Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Tomio Okamura)

4.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb.,
daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 47/ - druhé čtení

Tímto návrhem jsme se zabývali v úterý 27. února. Bod byl přerušen po zahájení obecné rozpravy do doby uplynutí zákonné lhůty od rozdání usnesení ústavněprávního výboru sněmovní tisk 47/3. Lhůta byla splněna dne 28. 2. v 15.38 hodin. Prosím - ano, už vidíme - aby místa u stolku zpravodajů zaujali ministryně financí Alena Schillerová a zpravodaj garančního výboru, což je rozpočtový výbor, poslanec Jan Volný.

Chci se zeptat, zdali mají zájem vystoupit také zástupci dalšího výboru, to je ústavněprávního výboru poslanec Výborný? (Ano.) Máte zájem vystoupit. Nicméně nyní tady mám s přednostním... Budeme tedy pokračovat v přerušené obecné rozpravě. Jestli se tedy nebudete zlobit, mám tady s přednostním právem žádost pana poslance Kalouska. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já, věda, že budu vyvolán, abych pokračoval v přerušené rozpravě, tak jsem si nevzal faktickou poznámku na pana poslance Bartoška. Tak teď své vystoupení zneužiji k tomu, že nejprve mu odpovím. On si tady podle mého názoru oprávněně povzdechl, že nejsou dodržovány dohody i v tom okamžiku, kdy jsou tady dva srovnatelné návrhy, kdy oběma jde o komunální politiky. Vždyť nás to, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, ve škole učili: quod licet Iovi non licet bovi. Málo jste si to oběhli, prostě.

A teď mi dovolte, abych se vyjádřil k předložené novele daňového řádu, kterou, omlouvám se, si nemohu brát úplně neosobně, protože za ta léta, kdy jsem byl ministrem financí, tak jediný opravdu zásadní kodex, který se podařilo prosadit, byl daňový řád. Daňový řad, který předtím, než prošel legislativním procesem, prošel dvouletou intenzivní odbornou diskuzí, kterou vedl ještě tehdejší federální ministr financí Klak. A měli jsme čest v té skupině mít lidi ze správního soudu, ať už pana doktora Baxu, lidi z Komory daňových poradců, advokátní komory. Bylo to opravdu excelentní odborné uskupení, které došlo po dvouleté práci k daňovému řádu, který je v účinnosti od 1. 1. 2011. A s každou jeho novelou se samozřejmě bedlivě dívám na to, jestli tam nejsou porušeny některé obecné zásady, s kterými tento kodex byl sestavován.

Novela, kterou máme před sebou, se tváří jako prostá implementace evropské směrnice, která je namířena proti praní špinavých peněz a k boji s terorismem. Kdyby to byla pravda, tak jsem přesvědčen, že to můžeme schválit ve zkráceném řízení a nikdo z nás by k tomu snad ani nechtěl diskutovat. Ona to ale bohužel pravda není. Účelem, dokonce si troufnu říct, že účelem tohoto návrhu je zneužít evropskou směrnici DAC 5 k tomu, aby Finanční správa byla zmocněna k věcem, které jsme si nikdy neuměli představit. Věcem, které prolamují dosavadní tabu a které z ní činí v určitém aspektu orgán výrazně mocnější a suverénnější, než jsou orgány činné v trestním řízení, proti čemuž zásadním způsobem protestuji. Protože daňové orgány nemáme od toho, aby nám suplovaly orgány činné v trestním řízení. Od toho máme dělbu moci, dělbu kompetencí a oddělování informací jednotlivých institucí, které chrání nejenom ten správný servisní výkon státní správy, ale také chrání svobodného občana.

Směrnice DAC 5 ukládá členským státům pro účely mezinárodní daňové spolupráce poskytnout daňovým orgánům ze zákona přístup k mechanismům, postupům, dokumentům, informacím, které jsou uvedeny v příslušných článcích směrnice Evropského parlamentu. Je to takzvaná AML směrnice, která upravuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Pro tento účel je určena. Ne pro výběr daní. Pro tento účel. Vláda však svůj návrh koncipuje tak, že daňové orgány mohou tyto údaje a dokumenty požadovat i pro účely tuzemské správy daní prostřednictvím procesního předpisu, který daň a správu daní chápe široce tak, že prolomení povinnosti mlčenlivosti u zvláštních profesí, jako jsou banky, advokáti, notáři, podle našeho názoru poškozuje právo na spravedlivý právní proces a poškozuje příslušné klienty.

To, co mně vadí nejvíc - věřím, že se tady a v ústavněprávním výboru ozvali ti, kteří slyšeli advokátní a notářské komory. Ale to, co mně vadí nejvíc, je, že mimo tuto směrnici DAC 5 to s tím nemá vůbec nic společného. Vláda do novely vkládá požadavek na úpravu § 57 odst. 3 daňového řádu, který umožňuje správcům daně velmi široký přístup k údajům tvořícím předmět bankovního tajemství, a to bez omezení účelu. To znamená, aniž by ten správce daně musel určit, k čemu je to určeno, on bude mít tu kompetenci prolomit bankovní tajemství. To nemá s tou směrnicí vůbec nic společného. To je tam skutečně vloženo nad rámec.

A jenom mi dovolte několik málo slov k tomu, na co všechno správce daně, pokud tento návrh bude schválen, bude mít nárok. Bude mít nárok na přístup k jiným jedinečným identifikátorům týkajícím se účtu, aniž by tedy bylo přesně specifikováno, o které identifikátory to jde. Pravděpodobně o všechny. Bude mít právo na údaje osob zmocněných k účtu, tedy disponibilní právo. Bude mít právo na údaje o osobách, které peněžní prostředky na účet vložily, a o příjemcích plateb. Bude mít právo na údaje o službách pro provádění platebních transakcí. Každý orgán veřejné moci, který tedy ve smyslu § 10 odst. 1 daňového řádu je správcem daně, bude mít nárok na tyto údaje.

Nárok na tyto údaje do této chvíle, dámy a pánové, mají pouze orgány činné v trestním řízení, a to ještě ve velmi jasně definovaném režimu a pod dohledem státního zástupce v případě přípravného řízení, nebo pod dohledem soudce v případě postupujícího trestního řízení. Orgány daňové správy, pokud teď tohle schválíme, budou na to mít zákonné právo, aniž by nad nimi byla jakákoliv kontrola ať už soudce, nebo státního zástupce. A netýká se to jenom Finanční správy, ve smyslu § 10 daňového řádu se to týká jakéhokoliv správce daně.

Pane poslanče Raisi prostřednictvím pana předsedajícího, máte psa? Pane poslanče Raisi, prostřednictvím pana předsedajícího, máte psa? (Opakovaně.) Pokud máte psa, tak z něj platíte poplatky svému obecnímu úřadu. A bude-li si váš obecní úřad přát, protože ve smyslu § 10 je správcem daně, bude mít nárok na přístup k vašemu účtu, na informace o osobách, které s ním disponují, které na něj přispívají, které z něj čerpají. A protože budou mít i přístup k IP adrese, budou moct, pokud se tak rozhodnou, sledovat váš pohyb, což smí pouze orgány činné v trestním řízení se souhlasem soudce. (V sále je velký hluk a neklid.) Tady prostě vzniká kompetence pro správce daně, pro Finanční správu, kterou dosud nikdo neměl, protože i orgány činné v trestním řízení ji měly pod dohledem nějakého kontrolního orgánu. My ji chceme dát Finanční správě bez jakéhokoliv dohledu. Takhle široce stanovená pravomoc je mimořádně nebezpečná obecně, navíc ve světle toho, že poslední dva roky se potýkáme s neustálými případy, kdy v řadě z nás roste podezření, jak je zneužívána moc správce daně, jak se zaklekává tam či onde, jak teprve může být zneužívána, dostane-li do ruky takovýto nástroj. (V sále je stále velký hluk a neklid.)

Další věc je otázka ochrany dat. Každý z nás ví, že největší nákladová položka u jakékoliv banky je položka ochrany dat. Na to se vykládají skutečně miliardy korun. Teď tato data budou volně přístupná libovolnému správci daně pro účely tuzemské správy daně, nikoliv pro účely, které vyžaduje směrnice DAC 5.

Já už nemůžu, já to nepřeřvu. Pane předsedající, zkuste to vy.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já bych poprosil, vážené dámy a pánové, o klid. Kdo nemluví k tématu, zdali by šel diskutovat do předsálí. Pane poslanče, prosím, pokračujte.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Sice se vynakládají v bankovní sféře miliardy korun ročně na ochranu těchto dat, ale libovolný správce daně k nim bude mít přístup a může s nimi svým způsobem libovolně nakládat. A víme všichni, jak vypadá ochrana dat u Finanční správy i u dalších správců daně, například u krajských nebo obecních úřadů. Není pro to sebemenší důvod. Návrh neobstojí v testu proporcionality. Test proporcionality, který by měl být aplikován na každou normu, která naráží na ochranu lidských práv a svobod, by měl určit, zda na příslušný účel je také stanoven přiměřený nástroj. Je zřejmé, že na něco tak zásadního, na tak zásadní veřejný zájem, jako je boj s terorismem a praní špinavých peněz, je namístě uplatnit naprosto výjimečné nástroje. Ale už není namístě uplatnit tyto výjimečné nástroje pro jiné účely, například pro běžnou správu daní.

Podle článku 4 odst. 4 Listiny práv a svobod platí, že při používání ustanovení, která omezují základní práva a svobody, musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu a taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než k jakým byla stanovena. To je přesně tento případ. Tato ustanovení byla stanovena k boji proti praní špinavých peněz a k boji s terorismem, a pokud se tyto nástroje budou zcela libovolně používat pro běžnou správu daní, tak to z mého pohledu v žádném případě testu proporcionality nevyhovuje. Je to za hranou článku 4 Listiny základních práv a svobod a především je to strašně nebezpečné. Je to strašně nebezpečné, když vidíme, jak bobtná zlovůle a s ní i kompetence některých represivních orgánů, v tomto případě Finanční správy. (V sále je stále hluk.)

Opravdu si nemyslím, že bychom měli občany vystavit tomuhle riziku. To za to vážně nestojí. Bude-li to schváleno, jsem připraven iniciovat ústavní žalobu, protože jsem přesvědčen, že to naráží na článek 4 Listiny základních práv a svobod. Ale byl bych velmi rád, kdybychom společně uznali, že to je naprosto nepřiměřený nástroj pro běžnou správu daní a § 57 daňového řádu ponechali v původním znění a neměnili ho podle přání předkladatele už jenom proto, že to vůbec nesouvisí - tady máte napsáno "daňový řád - EU", ale novelizace § 57 daňového řádu nijak nesouvisí se směrnicí DAC 5. O tom tam není ani slovo. To si tam Ministerstvo financí přidalo a bude říkat veřejnosti: to po nás chce Evropská unie. Nechce! To po nás chce vláda, navíc vláda bez důvěry, vláda v demisi. Vláda bez důvěry a vláda v demisi by se snad měla omezit jenom na běžný provoz a všichni bychom bez mrknutí oka schválili prostou implementaci směrnice DAC 5, ale nikdo z nás, kdo dbá práv svobod a soukromí občanů, nemůže zvednout ruku pro to, co předložilo Ministerstvo financí a tváří se při tom, že implementuje směrnici DAC 5.

Já vás velmi prosím, abyste se tomuto problému věnovali, aby si každý z vás uvědomil, co hrozí, pokud Finanční správa dostane do ruky tento nástroj, a abyste jí tento nástroj do ruky nedávali.

V tomto smyslu byly předloženy při jednání na výboru dva totožné pozměňovací návrhy. Já jsem ho předložil na rozpočtovém výboru, pan poslanec Benda, se kterým jsme na tom spolupracovali, ho předložil na ústavněprávním výboru. V obou dvou výborech tyto návrhy nezískaly většinu. Na ústavněprávním výboru byl schválen pozměňovací návrh paní poslankyně Válkové, který zmírňuje tu zvůli vůči advokátům a notářům. Proto je to problematika, o které jsem mluvil málo, soustředil jsem se na ten § 57 týkající se bankovního tajemství. Neřeší samozřejmě nijak otázku bankovního tajemství. S panem kolegou Bendou jsme se domluvili, že to v podrobné rozpravě předloží on, takže já se do podrobné rozpravy nehlásím, protože vím, že pozměňovací návrh, který on předloží, řeší problematiku, před kterou varuji a na kterou upozorňuji. Cítil jsem ale povinnost pokusit se obrátit na to vaši pozornost a pokusit se vás přesvědčit, abyste něco takového nespáchali.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců TOP-09.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu poslanci Kalouskovi a mám tady teď s přednostním právem žádost o vystoupení zpravodaje dalšího výboru, ústavněprávního výboru, pana poslance Marka Výborného. Takže vy tu máte žádost jako zpravodaj a pak jste ještě jednou přihlášen do obecné rozpravy. Takže pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená vládo, dámy a pánové, ústavněprávní výbor projednal tento tisk na dvou jednáních, následně k němu včera přijal usnesení, které v tuto chvíli již bylo načteno do systému, a doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala k návrhu zákona změny a doplňky dle načteného pozměňovacího návrhu schváleného ústavněprávním výborem k tisku číslo 47. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji za vaše vystoupení a nyní tedy přistoupíme do obecné rozpravy, ve které pokračujeme, je to přerušená obecná rozprava, takže mám tady pana poslance... Mám tady faktickou poznámku, žádost, nejprve paní poslankyně Langšádlová. Takže prosím, paní poslankyně, máte slovo a potom další faktickou pan poslanec... Pardon? Přednostní právo do obecné rozpravy pan poslanec Stanjura. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Dobrý den, dámy a pánové, ještě jednou. Vážená paní ministryně, já mám na vás velikou prosbu a mám ji i na ostatní vaše kolegy. A musím říct, že to nesouvisí jenom s touto vládou. My jsme opět svědky, a omlouvám se, nebudu se vyjadřovat k tomu obsahu a souhlasím s tím, co tady říkal předseda našeho klubu, ale my jsme opakovaně svědky toho, že je nám sem předkládán materiál, který je nazván Implementace evropské směrnice, a když se do toho podíváme, dovnitř, tak je naprosto zřejmé, že část toho materiálu je implementací a část je tam navíc. A to se děje v českém legislativním procesu velmi často. Opakovaně, dokonce pravidelně. Mohla bych jmenovat několik dalších zákonů, kde je to už dneska opět v předlohách a kde to bylo v minulosti. A pak se tady vypráví, co všechno nám ta Evropská unie způsobuje a co všechno po nás chce. Mám takovou velikou prosbu a byla bych ráda, kdybychom došli k nějaké širší dohodě, protože si myslím, že to není otázka toho, jestli někdo je v koalici nebo v opozici, jestli by bylo možné, aby při předkládání zákona bylo alespoň vyznačeno, která část návrhu je opravdu transpozicí evropského práva a která část návrhu je tím navíc, což může být. Chápu, že nebudete dvakrát za sebou otevírat tentýž zákon. Rozumím tomu, ale moc prosím, pak to celé nenazývejme transpozicí. A moc prosím, umožněte nám, poslancům, abychom alespoň věděli, která část toho návrhu je transpozicí a která část je tím návrhem jednotlivého ministerstva navíc. Velice bych ocenila, kdybychom tyto informace měli. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji za přesné dodržení času a nyní mám tedy přihlášeného s přednostním právem pana poslance Stanjuru.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak vidíme obvyklý pokus českých úředníků, ministerských nebo ministrů, k transpozici přidat něco svého. Vylepšit to, propašovat to, dostávat nás pod tlak tím, že máme nějaké datum pro transpozici, a pokud to nesplníme, tak nám bude hrozit zahájení řízení, infringement, já nevím co všechno. Ale než se dostaneme k tomu dalšímu, podle mě nesmyslnému návrhu na dalším posilování pravomocí Finanční správy, tak bychom mohli ztratit pár vět o tom, jak využívá Finanční správa stávající pravomoci. Myslím, že bez toho vůbec nemáme přemýšlet o tom, že jim dáme nějaké nové. A tady Finanční správa naprosto selhává.

