Úterý 23. ledna 2018, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Radek Vondráček)

3.
Vládní návrh zákona o podmínkách využívání genetických zdrojů
podle Nagojského protokolu
/sněmovní tisk 15/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Já jsem si teď přečetl (dívá se pod sebe na stupínek), že to je stupínek vlastně sportovní, že by se tady dalo i nějak trénovat. Já to ale zkusím bez něj, byť by mi to určitě prospělo.

Dovoluji si jen upozornit, že vláda předkládá Parlamentu návrh zákona o podmínkách využívání genetických zdrojů podle tzv. Nagojského protokolu. Jde vlastně o druhé předložení tohoto návrhu zákona Poslanecké sněmovně, protože identický návrh byl projednáván již v uplynulém volebním období jako sněmovní tisk 847. Bohužel proces jeho projednávání nemohl být dokončen a byl pouze projednán v květnu minulého roku garančním výborem pro životní prostředí.

Dovolte mi jenom krátce zopakovat důvody předložení. Návrh zákona o podmínkách využívání genetických zdrojů podle Nagojského protokolu byl zpracován za účelem zajištění adaptace právního řádu České republiky na přímo použitelnou legislativu Evropské unie navazující na mezinárodní pravidla o přístupu ke genetickým zdrojům a jejich využívání. Konkrétně se jedná o nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 511/2014 ze dne 16. dubna 2014 a k němu vydané prováděcí nařízení Komise 2015/1866.

Návrhem zákona se upřesňuje způsob, jakým mají tuzemští držitelé sbírek genetických zdrojů a uživatelé genetických zdrojů plnit povinnosti, které jim v souvislosti se zařazení sbírky do registru Evropské unie, resp. s využíváním genetických zdrojů ukládá nařízení, a stanoví kompetence Ministerstva životního prostředí a České inspekce životního prostředí v oblasti dodržování podmínek pro využívání genetických zdrojů, přístupu k nim a sdílení přínosů plynoucí z jejich využívání a také vytváří systém opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole využívání genetických zdrojů a rovněž sankcí za porušení povinností s tímto využíváním spojených. Cílem návrhu zákona je regulace využívání genetických zdrojů a přístupu k nim jako celek a má přispět k ochraně a zachování genetických zdrojů tzv. in situ, tzn. v místě jejich přirozeného výskytu, a jejich využívání udržitelným způsobem, a přínosy, které z využívání genetických zdrojů jejich uživatelům plynou, mají být spravedlivě a rovnocenně sdíleny s místními společenstvy, která v ochraně a využívání genetických zdrojů a biologické rozmanitosti zastávají klíčovou úlohu.

Protože se objevila otázka vlastně i při projednávání, co to takové genetické zdroje jsou, a ono to vždycky vyvolává takové tajemno, zda se náhodou nejedná o nějaké genové manipulace, tak já bych chtěl jenom říct, aby bylo úplně jasné, protože známe, že pak jsou otázky, co to je biomasa, a odpovídá se na to hůře, že genetické zdroje představují jakýkoli genetický materiál rostlinného, živočišného, mikrobiálního či jiného původu, který obsahuje funkční jednotky dědičnosti a který má skutečnou nebo potenciální hodnotu pro nějaké budoucí využití. Například může jít o rostlinu nebo její část, z níž je možné extrahovat látku, která bude následně využita k výzkumu a vývoji, typicky např. nového kosmetického přípravku, nebo genetickým zdrojem může být také jedinec živočicha využívaného v plemenářských programech. Genetickým zdrojem ale mohou být také houby, řasy a další. A sbírka je potom soubor získaných vzorků genetických zdrojů a souvisejících informací a mohou to představovat třeba genobanky, sbírky mohou mít výzkumné ústavy, přírodopisná muzea, ale i soukromé laboratoře nebo sbírky, případně botanické nebo zoologické zahrady.

