Středa 11. dubna 2018, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Tomio Okamura)
15.
Návrh poslanců Vojtěcha Munzara, Petra Fialy, Zbyňka Stanjury
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 77/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk číslo 77/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl pan poslanec Vojtěch Munzar. Pane poslanče, máte slovo. (Silný hluk v sále.)
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, vážení kolegové, vážené kolegyně. Rád bych vám jménem předkladatelů představil návrh na změnu zákona o dani z příjmu. A poprosil bych pana předsedajícího, aby ztišil sál.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, pane poslanče, rád vám vyhovím. Prosím, vážené paní poslankyně a páni poslanci, o klid. Jestli máte k projednání něco jiného, než co se týká projednávaného bodu, prosím popovídejte si mimo jednací sál.
Tak, pane poslanče, máte slovo. Prosím.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Rád bych vám jménem předkladatelů představil návrh na změnu zákona o dani z příjmu. Tato novela je velmi prostá. Klade si za cíl vrátit snížené limity pro uplatnění daňových výdajových paušálů u příjmu ze samostatné činnosti na úroveň dvou milionů korun, a to i při podání daňového přiznání za rok 2018. To znamená, že by fakticky ke snížení limitu nedošlo.
Osob samostatně výdělečně činných je v naší zemi skoro jeden milion. Největším problémem malého podnikání je administrativa a nestabilita prostředí. Minulá Sněmovna snížením limitu - pozměňovacím návrhem, nikoliv vládním návrhem zákona - zvýšila mnohým živnostníkům administrativu a uvrhla je do nestabilního prostředí. Představte si situaci, že podnikáte a jednou přes noc, aniž by se změnil charakter vašeho podnikání, jste vrženi do spárů byrokracie a stát vám změní podmínky vašeho podnikání.
Snížení výdajových paušálů byl nesystémový krok, kterému nepředcházela ekonomická analýza, připomínkové řízení a odborná diskuse, zejména odborná diskuse se zástupci podnikatelů. A mně nepřijde fér stanovisko vlády, která nám vyčítá, že náš návrh neobsahuje podrobnou ekonomickou analýzu, a přitom obhajuje zároveň snížení těch limitů, které takovou ekonomickou analýzu postrádalo. Toto snížení bylo dalším opatřením komplikujícím a omezujícím drobné podnikání, a to vše ve jménu zlepšení příjmu státního rozpočtu ve výši - a teď pozorně poslouchejte - necelé desetiny procenta příjmu státního rozpočtu. Je to příklad toho, kdy se malým a aktivním házejí zbytečně klacky pod nohy místo toho, aby se aktivní lidé podporovali. Nejdůležitějším výrobním prostředkem pro tyto lidi je jejich čas. Čas, který vynakládají nejen na činnost jako takovou, ale také na to, aby sami sobě sehnali práci. A nyní jim stát řekl, že část tohoto výrobního prostředku, svého času, musí vynaložit pro stát na vedení administrativy spojené s placením daní.
Vláda ve svém stanovisku říká, že OSVČ stejně musí od jednoho milionu korun vést daňovou evidenci dokladů k DPH, takže je to jedno. Ale ono to jedno není. To není relevantní argument. U velkého množství OSVČ mohou převažovat výdaje u neplátců DPH, které pro účely DPH evidovat nemusí. Vláda však předpokládá, že musí evidovat tím pádem každý papírek, každou účtenku. Takže k nárůstu administrativy a její časové náročnosti tím snížením jednoznačně dochází.
Vláda ve svém stanovisku říká, že paušály poskytují výhodu podnikatelům s nižší materiálovou náročností, anebo chcete-li, tedy s vyšší přidanou hodnotou. Ale neměli bychom však takové lidi v jejich úsilí podporovat? Neměli bychom podporovat podnikatele s vyšší přidanou hodnotou? Třeba IT specialisty, lékaře apod.?
