(9.20 hodin)
(pokračuje Vondráček)
Místo u stolku zpravodajů už zaujal náš kolega, hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, a zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Jakub Janda. Budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. Mám tady poznámku, že před přerušením bodu byl přihlášen do obecné rozpravy pan poslanec Tomáš Martínek. Takže... Pan kolega tu je. Prosím, máte slovo.
Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Jen pro informaci bych chtěl doplnit poslancům, že až se vlastně Třinec stane statutárním městem, tak budou v České republice dvě lidnatější města, která statutárním městem nebudou, konkrétně Třebíč a Česká Lípa. Samozřejmě budu potom rád, když bude stejná vstřícnost, pokud stejným principem požádají tato města a jejich kraje i pro tato dvě větší města. Díky.
Předseda PSP Radek Vondráček: Ano, já vám děkuji. Ptám se, zda má ještě někdo další zájem o vystoupení v obecné rozpravě k tomuto projednávanému bodu. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím.
Ptám se, zda má pan navrhovatel nebo pan zpravodaj zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Návrh na vrácení ani zamítnutí podle mých poznámek nezazněl, budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o výboru garančním. Organizační výbor navrhl, aby předložený návrh k projednání byl jako garančnímu přikázán výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. A já se ptám, jestli někdo navrhuje jiný garanční výbor. Nikoho nevidím, můžeme tedy přistoupit k hlasování.
Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru?
Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Jedná se o hlasování číslo 12. Přihlášeno je 159, pro 149, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Já konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru.
Organizační výbor nenavrhl žádný další výbor k projednání. Ptám se, zda někdo navrhuje jiný výbor. Není tomu tak. Jestliže jsme se vypořádali se všemi hlasováními, končím tento bod, končím prvé čtení tohoto návrhu a všem vám děkuji.
Dovolte mi přečíst omluvu. Omlouvá se pan kolega poslanec Jiří Běhounek od 11.00 do 12.30 hodin z pracovních důvodů.
Otevírám bod číslo
12.
Návrh poslanců Vladimíra Koníčka, Stanislava Grospiče a dalších na vydání
zákona, kterým se mění zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání
s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů
(zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi)
a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 38/ - prvé čtení
Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 38/1. Já poprosím pana kolegu Vladimíra Koníčka, aby jako zástupce navrhovatelů tento návrh uvedl. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, návrh zákona je velmi krátký, má pouze dva články. V prvním se v § 15 zákona č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, odstavec 6 zrušuje. Vypouštějí se tedy slova "finanční náhrada není předmětem daně, poplatku ani jiného obdobného peněžitého plnění". Nelze tedy tvrdit, že se zdaňují církevní restituce, já bych to spíš formuloval, že se zrušuje osvobození od daně. V článku 2 se tato změna promítá i do zákona o daních z příjmů. To je vše. Tak krátký je ten návrh.
Celková výše finanční náhrady byla stanovena na 59 mld. korun, a to jen politickou dohodou, bez zohlednění reálných cen pozemků. Počítalo se s cenou 44,48 Kč za metr čtvereční za zemědělskou půdu, 27,74 Kč za metr čtvereční za lesní pozemky. Při realizaci tohoto zákona oceňuje majetek i Český statistický úřad pro započítání do národních účtů. V roce 2015 například při prvním vyhodnocení počítal s částkou 7,50 Kč za metr čtvereční u zemědělské půdy jako částkou průměrnou. Vidíte ten rozdíl oproti těm 44 korunám průměrné ceny, která byla v tom zákoně? Ukazuje to na to, že ceny dohodnuté při schvalování zákona byly výrazně nadhodnocené. Na to jsme upozorňovali v průběhu projednávání zákona, ale takto ceny stanovila tehdejší vládní koalice a nevyslyšela ani hlasy odborné veřejnosti.
Tento návrh je také reakcí na chování církví po přijetí tohoto zákona, které pobírají finanční náhradu za nevydávaný majetek, tedy majetek, který byl v době přijetí zákona v držení obcí, krajů či jiných fyzických a právnických osob, ale zároveň podávají žaloby na určení vlastníka tohoto majetku a v případě, že by přišel zpět na stát, žádají o jeho fyzické vrácení, takže ve výsledku by měli jak fyzický majetek, tak za něj obdrželi finanční náhradu.
Předkladatelé jsou připraveni podpořit i jiné návrhy, které by vedly k nápravě daného stavu, a proto vás žádám o propuštění do druhého čtení, aby tu ta šance vůbec byla. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji panu navrhovateli a poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Milan Feranec. Prosím, máte slovo.
Poslanec Milan Feranec: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové. Jak už bylo řečeno, jedná se o krátkou, nebo technicky jednoduchou úpravu. Účelem tohoto zákona je zdanit finanční náhrady za nevydaný majetek, jak už tady bylo řečeno. Přínosy pro státní rozpočet se předpokládají na úrovni 380 mil. korun ročně.
Stanovisko vlády k tomuto návrhu. Vláda vyslovila souhlas s návrhem s následujícím dovětkem. Vláda si je vědoma rizika, že navržené řešení může být napadeno u Ústavního soudu s ohledem na možný zásah do legitimního očekávání církví a náboženských společností, že jim bude stanovená náhrada vyplacena, aniž by tento příjem byl dodatečně snížen o daňovou povinnost. Nicméně vzhledem k pochybnostem o použitém způsobu výpočtu a výši finančních náhrad považuje návrh zákona za věcně správný. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji panu zpravodajovi za jeho zprávu. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám v tuto chvíli dvě přihlášky s přednostním právem. Jako první vystoupí pan předseda Okamura, poté pan předseda Kalousek. Prosím, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, dovolte mi se vyjádřit k tomuto návrhu zákona, který navrhuje zdanění finančních náhrad v rámci církevních restitucí. Tento návrh naše hnutí SPD podpoří.
Finanční náhrada je zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi stanovena paušálně v celkové výši 59 mld. korun. Tato částka se však ve svém konečném důsledku výrazně navyšuje, neboť počínaje druhým rokem splácení, to je od roku 2014, je nesplacená částka finanční náhrady zvyšována v závislosti na inflaci. Finanční vypořádání, kterému laicky říkáme restituční zákon, je kombinací dvou institutů. Jde o finanční náhrady církvím za škody způsobené znárodněním jejich majetku a jsou také náhradou příspěvku na podporu činnosti, který církve v minulosti dostávaly.
My v SPD si vážíme práce a činnosti mnoha církví a vnímáme je jako jeden z velmi stabilizačních a důležitých prvků. Pokud budeme debatovat o zdanění náhrad, pak vycházíme z prosté logiky a přirozené spravedlnosti. To znamená, že to, co bylo církvím skutečně ukradeno, mělo by jim být vráceno či nahrazeno bez dalšího danění, protože náhrada škody není dar ani příjem. Na druhou stranu finanční náhrady, které nejsou náhradou škody, ale jsou skutečně čistým příjmem, by zdaněné být měly.***