Středa 21. března 2018, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Petr Fiala)
37.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou
a Republikou Kosovo o zamezení dvojímu zdanění
a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu,
která byla podepsána v Prištině dne 26. listopadu 2013
/sněmovní tisk 52/ - prvé čtení
Dámy a pánové, já vás ještě jednou prosím o klid, abychom mohli řádně a regulérně projednávat body, kterými se zde zabýváme.
Nyní prosím paní ministryni financí Alenu Schillerovou, aby nám předložený návrh uvedla. Máte slovo, paní ministryně.
Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, k projednání si dovoluji předložit smluvní dokument, který souvisí s mezinárodním zdaňováním. Uzavření této mezinárodní daňové smlouvy sleduje záměr omezit daňové zatížení podnikatelských subjektů při vyloučení nežádoucího mezinárodního dvojího zdanění, k němuž bez existence daňové smlouvy v mezinárodních hospodářských vztazích s Kosovem běžně dochází.
Přestože má ČR s Republikou Kosovo v platnosti nyní již více než 15 bilaterálních mezinárodních smluv, ve vzájemných daňových vztazích mezi oběma zeměmi se v současné době žádná takováto mezinárodní komplexní daňová smlouva neuplatňuje. Neuplatňuje se ani daňová smlouva s bývalou Jugoslávií, ani daňová smlouva se Srbskem a Černou Horou.
Tato smlouva má ryze ekonomický charakter a její neexistence je českými subjekty označována za velký nedostatek pro rozvoj vzájemných vztahů s touto balkánskou zemí, která pro ně nabízí mnohé možnosti.
Pro vaši informaci uvádím, že Poslanecká sněmovna bohužel nestihla v průběhu minulého volebního období tuto významnou smlouvu projednat ve druhém čtení, a tudíž je nutné celou tuto část legislativního procesu zopakovat. Senát tuto smlouvu již také jednou projednával, a to v dubnu 2014, kdy vyslovil souhlas s její ratifikací. Nicméně s ohledem na legislativní proces musí být i tento postup zopakován. V této souvislosti je třeba uvést, že v současné době zahraniční i hospodářský výbor Senátu tuto smlouvu na svém zasedání 14. února 2018 projednaly a ve svém usnesení znovu doporučily dát souhlas s její ratifikací.
Tato komplexní daňová smlouva nejen že upravuje zdaňování a vyloučení mezinárodního dvojího zdanění všech možných druhů příjmů, ale rovněž umožňuje koordinaci činnosti daňových úřadů obou států směřující k omezení případných daňových úniků. V neposlední řadě umožňuje i relevantní výměnu informací mezi příslušnými úřady obou států, která se týká daní všeho druhu a pojmenování. Smlouva je tak důležitá i z pohledu české daňové správy.
Smlouva byla sjednána na základě vzorových modelů OECD a OSN a standardně vychází z daňových zákonů obou států, přičemž nestanoví daňovým subjektům žádné další povinnosti než ty, které již jsou v těchto zákonech obsaženy.
Dovoluji si tedy navrhnout, abyste posoudili tento návrh a přikázali ho sněmovním výborům k detailnímu projednání. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní ministryně. Prosím pana zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jana Lipavského, aby se ujal slova.
Poslanec Jan Lipavský: Dobrý den, dámy a pánové, pane předsedající. Děkuji předřečnici, která v zásadě shrnula ta fakta, která se k té smlouvě vážou. To znamená, je to standardní obchodní smlouva, ta smlouva již byla projednávána minulou Sněmovnou, ale nikdy ji Sněmovna nedokázala projednat, protože se to neustále odkládalo.
Chtěl bych doplnit ještě pár takových spíše politických argumentů, kde bychom si ujasnili, proč je dobré pro Českou republiku a pro Kosovo, aby tato smlouva byla přijata, abychom ji projednali. Podobnou smlouvu mají uzavřenu i jiné evropské státy, např. Belgie, Chorvatsko, Velká Británie, Německo. To znamená, je to standardní nástroj. A bude se jednat o aktivní a pozitivní krok české zahraniční politiky vůči Balkánu. Kosovo, víme, že je v poměrně problematické situaci, je tam 30% nezaměstnanost, ale ta země má tendenci se rozvíjet a samozřejmě české firmy se na tom můžou podílet a už dnes se podílejí. A samozřejmě takováto smlouva pomůže rozvoji těch vztahů.
Takže navrhuji, abychom tuto smlouvu odkázali zahraničnímu výboru k projednání. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Než otevřu obecnou rozpravu, tak konstatuji, že pan poslanec Koten se omlouvá od 15.20 do 16.30 z pracovních důvodů a pan místopředseda Okamura se omlouvá do 15.45 hodin také z pracovních důvodů.
Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které je s přednostním právem přihlášen pan ministr zahraničních věcí Martin Stropnický. Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády ČR a ministr zahraničních věcí ČR Martin Stropnický: Děkuji velice, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych jenom několika slovy ještě doplnil to, co tady zaznělo z úst paní ministryně Schillerové. Česká republika si dala za cíl uzavřít smlouvy o zamezení dvojímu zdanění se všemi zeměmi západního Balkánu. A dohoda s Kosovem je poslední, kterou zbývá ratifikovat. Důvodem, jak už tady bylo naznačeno, je značný zájem českých firem o oblast západního Balkánu, prioritní jak pro českou zahraniční politiku, tak pro české firmy. Smlouva je pro naši republiku výhodná, zcela jednoduše řečeno. My usilujeme o nastolení ekonomicky standardního prostředí vhodného pro podnikání širokého spektra českých firem v celém regionu. Uzavření dohody je prohloubením této politiky navazujícím na dvoustrannou rozvojovou spolupráci a je přínosem pro české firmy, které tu podnikají nebo podnikat chtějí.
