Středa 24. ledna 2018, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Petr Fiala)
13.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách
a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 45/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, pane předsedo, ujměte se slova.
Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, tento návrh zákona zde už také byl v minulém volebním období, bohužel svůj ze začátku nadějný život ukončil ve druhém čtení a nedokončil tedy legislativní proces. Proto si dovoluji ho sem předložit opětovně.
Dovolte mi ve stručnosti představit základní změny, které jsou v této novele, a zároveň vlastně i důvod předložení.
Především novela napravuje nedostatečnou implementaci rámcové směrnice o vodách, což je článek 4.7, tím, že zakotvuje konkrétní způsob udělování výjimek vodoprávním úřadem v případě, že realizací určitého záměru dojde ke zhoršení stavu vodního útvaru povrchové nebo podzemní vody. Uvedená změna reaguje na aktuální řízení EU Pilot, v němž Evropská komise České republice vytýká, že není zcela zřejmé, v jakém okamžiku schvalování projektů mají příslušné orgány použít § 23a vodního zákona upravujícího cíle v ochraně vod, a právě toto ustanovení provádí článek 4.7. Úprava tedy nově stanoví dvoufázové hodnocení, zda záměrem nedojde ke zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru, a vodoprávní úřad na základě dostupných podkladů v rámci vydávání souhlasu či závazného stanoviska zhodnotí možnost zhoršení záměrem dotčeného vodního útvaru a v případě důvodného podezření na možnost zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru vodoprávní úřad následně poučí žadatele o nutnosti požádat si o výjimku ze zhoršení stavu. Dosud to bylo tak, že vodoprávní úřad do toho rovněž vstupoval, takže není to nové ustanovení, ale zdaleka nebylo jasné, jak má v této věci dále postupovat.
Dalším bodem je výrazné omezení administrativy v oblasti poplatků. Novela vodního zákona naplňuje konkrétní opatření plynoucí z takzvaného ekoauditu, kdy dochází k významnému omezení administrativy v oblasti poplatků, kdy je v rámci novely upuštěno od povinnosti podávat poplatková hlášení u obou typů poplatků. To je takzvané zrušení záloh. A dále byla omezena povinnost ohlašování údajů přes elektronický systém plnění ohlašovacích povinností, tzv. systém ISPOP, až na zdroje s povoleným vypouštěním větším než 6 tisíc kubíků odpadních vod za kalendářní rok, což se projeví na snížení administrativy u desítek tisíc malých zdrojů znečištění, což jsou především malé obce a malé domovní čistírny odpadních vod.
Kromě toho novela upřesňuje definice odpadní vody a upravují se další ustanovení s ohledem na dosažení větší ochrany jakosti vody, včetně vyjasnění způsobů likvidace odpadních vod akumulovaných v bezodtokových jímkách. Rovněž se zavádí možnost vypouštění odpadních vod do vod podzemních pro soubory staveb, například část obce, v případech, kdy je tento způsob z hlediska ochrany vod vhodnější než vypouštění do vod povrchových. Možnost limitovaného vypouštění odpadních vod ze souborů staveb pro bydlení umožní vybudování centrální čistírny odpadních vod i v některých oblastech bez vhodného recipientu povrchových vod.
V neposlední řadě je navržena i změna správy poplatků, kdy novelou dochází k přenosu správy poplatků za odebrané množství podzemní vody a poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových z České inspekce životního prostředí na Státní fond životního prostředí a ke změně systému administrace ze správního na daňový řád. Mimo zjednodušení systému, které plyne z aplikace daňového řádu namísto správního řádu, a centralizace celého procesu je pozitivem tohoto řešení také snížení administrativní zátěže České inspekce životního prostředí, která je a měla by samozřejmě primárně být orgánem kontrolním.
