Úterý 12. prosince 2017, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Radek Vondráček)
24.
Zpráva o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2017
/sněmovní tisk 4/ - prvé čtení
V tuto chvíli uvítám prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu pana Miloslava Kalu, jestliže je někde v doslechu. Nevidím ho. V tom případě budu pokračovat.
Zprávu jste obdrželi jako sněmovní tisk číslo 4 a stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu jako sněmovní tisk 4/1. Tento materiál uvede pan ministr financí Ivan Pilný. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. Já vás všechny poprosím, abyste se usadili na svých místech, máte-li něco k vyřizování, abyste přenesli své rozhovory do předsálí, aby pan ministr mohl přednést svou zprávu. Děkuji všem kolegům, včetně těch u stolku ministrů, děkuji, paní kolegyně. Poprosím o klid.
Jestli už to zvládnete, pane ministře, máte slovo.
Ministr financí ČR Ivan Pilný Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, už jsem se tady minule s dojetím s vámi loučil, ale nicméně s potěšením konstatuji, že vás mohu zastihnout ještě jednou v plné práci, a to se zprávou o plnění státního rozpočtu České republiky, bohužel za první pololetí 2017.
Dovolte mi tedy, abych stručně uvedl hlavní výsledky plnění státního rozpočtu České republiky za první pololetí 2017. Vzhledem k časovému posunu projednání zprávy o plnění státního rozpočtu za toto pololetí v plénu Poslanecké sněmovny a ztrátě její aktuálnosti zmíním pololetní údaje o plnění rozpočtu pouze informativně s tím, že současně sdělím i několik vět o výsledcích hospodaření státního rozpočtu za poslední ucelený měsíc, tj. leden až listopad 2017.
Tedy hlavní rozpočtové ukazatele ke konci června 2017. K 30. červnu 2017 vykázalo hospodaření státního rozpočtu přebytek 4,6 mld., což byl proti stejnému období roku 2016 přebytek nižší o 36 mld. Na meziroční srovnání působily negativně zejména toky prostředků z Evropské unie a finančních nástrojů, hlavně na příjmové straně. Prostředky přijaté z rozpočtu EU a z FM byly v prvním pololetí 2017 meziročně nižší o 68,9 mld. Na vysokou srovnávací základnu roku 2016 mělo vliv to, že především v první polovině roku 2016 byly propláceny relativně vysoké objemy prostředků z Evropské unie, které souvisely s výdaji spjatými s programovým obdobím 2007 až 2013 a předfinancovanými ze státního rozpočtu v předchozích letech. Hospodaření státního rozpočtu očištěné na příjmové i výdajové straně o prostředky z rozpočtu EU a FM by skončilo schodkem ve výši 13,2 mld. Ve stejném období roku 2016 by takto očištěný výsledek představoval schodek ve výši 30,8 mld.
Celkové skutečné příjmy za pololetí 2017 dosáhly 634,5 mld. korun, což bylo o 20,9 mld. korun, to je o 3,2 % méně než v pololetí 2016. Rozpočet po změnách počítá s jejich poklesem o 2,5 % proti skutečnosti 2016. Meziroční pokles celkových příjmů nejvíce ovlivnily příjmy s rozpočty (z rozpočtů?) EU, FM nižší o 68,9 mld., zatímco příjmy z daní a poplatků a příjmy pojistného na sociální zabezpečení se zvýšily o 27,3 mld., resp. o 16,8 mld. Snížení příjmů z EU a FM souvisí zejména s vysokou skutečností roku 2016, kdy v první polovině roku docházelo k refundacím velkých objemů prostředků, které se vztahovaly ještě k programovému období 2007 až 2013. V prvním pololetí 2016 to představovalo 93,2 mld., v pololetí 2017 už jenom 2,6 mld.
