem, když mě pan prezident pověří, a znovu vás oslovím. Jasně jsme řekli, že začneme od ODS a postupně budeme jednat až dolů.

Vy se dneska celý den snažíte říct, že my máme nějakou koalici s KSČM. Nemáme. Ani s SPD. Ale oni byli jediní, kteří přišli na jednání a řekli, SPD, toto jsou naše programové priority. KSČM to řekla dřív médiím než nám. My nemáme s někým koalici. Piráti nám to potom dali, taky těch 20 bodů, a my jsme připraveni o tom jednat. Tak proč dopředu říkáte, že bude třetí pokus? Jak to víte? Možná nebude. Možná po druhém - nevím. Možná se domluvíme a rozpustíme to, to bude lepší, abychom makali, ne jenom kecali.

Takže já vás poprosím, zkusme být konstruktivní, zvolme pana Vondráčka za předsedu, protože si myslím, že je to člověk seriózní, má zkušenosti, byl místopředsedou Sněmovny a má i dobrou pověst mezi vámi, tak z toho nedělejte politikum. Volba předsedy Sněmovny nemá nic s třetím pokusem. Možná ani nebude. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)

 

Předsedající Jan Hamáček: Teď má slovo pan poslanec Feri k faktické poznámce. (Smích v sále.)

 

Poslanec Dominik Feri: Velmi děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, v úvodu bych velmi rád poděkoval kolegovi Babišovi za polibek smrti.

Nicméně rád bych se ve své faktické poznámce věnoval aspoň krátce řeči, kterou zde proslovil pan předseda Michálek. On totiž zmiňoval konstruktivní opozici, tzn. zvolme předsedu Poslanecké sněmovny, aby Poslanecká sněmovna mohla reálně fungovat. Jako kdyby snad Poslanecká sněmovna nemohla, nebo předseda nemohl být zvolen bez hlasů pirátské strany. S ohledem na mediální vystoupení se ukazuje, že pan Vondráček bude mít podporu ANO, SPD a komunistické strany, tedy že by měl být zvolen pohodlnou většinou 115 hlasů.

Kde se skrývá ta konstruktivita? Rád bych oslovil pana Michálka prostřednictvím pana předsedajícího: Kde se skrývá ta konstruktivita? Kde je? Proč pro to hlasujete? Pokud to nebudete s to vysvětlit, tak pak se nejedná o konstruktivitu, pak se jedná o pouhé přisluhování. Děkuji. (S pohledem na světelnou tabuli:) Stihl jsem to.

 

Předsedající Jan Hamáček: Děkuji. Žádná další faktická není, takže prosím, s přednostním právem pan předseda klubu ODS.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak ty stenozáznamy, to je věc! Já jsem citoval z roku 2011, pan poslanec Andrej Babiš citoval moje vystoupení z roku 2013. Říkám, to je věc! Takže pro kolegy, kteří jsou tady noví: Vše, co řeknete, může být použito proti vám a taky se to určitě i stane.

Ale já začnu tím, co zmínil pan poslanec Babiš. V té době to bylo trošku jinak. Byla jasná vládní většina, sestavovala se vláda a my jsme byli v opozici. Tehdejší vládní většina přišla s kandidátem na post předsedy Janem Hamáčkem a my jako opoziční strana jsme měli dvě možnosti. Buď budeme hlasovat proti, nebo ho podpoříme. Rozhodli jsme se a já jsem tehdy tlumočil názor našeho klubu, že podpoříme Jana Hamáčka, který v té době naše hlasy nepotřeboval - za žádnou podporu na jiný post jsme to nevyměnili, nic jsme za to nedostali -, protože jsem byl přesvědčen, že Jan Hamáček bude předsedou všech poslanců Poslanecké sněmovny a ne pouze vládní většiny.

Teď udělám něco, co jsem očekával, že udělají jeho bývalí kolegové z vládní koalice.

Tak já bych chtěl, pane předsedo, i když vím, že (nesroz.) bych chtěl poděkovat za ty čtyři roky. Myslím si, že jste byl opravdu předseda všech poslanců Poslanecké sněmovny. Já jako předseda opozičního poslaneckého klubu kromě asi dvou těžkých střetů, které jsme měli, ale to je, jak říká klasik, tak maximálně dvakrát za čtyři roky nebo jednou za čas, to se dá vydržet, takže vám děkuji a budu rád vzpomínat na to období, kdy jste stál v čele Poslanecké sněmovny. A přestože jsme sváděli líté souboje mezi vládou a opozicí, tak si myslím, že té ústavní funkci třetího nejvyššího ústavního činitele dostál Jan Hamáček se ctí. Mrzí mě, že to neřekli jeho bývalí kolegové a musí to dělat opoziční předseda.

A teď k té dnešní volbě. Pro kolegy z pirátské strany. Já jsem zvyklý, a nejsem s tím smířený, velmi často se nám stávalo, že jsme chtěli po ministrech, aby odpovídali na otázky. Zarytě mlčeli. Velmi často. Čest výjimkám. Nebyli to všichni, ale naprostá většina ministrů si své vystoupení nechávala na tzv. závěrečné slovo předkladatele, aby už nemohli poslanci bez přednostního práva reagovat na jejich vystoupení. Jinými slovy, jak říkal dopoledne pan předseda Faltýnek: Tady si říkejte, co chcete, stejně to bude tak, jak to chceme my.

Takže se nedivte, když vyzýváte jediného kandidáta na funkci, třetí nejvyšší ústavní funkci, že prostě nepřijde k mikrofonu a neodpoví vám na otázky. On bude říkat: Nebylo to zvykem. To je pravda, nebylo to zvykem. Ale nepamatuji si, že by to někdo ze členů Poslanecké sněmovny požadoval. Dneska ta žádost je a uvidíme, jestli se Radek Vondráček promlčí, pak po volbě přijde poděkovat a pak nám řekne, jak si to představuje. Ale to už bude mít v kapse tamto křeslo na empiru.