Samotná hodnota těchto osob je obsažena v samotné definici OSVČ. Jsou samostatní, jsou výděleční, jsou činní, tzn. jsou aktivní. Jsou to lidé, kteří zaměstnávají sami sebe, mnohdy i někoho dalšího. Nevyčerpávají náš sociální systém, naopak ho naplňují a zejména svému okolí poskytují své služby. A takových bychom si, stát a my tady v této slovutné Sněmovně, měli vážit.
Pro živnostníky a drobné podnikatele jsou výdajové paušály to nejjednodušší. Nemusí papírovat a nemusí vést daňovou evidenci nákladů. Ušetřený čas mohou využít efektivněji na rozvoj svého podnikání. A pro stát si myslím je to také výhodné, protože vždycky vybere své zdravotní a sociální pojištění a pozitivní daň a má své jisté. Výdajové paušály totiž nenutí do daňových optimalizací. Výdajové paušály tu jsou od toho, aby živnostníkům zjednodušily život a snížily množství byrokracie. Místo papírování může živnostník využít svůj čas a energii daleko účelněji na rozvoj svého podnikání a na služby pro své okolí, tzn. nemusí být po nocích účetní.
Co se týká rozpočtových dopadů, už jsem to tady zmínil, očekáváme, že budou opravdu minimální. Snížení příjmu státního rozpočtu o necelou miliardu, vláda to odhaduje na 1 miliardu 200 milionů, takže tedy se vzácně shodujeme. Každopádně se jedná o částku do jedné desetiny procenta příjmu státního rozpočtu.
Pokud náš návrh projde, státní rozpočet to téměř nepocítí, ale desítky tisíc lidí budou mít jednodušší život. A o to by nám tady všem mělo jít především. Množství byrokracie odrazuje mnoho zejména mladých lidí od vstupu do podnikání a tento návrh to může změnit. Stát by tady neměl být od toho, aby každého živnostníka sedřel z kůže, ale naopak, aby vytvářel dobré podmínky pro aktivní občany. Naše rozhodnutí bude o tom, jestli chceme pokračovat ve vytváření novodobého státního daňového nevolnictví, nebo budeme postupovat rozumně a necháme lidi v klidu se nadechnout a v klidu pracovat. Pokud chceme zlepšit podnikatelské prostředí, chci vás všechny napříč politickým spektrem požádat, abyste náš návrh podpořili a umožnili jeho postup do druhého čtení.
Teď se obracím speciálně na vás, milí kolegové a kolegyně z hnutí ANO. Mnohokrát jsme zde slyšeli od vašich představitelů, že podpoříte návrhy bez ohledu na politickou příslušnost předkladatelů, pokud ten návrh bude mít smysl. Chtěl bych tady zdůraznit, že to není pouze náš návrh. Tento návrh vychází z postojů a má podporu Hospodářské komory, Asociace malých a středních podnikatelů, Unie daňových poplatníků a dalších. Proto vás chci požádat o určitou velkorysost, abyste poslali tento návrh do druhého čtení. Ukažme všichni společně, že v této slovutné Sněmovně napříč politickým spektrem, ukažme to, že živnostníci jsou pro nás zajímaví a že si jejich práce vážíme.
Děkuji za pozornost. (Slabý potlesk.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu navrhovateli, panu poslanci Vojtěchu Munzarovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jan Pošvář. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Pošvář: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, cílem této novely je navrácení limitů pro uplatnění výdajových paušálů na úroveň před poslední změnou. Vláda tento návrh projednala a zaujala stanovisko nesouhlasné. To je za mě vše. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu zpravodaji za vystoupení. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášku, a je to pan poslanec Milan Hnilička. Takže pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Milan Hnilička: Děkuji, dobré odpoledne, vážené kolegyně a vážení kolegové. Za náš poslanecký klub navrhuji zavrhnutí této novely zákona.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pardon, já jsem vás špatně slyšel. Je to návrh na zamítnutí?
Poslanec Milan Hnilička: Zamítnutí propuštění do prvního, do druhého...
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já právě mám nějaký špatný odposlech. Prosím vás, můžete ještě jednou to nějak sdělit? (Reakce z pléna: Zařvi do mikrofonu.)
