Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

(pokračuje Tomio Okamura)

10.
Návrh poslanců Tomia Okamury, Radima Fialy a dalších na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky
a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 69/ - prvé čtení

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 69/1. Já bych... tady je napsáno, že navrhovatel bych měl být já osobně, nicméně my máme návrh na to, aby navrhovatelem byl pan poslanec Radek Rozvoral. Takže bychom přistoupili k hlasování, zdali souhlasíme s tím, že by byla změna navrhovatele... (Připomínka mimo mikrofon.) Není to potřeba, u navrhovatele ne. Dobře, u zpravodaje, pardon, ano.

Takže bych poprosil pana poslance Radka Rozvorala, zdali by za navrhovatele představil předložený návrh. Prosím.

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, naše hnutí SPD předkládá úpravu zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, která je vedena snahou definovat jednoznačně povinnost zainteresovaných subjektů pečovat řádně o majetek státu, to znamená vystupovat v roli řádného hospodáře. Stávající zákony nezakotvují dostatečně konkrétně a jednoznačně povinnost pečovat řádně o majetek pro úřední osoby podle § 127 nového trestního zákoníku, čímž se myslí jak funkcionář, obvykle volený politik, tak také úředník jako nestranný odborník. V tom je odlišnost od členů orgánů soukromoprávních právnických osob, od spolků až po akciové společnosti.

Právník a vysokoškolský pedagog prof. Bejček ve své definici péče řádného hospodáře zdůrazňuje patřičnou odbornost a loajalitu k zájmům společnosti. Loajalitu považuje za součást péče řádného hospodáře a klade důraz na to, aby byl prospěch společnosti vždy nadřazen prospěchu vlastnímu. Uznávaná vědecká osobnost v oboru obchodní právo prof. Černá k tomu dodává, že pro řádný výkon funkce člena představenstva se vyžaduje taková míra a kvalita péče o záležitosti společnosti, kterou vynaloží pečlivý a řádně jednající hospodář.

Konkrétní obsah povinnosti vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře je věcí výkladu a zahrnuje svědomitost a obezřetnost při plnění funkce, odborné řízení společnosti, které v sobě nese i schopnost rozpoznat potřebu odborného posouzení projednávané záležitosti jiným specialistou, protože každý člen představenstva nemusí být odborníkem ve všech oblastech činnosti společnosti. Důležité pojmové atributy péče řádného hospodáře jsou například vymezeny v zákoně o obchodních korporacích a patří mezi ně pečlivost, potřebné znalosti, podnikatelské rozhodování, dobrá víra, rozumný předpoklad, informované jednání, jednání v obhajitelném zájmu obchodní korporace a nezbytná loajalita. Dalšími atributy jsou povinnosti hospodaření a odpovědnost při hospodaření s majetkem státu. Majetek státu musí být využíván účelně a hospodárně, k plnění funkcí státu a k výkonu stanovených činností. Organizační složka si počíná tak, aby svým jednání majetek nepoškozovala a neodůvodněně nesnižovala jeho rozsah a hodnotu anebo výnos z tohoto majetku.

Stanovení odpovědnosti za škody při hospodaření s majetkem státu je další důležitou složkou dobré správy a ochrany majetku a mělo by být samozřejmostí. Odpovědnost můžeme rozdělit do dvou kategorií. Za prvé, odpovědnost za porušení povinností při hospodaření s majetkem státu. Zde se jedná jednak o odpovědnost fyzických osob a jednak o odpovědnost organizačních složek státu a státních organizací. Za druhé, odpovědnost za škodu, konkrétně odpovědnost za škodu vzniklou státu a odpovědnost za škodu vzniklou zaměstnancům a třetím osobám.