Jak už tady bylo řečeno, byť vím, že se asi ozve protest proti tomuto návrhu právě vzhledem k tomu, že se jedná o přímou aplikaci, resp. přímo adaptační povaze návrhu, a také že Evropská komise momentálně velmi zvažuje, že tzv. EU Pilot, který na tom momentálně je, posune do fáze infrigmentové řízení, tak jsem chtěl požádat o projednání, resp. vyslovení souhlasu již v prvním čtení podle § 90. Pokud by tento návrh nebyl přijat, tak potom bych si dovolil předložit návrh na zkrácení lhůty na projednání ve výborech o 30 dní, tedy na 30 dní. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane ministře. Nyní přečtu omluvu pana poslance Lubomíra Volného v termínu od 23. od 15.30 do 24. po celý den z důvodů pracovních.

Nyní by se měla ujmout slova paní zpravodajka původně určená pro prvé čtení, paní poslankyně Dana Balcarová, ta je však řádně omluvena ze zdravotních důvodů. Za omluvenou zpravodajku se své role může ujmout náhradní zpravodaj pan poslanec Bohuslav Sobotka, nicméně jedná se o první čtení a my se se změnou osoby zpravodaje musíme vypořádat hlasováním.

 

Já tedy zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro změnu zpravodaje pro prvé čtení a aby byl zpravodajem pan poslanec Bohuslav Sobotka. Kdo je proti?

Jedná se o hlasování číslo 36. Přihlášeno je 177 poslanců, pro 135, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

 

Poprosím pana zpravodaje, aby se ujal slova.

 

Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážná vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, mohu velmi stručně navázat na to, co zde již řekl zástupce předkladatele. Navrhovaná právní úprava zajišťuje adaptaci právního řádu České republiky na přímo použitelné předpisy Evropské unie. Návrh stanoví působnost příslušných orgánů, které jsou odpovědny za implementaci těchto nařízení, a také stanoví pravidla pro kontrolu dodržování povinností, které jsou těmito nařízeními uloženy. Jde tedy o regulaci využívání genetických zdrojů a tradičních znalostí, které s nimi souvisí, včetně sdílení přínosu z jejich využívání.

Jak už zde zaznělo a je tedy součástí tohoto tisku, vláda předložila tento návrh Sněmovně 30. listopadu loňského roku. Bylo navrženo, aby Sněmovna vyjádřila souhlas už v prvním čtení podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli eviduji dvě přihlášky. Jako první je přihlášen pan poslanec Vácha, kterému tímto dávám slovo.

 

Poslanec František Vácha: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vážená vládo, pane ministře. Předem bych chtěl vznést veto jménem tří klubů, klubu TOP 09, ODS a Pirátů, proti projednávání podle § 90 odst. 2 jednacího řádu. Shrnul bych několik věcí, několik důvodů, argumentů, které mám proti projednávání podle § 90. Ještě než začnu - mně ta příprava nebo vůbec důvodová zpráva toho zákona připadá trošku odbytá, protože třeba už v první větě, kde se píše, že v současné době není problematika využívání genetických zdrojů v rámci právního řádu regulovaná, tak to není pravda, protože máme zákon 148 o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin. Takže já vím, že to jsou možná takové zbytečné věci, ale přejděme k cíli zákona.

Cílem zákona je nastavit pravidla pro zařazování - a teď schválně použiji slovo "jakýchsi" - sbírek genetického materiálu do evropského registru. Neříká se však, koho a čeho se to týká. Ono se to totiž neříká ani v tom nařízení Evropského parlamentu 511. Jaké sbírky tomu budou podléhat, jaké ne. Jestli nebo co plyne z toho, že ta sbírka do toho registru bude zařazena a nebude zařazena.

A s tím souvisí dobrovolnost. V důvodové zprávě se říká, a teď budu citovat: Povinnosti vyplývající z rozhodnutí veřejné či soukromé sbírky genetických zdrojů o přistoupení k dobrovolnému opatření zápisu do registru sbírek spravovaného komisí atd. atd. To znamená, vy přicházíte se zákonem, který majitelům sbírek dobrovolně umožňuje přihlásit sbírku do nějakého evropského registru. Jenže dobrovolnost je proti duchu Nagojského protokolu, protože duchem Nagojského protokolu je v podstatě zabránit krádeži genetické informace z rozvojových zemí.