Četl jsem minulý týden - sto tisíc kontrol EET. Nevím, jestli je to dobrá, nebo špatná zpráva. Ale to je ta jednoduchá činnost. Chodit za těmi nejmenšími, kontrolovat účty za osm korun, případně dávat pokuty či zavírat provozovny. Nechci se vracet k debatě o EET, jenom mi to nepřijde efektivní. Mě by, paní ministryně, zajímalo, kolik lidí na ty kontroly chodí. Předpokládám, že chodí i v sobotu a v neděli, 360 dnů, sto tisíc kontrol ročně - ne, bylo to asi 96 tisíc. No ale ta oslavná zpráva, tisková, Ministerstva financí: sto tisíc kontrol, získali jsme 55 milionů korun! Tak by mě zajímalo, kolik lidí tam chodilo. Ale to je ten menší problém.

Mnohem větší problém jsou věci, které opakovaně jsou dlouhé měsíce diskutovány na rozpočtovém výboru a i na plénu Poslanecké sněmovny. Zajišťovací příkazy. Říká vám to něco, paní ministryně? Já myslím, že ano, to byla řečnická otázka. Já teď mluvím o prohraných soudních sporech, o těch statistikách, které šéf Finanční správy ohýbá, bere si růžové brýle a říká: Vlastně je to v pohodě. My jenom občas něco prohrajeme. Není to pravda. Počet prohraných sporů zajišťovacích příkazů roste. A já už jsem to říkal minule, když byl ministrem Ivan Pilný. To byla taková ta obhajoba, že když se kácí les, tak létají třísky. I kdyby jedna firma, jedna jediná firma byla zlikvidována neoprávněně, nezákonným postupem Finanční správy, tak je to špatně.

Pak se opakovaně ptáme na rozpočtovém výboru, kdo za to může, kdo selhal, kdo pochybil, jaké bude vyvozeno opatření. Samé výmluvy. Všechno bylo dobře, jenom ty pitomé soudy blbě rozhodují, abych parafrázoval postoj šéfa Finanční správy. Neustále drží tento neudržitelný postup. Můžeme se podívat do stenozáznamu, co říkal, když jsem se ho ptal na pravomocné rozhodnutí soudu. Říkal: Ale my jsme to stejně udělali dobře. Ano, soud rozhodl jinak, ale já jsem přesvědčen, že jsme postupovali správně. Neudržitelná argumentace. O tom se bavme, než dáme další pravomoci Finanční správě.

Máme docela čerstvý příklad z toho, jak inkasuje Finanční správa DPH. Četl jsem komentář paní ministryně, který se mi líbil, která říkala, že se vlastně s tím rozsudkem ztotožňuje, že je to správné a že to nemůže být tak, že Finanční správa si vezme peníze od toho, koho si zlíbí, nebo od toho, o kom se zdá, že je nejmovitější a v tom jakoby řetězci nejsnáze dostupný. Stejná otázka, paní ministryně. Pokud jste analyzovali ten rozsudek, říkala jste, že ho budete analyzovat, nevím, jak dlouho, máte tam týmy odborníků na rozdíl od poslaneckých opozičních klubů. Kdo za to může? Kdo pochybil? Kdo o tom rozhodl? O tomto nezákonném postupu Finanční správy? Jaká budou opatření personální, metodická, případně změna legislativy? To, že po rozsudku, že stát postupoval nezákonným způsobem, ministryně financí řekne: No, s tím rozsudkem se ztotožňují, to je správný názor. To mi přijde hrozně málo. Ne že by to nebylo cenné, je to cenné. Je to jiný přístup, než který dělá šéf Janeček, který vlastně říká: My jsme nepochybili, jenom ten soud špatně rozhodl. To jsem skutečně ocenil a oceňuji - ale nic se neděje. Zato máme za sebou akci na kontrolu živnostníků, kterou nazval šéf Finanční správy krycím názvem, to je jako v těch filmech, "Kombajn". Finanční správa nasadila kombajn na naše podnikatele.

Mluvili jsme o tom několikrát na rozpočtovém výboru v minulém volebním období. A když si vzpomínám, když se přijel představit nový šéf Finanční správy na rozpočtový výbor, a pan kolega poslanec Volný tam podle mě byl taky, měl tady takovou prezentaci, tady kousek od toho stolku zpravodaje bylo plátno, tak pak vlastně říkal věty, kterými se vlastně řídí. Každý podnikatel je potenciální člověk, který neplatí daně. Každý je podezřelý, každého musíme neustále kontrolovat. Kde je nějaká důvěra? On mě neslyšel. Zeptejte se - a vlastně je to složité, byla to vaše bývalá kolegyně, která se na to ptala, nebyl to ani opoziční poslanec, který na to reagoval, na to vystoupení. V tom okamžiku jsem pochopil, proč si ho Andrej Babiš vybral. To bylo přesně v logice "všetci kradnú". Bylo to jinými slovy, takhle to neřekl, ale všichni jsou podezřelí, a proto nasazujeme kombajn, EET, nesmyslně vysoké pokuty u kontrolních hlášení apod. A proto mimochodem prohrává Finanční správa jeden spor za druhým, a to jsem četl z otevřených zdrojů, že se teprve blíží hlavní množství těch sporů, u kterých se neodvážím predikovat, jak dopadnou, jestli dopadnou pro stát špatně, nebo ne.

A to ještě máme před sebou úplně otevřenou otázku případných náhrad škod za nezákonný postup státu. To by mě taky zajímalo, paní ministryně, pokud to nastane, jak to budete řešit. Anebo co? Nebo to zůstane tak, že vlci a psi štěkají a karavana jede dál a pan šéf Finanční správy spustí Kombajn II nebo nějaký jiný nástroj? Protože opravdu, šikanovat a honit ty nejmenší je to nejjednodušší. Stahovat nezákonným způsobem daně je přece zásadní pochybení státní správy. Tam jste byla dlouho, na tom ministerstvu, myslím, že dokonce ten úsek jste měla ve své kompetenci, tak tady žádných sto dnů hájení neplatí. Tady bych od vás chtěl okamžitou reakci.

Mohu připomenout - a zase, možná si pan poslanec Volný vzpomene, možná ne - když jsme projednávali případ korunových dluhopisů, kdy na mikrofon odpovídal šéf Finanční správy poslancům rozpočtového výboru: "Já nevím, jak mám kontrolovat korunové dluhopisy, zkuste mi případně poradit." Aby po pár měsících vydával oslavné tiskové zprávy: "Provedli jsme x kontrol, podali jsme 50 trestních oznámení, vybrali a doměřili jsme tolik a tolik daní." Bez tlaku rozpočtového výboru, který se tak nelíbil Finanční správě, která mluvila o útoku na nezávislost Finanční správy, by se to vůbec nekontrolovalo, peníze by do státního rozpočtu nepřišly, trestní oznámení (nesrozumitelné) nepadla - i když nevím, jak dopadnou. Zase nechci říkat, zda budou úspěšná, nebo ne. Při tom, jak Finanční správa postupuje v případě zajišťovacích příkazů DPH, jsem velký skeptik k profesionalitě postupu Finanční správy a k tomu, že by Finanční správa byla schopna ustát a vyhrát soudní spory.

A my se tváříme, že se nic neděje, a pod pláštíkem implementace chceme další a další kompetence pro Finanční správu. Otázka zní, a to je klíčová otázka, paní ministryně, já se nepřu jenom o ty paragrafy: Proč? Proč to ta Finanční správa chce? Co s tím bude dělat? Jakým způsobem to zlepší život daňových poplatníků? Jakým způsobem to ulehčí podnikání nebo vyplňování daňových formulářů?

My jsme si tady neúspěšně navrhovali jak v minulém, tak v tomto volebním období, přiznávám, že neúspěšně, zrušení daně z nabytí nemovitosti. Nevím, kdo z vás v posledních letech vyplňoval formulář k zaplacení daně z nabytí nemovitosti. To fakt není triviální věc. Takže kromě toho, že koupíte nebo prodáte majetek ze zdaněných peněz, kromě toho, že zaplatíte 4 % daně, ještě abyste si najal nějakého poradce, který je schopen vám to komplikované daňové přiznání vyplnit a podat.

Viděli jsme velkou marketingovou akci v minulém volebním období, kdy nám Andrej Babiš jako ministr financí říkal: Místo čtyř stránek přiznání ze závislé činnosti máme jenom dvě! Musím říct, že jsem to využil. Udělalo se to tak, že se některé sloupce daly k sobě, tím jsme ušetřili řádky, a zmenšilo se písmo. A daly se pryč údaje, které jsou zbytečné vyplňovat pro množství poplatníků. Neubylo nic! Ale měli jsme zprávu: podívejte se, ze čtyř stránek daňového přiznání jsme udělali dvě. Já ho využívám, paní ministryně, jako osoba. Ale nic mi to neulehčilo. Vyplňuji stejný počet údajů jako na těch čtyřech stranách jako na dvou stranách. Možná ušetřím jednu A4, možná že to je dobře, ale nic zásadního nebylo.

Když už mluvíme o Finanční správě a o daňových zákonech, tak někdy na konci roku 2016, možná ještě o něco dříve, právě pro překrytí korunových dluhopisů a počátečních problémů zajišťovacích příkazů přišlo Ministerstvo financí s plánem na to, že do voleb napíše úplně nový zákon o dani z příjmu, který bude variantní, který to zjednoduší, který možná sníží počet daňových odpočtů, daňových úlev, daňových výjimek. Já za sebe říkám, že bych to přivítal. Byl jsem trošku skeptik, ale když to bylo tím, že by se to schvalovalo těsně před volbami, ale když ten názor byl prezentován tak, že se to nebude schvalovat před volbami, že to bude podklad pro příští vládu, proč ne. Očekával jsem, že se dozvím, uvidím nový návrh daně z příjmu, a můžeme o něm racionálně debatovat. (Odmlka. Řečník čeká, až přestane hovořit poslanec Volný u stolku zpravodajů s kolegou Kubíčkem.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Budete pokračovat?

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Budu. Až mě bude poslouchat pan zpravodaj, tak budu. Nemáme předepsané tempo? (Předsedající: Ne, nemáme, já se jenom ptám.) Děkuji, děkuji.

Pan zpravodaj mě poslouchat nebude. (Ten odchází do předsálí.) Tak abych nezdržoval, tak vidíme, jak je to důležité pro pana zpravodaje.

Vláda přišla s novelou zákona o dani z příjmu. Taky jsme to mediálně slyšeli, 24, 23, solidární přirážka, dvě pásma, progresivní daň - to je nadbíhání těm komunistům, o kterém dneska mluvil Marek Benda v jiném zákonu, progresivní daň. A hle, jaké bylo mé překvapení, paní ministryně, žádný nový zákon o dani z příjmu, který měl být hotový do voleb. A jsme přes čtyři měsíce po volbách. Asi se chystala implementace této směrnice.

Když mluvíme o těch daních a solidární přirážce, tak jsme byli velmi často a velmi tvrdě podrobováni kritice z hnutí ANO, že vláda ODS, TOP 09 zvedla daň z příjmu a zavedla solidární přirážku ve výši 7 %. Teď nechci polemizovat, zda ta kritika byla oprávněná, nebo ne. Často jsme tady mnozí z nás říkali, že z toho nemáme radost. Nicméně jaká jsou fakta? Je to pravda, tento návrh zákona jsme přijali na tři roky, pro zdaňovací období 2013, 2014, 2015. Poté aktivní změnou zákona vláda hnutí ANO, ČSSD, KDU zrušila to časové omezení. Takže v této chvíli to platí pro zdaňovací období 2016, 2017 a 2018. Takže milí kolegové z hnutí ANO, je to 3:3. Pokud nás chcete kritizovat, já tu kritiku přijímám, vy jste na tom stejně. My jsme zavedli na tři roky solidární přirážku, vy jste také zavedli na tři roky solidární přirážku.

Nicméně když se podíváte do vládního návrhu zákona, tak zjistíte, že hnutí ANO chce zvítězit. Nechce to ukončit po těch třech letech. Já bych to ještě ocenil, že to bylo vůči předchozí vládě férové, 3 na 3, byla těžká doba, chtěli jsme rozložit problémy ekonomické recese či ekonomické stagnace na všechny vrstvy obyvatel, na všechny vrstvy daňových poplatníků. Vy jste se rozhodli, že to prodloužíte o tři roky, dobře. Vy to plánujete prodloužit dál. Už bez časového omezení. Takže od 1. ledna už budete vést nad vládou ODS, kterou jste za tento konkrétní krok tak tvrdě kritizovali.

Jaké máte argumenty? Kde bychom nahradili výpadek státního rozpočtu? Tak buď tento argument platí pro všechny vlády, nebo neplatí pro žádnou vládu. Buď to bylo špatně a pak nás kritizujte, a když máte šanci, tak to změňte, nebo podpořte naše návrhy, abychom to změnili. Nebylo to dobře, omluvte se za kritiku a řekněte: My jsme se mýlili, vy jste to vlastně udělali dobře, proto v tom pokračujeme tři roky a chceme v tom pokračovat další rok. Abych byl přesný, od roku 2019 to číslo nemá být úplně stejné, myslím, že podle přepočtu je dnes ta daň 23,23 % - 23,37, děkuji paní ministryni za upřesnění - pokud bychom danili z hrubé mzdy a ne ze superhrubé mzdy, a nejnovější návrh vlády je 23 %. Takže o 0,37 procentního bodu navrhuje vláda ANO, po třech letech, kdy to nechala stejné jako vláda ODS, snížit solidární přirážku, nebo druhou sazbu daně z příjmu, jedno, jak to budeme nazývat, o to se nechci přít. A ještě jste schopni tvrdit: My snižujeme daně! Ano, v tomto případě o 0,37 procentního bodu.

Tak nás nekritizujte za to, že jsme to zavedli! Nebo to s námi - a to už jste měli možnost několikrát - změňte! My jsme zdůvodňovali, proč to bylo, proč to bylo např. u DPH (nesrozumitelné) druhého pilíře penzijního systému, proto bylo zvýšeno DPH. Vy jste zrušili druhý pilíř, respektuji, ale nechali jste si ty peníze z DPH! S jakým zdůvodněním? Jako obvykle: My ty peníze potřebujeme, kde bychom vzali, jak bychom pokryli tento výpadek? Neslyšíte to pokrytectví? Ti, kteří to zavedli, udělali hrubou chybu. Zvedli daně. To je hrozné! Ale my si je necháme stejně, protože ty peníze potřebujeme. Já to tam slyším, vy možná ne. Vy to rozdělujete. Když jsme to zavedli my, tak to byla hrubá chyba, když jste to zavedli vy, tak to bylo v pořádku. Že je to stejné, to možná v marketingovém světě nerozhoduje, ale fakticky je to úplně, úplně stejné.

Takže to jsou mnohem podstatnější věci než návrhy na další a další zvyšování kompetence Finanční správy. Už mi k tomu chybí, že by to měli i celníci. O tom byste taky mohli přemýšlet. I celníci by to mohli být, to je taky vaše oblíbená složka, u které chcete dlouhodobě posilovat pravomoci. Ale kam to vede? Všichni jsme sprostí podezřelí, nad námi je Finanční správa, která ty sprosté podezřelé, některé online, velmi často prověřuje. Daně snižovat nemůžeme, protože ty peníze potřebujeme. A pokud se spleteme a soud řekne, že to je špatně, tak se vlastně nic nedělo, my jsme to dělali dobře, jenom ten soud špatně rozhodl, necháváme všechny, kteří jsou za to zodpovědní, v jejich funkcích, protože se drží toho základního - všetci kradnú nebo všichni podnikatelé jsou podezřelí. A to je základ té debaty, proč bychom neměli nad rámec povinné implementace rozšiřovat a zvyšovat kompetence Finanční správy. Já to zopakuji ještě jednou - protože Finanční správa zneužívá stávající kompetence. A není to názor opozice, jsou to pravomocná rozhodnutí nezávislých soudů. A pokud někdo zneužívá a není schopen zákonně využívat stávající kompetence, tak je mimořádně nebezpečné přidávat kompetence další. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji panu předsedovi. Ještě než přejdeme k faktickým poznámkám, tak bych se chtěl omluvit, že jsem vás všechny nepozdravil, když jsem převzal předsedání, takže dobrý večer. A nyní tady mám s faktickou poznámkou pana poslance Bláhu. Dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Bláha: Dobrý den, vážení kolegové, dobrý den, pane předsedo. Já celou dobu nechci reagovat, ale už jsem to nevydržel po tom, co tady teď zaznělo. Protože já tu milionářskou daň, které říkám milionářská, platím celou dobu, co jste ji zavedli. Celou dobu poukazuji na to, že ze všech investic, které já jako podnikatel udělám, jako živnostník, tak zaplatím tu milionářskou daň.