Mě by taky zajímalo pár věcí. A praktických. A nebudu mluvit o prvním, druhém, třetím pokusu, ale o tom, co může ovlivnit předseda Poslanecké sněmovny. Jak se zachová Radek Vondráček, pokud vláda, kterákoli, požádá o vyhlášení stavu legislativní nouze? Bude se o tom s někým radit, nebo rozhodne sám? To by mě zajímalo. Zadruhé, říkáte, že je velmi zkušený. Nebyl tam ani rok a řídit schůzi umí každý. Tady ten úřad to připraví velmi dobře, všimněte si, jak mají ty papíry a teď to čtou. Takže že to je velká přednost, že to někdo řídil pár měsíců... Každý, kdo si tam v pátek sedne, tak to během dvou, tří týdnů určitě zvládne. Není na tom nic těžkého.

Co je těžké a co není jednoduché, a tu debatu by měl moderovat nový předseda Poslanecké sněmovny, jestli jsme schopni změnit zvyková práva, která jsou v Poslanecké sněmovně. Já si pamatuji, když jsem sem přišel v roce 2010, nejsem tady tak dlouho, jak si někteří myslí, tak představte si takové věci, že jsme ani nevěděli, kdo se hlásí do rozpravy. Trvalo mi rok, než jsem to prosadil. Dostali jsme papíry, neměli jsme materiály v digitální podobě a trvalo to dva roky, než jsme to změnili. A podle mě tvůrci jednacího řádu netušili, co se stane s faktickými poznámkami. Jsme teprve asi u pátého bodu volebního období a už jsme měli kolik? 30, 40, 50 faktických poznámek? A není to, že to je obrana proti přednostním právům. Takže to je na džentlmenské dohodě nás, představitelů jednotlivých politických klubů. To by mě zajímalo, jak to chce Radek Vondráček řešit. Ne potom, až bude zvolen.

Doufám, že opustí myšlenku na to, že by ubral přednostní práva opozici. Připomínám, že vláda, každý ministr má přednostní právo. Dneska jich je 17, možná jich bude 15 nebo 14, je to 14 přednostních práv. K tomu předseda Sněmovny, místopředsedové Sněmovny a pak každý klub dva. To znamená, když si spočítáte, kolik přednostních práv má vláda a kolik má opozice, tak i v této Poslanecké sněmovně bude mít mnohem větší počet přednostních práv vládní koalice nebo vláda, jednobarevná, vícebarevná, než opozice.

Já vím, že vás štveme, ale od toho tu jsme! My zastupujeme naše voliče. A kde jinde máme formulovat naše politické postoje, naše programy, naše hodnoty, naše ideje než tady. A já vím, že Radek Vondráček říkal několikrát, a mě to na něm hrozně mrzelo, on říkal: oni jsou ti malinkatí vzadu a furt něco chtějí. No dobře, tak ti čtyři malinkatí, jak vy posměšně říkáte, získali o pouhých 100 tisíc hlasů méně než vy. Jeden a půl milionu ku 1,4. Tak řekněte těm 1,4 milionu voličů: Nám je jedno, co tady říkají ti vaši zástupci, protože oni jsou takoví malinkatí. Tak se (nesroz.) my velicí, kteří máme o celých 100 tisíc hlasů víc než vy, si prosadíme hlava nehlava to, co...

Zajímalo by mě, jak se bude chovat nový předseda Poslanecké sněmovny v době, kdy se budou měnit základní smlouvy Evropské unie. A parlamentní diplomacie je mnohdy efektivnější a účinnější než ta vládní, protože je mnohem otevřenější, protože není tak oficiální. Jakou má představu o roli České republiky? Jakou má představu o tom, jak budeme získávat národní konsenzus na tom, co jsou české národní zájmy? Kam se chce vydat? Kde chce hledat spojence v Evropě? Jestli to bude kolem nás, jestli to budou sousedé, nebo to budou jiní? Jestli bude preferovat tu eurohujerskou frakci liberálů v Evropském parlamentu.

Mnozí to nevědí, ale hnutí ANO je ve frakci, která chce opravdu evropskou federaci. Která chce přijímat migranty, která prosazuje povinné kvóty. V takové frakci v Evropském parlamentu jsou zástupci ANO! Tady říkají něco jiného než v Bruselu! Podle mě se nemají stydět. Buď zastávají názory, které říkají v Bruselu, ať je říkají doma, anebo ty, co říkají doma, ať říkají v Bruselu, mně je to jedno. Tak mě by zajímalo, když bude setkání předsedů parlamentů ať už Visegrádu, anebo Evropské unie, jaké hodnoty bude zastávat Radek Vondráček, jaké programy, jaké návrhy ke změnám.

Zajímalo by mě, jak hodnotí spolupráci s horní komorou Parlamentu České republiky. Jako dobrou, vyhovující? Zda chce něco změnit - ano, nebo ne? Nic z toho se ovšem pravděpodobně nedovíme, protože se Radek Vondráček rozhodl, že vystupovat nebude.

Na to, jak bude hlasovat o vydání svých šéfů, se ho ptát nemusím. Dneska má být zvolen a bude zvolen. A včera zase čtu taková slova, jak třetí nejvyšší ústavní činitel zpochybňuje práci orgánů činných v trestním řízení. Když jsme to projednávali v září, tak jsem tady tak ironicky říkal: Teď se vám ta žádost nehodí, říkáte někdy jindy. A říkal jsem: No počkejte, po volbách to bude, to se nebude hodit, protože bude jmenování premiérem. Už je to tady! Zase se to nehodí, že, pane poslanče Vondráčku? Zase je to podezřelé, ta policie. (Předsedající: Mým prostřednictvím.) Prostřednictvím pana předsedajícího.

Tak si představme, že by to bylo za měsíc. To by se zase nehodilo. Vždyť budeme hlasovat o té důvěře! To se přece nehodí. To je určitě politický útok. A tohle říká budoucí třetí nejvyšší ústavní činitel České republiky. Jak mají ve stát a nezávislost justice věřit občané, když jim nevěří budoucí předseda Poslanecké sněmovny? (Potlesk části poslanců.)

 

Předsedající Jan Hamáček: Já jen pro ty další vystupující, kdyby chtěli používat obdobné argumenty - pan poslanec Vondráček je přihlášen do rozpravy, takže dostane slovo, až na něj dojde.