Poslanec Milan Hnilička: Já řvu. Slyšíte mě? Navrhuji zamítnutí prvního čtení novely tohoto zákona.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, zamítnutí v prvním čtení. Chápu. Takže já se ptám.... Prosím, pane poslanče, máte slovo. Pan poslanec Foldyna.
Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěl bych za klub sociální demokracie říci, že budeme hlasovat proti zamítnutí, protože v minulosti jsme OSVČ tady v této Sněmovně ohraničili spoustou zákonů. Myslím si, že v této chvíli bychom jim měli pomoci, nebo myslí si to celý náš klub. Měli bychom vytvořit optimální podmínky a měli bychom se zaměřit na velké korporace, na velké daňové korporace, které tady vydělávají největší peníze, nikoli OSVČ. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nemám další přihlášku do... Ano, pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. To bylo velmi úsporné navržení zamítnutí, vlastně bezdůvodné. Je to legitimní, a tak mi dovolte, než přistoupíme k hlasování, abyste to neměli tak jednoduché, abych se vás pokusil přesvědčit, abyste pro OSVČ něco udělali.
Neustále slyším argumenty těch, kteří jsou proti snížení daní, případně proti zvýšení výdajových paušálů, že na to nejsou peníze. To je nejčastější argument. Když se podíváte do zamítavého stanoviska vlády např. k našemu návrhu na zrušení daně z nabytí nemovitosti, přišel by státní rozpočet o 11,5 miliardy nebo 12 miliard. Nejsou peníze, nejsou peníze, nemůžeme si to dovolit. Pak přijde vláda s opatřením, které ve veřejné dopravě má stát 6 miliard korun ročně. A na dotaz, kde na to vezmete, když pořád nejsou peníze, přijde premiér, podívá se do resortu, který sám řídil tři a půl roku, a má pro nás skvělou zprávu: Já jsem našel 170 miliard. No to je výborné! Máme 170 miliard díky tomu, že Andrej Babiš vypátral na ministerstvu, které sám předtím řídil. Paní ministryně tam byla náměstkyně, nevím, jestli pomáhala v hledání těch miliard, ale já to beru vážně. Máme 170 miliard, takže 6 miliard dáme na veřejnou dopravu pro soukromé dopravce a pro národního dopravce České dráhy, prostým odečtem nám zůstává 164 miliard korun. A když budu optimista, že tady vydržíme celé volební období, tak nám vychází 41 miliard korun českých na jeden rok, které Andrej Babiš minulý týden nalezl.
A máme několik možností, co s tím uděláme. Ta nejrozumnější je snížit daně. Pokud zrušíme daň z nabytí nemovitosti, to je 10 nebo 11 miliard, zůstává nám 30 miliard ročně. Můžeme snižovat DPH. Můžeme snížit daň ze závislé činnosti. Můžeme například o dva procentní body snížit sociální odvody našim zaměstnavatelům, tj. zhruba 28 miliard, a pořád by to vyšlo, pořád máme ty nalezené peníze. Podívejme se... (Odmlčuje se, protože za ním poslanec Faltýnek mluví s ministryní Schillerovou.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, já bych vás... (Poslanec Faltýnek se vrací na své místo.) Ano.
Poslanec Zbyněk Stanjura: To je v pořádku, já nikam nespěchám.
Podívejme se na tento náš návrh a já bych poprosil paní ministryni, jestli by vystoupila v rozpravě a nezkusila odhadnout dopady na rozpočet, pokud by tento návrh byl přijat.
Slyšeli jsme, jaký je počet OSVČ ročně. Ne všichni využívají výdajové paušály. Ale můžeme si vzít - a teď už máme poměrně čerstvá data - zaplacené daně z příjmů OSVČ za rok 2017. Já vím, že někteří mohou až v červnu, ale myslím, že většina podala na konci března. Kdybychom neměli aktuální údaje za zdaňovací období 2017, můžeme použít zdaňovací období 2016, tam bezesporu ty údaje máme k dispozici.