Ale já jsem jenom chtěl říct to důležité. Vy jste zapomněli tady podotknout, že vy jste ji sice zavedli, všechny ostatní vlády ji mohly zrušit, určitě, ale vy jste všichni na ni nastavili výdaje, a hlavně ty mandatorní neboli stálé výdaje. Takže ono neustále přibývá toho, co chcete propít, projíst, co chcete stále někomu dát, ono to přibývá od každé vlády, já to sleduju ty roky, co podnikám, jak to všichni hrnete před sebou. A mě nebaví, že už si tady hrajeme čtyři měsíce na - co bylo před 70 lety. Dneska to byl vrchol. Už mě to přestalo bavit, že tady sedíme a mluvíme o tom, co bylo, místo toho, abychom řešili to, co nás nejvíc trápí - zdravotnictví, silnice, podnikatele, rodinné firmy, zaměstnance. V celé České republice nejsou zaměstnanci na práci. Nikdo už nechce pracovat. Pánové, uvědomte si, že už jsme se dostali zpátky do komunistické doby, kdy já jsem byl mladý a dostal jsem byt jenom proto, že jsem byl ochoten pracovat do sedmi hodin do večera. Dneska už to zase nikdo není ochoten. Lidi nechtějí ráno vstávat do práce. A pokud nebudeme řešit jejich problémy (předsedající upozorňuje na čas), tak vlastně jsme tady zbyteční. Všichni nás zvolili proto, abychom ty jejich problémy řešili.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čas! Tak. Nyní mě požádala s faktickou poznámkou paní ministryně. Prosím. (Ministryně chtěla přednostní právo.) Pokud by to bylo s přednostním právem, tak musím upřednostnit faktické poznámky a teprve potom. Takže s faktickou.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Tak to mám tedy velmi krátký čas. Pardon, omlouvám se. Bylo toho tady řečeno mnoho. Já jsem chtěla reagovat až nakonec, ale když to nestihnu, tak se určitě přihlásím ještě potom.

Předkládáme novelu daňového řádu. Ta novela implementuje evropskou směrnici DAC 5 a nad rámec novelizuje určitá ustanovení, která jsme nikdy nepopírali. Jenom malou technickou poznámku k paní poslankyni Langšádlové. My jsme si to už řekly tady mezi čtyřma očima, samozřejmě legislativní pravidla vlády na to pamatují a implementovaný text je vždy podtržen v tom textu. A to, co podtrženo není, tak je nad rámec. Nikdy jsme nezastírali, že ta novela jde nad rámec. Nicméně my jsme ji projednávali rok, protože jsme skutečně byli pod tlakem té implementační lhůty, a ustoupili jsme na úplně možnou mez. Dnes existuje tzv. AML směrnice o praní špinavých peněz a směrnice DAC 5 má především pomáhat v boji proti praní špinavých peněz, která jasně říká, kdo je povinnými osobami a že určitý okruh údajů musí sdělovat Finančnímu analytickému úřadu. Nově směrnice DAC 5 říká, že se tyto povinné osoby budou sdělovat správcům daně. Čili nejde o to, že by chtělo Ministerstvo financí jako předkladatel nebo tato vláda v podstatě rozšiřovat kompetence správcům daně. Ony už jsou rozšířeny na základě DAC 5. A nad rámec té novely jdeme proto, protože v podstatě DAC 5 říká, že tyto informace se budou sdělovat, pokud jsou z mezinárodní spolupráce při správě daní. Čili jinými slovy německý správce daně má právo tyto informace dostat, ale český správce daně ne. To mi nedává rozum. (Předsedající upozorňuje na čas.) Takže to byl ten důvod, proč jsme šli implementovat.

Takže já se přihlásím ještě později. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobře. Děkuji. Nyní tu mám s faktickou poznámkou opět pana poslance Stanjuru. Dvě minuty.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane místopředsedo, není to opět, je to poprvé. Říkáte, že mám opět faktickou poznámku. Je to poprvé, to jen pro pořádek.

Pro pana poslance Bláhu vaším prostřednictvím. Kdo sestavoval rozpočty poslední čtyři nebo pět let? Nebylo to vaše hnutí?

Není pravda, že mandatorní výdaje byly nastaveny na ty daně. To je úplně jinak. Podívejte se, kdo přijal 30 tisíc státních zaměstnanců, o kolik meziročně za poslední čtyři roky stouply např. výdaje, mzdové výdaje pro zaměstnance ve veřejném sektoru. Podívejte se, kdo tak rád přidává, jak jste říkal, já bych to nikdy takhle neformuloval - ti, kteří to chtějí propít a projíst, to jsou vaše slova. Tak s tím začněte doma ve svém hnutí. Když to prosadíte, tak se pak určitě shodneme. Já jsem to tak pochopil jako těžkou kritiku rozpočtů, které tam byly. A nechci teď jmenovat všechna opatření legislativní, která zvyšovala mandatorní výdaje, které podpořilo, prosadilo vaše hnutí. Ale pokud si na žádné nevzpomenete, já vám je klidně příště - to už bude mít pan místopředseda pravdu, že opět - ve faktické připomínce řeknu. Kdo tak rád tady říká "my jsme zvýšili platy zaměstnancům"? To jsou mandatorní výdaje. Já teď neposuzuji, jestli to bylo dobře, nebo špatně. Ale stěžujete si sami na sebe a přitom útočíte na opozici. Tak se dívejte do zrcadla, kdo zvyšoval mandatorní výdaje. Podívejte se na rozpočty roku 2015, 2016, 2017, 2018. 2014 připravovala Rusnokova vláda, tomu naprosto rozumím. A podívejte se na mandatorní výdaje a podívejte se, kdo ty zákony schvaloval. A až mě přesvědčíte, že vy a vaše hnutí jste snižovali mandatorní výdaje, tak vám dám za pravdu. Takže začněte doma a neukazujte doprava, ale ukazujte ke svým kolegům.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak já děkuji. Já se tedy omlouvám, nebylo to opět s faktickou poznámkou, bylo to pouze opět. Nyní tedy opět s faktickou poznámkou paní ministryně.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Já rychle navážu na svou předcházející řeč. Takže my jsme v podstatě de facto připravili právní úpravu, kterou jsme chtěli nad rámec implementovat stejná oprávnění pro české správce daně. Jenom pro vaši informaci. Dnes má implementováno asi 13 zemí Evropské unie a z toho země jako Velká Británie, Francie, Švédsko, Slovensko, Chorvatsko, ale celá řada dalších šly v té implementaci, resp. v té právní úpravě, abych mluvila přesně, stejnou cestou jako Česká republika, protože to prostě dává logiku. Narazili jsme v rámci legislativního procesu na velice tvrdý odpor ze strany profesních komor - advokátní komory, Komory daňových poradců, Exekutorské komory, Notářské komory. Takže v rámci kompromisu, abychom prostě prosadili právní úpravu, jsme ustoupili na vůbec možnou mez, která byla únosná, a pro tyto profesní komory jsme úpravu zavedli skutečně ryze implementačně. To znamená, že budou sdělovat informace, které slouží pouze k mezinárodní spolupráci při správě daní.

V rámci projednávání ve výborech, zejména tedy v ústavněprávním výboru včera, jsem podpořila pozměňovací návrh, který dokonce ještě omezuje dál předávání informací na centrální úroveň, to znamená, budou si spolu vlastně vyměňovat tyto informace po posouzení na jedné straně Generální finanční ředitelství, na druhé straně příslušný orgán komory, to znamená komora jako nejvyšší orgán těchto advokátů, poradců, těchto profesních skupin, protože chceme v podstatě dát jasně najevo, že se jedná pouze o to, aby se získaly informace, a my prostě nechceme žádné další kompetence. Kde implementujeme nad rámec, se týká oblasti informací získávaných (upozornění na čas) od finančních institucí, bankovních institucí a těchto. A tam v podstatě se snažíme rozšířit § 57 odst. 3.

Ráda bych reagovala ještě na poznámky pana předsedy, ale už nemohu, takže končím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já bych chtěl všechny řečníky upozornit, že ve faktických poznámkách máte reagovat na předchozí řečníky, nikoliv navazovat na své předchozí projevy.

A nyní tedy prosím pana poslance Bláhu s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Jiří Bláha: Já budu teď opravdu krátký. Nechci hodnotit to, co bylo. Já jsem tady nebyl a nechci se vracet do minulosti. Jestli se budeme pořád vracet do minulosti, tak nic neuděláme. Takže vás vyzývám tady všechny prostřednictvím pana předsedajícího, jestli chcete opravdu něco začít dělat pro ten daný stav a změnit ho, tak si pojďme sednout k jednomu stolu a pojďme se o tom bavit. To, co tady vzniká, že všichni podávají třicet padesát návrhů na změnu, a přitom ani nevíme, jak funguje současný stav, nemáme o tom ani ponětí, tak nic nezměníme, nic neuděláme, nic nejsme schopni posunout. Takže já vás prosím, vyzývám, pojďme do toho. Já jsem na to připraven. Děkuji. Prostřednictvím pana předsedajícího samozřejmě vás vyzývám, pojďme do toho, pojďme to měnit. Jsem ochoten se bavit s každým o daních, o tom, jak to funguje. Díky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Nyní prosím pan poslanec Kalousek s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Ve vší úctě bych chtěl odpovědět panu poslanci Bláhovi, že tu byl. On zvedl ruku pro rozpočet, který výrazným způsobem zvedl mandatorní výdaje státu, ne že je nezvedl. A zvedl ruku pro rozpočet, který určil nejnižší hranici investic z národních zdrojů za posledních 15 let, ne že nezvedl! Upřímně řečeno, pane poslanče, jako člověk jste mi sympatický, ale výzvy "víme o tom sice houby, ale pojďme makat" mně příliš neoslovují.

Já jsem chtěl jenom odpovědět paní ministryni, že to na první pohled samozřejmě vypadá nelogicky, že německá správa má nárok na tu informaci, domácí nikoliv, ale oba dva jsme tu směrnici četli, takže německá správa má nárok na informaci, že z důvodu mlčenlivosti takováhle informace poskytnuta nebude. Prostě tenhle mantinel ta směrnice dává a vy to nepřipouštíte. To je zase to, co má, nebo nemá být implementováno. Ale prosím, ústavněprávní výbor přijal aspoň nějaký kompromisní návrh a já ve vztahu k advokátním a notářským komorám bych se s ním spokojil. To, před čím varuji, a to, co pokládám za nemožné, je ona novelizace § 57 daňového řádu, která s tou směrnicí nemá vůbec nic společného a která učiní z Finanční správy represivně nejmocnější orgán v ČR. A já znovu zdůrazňuji, že daňové orgány tady nemáme od toho, aby nám suplovaly orgány činné v trestním řízení, navíc bez dohledu státního zástupce a soudce!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. Tím jsme vyčerpali faktické poznámky a teď se chci zeptat paní ministryně, jestli se mi tedy hlásí do rozpravy s přednostním právem. Ano, tak prosím.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Já bych to vzala postupně, tak jak tady zaznívala jednotlivá argumentace. Nebudu už opakovat to, co jsem řekla.

Bylo tu hovořeno, tedy jak jsem zavnímala, tak je spokojenost s tím kompromisem, který jsme zaujali k profesním komorám. Já jsem podpořila včera už na ústavněprávním výboru vlastně ústně určité pozměňovací návrhy, tak jak jsem je tady před chvílí uváděla. Jsem připravena podpořit další pozměňovací návrhy, které v podstatě v tomto směru byly podány.

Řeč je o § 57. Je to paragraf, kde skutečně jdeme nad rámec implementace, nikdy jsme to netajili. Má to samozřejmě svoje důvody. Já bych chtěla ještě říct jednu věc. Ta oprávnění správci daní mají už dnes. V podstatě když se podíváte, je tady hovořeno o poplatcích ze psa, o tom, že správcem daně jsou i obce. Ano, jsou, 25 let. Už v zákoně o správě daní a poplatků toto oprávnění měly. A já nemám žádné signály i podle různých analýz, které mám k dispozici, že by bylo toto právo nějakým způsobem využíváno, protože oni v podstatě z povahy věci takové informace nepotřebují. A ty informace se nedávají ústně nebo mailem, ty informace musí být vyžádány výzvou podle daňového řádu. Ta výzva má charakter rozhodnutí, musí být řádně odůvodněna taková výzva a musí mít samozřejmě stopu ve spise, který se v konkrétní věci vede. Takže to není nic svévolného a musí to samozřejmě mít oporu a musí to souviset s konkrétním daňovým řízením. Proto vlastně bylo přistoupeno k tomu, že se navrhuje rozšíření § 57.

Co se týče jedinečného identifikátoru, který tu byl zmíněn, který umožní bezpečně rozpoznat účet, tak tato úprava byla zpracována gestorem nového zákona o platebním styku, kde je tento pojem zakotven, a odpovídá prosím standardnímu použití v jiných právních předpisech - např. § 33 exekučního řádu, § 19 zákona o pojistném na sociální zabezpečení, § 17 o pojistném na zdravotní pojištění, § 17a zákona o sdružování v politických stranách, § 78 zákona o hazardních hrách, § 260 občanského soudního řádu. Tam je tento pojem zakotven. Takže my nejdeme žádnou nestandardní cestou.

Informace, které se týkají využívání služeb elektronického bankovnictví, tak ty mohou být klíčovým důkazním prostředkem při odhalování sofistikovaných daňových úniků. Souvisí to vlastně s určitým vědomostním testem a případně také při vyčíslení škody v adhezním řízení trestním, které bývá jeho součástí.

Argument, který tu zazněl v odůvodnění, že daňové podvody má řešit policie a ne správce daně, nejsou přesné prosím. Správce daně primárně řeší daňové úniky, to znamená, to je jeho výlučný úkol, který mu dává daňový řád. Sekundárně potom vlastně tvoří nezbytné informační zázemí pro stíhání daňových podvodů, které jsou vyšetřovány orgány policie.

Znova bych chtěla upozornit, i když jsem to tu před chvílí řekla, tak to jenom doplním, že nemůže o tyto informace žádat každý správce daně. Je nutno vždy dodržet test proporcionality. Jenom ty z vás, kteří pochybují o tom, že byl proveden dostatečný test proporcionality, dovolím si odkázat na důvodovou zprávu, kde je velmi podrobně popsán. Takže nebudu to tu číst, abych vás nezdržovala, ale tam je to velmi podrobně popsáno. Takže on musí vždy být dodržen test proporcionality a to povede potom k tomu, že tyto informace vlastně budou požadovány úzkou skupinou profesionálů.

Ještě bych si dovolila zdůraznit jednu věc a to je ta, že v žádném případě, a už to tady zaznělo opakovaně a já prosím, neuvádějte tvrzení typu, že nejsou chráněna data, která má k dispozici Finanční správa. Ta data jsou chráněna nadstandardně a neznám jediný případ, a už jsem prosila na minulé schůzi, když to tu zaznělo, aby případně mi byla osvěžena paměť, neznám jediný případ, kdy by nějaká data unikla z Finanční správy. Čili neznepokojujme prosím poplatníky, že informace a data, a jsou to obrovská data, kterými disponuje Finanční správa, nejsou dostatečně chráněna. Jsou dostatečně chráněna. Budeme-li se bavit - velké debaty byly například o údajích z evidence tržeb, o údajích z kontrolních hlášení. Ty má k dispozici. K těmto datům se dostane dvacet lidí v republice v rámci Finanční správy. A znova tady zdůrazňuji, mají všichni prověrku Národního bezpečnostního úřadu na stupeň důvěrné.