Řádný hospodář činí právní úkony týkající se spravování státního majetku odpovědně a svědomitě a stejným způsobem pečuje o státní majetek, jako kdyby šlo o majetek jeho vlastní, ale s rezignací na své osobní zájmy, pokud by se mohly křížit se zájmy zastupujícího objektu. Tímto návrhem zákona chceme jasně a jednoznačně definovat odpovědnost odpovědných, aby tito řádně pečovali o majetek státu, a tím vystupovali v roli řádného hospodáře. Takže vás za naše hnutí SPD prosím o propuštění tohoto návrhu zákona do druhého čtení.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu navrhovateli. Nyní prosím, aby slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jan Řehounek.

Poslanec Jan Řehounek: Vážený pane předsedající, členové vlády, dámy a pánové, na mně je, abych tady okomentoval předložený návrh, sněmovní tisk 69, novelu zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.

Stávající zákony podle předkladatelů nezakotvují dostatečně konkrétně a jednoznačně povinnost pečovat řádně o majetek pro úřední osoby podle § 127 nového trestního zákoníku, čímž se myslí jak funkcionář, obvykle volený politik, tak úředník. V tom je odlišnost od členů orgánů soukromoprávních právnických osob, od spolků až po akciové společnosti, kterým tuto povinnost ukládá občanský zákoník. V tomto tisku tedy navrhovatelé navrhují do základních povinností při hospodaření s majetkem státu zakotvit, že majetek musí organizační složka, vedoucí organizační složky nebo vedoucí zaměstnanec, ale i osoby jimi pověřené v rozsahu jim svěřené pravomoci zvláštním právním předpisem nebo interním aktem řízení spravovat vždy s péčí řádného hospodáře. Předkladatelé také argumentují řadou závěrů NKÚ, ve kterých konstatoval nehospodárné a neúčelné nakládání s majetkem a peněžními prostředky státu.

V minulém volebním období byly podobné návrhy předkládány a byly odmítnuty jako nadbytečné a nesystémové. Platná právní úprava hospodaření s majetkem státu úpravu péče o uvedený majetek obsahuje. V § 47 zákona o majetku České republiky je stanoven požadavek odborné péče, která je dle mého názoru na kvalitativně vyšší úrovni než předkladateli prosazovaná péče řádného hospodáře, avšak další zákony v oblasti nakládání se státním majetkem, jako je zákon o rozpočtových pravidlech a především zákon o finanční kontrole, ukládají státním orgánům nakládat se státním majetkem hospodárně, účelně a efektivně. Upravena je také odpovědnost fyzických osob, na které se tyto požadavky vztahují, neboť podle § 47 odst. 2 zákona o majetku České republiky tyto osoby odpovídají za porušení stanovených povinností a za škodu, která tím státu vznikla v rozsahu trestněprávních, pracovněprávních a občanskoprávních předpisů.

Ze subjektivního pohledu lze těžko posuzovat, který výraz má větší právní sílu a větší právní vymahatelnost. Obrat péče řádného hospodáře obsahují výše zmíněné zákony, a proto návrh předkladatelů můžeme vnímat jako takový, který povede ke sladění pojmosloví v souvisejících právních předpisech. Navrhovaná úprava dle mého nemůže sama o sobě vést k vyřešení problému, na který předkladatelé poukazují. Z tohoto důvodu by bylo dobré se dané problematice ještě dále a detailněji věnovat, a proto doporučuji posunout daný tisk do druhého čtení. Děkuji.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Já tímto otevírám obecnou rozpravu. Jelikož bych rád vystoupil, tak poprosím pana místopředsedu Pikala o krátké vystřídání.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Opět dobré odpoledne. Prosím tedy s přednostním právem pana místopředsedu Tomia Okamuru.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, dovolte mi krátce představit náš návrh zákona o majetku České republiky. Jedná se v podstatě o to, že cílem tohoto návrhu je, abychom osobám, které spravují majetek či finanční prostředky České republiky nebo veřejné peníze, veřejný majetek, uložili také povinnost spravovat je s takzvanou péčí řádného hospodáře. Je to termín, který je samozřejmě všeobecně známý, nicméně stávající zákony právě v sektoru té správy státního majetku a veřejných prostředků nezakotvují dostatečně konkrétně a jednoznačně povinnost pečovat řádně o majetek pro úřední osoby, čímž myslíme právě různé funkcionáře apod.