A když se podíváte o tu takzvanou daňovou úsporu - já říkám takzvanou, protože cílem tohoto návrhu není snížit daně, ale zjednodušit byrokracii a papírování, to je klíčové, a proto byly ty výdajové paušály zavedeny, ne proto, aby byly nižší daně -, tak můžeme dostat číslo, které nám je schopno verifikovat Ministerstvo financí. Já nechci pálit od boku, ale to číslo se bezesporu bezpečně vejde asi tak na sto let pro těch nalezených 170 miliard korun.
Pro ty, kterým se zdá, že výdajové paušály jsou velmi výhodné z daňového hlediska pro naše nejmenší podnikatele, mám takový příklad, který jsem jednou už použil tady z řečniště Poslanecké sněmovny. Představme si velké firmy. I ty největší. A představme si, že by měly ten nejvýhodnější daňový paušál, tj. 80 %, tzn. nemusely by vést výdaje, což je bezesporu lákavé ve velké firmě - tady vidím jednoho úspěšného velkého podnikatele, tak si asi představí, že by každý rok byl daňový základ 20 % jeho tržeb. Možná v tomto konkrétním případě se to daří, ale když se podíváte na daně a tržby našich největších podniků, tak to zdaleka není pravda, že by každý rok danily 20 % tržeb jako daňový základ. Ale když se podíváme na ten nejběžnější výdajový paušál, který není 80 %, ale 60 %, tak už se dostáváme k úvaze, že by naše střední, velké, největší podniky měly daňový základ 60 % svých tržeb, takže by danily těch 40 %. To by nám vzrostlo inkaso daně z příjmů právnických osob, že, paní ministryně? To by nám výrazným způsobem vzrostlo inkaso daně z příjmů právnických osob. My to nenavrhujeme. My si myslíme, že to zdanění je až až, zejména ty vedlejší náklady práce jsou příliš vysoké, a proto taky navrhujeme opakovaně snížení sociálních odvodů pro zaměstnavatele, aby mohli ušetřené peníze např. použít ve mzdové oblasti nebo na inovaci svých výrobních prostředků apod.
Pokud tento návrh odmítnete, nebo ti, kteří budou hlasovat pro zamítnutí, tak v zásadě v našem chápání světa jsou ti, kteří chápou OSVČ jako podezřelá individua. Jsou podezřelí, protože jsou nezávislí, moc toho po státu nechtějí, to je taky podezřelé. Podívejte se, jak čerpají nemocenskou - moc ne, no to je divné. Teď byla hitem posledních dnů a týdnů debata o karenční době. Nemají dovolenou, to je taky divné a podezřelé, tak proč jim ulehčovat situaci? A já si myslím, že bychom jim tu situaci ulehčit mohli a současně měli. Rozpočtové dopady jsou zanedbatelné. Zdaleka se netýkají těch avizovaných slev na jízdné ve veřejné dopravě.
Tak bych poprosil např. pana poslance Hniličku, kdyby nás zkusil přesvědčit, když navrhl zamítnutí, z jakých důvodů váš klub navrhuje zamítnutí. Protože jediný důvod, na který jsme přišli my - a můžeme se plést, a proto bych byl radši, kdyby to zdůvodnění bylo širší, resp. aspoň nějaké, protože nebylo žádné -, tak to bylo z důvodu toho, že jsou malí podnikatelé podezřelí, protože nepracují ve velkých firmách, nechtějí od toho státu mnoho. V zásadě chtějí jenom dvě věci: aby stát nepodnikal a současně aby jim nepřekážel v jejich podnikání. Tento návrh zákona, a to přiznávám, nezlepší výrazným způsobem situaci malých podnikatelů, ale zlepší alespoň trochu.
Takže my stojíme o to, aby zákon prošel do druhého čtení, abychom mohli podrobně debatovat případné daňové dopady, které jsou skutečně minimální z hlediska celkového státního rozpočtu.