Já jsem přesvědčený, že smlouvu Česká republika potřebuje. Od roku 2014 český export do Kosova stabilně roste ročně o cca 10 %, a to v různých sektorech kosovské ekonomiky, a stále výrazně převyšuje náš import. Kosovo je příležitostí pro navazování obchodních vztahů v mnoha oblastech. A určitě nemusím zdůrazňovat, že hospodářský vzmach Kosova bude mít zásadní vliv na stabilizaci tohoto citlivého regionu. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Daniel Pawlas. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Daniel Pawlas: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se vyjádřil k této mezinárodní smlouvě o zamezení dvojímu zdanění mezi Republikou Kosovo a Českou republikou. Ono v obecné rovině je to určitě správný krok, protože to podporuje výměnu a obchodní styky mezi oběma zeměmi, ale myslím si, že by bylo dobré se podívat trošku i do historie ke vzniku Kosova, a co bylo příčinou rozpadu Jugoslávie a co poté následovalo.
Republika Kosovo a kosovští Albánci 17. ledna roku 2008 vyhlásili stát Kosovo a je zajímavé, že na svém výjezdním zasedání v květnu, bylo to přesně 21. května, Topolánkova vláda uznala Republiku Kosovo. A je zajímavé, že to nebylo jednomyslně. Tenkrát z 18 členů vlády 11 bylo pro a sedm se zdrželo. A když jsem se díval na vývoj jejich hlasování, tak od zamítavého stanoviska přes neutrální, pak se někteří našli, kteří byli pro. Což je velice udivující a zvláštní. Ne všechny země Evropské unie uznaly Kosovo. Například Španělsko, Řecko, Slovensko, Rumunsko, Ruská federace a mnoho dalších zemí neuznalo Kosovskou republiku. A není taky bez zajímavosti připomenout, že první stát, který uznal Kosovo, byl Afghánistán. Samozřejmě tato země je islámská a vidím v tom i určité paralely k současnému stavu v Evropě.
Myslím si, že současný stav, který panuje v Jugoslávii a v zemích bývalé Jugoslávie, není dobrý. Určitě dvojí zdanění je nevyhovující pro obě strany, ale musíme si připomenout, komu to pomůže. Pomůže to prostým občanům, nebo představitelům firem, které jsou přímo napojeny na balkánské mafie? A není tajemstvím, že mnoho členů vlády Kosovské republiky bylo členy Kosovské osvobozenecké armády, která páchala válečné zločiny na území bývalé Jugoslávie, a že tato organizace byla přímo financovaná organizovaným zločinem. Takže já se táži, jestli Česká republika má toto zapotřebí. Navíc připomenu, že i bývalý prezident Václav Klaus neuznává Kosovskou republiku a současný prezident Zeman taktéž. Nemáme v této zemi velvyslance a ani jejich představitelé nejsou zváni na oficiální aktivity naší hlavy státu.
Já dávám návrh, abychom zamítli v prvním čtení tento zákon. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Peksa. Máte slovo.
Poslanec Mikuláš Peksa: Děkuji. Já bych chtěl jenom prostřednictvím pana předsedajícího zareagovat na pana kolegu Pawlase. Zahraniční politiku v České republice dělá Ministerstvo zahraničí, nikoliv Kancelář prezidenta republiky. Děkuji. (Poslanec Chvojka z lavice: Vláda! Vrať se do školy!)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Prosím o klid v sále, všichni se můžete přihlásit k řečnickému pultu.
Nyní jsou zde s faktickými poznámkami přihlášeni pan ministr Stropnický, pan zpravodaj Lipavský a pan předseda Kalousek do diskuse. Máte slovo, pane ministře.
Místopředseda vlády ČR a ministr zahraničních věcí ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se tady nechci pouštět úplně do detailů a nechci, abychom se zapletli do nějakých povrchních a zároveň složitých analýz tak citlivého regionu, jakým je Balkán. Ale přesto bych rád zdůraznil, že stejně tak jako Česká republika uznala Kosovo, tak stejně tak učinilo 116 členských států OSN. Tu a tam a v poslední době znova se objevují různé mediální spekulace o tom, kdo třeba Kosovo oduzná. Tak je pravda, že některé státy vysílají takové signály. Je to např. Surinam nebo Guinea Bissau, také Svatý Tomáš a Princův ostrov.
Já bez jakékoli povýšenosti vůči komukoli bych si přesto dovolil tvrdit, že bychom neměli svoji pozici v tomto smyslu měnit. Zamezení dvojímu zdanění bych neoznačoval za způsob, kterým se obohatí nějaké klany, ale záležitost, která určitě, určitě přispěje k tomu, aby se ten těžce zkoušený region postupně mohl postavit na vlastní nohy. Můžu vám říct, že vnímáme samozřejmě citlivou situaci pro Srbsko a se Srbskem se snažíme mít maximálně blízké, vstřícné a plodné vztahy a plně třeba podporujeme jeho integraci do Evropské unie. Čili vnímáme ten region v kontextu. Ale nemyslíme si, že tím, že bychom tuto smlouvu smetli ze stolu, něčemu pomůžeme. Právě naopak. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane ministře. Faktická poznámka pana poslance Lipavského. Máte slovo.
Poslanec Jan Lipavský: Dobrý den. Já si dovolím zareagovat na tu otázku, komu to prospěje. Tak samozřejmě prospěje to našim českým firmám, které tam dnes např. vyvážejí autobusy nebo které tam dělají projekty v oblasti energetiky. To znamená, prospěje to nám jako České republice, ale prospěje to i tomu regionu, Kosovu, prospěje to těm lidem, protože ty rozvojové projekty samozřejmě zvyšují kvalitu jejich života, kvalitu toho ekonomického prostředí. Ale samozřejmě máte pravdu. A nebudeme si nalhávat, že stabilita a vládnutí v Kosovu nejsou velmi problematické. Ale pokud se budeme chovat tak, že nebudeme přijímat smlouvy, protože - a ty argumenty vy jste vyjmenoval, jsou to vaše argumenty - tak potom se ta situace nikdy nezlepší, samozřejmě. Takže naopak musíme být aktivní, musíme ukázat vlídnou tvář a toto je konkrétní příklad toho, jak můžeme v daném regionu s daným státem rozvíjet dobré vztahy. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Jsou zde dvě přihlášky k faktickým poznámkám - pan předseda Bělobrádek a pan poslanec Lubomír Volný. Pan předseda Bělobrádek má slovo s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, zahraniční politiku dělá vláda. Nicméně já mohu říct za KDU-ČSL, že my jsme pro uznání Kosova nikdy nehlasovali, stejně tak jako jsme nikdy nepodporovali vstup Turecka do Evropské unie. To znamená, pro mě je to otázka principiální a já jsem se nikdy s uznáním Kosova nesmířil. A z tohohle hlediska já budu hlasovat proti této dohodě jako symbolické vyjádření svého konzistentního názoru i názoru KDU-ČSL.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Lubomíra Volného. Máte slovo.