Takže mě zajímá, jestli opravdu to, co je napsáno v důvodové zprávě, tzn. ta dobrovolnost, se týká toho zákona. A potom, jaký vztah má dobrovolnost k tak výrazné sankci podle § 9, kdy ta sankce je od 20 do 50 tisíc? To by znamenalo, že někdo dobrovolně vstoupí do registru sbírek a pak nějakým způsobem nebude dodržovat pravidla a dostane sankci 20 nebo 50 tisíc korun. To mi připadá trochu kontraproduktivní. Pokud tam ta dobrovolnost je, tak bych si představoval - a pokud vy ji potvrdíte - tak bych si představoval ve druhém čtení, že bych třeba přišel s pozměňujícím návrhem, kde by tou sankcí bylo, podle mého názoru dostatečnou sankcí, napřed návrh a posléze i vyřazení sbírky z registru. Protože já předpokládám, že někdo vstupuje do registru sbírek, aby z toho měl nějakou výhodu. A pokud je ta výhoda dostatečně veliká, tak mu nějakých 20, 50 tisíc neublíží a ublíží mu to, že bude z registru vyřazen.

Pak je tady další věc a to je retrospektiva toho zákona. Další věta - cituji z důvodové zprávy - je: Poslední podmínkou, aby se na tyto genetické zdroje a tradiční znalosti související s genetickými zdroji navrhovaný zákon vztahoval, je, že tyto genetické zdroje musí být získány až po vstupu Nagojského protokolu v platnost v daném státě, případě v Evropské unii, jde-li o členský stát Evropské unie. Takže se ptám na dobrovolnost a na tu retrospektivu zákona. Protože většina sbírek... další otázkou je, které ty sbírky by instituce nebo soukromí sběratelé měli do sbírek hlásit, tedy buď dobrovolně, nebo povinně. Protože jak jste říkal, tak genetický materiál podle toho nařízení 511, genetickým materiálem se rozumí - správně jste citoval - jakýkoli materiál rostlinného, živočišného, mikrobiálního nebo jiného původu obsahující funkční jednotku dědičnosti.

To jsou všechny herbáře! Jestli máte doma někdo herbář a bude povinnost registrovat tyto sbírky a ta povinnost bude i pro soukromé subjekty, budete muset registrovat svůj herbář. Pánové, jestli máte někdo doma sbírku motýlů a neregistrujete ji povinně, tak si radši domů nevoďte slečnu z Ministerstva životního prostředí, protože budete mít problém.

Ale to by se pak týkalo všech zoologických zahrad, to by se ale, vážení kolegové, asi hlavně kolegové, to by se týkalo i myslivců, protože ti mají sbírky paroží nebo trofejí. A pokud se jedná o funkční jednotku dědičnosti, tak dneska když vám vykopají Přemyslovce na hradě, tak podle DNA ze zubů, ta DNA je funkční. Ta jednotka dědičnosti je tam funkční. Tam prostě najdete funkční geny. Tak podle toho se určuje příbuznost vykopaných ostatků. To znamená, to se bude týkat ale úplně všeho. Pokud by to bylo povinné. Takže já doufám, že ta věta o dobrovolnosti v důvodové zprávě platí. Nevím, jestli by to nemělo být zmíněno nějakým způsobem v zákoně, tomu nerozumím, to by měli nějakým způsobem asi ošetřit vaši legislativci.

Takže obecně musím říct, že co je škoda, že nebyly osloveny žádné výzkumné instituce, veřejné výzkumné instituce, vysoké školy ani muzea apod., kterých by se potenciálně tento zákon týkal. A to je taky důvod, proč navrhujeme to veto, aby o tom zákoně byl čas diskutovat. Pak bych se možná nepřikláněl ke zkrácení o 30 dnů, aby se k tomu mohly vědecké instituce, kterých se to týká, nějakým způsobem vyjádřit. Pokud by tam nebyla dobrovolnost, tak samozřejmě ten dopad bude mít velkou administrativní a finanční zátěž na dané výzkumné instituce a muzea. Já tedy doufám, že tam ta dobrovolnost je, že to není jenom věta, která se nějakým způsobem dostala do důvodové zprávy. Ona totiž už vlastně ratifikace Nagojského protokolu, já vím, že jsme ji pravděpodobně asi pod nějakým tlakem museli ratifikovat, ale třeba Spojené státy ji neratifikovaly, k Nagojského protokolu se nepřihlásily, takže už jenom ta ratifikace je trochu sporná.