Celkové skutečné výdaje za pololetí 2017 dosáhly 629,9 mld., což bylo o 15,1 mld., to je o 2,5 % více než v pololetí 2016. Rozpočet po změnách počítá s jejich nárůstem o 7,4 % proti skutečnosti 2016. K meziročnímu růstu došlo u běžných výdajů o 34 mld. korun, u kapitálových výdajů byl vykázán pokles o 18,9 mld. korun. Z běžných výdajů nejvíce vzrostly sociální dávky, o 11,1 mld., neinvestiční transfery rozpočtů územní úrovně o 7,1 mld., podnikatelským subjektům o 5,8 mld., příspěvkovým a podobným organizacím o 4,6 mld. a odvody do rozpočtu EU o 3,1 mld. Naopak meziročně nižší byly především transfery státním fondům o 5,5 mld. a úrokové výdaje kapitoly státní dluh o 4,6 mld. korun.
U kapitálových výdajů nejvíce klesly investiční transfery rozpočtům územní úrovně o 13,2 mld. a podnikatelským subjektům o 6,6 mld. Meziroční pokles výrazně ovlivnila skutečnost, že v prvním polovině roku 2016 se ještě poměrně výrazně čerpaly kapitálové výdaje v rámci programového období 2007 až 2013, zatímco v roce 2017 probíhá financování společných programů EU a České republiky již prakticky jen prostřednictvím operačních programů z období 2014 až 2020. Napříč výdajovými položkami kapitálové i běžné výdaje se projevuje v roce 2017 meziročně nižší čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů o 9,4 mld., 37 mld. korun proti 47,1 mld. korun v prvním pololetí roku 2016.
A teď trošku zajímavější čísla, možná, to jsou výsledky státního rozpočtu za poslední ucelený měsíc, to je leden až listopad 2017.
Při celkových příjmech 1 bil. 141,8 mld. a celkových výdajích v objemu 1 bil. 153,4 mld. skončilo hospodaření státního rozpočtu ke konci listopadu schodkem 11,6 mld. při rozpočtovaném schodku 60 mld. Tento výsledek odráží plnění celkových příjmů na 91,3 % rozpočtu, ve stejném období roku 2016 to bylo 97,1 %, při meziročním poklesu o 6,5 mld., to je o 0,6 %, a čerpání celkových výdajů ve výši 88 % rozpočtu. Ve stejném období roku 2016 to bylo 87,2 % a jejich meziroční nárůst o 60,6 mld., to je o 5,5 %. Saldo státního rozpočtu ke konci listopadu 2017 ve výši 11, 6 mld. bylo o 67,1 mld. korun horší než výsledek dosažený za 11 měsíců v roce 2016. Přebytek 55,5 mld. K tomuto výsledku přispěly obdobně jako v předchozích měsících především nižší prostředky přijaté z rozpočtu EU a z FM při růstu daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení, a na výdajové straně vyšší čerpání sociálních dávek a vyšší neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně, zejména vlivem vyšších platů ve školství při nižším čerpání kapitálových výdajů.
Údaje a informace za celý rok 2017 včetně výsledků dalších složek veřejných rozpočtů budou obsaženy v návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2017, který bude Poslanecké sněmovně předložen v zákonem stanoveném rozsahu a termínu do konce dubna 2018.
Tolik k výsledkům hospodaření státního rozpočtu za pololetí a ke konci listopadu 2017. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře. Zprávu projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 4/2. A já poprosím, aby se slova ujala paní zpravodajka rozpočtového výboru poslankyně Miloslava Vostrá, informovala nás o jednání výboru a přednesla návrh usnesení Poslanecké sněmovny.
Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji za slovo. Pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, rozpočtový výbor se na svém jednání zabýval plněním státního rozpočtu, nicméně už tady bylo řečeno, že jsou to čísla, která jsou k 30. 6., takže už jsme někde dál. Ta aktuální čísla možná znáte z médií, i tady pan ministr udělal srovnání s rokem 2016.
Po rozpravě rozpočtový výbor přijal následující usnesení, se kterým vás nyní seznámím. Je to usnesení rozpočtového výboru z 3. schůze ze dne 6. prosince 2017 ke zprávě o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2017, sněmovní tisk 4.