Jak už jsem řekl, tento zákon byl vládou schválen již v roce 2015, následně byl předložen do Sněmovny, kde v druhém čtení, včetně načtení několika pozměňovacích návrhů, které samozřejmě nejsou předmětem tohoto návrhu, tento návrh je identický s návrhem, který šel do vlády a do Sněmovny v roce 2016, s tím, že byly pouze zapracovány pouze legislativně technické úpravy, jejichž potřeba vyvstala zejména v důsledku změny některých právních předpisů, například stavebního zákona.
To je vše. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Karel Tureček. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Karel Tureček: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, chtěl bych jenom upřesnit úvodní slovo pana ministra, kdy v minulém volebním období již výbor pro životní prostředí tento návrh zákona projednal a doporučil Poslanecké sněmovně schválit v navrženém znění. Dále se tímto návrhem zákona zabýval zemědělský výbor, který přijal dva pozměňovací návrhy, a sice k § 30 v problematice pásem - hospodaření v pásmu hygienické ochrany povrchových vod, a dále k § 67, co se týče záplavových území. Jinak také doporučil schválení.
Potvrzuji, že tento návrh zákona je identický s původním návrhem v minulém volebním období, a dále se ztotožňuji s návrhem organizačního výboru, aby garančním výborem byl výbor pro životní prostředí, a dále, aby tento návrh zákona projednal také zemědělský výbor.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Než zahájím obecnou rozpravu, konstatuji, že z jednání Poslanecké sněmovny se omlouvá pan místopředseda Jan Hamáček od 10 do 16 z důvodu účasti na pietním aktu.
Nyní můžeme přistoupit k obecné rozpravě, kterou zahajuji. Je do ní přihlášen pan poslanec Jan Zahradník. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Zahradník: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, už potřetí v téhle schůzi se hlásím o slovo k návrhu zákona, který vlastně prošel prvním čtením v minulém volebním období, byl projednán výborem a nedostal se na pořad jednání ve druhém ani ve třetím čtení, takže zákon, který vlastně nám sem přechází z minulého volebního období.
Souhlasím s tím, co říkal pan ministr, že ten zákon je potřeba v rozumné míře rychlosti projednat, protože opět nám v podstatě hrozí, že bychom mohli být žalováni pro neplnění smlouvy, neboli mohli bychom být postiženi tím infringementem.
To, co pan ministr říkal o snižování byrokracie, to je samozřejmě v pořádku, je to pravda. Chtěl bych tedy zmínit jen některé připomínky k jednotlivým paragrafům postupně tak, jak v zákoně přicházejí.
V § 7, který se týká užívání povrchových vod k plavbě, jsou v odst. 3 definována speciální servisní zařízení jako součást toku, součást vodní cesty, která mají povinnost jednak sloužit při doplňování energie do plavidel, jednak pro odčerpávání odpadních vod tak, aby při jejich odčerpávání nebyl vodní tok znečištěn. Vzhledem k tomu, že dnes na našich vodních tocích významně narůstá turistická plavba, je tohle opatření velmi potřebné.
K tomu, co zmiňoval pan ministr, k souhlasu vodoprávního úřadu, se chci vyjádřit ve dvou bodech. Jedná se tedy o § 17. Tam je doplnění do odst. 1 písm. i), které říká, že ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku, jejichž cílem je následné využití průzkumného díla na stavbu a jímání podzemní vody nebo pro vrty pro využívání energetického potenciálu podzemních vod. Tam je třeba říci to, že v současné době není zanedbatelný počet lidí, kteří průzkumné vrty trvale využívají jako zdroje vody. Tak to prostě je. Je tedy v pořádku, že se napraví ten stav a průzkumné vrty budou brány jako průzkumné, a tedy bude evidováno, kdo pak následně používá tyto vrty pro svoji potřebu jako zdroje vody. Lidé tím budou mít jistotu, že jejich vrt, který používají, je skutečně legální. Je možné, že dojde ke zdražení vrtů.