Je sice pravdou, že na první pohled je tato problematika již legislativně upravena, nicméně bohužel a zcela prokazatelně málo viditelným a z mnoha ohledů nejednoznačným způsobem, který dává mnoho prostoru ke spekulacím a zejména reálné neefektivitě při vymáhání náhrady škody při nehospodárném nakládání se svěřeným majetkem nebo finančními prostředky státu, o dovozování odpovědnosti za nepatřičný a namnoze nezákonný postup ani nemluvě. Z daného důvodu se domníváme, že předkládaný návrh není duplicitní, což také uvedu vzápětí na konkrétních příkladech, ale naopak upřesňuje velice vhodně a jasně konkretizuje současnou stávající zákonnou úpravu.

Nutnost přijmout upřesnění stávající zákonné úpravy tak, aby skutečně ten, kdo má pečovat o veřejné prostředky, mluvím samozřejmě o exekutivě, a o majetek tak, aby skutečně tato povinnost byla upřesněna, ukazuje celá řada kauz z minulosti. A tyto kauzy stále probíhají a otevírají se nové a nové, řeší je Nejvyšší kontrolní úřad, Policie České republiky, a u takových kauz nebyla zcela zřejmá na základě stávající legislativy, nebyla možnost zcela jasně určit odpovědnost jednotlivých odpovědných osob, ale i organizací a účastníků těchto vztahů.

Když dám příklad - a podívejme se na kontrolní činnost Nejvyššího kontrolního úřadu a na závěry této kontrolní činnosti, ze kterých se zjevně a konkrétně ukazuje, že došlo k nehospodárnému a bezúčelnému nakládání při hospodaření s majetkem státu a peněžními prostředky státu. Je to například, když se podíváme na kontrolní akci číslo 16/04 u Ministerstva zdravotnictví v souvislosti s činností dlouhodobě ztrátového státního podniku BALMED Praha, nebo kontrolní akci číslo 15/25 u Ministerstva zahraničních věcí, které nepostupovalo hospodárně a účelně při uplatňování práv státu jako vlastníka nemovitostí se škodou nejméně 2,2 miliony korun, anebo kontrolní akci číslo 15/30 u zařízení služeb Ministerstva vnitra, kde takzvaným bezúplatným poskytováním služeb v rámci resortu Ministerstva vnitra České republiky nebyl v souladu s rozpočtovými pravidly a takto nastavený systém přímo nevytvářel podmínky pro hospodárné využití peněžních prostředků státu, což v důsledku znamenalo snížení výše možného nájmu o 8 milionů korun. A v tomto výčtu bych mohl pokračovat, kdy byla na základě zjištění nálezů Nejvyššího kontrolního úřadu způsobena škoda zcela prokazatelně v řádu milionů korun, co se týče nakládání majetku a peněžních prostředků státu, ale díky právě současné nejasné právní úpravě bylo vše skončeno toliko nálezem Nejvyššího kontrolního úřadu bez postižení konkrétních, ale vždy odpovědných osob. A to je ten problém, že si myslíme, že by ty osoby, které přímo hospodaří s peněžními prostředky nebo s majetkem státu, měly mít hmotnou odpovědnost. A je to zcela běžné z jakéhokoliv normálního privátního pracovněprávního vztahu a i v dalších podobných oblastech.

Takže při aplikaci našeho návrhu, pakliže by tato celkem jednoduchá novela zákona vstoupila v platnost, tak by byla zjištěná pochybení neoddiskutovatelná s možností efektivního nejenom řešení s odpovědnými osobami, ale i jasnou vymahatelností sekundární povinnosti těchto osob. Dozajista to přinese i tolik žádanou prevenci před stále častěji zjištěnými případy neúčelného a nehospodárného nakládání s majetkem a peněžními prostředky státu, pakliže by byla jasněji dovoditelná přímá odpovědnost toho člověka, co to měl na starosti.

