Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

(pokračuje Radek Vondráček)

1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb.,
o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti
cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 12/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Paní ministryně, prosím, ujměte se slova.

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi za Ministerstvo pro místní rozvoj uvést vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu.

Předmětný návrh zákona transponuje směrnici EU č. 2015/2302, o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách. Národní transpoziční předpis by měl nabýt účinnosti nejpozději k 1. červenci 2018. Přijetí návrhu zákona je nezbytné pro splnění povinnosti vůči Evropské unii. Pokud nebude předpis včas notifikován, může Komise vůči České republice zahájit řízení o porušení unijního práva.

Návrh zákona je značně ovlivněn požadavkem plné harmonizace směrnice, což znamená, že není-li ve směrnici výslovně uvedeno, nelze se od jejích ustanovení odchýlit.

Hlavním cílem výše uvedené směrnice, který se promítá do navrhované zákonné úpravy, je sjednocení pravidel pro zájezdy a spojené cestovní služby v rámci vnitřního trhu Evropské unie, díky kterému dojde i ke zvýšení standardu ochrany spotřebitele. Bude tak posílen nejen vnitřní trh v rámci Evropské unie, ale díky srovnatelným podmínkám v jednotlivých členských státech i důvěra zákazníků v přeshraniční nákupy.

Směrnice stanoví pro členské státy povinnost zajistit plnou - to znamená stoprocentní - úhradu zákonných nároků klientů cestovních kanceláří v případě jejich úpadku u zájezdů a u spojených cestovních služeb, resp. té části těchto služeb, které klient zaplatí přímo cestovní kanceláři, která je zprostředkovává. Pro naplnění tohoto úkolu se upravují činnosti, které vykonává garanční fond cestovních kanceláří. Činnost garančního fondu zajišťuje Státní fond rozvoje bydlení. Cestovní kanceláře budou platit příspěvek do tohoto fondu, který by měl pokrýt případné zákonné nároky klientů přesahující rámec limitu pojistné smlouvy. Toto řešení shledala Evropská komise slučitelné jak se směrnicí, tak i s pravidly veřejné podpory a souhlasila s ní.

Dne 12. prosince 2017 Poslanecká sněmovna na své 4. schůzi schválila vládní návrh zákona v prvém čtení a přikázala návrh zákona projednat na jednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Ten projednal vládní návrh zákona dne 31. ledna 2018 a doporučil Poslanecké sněmovně návrh zákona schválit ve znění pozměňovacích návrhů. Nejzásadnější z těchto pozměňovacích návrhů je návrh na snížení maximální výše příspěvku do garančního fondu cestovních kanceláří z původní částky 0,25 % z tržeb za zájezdy a spojené cestovní služby na částku 0,1 %, se kterým jako ministerstvo souhlasíme. Druhý pozměňovací návrh se týkal legislativně technických úprav.

Vládní návrh zákona je plně kompatibilní s předpisy EU a návrh nemá dopad na státní rozpočet. Náklady budou hrazeny z rozpočtových prostředků ministerstva. Věřím, že vzhledem k nezbytnosti přijetí vládního návrhu, to je zejména s ohledem na transpoziční charakter zákona a riziko sankcí ze strany soudního dvora EU, Poslanecká sněmovna schválí vládní návrh zákona ve druhém čtení.

Zároveň mi dovolte touto cestou vyjádřit obrovské poděkování všem poslaneckým klubům, které opravdu projevily velkou vstřícnost při projednávání zákona, a tak jsme to se všemi mohli projednat. Dovoluji si tedy ještě jednou požádat o schválení a předložení do třetího čtení tak, aby legislativní proces přijetí zákona mohl být dokončen co nejdříve. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní ministryně. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 12/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pan poslanec Adam Kalous a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo, pane zpravodaji.

Poslanec Adam Kalous: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi tedy přednést zpravodajskou zprávu k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Vládní návrh zákona byl dne 12. prosince 2017 schválen Poslaneckou sněmovnou na její 4. schůzi v prvém čtení. Následně byl projednán se zástupci poslaneckých klubů ČSSD, STAN, Pirátů a korespondenčně také s TOP 09. Poté byl návrh zákona dne 31. ledna 2018 projednán výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výborem garančním, a to včetně pozměňovacího návrhu, který jsem předložil. Pozměňovací návrh se týkal snížení příspěvku cestovních kanceláří do garančního fondu z 0,25 % na 0,1 % ze základu. Tato výše příspěvku se jeví jako dostatečná, a to s ohledem na ostatní opatření k zajištění dostatečné výše záruky pro případ úpadku obsažená v zákoně. Navrhovaná výše příspěvku, tedy maximálně na jednu desetinu procenta ze základu, bude dostačující k naplnění účelu, pro který je fond zřizován. Peněžní prostředky budou z fondu vypláceny pouze v případě, že nebude postačovat limit pojistného plnění a bankovní záruka k vyplacení zákonných finančních nároků klientů. Snížení maximální výše příspěvku navíc odpovídá stávající situaci na trhu a bude v konečném důsledku znamenat i nižší náklady pro cestovní kanceláře.