Pan předseda Bartošek, po něm pan ministr Jurečka a potom právě pan poslanec Vondráček.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo. Mě osobně mrzí, že kandidát na předsedu Poslanecké sněmovny neodpoví v tak zásadních věcech. (Smích části poslanců a potlesk.) Je přihlášen?

 

Předsedající Jan Hamáček: Ano. Já jsem myslel, že mě bylo slyšet. Já jsem oznamoval, že pan poslanec Vondráček je přihlášen do rozpravy. Je v této fázi třetí.

 

Poslanec Jan Bartošek: Vynikající. V tom případě přidám i své otázky. Mě by zajímalo, zda v případě volby místopředsedů podpoří kandidáty SPD a KSČM. Na to bych rád znal odpověď.

A ještě bych měl jednu poznámku. Možná jste slyšeli rozhovor Petra Pitharta. Mluvil velice krásně, jaká rizika s sebou nese menšinová vláda. A on tam velice hezky - doporučuji, abyste si to pustili - mluví o tom, že menšinová vláda je totiž obrovský korupční nástroj. Menšinová vláda totiž umožňuje, aby zbytek Poslanecké sněmovny vydírala např. přes pozice ve státní správě, přes realizaci programu a přes spoustu jiných věcí. A jedna z věcí, proč my opakovaně říkáme, že chceme, aby bylo zjevné, jaká je většinová vláda - a na tu má vítěz voleb právo a my ho plně respektujeme -, je to, že většinová vláda znamená stabilitu této země. A tato země, aby prosperovala, aby byla důvěryhodná před svými zahraničními partnery a především před svými zahraničními investory, potřebuje jasně říct, že bude a má tu snahu čtyři roky být stabilní zemí. Protože menšinová vláda v sobě zahrnuje obrovské množství nestability. I toto je zodpovědností vítězné strany před občany této země, aby zajistila stabilitu a bezpečí na čtyři roky, ke kterým získala mandát.

Můžete si stokrát tvrdit, že dnešní volba předsedy Poslanecké sněmovny nesouvisí s důvěrou a sestavováním případné vlády, a já vám říkám, že souvisí. Dnešní volba, to je totiž ten základní klíč k branám města. V okamžiku, když ty brány otevřete, tak potom už ty zámky jsou mnohem menší a umožníte drancování města. Tak to, vážené dámy a pánové, v realitě je. Tak to prostě je a spolu to souvisí. Děkuji.

 

Předsedající Jan Hamáček: Prosím pana ministra zemědělství a po něm pan poslanec Vondráček.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Já jsem velice rád, že vystoupil pan předseda Babiš. Toho si cením. Byl bych možná ještě raději, kdyby řekl něco konkrétnějšího ke své představě, jak tedy ten první pokus o sestavení vlády má promyšlen, protože nám jenom řekl, že sám neví, a to si myslím, že po pěti týdnech by stálo za to před Poslaneckou sněmovnou říci něco více k tomuto. Ale chápu, že není bod důvěra nové vlády.

Nicméně jsem také rád, že tady zazněly otázky - a mnoho z nich já mám také na srdci a budu rád, když pan poslanec Vondráček na ně odpoví. Myslím si, že to vnese do mnoha věcí více jasno, když to zazní tady, nikoliv jenom do rozhovoru vůči některým médiím. Ale musím říct, že ty otázky, které tady zaznívají, mají své opodstatnění. Protože oproti té situaci před čtyřmi lety, situacím dříve, které můžeme označit za standardní, to bylo tak, že opravdu v tu dobu ten, kdo byl pověřený sestavováním vlády, když přicházel do Sněmovny a volil se předseda Sněmovny a vedení, tak bylo jasno, kde je ta vládní koalice. A víceméně to je něco, co tady dnes nemáme, a myslím si, že to vzbuzuje mnoho oprávněných otázek.

My to nechceme prodlužovat. Za KDU-ČSL musím říct, my jsme si vědomi volebního výsledku, víme, jak to dneska dopadne, ty deklarace jsou jasné pro tu většinu pro zvolení předsedy Poslanecké sněmovny, o tom žádnou diskusi nevedeme. Nicméně tady zazněla od pana předsedy Filipa jedna zajímavá věc, kterou jsem si poznačil: Prezident republiky si nemůže dělat, co chce. No, já bych tomu býval i dříve věřil. Ale když se podívám např. na situaci okolo jmenování profesorů, tak tady pan prezident vůbec nerespektuje zákon. Bohužel zákonodárci nepředpokládali, když ten zákon psali, že tady bude nějaký prezident, který odmítne jmenovat toho kandidáta, který splní všechno, co má ze zákona splnit. To je první příklad, kdy prezident nerespektuje to, co by se mělo. Druhý příklad je jasné rozhodnutí soudu v případě pana Peroutky, novináře. Opět prezident nerespektuje to, co je zákonem dáno, garantováno, rozhodnutí nezávislého soudu. Nerespektuje ani zahraniční politiku vlády této země, vlády, která má důvěru, když hovoří o Krymu. Takže to je několik věcí, kdy mně zůstává opravdu rozum stát. A mám velké pochybnosti, jestli můžeme tady ve sněmovně říkat, že prezident republiky si nemůže dělat, co chce. To bývávalo dobrým zvykem, ale už pět let to neplatí.

Já chci, aby tato Sněmovna začala pracovat. Máme rozpočet, chci, abychom řešili eRecepty, je to problém pro lékaře, chci, abychom řešili EET, abychom se podívali na zákon o střetu zájmů, aby nám měl na podzim v komunálních volbách vůbec kdo kandidovat v této republice. To je mnoho úkolů, které před sebou máme. Takže bych byl rád, abychom začali pracovat. Jenom prosím i pro nás ostatní, kteří nejsme součástí této rodící se koalice, kdyby nám některé ty otázky byly zodpovězeny. Děkuji.

