(18.50 hodin)
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já bych byl rád, kdybychom se vrátili k tisku více věcně. Vcelku souhlasím s kolegy z TOP 09 a ODS, že v řadě případů je problematické, když se v rámci implementace evropského práva dělají další změny zákonů nad rámec transpoziční směrnice. Souhlasím naprosto s tím, že to, jak vláda předložila § 57 odst. 3, je podle mě příliš velké rozšíření pravomocí správců daně. A myslím si, že je namístě, abychom to výrazně zredukovali a řešili primárně transpoziční část. Nicméně pojďme se tou otázkou zabývat věcně a ne jenom z hlediska toho, že je to transpoziční zákon obecně.
Tady jde o jeden konkrétní paragraf - a tady bych si dovolil opravit prostřednictvím pana předsedajícího kolegu Kalouska - který už v našem právním řádu je, takže například informace o vkladech a depozitech nebo majitelích účtů už se dneska poskytují. Rozšíření, které ministerstvo navrhuje, je podle mého názoru také excesivní, ale zdržel bych se výroků o nějakých bezprecedentních zásazích, protože reálně ten institut v § 57 odst. 3 už je a měli bychom se podle mě věcně bavit o rozsahu. V této souvislosti bych si dovolil upozornit na usnesení ústavněprávního výboru, které navrhlo nejrazantnější rozšíření, to znamená § 57 odst. 3 písm. d) vládního návrhu vyškrtnout a zredukovat tak tohle rozšíření velmi významně. Já bych velmi uvítal, kdyby Ministerstvo financí tuto změnu, která prošla napříč stranami v ústavněprávním výboru, přijalo za svou a minimálně jí nebránilo. Uvítal bych, kdyby klub ANO tuhle změnu podpořil. Ze strany Pirátů - my bychom to viděli jako vstřícný krok vůči nějaké ochraně soukromí v rámci změny zákona. Skutečně nám nepřijde přiměřené, aby správce daně, což může být i třeba obecní úřad, měl mít ze zákona možnost sledovat pohyb všech lidí skrz IP adresy a geolokační údaje o mobilních telefonech, jak to vláda bohužel navrhuje. (V sále je velký neklid.)
Takže to je první věc, kterou bychom byli velmi rádi, kdyby Sněmovna vzala za svou a změnila.
Dále považujeme za rozumný návrh kolegyně Válkové, která navrhla, aby se změny v mlčenlivosti děly až do budoucna, to znamená, advokáti a další zmíněné subjekty v zákoně by neměli povinnost poskytovat informace, které získaly před účinností tohoto zákona, ale jenom do budoucna. To znamená, že by to začalo platit, ale nedocházelo by k situacím, kdy by advokát měl povinnost v uvozovkách udávat svého klienta, kterého předtím informoval, že je to důvěrné. To je změna.
A zcela zásadní změna pro nás je, aby žádosti procházely přes ústřední kontaktní orgán.
Pokud budou tyto tři změny akceptovány, jsme otevřeni, a ostatně sami to navrhujeme, aby v případech, kdy je podezření z daňových nedoplatků nad půl milionu korun, má to nějakou oporu v trestním zákoníku, jestli se nepletu, byl nástroj dostupný i pro vnitrostátní operace. Pokud jsme se v Evropské unii zavázali k tomu, že budeme potírat závažné daňové úniky na evropské úrovni, tak si myslíme, že stejný nástroj by měl být k dispozici i českým orgánům v České republice. Tohle je náš postoj k tomuto zákonu.
Děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Poprosím pana poslance Bendu do rozpravy, připraví se pan poslanec Výborný. Prosím, pane poslanče. (V sále je stále hluk.)
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, vážená paní ministryně, trochu se nám tady vyhrotila atmosféra kolem daňového řádu. Já bych skoro řekl, že místy až lehce zbytečně. Nicméně přece jenom pár poznámek jednak k tomu, co je původní podstatou návrhu zákona, co je podstatou přijatých usnesení, zejména ústavněprávního výboru, a poté se také pokusím odůvodnit návrhy, ke kterým se přihlásím v podrobné rozpravě.
Já bych začal obecným konstatováním, že je velikým nešvarem, pokud jsou směrnice do České republiky implementovány nad rámec toho, co přikazují. Je to velmi nebezpečné, vede to samozřejmě k dramatickému zvyšování nedůvěry lidí v Evropskou unii. A jeden z podstatných problémů, který u nás existuje, je, že všechno se vždycky svede na Evropu. Tady si někdo vymyslí, že musíme mít balené koblížky, což samozřejmě nikdy žádnou podmínkou nebylo, bylo řečeno, že se nesmí brát do ruky, ale tady si někdo vymyslí, že musíme mít balené koblížky, dá to do nějakého právního předpisu, a pak lidi říkají: vždyť ta Evropa se úplně zbláznila. A bohužel je to notorieta, že resorty, zejména pokud vyčkávají se schválením svých norem až do poslední chvíle, nepřinášejí je včas, a moc se těším, až přinese vláda za měsíc nebo za dva GDPR, jednu z nejsložitějších, nejproblematičtějších a taky nejdražších norem, kterou Evropa přijala, která má být implementována od 1. června, a my ji ještě nemáme navrženou ani v Poslanecké sněmovně, pak jsem na tu debatu opravdu zvědav, jak se tady s tím budeme trápit a jakým způsobem budeme provádět toto evropské nařízení.
Ale je velikánským nešvarem, a dokonce stále přemýšlím o tom, jestli to nemáme navrhovatelům zákona prostě striktně zakázat, pokud se odvoláváte, a myslím, že by to bylo téma pro komisi pro jednací řád, na to, že něco je provedením evropské směrnice, pak tam mají být jenom ty věci, které jsou provedením evropské směrnice, které vycházejí z evropské směrnice, a ne že si tam vždycky každý resort ještě dodá pět, deset svých drobných myšleneček, svých drobných vylepšení a říká: protože mi musíte schválit provedení evropské směrnice, protože to strašně spěchá a už to mělo být před dvěma měsíci, my jsme se sice s tím rok a čtvrt trápili na Legislativní radě vlády, ale současně na to Sněmovně dáváme jenom dva měsíce. A toto je také výtka, kterou jsem říkal i paní ministryni. I když rozumím tomu, že paní ministryně je v tom nevinně, protože není ministryní tak dlouho a ještě se do toho vešly volby, takže chápu, že tam je to trochu složité, ale skutečnost, že se to vždycky x měsíců projednává na úrovni vlády, připomínkového řízení, Legislativní rady vlády, a pak se doběhne do Sněmovny a řekne: jestli to nebudete mít za dva měsíce schválené, bude strašidelný problém a budeme pravidelně platit. Jsem zvědav, kolikrát za toto volební období takové normy přijdou, kolikrát na nás bude vyvíjen tlak, abychom urychlili projednávání něčeho, protože už to hrozně spěchá, a ony to ty úřady náhodou vědí jenom pět let, nebo dva a tři čtvrtě roku, ale celou dobu se hádaly mezi sebou. ***