Usnesení, které schválil výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, zní: Po úvodním slově ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové a po zpravodajské zprávě poslance Adama Kalouse a po rozpravě výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 12/0 projednat a schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Na závěr navrhuji zkrácení lhůty pro projednání ve výboru mezi druhým a třetím čtením, a to z 14 na 7 dnů. Děkuji.

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane zpravodaji. K tomuto bodu otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil s přednostním právem pan místopředseda Okamura, kterého ale v tuto chvíli nevidím. Vidím! Máte slovo, pane místopředsedo.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, dovolte mi vyjádřit se k navrhované novele zákona 159 o cestovním ruchu.

My samozřejmě vnímáme zavedení dozajišťovacího garančního fondu jako překážku v podnikání cestovních kanceláří vynucenou pojišťovnami, které by bez dozajišťovacího garančního fondu či garance státu hradit případné nadlimitní škody přestaly daný pojistný produkt nabízet, a dostali jsme se bohužel do situace, že cestovní kanceláře by nemohly provozovat svou činnost. Z tohoto pohledu, abych nebyl tady nařčen jako minule, že prý jsem nehlásil střet zájmů, tak já střet zájmů nemám v osobním podnikání, protože já nemám cestovní kancelář. Já jsem pouze jednatelem v cestovní agentuře. Takže to bych chtěl jenom upřesnit pro ty, kteří se nevyznají odborně v tom tématu a říkali, že mám jakýsi střet zájmů. Já sám v tom vůbec nepodnikám, ani pojištění pro úpadku čím pádem jako cestovní agentura mít nemusíme. Takže to bych jenom chtěl upřesnit. Případně, jestli je považován za střet zájmů to, že jsem ve vedení Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, tak to tady poctivě hlásím. Ale osobní podnikání vůbec v tomto pohledu nemám v této oblasti. To jenom na dokreslení, abych reagoval na debatu z minula.

Je to tedy problém, že se cestovní kanceláře dostaly pod tlak pojišťoven, a to přesto, že stávající znění zákona ukládá jednoznačnou povinnost cestovním kancelářím mít sjednaný pojistný limit v dostatečné výši. Tudíž k tzv. podpojištění by mohlo dojít jen v případě podvodného jednání a porušení zákona, přičemž i to podvodné jednání je už za stávajících podmínek velmi ztíženo, jelikož pojišťovny dostávají dle stávajících pravidel každý měsíc výkaz činnosti cestovních kanceláří a mohou činnost a vývoj tržeb jednoduše sami vyhodnocovat.

Na základě stávající situace tedy nezbývá než souhlasit s výsledkem jednání garančního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který na své schůzi dne 31. ledna tuto novelu zákona projednal a jednomyslně přijal pozměňovací návrh pro druhé čtení, kdy je tedy pravda, bylo plněno to, co jsme si řekli s paní ministryní, že se domluvíme a předložíme tedy po dohodě kompromisní pozměňovací návrh. K tomu došlo, takže v tomto ohledu musím pochopitelně poděkovat paní ministryni za hnutí ANO, že se postavila k tomu problému dle dohody a čelem, a to si myslím, že je dobře, že se tady dokážeme dohodnout i skrz politické spektrum.

Ten pozměňovací návrh na základě jednání zohledňuje dlouhodobý požadavek Asociace cestovních kanceláří a agentur na snížení ročního příspěvku do garančního fondu z navrhovaných 0,25 % na nejvýše 0,1 % z ročních tržeb za zájezdy. Sazba ve výši 0,1 % je kompromisní variantou na základě dohody mezi ministerstvem a profesními organizacemi.

Když se ještě vrátím na začátek, tak bych jenom chtěl říci, že Česká republika bude vedle Polska jedinou zemí v Evropské unii, která dozajišťovací garanční fond zavádí, a to aniž by tak přikazovala evropská směrnice. Tedy musím říci, že bohužel to došlo tak daleko, že lobbing pojišťoven je v tomto ohledu prostě silnější než v drtivé většině zemí Evropské unie. A to je určitě stav, na který je potřeba poukázat, a já to tady znovu zdůrazňuji, protože si myslím, že všechno musí mít svoje hranice hlavně ve srovnání s jinými zeměmi Evropské unie, protože tady dochází k určitému vychýlení vztahu a to není určitě dobře.