 

Předsedající Jan Hamáček: Teď tu mám dvě faktické poznámky. Pan předseda Kalousek a potom pan poslanec Filip.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Jenom jednu otázku jako reakce na to, co tady řekli mí předřečníci. Zástupci Pirátů říkali, jak je důležité, abychom se ustavili, protože je důležité, abychom co nejdříve pány poslance Babiše a Faltýnka vydali k trestnímu stíhání. Proto bych chtěl velmi poprosit pana designovaného předsedu Poslanecké sněmovny Vondráčka, zda by mohl říct, jak on se postaví při hlasování k tomuto vydávání. Já si myslím, že to je velmi důležitá informace nejenom o postoji budoucího předsedy Poslanecké sněmovny, ale i o postoji Pirátů, na čem jim doopravdy záleží.

 

Předsedající Jan Hamáček: Pan poslanec Filip.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Členové vlády, paní a pánové, já jsem tady dopoledne mluvil o tom, že by se tady nemělo lhát, v téhle Poslanecké sněmovně. Pane ministře Jurečko, nezlobte se na mě, vy nerespektujete jako ústavní činitel rozhodnutí nezávislého soudu? Co to tady vykládáte, že prezident republiky nejmenoval profesory? Soud, na který se obrátili ti dva, třetí se neobrátil, a Karlova univerzita, rozhodl, že nic neporušil. Podívejte se, mně se nemusí líbit to, nebo ono, jako se mi nelíbí některé nálezy Ústavního soudu nebo rozhodnutí Nejvyššího správního soudu či Nejvyššího soudu České republiky, ale respektuji to. Tak tady už neříkejte takovéhle věci, že on něco porušil.

A pokud jde o Krym, já si dovolím citovat. Jistě si ponecháte svůj názor, ale já na druhou stranu musím sdílet názor předsedy Asociace akreditovaných právníků pro interakci s orgány veřejné správy při Evropské unii Christiana D. de Fouloy, který řekl, že v souladu s § 10 ústavy Ukrajiny z roku 1996 mělo území Krymu samostatný právní status založený na zákonných právech národů. A v souladu s ustanovením § 10 odst. 138,2 spadá pod jurisdikci Autonomní republiky Krym též organizování a pořádání místních referend a možná témata těchto referend nejsou omezena na krymské části ústavy. - A musel bych citovat všech devět. Čili tato asociace právníků při Evropské unii jasně deklarovala, že referendum na Krymu bylo po právu podle Ústavy Ukrajiny, a jejich rozhodnutí tedy nabylo logicky právní moci, že se osamostatnili. Jestli se potom k někomu přidružili, nebo nepřidružili, bylo zase jenom jejich autonomní právo. Prosím vás, neříkejte tady věci, které jsou dávno překonané. Té demagogie dnes opravdu už bylo dost.

 

Předsedající Jan Hamáček: Fakticky pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Slibuji a dodržím, dnes již opravdu naposled. Nicméně nikdo nezpochybňuje na základě nálezu Ústavního soudu právo prezidenta republiky nejmenovat pana docenta Ošťádala profesorem. Ústavní soud řekl, že to je jeho právo. Nicméně prezident republiky tenhle svůj krok odůvodnil tím, že nemůže jmenovat profesorem pana docenta Ošťádala pro jeho kontakty se Státní bezpečností. Na druhé straně radostně deklaruje, že agenta Bureše, evidovaného v Ústavu paměti národa jako prokazatelného agenta na úrovni Aloise Jiráska, protože je tam veden minimálně ve dvanácti svazcích, klidně bude jmenovat předsedou vlády České republiky. Takže tady prostě je evidentní nekonzistence argumentace prezidenta republiky, tudíž je nevěrohodná. A dá se s tím udělat jediné, pane poslanče Ferjenčíku prostřednictvím pana předsedajícího - prostě vyměnit toho prezidenta, protože on jedná jenom v zájmu svých vlastních cílů a je mu úplně jedno, jestli argumentuje konzistentně.

 

Předsedající Jan Hamáček: Žádná další faktická poznámka tu není, takže poprosím pana poslance Vondráčka, který je zatím posledním přihlášeným do rozpravy.

 

Poslanec Radek Vondráček: Tak uvidíme, jestli zůstanu poslední. Vážené kolegyně, vážení kolegové, za toho tři čtvrtě roku, co jsem seděl na tom křesle a řídil schůzi, není horší úvod žádné řeči než "nechtěl jsem vystupovat". Takže já to říkat nebudu. Pravda je, že jsem v tom období po volbách do této schůze si ze zájmu procházel některé stenozáznamy dřívějších schůzí, a podobně jako v roce 2013 můj ctěný kolega Jan Hamáček, sedící za mnou, také měl řeč až po zvolení, tak jsem byl přesvědčený, že bych neměl vystupovat.

Ale stalo se, že Piráti objevili moji slabší stránku a slušně mě poprosili. Domluvili jsme se, že tedy vystoupím, protože mě opravdu slušně poprosili. Něco jiného je, když potom vystoupí pan předseda Stanjura, kterého si velmi vážím, ale on zkrátka vystupoval tak, jak je navyklý, že napřed mě čtyřikrát v podstatě urazí během toho příspěvku a pak klade dotazy. Tak já s dovolením odpovím jenom na ty slušné. V případě, že bych na nějaké zapomněl ze strany Pirátů, tak jim odpovím třeba ještě faktickou poznámkou.

Vás, pokud vím, nejvíc zajímal třetí pokus. A já říkám - to snad ani není odpověď Radka Vondráčka, ta odpověď leží v Ústavě a v tom, jak autoři mínili Ústavu. A předseda Poslanecké sněmovny není individuum, které si volně může nakládat s tím návrhem. Jsem pevně přesvědčený, že je to výraz parlamentarismu a že ten návrh, který předloží prezidentovi předseda Sněmovny, musí vycházet ze Sněmovny a musí mu předcházet nějaké jednání a nějaká velká pravděpodobnost, že bude složena vláda, protože je to poslední hranice před propastí předčasných voleb za určitých okolností. Dneska jsme slyšeli, že lze vykládat Ústavu i tvůrčím způsobem. Myslím si, že logické by byly předčasné volby. Slyšeli jsme také o rozpuštění Sněmovny. Než na mě přišla řada, tak ta diskuse do značné míry proběhla.

