Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

19.
Návrh poslanců Markéty Pekarové Adamové, Dominika Feriho,
Miroslava Kalouska, Heleny Langšádlové, Karla Schwarzenberga,
Františka Váchy a Vlastimila Válka na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 85/ - prvé čtení

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk číslo 85/1. Prosím, aby za navrhovatele uvedla předložený návrh paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Dámy a pánové, děkuji za slovo. Dovolím si vám předložit novelu zákona číslo 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, který samozřejmě mimo jiné upravuje vyplácení peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a v mateřství. Tyto dávky jsou podle současných pravidel vypočítávány z takzvaného redukovaného vyměřovacího základu. Jak probíhá... (Poslankyně se obrací na předsedajícího, aby zjednal klid v jednacím sále, před řečnickým pultem navíc debatuje skupinka poslanců.) Mohla bych vás jenom poprosit, pánové...

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, děkuji, paní poslankyně, že jste mě zastoupila. Já vám ale zjednám klid, který je nezbytný k tomu, abychom mohli projednávat návrh zákona, který tady představujete. Znovu prosím všechny, abychom tady vytvářeli důstojné podmínky a vlastně rovné podmínky pro každého, kdo hovoří a seznamuje vás se svými názory.

Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Moc děkuji.

Tyto dávky jsou podle současných pravidel vypočítávány právě z redukovaného vyměřovacího základu. Pro ty z vás, kteří jste se s tím třeba nikdy nesetkali, já věřím, že tady není úplně znalost toho, jak se vypočítává mateřská, u všech, byť nechci nikoho podceňovat, tak ta redukce probíhá nyní tak, že částka do první redukční hranice se počítá ve 100 %, z částky nad první do druhé redukční hranice se počítá už jenom 60 % a z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se vypočítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici už se nepřihlíží. Tato navrhovaná úprava tedy toto určité znevýhodnění těch, kteří mají příjmy o něco vyšší, čili jsou středněpříjmoví, zmírňuje faktickým zrušením právě té redukce vyměřovacího základu, a to tím, že sjednocuje procentuální úpravu u všech redukčních hranic pro výpočet upraveného vyměřovacího základu pro právě výpočet těchto dávek - peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství - a to konkrétně na 100 %.

Návrh zákona pomáhá zamezit výraznějšímu propadu životního standardu po narození dítěte, čímž podporuje zakládání rodin. Spravedlivější výpočet peněžité pomoci v mateřství by mohl pomoci více jak 20 tisícům rodinám ročně. Je to samozřejmě jenom kvalifikovaný odhad podle údajů, které jsem měla možnost získat od České správy sociálního zabezpečení. Ročně pobírá tyto dávky zhruba 76 tisíc rodin a 21 % z nich by se to mohlo dotknout. Je to samozřejmě jenom kvalifikovaný odhad, který vychází z dat za poslední roky. Pomohl by tímto tedy maminkám a rodinám, které mají průměrný příjem. V dnešních číslech totiž už opravdu se bavíme o pomoci lidem, kteří vydělávají kolem třiceti a půl tisíce, a jak jistě víte, tak současná výše průměrné mzdy v České republice už je 31 646 korun. Takže se dá hovořit o tom, že čím více bude růst průměrná mzda, tak většímu množství lidí i tento návrh má možnost pomoci.

Návrh zákona bude znamenat samozřejmě zvýšení výdajů státního rozpočtu určených na vyplácení peněžité pomoci v mateřství. Dle kvalifikovaných odhadů ale činí předpokládaný úhrnný dopad tohoto zákona na státní rozpočet 832 milionů korun během jednoho roku a domnívám se, že je to pomoc, která se těm rodinám velmi vyplatí, i nám jako společnosti, do budoucna. Tento finanční dopad samozřejmě právě vyváží účinnější prorodinná politika podporující ve střednědobém, ale i dlouhodobém horizontu právě vyšší porodnost, což se odrazí v následujících letech zvýšeným výběrem daně z příjmů a sociálního pojištění.

Samozřejmě je potřeba říci, že nemocenský účet, ze kterého se tady tyto dávky platí společně s dalšími, je v dlouhodobém přebytku. Takže nebude dávkou nebo změnou uveden do minusu. (Silný hluk v jednacím sále trvá.) Podle posledních údajů České správy sociálního zabezpečení, tedy k 1. 9. 2017, činily příjmy nemocenského pojištění 23,2 miliardy a výdaje 21,2 miliardy. V roce 2016 dokonce činily příjmy 28,5 miliardy a výdaje 26,3 miliardy, takže vidíte, že se ten rozdíl, byť bychom ten zákon tedy schválili, nedotkne toho, aby účet byl v minusu.

