Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

(pokračuje Jan Hamáček)

36.
Zpráva o životním prostředí České republiky 2016
/sněmovní tisk 16/ - prvé čtení

Materiál uvede místopředseda vlády a ministr životního prostředí pan Richard Brabec. Prosím, pane vicepremiére, máte slovo. (V sále je rušno.)

Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, já jsem si vzal takové kratší úvodní slovo, takže vás dlouho nezdržím. Mám především radost, že se v takto rekordním čase Zpráva o životním prostředí České republiky za rok 2016 dostala na program na rozdíl od minulé zprávy a že byla projednána a také jednomyslně schválena ve výboru pro životní prostředí.

Dovolte mi opravdu jenom krátce.

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně a kolegové, já vás prosím, abyste se usadili na svá místa a poslouchali pana vicepremiéra.

Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Všimněte si, že neokřikuji, nechám to na panu předsedajícím a věřím ve váš přirozený zájem o otázky životního prostředí. A doufám, že mě nezklamete.

Ta zpráva je tak jako každý rok důležitým zdrojem informací o stavu a vývoji životního prostředí v České republice, a to včetně mezinárodního srovnání. Navržená sada indikátorů, které jsou obsaženy v této zprávě, není statická, ale my ji průběžně přizpůsobujeme potřebám aktuální státní politiky životního prostředí a také problémům životního prostředí a v neposlední řadě i dostupnosti podkladových datových sad. Každý tematický celek zprávy je na rozdíl od předchozích let zpracování uveden krátkou informací poukazující na významnost tématu a také vyhodnocující možné dopady stavu a vývoje problematiky tématu na lidské zdraví a ekosystémy.

Na základě novely zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, jsou jako doplnění zprávy o životním prostředí České republiky každoročně zpracovány také zprávy o životním prostředí v jednotlivých krajích, které se pak detailněji zabývají charakteristikou stavu životního prostředí v krajích. Každá krajská zpráva za rok 2016 obsahuje celkem osm tematických celků a myslím, že jde o zajímavou informaci pro ty z vás, kteří se zajímají v rámci svých třeba volebních krajů o nějaký konkrétnější prvek životního prostředí, jeho vývoje. Soubor 14 krajských zpráv doplňuje pak souhrnná zpráva o životním prostředí, která obsahuje srovnání stavu napříč jednotlivými kraji.

Teď mi dovolte opravdu jenom krátký komentář k výsledkům. Vývoj stavu životního prostředí v loňském roce, pardon, vlastně už předloňském roce, byl ovlivněn ekonomickým růstem. Ekonomika České republiky je charakterizována, jak víme, vyšším podílem průmyslu. Jsme nejprůmyslovější země Evropy, pokud jde o podíl průmyslu na HDP, což samozřejmě také dlouhodobě ovlivňuje vývoj přímých zátěží životního prostředí. Pozitivním zjištěním je ale setrvalý pokles energetické a materiálové náročnosti ekonomiky, a tedy na vytvoření jednotky ekonomického výkonu je produkováno méně znečištění, než tomu bylo v minulosti. Můžeme říct, že i přes růst ekonomiky a také životní úrovně v roce 2016 zůstal stav životního prostředí stabilizovaný.

Dalším významným činitelem ovlivňujícím stav životního prostředí je vývoj hydrometeorologických podmínek, jejichž režim je v souvislosti se změnou klimatu více rozkolísaný, s častějším výskytem hydrometeorologických jevů. A tady je potřeba připomenout, že rok 2016 patřil mezi nejteplejší roky v měření od roku 1960. Byl to osmý nejteplejší rok a také, byť to byl rok srážkově normální, tak celkový vývoj srážek samozřejmě za to období 2014, 2015, 2016 byl kumulativně podnormální, takže tento rok byl ovlivněn suchem. Kvalita ovzduší stagnovala. Z pohledu vlivu na lidské zdraví byla kvalita ovzduší nevyhovující především v oblastech, kde dochází ke kombinaci více zdrojů znečištění, kterými jsou doprava, lokální vytápění domácností, průmyslová výroba a také přenos znečištění ze zahraničí, což, jak dobře víme, je především oblast Ostravska.