Takže určitě bych nejmenoval nikoho svévolně, žádného náhodného kolemjdoucího. A stejně jak to říkal pan předseda Babiš - kde jste přišli na tu třetí volbu? Já jsem taky pevně přesvědčený, že k něčemu takovému vůbec nedojde, a my tu diskusi věnujeme tématu hypotetickému, o kterém se rád pobavím, ale v tuto chvilku jsou priority Sněmovny trochu jiné.

Pak zazněla otázka na počet místopředsedů. V rámci bilaterálních jednání našeho vyjednávacího týmu, jehož jsem součástí, převážil počet pět. A i ve vyjádření zástupců jednotlivých klubů v rámci médií jsem zachytil, že s číslem pět nikdo nemá zásadní problém. Vyhradilo se pouze SPD, že je to nadbytečný počet. Já jsem toho názoru, že v případě, že je tu devět poslaneckých klubů, tak v případě navýšení o jednoho, což je ale číslo, které tu v minulosti běžně bylo, byli i tři, bylo i šest, ale také několikrát pět, tak si myslím, že to je pro koloběh řízení schůze vhodné číslo.

Pak jsem se měl ještě představit. Jmenuji se Radek Vondráček, je mi 43 let, nabízím svou zkušenost s řízením tohoto ctěného shromáždění v uplynulém volebním období. A přes ty nálepky, které tu zazněly, a přes to různé napadání si myslím, že přesvědčují činy. Takže ať si každý vyhodnotí, jakým způsobem jsem se choval ke svým kolegům v okamžiku, když jsem řídil schůzi, jakým způsobem jsem zastupoval Sněmovnu navenek, jakým způsobem jsem jednal po celou dobu.

Když jsem si procházel ty stenozáznamy z uplynulých let, tak většinou po zvolení každý předseda vyzdvihl nějakou prioritu nebo výzvu, co čeká Sněmovnu v nadcházejícím volebním období. Vzpomínám si, že třeba pan ministr Zaorálek, který tu je, vyzdvihl roli parlamentu, že za největší výzvu považoval vstup do Evropské unie v době, kdy zasedl na křeslo předsedy. V roce 1992 bylo největší výzvou už hrozící rozdělení Československa, České a Slovenské Federativní Republiky. Za sebe si myslím, že největší výzvou tohoto volebního období je roztříštěnost této Poslanecké sněmovny, polarizace názorů, osobní antagonismus, neschopnost vést nějakou konstruktivní debatu a vzájemný dialog. A při respektu každého z vás, protože každého z vás sem poslal volič, poslali vás sem voliči, každý z vás má právo na svůj prostor v této Sněmovně a na to, aby vystupoval, tak zároveň ty hlasy jste dostali i na to, abyste zavedli dialog a našli shodu na tom, jak nejlépe prosazovat zájmy České republiky a budoucnost České republiky.

A moje ambice v případě, že dostanu odpovídající důvěru, je být garantem férové diskuse ve Sněmovně. U tohoto mikrofonu i v předcházejícím volebním období zazněla několikrát věta Tomáše Garrigua Masaryka: Demokracie je diskuse. Těmito zdmi nekončí svět. Venku jsou lidé, dívají se na nás, jsme pod drobnohledem. A pro nás je to o to větší výzva. Jestli si vzpomenete, tak příští rok si připomeneme sto let od vzniku samostatného Československa. Citoval jsem Tomáše Garrigua Masaryka. Jsem prostě přesvědčený o tom, že Sněmovna může být místem názorového střetu, i ostřejšího, i agresivnějšího. Já jsem si zvykl. Někteří z vás si ještě budou muset zvyknout. Možná že dokážeme tu kulturu posunout a zmírnit ty střety. Takže to plně respektuji, ten střet, ale mám ambici vést Sněmovnu tak, abychom respektovali jeden druhého a abych já byl garantem férové diskuse. Po těch prvních dvou jednacích dnech si nejsem jistý, jestli to není příliš vysoká ambice v této Sněmovně. Ale slibuji vám, že udělám všechno pro to, abychom se takhle k sobě tady chovali, protože nikdo tady nemá většinu. A jedině dohodou tady dosáhnete něčeho, ničím jiným to nejde. Tak co, dokážeme to společně? Já jsem připravený takto vystupovat, tak jak teď, po celou dobu. (Poslanec Kalousek gestikuluje ze svého místa.) A ten prostor dostane i pan předseda Kalousek (s úsměvem), a on to ví, prostřednictvím předsedajícího. (Řečník odchází. Potlesk části poslanců. Řečník se vrací k mikrofonu.)

Omlouvám se, ještě tady padl dotaz na Rekonstrukci státu. Já jsem s touto skupinou velmi spolupracoval v uplynulém období, to asi víte. Podařilo se prosadit celou řadu protikorupčních opatření. Já se za to nestydím, že se s nimi stále potkávám a řešíme agendu. Pořád jsou nějaké věci, které jsme nedotáhli do konce, jako byl nominační zákon, Nejvyšší kontrolní úřad. Já osobně mám zájem, abychom řešili otázku whistleblowingu. Určitě je možná na čase vzhledem k tomu, že stále se objevují různé spekulace na téma, že nějaké finanční skupiny tady ovlivňují legislativní proces, tak aspoň nějaká základní pravidla lobbingu. Jsem připravený na diskusi o zákonu o státním zastupitelství, případně novelizací vůči přijetí nového trestního řádu, protože to je jedna z věcí, kterou nám skupina států GRECO stále vyčítá. Poprvé za celou dobu, co nás GRECO snad hodnotilo, jsme měli příznivější hodnocení, nebylo čistě negativní. My to neděláme pro to, jak nás hodnotí nějaká skupina GRECO, ale zkrátka politika je někdy i o symbolech a opravdu boj s korupcí nekončí nikdy. Přesvědčil jsem se o tom i ve Spojených státech, kdy jsem navštívil tři státy a každý stát se předháněl v tom, kdo má největší korupci a koho tam zavřeli. Ve státě New York zavřeli například předsedu Senátu. A zrovna jsme to tam řešili s těmi státními zástupci. Takže korupce je nikdy nekončící boj. Já souhlasím s některými tezemi Rekonstrukce státu a už jsme se dohodli, že bych byl rád účasten tohoto procesu.