Zaznělo tu - já se dívám jenom rychle do svých poznámek - zaznělo tu, že pokud ten zákon projde, tak bude dán podnět k Ústavnímu soudu. Samozřejmě to je právo každého, o tom já vůbec nepolemizuji, ale jenom bych si dovolila odkázat na velice zajímavý nález nebo rozhodnutí Ústavního soudu k evidenci tržeb. Bylo o něm také tady několikrát debatováno a asi debatováno ještě bude. Ten například v oblasti platebních karet, když zrušil platební karty jako hotovostní platbu, tak v odůvodnění uvedl, že správce daně má před jednotlivcem upřednostnit právě možnost získávání těchto informací od například finančních institucí. A to mu nakonec ukládá i daňový řád, že vždy může požadovat informace pouze tehdy, pokud si je nemůže zjistit od jiných orgánů veřejné nebo státní správy.

Bylo tady řečeno něco o tom, proč není ještě předložen nový zákon o dani z příjmu, že se o něm hovořilo. My ho samozřejmě připravený máme. Víte, ale já jsem trošku překvapená. Když předložíme novelu zákona, daňový balíček, novelu zákona o dani z příjmu, nerozumím jedné věci. My jsme ji předložit museli, protože velká část této novely je implementační. Implementujeme takzvanou evropskou směrnici ATAD, která souvisí s boji s daňovými úniky. A samozřejmě jdeme nad rámec a nad rámec jsme chtěli zrušit superhrubou mzdu a solidární přirážku, což měla ve volebním programu, nebo ve vládním prohlášení, promiňte za ten výraz, měla už minulá vláda. Když to chceme udělat, tak slyším, že vláda v demisi nemá činit takto zásadní rozhodnutí, a když zase jsme ještě nepředložili nový zákon o dani z příjmu, tak slyším, proč nebyl předložen. Takže teď by asi vláda v demisi takový krok udělat mohla. Tak z toho jsem opravdu velmi, velmi rozpolcená a nevím tedy, co se po nás správně chce.

Ano, předložili jsme, jsme v meziresortu, takže my pořád debatujeme o těch věcech. Já jsem to zdůvodňovala a předpokládám, že o nich debatovat ještě budeme, takže nechci tuto debatu natahovat, protože především bychom měli primárně debatovat o novele daňového řádu. Nicméně to, co tu bylo řečeno, že vláda v roce 2012, teď nevím, jestli 2011, 2012, myslím, že 2012 zrušila superhrubou mzdu a solidární přirážku, ano, to je pravda, takže já věřím, že když to učiní tato vláda, tak se dočká podpory, nicméně udělala to za nějaké dlouhé tři nebo skoro čtyři roky. A ten návrh byl připravený tak, že by stál veřejné rozpočty minimálně 40 miliard. Takže povinností každé vlády, je jedno, že to byla vláda, která tu přišla minulé volební období, ale každé vlády bylo v podstatě tuto právní úpravu zrušit, protože nebyla na to nová vláda, prostě si to nemohla dovolit. Tam byly další pastičky jako jednotné inkasní místo, které... už jenom proto se to muselo zrušit, protože nebyl absolutně ten projekt připraven. Byla připravena legislativa, nebyly připraveny IT systémy, to konstatoval nakonec i Nejvyšší kontrolní úřad, který konstatoval, že v podstatě to jednotné inkasní místo stálo nějaké 3,5 nebo 3,2 miliardy, ale de facto nebylo vybudováno. Tyto prostředky byly použity na budování IT systémů, které ale nesouvisely s jednotným inkasním místem. Čili bylo povinností té minulé vlády prostě tuto právní úpravu zrušit

Co se týče Finanční správy, já mám velkou prosbu. Byla jsem nedávno na odborové schůzi, kam mě pozvali pracovníci Finanční správy, a položili mi tam jeden dotaz: Kdy se nás už zastanete? Kdy prostě budeme cítit oporu? A já bych chtěla říct, že na Finanční správě pracuje 16,5 tisíce lidí a věřte, že absolutní většina dělá svou práci opravdu poctivě, s klientským přístupem k poplatníkům, se slušností a s obrovským nasazením, protože tu práci má rádo. Takže neházejme je prosím do jednoho pytle.

Co se týče zajišťovacích příkazů, hovořila jsem o tom mockrát. Nakonec pan předseda Stanjura ví, že jsme to probírali několikrát na rozpočtovém výboru. Posunuli jsme se, přijal se nový metodický pokyn. Já jsem na základě rozsudků, které jsou z poslední doby, požádala o přesnou analýzu těch prohraných a vyhraných sporů. Čekám na ni. Dala jsem na ni poměrně krátký termín a všechny ty věci se řeší. Samozřejmě je tady možnost uplatnění náhrad škody, zákonná možnost. Zákon o škodě způsobené nesprávným rozhodnutím orgánu veřejné správy tady máme léta, takže se poplatníci mají právo, pokud prohrají tento soudní spor, obrátit na Ministerstvo financí, které to posoudí, a pokud nebudou spokojeni s tímto resumé, tak případně na soud. Takže zákonné problémy, zákonné podmínky jsou jasně dány. Takto je postupováno a já se domnívám, že pro to se dělá hodně i ze strany Ministerstva financí. A věřte, že mi to není lhostejné a že se tím zaobírám velmi často.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a nyní tady mám s faktickou poznámkou pana poslance Kalouska. Je to vaše.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Slibuji, že naposledy. Ale paní ministryně, vy jste řekla, že samozřejmě i Finanční správa se musí zabývat daňovými podvody. No to já jsem nezpochybňoval. Pochopitelně že ano. Ale míra kompetencí a pravomocí, které má Finanční správa při tom, když se zabývá finančními podvody, je jiná než míra kompetencí a pravomocí orgánů činných v trestním řízení a to není náhoda. To je otázka velmi vyvážené úvahy o dělbě moci a vzájemných pojistkách a kontrole, které podléhají ty výjimečné pravomoci. Takže ty výjimečné pravomoci, které mají orgány činné v trestním řízení, ale nemá je dnes daňová správa, už potom musí podléhat nějaké kontrole ať už státního zástupce, nebo soudce. Ale vy teď chcete, aby tu výjimečnou pravomoc měly i orgány Finanční správy bez té kontroly a to je prostě porušení té rovnováhy, která tady je, a ta rovnováha v té dělbě moci a těch kompetencí, to je něco, co chrání svobodu a soukromí každého občana. A troufnu si říct, že to je něco, co vaše vláda prostě absolutně nerespektuje, tam chce naopak všechno na jednu hromadu. Žádná dělba moci, žádné brzdy a pojistky, nezakecáme se, řídíme to z jednoho místa a makáme. Ale to už není parlamentní demokracie, paní ministryně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji a nyní tady mám s faktickou poznámkou ještě pana poslance Bendu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážené dámy, vážení pánové, stejně jako na půdě ústavněprávního výboru bylo řečeno, že jiné, jedinečné identifikátory jsou obsaženy v celé řadě dalších předpisů. Byly ty předpisy vyjmenovány. Já jsem rád, že jsou obsaženy v celé řadě dalších předpisů, ale zatím nám ještě nikdo ani nepřiblížil, co to takový jiný jedinečný identifikátor je. Mě by jenom zajímalo, jestli se tak opisuje z předpisu do předpisu, že to tedy někde máme, no tak to přepíšeme všude, anebo jestli nám může být alespoň naznačeno, co se takovým jiným jedinečným identifikátorem myslí. Jinak pak se ke svému vystoupení dostanu, ale tohle mi připadá opravdu vtipné, to stálé odkazování se. Ale v jiných zákonech to také máme, akorát nevíme, co tam máme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Mám tady omluvenku, omlouvá se pan poslanec Třešňák od 18 hodin do půlnoci z rodinných důvodů, dnes.

A nyní se tedy posuneme k obecné rozpravě. Přednostní právo? Tak prosím. S přednostním právem vystoupí poslanec Faltýnek.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké odpoledne, resp. již večer. Dámy a pánové, dovolte, abych přednesl procedurální návrh, jestli by bylo možné, aby dneska Poslanecká sněmovna jednala meritorně a věcně, i hlasovala, i po 19. hodině.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já bych chtěl požádal o upřesnění, jestli tedy do 21. hodiny. (Poslanec Faltýnek: Do 21. hodiny.) Do 21. hodiny, dobře. Děkuji za tento procedurální návrh. Budeme hlasovat bezprostředně. Pan poslanec Stanjura se hlásí? Poslanec Faltýnek.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Já se omlouvám. Kolega Marek Benda - děkuji za slovo, pane předsedající - má pravdu, ten návrh je nehlasovatelný. Já jsem udělal chybu. Chci navrhnout tady tento konkrétní návrh jménem dvou klubů, a to konkrétně klubu ANO a klubu SPD. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím pana poslance Stanjuru.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak popišme si situaci. Máme tady vládu bez důvěry, vládní lavice skoro prázdné, premiér chybí, jeden, dva, tři, čtyři ministři - ani nevím, kolik vás je, 15, 16. Takže maximálně třetina vlády. A my tady máme kvůli vládě bez důvěry projednávat zákon, který je špatně připravený, kde se pod rouškou implementace neúměrným způsobem zvyšují pravomoci Finanční správy, a máme tady sedět do 21. hodiny, protože někdo spěchá. Se špatným zákonem se spěchat nemá, dámy a pánové. Než špatný zákon je lepší žádný zákon. Kdyby paní ministryně přišla s čistou implementací, už to měla v Senátu. Díky tomu, jak sama správně přiznává - já netvrdím, že to tajila -, že to takzvaně vylepšují, dávají další a další kompetence, další a další kompetence Finanční správě, tak v takovém stavu my občanští demokraté takový zákon podporovat nemůžeme.

Vzhledem k tomu, že jsme ale neočekávali, že se bude jednat po 19. hodině, a máme nějaký program, musíme se poradit, jak budeme postupovat. Proto vás v této chvíli žádám o přestávku na jednání klubu ODS v délce 40 minut. To nám stačí, my jsme rychlí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: No, zvyk velí, že bychom měli přestávku umožnit, takže pokud nikdo nic nenamítá, já bych přerušil schůzi na 40 minut na přestávku. (Námitky a výkřiky v sále.) Já bych přerušil, pokud nikdo nic nenamítá, schůzi na 40 minut na jednání... (Výkřiky v sále: Ne!) Ano, takže jelikož první zazněl návrh na prodloužení, tak nejdříve budeme hlasovat o návrhu... Nejdříve budeme... (Opět námitky ze sálu.) S faktickou?

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já podávám námitku proti postupu předsedajícího. Pane místopředsedo, dneska z toho děláte fakt holubník. To fakt není možné. Takže dávám námitku proti postupu předsedajícího.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobře, v tom případě asi necháme nejdříve hlasovat o námitce proti postupu předsedajícího. Jenom bych chtěl vyjasnit, že to je námitka proti mému postupu, že tedy nejdříve budeme hlasovat návrh, který byl podán první, ano?

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: To je pro mě nezvyklé, tahle debata. Já jsem nerozuměl vaší otázce. Já jsem podal jeden návrh a vy říkáte, že budeme hlasovat, který jsem podal jako první návrh. Ale když jsem podal jeden, tak byl první.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Byl podán i jiný návrh, návrh na prodloužení doby pro hlasování zákonů.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: No a já dávám námitku proti vašemu postupu, takže s tou námitkou se musíme vypořádat. A to je můj první návrh.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Souhlasím, že je to váš první návrh, ale není to tady první návrh obecně. Tedy já zahajuji hlasování o námitce proti postupu předsedajícího. (Stále výkřiky v sále.) Vynuluji hlasování. Tak znovu. Nejdřív se všichni odhlásíme. Já vás všechny poprosím o přihlášení.

 

Než se počet ustálí, zopakoval bych, že budeme hlasovat o námitce proti postupu předsedajícího. Bude to hlasování číslo 30.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro námitku. Kdo je proti?

Hlasování skončilo. V hlasování číslo 30 bylo přihlášeno 140 poslanců, pro bylo 34, proti 57. Návrh byl zamítnut.

 

Takže budeme postupovat dál podle mého postupu. Teď bychom tedy nechali procedurálně hlasovat o prodloužení doby na hlasování o zákonech, a to až do 21. hodiny.

Takže zahajuji hlasování číslo 31. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování číslo 31 bylo přihlášeno 147 poslanců, pro bylo 96, proti 42. Návrh byl přijat. (Silný hluk v sále.)

 

Budeme tedy jednat a hlasovat i po 19. hodině, a to až do 21 hodin v tuto chvíli. A nyní tedy byla žádost o...

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan místopředseda si ze mě dělá legraci, že jo? Nejdřív ohne jednací řád, nechá hlasovat úplně jinak, a pak řekne "já vám dám přestávku", o kterou já teď nestojím. Jestli potřebujete pauzu, pane místopředsedo, tak si ji vezměte. My ne, my budeme debatovat. Doufám, že těch 94 poslanců, kteří byli pro prodloužení, tady bude poctivě sedět a bude do 21 hodin poslouchat naše poctivé argumenty. Ne že zase všichni zmizíte, abyste přišli ve 20.03 hlasovat o nějaké (nesrozumitelné). Pokud vás to baví, nás to baví, máme vážné výhrady k tomu návrhu zákona, tak vás prosím, abyste nás poslouchali.

Já jsem přihlášený s přednostním právem, že? Takže se můžeme vrátit k dané problematice daní. (Poslanec Benešík namítá ze sálu.) Tak to poprosím pana poslance, aby mohl protestovat proti technické závadě, kterou bezesporu způsobilo vládní hnutí ANO, mám takové podezření (směje se).

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak tedy... Prosím.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo. Jsem přihlášený, kartu mám zaraženou v hlasovacím zařízení, ale mačkám, mačkám a nereaguje to. Už se to tady stalo, tuším tento týden. Opravdu mám problém s hlasovacím zařízením. Hlasoval jsem proti, nic se nezobrazilo. Takže já bych poprosil o opakování hlasování, prostě protože mi to nereaguje a nevím, jestli ostatní kolegové mají podobný problém. Prostě nejde to. Vytahoval jsem kartu, snažil jsem se přihlásit znovu, nejde to. Nějaký problém.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. Jenom se ujistím, že se jedná o opakování posledního hlasování. V tom případě budeme opakovat poslední hlasování. V tom případě budeme nejdříve hlasovat o námitce, takže se odhlásíme. Já poprosím všechny poslance a poslankyně, aby se přihlásili. A než se nám počet ustálí, tak tedy opakuji, že až se nám počet ustálí, budeme hlasovat o námitce... Pan poslanec Hájek ještě něco? Prosím.

 

Poslanec Josef Hájek: Vážení kolegové. Já bych chtěl vznést námitku proti panu předsedajícímu, protože nepostupuje v souladu s jednacím řádem, protože co tady řekl kolega z KDU-ČSL, nesplňovalo podmínky jednacího řádu, abychom hlasovali o námitce. Děkuji.

Ještě jednou. Pan Benešík skutečně nepostupoval v souladu s jednacím řádem. On nezpochybnil hlasování. To znamená, jestli to tam strčil nebo nestrčil, to není důvod k tomu, aby bylo zpochybněno hlasování. (Pobavení v sále a potlesk.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Zpochybňoval jste hlasování, nebo ne?

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se omlouvám, pane místopředsedo bez příplatku za funkci místopředsedy. Pan poslanec Hájek vznesl námitku proti vašemu postupu. O tom by se mělo hlasovat bezodkladně. Nějak rozhodneme. Poté, až rozhodneme o námitce pana poslance Hájka, se můžeme vrátit k návrhu pana poslance Benešíka. Pokud pak rozhodneme o návrhu pana poslance Benešíka, můžeme případně opakovat hlasování. Takhle jednoduché to je.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já souhlasím. Pan předseda Vondráček, prosím.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já tedy sleduji vzájemný dialog a mám za to, že návrh pana kolegy Hájka byl ale obsahově v tom smyslu, že ten návrh byl nehlasovatelný, protože ani nebylo zpochybněno hlasování, tak jsme nemohli hlasovat o námitce. To nebyla námitka proti postupu řídícího schůze. Bylo by dobré, kdyby upřesnil pan Hájek. Já jsem to obsahově vnímal jinak jako posluchač tady v rohu, tak bych poprosil kolegu Hájka, ať se k tomu vyjádří.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já jsem to vnímal také jako námitku proti mému postupu. (Pobavení v sále.)