Co se týče pojmu péče řádného hospodáře, tak tady bych rád dodal, že taková péče zahrnuje nejen péči o majetek, aby na něm nevznikla škoda jeho úbytkem či znehodnocením, ale také aby došlo ke zhodnocení majetku naopak a k jeho rozmnožení v maximální možné míře, jaká je momentálně dosažitelná. Rovněž tento termín péče řádného hospodáře zahrnuje povinnost loajálního jednání v zájmu právnické osoby a vystupování za ni. Což víme, že v současné době je to také problematický moment, kdy se tady stále objevují různé kauzy, kde právě to loajální jednání a v zájmu té osoby, v tomto případě státu, není třeba někdy dostatečné a k této povinnosti v podstatě se těžko dostáváme.

Jinak co se týče - ještě když rozvinu trošku ten termín péče řádného hospodáře, tak samozřejmě se má za to, že jedná nedbale i ten, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky. Neboli to je velice důležitý okamžik, na který se příliš nepoukazuje, ale já bych na něj rád poukázal, že je důležité, aby v pozicích a ve funkcích, kde dochází k hospodaření se státními prostředky nebo s majetkem, skutečně byli odborníci a nebyli tam nějací třeba nominanti, nechci říci jací, ale prostě nominanti, kteří tu odbornost nesplňují, takže v podstatě kdyby ta péče řádného hospodáře zde byla, tak v podstatě ten, kdo by nebyl odborně zdatný, a přesto by takovou funkci přijímal nebo by nějakým způsobem chtěl vykonávat takovou funkci a byl by si vědom toho, že není způsobilý, tak už je to porušení té péče řádného hospodáře. A to si myslím, že je také důležitý okamžik, kde můžeme zvýšit odbornost, odbornost lidí, kteří hospodaří s veřejnými prostředky.

Postup s péčí řádného hospodáře nepředpokládá vybavení odbornými znalostmi, které souvisejí s uvedenou funkcí. To je z dikce toho termínu. Zahrnuje pouze povinnost rozpoznat, že je nutná pomoc profesionála, takže speciálně kvalifikované osoby, a takovou pomoc zajistit. Takže i když tu péči řádného hospodáře uložíme, tak to stále nechává dostatečné mantinely k té práci. Ale důležité je, že finálním výsledkem je ta odbornost, finálním výsledkem je ta profesionalita. Takže se nemusíme obávat, že bychom nějak tady zužovali mantinely tak, že by potom nebylo třeba koho nalézt nebo že by v podstatě nebyl, kdo by tu činnost třeba vykonával. Je proto nutné apelovat na to, aby stát, jeho organizační složky a organizace zastupovali profesionálové, neboť těm standard profesionála zůstává.

A úplně nakonec bych rád zhodnotil předpokládaný finanční a hospodářský dosah, zejména na státní rozpočet, potažmo rozpočty krajů a obcí. Tak pochopitelně vychází už z podstaty, z principu našeho návrhu, ten dopad na státní rozpočet, případně rozpočty krajů a obcí bude doslova pozitivní. Nemůže být v žádném případě negativní, protože bude pozitivní zejména v efektivitě hospodárnosti při nakládání se svěřeným majetkem státu, hospodaření se svěřenými finančními prostředky, ale i v jednoznačnosti a také v lepší efektivitě při náhradě a vymáhání škod způsobených nehospodárným nakládáním s majetkem a veřejnými finančními prostředky.

Jinak jsem zaznamenal malinko, když jsem to diskutoval s některými poslanci z jiných stran, že někdo měl dojem, že ten návrh není třeba dostatečně dobře připraven. Tak jsem vás chtěl ubezpečit, že je, protože tento návrh prošel jak legislativním odborem Poslanecké sněmovny, tak Parlamentním institutem. Takže dvojmo byl konzultován, takže je zcela legislativně správný a není potřeba pochybovat o legislativní správnosti. Je to pouze o diskusi v politické rovině.