Návrh je velmi stručný, ta změna je vlastně velmi jednoduchá, ale co se týče podpory konkrétních rodin, kterým může změnit příjmy v tom nejranějším období, tedy mateřství dané ženy, je určitě velmi významný a nemalý, protože z pohledu toho jednotlivce, té jednotlivé rodiny se ten rozdíl může týkat nejenom řádu stokorun, ale dokonce tisícikorun a to si myslím, že už opravdu ten rodinný rozpočet pozná. Samozřejmě jsem si vědoma... že...

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dámy a pánové, znovu vás vyzývám k tomu, abyste přestali diskutovat v jednacím sále Poslanecké sněmovny způsobem, který zabraňuje řádnému projednávání jednotlivých bodů. Prosím vás o ztišení.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji moc.

Samozřejmě jsem si vědoma toho, že mnozí budou namítat, že je to pomoc jenom určité skupině obyvatel, že se týká řekněme těch výšepříjmových, kteří mají možnost si právě těmi příjmy, které měli před obdobím mateřství, třeba uspořit na tuto etapu života. Nicméně si myslím, že vůči těmto rodinám je to důležitý signál, že i střední třída je podporována v rámci České republiky, protože ona na sobě nese velké břímě právě toho, z čeho jsou pak následně podporovány ostatní skupiny obyvatel, které mají možnost čerpat celou řadu dávek, právě třeba porodné, to se tady těchto lidí netýká, příspěvky na děti, to se těchto lidí opět tedy také netýká, a tedy že z těch odvodů, které odváděli za svůj aktivní pracovní život a ještě budou určitě odvádět poté, co se do něj vrátí, tak ty maminky také něco v rámci určité etapy života dostanou zpět. A to si myslím, že je velmi dobrý signál i pro tyto lidi, protože oni opravdu jsou v mnoha případech potom na vážkách, jestli třeba si ještě pořídí další dítě. Myslím si, že bychom měli stát o to, aby si je pořizovali, protože samozřejmě víme, jaká je demografická situace v České republice.

Takže snažila jsem se být stručná. Cítím šum, že tady úplně velký zájem o rodinnou politiku není, ale to mě velmi mrzí a jsem ráda, že někteří ho mají. A věřím tomu, že nejenom někteří, protože všichni bychom měli mít zájem o to, aby prorodinná politika v České republice byla pro rodiny příznivá. Tady ten návrh se týká jenom spravedlivějšího výpočtu jedné z dávek, která je rodinám určena. Takže já věřím tomu, že tady dostojíme mnozí svým slibům, že podpora rodiny nebude jenom v našich předvolebních programech, ale že bude opravdu i faktickým nějakým konkrétním činem stvrzena a že si toho tedy budou moci i občané pak následně všimnout. Protože si myslím, že to opravdu je věc, kterou stojí za to podpořit. Budu ráda, když tady proběhne samozřejmě diskuse, odpovídat i případně na dotazy a jsem připravena o tom samozřejmě diskutovat velice podrobně i ve výboru, který, doufám, že tu věc bude projednávat, v sociálním výboru, protože bych byla nerada, kdybychom takovýto návrh smetli případně ze stolu jenom proto, že přichází od opozice.

Děkuji vám za pozornost. (Slabý potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji zástupkyni navrhovatelů paní poslankyni Pekarové Adamové a nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji kolegyni Richterové, je to bezvadné. (Poslankyně Pastuchová stojí u mikrofonu na stupínku. V sále je velký hluk.)

Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se vyjádřila k tomuto sněmovnímu tisku paní kolegyně Pekarové Adamové a dalších. Zcela totožný návrh byl podán paní poslankyní Pekarovou Adamovou v minulém volebním období v únoru 2016 a projednávání tohoto tisku bylo ukončeno koncem volebního období, aniž byl hlasován. Tento poslanecký návrh zákona paní poslankyně a dalších si klade za cíl narovnat poměr výše dávky peněžité pomoci v mateřství u rodičů se středními a vyššími příjmy do podobné relace, jako mají rodiče s nižšími příjmy, tím, že se zruší první dvě redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu, z něhož se stanoví denní výše dávky.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dámy a pánové, ono je to trapné neustále vyzývat ke klidu. Za chvíli bych musel přistoupit k tomu, za co bych se skoro sám styděl, a to jmenovat jednotlivé poslance, kteří porušují pravidla jednání Poslanecké sněmovny neúnosným hlukem. Prosím vás ještě jednou o to, abychom vytvořili seriózní podmínky pro každého, který mluví od řečnického pultu. Děkuji.