 

Poslanec Josef Hájek: Já bych to prosím vás urychlil. To znamená, já souhlasím s kolegou Stanjurou, to znamená, ještě jednou v první fázi dávám námitku vůči panu předsedajícímu. Děkuji. Vůči postupu pana řídícího schůze. (V sále je silný hluk!)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Doufám, že všichni vědí, o čem budeme hlasovat. Nepovažuji... Pokud ne, tak bych tedy rád zopakoval, že budeme hlasovat o námitce proti postupu předsedajícího.

 

Bude se jednat o hlasování číslo 32, které tímto zahajuji. A prosím, aby tedy hlasovali pro ti, co jsou pro námitku proti postupu předsedajícího. Kdo je proti, ať prosím hlasuje a zvedne ruku. Děkuji.

V hlasování číslo 32 bylo přihlášeno 147 poslanců, pro bylo 64, proti 44, námitka byla zamítnuta.

 

Takže nyní se posuneme k námitce pana poslance Benešíka. Ten míří k pultíku a chce něco doplnit?

 

Poslanec Ondřej Benešík: Tak abychom dostáli jednacímu řádu, zpochybňuji hlasování. Moje hlasovací zařízení prostě nefungovalo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já bych se chtěl ujistit, jestli v tomto hlasování, nebo v tom předchozím. (Pobavení v sále.)

 

Poslanec Ondřej Benešík: Samozřejmě v tom předchozím. V tomto hlasování hlasovací zařízení fungovalo, v tom hlasování, které jsem ne úplně v souladu s jednacím řádem zpochybňoval, nefungovalo. Já doufám, že teď už tomu všichni rozumíme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji za upřesnění. A budeme tedy hlasovat o námitce o předchozím hlasování. Bude to hlasování číslo 33.

Já zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Děkuji.

V hlasování číslo 33 bylo přihlášeno 151 poslanců, pro bylo 115, proti 13. Námitka byla přijata.

 

Takže budeme opakovat hlasování o prodloužení doby pro projednávání předpisů. Bude to hlasování číslo 34.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 34. Bylo přihlášeno 151 poslanců, pro bylo 94, proti 50. Usnesení bylo přijato.

 

Budeme tedy meritorně jednat a hlasovat... Kontrola hlasování? Dobře, já počkám. Mezitím tedy přečtu omluvenku, kdy se nám omlouvá paní poslankyně Matušovská od 18.30 hodin do konce jednacího dne.

Tak prosím, jestli máme už výsledky potvrzené nebo si ještě někdo stěžuje? Řekl bych, že bychom mohli pokračovat. Nikdo neprotestuje, budeme tedy pokračovat a vrátíme se k rozpravě.

Nejdřív tady mám faktickou poznámku pana poslance Nachera, ale myslím si, že to je omyl. V tom případě prosím nyní do obecné rozpravy pana poslance Ferjen... taky ne? To je faktická nebo to je... S přednostním právem? Vy jste ještě s přednostním právem nevystoupil? (Smích v sále.)

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: A vy jste se to už naučil, jak řídit schůzi? Evidentně ne. Nechte si své nemístné poznámky, nebo navrhnu vaše vystřídání. Fakt na to nejsem zvědavý. (Potlesk zprava.)

Já bych chtěl požádat paní ministryni, jen co skončí důležité jednání s panem předsedou Poslanecké sněmovny, pro to mám samozřejmě pochopení... (Smích v sále.) Já jí chci poděkovat, že reagovala na část mých dotazů, ale ty klíčové dotazy pominula a odpovědím se vyhnula. Tak já je zkusím zopakovat, jsou skutečně klíčové, protože vycházejí z té poslední věty, kterou jsem řekl ve svém prvním vystoupení s přednostním právem.

To konstatování bylo, že Finanční správa zneužívá stávající pravomoci nezákonným způsobem, jak konstatovaly svým pravomocným rozhodnutím nezávislé soudy. A mé dotazy zněly. Za prvé, kdo za to může ve Finanční správě, jaká opatření personální, metodická, legislativní či jiná paní ministryně již provedla či chystá k tomu, aby se ta situace neopakovala. A potom ta klíčová otázka, proč paní ministryně, když Finanční správa tak opakovaně selhává, navrhuje nad rámec povinné implementace další rozšiřování pravomocí Finanční správy. A možná se vám to zdá jako zbytečná debata nebo zdlouhavá, ale pro nás to zbytečné není.

Stát v posledních pěti letech neustále ukrajuje ze svobody, vždycky pod dobrým důvodem přináší další a další regulace, další a další kontroly. Pak vzniká otázka, kdo bude kontrolovat kontrolory. No GIBS má kontrolovat polici, premiér bez důvěry ztratil důvěru, ministr vnitra bez důvěry taky ztratil důvěru, ředitel (nesroz.). A já ho nehájím, to nejsou naši lidé. To jsou lidé, kteří k nám přišli za koaliční vlády ANO, ČSSD, KDU. Tak abych nebyl obviňován, že tam hájím nějaké lidi, kteří tam přišli za vlády ODS. Nic z toho není pravda. Jenom mi přijde komické, že ten, kdo nemá důvěru - základní ústavní povinnost mít důvěru - má tu odvahu a říká "já jsem ztratil důvěru". No, tu ztratil už v Poslanecké sněmovně. A místo aby se chovali zdrženlivě, tak ztrácejí důvěru v řídící pracovníky různých organizací. Ale o tom bude mimořádná schůze, kterou jsme svolali. Podepsalo to 70 poslanců z šesti poslaneckých klubů. Termíny určí pan předseda Poslanecké sněmovny v souladu s jednacím řádem do deseti dnů od dnešního podvečera. Takže nejpozději do příštího pátku tato schůze proběhne. A já chci poděkovat kolegyním a kolegům z těch šesti poslaneckých klubů, že tuto žádost podpořili.

Paní ministryně použila takovou oblíbenou metodu a musím říct, že účinnou. A teď to nemyslím ironicky. My máme politické dotazy, máme politický spor. Ona nasadí ten úřední jazyk a teď řekne - v § 7 jiného zákona, nebo v § 17 zákona o sociálním pojištění... A odvádí velmi vtipně a velmi účinně pozornost k tomu, aby nás unavila, abychom se věnovali detailům. Ne že nepodstatným věcem, ale detailům. Ale to základní leží pořád na stole. Proč Finanční správa prohrává tyto spory a proč jí máme zvyšovat kompetence.

Za normálních okolností by ministr financí udělal pořádek ve Finanční správě. Nejdřív by zajistil, aby Finanční správa postupovala v souladu se stávajícími kompetencemi, v souladu se stávajícími zákony, a poté co by přesvědčil vládu, Sněmovnu, rozpočtový výbor i opozici, že to funguje v pořádku, bez problémů, by mohl klidně přijít s nějakým návrhem, dobře zdůvodněným, proč rozšiřovat další kompetence.

A všimněme si, opět se nám tady rozmáhá oblíbený sport, nebo jak bych to řekl, oblíbený argument členů vlády: musíme, musíme, musíme implementovat DAC 5. A paní ministryně, ještě jste použila jinou směrnici, zapomněl jsem ten název... (Ministryně od stolku zpravodajů: AML, praní špinavých peněz.) AML, DAC 5. A pořád něco musíme. Přitom nám bylo slibováno, že v tom Bruselu se už všechno změní. Když tam bude jezdit Andrej Babiš, tak už tolik povinností prostě nebude. Ale budiž. Ale my k tomu zase... (Námitka z pléna k délce vystoupení.) Pro pana poslance Janulíka. Chtěl tady být do 21 hodin, nebuďte nervózní, to zvládneme. Ještě je dost času. Ještě dvě hodiny osmnáct minut. (Ministryně k poslanci Stanjurovi mimo mikrofon.) Proč? (Ministryně mimo mikrofon.) Já taky stíhám obojí, paní ministryně. Ale to je trošku soukromý rozhovor a myslím, že nebudeme chtít ochudit kolegyně a kolegy o tu debatu, tak případně když tak na mikrofon to budu říkat.

Kromě toho, říkám, kdybychom už podlehli tomuto argumentu, že musíme implementovat, tak proč tam zase dáváme něco navíc? Proč chceme být tak aktivní? Velmi často slyším kritická slova Andreje Babiše, a já s nimi souhlasím, že přichází příliš mnoho regulací z Bruselu a že Brusel chce regulovat všechno. A že to pak je zbytečné, komplikující, že to snižuje důvěru občanů v Evropskou unii, že to otravuje občany, podnikatele a podobně. A já s těmi kritickými názory souhlasím. Ale to jsou jenom řeči. Pak přijde jeden návrh zákona, druhý návrh zákona, třetí návrh zákona. A nejenom že máme implementovat, co nám říká ten Brusel, jak máme regulovat, my si tam ještě něco přidáme. Jak věrohodná je kritika přílišné regulace z Bruselu, když k tomu, co musím, ještě něco přidám? Není vůbec věrohodná. Věrohodná by byla, kdybychom udělali to, co musíme, a snažili se to změnit do budoucnosti, abychom toho museli méně. Ale pokud k tomu, co musím, ještě přidám něco dalšího, tak podle mě nemůžu kritizovat tu míru regulace.

A mluvili jsme tady o poplatcích. Mě by zajímalo, paní ministryně, kdo bude posuzovat tu proporcionalitu, jak jste říkala, že se bude vždy posuzovat. Kdo to bude posuzovat? Úředník územního pracoviště Finanční správy? Mě to fakt zajímá. Kdo konkrétně to posoudí, ten test proporcionality, o kterém jste hovořila, že se to bude vždy, v každém případě, posuzovat? K čemu potřebuje finanční úřad například - a máme poplatníků hodně - například daně z nemovitostí? To jsou statisíce. Řekl bych, že je to více než milion daňových poplatníků. K čemu potřebuje Finanční správa IP adresu? To by mě fakt zajímalo. Máte pozemek nebo garáž, tak finanční úřad musí znát vaší IP adresu. Nevím sice k čemu, ale musí. Ale, řekla paní ministryně, vždy se bude posuzovat test proporcionality. U normálního vlastnictví bytu, domu, zahrady, garáže, pár pozemků si neumím představit, jak by mohl dopadnout test proporcionality pozitivně, že to je v pořádku, že to není nadbytečné.

Tak kdyby alespoň v tom návrhu bylo napsáno, kterých daní se to netýká. Například daně z nemovitosti. Daně z nabytí nemovitosti. Vždyť stát ví všechno. Má to na katastru, má tam zapsané majitele, ví, kolik se má zaplatit. Pošle to a ví, jestli mu ten člověk zaplatil. Co k tomu ještě potřebuje? To by mě fakt zajímalo. Navíc ta daň se dobře vybírá, nedoplatky tam jsou minimální. Tak tomu vůbec nerozumím. A takhle bych mohl pokračovat. Ale ministryně financí bez důvěry - nic osobního, paní ministryně, to je prostě ústavní stav - žádá, abychom to provedli rychle. Koaliční partneři ANO, SPD jsou pro - rychle. Já tomu fakt nerozumím. Nebo vy všichni chcete jako poslanci, aby vaši známí, příbuzní odevzdávali finančnímu úřadu všechny ty další informace? Proč?

Pokud to nechcete jako my, tak se s námi snažte ten zákon změnit, a když nebude vůle u vládní strany, tak ho zamítnout. Ať přijdou s čistou implementací, a pak to bude jednoduché. Ať si stáhnou svoje vylepšení evropských regulací a dalších regulací nad rámec Bruselu, a pak to půjde rychle. Pokud budou trvat na tom, jak je to napsáno dnes, tak to rychle skutečně nepůjde.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. A nyní tady nemám žádné faktické poznámky, takže... (O slovo se hlásí poslankyně Procházková.) Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Procházková: Dobrý večer. Jestli se nemýlím, tak projednáváme novelu, která implementuje evropské právo, a náš správce daně chce mít stejná práva jako zahraniční subjekty. Je to tak, paní ministryně? (Ano.) Já jsem to takto pochopila. Na ústavněprávním výboru jsme diskutovali s paní ministryní jistá omezení, která by námitky profesních komor zapracovala, a paní ministryně k tomu byla vstřícná. (Ano.) Je to tak.

Pokud se nemýlím, tak tato norma je kvůli tomu, aby zprůhlednila toky peněz a udělala trošičku přehled o tom, jak to vlastně vypadá s posíláním peněz mezi Českou republikou, zahraničím a tak dále. Jde prostě o transparentnost a zabránění nějakým daňovým únikům. Je to tak. Proč se tomu tedy bráníme? Všímám si, kdo se tomu brání, kdo tomu brání, kdo to nechce. Kdopak to je dneska? Rozhodně ne ANO. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za faktickou poznámku. Mám tady omluvu pana poslance Stanjury do 23. hodin z pracovních důvodů. A nyní se posuneme k obecné rozpravě, pokud nejsou další faktické poznámky ze sálu. Vystoupí pan poslanec Mikuláš Ferjenčík a připraví se pan poslanec Benda.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já bych byl rád, kdybychom se vrátili k tisku více věcně. Vcelku souhlasím s kolegy z TOP 09 a ODS, že v řadě případů je problematické, když se v rámci implementace evropského práva dělají další změny zákonů nad rámec transpoziční směrnice. Souhlasím naprosto s tím, že to, jak vláda předložila § 57 odst. 3, je podle mě příliš velké rozšíření pravomocí správců daně. A myslím si, že je namístě, abychom to výrazně zredukovali a řešili primárně transpoziční část. Nicméně pojďme se tou otázkou zabývat věcně a ne jenom z hlediska toho, že je to transpoziční zákon obecně.

Tady jde o jeden konkrétní paragraf - a tady bych si dovolil opravit prostřednictvím pana předsedajícího kolegu Kalouska - který už v našem právním řádu je, takže například informace o vkladech a depozitech nebo majitelích účtů už se dneska poskytují. Rozšíření, které ministerstvo navrhuje, je podle mého názoru také excesivní, ale zdržel bych se výroků o nějakých bezprecedentních zásazích, protože reálně ten institut v § 57 odst. 3 už je a měli bychom se podle mě věcně bavit o rozsahu. V této souvislosti bych si dovolil upozornit na usnesení ústavněprávního výboru, které navrhlo nejrazantnější rozšíření, to znamená § 57 odst. 3 písm. d) vládního návrhu vyškrtnout a zredukovat tak tohle rozšíření velmi významně. Já bych velmi uvítal, kdyby Ministerstvo financí tuto změnu, která prošla napříč stranami v ústavněprávním výboru, přijalo za svou a minimálně jí nebránilo. Uvítal bych, kdyby klub ANO tuhle změnu podpořil. Ze strany Pirátů - my bychom to viděli jako vstřícný krok vůči nějaké ochraně soukromí v rámci změny zákona. Skutečně nám nepřijde přiměřené, aby správce daně, což může být i třeba obecní úřad, měl mít ze zákona možnost sledovat pohyb všech lidí skrz IP adresy a geolokační údaje o mobilních telefonech, jak to vláda bohužel navrhuje. (V sále je velký neklid.)

Takže to je první věc, kterou bychom byli velmi rádi, kdyby Sněmovna vzala za svou a změnila.

Dále považujeme za rozumný návrh kolegyně Válkové, která navrhla, aby se změny v mlčenlivosti děly až do budoucna, to znamená, advokáti a další zmíněné subjekty v zákoně by neměli povinnost poskytovat informace, které získaly před účinností tohoto zákona, ale jenom do budoucna. To znamená, že by to začalo platit, ale nedocházelo by k situacím, kdy by advokát měl povinnost v uvozovkách udávat svého klienta, kterého předtím informoval, že je to důvěrné. To je změna.

A zcela zásadní změna pro nás je, aby žádosti procházely přes ústřední kontaktní orgán.