Takže já bych vás chtěl tímto požádat o podporu a pojďme diskutovat i případné úpravy, kdyby někdo měl chuť v rámci druhého čtení. A my jsme samozřejmě absolutně otevřeni té diskusi, protože myslím, že je to zájem všech, abychom tu úpravu zpřesnili.

Děkuji. (Slabý potlesk v lavicích SPD.)

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a jediná přihláška, kterou mám, ze sálu se mi hlásil pan poslanec Michálek. Takže prosím.

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené paní kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych i za klub Pirátů konstatoval, že jedním z programových bodů, které jsme chtěli prosadit, je osobní zodpovědnost politiků a úředníků za práci, kterou vykonávají ve veřejném sektoru. Proto obecně tu myšlenku podporujeme, ačkoliv to zpracování si myslím, že ještě projde ve druhém čtení poměrně velkou sadou pozměňovacích návrhů.

A chtěl jsem říct ještě jednu věc, která se týká mé osobní zkušenosti, jak v reálu vypadá ta odpovědnost politiků nebo úředníků. Zjistil jsem totiž na schůzce s předsedou Nejvyššího kontrolního úřadu, jak v reálu funguje takzvaný regres. Pokud stát uloží pokutu některému úřadu například kvůli tomu, že poruší pravidla v oblasti zadávání veřejných zakázek a způsobí škodu, tak ve výsledku judikatura dospěla k závěru, aspoň tak to říká předseda Nejvyššího kontrolního úřadu, že vlastně žádná škoda nevznikla, protože stát si platí tu škodu z jedné kapsy do druhé, a tudíž není možné ani po tom konečném úředníkovi vymáhat škodu. To mi přijde jako nesmysl. A pokud jsou různé právní názory na tuto otázku, tak bychom se tomu měli věnovat i při dalším zpracování zákona ve druhém čtení.

Já bych byl rád, aby v tomto bylo zcela jasno. Takže pokud zaměstnanec, a měl by za to mít odpovídající odměnu vzhledem k tomu, za jakou škodu ručí, tak pokud skutečně způsobí nějakou škodu, tak aby za ni odpovídal podle zákoníku práce a ten regres na něm byl vymáhán. Bohužel v reálu, když jsem přišel na Magistrát hlavního města Prahy, tak ty škodní komise tam fungovaly pouze na papíře, ta škoda se nevymáhala. Příkladem může být pokuta, kterou dostalo hlavní město Praha v roce 2012 za kauzu Opencard ve výši jeden milion korun. Táhlo se to pět let a v roce 2017 Nejvyšší správní soud potvrdil, že ta pokuta za kauzu Opencard ve výši jeden milion korun platí. A kdo si myslíte, že za to zodpovídal, za ten milion, který musela Praha zaplatit ze svého rozpočtu, co zaplatili občané hlavního města Prahy? Pracovala na tom advokátní kancelář, pracovali na tom úředníci, schvalovali to politici a neodpovídal za to nikdo. Správně, uhodli jste. Takže tohle to je zásadní chyba, kterou bychom chtěli napravit v rámci dalšího projednávání tohoto návrhu zákona tak, aby skutečně existovala odpovědnost za přijímaná rozhodnutí, aby existovala odpovědnost za škodu jak na úrovni samospráv, tak na úrovni státu, i když vlastně ty pokuty ukládá stát jiné státní instituci.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu poslanci Michálkovi a mám tady už jenom jednu faktickou poznámku. Takže paní profesorka Válková. Prosím.

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane předsedající. Milé kolegyně, milí kolegové, já jenom tady upozorňuji, že budu opět hlasovat pro přikázání ústavněprávnímu výboru, takže bych chtěla z těchto důvodů ve své faktické poznámce zmínit, že myšlenka je veskrze dobrá, její provedení vyžaduje ještě cizelaci a hlavně propojení také s dalšími souvisejícími právními předpisy, aby nebyla vytržena z kontextu, jako je teď. Čili budu hlasovat pro tento návrh, nicméně je velmi důležité, abychom ještě v ústavněprávním výboru, jak i můj předřečník, vaším prostřednictvím, pan poslanec Michálek naznačil, prostřednictvím pozměňovacích poslaneckých návrhů tento tisk uvedli do souladu s dalšími právními normami, které zde platí.