Co se týče samotného zařazování bodů, tak bych chtěl upozornit, že body zařazuje organizační výbor. Já nezastírám, že fakticky předseda může mít a měl by mít vliv na těch materiálech. A já bych se chtěl aktivně podílet na tvorbě každodenního programu Poslanecké sněmovny. Jestli jste se seznámili s programem hnutí ANO, tak tam máme výslovně uvedeno, že dáme prostor i opozičním návrhům, protože je nás tady devět. A protože ani vlastně opozice není jedna opozice, ale několik opozicí, tak to bude obrovská práce, ale zkrátka my se budeme vždycky muset potkat, stanovit si priority opozice, stanovit si priority většiny i případně vládnoucí menšiny, což zase už tady sklouzávám ke spekulacím, které nám tady podsouvá někdo jiný.

Zkrátka a dobře parlament je diskuse, já to takhle cítím. Je to všechno, co vám k tomu můžu říct.

 

Předsedající Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Bartoš stáhl? (Poslanec Bartoš hovoří z lavice: Moje otázka byla na pořadí.) Ale stáhl jste faktickou poznámku, to je důležité.

Pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, promiňte, máme s panem předsedou Babišem jednu věc společnou - občas se nám nepodaří dodržet svůj slib. Já jsem slíbil, že už nikdy nevystoupím dnes, bohužel to porušuji. Porušuji to proto, že pan předseda Vondráček neodpověděl na ten naléhavý dotaz, který jsem položil - jak bude hlasovat v případě vydání poslanců Faltýnka a Babiše k trestním stíhání. Myslím si, že pro každého z nás je to důležitá informace, možná nejvíc důležitá pro Piráty, ale i voliče, kteří chtějí co nejdříve dostat Faltýnka a Babiše před soud.

Takže pane poslanče Vondráčku prostřednictvím pana předsedajícího, kdybyste nám mohl říct, jaký k tomu budete mít postoj a jak se při tom hlasování zachováte. Každý z nás se bude chovat podle svého vědomí a svědomí, ale od svého předsedy bychom tohle měli přece jenom vědět dopředu. Děkuji vám.

 

Předsedající Jan Hamáček: Žádné další přihlášky do rozpravy nemám. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím.

Mám za to, že nám, pane předsedo volební komise, nic nebrání v tom, abychom pokročili k samotnému volebnímu aktu. Ptám se, jestli chcete ještě něco Sněmovně sdělit, nebo jestli už mám rovnou říci ty lhůty.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Já v tuto chvíli nemám co sdělit v rámci prostoru, který mám k dispozici, pouze časové lhůty, na kterých jsme se předběžně, pane předsedající, domlouvali. Takže vás poprosím o přerušení tohoto bodu k provedení tajné volby. Technicky je ve Státních aktech vše připraveno a prosím vás tedy, abyste zopakoval ty časové lhůty.

 

Předsedající Jan Hamáček: Vydávání hlasovacích lístků bude zahájeno bezprostředně po přerušení našeho jednání a bude trvat 20 minut. Poté ponecháme dalších 20 minut volební komisi na zpracování výsledků tajného hlasování, což znamená, že se tady sejdeme v 16.55 hodin.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Já bych možná ten čas zaokrouhlil, to znamená do 16 hodin a 35 minut budeme vydávat volební lístky.

 

Předsedající Jan Hamáček: Takže výdej lístků končí v 16.35 hodin, pak to komise spočítá a my se tady v 16.55 hodin znovu sejdeme. Přerušuji jednání pro konání volby předsedy Poslanecké sněmovny.

 

(Jednání přerušeno v 16.14 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 16.55 hodin.)

 

Předsedající Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, prosím zaujměte svá místa v jednacím sále. Ještě vás seznámím s omluvou pana poslance Vyzuly. Ten se omlouvá od 17 hodin do konce jednacího dne z rodinných důvodů.

Prosím pana předsedu volební komise, aby nás seznámil s výsledkem prvního kola volby předsedy Poslanecké sněmovny.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Kolegyně, kolegové, dobrý večer. Ta zpráva - samozřejmě jsme ani neměli ambici ji utajovat, takže už ji asi víte. Bleskově proběhla před malou chvílí v médiích. Přesto vás teď rád a se ctí jménem volební komise oficiálně seznámím s celým výsledkem té volby, první volby předsedy Poslanecké sněmovny v tomto volebním období. Konstatuji, že bylo vydáno 197 hlasovacích lístků, bylo odevzdáno 151 platných i neplatných hlasovacích lístků a počet neodevzdaných hlasovacích lístků byl 46. Z toho čísla odevzdaných lístků 197 plyne kvorum nutné pro zvolení kandidáta. Bylo to číslo 99. A mohu uzavřít. Pro Radka Vondráčka bylo odevzdáno 135 hlasů a Radek Vondráček se stává předsedou této Poslanecké sněmovny. Já mu blahopřeji. (Potlesk napříč sálem. Poslanci sedí v lavicích podle abecedního pořádku.)

 

Předsedající Jan Hamáček: Děkuji, pane předsedo volební komise. Já bych chtěl pogratulovat nově zvolenému předsedovi Poslanecké sněmovny. (O slovo se hlásí poslanec Kalousek.) Jestli pan předseda Kalousek dovolí, on mě požádal o to, aby mohl vystoupit, tak mu udělím slovo. Prosím.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, vážení hosté, já už budu velice stručný. Se svým projevem jsem už neplánovaně vystoupil.

Úvod toho projevu je velice snadný, logický a pro mě příjemný. Chtěl bych pro začátek moc a upřímně poděkovat svému předchůdci na křesle předsedy Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi za veškerou jeho práci, kterou vykonal pro tuto Sněmovnu ve vedení, a myslím, že si to zaslouží potlesk. (Silný potlesk napříč sálem. Poslanec Hamáček: Děkuji a moc si toho vážím.)