Pokud budou tyto tři změny akceptovány, jsme otevřeni, a ostatně sami to navrhujeme, aby v případech, kdy je podezření z daňových nedoplatků nad půl milionu korun, má to nějakou oporu v trestním zákoníku, jestli se nepletu, byl nástroj dostupný i pro vnitrostátní operace. Pokud jsme se v Evropské unii zavázali k tomu, že budeme potírat závažné daňové úniky na evropské úrovni, tak si myslíme, že stejný nástroj by měl být k dispozici i českým orgánům v České republice. Tohle je náš postoj k tomuto zákonu.

Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Poprosím pana poslance Bendu do rozpravy, připraví se pan poslanec Výborný. Prosím, pane poslanče. (V sále je stále hluk.)

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, vážená paní ministryně, trochu se nám tady vyhrotila atmosféra kolem daňového řádu. Já bych skoro řekl, že místy až lehce zbytečně. Nicméně přece jenom pár poznámek jednak k tomu, co je původní podstatou návrhu zákona, co je podstatou přijatých usnesení, zejména ústavněprávního výboru, a poté se také pokusím odůvodnit návrhy, ke kterým se přihlásím v podrobné rozpravě.

Já bych začal obecným konstatováním, že je velikým nešvarem, pokud jsou směrnice do České republiky implementovány nad rámec toho, co přikazují. Je to velmi nebezpečné, vede to samozřejmě k dramatickému zvyšování nedůvěry lidí v Evropskou unii. A jeden z podstatných problémů, který u nás existuje, je, že všechno se vždycky svede na Evropu. Tady si někdo vymyslí, že musíme mít balené koblížky, což samozřejmě nikdy žádnou podmínkou nebylo, bylo řečeno, že se nesmí brát do ruky, ale tady si někdo vymyslí, že musíme mít balené koblížky, dá to do nějakého právního předpisu, a pak lidi říkají: vždyť ta Evropa se úplně zbláznila. A bohužel je to notorieta, že resorty, zejména pokud vyčkávají se schválením svých norem až do poslední chvíle, nepřinášejí je včas, a moc se těším, až přinese vláda za měsíc nebo za dva GDPR, jednu z nejsložitějších, nejproblematičtějších a taky nejdražších norem, kterou Evropa přijala, která má být implementována od 1. června, a my ji ještě nemáme navrženou ani v Poslanecké sněmovně, pak jsem na tu debatu opravdu zvědav, jak se tady s tím budeme trápit a jakým způsobem budeme provádět toto evropské nařízení.

Ale je velikánským nešvarem, a dokonce stále přemýšlím o tom, jestli to nemáme navrhovatelům zákona prostě striktně zakázat, pokud se odvoláváte, a myslím, že by to bylo téma pro komisi pro jednací řád, na to, že něco je provedením evropské směrnice, pak tam mají být jenom ty věci, které jsou provedením evropské směrnice, které vycházejí z evropské směrnice, a ne že si tam vždycky každý resort ještě dodá pět, deset svých drobných myšleneček, svých drobných vylepšení a říká: protože mi musíte schválit provedení evropské směrnice, protože to strašně spěchá a už to mělo být před dvěma měsíci, my jsme se sice s tím rok a čtvrt trápili na Legislativní radě vlády, ale současně na to Sněmovně dáváme jenom dva měsíce. A toto je také výtka, kterou jsem říkal i paní ministryni. I když rozumím tomu, že paní ministryně je v tom nevinně, protože není ministryní tak dlouho a ještě se do toho vešly volby, takže chápu, že tam je to trochu složité, ale skutečnost, že se to vždycky x měsíců projednává na úrovni vlády, připomínkového řízení, Legislativní rady vlády, a pak se doběhne do Sněmovny a řekne: jestli to nebudete mít za dva měsíce schválené, bude strašidelný problém a budeme pravidelně platit. Jsem zvědav, kolikrát za toto volební období takové normy přijdou, kolikrát na nás bude vyvíjen tlak, abychom urychlili projednávání něčeho, protože už to hrozně spěchá, a ony to ty úřady náhodou vědí jenom pět let, nebo dva a tři čtvrtě roku, ale celou dobu se hádaly mezi sebou.

Tolik trochu obecně k poznámkám. Pak bych se rád dostal k části bankovní, která si myslím, že je bohužel trochu nesprávně interpretována, a má zde pravdu pan poslanec Ferjenčík, který říká, že i dnes pro účely daňového řízení bylo možné některé věci ve vztahu k bankám prolamovat. Tam dochází opravdu jenom k dílčím rozšířením, kterými jsme se na ústavněprávním výboru poměrně obsáhle zabývali. Nebylo vyjasněno, co jsou to ty jiné jedinečné identifikátory. Už jsem to tady říkal ve faktické poznámce, paní ministryně, a samozřejmě chápu, že paní ministryně nemůže všechno, to bych nechtěl od nikoho, a už vůbec ne od ministrů, ale zjevně jí to její úřad nedokázal zatím zodpovědět kromě toho, že jsou uvedeny v jiných zákonech, tak nikdo úplně netuší, co to vlastně má být.

Pak se ale na ústavněprávním výboru vedla velmi rozsáhlá debata, která přes jistě zdrženlivé stanovisko Ministerstva financí vyústila k tomu, že většina ústavněprávního výboru podpořila návrh, že mají být z těchto údajů, které jsou k dispozici každému daňovému úřadu, každému správci daně, mají být vyňaty údaje o zřízených službách pro provádění platebních transakcí prostřednictvím dálkového přístupu a o jejich využití a údaje k identifikaci zařízení, kterým je tento přístup uskutečňován. Vím, že to vypadá jako velmi složitá věta a že vždycky, když řekneme v té nejzávažnější kriminalitě je pro nás přece důležité, za jakého počítače a jakým způsobem je spravováno. Upřímně řečeno, je samozřejmě jasné, že ani bankovní účty nelze spravovat z jiného účtu už proto, že to je vlastnictví. Nelze spravovat odjinud než od toho, kdo je buď majitelem účtu, nebo zmocněncem účtu, který má právo s ním nakládat. Nikdo jiný s takovým bankovním účtem nepochybně nakládat nemůže, nepochybně to nemůže být už proto, že jsme zrušili anonymní účty, nemůže být žádná další osoba, která se zjevuje někde na Panamských ostrovech a disponuje s účty. Takže toto fakticky znamená, že pokud si váš daňový správce, a to včetně těch obcí, o kterých jsme říkali, že také v jisté chvíli jsou daňovými správci ve smyslu výběru místních poplatků, požádá bankovní dům, aby mu vydal údaje o tom, z jaké IP adresy, a na základě potvrzení, na jaký mobilní telefon zacházíte se svým účtem, tak mu to ta banka vydá. Já to pokládám za naprosto nemyslitelné. Za naprosto nemyslitelné, aby takto citlivé osobní údaje byly vydávány bez toho, aby k tomu existoval nějaký naprosto jasný pokyn orgánu činného v trestním řízení: Ano, tady mám jasné podezření z toho, že dochází k trestnému činu, a potřebuji opravdu se pokoušet dohledávat, kdo s tím účtem případně manipuluje. Ale ta představa, že opravdu je toto údaj srovnatelný s tím, kde mám účet, mi připadá nemyslitelná a tady dochází k dramatickému rozšíření původního daňového řádu. Dochází k rozšíření naprosto jednoznačně i nad rámec směrnice DAC 5. Dokonce směrnice DAC 5 nic takového nepožaduje. Nikdy tam žádný takový údaj obsažen nebyl ani nic takového nepožaduje. A Ministerstvo financí k tomu zatím bylo takové - paní ministryně vždycky znovu vystoupí a řekne: No nám by se ty údaje hodily k vyšetřování té nejzávažnější kriminality. Já jsem moc rád, že na ústavněprávním výboru se našla většina, a to včetně části poslanců klubu ANO, která to cítí podobně citlivě jako já, že opravdu číslo mého počítače a mého mobilního telefonu nemá banka vydávat obecnímu úřadu, který spravuje mé poplatky ze psa. To tedy psa nemám zrovna. A že tento údaj snad bude na závěr hlasování této Sněmovny vypuštěn. Tolik k té bankovní části.

Pak jsme u druhé části a to je ono prolomení povinnosti mlčenlivosti u advokátů, daňových poradců, exekutorů, notářů a dalších profesí, důvěra v něž spočívá právě v tom, že oni stojí ze své podstaty proti státu a hájí zájem soukromé osoby jakéhokoli typu, ať už fyzické osoby, nebo korporace, v nějakém střetnutí, které s tím státem vede. A tam vždycky to prolomení by mělo být velmi citlivě uděláno. Dokonce samozřejmě i všechny ty evropské směrnice vědí, že toto je vysoký princip, a byla to jedna z věcí, kterou porušoval i minulý režim, že samozřejmě advokáty znárodňoval, pokoušel se z nich udělat služky režimu. Právo na obhajobu je jedno z úplně základních práv, které mi umožňuje jako svobodnému občanu žít ve společnosti a hájit se proti příliš velké šikaně státu. A jestli toto právo na obhajobu, právo na to, že když se svěřím svému obhájci, bude prolamováno v jednoduchých, banálních případech, tak směřuji do nesmírného nebezpečí.

Já nevím, kdo pamatuje legendu o Janu Nepomuckém, který byl údajně umučen za to, že odmítl prolomit zpovědní tajemství manželky svého krále, a za to byl umučen. To byli církevní představitelé, ti měli ještě odvahu nechat se umučit. Dnešní advokáti už to asi ve většině případů nedokážou, ale třeba někteří ještě také. Ale právě tato mlčenlivost je jedna z podstatných věcí, které by v lidském životě měly být chráněny, a chrání je všechny ty evropské předpisy. A tady dochází k situaci, kdy se najednou předpokládá, že můžeme nejenom v rámci... Ten původní návrh, který zde byl konstruován Ministerstvem financí, předpokládal v podstatě úplné prolamování mlčenlivosti vůči zahraniční žádosti o prolomení mlčenlivosti u všech těchto profesí, které jsou jí nadány. Upřímně řečeno, při dnešní míře spolupráce daňových a finančních úřadů v Evropě není zas tak složité si někde ten dotaz objednat i ze zahraničí a na základě toho, že ten dotaz přijde pak tady zjišťovat věci, které jsou jinak kryty tajemstvím.

Nakonec došlo k situaci, a to jsem rád, že paní poslankyně Válková, myslím, že ve spolupráci s dalšími poslanci jak hnutí ANO, tak dalších politických stran, přináší nějaký kompromisní návrh, ale trvalo to dost dlouho, než jsme Ministerstvo financí k tomu donutili, než jsme je přesvědčili o tom, že toto prolamování mlčenlivosti je velmi nebezpečné pro fungování státu jako celku. Paní poslankyně Válková přináší kompromisní návrh, který říká - a který schválil ústavněprávní výbor - který vlastně říká dvě teze. Za prvé, ono prolomení se nebude týkat informací, které byly získány před účinností tohoto zákona, a za druhé, bude zprostředkováno jedním centrálním místem na straně státu, centrálním finančním ředitelstvím, a jedním centrálním místem na straně komor, všech, které jsem tady jmenoval, tak jak je to dneska v případě žádostí FAÚ. Je to zlepšení? Já nepochybuji, že to je zlepšení, ale není to úplná implementace.

Můj návrh, který vám pak přečtu, resp. sdělím v podrobné rozpravě, směřuje k tomu, abychom se opravdu drželi jenom rámce DAC 5, to znamená, nebude docházet ke změně daňového řádu v této oblasti a došlo by jenom k tomu, že v zákoně o mezinárodní spolupráci v oblasti daní by bylo možné toto prolomení právě jenom pro případy směrnice DAC 5. Pokládám to za dosti zásadní návrh, jak vidíme a jak vnímáme postavení nezávislých komor, jak vidíme a vnímáme mlčenlivost. A bohužel do této mlčenlivosti se sahá dnes a denně, opakovaně, možná doktoři by mohli povídat o eReceptech a dalších věcech.

Já si myslím, že zrovna v oblasti práva je mlčenlivost věcí, která by měla být dodržována mnohem zásadnějším způsobem než dnes, a že tady jít dále, než nám předepisují evropské směrnice, není vhodné a může vést jenom k porušení práv jednotlivých daňových poplatníků. Může vést k tomu, že začneme prolamovat mlčenlivosti, které jsme prolamovat neměli.

Takže já se posléze přihlásím v podrobné rozpravě k návrhu, který jsem tady avizoval v prvním kole, který byl projednán i na rozpočtovém výboru i na výboru ústavněprávním. Nezískal tam většinu, ale myslím si, že mnohem lépe reflektuje znění směrnice DAC 5 a provádí opravdu její čistou implementaci, nikoliv rozšiřování pravomocí finančních orgánů, o kterých nás sice paní ministryně stále ujišťuje, a ujišťovala nás tak na ústavněprávním výboru, ujišťuje nás tady v Poslanecké sněmovně, že přece ty orgány musí vždycky spravedlivě rozhodovat, vést test proporcionality a další otázky. Když se s tím seznámíme v praxi, tak zjišťujeme, že samozřejmě každý státní orgán, který získá nějakou pravomoc, tak ji využívá, kam až je to možné, ne jenom že on by si dělal test proporcionality. Ty testy proporcionality, pokud někdo, tak po něm pak dělá možná správní soud, mnohdy až Nejvyšší správní soud, mnohdy je to až po třech čtyřech letech, a teprve tam říkají ne, nesměli jste, a stát bude platit obrovské škody, které byly způsobeny, protože se někde nějaký finanční orgán utrhl. Takže i tady bych byl velmi opatrný a směřoval bych k tomu, abychom ty pravomoci nerozšiřovali nad rámec toho, co je nezbytně nutné. Abychom mohli fungovat ve spolupráci s ostatními daňovými úřady po celé Evropské unii.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní s přihláškou do rozpravy k tomuto bodu pan poslanec Marek Výborný, připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, pane kolego.

 

Poslanec Marek Výborný: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, ono tady mnohé již zaznělo, tak si některé věci možná ještě připomeňme.

Stávající vláda je v demisi a zde plníme povinnost transpozice evropské směrnice. Zajisté to tak je správně, to vůbec nesouvisí s tím, že vláda je v demisi, a je to její povinností, protože termín už uplynul, což tedy není vinou vlády, ale byly tady objektivní důvody v podobě podzimních voleb. Ale co považuji za nepřiměřené a neoprávněné, je, že pod záminkou nutnosti transpozice evropské legislativy tady v předloženém návrhu novely daňového řádu dochází k neúměrnému prolomení tajemství střeženého bankami, advokáty, notáři, daňovými poradci, auditory, soudními exekutory a dalšími osobami, které provádějí identifikaci a kontrolu svých klientů dle předpisů pro boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu ve prospěch daňové správy. A to je ten problém, protože hlavním cílem novely by mělo být z mého pohledu splnit to, co je po nás požadováno Evropskou unií, a to je transpozice, zapracování směrnice Rady Evropské unie do našeho právního systému. Ale ta směrnice EU už nám neukládá vůbec nic k tomu, abychom využili této věci k tomu, aby tady došlo k prolomení profesních mlčenlivostí v jednotlivých komorách. Je potřeba si také uvědomit, že k tomu prolomení profesního tajemství může v současné době dojít pouze na základě soudního rozhodnutí v zákonem přesně specifikovaných případech zvláštní závažnosti a pod dalšími kontrolními prvky. Takové atributy ochrany práva garantovaného ústavním pořádkem předkládaná vládní novela zcela postrádá.

Předkládaná novela bez podpory nějakého rámce evropského práva, o němž tvrdí, že to právo transponuje, aspiruje na to, aby poznatky získané podle AML zákona byly aplikované při běžné správě daní, tedy mimo rámec směrnice i mimo rámec AML procesů. Tady se dokonce z mého pohledu dotýkáme i Listiny základních práv a svobod, kde v čl. 4 odst. 4 se říká, že platí při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod, že musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena. Pokud tedy byly údaje dle AML zákona shromážděny za účelem boje proti terorismu, resp. proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, nelze je bez dalšího využít zcela libovolně za účelem správy daní tak, jak k tomu nyní dochází.