Co se týče toho, co je nutné dopracovat. Myslím si, že i v tomto ohledu je tady dohoda s paní ministryní za hnutí ANO, že Ministerstvo pro místní rozvoj musí vyhláškou dopracovat správu a fungování dozajišťovacího garančního fondu při Státním fondu rozvoje bydlení. Z tohoto pohledu je například potřeba především jasně pojmenovat způsob, jak se vypořádají finanční prostředky v případě legitimního ukončení cestovní kanceláře. Pochopitelně cestovní kancelář zaplatila do garančního fondu, ukončí činnost, a co tedy teď s těmi penězi? To si myslím, že je jasná legitimní otázka, kterou je potřeba skutečně vyřešit. Jsme dohodnuti, podle mých informací, asociace s paní ministryní, že se k tomu konstruktivně postavíme, protože peníze jsou peníze. Cestovní kanceláře si je poctivě vydělaly a opravdu tady nemůžeme připustit jakákoliv nedorozumění nebo znejistění. Fungování garančního fondu je po přijetí zákona potřeba dopracovat. To jsem tady teď říkal. Bylo by potřeba vytvořit odborný pracovní tým. Předpokládám, a v tomto ohledu mám informace, že Ministerstvo pro místní rozvoj se k tomuto opět staví konstruktivně, aby v odborném pracovním týmu byli zastoupeni i zástupci profesních organizací, protože se jedná pochopitelně o jejich soukromé peníze, tak by to bylo správně.

Cílem je naplnění garančního fondu do konečné výše 50 mil. korun v rozmezí dvou let za stávajícího počtu cestovních kanceláří a tržeb za zájezdy. Cílovou částku je potřeba podle našeho názoru uvést ve vyhlášce, protože to je pochopitelně velice důležité. Chápu, že to nemůže být třeba v zákoně, ale je potřeba mít jistotu, že naplňování fondu nebude nekonečné, protože to by se z toho asi opravdu podnikatelé zbláznili a byli by velmi znejistěni. Samozřejmě jakákoliv vyšší částka, a to bych tady rád zdůraznil, a myslím, že jsme to už projednali i s paní ministryní, by byla nepřijatelnou zátěží pro provozovatele cestovních kanceláří. A znovu bych tady už jenom opakoval, že spolu s Polskem budeme jedinou zemí v Evropské unii, která v podstatě na tento systém přistoupila.

Jak jsem říkal, hlavně nás zajímá i dopracování systému, co tedy s penězi, když cestovní kancelář ukončí činnost. Jak říkám, je to kompromisní varianta. My bychom se rádi obešli bez garančního fondu. Je skutečně otázkou, proč to došlo vlastně tak daleko. Na druhou stranu je tu nebezpečí, a víme, že už to pojišťovny udělaly v minulém volebním období, kdy jsme tady projednávali novelu zákona č. 159, že na určitou dobu prostě přestaly cestovní kanceláře pojišťovat. A to bylo fatální, stala se tady úplně neuvěřitelná, bezprecedentní věc, proti které se stát ani nikdo neuměl bránit. Byla znemožněna činnost. Cestovní kanceláře musí mít ze zákona pojištění a zároveň nebyl, kdo by cestovní kanceláře pojistil na základě tehdejší legislativy. To je neuvěřitelné, co se vůbec mohlo v civilizované zemi stát.

Znovu říkám, je to řešení, které je velice kompromisní. Určitě my, naše hnutí SPD, kteří máme v názvu svoboda a jsme proti byrokracii, proti omezování legálního podnikání, a co se týče i mě, já s tímto zněním souhlasím, to podpoříme, ale jak říkám, s těžkým srdcem. Děkuji. Chtěl bych poděkovat i paní ministryni, jednali jsme o tom dlouho, jednání bylo vstřícné a jsem rád, že jsme se dopracovali k řešení. (Potlesk z řad poslanců SPD.)

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Nyní řádně přihlášený do obecné rozpravy pan poslanec Martin Kupka. Prosím, máte slovo.