A protože jsme všichni politici a všichni usilujeme o hlasy našich voličů, tak chci připomenout, že je to jeden milion voličů, protože všichni OSVČ jsou pravděpodobně zletilí, tudíž pravděpodobně všichni mají volební právo. Nevím, kolik ho využívají, ale kdyby to bylo stejně procentuálně jako ve všech ostatních sociálních skupinách, tak to bude kolem 60 %, tj. 600 tisíc voličů. Tak pojďte společně s námi něco udělat pro těch 600 tisíc voličů. Děkuji. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu poslanci. Nyní přečtu omluvu. Z jednání Sněmovny se omlouvají od 17.15 do 18.30 z osobních důvodů pan poslanec David Kasal, mezi 17. a 19. hodinou z důvodu jednání pan poslanec František Elfmark, mezi 18. a 19. hodinou z pracovních důvodů pan poslanec Miloslav Janulík a dnes od 18 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů paní poslankyně Květa Matušovská.
Takže nyní mám do obecné rozpravy ještě jednu osobu... Teď se přihlásila paní ministryně, takže pan poslanec Ferjenčík... Tak jestli, paní ministryně, využijete přednostního práva? (Nemá zájem.) Tak počkáte. Takže pan poslanec Ferjenčík. Prosím, máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. My jako klub Pirátů podporujeme snížení byrokracie pro živnostníky. Myslíme si, že toto je krok správným směrem. Otázka je samozřejmě ten dopad ve chvíli, kdy větší komplikace jsou EET, kontrolní hlášení a související byrokracie. Ale i tento menší krok považujeme za rozumný. Ten rozpočtový dopad vzhledem k tomu, jak v tuhle chvíli rostou i daňové výnosy ve všech oblastech, podle nás je tak malý, že to za tu úlevu těm živnostníkům stojí, a proto ten návrh podporujeme.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A nyní mám tady žádost v obecné rozpravě paní ministryně Aleny Schillerové. Prosím, paní ministryně.
Ministryně financí ČR Alena Schillerová Nepřijdu s dvěma miliardama. Dobrý den. Děkuji, pane předsedající, za slovo. Dámy a pánové.
Já vám to jenom vysvětlím, pane předsedo Stanjuro, že mícháte hrušky s jabkama. Pokusím se. Nejdřív k historii, jak vznikla tato právní úprava, kterou máme v podstatě v zákoně o dani z příjmů od 1. ledna 2018. Já byla už u toho, takže já si to pamatuji naprosto jasně.
Koaliční vláda bývalá - přišli s tím zástupci KDU-ČSL, ti tady dneska nevystupovali - přišla s návrhem, že chce vrátit tzv. paušalistům slevu na děti a manželku. Úkol, který dostalo Ministerstvo financí, když jsem tam v té době byla v pozici náměstkyně ministra pro daně a cla, zněl vyhovět, protože tam hrozily různé další spory. Vyhovět, ale přijít s rozpočtově neutrálním řešením. Zázraky neumíme, takže se přišlo s řešením - kdyby se vrátily slevy na manželku a děti tzv. paušalistům, tzn. těm, kteří uplatňují výdajové paušály, myšleno tedy výdaje procentem z příjmů, které dosahují určitého stropu, tak by to činilo 2,5 mld. přesně. Mám ta čísla v hlavě, takže si je velice dobře pamatuji.
To bylo v podstatě v rámci koalice neprojednatelné. Nikdo z bývalé koalice tady dnes nevystupoval. Takže jsme přišli s návrhem snížit strop na milion korun. Proč? Protože milion korun je hranice, kdy vzniká povinné plátcovství DPH, to znamená, kdy pro toho poplatníka, potažmo následně plátce, vzniká povinnost vést celou řadu evidencí a celou řadu dalších administrativních povinností. To znamená, že hlavní smysl, který mělo opatření spočívající ve výdajových paušálech, tak v podstatě se ztrácí, protože smyslem výdajových paušálů je právě zjednodušit administrativní náročnost. A to bylo jediné, na čem se na platformě bývalé koalice dalo domluvit. Celkově to znamenalo propad asi 1,3 mld. Takže ne 2,5, ale asi o miliardu a něco méně.