Máme zde několik novel. Já bych chtěl říci, že to, co bylo schváleno a co je v usnesení ústavněprávního výboru z pera paní kolegyně Válkové, je kompromis, pokus o kompromis, který bude alespoň - a já jsem byl rád, že i paní ministryně na jednání ústavněprávního výboru nakonec tento kompromis podpořila - může být alespoň něčím, co té věci pomůže. Ale za sebe a za klub KDU-ČSL říkám, že my budeme podporovat pozměňovací návrhy Marka Bendy, které jasně deklarují to, co jsem říkal na začátku. Jde nám o to splnit transpoziční povinnost a nic dalšího zde neotvírat. Považujeme to za nebezpečný precedens, který by se nám do budoucna mohl zle vymstít. A mimochodem, na Slovensku, když docházelo k implementaci DAC 5, tak tam žádné další přílepky, které by prolamovaly profesní mlčenlivost, přijaty nebyly. Tak si z toho vezměme příklad. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Adamec.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedo, kolegyně, kolegové. Já bych zareagoval na příspěvek kolegy Marka Bendy vlastní zkušeností. Ten stát si skutečně, pokud mu dáme možnost, uzurpuje výrazně právo silnějšího. Ze zkušeností to vím. A v řadě případů se postavit státu není vůbec jednoduché. Když se mu postaví veřejná instituce, tak se to dá relativně zvládnout, protože veřejná instituce, pro ni to není většinou existenční záležitost. Pokud to jde ovšem na fyzické osoby a na konkrétní firmy, firmičky, tak to může být existenční záležitost. Já bych řekl, že tady nikdo z nějakých důvodů, které tady byly naznačovány, nebojuje proti tomu problému, který tady byl nastolen, ale že to je principiálně špatně. Přece nechceme, aby nám stát koukal do domácností, aby nám koukal pod ruce. To přece takhle není možné!

Já vám řeknu svoje zkušenosti. Kdykoli jsme se soudili se státem, potažmo s Ministerstvem financí, ale to tam paní ministryně samozřejmě ještě nebyla, tak vyhrávali jsme ty spory až u nejvyšších soudů. Ty obecné soudy prostě podlehly tomu, že stát prostě má pravdu, protože stát přece je velmi silný protivník. A pak se ukázalo, že to tak není. A samozřejmě pak i ty náhrady škod, které tam vznikly, my jsme samozřejmě chtěli, ale v řadě případů prostě pro ty lidi to může být, ta doba, než proběhnou obecné soudy a nakonec ty nejvyšší, to může být likvidační.

Já bych chtěl, abychom tímto způsobem k tomu přistupovali. A prosím vás, nepolitizujme ten problém v tom smyslu, že kdo to nechce nebo kdo to chce, ukazovat tamhle na nás, že my snad jsme proti tomu, aby se bojovalo proti daňovým únikům, aby se bojovalo proti zločincům. To přece tak není! Ale tady jde o to, aby se s vaničkou nevylilo i dítě, protože nevidím důvod, proč by tím měli trpět všichni ostatní, že prostě stát honí skupinu zločinců - (upozornění na čas) - děkuji, už končím, pane předsedo - (Já vám také děkuji.) - kteří samozřejmě jsou solí v očích všech. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Nyní s řádnou přihláškou do diskuse pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, vážená paní ministryně, já se chci vyjádřit k trochu odlišné věci, než je tady transpozice DAC a ten gold-plating, který nám tady předvádí Ministerstvo financí. I když naprosto souhlasím se svými kolegy, že prolomení mlčenlivosti je ztráta soukromí, ztráta ochrany určitých našich svobod ze strany státu. Přesto mi dovolte, když už se tady otevírá daňový řád, abych se vyjádřil k jedné věci, a tou je nerovný přístup ke kompenzacím daňovým subjektům vyplývajícím z neoprávněného postupu správce daně.

V podrobné rozpravě předložím pozměňovací návrh, kterým chci zhojit nerovnost před zákonem, která spočívá v tom, že na jedné straně máme daňový subjekt, kterému byla neoprávněně vyměřena daň či pokuta a má nárok na kompenzaci, a na druhé straně máme také daňový subjekt, kterému také byla neoprávněně vyměřena daň či pokuta a nemá nárok na kompenzaci. Jediným rozdílem je to, jestli se jedná o dělenou, nebo nedělenou správu daně. A kompenzace je přitom náhrada za to, že nemohl daňový subjekt se svými penězi po nějakou dobu manipulovat a vznikly mu ekonomické ztráty. A jak je možné, že vznikla tato nerovnost?

Dne 1. 7. 2017 nabyla účinnosti dnes platná novela daňového řádu a touto novelou došlo také k tomu, že do ustanovení § 254 odst. 1 daňového řádu byla přidána věta, díky níž není možné žádat úrok z neoprávněného jednání správce daně z částky, kterou daňový subjekt zaplatil na základě vadného rozhodnutí v rámci tzv. dělené správy. Do té doby příslušné správní orgány v těchto případech zpochybňovaly nárok daňových subjektů na předmětný úrok. Tyto spory řešil opakovaně také Nejvyšší správní soud, který však zastával konstantní názor, že daňový subjekt má nárok na tento kompenzační úrok i v případě tzv. dělené správy daně. Reakce státu na toto rozhodnutí Nejvyššího správního soudu byla nakonec zcela opačná. Místo aby stát začal poměřovat všem stejně, tak se v daňovém řádu objevila tato nová věta, která sice může mluvit v neférový prospěch státního rozpočtu, ale potlačuje práva daňových subjektů - bohužel běžná praxe posledních let v postupu Finanční správy a Ministerstva financí.

Můj pozměňovací návrh bude spočívat v tom tuto novou větu opět zrušit. Daňovému subjektu, tzn. podnikateli, je přece jedno, jak si vnitřně stát rozdělil administrativu a kompetence, jestli je to dělená, nebo nedělená správa daně. Tím jediným možným kritériem pro kompenzaci je oprávněnost nebo neoprávněnost. Svým pozměňovacím návrhem chci zajistit, abychom se vrátili do normálního stavu věci, a to v tom, že pokud dostanete neoprávněně pokutu, máte právo na kompenzaci. Přijde mi to tak jediné správné a jediné spravedlivé. Já doufám, že tento můj návrh poté ve třetím čtení podpoříte. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Dovolte mi přečíst omluvy. Omlouvá se pan kolega poslanec Běhounek od 19 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů a omlouvá se paní poslankyně Pavla Golasowská po 19. hodině do konce jednání bez udání důvodu.

Jako další je do rozpravy přihlášen řádně pan poslanec Jakub Michálek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji vám, pane předsedo. Já jsem chtěl avizovat jeden svůj pozměňovací návrh, který se týká určité nevyváženosti, ke které došlo v návrhu zákona, a to jak v té podobě, ve které ho předložila vláda České republiky, tak v té podobě, ve které ho navrhuje pozměnit ústavněprávní výbor.

Jde o to, že důvody vyžádání informací od profesí, jako jsou advokáti, notáři, daňoví poradci, soudní exekutoři a auditoři, jsou omezeny pouze na účely výkonu mezinárodní spolupráce při správě daní. Dochází tudíž k paradoxní situaci, že advokáti a ty další profese musí poskytovat informace pro účely ochrany zahraničních daní, ale nemusí je poskytovat pro účely vnitrostátní správy daní, a to ani v případě kvalifikovaných případů daňových zločinů. Já si myslím, že pokud je prioritou této vlády řádně vybírat daně, tak je nezbytné, aby měla Finanční správa určené nástroje vůči tomuto celkem malému počtu osob z řad advokátů a dalších odborných profesí, ale bohužel tyto osoby, pokud se podílejí na daňových zločinech, můžou udělat poměrně velkou neplechu. Myslím si, že to je i v rozporu se zájmy České republiky a její suverenitou, abychom tady hájili vlastně zájmy německé nebo rakouské daňové správy a nehájili zájmy, které se týkají České republiky a českého rozpočtu.

Takže já po konzultaci s Ministerstvem financí jsem připravil návrh, který by to měl narovnat. Bude to pozměňovací návrh vůči návrhu, který připravila paní profesorka Válková a který projednal ústavněprávní výbor, a ten to upraví tak, že pro vnitrostátní účely samozřejmě nechceme, aby bylo možné si vyžádat informace, které jsou velmi citlivé povahy pro libovolné případy, jak tady zaznívaly ty příklady správy poplatků za psa apod., ale opravdu pouze pro velmi kvalifikované skutkové podstaty. V tomto ohledu jsme se rozhodli vyjít z hranice daňového úniku 500 tisíc korun, protože daňový únik 500 tisíc korun odpovídá zločinu krácení daně podle § 240 odst. 1.2 písm. c) trestního zákoníku. Takže tímto by se narovnal ten stav, a pokud daňová správa by měla takto závažné podezření, tak by tam byla stejná možnost, jako už podle toho předkládaného návrhu je v případě mezinárodní spolupráce při správě daní. Ten návrh samozřejmě načtu v podrobné rozpravě.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. V tuto chvíli je jako poslední přihlášen pan poslanec Jan Skopeček, kterému tímto dávám slovo. (Hlásí se paní ministryně s faktickou.) Tak faktická poznámka paní ministryně.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Já to vezmu rychle, to mám ty dvě minuty?

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Máte dvě minuty, už vám běží.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Tak já nebudu jmenovat, na koho reaguji, vezmu to postupně. Já jsem už včera na ústavněprávním výboru deklarovala podporu návrhu paní poslankyně Válkové, který se týká v podstatě toho, že informace se bude vyměňovat u profesních komor na centrální úrovni.

Podpořila jsem i pozměňovací návrh, který je procesně myslím hodně na hraně, a na hraně i s implementací směrnice, aby to bylo až od účinnosti novely, protože ta směrnice nepočítá s žádnou účinností. Počítá prostě s tím, že se informace poskytne, pokud existuje.

Velice vítám pozměňovací návrh pana poslance Michálka, protože on naprosto trefil hřebík na hlavičku. On řekl - proč to má mít německý správce daně a český ne? O tom to celé je. O tom je ten celý spor, který vedeme celý rok, co jsme v legislativním procesu.

Já jsem dokonce zavnímala velmi, protože vždy s pokorou naslouchám všem názorům, i debatu kolem § 57 odst. 3 písm. d), pokud se nemýlím, což tady vlastně blíže vysvětloval pan poslanec Benda. A zavnímala jsem to, že ústavněprávní výbor tento pozměňovací návrh podpořil včera. A já se velmi vážně zaobírám myšlenkou, že ho podpořím ve třetím čtení.

Chtěla bych zdůraznit, prosím vás, protože to tu nebylo úplně jasně řečeno, a můžete vy, kteří nejste úplně v míře detailu ponořeni, to třeba nezavnímat - v žádném případě, a to už je z dnes účinného zákona, z tzv. AML směrnice, což je zákon o praní špinavých peněz, takže už dnes to tak je, není dotčena mlčenlivost např. advokátů, která se týká právní pomoci, týká se trestních řízení. Týká se to velmi úzkého okruhu, např. informací ze zprostředkování obchodů. Takže já klidně i vítám to, co tady načetl pan poslanec Michálek, protože v podstatě ani k jiným sporům to nevede.

Jenom bych ještě opravila pana poslance Munzara (předsedající upozorňuje na čas), Slovensko má úplně, pokud se nemýlím stejnou úpravu (předsedající opět upozorňuje na čas), jako navrhujeme my.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Dovolte mi přečíst omluvu pana poslance Bartoška, který se omlouvá od 19.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

A nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Skopeček.

 

Poslanec Jan Skopeček: Já děkuji za slovo a děkuji všem, kteří tady poctivě sedí. Jenom se divím, kde jsou ty desítky dalších, kteří tady před pár minutami hlasovali o tom, že je potřeba jednat do 21. hodiny, vidím tady jenom zlomek z nich, ale to se netýká vás, vám děkuji, že berete daňovou legislativu, která je jedna z nejdůležitějších vůbec, na tom se shodneme, vážně.

Já mám k té novele, kterou dnes projednáváme, jen pár politických poznámek. Podle mého názoru není náhodná a s podobnými typy novel se budeme setkávat i v následujícím období. Podle mého názoru je to pokračování té cesty, která se tu nastoupila v posledních letech, a ta cesta se dá shrnout do myšlenky, že daňoví poplatníci, zejména podnikatelé, zvláště pak ti nejmenší, jsou potenciální podezřelí a lumpové a stát potřebuje stále více možností a cest, jak je šmírovat, jak o nich vědět stále informací a de facto 24 hodin online sledovat, jestli náhodou jakýkoliv podnikatel neudělá při daňových povinnostech chybu.

Já si nemyslím, že bychom se takto měli na podnikatele a podnikatelské prostředí dívat. Já si stále myslím, že podnikatelé, a na tom se snad všichni shodneme, jsou ti, kteří živí tento stát, živí i ústřední orgány státní správy, živí tuto instituci, a mám pocit, že způsob, jakým jsme se k nim začali chovat jak po stránce jednotlivých nástrojů, které proti nim lze využít, tak i po té stránce rétorické, kdy jsou skutečně díky ní považovány zbylou veřejností za daňové lumpy, tak že není úplně oprávněná.

Paní ministryně tady není?

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Paní ministryně bude hned zpět.

 

Poslanec Jan Skopeček: Tak já počkám, než přijde.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já bych navrhoval, že byste tedy přerušil svůj projev. Ona se mi omluvila, protože tu celou dobu sedí poctivě. Na chvilku si odběhla.

 

Poslanec Jan Skopeček: Já to chápu, je tady opravdu dlouho, ale já počkám. Mně to nevadí.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: (Z pléna: Ani zpravodaj tu není.) Přerušuji schůzi do 19.35.

 

(Jednání přerušeno v 19.31 do 19.35 hodin.)

 

Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat v přerušené schůzi a já poprosím pana poslance, který přerušil svůj projev, aby jej dokončil. (Námitky, že paní ministryně opět není přítomna.) Paní ministryně tu teď byla. Tak teď už fakt nevím.

 

Poslanec Jan Skopeček: Paní ministryně tu chvilku byla, pak zase utekla. Já bych ještě chvíli počkal. Já to chápu.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Je rychlejší, než jsem si myslel. (Pobavení.) Jestli mě paní ministryně slyší, tak bych ji rád poprosil, jestli by mohla do sálu. (Po chvíli.) Už běží! Pane poslanče, je to vaše.

 

Poslanec Jan Skopeček: Výborně. Já jsem asi moc chválil vás všechny kolegy, že tady sedíte. Jen co jsem to řekl, tak tady u toho stolku se to vyprázdnilo. (Ukazuje ke stolku zpravodajů.) Asi budu muset méně chválit, byť samozřejmě tomuhle rozumím. A paní ministryně tady sedí poctivě celou dobu, takže to chápu. Nic.

Já nevím, co paní ministryně slyšela. Já jsem říkal, že tu novelu podle mého názoru máme proto, že cesta, na kterou jsme se vydali v uplynulých letech, pokračuje a že to je cesta, která se dá shrnout do jedné teze, a sice že daňoví poplatníci, podnikatelé, zejména ti malí, jsou potenciální podezřelí a lumpové a stát potřebuje stále více možností, jakým způsobem je kontrolovat, a já se při současném stavu nebojím říct a použít slovo šmírovat. Já si nemyslím, že bychom takovou cestou měli postupovat. Myslím si, že už je skutečně ta optimální hranice dávno překročena. Já podnikatele považuji za ty, kteří živí tento stát, živí ústřední orgány státní správy, koneckonců živí i tuto instituci a nás všechny a podle mého názoru jak ta konkrétní opatření, která proti nim vznikla, tak ale i ta rétorika, která z nich dělá daňové lumpy, je opravdu nebezpečná a nemůže této zemi prospět.