Poslanec Lubomír Volný: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Já nedokážu nikdy v životě zvednout ruku pro nic, co by jakýmkoli způsobem legitimizovalo více existenci takového patvaru, jako je Kosovo. Za mě osobně jednou provždy - Kosovo je Srbsko. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Do obecné rozpravy jsou s přednostním právem v následujícím pořadí přihlášení pan poslanec Kalousek, pan místopředseda Poslanecké sněmovny Filip. Pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já cítím jistou povinnost přihlásit se do diskuse jako člen Topolánkovy vlády, která několikrát hlasovala o uznání Kosova. Jsme v téhle Sněmovně, tuším, pouze dva a zajímavé je, že ten druhý je Karel Schwarzenberg a ten měl dramaticky odlišné stanovisko než já.
Ano, já jsem byl člen Topolánkovy vlády, který zcela zásadně odmítal uznání Kosova, nehlasoval pro něj, nemohl se smířit s tím, že země po staletí prolévaná krví křesťanských rytířů má být nyní té druhé kultuře předána bez boje. Nedokázal jsem tenhle akt pochopit a nedokázal jsem se smířit s tím, že země, jako je Česká republika, po více než sto let vázaná blízkými přátelskými vztahy k Srbsku, je připravena to Srbsko tímto diplomatickým aktem zradit. To byly dva zásadní důvody, proč jsem nikdy nehlasoval pro uznání Kosova, a dodnes pokládám za chybné, že česká diplomacie, Česká republika, uznala Kosovo jako suverénní samostatný stát. Ale uznala. A my jsme tady od toho, abychom přebírali kontinuitu - dobré skutky předků a hříchy předků.
A v okamžiku, kdy Česká republika zcela oficiálně uznává Kosovo jako samostatný stát, tak se logicky ptám, komu prospěje a komu ublíží schválení nebo neschválení této smlouvy. Ten život poběží dál, bez toho, jaké tady zaujmeme gesto. V Kosovu se nějakým způsobem podniká, čeští podnikatelé navázali nějaké vztahy. A schválíme-li tuto smlouvu, tak jim usnadníme tuto vzájemnou spolupráci. Je to ve prospěch našich subjektů. Když to neschválíme, tak v Kosovu budou mít přednost jiné subjekty mezinárodní, kde to uznali. To je strašně jednoduché.
Takže mi dovolte, abych řekl: Nikdy jsem se nesmířil a nikdy jsem nehlasoval pro uznání Kosova. Neschválení této smlouvy by byla jenom hloupost, na jejímž konci jsou pouze poražení a žádný vítěz. Já jsem připravený jít do zápasu, kde je aspoň pár vítězů a třeba hodně poražených. Ale když tam není žádný vítěz, jsou tam jenom poražení a jsou z naší vlastní země, tak je to prostě, kolegové, blbost. Já doporučuji, abychom hlasovali pro schválení této smlouvy.
Místopředseda PSP Petr Fiala: S faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Lipavský. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Lipavský: Děkuji za slovo. Já si dovolím jenom takovou krátkou glosu. Jsme v roce 2018, bavíme se o ekonomické smlouvě a pomaličku už sklouzáváme do roku 2008, kdy byla vyhlášena nezávislost, a samozřejmě takhle můžeme pokračovat v těch dějinách zpátky, jak to zde na plénu Poslanecké sněmovny občas děláváme. Nicméně já bych byl rád, kdybychom se dívali na tu dnešní situaci, na tu ekonomickou situaci, kdybychom se dívali dopředu s vizí toho, že západní Balkán by měl vidět nějakou perspektivu svého rozvoje. Proto bych tu smlouvu podpořil. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Následuje faktická poznámka pana poslance Lubomíra Volného. Máte slovo.
Poslanec Lubomír Volný: Děkuji, pane předsedo. Prostřednictvím pana předsedajícího ke svému předřečníkovi. Jestli je nějaká situace, ve které jsou vždycky jenom poražení, tak jsou to sankce. My jsme na některé země sankce uvalili. Je to situace, která nemá vítězů a má vždy jen a pouze poražených. Těmito sankcemi např. vůči Rusku jsme ublížili spoustě českých firem, spoustě lidí jsme sebrali práci. Takže já si myslím, že pokud neschválíme tuto smlouvu, bude to určitá forma sankce, kterou dáváme zřetelně najevo, že nehodláme žádným dalším způsobem jakkoli legitimizovat existenci takového patvaru, jako je Kosovo. Takže já doporučuji a žádám - nebo spíš doporučuji tedy, abychom tento návrh zamítli. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: S faktickými poznámkami jsou přihlášeni pan předseda Bělobrádek a paní ministryně Schillerová. Pan předseda Bělobrádek je na řadě. Máte slovo.
Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji za slovo. Já jenom chci upozornit, že někteří zástupci balkánských států jsou alergičtí na to, co tady zaznělo opakovaně - na označení západní Balkán. Nemají to příliš rádi. To jen taková faktická.
A druhá věc. Já si myslím, že to srovnání pokulhává, protože jsou země, se kterými se neobchoduje z nějakých důvodů, a také je tam nějaká ztráta finanční. Nejsou to jenom sankce. To potom ani nevyvěšujte, někteří tedy, tibetské vlajky.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně Schillerová a její faktická poznámka. Máte slovo.
Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji, pane předsedající. Dovolte mi, dámy a pánové, jenom velice ve stručnosti. Já si myslím, že tady se nejedná o to, zda uznáme, nebo neuznáme legitimitu Kosova. To není přece předmětem tohoto jednání. Ale bavíme se o tom, jestli české firmy budou zdaňovat dvakrát, nebo jednou. A ony mi ty firmy píší, proč musí zdaňovat dvakrát. A za rok 2016 byl objem obchodu 14,5 mil. eur a 95 % činil vývoz. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka pana předsedy Kalouska, po něm pan zpravodaj Lipavský také s faktickou poznámkou. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Pan předseda Bělobrádek vystoupil už podruhé a zmiňoval historii. Tak když už, tak ať ta historie je na stole v celku a pravdivá. On řekl, že KDU-ČSL se nikdy nesmířila a nikdy nehlasovala pro uznání Kosova. Tak částečně je to pravda. Například ministr financí za KDU-ČSL Miroslav Kalousek nikdy nehlasoval pro uznání Kosova, ale např. ministr, předseda Legislativní rady vlády, dlouholetý předseda KDU-ČSL, dnešní poradce pana premiéra Babiše Cyril Svoboda hlasoval pro uznání Kosova. My lidovci jsme to svého času měli vždycky tak, že jako abychom to měli dobré na obou stranách.
Zanechme prosím pěkně té minulosti. Pokládám za chybu a dodnes cítím velkou trpkost a dodnes, když hovořím se svými přáteli ze Srbska, tak se stydím za to, že jsme uznali Kosovo. Ale prostě jsme ho uznali. A vzhledem k tomu, že jsme ho uznali, tak se teď chovejme pragmaticky tak, jak je dobré pro hospodářské subjekty v Srbsku, Kosovu i v České republice. A ujišťuji vás, že všichni mí kamarádi ze Srbska, a mám jich tam hodně, když jim řeknu, že jsme schválili tuto smlouvu s Kosovem, tak nikdo z nich se na nás nebude zlobit. Nemá proč. Oni to chápou.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Lipavského. S další faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Onderka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Lipavský: Děkuji za slovo. Nebudu reagovat na výpady pana poslance Volného prostřednictvím pana předsedajícího, nicméně bych panu Bělobrádkovi prostřednictvím pana předsedajícího chtěl ujasnit, že termín západní Balkán je termín, který se používá zcela běžně v debatě v Evropské unii, kdy Evropská unie má velký program na pomoc těmto zemím. Není to nic urážlivého, je to prostě geografické označení, které vychází z toho, že dvě země Balkánu, Bulharsko, Rumunsko, jsou členy Evropské unie. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Následuje faktická poznámka pana poslance Onderky. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Roman Onderka: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, já bych chtěl prostřednictvím pana předsedajícího na pana Kalouska. Pane kolego, politika, ta není jenom o financích, podpoře byznysu, podpoře školství, podpoře občanů. Politika je i o symbolech. Nevyčítejte lidem a poslancům, kteří sedí v této Sněmovně, že se stále nedokážou vyrovnat s tím, že ne my, ale že Česká republika prostě Kosovo uznala, a vyjádří svým hlasováním svůj politický názor. Symbol. I když, jak říká paní ministryně, to úplně nebude souviset s předloženým materiálem. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Budeme pokračovat ve faktických poznámkách. Přihlášeni jsou páni předsedové Bělobrádek a Kalousek. Pan předseda Bělobrádek má slovo. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji za slovo. O hlasování Cyrila Svobody jsem nevěděl, tak to omlouvám. Já jsem říkal, že já jsem se nikdy nesmířil s uznáním.
A co se týká toho západního Balkánu, tak já jsem na vlastní uši slyšel od Vojka Borisova, bulharského premiéra, u jednoho stolu, kdy se poměrně rozhořčoval, co je to západní Balkán, proč se to používá, jestli existuje západní Brusel nebo východní Brusel. To je všechno. Tečka.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Kalousek a jeho faktická poznámka. Máte slovo, pane předsedo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Pane poslanče Onderko, já vám rozumím a chápu to. Chápu to už jenom tím, že jsem se přiznal, že já jsem nikdy pro uznání Kosova nehlasoval a nikdy jsem se s uznáním Kosova nesmířil. Jenom když tady ten princip hájíte tak naprosto jednoznačně, tak se strašně těším na to, jak za ním budete stát, až budete hlasovat pro koaliční smlouvu s estébákem v čele vlády. Možná vzpomeňte si na tuto dnešní diskusi.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Faktická poznámka pana poslance Jana Volného. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Kolegové a kolegyně, já jsem sem přiběhl proto, že jsem chtěl podpořit pana kolegu Kalouska vaším prostřednictvím, ale on to tou svou poslední větou dost zamotal. Nicméně já to přece jenom udělám, i když ten závěr byl určitě neadekvátní věci.
Myslím si, že má plnou pravdu. Můžeme si myslet o Kosovu, co chceme, můžeme si lámat hlavu, proč jsme ho uznali nebo neuznali, nicméně podnikají tam naši podnikatelé. A hrát si teď na nějaké hrdiny a dělat nějaké trucy tím, že těmto podnikatelům zproblematičtíme a zkomplikujeme jejich podnikání v Kosovu, je přece hloupost. Prostě jednou se to Kosovo uznalo, mysleme si o tom cokoli, ale toto je ryze obchodní věc a tím pouze pomůžeme našim podnikatelům, aby tam mohli podnikat. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Budou následovat faktické poznámky v následujícím pořadí. Pan poslanec Roman Onderka, pan předseda Kalousek, pan poslanec Lubomír Volný. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Roman Onderka: Pane předsedající, dámy a pánové, prostřednictvím vás, pane předsedající, na kolegu Kalouska. Za prvé bych ho požádal, aby dodržoval zákon, tj. jednací řád Sněmovny, a oslovoval mě prostřednictvím pana předsedajícího. To je za prvé. Jestli to nepostřehl, tak stenozáznam je k dispozici, může si to načíst.