Za klub ANO samozřejmě budeme hlasovat pro, protože také souhlasíme s tím, aby se zvýšila odpovědnost za hospodaření i u těch organizačních složek, vedoucích organizačních složek a tak dále. Děkuji.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji paní profesorce Válkové a mám tady další faktickou poznámku. Pan poslanec Gazdík. Prosím, máte slovo.

Poslanec Petr Gazdík: Bylo to řádně, ale snad to stihnu za ty dvě minuty. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já také považuji tento návrh zákona za trochu nadbytečný, nicméně souhlasím se svým předřečníkem kolegou Michálkem. Byli to Starostové, kteří už třikrát ve Sněmovně navrhovali zákon o odpovědnosti úředníků za způsobenou škodu. Dokonce dvakrát došel až do třetího čtení, kde společně ANO a ODS tento zákon zamítly. Ten zákon je velmi jednoduchý. On říká, že v případě, že úředník způsobí neúmyslnou škodu, tak má být po něm vymáhána do výše čtyřnásobku platu. V případě, že způsobí úmyslnou škodu, má být po něm vymáhána v plné výši. Já věřím, že pokud tento návrh projde do druhého čtení, já v to věřím, že společně s navrhovateli z SPD, společně s kolegy Piráty tento pozměňovací návrh podpoříte a konečně dojdeme k odpovědnosti úředníků za způsobenou škodu.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane poslanče. Nemám tady žádnou přihlášku ani do obecné rozpravy, ani žádnou faktickou, takže končím obecnou rozpravu. Zeptám se zástupce navrhovatele, zpravodaje, jestli máte zájem o závěrečná slova? Nemáte zájem - máte zájem, takže ano, prosím pana zpravodaje, pana poslance Řehounka. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jan Řehounek: Děkuji, pane předsedající. Já bych tady opravdu jenom zopakoval to, co tady zaznělo, to znamená, navrhuji pustit do druhého čtení, a zároveň bych chtěl požádat Sněmovnu o schválení přikázání do ústavněprávního výboru.

A úplně jenom krátce reakce na mého předřečníka pana Gazdíka, vaším prostřednictvím. Jestli se nemýlím, tak je tam čtyřapůlnásobek při těch neúmyslech, ne čtyřnásobek.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu zpravodaji, panu poslanci Řehounkovi, za závěrečné slovo. Nemám tady návrh na zamítnutí a podobně, takže se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve tedy rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu. Ještě se táži - zaznamenal jsem návrh na ústavněprávní výbor, táži se, jestli má někdo návrh ještě na jiný než ústavněprávní výbor. Nikoliv. Takže napíšu si ještě ÚPV. Nyní přistoupíme k hlasování.

Kdo souhlasí s tím, aby byl předložený návrh přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu?.

Zahajuji hlasování teď. Prosím, kdo je pro, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. (Hlasy z pléna ohledně odhlášení.) Já jsem neměl žádost o odhlášení.

Hlasování číslo 38. Přihlášen 161 poslanec, pro 131, proti nula, zdrželo se 30. Návrh byl přikázán rozpočtovému výboru jako garančnímu.

Máme tady další návrh na přikázání a je to návrh na přikázání ústavněprávnímu výboru.

Já zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskněte tlačítko a zdvihněte ruku. Kdo je proti, stiskněte tlačítko a zdvihněte ruku.

Hlasování číslo 39. Přihlášen 161 poslanec, pro 144, proti nula, zdrželo se 17. Výsledek: přijato. Takže konstatuji, že tento návrh byl přikázán také ústavněprávnímu výboru. Tím tedy projednávání tohoto tisku pro tuto chvíli končím.

Přistoupíme k dalšímu návrhu a je to

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.