Měl jsem tu čest s panem Hamáčkem tady tři čtvrtě roku spolupracovat z pozice prvního místopředsedy. Podle mého názoru to byl výborný předseda Poslanecké sněmovny a já bych rád na tuto spolupráci navázal a chtěl bych pokračovat kontinuálně v tom, v čem vynikal pan předseda. Rád bych navázal na všechny mezinárodní i vnitrostátní vztahy, které se tu vybudovaly. Myslím, že je velkým přínosem pro celou Sněmovnu, že tady ta kontinuita bude, protože ne vždy tomu tak bylo, že vedení nové pokračovalo kontinuálně po tom předchozím.

Potom bych samozřejmě chtěl poděkovat všem poslancům, kteří se aktivně zúčastnili voleb. Těm 135 bych si dovolil poděkovat o trošku víc. Ale samozřejmě si velice vážím té důvěry, která mi byla dána, a už jsem to možná tady zmínil v tom předcházejícím projevu, vážím si jí stejně jako důvěry voličů ve Zlínském kraji, kteří mě už podruhé poslali do téhle Sněmovny. Udělám všechno, abych tu důvěru nezklamal, a na tomhle místě slibuji jak těmto voličům, ale i voličům, kteří mě nevolili, i těm poslancům, kteří mě nevolili, že udělám všechno pro to, abych byl reprezentantem a předsedou všech.

A jak už jsem tady mluvil o tom respektu - já se nebudu opakovat. Jsem velkým obdivovatelem britského parlamentu a myslím si, že britský parlamentarismus je základním vzorem veškerého parlamentarismu, a vždycky jsem obdivoval postavení spíkra v dolní komoře, protože požívá zásadní vážnosti a respektu. A mimo jiné je podmínkou, než se stanete spíkrem, že položíte na stůl svoji stranickou legitimaci. Tak tak daleko ještě nejsme, to doufám po mně nebudete chtít, to si ještě musí sednout možná dalších sto let, ale udělám všechno pro to, abych se tomu svému ideálu britského spíkra pokud možno co nejvíc přiblížil.

Už jsem říkal, že velkou výzvou této Sněmovny je, abychom tady našli nějakou společnou řeč, a že jsem si četl ty historické stenozáznamy, stenoprotokoly. A mám pro vás takovou - a to mám připravené - takovou zajímavou historickou paralelu. Je to 25 let, kdy byla stanovena Česká národní rada a byl zvolen Milan Uhde. Ta Sněmovna - hádejte, kolik tam bylo subjektů, kolik tam bylo stran? Devět. Devět, jako máme teď. A já si s dovolením půjčím slova pana kolegy, kterého si nesmírně vážím a který je v mnohém lepším mistrem slova než já. Je to dramatik a jeho projevy měly vždycky vysokou kvalitu.

Milan Uhde řekl 20. června 1992: "Hlasování ukázalo, že Sněmovna je takříkajíc polarizována. Rád bych k tomu řekl několik slov, několik optimistických slov. Neviděl bych do budoucnosti obraz této Sněmovny jako útvaru polarizovaného do nesmiřitelných poloh. Raději bych mluvil o příměru klenby, která se také klene od protilehlého bodu k druhému, ale je souvislá a drží pohromadě. Říká se, že klenba je tím pevnější, čím větší tíha na ní spočine. Přál bych tedy nám všem, kteří jsme se stali členy tohoto parlamentu, abychom byli pohromadě takovou klenbou. Klenbou, kde všechny stavební prvky nesměřují stejně, ale souvisejí. Tíha, kterou cítíme, ať nám pomůže dát odpověď, za kterou bychom se nikdy nemuseli stydět."

Já myslím, že po těch pětadvaceti letech to docela sedí, že? Takže vážené kolegyně, vážení kolegové, ještě jednou vám děkuji za to, že jste mě tak pozorně vyslechli. Půjdu si vyzvednout poštu. Myslím, že tam na mě něco čeká.

(Smích a potlesk napříč sálem. Nový předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček přistupuje ke stolku předsedajícího a přebírá řízení schůze od Jana Hamáčka.)

Já s dovolením ukončím bod 9. Pan kolega ho neukončil.

A s přednostním právem pan předseda Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Za klub TOP 09 bych vám chtěl, pane předsedo, popřát hodně sil do této náročné funkce a ujistit vás, že jakkoliv jsme vás nevolili, což jsme říkali, tak jsme kdykoliv připraveni k diskusím o konstruktivním výstupu této Poslanecké sněmovny.

Chtěl bych rovněž podotknout, že vaší volbou byl otevřen průchod projektu vlády bez důvěry a bez kontroly Poslaneckou sněmovnou. Chtěl bych se vrátit k projevu pana poslance Michálka, který u volby předsedy mandátového a imunitního výboru řekl, že teď se to obnaží. Teď se ukáže, kdo je to vládní koalice. Ono se to neukázalo u volby předsedy mandátového a imunitního výboru. Ono se to ukázalo teď, při volbě předsedy Poslanecké sněmovny.

A k těm 115 hlasům. Hnutí ANO, SPD a komunistů plně respektuji, se přidaly také hlasy Pirátů. Plně respektuji. Jenom chci, aby voliči věděli, že toto uskupení je odpovědné za vládu Andreje Babiše bez důvěry, která nám bude možná vládnout mnoho a mnoho měsíců. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. S přednostním právem pan předseda Kováčik. A mám tu... hlásí se tady faktická poznámka pana Michálka. Upozorňuji, že nemáme otevřený bod. Takže jedině přednostní právo. Využije. Dobře. Takže po panu předsedovi Kováčikovi. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedo, dovolte i mně, abych vám předal blahopřání a na rozdíl od pana Kalouska vyjádřil názor, že vaší volbou se neotevřel žádný průchod žádnému podivnému projektu nebo čehokoliv jinému. Vaší volbou, věřme, se otevřelo to, že Poslanecká sněmovna může začít plnit svoji roli, kterou z Ústavy a ze zákona má dánu.