Za druhé. Bezesporu, kolego, nemáte křišťálovou kouli, stejně jako mně se nechce hrabat ve vašich kontroverzních rozhodnutích z minulosti. Byl bych rád, kdybychom měli k sobě vzájemný respekt nejenom my dva, ale všichni poslanci v této Poslanecké sněmovně. Děkuji. (Ženský hlas z pravé strany.) Já jsem říkal hned na začátku prostřednictvím pana předsedajícího.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan předseda Kalousek. Máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Naposledy, slibuji, protože už to přestává mít smysl. Já ten vzájemný respekt skutečně cítím. Prostřednictvím pana předsedajícího pane poslanče Onderko, pokud jsem se vás něčím dotkl, tak je mi to velmi líto a omlouvám se. Já jsem prostě tady chtěl říct, že bez ohledu na to, co nás v minulosti trápilo, jsme reální politici a musíme přijmout realitu. Je prostě faktem, že česká vláda v minulosti - a tady jsem se přiznal, že přes můj aktivní odpor česká vláda uznala mezinárodní subjektivitu Kosova, a je to platný akt, kterým jsme vázáni. Je prostě faktem, že Ústav paměti národa eviduje předsedu vlády České republiky Andreje Babiše jako agenta Bureše, a to je také prostě realita, se kterou se musíme nějak smířit. To jsou prostě reality, se kterými musíme pracovat. A v rámci tohoto bodu doporučuji bez ohledu na to, kdo byl nebo nebyl estébák, schválit tuto smlouvu, protože je to ve prospěch českých hospodářských subjektů.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Lubomír Volný a jeho faktická poznámka. Máte slovo.
Poslanec Lubomír Volný: Děkuji, pane předsedající. Já se to pokusím také vysvětlit úplně naposledy, pokud možno stylem, za který nenafasuji nějaké další trestní oznámení. Nicméně pro mne osobně je Kosovo zločinný útvar, který vznikl krvavými zločiny na srbských obyvatelích Kosova a flagrantním porušením mezinárodního práva. A jestliže jsme tady lidé, kteří se mají řídit vyššími morálními principy, tak se zločinci se neobchoduje. Takže prosím vás nedělejme nic, co by obchod se zločinným útvarem učinilo ještě jednodušším, a tím bychom ho legitimizovali. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Faktická poznámka pana zpravodaje Lipavského. Máte slovo.
Poslanec Jan Lipavský: Děkuji za slovo. Já si dovolím zareagovat na jedinou informaci z projevu svého předřečníka, kde zaznělo, že se jedná o útvar vzniklý v rozporu s mezinárodním právem. Tak není to prosím pravda. Bylo to i projednáno Mezinárodním soudem v Haagu, tuším, že v roce 1999, který neshledal vznik samostatného Kosova v rozporu s mezinárodním pořádkem a s mezinárodním právem. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan předseda Kalousek je přihlášen s faktickou poznámkou. Máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Strašně se omlouvám, slíbil jsem, že už nebudu. Ale prostě nemohl jsem jinak. Tady je nějaký uznaný subjekt mezinárodního práva ze strany České republiky. A já potisící říkám, že proti mé vůli a proti mému přesvědčení. Ale nic jiného mi nezbývá než to prostě akceptovat, protože to uznala moje země a moje vláda. A musí s tím pracovat i tahle vláda nějakým způsobem. Nemůže říct, že to, co udělala Topolánkova vláda, je špatně a ona s tím nesouhlasí. Ona to prostě musí převzít. A když potom vystoupí člověk, který říká, že to je zločinný mezinárodní subjekt - možná jo, to je subjektivní pocit - a že tedy nemáme schvalovat nějaké smlouvy, a přitom je to individuum, které obchoduje s chudobou (potlesk několika pirátů) a troufá si nás tady cvičit z toho, jestli obchodujeme s nějakým jiným mezinárodním subjektem, který se mu nelíbí, tak to teda protestuju! To kdybyste laskavě, pane poslanče Volný prostřednictvím pana předsedající, zavřel ta svá chamtivá ústa! (Náhlý velký hluk v sále.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Jsme v obecné rozpravě. Do ní je přihlášen s přednostním právem pan předseda Filip. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, tak jedna malá edukace. Uznání státu se děje v několika krocích a Česká republika, pravda, usnesením vlády, které tady bylo zmíněno, uznala Kosovo. Ale Česká republika z pohledu mezinárodního práva ten akt uznání nedokončila. Každé uznání dalšího subjektu mezinárodního práva končí jmenováním velvyslance pro to území a je jedno, jestli sídlí tam, nebo jinde. A to neudělal ani prezident Václav Klaus, ani prezident Miloš Zeman. A pokud je mi známo, ani se k tomu nechystá. Takže že by Česká republika zcela podle mezinárodního práva uznala Kosovo, není pravda, protože ten proces nebyl ukončen. To je první moment.
Druhý moment je ten, že není pravda, že to ohrožuje naše ekonomické subjekty. Podívejte se, řada českých, zahraničních subjektů, které podnikají v České republice, si na ochranu investic, na ochranu před dvojím zdaněním dohodnou na úrovni těch privátních subjektů nebo i státních subjektů, že se ten jejich obchodní vztah a ta ochrana investice, případně zabránění dvojího zdanění, použije ta smlouva. V České republice se nejvíc používá například holandský model, což je pravda, stejně nás to neochránilo. Ochránilo to ovšem CME ve Spojených státech amerických, když jsme se hádali o více než 10 miliard korun za televizi Nova. Stejně tak může každý český podnikatel používat původní smlouvu s bývalou Jugoslávií, a to ještě před rozpadem na Srbsko a Černou Horu, a srbské orgány ten respekt k tomu mají. A nemyslím si, že by takzvaná vláda v Kosovu bránila tomu, aby nebylo dvakrát zdaněno, pokud si přeje, aby tam byly nějaké investice. A neznám také ekonomická čísla, která by říkala, že k tomu dvojímu zdanění došlo mezi těmi subjekty.