Jak už jsem říkal, vodní hospodářství bylo ovlivněno suchem, ale nebylo výrazně narušeno zásobování vodou. Jakost koupacích vod se trvale zlepšuje, tak jako v minulých letech, ale jakost vody v tocích kolísá samozřejmě právě v souvislosti se suchem.

Výměra orné půdy klesla v roce 2016 ve prospěch trvalých travních porostů, což je dobře z pohledu protierozní ochrany, nicméně celková výměra zemědělského půdního fondu v České republice dlouhodobě klesá především ve prospěch zastavěných ploch, a to i poté, co, jak si mnozí z vás pamatují, proběhla v roce 2015 změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která cílí na složitější uvolňování půdy, nebo povolování vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu.

Celková výměra lesních pozemků v roce 2016 stoupla, což je určitě dobrá zpráva, a navíc druhová skladba lesních porostů se přibližuje trendu, přirozené struktuře lesů, tedy snižování podílu jehličnatých lesů a naopak zvyšování podílu listnatých lesů. Lesní porosty jsou však stále ohroženy především spárkatou a černou zvěří.

I přesto, že v roce 2016 vzrostla, jak jsem řekl, průmyslová produkce, dlouhodobě klesá výroba elektrické energie a také konečná spotřeba energie.

V roce 2016 došlo k poklesu produkce odpadů a v rámci nakládání s nimi jsou uplatňovány principy oběhového hospodářství s důrazem na materiálové využití.

Klíčovým předpokladem pro zlepšení stavu je samozřejmě financování jednotlivých složek životního prostředí, finanční podpora. Víme, že klíčovým zdrojem je operační program Životní prostředí a částečně samozřejmě i národní prostředky.

Závěrem, vážené kolegyně, vážení kolegové, bych si dovolil svůj osobní pohled nejenom samozřejmě na ten rok 2016, ale na aktuální stav a na budoucí vývoj, protože ono to jasně vyplývá i z té zprávy v roce 2016.

Největším problémem životního prostředí v České republice je a nepochybně bude v dalších letech především oblast vodního hospodářství, tedy dopady, klimatické změny a dopady sucha. Pokud se týká oblasti ovzduší, vidíme tam u řady i oblastí geograficky, možná kromě Ostravska, výraznější zlepšení a já jsem přesvědčen, že kombinace kotlíkových dotací, které by už tuto sezonu, případně příští sezonu, měly naplno zafungovat. Víte, že máme cíl, abychom vyměnili čtvrtinu těch nejvíce znečišťujících domácích kotlíků do roku 2019, takže bude mít významný dopad na zlepšení kvality ovzduší. Tím, co momentálně je asi největší blokací lepšího a rychlejšího zlepšování kvality ovzduší, je určitě automobilová doprava. A tady si řekněme, že se neobejdeme bez zásadně rychlejšího dokončování infrastrukturních staveb, především obchvatů měst.

Pokud se týká kvality a rozlohy lesa, tam musím upozornit na to, že v současné době, a obávám se, že to bude jedním z nejvýznamnějších témat v oblasti životního prostředí letošního roku, čelíme největší kůrovcové kalamitě od dob Marie Terezie. A není to už vůbec otázka debaty, kterou jsme vedli v uplynulých letech o národních parcích, ale jsou to obrovské rozlohy na Moravě, střední a severní Moravě, ve východních Čechách, jižních Čechách a samozřejmě je to dopad vysokého podílu smrkových monokultur, které máme v České republice, a dopad klimatické změny, která samozřejmě dramaticky oslabuje především jehličnaté lesy. Dokonce jsou škarohlídi, kteří tvrdí - a obávám se, že můžou mít i pravdu, protože mnozí z nich jsou renomovaní vědci -, že do 30 let nebude jediný smrk v nadmořských výškách pod 800 metrů. To je samozřejmě zpráva na první pohled katastrofická. Jsou ovšem indikace, že se musíme být schopni adaptovat na zásadní změnu klimatu, která nepochybně bude tím prvkem, který bude nejvíce dramaticky ovlivňovat kvalitu životního prostředí v České republice v příštích letech.