Poslanecký klub KSČM je připraven na této roli spolupracovat. Je připraven diskutovat. Je připraven prosazovat volební program Komunistické strany Čech a Moravy a je připraven spolupracovat na všech zásadních věcech, které zde určitě po dobu, věřme, celých čtyř let přijdou. Nic víc, nic méně. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji, pane předsedo. Nyní pan předseda Michálek.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Jenom krátce. Tím, že to budeme opakovat několikrát, tak tím se to nestane pravdou, pane Kalousku. My jsme řekli už... (Předsedající: Mým prostřednictvím. Děkuji.) My jsme to už řekli před několika týdny. Takže nic se tady neobnažilo. My jsme před několika týdny řekli, že jediná schůdná cesta k ustavení této Poslanecké sněmovny a začátku fungování legitimní demokratické parlamentní práce je toto pouze jediná varianta, která je schůdná. Takže to platí. A my se těšíme na další spolupráci i v té protikorupční agendě, jak tady poměrně jasně zaznělo. Myslím si, že i z dob vašeho vládnutí jsou tady poměrně velké resty. Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé části sálu. Poslanci sedí v lavicích v abecedním pořadí.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan předseda si přeje reagovat. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Budu opravdu jenom stručný. Pane předsedo Michálku, představte si, že prší. (Předsedající: Opět mým prostřednictvím.) Že objektivně prší vaším prostřednictvím, pane předsedo, si představte, že prší. (Smích a pobavení v sále.)

Ono opravdu prší. My říkáme, že prší. Přicházíte vy a říkáte: To, že budete tvrdit, že prší, ještě neznamená, že prší. To je tak asi vaše argumentace. To je úplně všechno. Ono skutečně prší. V tuhle chvíli je odstartován projekt jednobarevné vlády bez důvěry, bez kontroly Poslaneckou sněmovnou. Vy jste k tomu zásadním způsobem přispěli. Já to prosím pěkně respektuji. Měli jste své motivy. A jsem daleko od toho, abych se snažil formulovat motivy pirátské strany. Ale vy jste teď v tuhle chvíli součástí uskupení, které umožňuje menšinové vládě vládnout libovolně dlouho bez důvěry na základě dohody pánů Babiše a Zemana. Bude to trvat přesně tak dlouho, jak se panu Babišovi podaří získat důvěru pro jeho vládu. Pak tu odpovědnost transparentně ponesou ti, kteří mu tu důvěru umožní získat. Ale do té doby vy jste odpovědní. Jestli zítra, pozítří, za týden, za měsíc vláda Andreje Babiše udělá dramatické změny ve zpravodajských službách, v bezpečnostních složkách, ve státním zastupitelství, v čemkoliv, tak Piráti budou odpovědní, protože tomu otevřeli dveře.

Já jenom chci, abychom se na tomhle domluvili. Plně to respektuji. Je to vaše rozhodnutí. S plnou politickou odpovědností jste se takhle rozhodli. Ale také tu odpovědnost ponesete. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane předsedo. Už se nikdo nepřihlásil s přednostním právem.

Dámy a pánové, já nyní přeruším naše jednání, a to na 60 minut. Během této doby je nutné, abych jako nově zvolený předseda podepsal poslanecké průkazy a provedl nějaké další administrativní úkony. Naše poslanecké průkazy budou posléze vydávány u prezence v předsálí. Čas bude upřesněn v momentě, kdy budou zpracovány pracovníky Kanceláře.

Takže já pro tuto chvilku přerušuji do 18.10. Vyhlašuji přestávku do 18.10. Prosím? S přednostním právem pan Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já mám jednoduchou otázku, pane předsedo. Před sebou máme dnes jenom jeden bod, který je podle mě poměrně rychlý, a my teď budeme 60 minut čekat na to, abychom pak za 120 vteřin vyřešili bod číslo 10. Já myslím, že bod číslo 10 můžeme řešit i bez poslaneckých průkazů. Já tomu úplně nerozumím, protože až stanovíme počet místopředsedů, tak pak bude přerušena schůze do pátku. Nerozumím tomu, co tady hodinu budeme dělat, abychom tady pak jednali dvě minuty. Děkuji za vysvětlení.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já jsem měl úplně stejný pocit v roce 2013. Mám za to, že tento postup je už v podstatě zvyklostí, ale mohli bychom o tom dát hlasovat suveréna - Sněmovnu. Záleží na vás, jak spěcháte na poslanecké průkazy. To se týká převzetí funkce, nejedná se o průkazy, takový detail, jako jsou klíče od korunovačních klenotů a podobně. Já si myslím, že ideální by bylo, kdyby se předsedové klubů tady ke mně dostavili, abychom se domluvili. Dám pětiminutovou přestávku a pojďme se nějak rozumně domluvit. Ano?

Ještě... (K mikrofonu přistupuje poslankyně Černochová.) Já nemám otevřený bod, paní poslankyně. Vy nemáte přednostní právo, je mi to hrozně moc líto.

 

Poslankyně Jana Černochová: Já jsem chtěla zefektivnit práci Sněmovny.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: To já také.

 

Poslankyně Jana Černochová: Jestli by bylo možné třeba, kdyby se v tom mezičase po volbě počtu místopředsedů mohl sejít volební výbor a vyhlásit lhůtu na počet místopředsedů.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: To je v plánu. Stačí nám čtyři minuty, do 17.15. Pojďte prosím, předsedové, ke mně. (Poslanec Kolovratník svolává do místnosti u klavíru volební komisi.)

 

(Jednání přerušeno od 17.11 do 17.16 hodin.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já vás poprosím, abyste zaujali svá místa. V praxi jsme si ověřili, že beze mě to nezačne, protože zatím jsem tu sám a nemám žádné místopředsedy.

Jenom vás informuji, že v místnosti u klavíru se teď zřejmě konzultuje další postup volební komise. Pan předseda Kolovratník mě poprosil ještě o nějakou rezervu, takže já přerušuji do 17.20, to už by snad mohlo stačit.

 

(Jednání přerušeno v 17.17 hodin.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Dámy a pánové, otevírám další bod, kterým je bod číslo

Aktualizováno 7. 11. 2021 v 16:49.