Takže to je věc, která vyžaduje asi mnohem podrobnější debatu o této věci, než je rozprava, která by probíhala, protože neuznáme teď v prvním čtení mezinárodní smlouvy tu smlouvu za platnou, ale jenom ji pošleme do výborů. A já jsem přesvědčen, že ještě než ji pošleme do výboru, aby nás nevázala žádná lhůta, že je potřeba jednání o té smlouvě přerušit a udělat si na to seminář, například ve spolupráci s Hospodářskou komorou, abychom si vyjasnili, jestli podmínky českých podniků jsou takové, že opravdu dochází ke dvojímu zdanění, jaká ta částka je a jaké jsou podmínky pro to, aby naše subjekty tam buď nepodnikaly vůbec, anebo jenom zčásti a za omezených smluvních vazeb. (Velký hluk v sále. Někteří poslanci se shlukují v uličkách.)
Jsem přesvědčen, a řada lidí tady řekla, že se s tím nemůže smířit, já jsem se s tím také nikdy nesmířil. A nesouhlasím s tím, co tady říkal pan zpravodaj, že to bylo prohlášeno mezinárodním soudním tribunálem za postup, který je v souladu s mezinárodním právem. Tak tomu nebylo. A myslím si, že i když Mezinárodní tribunál pro bývalou Jugoslávii byl specifickým orgánem, který ani nevycházel z Římských smluv, ale byl speciálním orgánem pro potrestání těch, kteří se dopustili válečných zločinů na tomto území, tak je potřeba říct, že -
Místopředseda PSP Petr Fiala: Omlouvám se, pane předsedo. Prosím všechny opět o klid. Prosím také, aby tady neprobíhala jednání poslaneckých klubů, abychom se mohli se věnovat tomu, co máme projednávat. Máte znovu slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A jsem přesvědčen, že to je ta úvaha, která by nás měla vést k tomu, jak postupovat. To, že vláda České republiky na rozdíl třeba od sousední slovenské vlády učinila krok schválení toho uznání, nebo usnesením přijala uznání Kosova jako útvaru mezinárodního práva, je smutné ze dvou důvodů. Zaprvé, v Evropě není úplně etnický klid, a proto také Slováci, vědomi si toho, jak je to pro ně nebezpečné, ten krok neučinili. A teď se ptám vás, kolegyně a kolegové, na to, jestli jsme opravdu všichni přesvědčeni v této Sněmovně, že například situace v Katalánsku se takovým krokem zlepší, nebo zhorší. Co se odehraje v rámci brexitu s územím Severního Irska? Nastanou tam nové problémy? Máme eskalovat to napětí a mezinárodní spory tím, že postupujeme způsobem, který nelze jinak řešit? A znovu opakuji, jsem přesvědčen, že české subjekty nikdy dvakrát nezdaňují, když podnikají na území Kosova. Jsem o tom přesvědčen. Nezaznamenal jsem žádný takový krok české Finanční správy, že by zdaňovala něco, co už bylo zdaněno v Kosovu.
Postupujeme podle smluv, které tam byly uzavřeny zejména mezi Českou republikou a Srbskem. A to je podle mého soudu docela zásadní věc. Proto mě ta debata vede k tomu, abychom umožnili se seznámit hlouběji s tou situací a vyslechli si zástupce Hospodářské komory, Agrární komory, případně Svazu průmyslu a dopravy, a řekli si ano, je tady tak velký zájem, že je potřeba takovou smlouvu uzavřít, byť bude mít vratké mezinárodněprávní nohy, anebo není a můžeme se soustředit na to, že budeme jak pro toto území, tak pro jiná území, například Severního Kypru, kde také podnikají některé české subjekty, a je to neuznaný stát, neuznaný stát od roku 1974, a přitom tam ty české subjekty fungují. Čili tady je potřeba si říct, jaký má být postoj České republiky, aby byl dostatečně mezinárodněprávně vyvážený, na druhou stranu aby byl dostatečně pragmatický a nepoškozoval české subjekty ať už ve sféře podnikání, nebo ve sféře kultury, ve sféře sportu a podobně. To si myslím, že je naše odpovědnost. Jenom říct je to potřeba, my jsme to tady sjednali, tak je to dobrý, tak to tady odmáváme, a nemá to nic společného s naším vnitřním vyjádřením toho, že s tím máme fakt problém.
Takže já nejsem přesvědčen o tom, že uděláme nějakou fatální chybu, když projednávání té smlouvy přerušíme, řekneme si, kdo bude organizátorem takového semináře, kdo si to vezme na starost, a zároveň řekneme ano, je potřeba se na to podívat tímto způsobem. A myslím si, že to není nic proti těm, kteří dnes ovládají Kosovo. Nemohu říct vládnou, protože to bych asi jaksi neříkal úplně pravdu, ale uděláme i pravděpodobně velmi vstřícný krok vůči Srbsku, i když děkuji panu ministru zahraničních věcí, že jednal o tom. To považuji za velmi potřebné a myslím si, že udělal chytrý krok, že o tom jednal se srbským vedením, s Ministerstvem zahraničních věcí Srbska. To já považuji za potřebné a děkuji mu za to, panu ministrovi.
Ale já opravdu jsem přesvědčen o tom, že pro nás je nejbezpečnější, abychom tady udělali seminář. Navrhuji, aby si ho vzal na starost výbor pro evropské záležitosti. Je to evropská záležitost, není to primárně otázka jenom té smlouvy o zabránění dvojího zdanění a uznávám, že jako jsou v Řecku, řekl bych, velmi citliví na to, když se řekne Makedonie, a proto se to jmenuje Bývalá federativní jugoslávská republika Makedonie a nikoliv Makedonie, tak to by Řekové nikdy neřekli, tak Bulhaři jsou evidentně velmi smutní z toho, když se mluví o západním Balkánu, protože to je také emocionálně úplně nenechává chladnými.
