Středa 24. ledna 2018, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Pikal)
15.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb.,
daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 47/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Upozorňuji, že bylo navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, ujměte se slova. (V sále je velký hluk!)
Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych stručně uvedla návrh novely daňového řádu a některých dalších zákonů, kterou se do právního řádu České republiky transponuje takzvaná směrnice DAC 5 neboli novela evropské směrnice o správní spolupráci v oblasti daní. Tato směrnice požaduje zajistit správcům daně přístup k vybraným údajům, které dnes o klientech a obchodních transakcích shromažďují banky a jiné finanční instituce a řada dalších ekonomických subjektů v rámci boje proti praní špinavých peněz. Podle směrnice DAC 5 mají být tyto údaje správcem daně využity v rámci výměny informací při mezinárodní spolupráci při správě daní. Předložený návrh zákona kromě toho předpokládá získávání a využití těchto údajů též v rámci tuzemské správy daní. Důvodem je snaha nečinit v otázce přístupu k informacím potřebným pro zamezení daňových úniků rozdílu mezi tuzemským a zahraničním správcem daně.
Považuji za velice nutné zdůraznit, že návrh nezakládá správcům daně žádné nové kontrolní kompetence a nestaví je do pozice orgánů, které by měly řešit problematiku boje proti praní špinavých peněz. Návrh pouze implementuje požadavek evropské směrnice na to, aby měl správce daně možnost získat údaje, které povinné osoby o svých klientech shromažďují na základě vybraných článků směrnice upravující problematiku boje proti praní špinavých peněz. Přístup k drtivé většině těchto údajů má správce daně už za současné legislativy. Navrženou změnu je tak možno vnímat spíše jako doplněk stávajících pravomocí. Nadále bude platit, že správce daně může získávat pouze ty údaje, které si nemůže opatřit sám z evidencí a registrů, do kterých má přístup, typicky centrální evidence účtů, klasický příklad, anebo od jiných orgánů veřejné moci. Navíc může požadovat pouze údaje potřebné pro správu daní, jimiž povinné osoby reálně disponují. Údaje budou poskytovány na žádost správce daně, nikoliv ve formě automatické oznamovací povinnosti. Nikdo tak nebude nucen shromažďovat o svých klientech cokoliv nad rámec současných povinností.
Diskutovaným tématem v rámci legislativního procesu byl dopad návrhu zákona na příslušníky profesí, které se mimo jiné podílejí na poskytování právní pomoci, tedy na advokáty, daňové poradce, notáře, auditory a soudní exekutory. Také na tyto osoby se směrnice DAC 5 vztahuje, a nelze je tedy z návrhu zákona vyloučit. Dopad směrnice je však omezen pouze na činnost těchto osob, která nemá charakter právní pomoci. To bych obzvlášť chtěla zdůraznit. Návrh zákona navíc v případě těchto profesí nerozšířil dopad směrnice DAC 5 na oblast tuzemské správy daní a omezil se tak pouze na nezbytné naplnění požadavku evropské legislativy. Vliv návrhu zákona na uvedené profese je tedy velmi omezený a nemůže vést k ohrožení Ústavou garantovaného práva na právní pomoc.
S ohledem na časové zdržení vyvolané zejména volbami do Poslanecké sněmovny v loňském roce byla už překročena transpoziční lhůta směrnice DAC 5, která uplynula 31. prosince 2017. Proto se v návrhu doporučuje, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s návrhem zákona v prvém čtení.
Děkuji vám za pozornost. (V sále je hluk.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A nyní se mi s přednostním právem hlásil pan předseda Bartošek.
Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo. Byť rozumím tomu, co zde přednášela paní ministryně financí, celou problematiku považujeme za natolik složitou, že si myslíme, že je škoda uspěchat celý proces, a doporučujeme naopak řádně projednat ve třech čteních, takže jménem dvou klubů KDU-ČSL a ODS vznášíme veto na § 90.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za veto. Nyní by se tedy měl ujmout slova zpravodaj. Jako zpravodaj byl původně určen pan poslanec Jan Volný, ale ten je omluven. Mám tady návrh, aby se zpravodajem stal pan poslanec Karel Rais. O této věci budeme hlasovat. Svolám poslance.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 67 o změně zpravodaje. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 67 bylo přihlášeno 132 poslanců, pro hlasovalo 116, proti nikdo. Rozhodnutí bylo přijato, takže zpravodajem se stává pan poslanec Karel Rais a já ho prosím, aby se ujal slova zpravodaje pro prvé čtení.
Poslanec Karel Rais: Přeji všem dobrý den. Nerad bych se opakoval, protože pokud jste to poslouchali pozorně, tak si myslím, že podstatné věci jsme tady z úst paní ministryně slyšeli. Jde v podstatě o implementaci směrnice Rady Evropy. Jde o to, aby byl umožněn přístup daňovým orgánům k informacím v rámci boje proti praní špinavých peněz. Umožňuje to v podstatě správci daně přístup k vybraným údajům včetně údajů o způsobu shromažďování těchto údajů získaných povinnými osobami na základě legislativy v boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Podstatné věci paní ministryně řekla. Takže jsme slyšeli veto, které bylo řečeno dopředu.
Bylo by docela užitečné, abychom zkrátili projednávání tohoto zákona, ale to není povinnost zpravodaje, nýbrž spíš poslance. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za úvodní slova a otevírám obecnou rozpravu, do které mám nějaké přihlášky, ale předtím bych rád přečetl omluvenku pana poslance Okamury, který se nám omlouvá z pracovních důvodů do konce jednání.
Nyní tedy nejdřív s písemnou přihláškou do rozpravy mám pana poslance Feriho.
Poslanec Dominik Feri: Dobrý večer, dámy a pánové, ono už zde bylo veto zmíněno, ale rád bych tu ještě nádavkem přidal námitku poslaneckého klubu TOP 09, aby byl tento návrh projednáván podle § 90 odst. 2 jednacího řádu.
Když se podíváte na příslušný sněmovní tisk č. 47, konkrétně a nejlépe to lze vidět na rozdílové tabulce v samém závěru, tak se nejedná o nějaké drobnosti. Jsou to poměrně důležité věci, které se vlastně vlamují do povinnosti mlčenlivosti např. v exekučním řádu, zákonu o advokacii, v notářském řádu atp. Myslím si, že to je opravdu věc, kterou bychom měli projednávat zcela standardně, a myslím, že se s tím dokážeme ve výboru, resp. ve výborech, nějakým způsobem vhodně poradit. Věnujme tomu prosím patřičnou pozornost. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní tady mám nějaké faktické poznámky z dřívějška, které bych teď mohl vypořádat. Chtěl bych se zeptat, jestli platí faktická poznámka pana poslance Plzáka? Ne. A pana poslance Výborného? Prosím.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem se chtěl připojit k tomu, co už tady říkal kolega Feri. Také se nedomnívám, že by šlo o pouhou technicistní normu. Respektuji samozřejmě, že je nějaká transpozice, nicméně myslím, že tady dochází k neúměrnému navyšování pravomocí Finanční správy a bylo by vhodné tu věc, která se pohybuje na hraně, tak jak o tom tady bylo řečeno, projednat ve standardním jednání, ve třech čteních, a je to i v rámci ústavněprávního výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a nyní prosím s přihláškou do rozpravy pan poslanec Ferjenčík.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Klub Pirátů se také připojuje k té námitce proti tomu § 90 jednacího řádu. My si také myslíme, že problematika prolamování bankovního tajemství a mlčenlivosti notářů, exekutorů atd. si zaslouží důkladné projednání v této Sněmovně. Ten zákon rozhodně není jenom nějaká slepá transpozice, ale Česká republika má nějaké mantinely, v jakých se může pohybovat u implementace této směrnice, a myslím si, že je potřeba to prodiskutovat ve výborech. A především je potřeba prodiskutovat, jaké budou kontrolní mechanismy ve vztahu ke správci daně, protože ty pravomoci jsou velké a vzhledem k tomu, že to budou vlastně třetí osoby, co budou poskytovat ty informace, kdy prostě banka bude sdělovat informace o svých klientech, tak samozřejmě banka není příliš motivovaná ty informace odpírat i v případě, kdy by měla pocit, že daňová správa postupuje v rozporu s těmi usneseními, která zmiňovala paní ministryně. Já si myslím, že je velmi důležité, že to řádně projednáme, a prosím, abychom nezkracovali lhůty, ať je na to čas. Vím, že jsme v prodlení, ale to prodlení nezpůsobila tato Sněmovna.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji a nyní mám přihlášku do rozpravy pana poslance Bendy.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážené dámy a pánové, myslím, že se můžeme v klidu rozejít domů, protože těch osm minut bych typoval, že hovořit budu. Tohle vůbec není žádná jednoduchá, triviální transpozice, jak je nám tady tak předkládáno. Ono to všechno tak poběží, nic se neděje, jenom se na tom tak tímto způsobem dohodla Evropa.