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, já bych se také rád velmi stručně vyjádřil k novele zákona o cestovním ruchu, kterou teď probíráme. Je to totiž bohužel další novela zákona, kterou musíme přijmout, nicméně z této novely zákona nemůžeme mít radost. Jak zaznělo, znamená totiž další náklady navíc pro cestovní kanceláře, tedy další překážky v podnikání a další byrokracii. Je to nakonec návrh, jak zaznělo, společně přijatelný, projednávaný opakovaně a ve výsledku s tím snížením na 0,1 % z tržeb je to opravdu asi kompromis pro všechny, kteří jsou na trhu přijatelní. Nicméně je z toho také zřejmé, že to je kompromis, který nakonec někdo zaplatí, a budou to samozřejmě klienti cestovních kanceláří, do jejichž cen zájezdů se toto další nařízení promítne.

Snažíme se tady zajistit úplnou bezpečnost, přičemž víme, že život přece není bezpečný, a je otázka, jestli takto draze zajišťovaná bezpečnost s tolika komplikacemi ve výsledku je opravdu to, o co máme usilovat. Já jsem přesvědčen, že jako kompromis to nakonec přijmout máme, nicméně do budoucna pro podobné transpozice evropských směrnic a nařízení je dobře včas alarmovat, včas upozorňovat na to, že to může znamenat další zbytečné náklady, další zbytečnou byrokracii, a bránit se tomu od prvopočátku, neřešit to až jako jev, kterému musíme čelit přijetím další novely a další byrokracií.

Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Ptám se, zda má ještě někdo zájem vystoupit v obecné rozpravě k tomuto bodu. Nikoho, kdo by se hlásil, nevidím. Končím obecnou rozpravu. Ptám se na případná závěrečná slova. Paní ministryně má zájem o závěrečné slovo.

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Dobrý den. Děkuji moc za možnost závěrečného slova. Děkuji samozřejmě i oběma předřečníkům, potvrzuji, že skutečně jde o kompromisní návrh, ale možná ještě některá malá upřesnění.

Samozřejmě jinde v jiných zemích mají dozajištění realizováno jinak. Například Rakousko má dobrovolný fond cestovních kanceláří, kam přispívají, Německo zase omezuje vybírání záloh, takže samozřejmě všude to je nějakým způsobem kompenzováno. Jinak samozřejmě potvrzuji, že vytvoříme odbornou pracovní skupinu, která bude řešit dozajišťovací schéma neboli fond.

Jenom k těm částkám. Ono je potřeba si uvědomit, že zas tak velký zásah do cestovních kanceláří to nebude, i směrem k zákazníkům, protože na patnáctitisícový zájezd jde o zdražení o patnáct korun. To samozřejmě nejsou nijak významné částky. Proto jsme i souhlasili s tím, aby to bylo na 0,1. Budeme to samozřejmě naplňovat do dvou let. Je příslib i toho, že to bude naplněno, a těch 50 mil. už je dneska v důvodové zprávě, ale také potvrzuji, že to budeme dále řešit, a pak bude vyhláška ministerstva s nulou. To znamená, další zatížení pro cestovní kanceláře pak už nebude. Děkuji.

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Ptám se pana zpravodaje, zda má zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Žádný další návrh na případné vrácení návrhu garančnímu výboru nezazněl. Budeme pokračovat. Zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. V tuto chvíli je do podrobné rozpravy přihlášen pan poslanec Petr Třešňák, kterému tímto dávám slovo.

Poslanec Petr Třešňák: Pěkné odpoledne. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane předsedající, dovolte mi krátce zdůvodnit svůj pozměňovací návrh. Nevycházel jsem z ničeho jiného než z původní důvodové zprávy samotné transpozice, která hned na několika místech zmiňuje, že tento zákon se netýká lázeňských léčebně rehabilitačních pobytů, nicméně do samotného paragrafového znění se toto nedostalo. My považujeme za důležité, aby to zde bylo explicitně zmíněno, aby do budoucna nedošlo k rozdílným výkladům tohoto zákona. Samotný návrh zní: Do § 1 bodu 2 se vkládá další odstavec d) v rámci činnosti přírodních léčebných lázní podle zvláštního zákona, viz zákon č. 164/2001 Sb.

Tímto děkuji za načtení.

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Ptám se, zda má ještě někdo další zájem o vystoupení v podrobné rozpravě. Dovolte mi, abych upozornil na to, že podle § 95 odst. 1 případný návrh na zkrácení třetího čtení musí být přednesen v podrobné rozpravě. Takže dávám prostor případně panu zpravodaji, aby zopakoval svůj návrh v podrobné rozpravě.

Poslanec Adam Kalous: Tak tedy ještě jednou, navrhuji zkrácení lhůty na projednání ve výboru mezi druhým a třetím čtením ze 14 na 7 dní.