Takže tento návrh podávám: přerušit projednávání této smlouvy a požádat výbor pro evropské záležitosti, aby uspořádal seminář společně s Hospodářskou komorou, s Agrární komorou a se Svazem průmyslu a dopravy, což považuji za silný subjekt, který tam zejména z pohledu dopravní situace, komunikačních systémů, zejména stavby silnic a železnic na tomto území, a ten výsledek semináře potom by byl tím odpichovým místem nebo časem, odkdy bychom začali znovu projednávat tuto věc, anebo bychom řekli, že není potřeba pro nás taková smlouva. Já bych pro tu smlouvu nehlasoval. Mám pro to řadu důvodů a mám také řadu přátel jak v Srbsku, tak i v ostatních okolních státech, ať jde o Chorvatsko nebo Makedonii, případně Černou Horu. Ale považuji za potřebné z důvodů, které jsem tady řekl, udělat tento krok a myslím si, že pokud mě ještě někdo poslouchá, pane předsedající (v sále je velký hluk), tak že vnímáte, že to není nic proti tomu, co by Českou republiku mezinárodněprávně poškozovalo, co by ji vyřazovalo mezi ty státy, které tak neučiní, ať je to Španělsko, které má pro to stejně silné důvody, jako může mít za chvilku Itálie apod. Takže to je věc, která je asi důležitá.
Procedurálně, abych vyhověl zákonu o jednacím řádu, tedy navrhuji přerušení tohoto bodu, a to do skončení jednání na semináři, který by organizoval výbor pro evropské záležitosti, právě o podnikání českých subjektů na území Kosova. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Prosím vás, pane předsedo, ještě jednou. My jsme tady nezaslechli tu lhůtu, do které jste navrhoval ten návrh na přerušení. O tom budeme hlasovat bezprostředně. Prosím.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Protože to je procedurální návrh, hlasuje se o něm bez rozpravy dál. Omlouvám se, jestli jsem někomu vzal slovo. Já jsem čekal dost dlouho a nechtěl jsem žádné přednostní právo jinak, ale čili do skončení semináře, který by uspořádal výbor pro evropské záležitosti spolu s Hospodářskou a Agrární komorou a se Svazem průmyslu a dopravy o podnikání na území Kosova.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tady máme procedurální návrh, takže budeme hlasovat. Takže já v podstatě asi zagonguji, resp. zagonguji, protože ne všichni asi to hlasování očekávali. Žádost o odhlášení máme, takže já vás odhlásím. Zagongoval jsem ještě jednou pro jistotu, aby to i z předsálí... Byla tady žádost. Podíváme se, jestli se nám ustálí kvorum. Já myslím, že je ustáleno.
Budeme tedy hlasovat o návrhu na přerušení, tak jak přednesl pan poslanec předseda Filip.
Kdo je pro návrh na přerušení? Zahajuji hlasování teď. Stiskněte tlačítko a zdvihněte ruku. Kdo je proti návrhu na přerušení, stiskněte tlačítko a zdvihněte ruku.
Takže v hlasování číslo 130 přihlášeno 144, pro 51, proti 75, zdržuje se 18. Návrh na přerušení byl zamítnut.
Takže budeme pokračovat v rozpravě a mám tady celou řadu faktických poznámek. Jako první vyzývám pana poslance Lubomíra Volného a připraví se pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Lubomír Volný: Děkuji, pane předsedající. Prostřednictvím pana předsedajícího bych chtěl požádat svého kolegu pana Kalouska, aby v této Sněmovně nesuploval roli policisty, prokurátora, soudce a kata na základě jedné jediné reportáže v České televizi, která bude mít ještě svou dohru. Fakta uvedená v této reportáži neodpovídají pravdě. A pokud jsem příslušníkem onoho podnikatelského cechu, který jste uvedl, tak si dovolím jen tak poznamenat, že bydlím sám v pronajatém bytě, mám 17 let starý automobil, a pokud už mě takto nazýváte, tak mě prosím vás nazývejte aspoň neúspěšný obchodník s chudobou, protože já se naopak vnímám jako nedobrovolný charitativní pracovník, který vlastními penězi posledních pět let dotoval sociální bydlení našim někdy přizpůsobivým, někdy méně přizpůsobivým spoluobčanům, protože výsledný efekt mého pětiletého podnikání je, jak si můžete zjistit v mém majetkovém přiznání, minus 600 tisíc korun, 17 let starý automobil a vlastní pronajatý malometrážní byt.
Takže tady říkám všem našim kolegům v této Sněmovně, až si zjistíte veškerá fakta, která jsem sám zveřejnil více než před rokem a čtvrt na své facebookové stránce, a přesto jsem uspěl ve volbách v Moravskoslezském kraji, protože jsem to vykomunikoval s občany, a až si zjistíte veškerá fakta o tom, jak vznikala ona reportáž, jsem připraven tady na této půdě přijmout vaši veřejnou omluvu! Děkuji.
A moment ještě. Vzhledem k tomu, že uznávám pravidla seniority, a vzhledem k tomu, že nejsem hádavý typ, dávám vám právo posledního slova. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji za dodržení času. Takže nyní pan poslanec Kalousek, připraví se k faktické poznámce pan poslanec Lipavský. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Prosím.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Nemusíte dlouho čekat, pane kolego Volný prostřednictvím pana předsedajícího. Já se vám upřímně omluvím hned za to, že jsem vám řekl obchodník s chudobou. Přijměte prosím moji omluvu. Správný termín měl znít podle údajů, které jste uvedl, neschopný obchodník s chudobou. (Smích zprava.)
Nicméně kolegové, vzhledem k té diskuzi, co tady probíhá, mám pocit, že se navzájem neposloucháme. Jsou prostě některé věci, které nemůžeme vrátit, a také odpověď na otázku, kterou si musíme položit. To, že jsme Kosovo uznali jako mezinárodněprávní subjekt, je nevratné. Některým z nás se to nelíbí, někteří z nás se s tím dodnes nemůžou smířit, ale tak to prostě je a je to nevratné. Já se vám přiznám, že někdy občas lituji nad tím, že se rozpadlo Rakousko-Uhersko, ale současně chápu, že to je nevratné, a také nemohu tvrdit, že prostě nebudu akceptovat dohody s Maďarskem nebo s Rakouskem, protože prostě nesouhlasím s rozpadem Rakouska-Uherska.