Prosím, paní zpravodajko, pokračujte.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji vám.

Tento návrh preferuje princip zásluhovosti nad principem solidarity. Určitě vnímám, že rodičům s nadprůměrnými příjmy není jejich ucházející příjem nahrazován formou dávky v takové relaci jako rodičům s nižšími příjmy. U této skupiny pojištěnců dochází sice k výraznějšímu propadu životního standardu, ovšem je třeba rovněž vnímat, že účelem systému nemocenského pojištění je nahrazovat pouze přiměřenou výši ucházejícího příjmu, nikoliv kompenzovat ucházející příjem zcela, a to při uplatnění principu solidarity. Tento princip se uplatňuje u všech dávek nemocenského pojištění, nejen u peněžité pomoci v mateřství. (Stále je velký hluk v sále. Poslankyně přestala mluvit a čeká na zklidnění.) Zrušení první a druhé redukční hranice by významným způsobem zvýšilo úroveň dávky peněžité pomoci v mateřství u osob s nadprůměrnými příjmy s tím, že by dávka u těchto osob až do třetí redukční hranice téměř plně nahrazovala ušlý čistý příjem ze mzdy. Do třetí redukční hranice by byl čistý náhradový poměr dávky mírně rostoucí. K nejvýraznějšímu nárůstu čistého náhradového poměru by došlo u osob s hrubou mzdou ve výši 1,2- až třínásobku průměrné mzdy, to je zhruba v pásmu 75 až 90 tisíc korun, u nichž by výše peněžité pomoci v mateřství dosahovala v průměru 98 % čisté mzdy a v některých měsících by byla dokonce vyšší než čistá mzda. Navrhovaná změna by měla významný dopad do státního rozpočtu.

Pokud se týká vyčíslení finančních dopadů do státního rozpočtu uvedených v návrhu, Ministerstvo práce a sociálních věcí po provedení vlastních propočtů došlo k závěru, že lze odhadovat výši nákladů asi jednu miliardu ročně, tedy nikoliv avizovaných 832 milionů, jak uvádí předkladatel. Je třeba také zmínit legislativní změny v systému nemocenského pojištění účinné od roku 2018, to znamená zvýšení nemocenského od 31. resp. od 61. dne dočasné pracovní neschopnosti a zvedení dvou nových dávek, a to dávky otcovské, poporodní péče a dlouhodobého ošetřovného, které povedou k relativně významnému navýšení výdajů v systému nemocenského pojištění. Lze tedy s velkou pravděpodobností očekávat, že od letošního roku nebude bilance systému přebytková.

V případě schválení předloženého poslaneckého návrhu lze s velkou pravděpodobností rovněž očekávat další návrhy na obdobné úpravy i u ostatních dávek nemocenského pojištění, což by následně mělo další ještě zásadnější dopad do státního rozpočtu.

Pokud se týká mezinárodního srovnání, je sice pravdou, že některé státy Evropské unie poskytují dávku obdobnou peněžité pomoci v mateřství ve výši sto procent mzdy, ovšem nepoměrně kratší dobu. Délka poskytování peněžité pomoci v mateřství je v tomto ohledu v České republice nadprůměrně dlouhá. Poslanecký návrh také nereflektuje aktuální platnou právní úpravy, kdy do § 21 odst. 1 písm. b) zákona o nemocenském pojištění byla doplněna nová dávka, otcovská, jejíž výše se vypočítává obdobným způsobem jako výše peněžité pomoci v mateřství. Proto by také u otcovské došlo ke stejně změně jako u peněžité pomoci v mateřství. Tato dávka nebyla z návrhu vyloučena a vyměřovací základ je přitom upraven totožným ustanovením. Z důvodové zprávy ovšem nevyplývá, že by záměrem navrhovatele bylo zrušit redukční hranice také u této nové dávky. V návrhu nejsou uvedena přechodná ustanovení, což by znamenalo přepočítat k datu nabytí účinnosti zákona všechny aktuálně vyplacené peněžité pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávací příspěvky v těhotenství a v mateřství, což by pro Českou správu sociálního zabezpečení znamenalo opět a další významnou administrativní zátěž.