Pro rok 2018 jsme do zákona o daních z příjmů do tzv. balíčku na rok 2017 dali přechodná ustanovení, kde si ten poplatník může vybrat: buď tedy uplatňuje v té původní výši i s tím původním stropem a neuplatní si slevu na manželku a děti, anebo si uplatní slevu na děti a manželku. Měla jsem na to celou řadu příkladů - omlouvám se, dnes je tady nemám, ale samozřejmě je mohu komukoli poskytnout - celou řadu příkladů, kde ta nová právní úprava, pokud ten poplatník samozřejmě má děti a manželku, byla do určité poměrně vysoké hranice příjmů, asi 1,8, byla výhodnější ta nová právní úprava než ta původní.
Takže tolik k historii, proč se to zavedlo, proč se tam dal ten strop.
Jinak k výdajovým paušálům. My nehodláme ani do budoucna sahat na výdajové paušály. Přestože jsou nejvyšší v Evropě, máme 80, 60 a 40 %, skutečně je pravda to, že nejvíc jsou využívány 60%, ale 80% využívají zemědělci, nicméně nehodláme s nimi nic dělat. Toto byla v podstatě jediná změna, která měla tyto fiskální důvody. A protože tam je to vlastně spojeno s tou hranicí plátcovství DPH, a tedy tím smyslem, kde se ztrácí smysl administrativní náročnosti.
Bylo tady řečeno mnoho o tzv. nespotřebovaných výdajích ve výši 170 mld. Teď tady nemám tu přesnou tabulku, ale už je v médiích a klidně vám ji, pane předsedo Stanjuro, pošlu. To jsou dvě různé věci. Skutečně existují nespotřebované výdaje ve výši zhruba necelých 170 mld; 100 mld. činí evropské peníze, 70 % (?) tuzemské peníze. Na tyto peníze, které jsou v jednotlivých kapitolách resortů a vznikly tím, že ty resorty v podstatě nestihly tyto peníze utratit, a tím pádem se jim překlopily do dalšího období na tzv. nespotřebované výdaje, se sahat podle rozpočtových pravidel nemůže. To znamená, to jsou peníze, které ty resorty mají k dispozici, a není možné je vázat na cokoli jiného. Ale pak jsou další peníze přidělené jednotlivým kapitolám a ty s nimi hospodaří. My se snažíme s péčí řádného hospodáře sledovat, jak se jim ty peníze daří utrácet. A je celá řada objektivních faktorů a důvodů, proč se to nedaří v tom daném čtvrtletí, to znamená, sledujeme to čtvrtletně z důvodu - připravuje se určitá stavební připravenost, soutěží se zakázky atd. A ty peníze, když se je nepodaří v tom roce utratit, tak se překlopí do těch nespotřebovaných výdajů, na které podle rozpočtových pravidel už samozřejmě může dosáhnout jenom ta konkrétní kapitola. Takže se snažíme hledat rezervy v penězích, které si samy kapitoly stanoví, že nejsou schopny v daném období utratit, a ty podle priorit, které si stanoví vláda, potom použít na tyto priority. Takže nic víc, nic míň.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk několika členů ANO.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji paní ministryni. Přečtu omluvu. Pan poslanec Václav Klaus se omlouvá od 17.45 do konce jednání z pracovních důvodů.
Nyní mám jednu faktickou poznámku, pan poslanec Munzar, a následně přihlášku s přednostním právem, pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vojtěch Munzar: Chtěl bych stručně zareagovat na paní ministryni, na dvě věci, které tady zazněly v úvodu jejího vystoupení. První věc je ta historie a zavedení slev na děti. Podle mého názoru jsou slevy na děti prvkem sociální politiky státu, že chce podporovat rodiny s dětmi. A mně přišlo nešťastné to spojovat se snížením limitů pro uplatnění výdajových paušálů, protože ne každý živnostník, který má děti, uplatňuje výdajové paušály a ne každý živnostník, který uplatňuje výdajové paušály, má děti. Podle mě tady došlo k nešťastnému smíchání dvou oddělených věcí. To je první věc.
Druhá věc. Už jsem to tady říkal ve svém úvodním slově, co se týká těch povinností k DPH. Tam skutečně dochází k nárůstu administrativy. Takže jsme přidali těm, kteří jsou plátci DPH, kontrolní hlášení a díky snížení limitu jsme jim přidali další administrativní povinnosti na evidování všech svých výdajových dokladů, které neobsahují DPH.