Takže závěrem. Ve zprávě za rok 2016 vidíme celou řadu zlepšujících se faktorů přes pokračující vývoj ekonomiky, příznivý vývoj ekonomiky, růst ekonomiky. A to, abychom viděli nějaký revoluční vývoj v oblasti kvality ovzduší, tak věřím, že k tomu přispěje opravdu zásadně dokončený projekt kotlíkových dotací a v budoucnosti projekt elektromobility. A významné snížení fosilních paliv v automobilové dopravě. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Usnesení výboru pro životní prostředí bylo doručeno jako tisk 16/1 a já prosím pana zpravodaje výboru pana poslance Jana Zahradníka, aby nás informoval o jednání výboru a také potom přednesl návrh usnesení.

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, výbor pro životní prostředí se Zprávou o životním prostředí České republiky za rok 2016 zabýval na své třetí schůzi dne 11. ledna 2018 a přijal následující usnesení: "Po úvodním slově náměstka ministra životního prostředí Ing. Vladislava Smrže, zpravodajské zprávě poslance Jana Zahradníka a po rozpravě výbor pro životní prostředí za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby zprávu o životním prostředí České republiky 2016, sněmovní tisk 16, vzala na vědomí. Za druhé pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu. A za třetí ukládá předsedkyni výboru, aby toto usnesení předložila předsedovi Poslanecké sněmovny."

Vážený pane místopředsedo, já bych si ještě dovolil Sněmovnu seznámit se dvěma tématy, kterými se výbor zabýval, ale která po dohodě jak uvnitř výboru, tak i s panem náměstkem Smržem nebyla zapracována do návrhu usnesení. První téma vychází vlastně z jakéhosi časového sledu předkládání zpráv, který je daný zákonem o právu na poskytování informací o životním prostředí každoročně. Ta zpráva, kterou tady pan ministr předložil, vychází z velmi kvalitních dat a také reaguje na podle mého názoru kvalitní systém indikátorů. Čili je velmi podrobná, její rozsah je zhruba 300 až 350 stránek, jak jste se asi, ti z vás, kteří jste si ji prohlíželi, mohli seznámit. Vedle toho od roku 2015 její dodatek tvoří zprávy o životním prostředí v jednotlivých krajích vydávané v elektronické podobě.

Na základě diskuse, kterou navrhl pan náměstek Smrž, se zdá, že některé ty indikátory jsou natolik podrobné nebo natolik složité, že ten interval jednoho roku je podle jejich názoru krátký na to, aby změny v tom složitém systému životního prostředí, přírody a vůbec té části zeměkoule, kde je naše republika, byly zaznamenatelné. Pan náměstek navrhoval, zdali by nebylo vhodné, aby se v takto podrobné podobě ta zpráva vydávala jednou za čtyři roky, aby bylo možné zachytit určité diference v těch indikátorech, v jejich hodnotách, a případně pak na ně moci reagovat. My jsme na výboru zvážili, že by to znamenalo to, že by vlastně během volebního období poslanec, poslankyně tu zprávu zaznamenal jenom jedenkrát. To se nám vzhledem k tomu, že to je velmi důležitý dokument, zdálo málo, a tak jsme dospěli k jakémusi kompromisu, že by zpráva v té podrobné podobě byla vydávána jednou za dva roky a v mezidobí, v tom roce mezi, by se předložila řekněme stručnější zpráva, možná reagující na některé věci, které v ten daný rok jsou významné, aby se učinilo zadost tomu zákonu 123, který mluví o právu na informaci o životním prostředí.

Nedali jsme to do usnesení záměrně proto, že chceme, aby o tom proběhla diskuse, ale abychom zvážili, zdali nemáme nikdo z nás k tomu nějakou zásadní připomínku. Pokud ano, tak možná je čas na to nevznášet ji tady, nějak tím neohrožovat schválení usnesení, ale případně vstoupit do diskuse s výborem. Já se nabízím jako zpravodaj, jako příjemce případných námitek proti tomu, a na nějakém další jednání výboru bychom mohli případně na ty námitky zareagovat.