Takže bych poprosil, já vím, že asi teď nezodpovíte na všechny otázky, jestli byste si ty otázky nepřipravil na výbor. Uvažuji o tom, že bych navrhl změnu garančního výboru na výbor pro vědu, vzdělávání, mládež, kulturu a tělovýchovu, protože opravdu Nagojský protokol anebo tento zákon se netýká ochrany životního prostředí, ale je to věda a výzkum. Protože těch vědeckých institucí se to bude týkat. Takže pokud byste si připravil otázky, asi nezodpovíte na ně teď, tzn. nejdůležitější je ta dobrovolnost a retrospektiva. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Nyní s řádnou přihláškou do rozpravy pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jenom připomenu, že jsme tento zákon projednávali již v minulém volebním období, jak pan ministr a pan zpravodaj oba zmínili, a již tenkrát jsme k němu přistupovali s poměrně značnými rozpaky. Jednání o něm vlastně začalo v roce 2016, probíhalo v roce 2017. Proběhlo první čtení, zákonem se zabýval výbor pro životní prostředí jako garanční výbor a ten pak projednávání přerušil proto, aby mohlo být jeho znění harmonizováno se zákonem o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Tedy zákon č. 250/2016 Sb., schválený v červenci 2016, který nabyl účinnosti 1. července 2017. Čili byla provedena harmonizace. Výbor pro životní prostředí ukončil jednání 3. května 2017 a doporučil Sněmovně, aby návrh zákona schválila. Bylo dost času na to tento zákon předložit do druhého a třetího čtení ještě v době minulé Sněmovny, minulé vládní koalice, kdy poslanci, které tento problém zajímal, měli dobrou informaci o tomto zákoně. Nestalo se tak.

Pochybnosti, které jsem s tím zákonem měl já osobně, mj. vycházely z toho, že jeho text, který je předložen, je tedy, musím to říci, poměrně velmi nesrozumitelný. Mluví se tam o věcech, které pan ministr již ve svém dnešním vystoupení přece jenom lépe popsal. Tehdy se o tom nějak moc nemluvilo. Považovalo se za samozřejmé, že zákon, který na nás padá, jako další zákony z Evropské unie, a který je dokonce provázen onou výhrůžkou infringementu... Mimochodem, v samotné důvodové zprávě je vyčíslen dopad možného infringementu v podobě 54 mil. korun jako jednorázová pokuta a 270 tis. korun denně, kdyby náš zákon nebyl včas přijatý, čili je to skutečně výhrůžka velmi razantní a člověk celkem chápe, proč je takový tlak to přijmout. Ale kdyby neměl čtenář k ruce nařízení Evropského parlamentu a Rady 511, kde přece jenom některé pojmy jsou aspoň trochu definovány, tak by skutečně četl text našeho zákona jako jakousi šarádu nebo tajenku, kde by se o mnohých pojmech příliš toho nedozvěděl.

Pan ministr definice připomněl - genetický materiál, genetické zdroje. Zmínil pojem sbírky. Ovšem nejmenoval něco, co je poměrně velmi zajímavé - pojem tradiční znalosti související s genetickými zdroji, což jsou tradiční znalosti, které vlastní domorodá nebo místní společenstva, která mají význam pro využívání genetických zdrojů. Čili tady jednáme o něčem, co se v čase významně vyvíjí, mění. Znalosti místních společenstev lidí v daném území, kde se zdroje vyskytují, se více a více stávají veřejnými tím, jak se ta společenstva stávají předmětem zkoumání různých antropologických nebo jiných výprav atd., čili to všechno tady probíhá jaksi on line. Takže to je něco, co skutečně je podle mého názoru problémem.