Za prvé bych měl jeden dotaz na paní ministryni, až se dostaneme k její odpovědi, kolik z evropských zemí už má opravdu tuto směrnici transponovanou do svého právního řádu. Podle mých informací to zdaleka nejsou všechny.
Druhý problém ale, který pokládám za mnohem zásadnější. Směrnice DAT 5 směřuje k tomu, aby si správní orgány jednotlivých zemí vyměňovaly informace, kterými disponují. Tato směrnice má ulehčit jednotlivým správním orgánům zemí, aby si navzájem informace poskytovaly, kdežto, tak jak to bohužel bývá mnohdy v českém prostředí, tady je tzv. transpozice této směrnice použita k něčemu ale úplně odlišnému. Tady směřuje k tomu, aby správní orgány mohly začít od třetích osob zjišťovat informace, které zatím k dispozici nemají nebo u kterých není tak jednoduché, aby k nim dospěly, a to je obrovský rozdíl. To nejsou informace, které drží ty správní orgány a mají si je případně vyměnit se zahraničím, ale jsou to informace, které správní orgány v mnoha případech nemají, a náhle by k nim měly začít mít přístup.
Teď vůbec nemluvím - a budeme se tím zabývat a já samozřejmě posléze navrhnu, aby tento návrh zákona byl projednáván i v ústavněprávním výboru - nemluvím o tom, v jakých případech dochází k prolamování mlčenlivosti, v jakém rozsahu dochází k prolamování mlčenlivosti a zda opravdu to, co tady říkala paní ministryně, že tam, kde jsou právními zástupci, je opravdu zabezpečeno. Já si tím tedy vůbec nejsem jistý. A to se týká jak advokátní mlčenlivosti, tak bankovních tajemství, tak dalších věcí.
Ale hlavní problém je, že my máme nějaký speciální úřad na ochranu této země před praním špinavých peněz, na boj proti terorismu a praní špinavých peněz, který má možnost, ale právě jenom za těmito účely, vyžadovat od bank, a dokonce i od subjektů, které jsou vázány mlčenlivostí, poměrně zásadní průlomy do bankovních tajemství, advokátní mlčenlivosti, notářské mlčenlivosti a tak, ale má to sloužit k tomu, abychom bojovali proti praní špinavých peněz a proti financování terorismu. Tam jsme všichni připraveni takovéto zásadní prolamování respektovat, také máme zřízen speciální orgán Poslanecké sněmovny, který má za úkol kontrolovat Finanční analytický útvar (úřad)Ministerstva financí. Tento Finanční analytický útvar (úřad) Ministerstva financí je oddělen od Ministerstva financí, nespadá pod ministra financí, jak jistě víme, a dává zprávy Poslanecké sněmovně, v jakých případech si vyžádal informace o bankovních účtech, o ukládání peněz, o tom, kdo je vlastníkem dané společnosti atd. Ale všechno to má sloužit proti těm nejzávažnějším trestným činům, které jsou páchány ať už v České republice, nebo na území Evropské unie. Rozumím tomu, že tyto informace můžeme a máme sdílet se správními orgány obdobné úrovně v jiných zemích. Ale ten pokus o transpozici, který zde probíhá, alespoň tak jak já ho čtu, ale jak jsem na něj upozorňován zvenčí, říká něco úplně jiného. Každý daňový úřad, každý správce daně má možnost zjistit si tyto nesmírně citlivé informace, pokud o ně je požádán ze zahraničí.