V témže § 17 odst. 5 se mluví o tom panem ministrem zmiňovaném ekoauditu, tedy o tom, že vodoprávní úřad bude vydávat rozhodnutí. Tady samozřejmě dochází ke zpřesnění pozice vodoprávního úřadu a je definován postup, jak žádat o výjimku, ovšem pravdou je, že zde přibývá další stupeň při už tak velmi složitém procesu povolování staveb, je zde vlastně další komplikace. Novela stavebního zákona, která byla tady schválena v minulém volebním období, tam jsme asi tuhle věc promeškali, jestli se nepletu, takže při nějaké další novelizaci nebo při tvorbě další podoby stavebního zákona určitě by bylo dobře, kdyby se všechna tato řízení sjednotila.
Otázka akumulace odpadních vod v jímkách a povinnost majitelů těchto jímek nechat si vodu z jímek odčerpat a vyčistit v čistírně odpadních vod je samozřejmě v pořádku. Nikdo nemůže, nebo neměl by, nakládat s odpadními vodami jinak. Otázka je, zdali je pro tento postup vybudována dostatečná kapacita čistíren odpadních vod. Existují obce, které čističku nemají a kde tedy zřejmě tento postup bude vyvolávat určité problémy, zejména tedy z pohledu kapacitního. Stejně tak mi v tom návrhu chybí, že není ani v důvodové zprávě vyčísleno, jaký finanční dopad bude mít tato povinnost na vlastníky jímek. Už vzhledem k tomu, že se jedná vesměs o místa, malé osady, malá sídla, kde žijí lidé, kteří nemají velký ekonomický potenciál, tak to zvýšení ceny za likvidaci odpadu pro ně může znamenat zvýšené finanční náklady.
Chci zmínit i to, co je v závěru samotném uvedeno, tj. změna příjemce různých poplatků, tj. namísto České inspekce životního prostředí to bude Státní fond životního prostředí. Já tomu rozumím. Byl jsem vlastně v minulém období členem řídicího výboru SFŽP, takže ty problémy znám. Vím, že postupem času, zejména tedy s ukončením tohoto programového období, kdy je možné, že ČR nebude již příjemcem, ale bude pouhým plným plátcem, to pro tento fond bude zkrácení příjmů z evropských fondů, a tady je možné, že se tedy hledá cesta, jak tu bilanci příjmů a výdajů pro Státní fond životního prostředí napravit.
Pak bych chtěl zmínit jednu celkem významnou věc, která se týká § 88, kde se osvobozují od poplatku odběry, které podle nového znění nepřekračují roční objem 6 000 metrů krychlových. Ve stávajícím znění zákona je taková určitá slovní rozdílnost. Mluví se tam o odběru podzemní vody z jednoho zdroje, který je menší nebo rovný 6 000 metrů krychlových za rok. V takovém případě odběratel poplatek za odběr podzemní vody neplatí. Ministerské úřady někdy vykládaly v minulosti právě tenhle limit tak, že ten, kdo má odběr pod 6 000 metrů krychlových, což je zhruba tak 150 domů, nebo 150 obyvatel řeknu, ne domů, ale 150 lidí, těch domů je samozřejmě méně, tak neplatí, ale jakmile odběr převýší 6 000 metrů krychlových, tak zde bylo vyžadováno platit poplatek za celý odebraný objem. Přitom logika věci naznačuje, že by měl být limit do 6 000 metrů krychlových bez poplatku a to, co je nad to, to bude zpoplatněno, tedy ten rozdíl odebrané množství minus 6 000 metrů krychlových. Tedy aby ten, kdo odebere 6 100 metrů krychlových, platil poplatky za 100 metrů krychlových. Takhle to vysvětluji. Budu se o tom snažit také s panem ministrem, s panem zpravodajem na výboru mluvit a případně bychom se mohli shodnout na nějakém pozměňovacím návrhu, který by to upřesňoval, anebo tedy na tom, že ministerstvo a Česká inspekce budou na to hledět tak, že to je prostě chápáno tak v té logice věci, jak jsem zmínil, tedy z hlediska toho rozdílu.