Pan ministr a hlavně pan předřečník profesor Vácha zmiňoval určité příklady těch sbírek, co to může být. Dovedeno až do důsledků by to skutečně mohly být biologické nebo přírodovědné sbírky, které někdo má ve svém domově nebo někde jinde, prostě je to nejasné. Takovou genetickou sbírkou třeba mohou být různé plemenné jednotky. Třeba takovým genovým zdrojem hospodářských zvířat jsou plemena dlouhodobě adaptovaná na území Česka, třeba plemena skotu, prasat, plemena ovcí atd., ryby, plemena nutrií, čili to jsou skutečně velmi zvláštní a velmi zajímavé věci.

Já jenom připomenu ještě jednu věc. Takovou velikou sbírkou, která existuje, je tzv. globální banka semen, která existuje na Špicberkách. Je to sbírka, která obsahuje 716 523 vzorků semen různých rostlin, které náležejí ke 4 205 druhům. To bylo roku 2010. Je to úložiště, které se nachází v jisté nadmořské výšce, v jistém teplotním prostředí. Je to úložiště, které podle slov nadšenců, kteří pro to horují, by mělo přežít apokalypsu, která nedej bože by mohla potkat naši planetu. A pak, po té apokalypse, by mohli dojet na Špicberky a založit nové zemědělství právě z této sbírky, z toho globálního úložiště semen. Je poněkud nepříjemné, že globální oteplování se projevilo i na Špicberkách a tahle ta sbírka byla zčásti zaplavena vodou, i když ne přímo úplně samotné to úložiště semen, ale přesto nemusí ani docházet k apokalypse, aby samotný ten zdroj semen byl ohrožen.

Já se přiznám, že jsem s kolegou Váchou sdílel tu blokaci projednání podle § 90. Myslím, že je zbytečný kvalt na to. Také jsem si povšiml rozporu mezi nezávazností, té možnosti přihlásit se na ministerstvo se svou sbírkou, a pak následné pokuty za přestupky, kterých celkem není tak těžké se dopustit. Jsou to hlavně přestupky bohužel administrativní - majitel sbírky zapomene někdy něco nahlásit a páchá přestupek, za který může být postižen onou sumou do 20, příp. do 50 tis. korun.

Vedle té infringementové pokuty to něco bude stát. Zvýšená administrativní zátěž by měla znamenat na České inspekci životního prostředí a na ministerstvu zřízení zhruba tří pracovních míst, což jsou asi 2 mil. korun. Subjekty, které potom budou z veřejné sféry, by správa členství v registru pro jejich sbírku stála 45 tis. korun za rok, případně podnikatelské subjekty mající také sbírku začleněnou do registru by musely vynaložit 75 tis. korun za rok. Takže určitě § 90 je třeba vetovat, což se stalo.

Otázka byla jiná, zdali bychom nezvážili vrátit zákon k projednání. Tady si myslím, že by se ničemu nepomohlo. Autor by možná zákon více obohatil normálním jazykem vedle toho metajazyka, kterým je psán ten zákon, ale nic by to neznamenalo. Čili já se připojuji k tomu, abychom propustili ten zákon do druhého čtení, případně se pokusili některé věci, zejména tu nesrovnalost mezi nezávazností a pokutováním přestupků, vyjasnit, případně to slovo nezávazné nějak do těch úvodních paragrafů zákona zakotvit, a tedy to břemeno infringementu, které opětovně na nás Evropská unie valí, tím odvrhnout.

Čili do druhého čtení ano a ve druhém čtení potom se snažit pracovat na nějakém vylepšení toho zákona. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Vnímám tedy, že jste nad tím pouze přemýšlel, ale nenavrhujete vrácení navrhovateli k dopracování. Jenom abych neošidil, pan předseda Michálek se hlásil v okamžiku, kdy se řešilo veto, tak předpokládám, že nechce vystoupit samostatně k této věci. Pane předsedo Michálku, týkalo se to toho veta v tu chvíli? (Poslanec Michálek souhlasí.) Děkuji. Do diskuse se hlásí pan poslanec Kubíček.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, dovolil bych si navrhnout zkrácení lhůty na projednání ve výborech ze 60 dnů na 30 dnů, tedy o 30 dnů. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Dovolte mi přečíst omluvu. Omlouvá se pan poslanec Jan Skopeček dnes od 16.15 a ze zítřejšího jednání Poslanecké sněmovny z důvodu zahraniční cesty. A před chvílí se mi přišel omluvit pan poslanec Jan Čižinský od 16.15 z pracovních důvodů do konce dnešního jednacího dne.