Mimochodem, není nic složitějšího, nebo není nic jednoduššího, bych řekl, než požádat nějaký finanční úřad v zahraničí, aby se mě dotázal. A ten původní návrh dokonce byl tak, že je to pro běžnou správu daní, že dochází k tomuto prolamování. Dochází k prolamování pro každého správce daně. Každý správce i obecního poplatku z popelnic má možnost se najednou začít ptát, kdo je vlastníkem takové společnosti, kdo je vlastníkem účtu, jaké pohyby na tom účtu proběhly atd., jenom proto, že se bude tvářit, že to je pro nějakou spolupráci se zahraničím. Já to pokládám za nesmírně nebezpečné. Myslím si, že se opravdu musíme zásadním způsobem zamyslet nad tím, jestli tato směrnice je transponovaná tak, jak se od nás chce, nebo jestli je to znovu jeden z pokusů klasických. A teď to skoro ani nekladu za vinu paní ministryni, to vím, že jsou to mnohdy úředníci z podřízených pater, kteří si rádi píšou takové: my bychom rádi na všechno, a když můžeme použít evropskou směrnici, která nám něco přikazuje, tak ji použijeme, abychom měli co nejjednodušší přístup.
Já tento přístup vidím jako velmi nebezpečný. Pokládám za nezbytně nutné, abychom udrželi onu hranici, kde na vyšetřování nejzávažnějších trestných činů nebo i činů proti, řekněme, veřejné morálce, jako je právě financování terorismu, jako je praní špinavých peněz, mají být určeny speciální mechanismy. Ale tyto speciální mechanismy nemůžu používat na to, abych vybíral poplatky ze psů nebo zjišťoval každý správce daně, jestli mi daný subjekt zaplatil správně, nebo nesprávně. A to dokonce ani v této vazbě, že se tváříme, že to je jenom pro zahraniční spolupráci, protože upřímně řečeno, tato zahraniční spolupráce se bohužel dá také objednávat.
Myslím si, že tento návrh zákona máme přikázat kromě rozpočtového výboru - a nenavrhuji, abychom garančním výborem byli my, protože pokládám hádky o garanční výbor za zbytečné. Ale navrhuji, abychom přikázali tento návrh zákona kromě toho ještě -
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já si vás dovolím přerušit, pane poslanče. Je 19 hodin a nebylo žádné rozhodnutí o tom, že bychom pokračovali po 19. hodině. Takže to vypadá, že pro dnešek bod přerušíme a budeme pokračovat někdy jindy. Pravděpodobně zítra.
Dovolím si tedy všem připomenout, že zítra se začíná v 9 hodin. Na pořadu jsou pevně zařazeny body 19, 20 a 21, což jsou mezinárodní smlouvy. Písemné interpelace v tuhle chvíli nejsou. Ale pokud chcete podat ústní interpelaci, tak opět to bude možné, předpokládám, že tady bude pracovník až do 11 hodin. V 11.30 proběhne losování pořadí ústních interpelací za přítomnosti ověřovatelů a s ústními interpelacemi budeme pokračovat ve 14.30.
Začínáme zítra v 9 hodin, ještě jednou pro jistotu pro všechny. Já vám děkuji za dnešní den a dobrou noc.
(Jednání skončilo v 19.02 hodin.)
Následující část projednávání bodu pořadu schůze
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.