Ještě bych chtěl zmínit jednu věc, kterou pan ministr pominul a kterou pan zpravodaj ale zmínil, a je to § 67, omezení v záplavových územích, konkrétně tedy taková trošku podružná věc. Odstavec 2 říká, co je v aktivní zóně záplavového území zakázáno. Je tam mimo jiné zakázáno zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení, což se významně týká těch, kteří stavějí letní tábory - Junák, různé turistické oddíly, kterým to způsobuje problémy. My jsme se při minulém projednávání na výboru dohodli s tehdy přítomným náměstkem pana ministra a také s panem zpravodajem, který tlumočil stanovisko zemědělského výboru, že ten paragraf upravíme tak, aby bylo možné vyjmout z tohoto zákazu dočasné stanové tábory sestávající pouze ze stanů a příslušenství, které lze v případě povodňového nebezpečí neprodleně odstranit, tedy to, co ve skautském táboře všichni známe - stany, nějaká kuchyně z celt, ze stanů, která se dá, když se blíží povodeň, zlikvidovat. Případně vtělit tato omezení, tuto výjimku, z § 67 odst. 2 do přechodných ustanovení. Možná když ta dohoda tady byla celkem jasná, tak se to mohlo do toho znění zákona napsat a bylo by to v pořádku, byl by pokoj. Takhle opět vzniká - budu si na výboru dávat pozor, abychom tam případně ten pozměňovací návrh výboru zemědělského, pokud se jedná o něj, přijali a tu situaci i pro pořadatele dětských táborů tímto vyřešili.
Takže dámy a pánové, podporujeme propuštění do druhého čtení a samozřejmě pak ve druhém čtení se budu snažit nějak dohodnout na předložení pozměňovacích návrhů. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Dále je do obecné rozpravy přihlášen pan poslanec Holomčík. Jenom si dovoluji upozornit, že na 12.30 máme pevně zařazeny body 27 a následující. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já budu stručný. Postoj pirátského klubu je pustit tento zákon do druhého čtení a v rámci druhého čtení bychom rádi podali bod na novelizaci § 28, který se týká ochrany oblastí přirozené akumulace vod. Já bych vás, kdo se tady chcete věnovat oblasti ochrany vod, prostřednictvím pana předsedajícího rád požádal, ať se připojíte a můžeme na tom spolupracovat. To je všechno, děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Hlásí se pan zpravodaj. Prosím.
Poslanec Karel Tureček: Pane předsedající, s ohledem na implementační charakter této novely i s ohledem na skutečnost, že ve výboru pro životní prostřední tento návrh zákona byl projednán bez připomínek, doporučuji zkrátit lhůtu k projednání na dobu třiceti dnů. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Je ještě nějaká přihláška do obecné rozpravy? Pokud není, tak končím obecnou rozpravu.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu. Navrhuje prosím někdo přikázání jinému výboru jako výboru garančnímu? Pokud ne, přistoupíme k hlasování.
Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru? Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 51, přihlášeno 155 poslanců, pro 130, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru.
Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh zemědělskému výboru jako dalšímu výboru. Budeme o tom hlasovat.
Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru jako dalšímu výboru? Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 52, přihlášeno 159 poslanců, pro 147, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že dalším výborem, kterému byl tento návrh přikázán k projednání, je zemědělský výbor.
V rozpravě zazněl ještě návrh na zkrácení lhůty k projednání v délce třiceti dnů. Je to tak, pane zpravodaji? Takže budeme hlasovat i o tomto návrhu na zkrácení na dobu třiceti dnů.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem na zkrácení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 53, přihlášeno 159 poslanců, pro 85, proti 48. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že končíme první čtení projednávaného zákona.
Nyní jsme v situaci, kdy bychom měli projednávat body 14, 15, 16 a 17, ale nemůžeme je projednávat, protože zde chybí navrhovatel. Vládou byla pověřena uvedením předloženého návrhu paní ministryně financí Alena Schillerová, která není přítomna. Jak jsem již konstatoval, tato situace se týká bodů 14, 15, 16 a 17. Netýká se bodu 18, který uvede pan ministr Ťok, takže tento bod můžeme zahájit.
Zahajuji projednávání bodu
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.