A pak je tady jenom jedna jednoduchá otázka. Jestliže tahle skutečnost je taková, jaká je, a Kosovo je subjektem mezinárodního práva námi uznaným, stojíme o investiční jistotu našich podnikatelů? Ano, nebo ne? Víte, ona investice se řídí emocemi daleko víc než přesnými výpočty. To znamená, je to jednoduchá otázka. Mají smlouvu o vzájemné ochraně investic? Mají smlouvu proti dvojímu zdanění? Pokud ano, tak mám nějakou jistotu, kterou mi ten stát garantuje, a od toho tady ten stát je, aby dal ty mantinely té vzájemné ochrany. A jdu obchodovat. Pokud ty smlouvy nejsou, no tak to je vošajstlich, do toho radši nejdu. A tady je ta jednoduchá otázka. Chceme, aby do toho ty naši šli, nebo nešli? (Upozornění na čas.) Já si myslím, že byste to mít chtěli, a tu jistotu bychom jim měli umět poskytnout.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A další s faktickou poznámkou je v pořadí pan poslanec Lipavský a připraví se pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Lipavský: Děkuji za slovo. Já si velice stručně dovolím reagovat prostřednictvím pana předsedajícího na expozé pana kolegy Filipa. Vy na jednu stranu hodně jaksi zdůrazňujete ten symbol toho uznání, té legitimity. Chápu, nesouhlasíte s tím. Vadí vám to. A na druhou stranu naznačujete, že vlastně to uznání není zas tak potřeba. To je také pravda. Například Česká republika má velice vztahy s Tchaj-wanem. Neuznali jsme Tchaj-wan jako stát. Máme tam úřad, který se nějak jmenuje a de facto vykonává ty zahraniční styky. Ale stejně tak např. Slovensko, které neuznává Kosovo, má úřad v Prištině. A také udržuje ekonomické styky s Kosovem a je tam poměrně aktivní.
To znamená, to uznání je určitá forma. Český stát uznal Kosovo de iure. Uznal ho tím usnesením vlády. Takže to, že tam např. nebyl jmenován velvyslanec, nemá na ten proces vliv. A dovoluji si poznamenat, že organizace seminářů, vyžadování přítomnosti např. ministra zahraničí, ačkoliv je to smlouva předkládaná ministrem financí, různé návrhy na odročení nejsou o tom, že bychom se o tom opravdu potřebovali bavit. Jsou to obstrukce, které už tady v minulé Sněmovně dva roky, dva roky byly provozovány. Tudíž s tím nesouhlasím. Myslím si, že bychom to měli brát velice pragmaticky. Pan Kalousek tady o tom hovoří celkem, celkem přesně. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, také za dodržení času. A poslední faktickou pan předseda Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Pardon, omyl. Super. Takže nyní v tuto chvíli nemám žádnou faktickou poznámku. Nikoho nemám přihlášeného do obecné rozpravy. Takže se táži, jestli ještě někdo se chce přihlásit. (Nikdo se nehlásil.) Končím tedy obecnou rozpravu.
Zeptám se paní ministryně financí, zdali má zájem o závěrečné slovo. (Nemá.) Zeptám se zpravodaje pana poslance Lipavského. Nemáte.
Takže se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. A já se táži, zdali má někdo jiný návrh. Jiný návrh není. Budeme hlasovat. Já opět, protože sál je opravdu vyprázdněn, zagonguji. (Konzultace mimo mikrofon.)
Aha, tak to se omlouvám, protože to jsem tady nebyl přítomen a nebylo mi to poznamenáno, že padl návrh na zamítnutí. Od pana poslance Pawlase. Dobře. Takže máme tady od pana poslance Pawlase návrh na zamítnutí tohoto vládního návrhu.
Počkáme, až se tedy poslanci dostaví.... Tak, já myslím, že nás tady je již dostatečné množství. Nyní budeme nejprve na úvod... Ano, je tady žádost o odhlášení. Já vás odhlašuji. Prosím, přihlaste se znovu svými hlasovacími kartami. Počkáme, jak se ustálí počet poslanců... Já myslím, že je téměř ustálen.
Takže budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí tohoto vládního návrhu.
Já zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí, stiskněte tlačítko a zdvihněte ruku. Kdo je proti zamítnutí, stiskněte prosím tlačítko a zdvihněte ruku.
Hlasování číslo 131, přihlášeno 136 poslanců, pro 34, proti 81. Návrh na zamítnutí byl zamítnut.
Takže se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Znovu tedy zopakuji, že organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Znovu se táži pro formu, jestli je tady nějaký jiný návrh. Ano. Pan předseda Filip má jiný návrh. Prosím.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane místopředsedo. Navrhuji, aby to byl ještě výbor rozpočtový a výbor pro evropské záležitosti.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže rozpočtový výbor a výbor pro evropské záležitosti. Máme tady jiný návrh? Jiný návrh nevidím, takže přistoupíme k hlasování. Začneme od prvního návrhu.
Budeme hlasovat, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskněte tlačítko a zdvihněte ruku. Kdo je proti, stiskněte tlačítko a zdvihněte ruku.
Hlasování číslo 132, přihlášeno 141 poslankyň a poslanců, pro 138, proti nula. Výsledek: bylo přijato. Takže návrh bude postoupen zahraničnímu výboru.
Nyní budeme hlasovat o dalším návrhu. Máme tady návrh, aby byl přikázán tento návrh k projednání rozpočtovému výboru.
Já zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázání rozpočtovému výboru, zmáčkněte tlačítko a zdvihněte ruku. Kdo je proti, stiskněte tlačítko a zdvihněte ruku.
Hlasování číslo 133, přihlášeno 141 poslanců, pro 92, proti 24, zdrželo se 25. Návrh byl přijat. Takže předložený návrh bude přikázán také rozpočtovému výboru.
Teď mi tady sice naskočila faktická poznámka, ale to je zajisté omyl od paní poslankyně Gajdůškové, takže já si vás vymažu.
Budeme hlasovat o třetím návrhu, aby byl přikázán výboru pro evropské záležitosti.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskněte tlačítko a zdvihněte ruku. Kdo je proti, zdvihněte ruku a stiskněte tlačítko.
Hlasování číslo 134, přihlášeno 141 poslanců, pro 86, proti 15. Návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání výboru zahraničnímu, výboru rozpočtovému a výboru pro evropské záležitosti.
Já ukončuji projednávání a otevřeme další bod. Je to
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.