Druhá věc, kterou jsme diskutovali s panem náměstkem a představiteli ministerstva a představiteli CENIA, která je zpracovatelem zprávy, je nová okolnost, která se objevila v národních parcích. Schválením novely zákona 114 o ochraně přírody a krajiny se zde objevuje vlastně jakýsi nový režim hospodaření nebo nakládání s národními parky. Konkrétně v preambuli našeho zákona je podmínka, že vlastně nadpoloviční většina území národního parku musí být podle zákona ponechána v bezzásahovém režimu. Podle našeho názoru - a výbor na to přijal, řekněme, shodné stanovisko - by bylo dobře, kdybychom byli schopni nějak reagovat na případné změny ve stavu životního prostředí v národních parcích v důsledku právě těchto změn zákona o ochraně přírody a krajiny. A tedy opět v diskusi s panem náměstkem ministra životního prostředí zaznělo, aby ministerstvo zvážilo zařazení další, nové kapitoly do té tradiční struktury zprávy o životním prostředí, která by se věnovala zhodnocení stavu životního prostředí, přírody v těch našich čtyřech národních parcích. Podle našeho názoru by mohla být tato kapitola zařazována v té rozsáhlejší zprávě, předkládané jednou za dva roky, s tím, že kdyby se stalo něco, co by zasluhovalo zvýšenou pozornost, mohlo by se to zmínit i ve zprávě předkládané v mezidobí.

Čili to jsou dvě věci, se kterými jsem vás chtěl seznámit a které výbor vlastně na svém jednání projednával, které ale nejsou předmětem návrhu na usnesení.

Tímto končím svoji zprávu, ale chtěl jsem se ještě pak přihlásit s nějakými dalšími připomínkami. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Ještě přečtu omluvu pana ministra Stropnického od 10 do 12 hodin. Paní poslankyně Pastuchová od 14.30 do konce jednacího dne. A paní poslankyně Levová asi na celý den z pracovních důvodů.

Otevírám rozpravu, zatím jediným přihlášeným... Pan poslanec Okleštěk fakticky? Ona rozprava ještě neproběhla, resp. ani nebyla zahájena, tak vzhledem k tomu, že faktická reaguje na průběh rozpravy, tak jestli dovolíte, nechal bych vystoupit pana poslance Zahradníka a potom máte prostor s faktickou. Prosím.

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo. Já se vyjadřuji ke zprávě o stavu životního prostředí každoročně, učiním to i dneska. Pan ministr v podstatě, dá se říct, prošel ve svém projevu podobné body, jako tady mám já připraveny, a já bych se k nim chtěl vyjádřit jenom velmi stručně.

Jsem rád, za prvé, že se tady ujaly zprávy o životním prostředí v krajích. Kolegové z pirátské strany už mají některou připomínku, kterou budeme řešit na výboru, ke zprávě z Moravskoslezského kraje. Jsem rád, že se té zprávě věnují a že zprávy o krajích slouží ať už nám jako poslancům, nebo pak samozřejmě samosprávě v krajích.

Pan ministr zmínil základní informaci, to základní sdělení: i přes růst ekonomiky zůstává stav životního prostředí stabilní. Je to asi třeba zmiňovat proto, že bývá takovým paradigmatem, zvykem, že prostě když se zvyšuje HDP, tak že se zhoršuje životní prostředí, což zaplať pánbůh v našem případě nenastává.

Klimatický systém je velkým tématem našich debat a velkým tématem i médií, a dokonce možná i diskuzí mezi občany. Sledujeme dlouhodobý nárůst průměrné teploty. Loňský rok byl velmi teplý. Mediálně se tomu bylo věnováno velmi intenzivně. Lidé mohli nabýt dojmu, že ten rok byl prostě vrcholem nějakého oteplování a že už nic horšího být nemůže, ovšem pan ministr správně připomněl, že to byl osmý nejteplejší rok od roku 1960, což je dohledná doba. To jsme mnozí z nás už byli na světě v té době a bylo sedm teplejších roků v této celkem klimatologicky krátké době.