Já se divím i té věci, že ministryně financí, resp. ministerstvo přichází s touto novelou v době, kdy se dozvídáme, nebo kdy soudy ve stále větším množství případů upozorňují na to, že už ty stávající nástroje, které má Finanční správa k dispozici, jsou pravděpodobně zneužívány nebo používány v rozporu se zákonem, a máme informace, alespoň z médií, že vedou i k likvidaci určitých soukromých firem a podnikatelů. A se přiznám, nedovedu si představit větší selhání státu, kdy nevím, co už jiného by se mohlo stát, nebo co jiného by šlo označit za selhání státu, když je tu použit represivní nástroj, u kterého se ukáže, že vedl u nevinného člověka, u firem, které neporušily právo, tak že vede k jejich likvidaci. Podle mého názoru to je tak fatální znevěrohodnění státu jako služebníka, který tu máme od toho, aby svým občanům, kteří mu platí daně, sloužil, že si nedovedu větší selhání vůbec představit, a nechápu, byť to nedávám za vinu jenom paní ministryni, že nepočká. Mám informace, že se dělá nějaká analýza, která má vyhodnotit soudní výnosy a má ukázat, zda skutečně Finanční správa postupuje v souladu, či nikoliv, nicméně rozhodnutí soudu je rozhodnutí soudu a to musíme respektovat. To říká, že prostě Finanční správa v řadě konkrétních případů pravděpodobně překročila v rozporu se zákonem své pravomoci a vede to k likvidaci firem.

Opravdu si nedovedu představit, jak se k takové zlikvidované firmě a jejím majitelům může kdokoliv z této vlády postavit a kouknout se do očí. Myslím, že skutečně větší selhání státu než zlikvidovat firmu, která nic neprovedla, si už těžko dovedu představit. A v takovém okamžiku podle mého názoru je namístě nepřicházet s legislativou, která ještě dále umožňuje a rozšiřuje pravomoci Finanční správy.

Nicméně souhlasím, a to bych chtěl zdůraznit, s tím, co tu paní ministryně během jednoho svého vystoupení řekla, a sice že ve Finanční správě i podle mého názoru pracují v drtivé většině skuteční profesionálové, skuteční slušní lidé, kteří nemají žádné postranní úmysly, nechtějí likvidovat firmy, a skutečně i z mé vlastní zkušenosti tam potkávám lidi, kteří se chovají skutečně velmi profesionálně a ten servis odvádějí správný. Nicméně i kdyby jenom jeden z těch pracovníků Finanční správy tady působil to, že tu končí a likvidují se firmy, které neporušily jakýkoliv zákon, tak je to podle mého názoru neodpustitelné a řešit se to musí, nikoliv aby se přinášela do Sněmovny další novela, která má rozšířit pravomoci Finanční správy, která má tyto problémy v tuto chvíli na svém hrbu, jak konstatují soudy.

Já se ještě zmíním o tom, jakým způsobem vlastně dochází k projednávání této novely. Už to tady zaznělo mnohokrát. Skutečně ta novela jde nad rámec implementace evropské legislativy. To je podle mého názoru fenomén, se kterým se tady setkáváme často. Myslím si - a popřemýšlejme, kdyby paní ministryně s tím návrhem přišla bez toho, aniž by tu byla povinnost implementovat, pokud by pouze chtěla rozšířit ty pravomoci, tak si myslím, že by měla daleko složitější takovou věc prosadit, a já velmi varuji před tím, abychom evropskou legislativu zneužívali k tomu, abychom k ní doplňovali věci, které by jinak jednotlivě, separátně pravděpodobně Poslanecká sněmovna nepřijala, protože je to jasné zneužívání, je to takový novodobý přílepek, je to zneužívání evropské legislativy k tomu, abychom v uvozovkách prosadili politicky něco, na co bychom v jiném případě neměli sílu.

Druhá ta věc, která mě zlobí a která se objevuje stále častěji, je, že Ministerstvo financí přinese nebo navrhne nějakou verzi legislativy jako v tomto případě a pak jednotlivé výbory navrhují změny v takovém směru, aby ta norma byla nakonec liberálnější. Prostě nejdřív Ministerstvo financí vyděsí všechny daňové poplatníky, vyděsí advokáty, vyděsí banky, vyděsí notáře, strhne se kolem toho obrovská debata a jako strašné vítězství se považuje to, že bude přijat nějaký komplexní pozměňující návrh, který ten zákon dostane do nějakých normálnějších mezí, které už jsou snesitelnější.

Já chápu, že je to vyjednávací taktika, že když jdete do vyjednávání, máte dát na stůl maximální požadavky a z těch pak nějakým způsobem jít dolů na nějakou kompromisní variantu, ale nedělejme z legislativního procesu souboj silový, souboj a vyjednávání. Myslím si, že od prvního okamžiku by přece Ministerstvo financí, ministryně financí měla přinést návrh, za kterým si stojí. Přece čas na to, aby se vyargumentovala podoba zákona jak s advokáty, tak s notáři, tak s bankovním sektorem, je natolik dlouhý, že do té doby by paní ministryně vůbec s takovým zákonem neměla přicházet na půdu Poslanecké sněmovny, pokud ho nemá s těmi hlavními subjekty a skupinami, kterých se to týká, prodiskutovaný. Ale praxe je taková, že se napíše nejostřejší možná verze zákona, s tou se jde na první čtení a do výborů, všichni se vyděsí, začne obrovský spěch, začne obrovské vyjednávání, co ještě se z toho ubere, co tam ještě zůstane, aby z toho vznikl nějaký materiál. A pak tady si všichni oddechnou a hlasují pro nějakou kompromisní variantu. Myslím si, že takovýmto způsobem se skutečně k přijímání legislativy, zvlášť v daňových otázkách, které jsou velmi vážné, přistupovat nemá.

Další věc, nad kterou se trošku podivuji, je skutečnost, že jak ta předchozí vláda, a paní ministryně nebyla součástí té vlády po celé volební období, nicméně velmi často a velmi snadno tu procházejí zákony v daňové oblasti, které přinášejí více represe a více kontroly. To umí ministerstvo bezvadně. Těch návrhů tu byla celá řada, někdy se o nich jednalo déle, někdy krátce, ale vždycky nakonec schváleny byly. A já se ptám, proč se stejnou intenzitou a se stejným počtem tady nevidím zákony, které by měly zjednodušovat daňové prostředí. Hnutí ANO o zjednodušování daňového prostředí velmi rétoricky často mluvilo a mluví, ale když se podíváme na jednotlivé předkládané legislativní normy, tak jsou to normy podobné této, tedy normy, které dále utahují šrouby.

Já se skutečně, paní ministryně, chci zeptat, proč tu nejsou ve stejném počtu návrhy na zjednodušení daňového systému? Přece oba se shodneme, vy z praktického hlediska, já z teoretického, že platí, že čím je daňový řád jednodušší, tím méně je možností na podvádění, na daňovou optimalizaci, na snahu vyhýbat se daním. A pokud skutečně chcete, aby se daně vybíraly a nepodvádělo se, tak je to přece ta nejjednodušší cesta. A vy jste ukázali, že máte politickou sílu, že máte hlasy na to, abyste přijímali legislativu v daňovém prostředí podle vašeho názoru, tak proč nepředvádíte tuto politickou potenci a aktivitu i v okamžiku, kdy bychom mohli daňovou legislativu zjednodušovat? K žádnému zjednodušování bohužel nedochází, daňová legislativa se každým zákonem, se kterým hnutí, zejména hnutí ANO do Poslanecké sněmovny přichází, dále komplikuje a dále se posouvá ta síla na té ose občan versus stát, svoboda občana versus moc a síla státu, tak se každým zákonem, které tu hnutí ANO přináší, posouvá od té svobody občana k tomu dominantnímu, silnému, mocnému státu, kterému to navíc nestačí ani ve chvíli, kdy soudy ukazují, že ty daňové nástroje zneužívá. Vůbec tomu nerozumím, proč jdete touto cestou, proč nechcete daňovou legislativu zjednodušit tak, aby tam nebyly jakékoliv možnosti - nebo aby se minimalizovaly možnosti, protože vždycky tam nějaké budou k daňovému vyhýbání se daňových povinností.

Takže to je celá řada otázek. Já si myslím, že jde o skutečně vážný návrh zákona, že bychom nad ním měli trávit dostatek času, a proto mi nevadí, že budeme jednat do 21 hodin. Ale já se skutečně obávám, že můžeme čekat podobné typy legislativy i v nadcházejícím období. My jsme od paní ministryně slyšeli, že připravuje dramatické zjednodušení zákona o dani z příjmu. Já se ptám, proč tu není takový zákon, který by určitě ocenila i veřejnost, daňoví poplatníci, pokud by byl napsán smysluplně. Oba se shodneme, že když se podíváme na délku zákona o dani z příjmu, stačí si jednoduše do Wordu dát počet slov a ty jednotlivé verze rok po roku srovnat a zjistíme tam, že ten daňový zákon se komplikuje, protože každý ten rok je delší a delší, tak jak si buď poslanci a senátoři, nebo jednotlivé zájmové skupiny dokážou do toho zákona prolobbovat další a další výjimky. To by byla smysluplná cesta. Myslím, že by se na vás nikdo nezlobil, že nemáte důvěru, že s takovým zákonem, který ulehčí lidem život, přicházíte. Ale pokud jste měla na začátku ambici prolamovat tajemství notářů a advokátů, tak si skutečně myslím, že ani od ministryně, která je v demisi, bychom takovou legislativu tady vůbec mít neměli.

Toť vše. Věřím, že nastane někdy doba, kdy tato Poslanecká sněmovna znovu začne projednávat zákony, které budou znamenat skutečně jednak snížení daňového břemene, ale jednak zjednodušení daňového systému. Zatím jdeme i po těchto volbách, i po těch posledních volbách, zatím jdeme stále tím opačným směrem. Daňová legislativa se nám komplikuje, stát bobtná, zdražuje se, protože paní ministryně musí přijímat stále více a více úředníků na Ministerstvo financí, daňoví poplatníci žijí pod stále silnějším bičem a já myslím, že to nic dobrého této zemi nepřináší. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. A nyní s přihláškou do rozpravy pan poslanec Vojtěch Munzar.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Tak ještě jednou dobrý večer, dámy a pánové, vážená paní ministryně. Mě to přece jenom nedá, abych se ještě hlouběji nezabýval rádoby transpozicí směrnice DAC a neuvedl některé věci, z kterých mám pocit, na pravou míru, z této směrnice, z tohoto návrhu. Já si myslím, že bychom se na novely a zákony neměli dívat pouze jenom technicky, ale také hodnotově. A jedna z hodnot, na kterou se spoléhají naši občané, je lékařské tajemství a advokátní tajemství.

Zneužívání směrnic DAC a AML na prolomení tohoto tajemství je velmi nebezpečná hra. Vidíme to i u dalších předpisů. Ale co je pro nás, dámy a pánové, občan a co je pro nás ochrana soukromí? To by mělo být základní lidské právo, které bychom měli tady v této slovutné Sněmovně hájit, a myslím si, že i vláda by měla hájit své občany, a ne proti nim za každou cenu bojovat, hledat si nástroje, jak je více kontrolovat, více regulovat, více ovládat. A právě tento návrh této novely zákona, daňového řádu, k tomu přispívá.

Já, a nejen já, ale třeba Česká advokátní komora si myslí, že se jedná o nepřípustný zásah do základních lidských práv a svobod zaručených nejen českým ústavním pořádkem, to je zejména konkrétně článkem 10 a 36, ale také Listinou základních práv Evropské unie, především článkem 8, dle kterého má každý právo na ochranu osobních údajů a tyto údaje musí být zpracovány korektně, k přesně stanoveným účelům a na základě souhlasu dotčené osoby nebo na základě jiného oprávněného důvodu stanoveného zákonem.

Já bych poprosil pana předsedajícího, jestli by mohl trošku ztišit sál.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak asi máme jiné limity. Já vám vyhovím, poprosím všechny kolegy, aby se ztišili. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Důvodová zpráva k návrhu novely se odvolává zejména na nutnost transpozice směrnice Rady číslo 2016/2258/EU, tzv. DAC 5, která novelizuje směrnici Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní. Novelizovaná směrnice, tedy ten DAC, má přitom za cíl prohloubení správní spolupráce mezi daňovými orgány členských zemí Evropské unie za účelem stanovení jasnějších a přesnějších pravidel právní spolupráce mezi členskými státy a vzájemné výměny informací mezi členskými státy v daňových otázkách. Novela této směrnice, kterou mají členské státy povinnost transponovat do 31. 12. 2017 a která byla dle důvodové zprávy k návrhu zákona motivem k přijetí nové právní úpravy, má sloužit pouze k prohloubení správní spolupráce mezi daňovými orgány. Účelem směrnice i její poslední novely, je tedy zajištění, resp. prohloubení spolupráce mezi správci daně napříč Evropskou unií a zakotvení povinnosti výměny informací mezi správními orgány v rámci jejich zákonných možností. Ani jeden z těchto evropských právních předpisů ale nepožaduje přenést jakoukoli zátěž na osoby soukromého práva.

Je tedy zřejmé, a už to tady bylo několikrát řečeno, že navrhovaná novela daňového řádu jde dalece nad rámec požadavků směrnice DAC 5 a nese rysy tzv. gold-platingu, což je postup členského státu, který při transpozici právních předpisů Evropské unie do vnitrostátního právního řádu zachází za minimální požadavky plynoucí z práva EU. Dle názoru České advokátní komory, se kterým já se plně ztotožňuji, je zjevné, že jde o další pokračování trendu, kdy si správce daní není s to nebo není ochoten zajistit údaje nezbytné pro správu daně u daňového subjektu a snaží se opatřit si je jinde nebo si údaje, které získal, snaží křížově ověřovat. Protože nejde v daném případě o daňovou povinnost subjektu, jemuž se prolamuje povinnost mlčenlivosti, nejde o daňovou povinnost samotného advokáta, notáře, nýbrž jeho klientů, tak není takový zásah přípustný.

Příslušné pasáže novely daňového řádu týkající se prolomení mlčenlivosti advokátů a dalších vymezených subjektů odkazují na zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, takzvaný AML zákon. Cílem tohoto zákona je ochrana proti terorismu a legalizaci výnosů z trestné činnosti, tedy ochrana proti mimořádně závažné formě trestné činnosti. Rozhodně by neměla být tedy zneužívána pro postup správce daně pro lepší výběr daní od všech občanů České republiky.

Mě velice mrzí, že ministerstvo se svým mohutným aparátem, mnoha stovkami zaměstnanců, tady jde nad rámec směrnice Evropské unie a my to tady musíme ve dvou stech poslancích hasit. Já si myslím, že by to mělo být primární prioritou vlády, aby udělala něco pro naše občany, nezneužívala směrnice Evropské unie pro vlastní myšlenky, předkládala nám to rovně, tak jak si to ona myslí, a měla by hlavně hájit, jak jsem tady řekl na začátku, ochranu soukromí jako základní lidské právo a nejít proti Listině základních práv a svobod. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní z místa přihlášená paní poslankyně. Akorát poprosím příště hlásit, že pan předseda tady není. Ale i tak jste na řadě i s řádnou přihláškou.

 

Poslankyně Jana Černochová: Pane předsedo, pan předseda Stanjura to hlásil, akorát předsedal schůzi v té chvíli někdo jiný, ale máte tam určitě lísteček.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak dobře, v tom případě mi kolega nepředal lísteček, tak doufám, že se kvůli tomu nějak nepohádáme. Máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Nepohádáme. Já myslím, že ta debata je skutečně velmi plodná. Zazněla tady celá řada připomínek, celá řada nových otázek, celá řada odvolání se na pozměňovací návrhy některých kolegů, kdo který pozměňovací návrh za různý klub bude akceptovat či nebude. Vzhledem k tomu, že skutečně by bylo škoda takto plodnou debatu dnes ukončit tak, abychom nemohli ještě podávat některé pozměňovací návrhy v rámci obecné i podrobné rozpravy, tak si, vážený pane předsedo, dovoluji vzít přestávku jménem klubu Občanské demokratické strany, a to v trvání jedné hodiny a pěti minut.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak děkuji, paní místopředsedkyně. Zřejmě už jsou všichni v sále smířeni, že tímto způsobem vyřešíme dnešní schůzi. Vzhledem k tomu, že ta přestávka přesahuje vymezený čas 21.00, tak se domnívám, že bude vhodné, když ukončím dnešní jednací den, přeruším tuto schůzi a budeme pokračovat zítra v 9.00, a to bodem písemné interpelace na členy vlády.

Já vám všem děkuji, přeji vám hezký večer a zítra na shledanou.

 

(Jednání skončilo v 19.57 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.