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Pro jistotu se zeptám ještě jednou: Má někdo zájem o vystoupení v podrobné rozpravě? Není tomu tak, podrobnou rozpravu končím. Ptám se na případná závěrečná slova po podrobné rozpravě. Paní ministryně? Pan zpravodaj? Nemají zájem.

Nyní budeme tedy hlasovat o návrhu, který před chvílí zazněl, a to je zkrácení lhůty pro třetí čtení na sedm dnů. Přivolal jsem kolegy z předsálí. Odhlásím a poprosím, abyste se přihlásili znovu svými identifikačními kartami.

Počet hlasujících se nám, dá se říci, ustálil.

Budeme tedy hlasovat o návrhu, který zazněl v podrobné rozpravě, na zkrácení lhůty pro třetí čtení o sedm dnů, tedy na sedm dnů.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Jedná se o hlasování číslo 7. Přihlášeno je 150 poslanců, pro 104, proti 24. Tento návrh byl přijat.

Já vám děkuji a končím druhé čtení tohoto návrhu a současně končím tento bod. Uzavírám.

Jestliže se jedná o procedurální návrh, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych jenom vyjasnit, jaký bude postup k bodu 4, protože se jedná o vládní návrh zákona, kterým se mění daňový řád, jeho lhůta k projednání byla do 24., což je sobota, která uplynula, rozpočtový výbor jako garanční výbor projednal, ústavněprávní výbor, myslím, že po pečlivé snaze projednal až dnes mezi 13. a 14. hodinou, teď se dohotovuje usnesení, které by mělo být během dnešního dne k dispozici, čímž navrhuji, abychom přerušili, abychom tento bod zařadili až na zítra na, řekněme, 17. hodinu. Do té doby usnesení budeme mít 24 hodin k dispozici. Pro případ, že by k tomu nedošlo, tak bychom museli nějakým způsobem zareagovat, protože pak nemáme vlastně usnesení ústavněprávního výboru. Jen bych chtěl tuto věc vyjasnit. Vím, že jsme o dva dny překročili lhůtu, ale myslím, že to nebyla úplně vina našeho výboru, ale snahy najít nějaký rozumný kompromis. Pokládal bych za správné, aby bylo možné si to jednak prostudovat, jednak k tomu předložit ještě další návrhy, abychom daňový řád zařadili až zítra na 17. hodinu. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Radek Vondráček: Pane poslanče, já jsem samozřejmě ochota sama, ale hlasování o pořadu schůze máme za sebou, museli bychom se napřed usnést o tom, že je to ze zvlášť závažných důvodů, že můžeme měnit pořad schůze i mimo tu lhůtu. Já navrhuji, že bychom ten bod otevřeli a ihned hlasovali o jeho přerušení na ten čas, který navrhujete. Byl byste srozuměn s takovým návrhem?

Poslanec Marek Benda: Jsem srozuměn s jakýmkoli návrhem. Já jenom upozorňuji na to, že nám § 92 jednacího řádu říká, že usnesení výboru, případně oponentní zpráva nebo záznam o jednání výboru, se doručí všem poslancům nejméně 24 hodin před zahájením druhého čtení návrhu zákona.

Jsme tady v trošičku složitější situaci, že máme garanční a další výbor, a garanční výbor projednal, ale myslím si, že toto se vztahuje i na další výbory. Pokud projednal, tak že má to usnesení být doručeno poslancům 24 hodin předem. To je spíš upozornění pro vás jako předsedajícího, že byste pak, pokud takové usnesení existuje, měl sám o své vůli a újmě říci: musíme počkat 24 hodin, než bude možnost jednotlivých poslanců si usnesení příslušného výboru nastudovat.

Předseda PSP Radek Vondráček: To je věc, kterou bych asi učinil. I když zase na druhou stranu jste nedodrželi lhůtu na projednání ve výboru - dalším, předpokládám -, to by asi nemělo bránit projednání v plénu. Ale domluvme se tak, že já, až přijde na řadu bod číslo 4, řeknu, že pro tuto chvíli nejsou splněny podmínky pro jeho projednávání, a odročím ho. Jestliže s tím nesouhlasíte, museli bychom se poradit předsedové všech klubů. Nemám v úmyslu tady nic tlačit silou, protože tady je zřejmě dohoda, jak budeme postupovat.

Takže máme ještě čas na nějakou diskusi. Já budu pokračovat bodem číslo 3 a tím je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 47, druhé čtení.

(Tento název bodu, který předsedající přednesl, je ovšem název bodu číslo 4. Ve stenoprotokolu dále uvádíme správný název bodu 3.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.