Co se týká ovzduší, tady je třeba zmínit, že imisní limity jsou samozřejmě překračovány, a pokud se tomu tak stane, tak jsou tématem diskuzí a komentářů. Průměrná koncentrace tuhých látek je překročena na 1,4 % území se 7,3 % obyvatel, ovšem roční imisní limity pro benzo(a)pyren, tu slavnou znečišťující látku, byly překročeny na 25,9 % území s 55,7 % obyvatel, což už je samozřejmě na potaz. Je tady třeba připomenout, a pan ministr zmínil automobilovou dopravu jako významný zdroj znečištění, náš výbor - já jsem členem ještě jednoho výboru, výboru pro evropské záležitosti, kde příští týden budeme projednávat první část balíčku čisté mobility, která přichází z Evropské komise na nás, která si klade jako svůj obrovský základní cíl pro EU být na špičce boje proti zvyšování globální teploty. Je tam samozřejmě hlavní téma elektromobilita, automobily poháněné jinými palivy, nežli je nafta nebo benzin - CNG, LNG atd. Limity pro spalovací motory jsou navrhovány významně zpřísnit o 30 %. V mezidobí mezi roky 2021 a 2030 musí jít u osobních automobilů limity emisí dolů, budou přísnější. Opět si sami sobě budeme klást velké překážky. Víme, k čemu to vede. Tak to se stalo u dieselových motorů a aféra dieselgate pak nám doložila, k čemu to vlastně všemu může vést ve světové ekonomice. (V sále je velký hluk.)

Vodní hospodářství. Tady musím říct, že je pozitivní, že na kanalizaci je připojeno stále větší a větší množství obyvatel -

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Omlouvám se, pane poslanče. Kolegyně, kolegové, prosím o klid! Prosím o klid. Děkuji.

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo, za váš zásah, ale já nějak jsem na tohle zvyklý.

Připomínám, že v tématu ochrana přírody a krajiny zmiňuje zpráva také to, že byla vyhlášena nová chráněná krajinná oblast Brdy poté, co jsme zrušili vojenský újezd na tamějším území. Já tedy osobně připomínám to, že NATURA 2000 zahrnuje více než 14 % území naší republiky.

Ano, lesy. Pan ministr zmínil masivní kalamitu. Tak máme tady pěstírnu kůrovce, jeho výchovnou takovou školku na Šumavě. Tu jsme si sami udělali zákonem 114 a dalšími našimi neblahými zákony a zákroky.

Odpady. Stále, pořád skládkujeme 45 %. Pan ministr zmínil téma boje se suchem, já zmiňuji téma odpadový zákon. Příští a naše období musí být ve znamení nového zákona o odpadech.

Dámy a pánové, já jsem doporučil klubu ODS, abychom zprávu vzali na vědomí. Připojuji se tedy ke své zprávě jako zpravodaje a doporučuji vzít na vědomí. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Teď má tedy slovo pan poslanec Okleštěk s faktickou poznámkou, nebo pokud si přeje řádnou přihlášku, může mít i řádnou.

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Členové vlády, kolegyně, kolegové, já jsem chtěl z tohoto místa poděkovat panu zpravodaji i panu ministrovi za přednesené zprávy a podpořit myšlenku vydávání zprávy o stavu životního prostředí právě v tom formátu jednou za dva roky v té plné formě a v té průběžné formě jednou za rok, protože přece jenom meziročně ke změnám na životním prostředí zase tak zásadně nedochází, a z toho důvodu si myslím, že to má naprosté ratio, a chtěl jsem to z tohoto místa podpořit. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Dál do rozpravy nikoho nevidím, takže rozpravu končím. Zeptám se pana zpravodaje, jestli by byl tak laskav a ještě přednesl návrh usnesení.

Poslanec Jan Zahradník: Ano, pane místopředsedo, ještě jednou tedy. Výbor pro životní prostředí, za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby zprávu o životním prostředí vzal na vědomí. Tedy usnesení zní: Poslanecká sněmovna bere Zprávu o životním prostředí za rok 2016 na vědomí.

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Jiný návrh usnesení není, takže - ještě zazvoním - budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem usnesení, tak jak byl přednesen panem zpravodajem. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 81, přihlášeno je 139, pro 123, proti nikdo. Návrh byl přijat a já končím tento bod.

Budeme pokračovat bodem

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.