Ptám se, zda má ještě někdo zájem o vystoupení v rozpravě. Pan ministr by rád vystoupil v obecné rozpravě. Prosím.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Děkuji za ty dotazy. Já jsem trochu překvapen, ale teď mi to pan profesor Vácha vysvětloval, že vlastně nezazněly na výboru už v té minulé Sněmovně v úplně podobném obsazení, ale teď jsem zjistil ten důvod, že některé věci si možná někteří lidé uvědomili potom.

Já teď nejsem schopen odpovědět v celé šíři. Takže určitě jsem pro to, aby to do výborů šlo. Nicméně z těch informací, které samozřejmě mám, mohu potvrdit, že ta registrace není povinná. Ona je opravdu dobrovolná. V případě, že by nedošlo k té registraci, protože když už k té registraci dojde, tak potom ten, kdo registruje, musí plnit ty podmínky. Ale v případě, že registrovat nechce, tak nemusí a nebude v tu chvíli sankcionován. Ale určitě jsem pro to, aby debata pokračovala ve výborech, samozřejmě v garančním výboru, případně v jiném, pokud se na tom dohodnete.

I tak bych ale podpořil návrh na zkrácení lhůty na 30 dní. Myslím, že to bude vysvětlitelné v rámci tohoto termínu. Děkuju vám.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuju vám, pane ministře. Ptám se, zda má ještě někdo zájem o vystoupení v rozpravě. Jestliže tomu tak není, rozpravu končím. Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova? Pan ministr ho v podstatě teď měl. Pan zpravodaj nemá zájem.

Vzhledem k tomu, že zazněly námitky podle § 90 odst. 3, budeme pokračovat ve standardním projednávání prvého čtení zákona. Konstatuji, že v rozpravě nezazněl ani návrh na vrácení ani návrh na zamítnutí.

Nejprve se tedy vypořádáme s přikázáním výborům. Nejprve rozhodneme o výboru garančním. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu. Ptám se, zda má někdo jiný návrh na garanční výbor. Jestliže tomu tak není, přivolám kolegy z předsálí, ale doufám, že nás je dostatečný počet. Přistoupíme k hlasování. (Rychlá konzultace z legislativního odboru.) Omlouvám se. Teď mě tady upozorňují, že pan poslanec Vácha měl návrh na jiný garanční výbor? Ne. Neměl. On by ho musel přednést v této části projednání. Ale ten návrh nezazněl.

 

Budeme hlasovat, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Jedná se o hlasování číslo 37, přihlášeno je 176 poslanců, pro 143, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh žádnému dalšímu výboru k projednání. Ptám se, zda je návrh na přikázání dalšímu výboru? A tady už se nám hlásí pan poslanec Vácha.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Avizoval jsem, že bych poprosil, jestli by to mohlo jít do výboru pro vědu, vzdělání, mládež, tělovýchovu, sport atd. atd.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Školský výbor. Jasně. Žádný další návrh jsem nezaznamenal. Budeme hlasovat tedy o přikázání dalšímu výboru tak, jak jej přednesl pan poslanec Vácha.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?

Hlasování číslo 38, přihlášeno je 176, pro 116, proti 8. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro... a teď nejsem schopný ho říct možná přesně - pro vzdělávání a tak dále, školský výbor, ať si rozumíme jako dalšímu výboru.

 

Dále v obecné rozpravě padl návrh, abychom zkrátili lhůtu pro projednání na 30 dnů, to znamená o 30 dnů na 30 dnů.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?

Hlasování číslo 39, přihlášeno je 176, pro 76, proti 40. Tento návrh nebyl přijat. Tento návrh budeme tedy projednávat ve standardních lhůtách.

 

Tím jsme se vypořádali s tímto bodem a já jej končím. Děkuji.

 

Budeme pokračovat bodem

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.




Přihlásit/registrovat se do ISP