Takže to je jenom krátká reakce na paní ministryni. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tady mám další faktickou poznámku a je to pan poslanec Milan Hnilička. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Milan Hnilička: Děkuji za slovo. Chtěl bych jenom říct, že po domluvě s paní ministryní financí stahuji svůj návrh na zamítnutí v prvním čtení.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže vy stahujete svůj návrh, takže si škrtám. A nyní již s přednostním právem pan poslanec Stanjura. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak nejprve chci poděkovat paní ministryni za to, že domluvila to stažení. Myslím, že nám to vytváří prostor k debatě o těch daňových dopadech. Ale paní ministryně říkala, že jsem smíchal jablka a hrušky. Tak kdybych použil podobnou metaforu, tak já o koze a paní ministryně o voze. Ale v pořádku.
Co řekla paní ministryně jako vysvětlení k tzv. nespotřebovaným nárokům, to já jsem věděl. Já tomu rozumím a potvrzuji, že to je tak, jak to říká paní ministryně. Zkuste to vysvětlit premiérovi, ne mně, který našel ty miliardy. (Potlesk zprava.) Já jsem netvrdil, že jsou volné a že jsou k dispozici. Já jenom reaguji, že když byla kritika, kde vláda vezme 5,8 miliardy, někdo říkal 6 miliard, na slevy ve veřejné dopravě, tak pan premiér, a teď se to bralo z těch kapitol, jak jste říkala, nějak se poskládalo těch 5,8. Někteří, kteří se zajímáte o konkrétní kapitoly, teď nemyslím ministři, ale někteří z veřejnosti, říkají: ale my nechceme, aby se na ty slevy sahalo zrovna v kapitole například školství, technologické agentury, teď bych mohl jmenovat. A reakce pana premiéra byla: co to říkáte, vždyť já jsem našel 170 miliard, nikdo o nic nepřijde. Kouzlo! Vláda rozdá, nebo dotuje, jak to nazveme, 6 miliard, a nikdo o nic nepřijde! Kde se vzalo těch 6 miliard? Já tomu úplně nerozumím.
Já vím, že z nespotřebovaných nároků. Ale pokud chceme vést například v ekonomické oblasti věcnou debatu, a potvrzuji, že s paní ministryní ji už roky vedeme, věcnou debatu, tak nemáme mást veřejnost tím, že jsme našli někde 170 miliard. To číslo je vymyšlené. Žádných volných 170 miliard není. Paní ministryně vysvětlila, proč tomu tak je. Já s tím vysvětlením souhlasím. Jenom ji poprosím, ať to řekne premiérovi. To je všechno. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji za vystoupení. A teď tady mám do obecné rozpravy pana poslance Ferjenčíka. (Jmenovaný komunikuje z lavice.) Pardon. Tak to já tady mám, že jsem si to neškrtl. (Pobavení v sále.) Tak to se omlouvám. A nyní tedy nemáme již nikoho přihlášeného do obecné rozpravy ani na faktickou poznámku. Takže tím pádem obecnou rozpravu končím a táži se na závěrečná slova. Je zájem? Není zájem ani od pana zpravodaje, ani od pana navrhovatele. A nemáme tady ani návrh na nějaké hlasování ohledně nějakých návrhů, protože návrh byl stažen. Takže nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.
Nejprve tedy rozhodneme o přikázání výboru garančnímu. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Já se tedy táži ještě pléna, zdali někdo navrhuje přikázání jinému výboru jako garančnímu. Nemám tady ten návrh. Nemám ani návrh na odhlášení. Přistoupíme k hlasování.
Zopakuji tedy, o čem budeme hlasovat. Budeme hlasovat o tom, zdali souhlasíte, že předložený návrh bude k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku.
Hlasování číslo 41, přihlášeno je 155 poslanců, pro 139, proti nula, zdrželo se 16. Návrh byl přijat.
Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru, takže ukončuji tento bod a přistoupíme k dalšímu bodu, přičemž bych asi předal řízení schůze kolegovi.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za předání, pěkný večer všem.
Otvírám bod číslo
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.