Po úvodním slově náměstka ministra financí pana Paveleka, zpravodajské zprávě poslankyně Vostré a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu I. bere na vědomí Zprávu o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2017; II. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu bere zprávu o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2017 na vědomí." III. Zmocňující ustanovení.
Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní zpravodajko. Stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu projednal kontrolní výbor, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 4/3. A já poprosím, aby nás o jednání kontrolního výboru informoval zpravodaj pan poslanec Roman Kubíček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Přednesu usnesení kontrolního výboru z 2. schůze ze dne 7. prosince roku 2017 ke stanovisku Nejvyššího kontrolního úřadu ke zprávě o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí roku 2017, sněmovní tisk 4/1.
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním výkladu člena Nejvyššího kontrolního úřadu Jiřího Adámka, stanovisku náměstka ministra financí Petra Paveleka a zpravodajské zprávě poslance Romana Kubíčka a po rozpravě I. bere na vědomí stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu ke Zprávě o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí roku 2017; II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a ministra financí.
Děkuji za slovo.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a zahajuji všeobecnou rozpravu, do které v tuto chvilku registruji jednu přihlášku, a to pana poslance Vojtěcha Munzara, kterému tímto dávám slovo. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, vážená vládo, vážený pane ministře, zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu třeba na rozdíl od návrhu rozpočtu, který tady na této schůzi také projednáváme, nám dává určitý ucelený a objektivní pohled a přehled, jak to vy padá se skutečným hospodařením našeho státu. A chtěl bych tady zmínit dvě věci, které jsou podle mě podstatné a budou podstatné při pátečním rozhodování ve druhém čtení státního rozpočtu a při třetím čtení.
Já si dovolím odcitovat jednu položku ze zprávy NKÚ: "Schválený rozpočet kapitálových výdajů byl vyčerpán pouze z necelých 20 %." Nejvyšší kontrolní úřad dokonce zmiňuje ve své zprávě, že se pravděpodobně nestihne do konce roku vyčerpat minimálně třetina z plánovaných kapitálových výdajů. Já bych chtěl jenom potvrdit, že zástupci Ministerstva financí na jednání kontrolního výboru tuto věc potvrdili. Takže já se domnívám, že naopak stát by měl peníze v době ekonomického růstu investovat a ne investice zanedbávat, což ukazuje tato zpráva o hospodaření.
Druhá věc, kterou chci zmínit, je dluh. Sám NKÚ popisuje, že zásadním problémem zůstává, že v době růstu ekonomiky a minimální nezaměstnanosti vláda nedokáže sestavit alespoň vyrovnaný rozpočet, v lepším případě přebytkový. To je přímá citace. A to představitelé ODS říkají dlouhodobě a naposledy při projednávání zde na tomto plénu při prvním čtení rozpočtu. Já bych chtěl jenom zdůraznit, dámy a pánové, abyste na to mysleli při projednávání rozpočtu. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu poslanci Kubíčkovi. Přeji dobré odpoledne. Máme někoho ještě do všeobecné rozpravy? Nemáme nikoho do všeobecné rozpravy, takže končím všeobecnou rozpravu. Má někdo závěrečné slovo? Nemá závěrečné slovo. Přistoupíme k rozpravě podrobné. Máme, takže paní poslankyně Vostrá. Prosím.
Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji za slovo. Já jenom v podrobné rozpravě bych se chtěla přihlásit k návrhu usnesení, které jsem tady již přečetla. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji paní poslankyni Vostré. Máme někoho ještě dalšího do podrobné rozpravy? Nemáme nikoho do podrobné rozpravy, končím podrobnou rozpravu. Závěrečné slovo? Nemáme.
Takže hlasování o návrhu usnesení, tak jak bylo předloženo. Budeme hlasovat.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro usnesení? Kdo je proti?
V hlasování číslo 22 přihlášeno 180 poslanců, pro 108 poslanců, proti žádný, zdrželo se 72 poslanců. Výsledek: přijato. Končím tento bod.
Dalším bodem je
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.