To je asi k mému vyjádření zpravodaje vše. Doplním, že Ministerstvo financí přijalo k tomuto návrhu zásadně negativní stanovisko. Ministerstvo práce a sociálních věcí negativní stanovisko a vláda přijala neutrální stanovisko.

Já bych ještě tímto požádala o prodloužení projednávání této novely ve výborech na 90 dnů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano. Děkuji, paní zpravodajko. Nyní otevírám obecnou rozpravu. Jsou do ní přihlášení paní poslankyně Langšádlová, Richterová a pan poslanec Kaňkovský, ale s přednostním právem se přihlásil pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Chci říct za náš klub, že tento návrh podpoříme. Myslím si, že jestli ty náklady jsou 832 milionů, nebo jedna miliarda, není podstatné. V rámci čísel státního rozpočtu pracujeme s číslem jedna miliarda, nemusíme se přít o těch 168 milionů. Věřím, že to číslo ministerstvo práce spočítalo přesně. Na druhé straně, když k tomu dáme ta adjektiva, že to je velký výpadek a velké náklady, tak je to 17 % toho, co se má ročně platit na zlevněném jízdném. A když jsem tady včera mluvil o těch 170 nalezených miliardách, které jsou k dispozici, takže jedna miliarda není tolik k tomu, abychom i v rodinné politice, protože to je rodinná politika státu, nastavili rovná pravidla. Nám ten návrh přijde správný a určitě podpoříme propuštění do druhého čtení.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V obecné rozpravě je první na řadě s přihláškou paní poslankyně Langšádlová, připraví se paní poslankyně Richterová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, padla tady čísla, padly tady argumenty, proč ne. Já musím říct, že naprosto odmítám. Co je pro nás důležité? Je pro nás důležité, jestli budeme mít výdaj, který může dosáhnout až jedné miliardy, nebo je pro nás důležité to, aby tady byly dobré podmínky pro to, aby právě ženy, které mají vyšší příjmy, vyšší vzdělání, měly co nejvíce dětí? Co je v našem zájmu?. Co je v zájmu naší budoucnosti? Protože ty rodiny, kterých se tento návrh týká, to jsou ty, které platí největší odvody a platí ty největší odvody nejenom do nemocenského pojištění, z kterého se tato dávka vyplácí, ale platí ty největší odvody do sociálního pojištění a platí největší daně. A je fér, nebo není fér, abychom je podpořili? Za mě je to fér. Tento návrh je fér. A je v zájmu nejenom těch rodin, ale úplně nás všech, kteří tady žijeme. Přece není jedno to, co se odehrává. Já vím, někdo může říct: motivací pro nás, abychom měli děti, nikdy nebylo to, jestli a jaké dávky jsou. To je také pravda. Ale je to velkým symbolem, jak si těchto rodin vážíme.

A řekněme si, jak na tom jsme. Porodnost se o něco meziročně zvýšila. Dneska dosahuje necelých myslím 1,7 dítěte na jednu ženu. Stačí to na reprodukci? No nestačí to na to, abychom měli čistou reprodukci. Abychom zkrátka nevymírali, museli bychom mít na jednu ženu minimálně 2,1 dítěte. My vymíráme. Vymírá téměř celá Evropa. To je realita. Kromě tuším Francie. Je to realita a je to ale velmi vážná věc a souvisí to s mnoha dalšími faktory, které v Evropě sledujeme. Samozřejmě že to, jestli lidé mají, nebo nemají děti, není dáno jenom sociálními dávkami. Je to dáno jejich osobním rozhodnutím, protože např. Německo nám ukazuje, že čím bohatší země, tím méně dětí, a dokonce v té východní části, kde jsou dodneška chudší, mají více dětí než v té západní. Takže není to dáno jenom ekonomickými podmínkami a jsem si toho vědoma. Ale rozhodující roli v tom hrají také služby pro rodiny, možnost sladění profesního a rodinného života, mnoho těch věcí, o kterých hovoříme.

Ale tento návrh má podle mě velký symbol. Velký symbol v tom, že si opravdu vážíme lidí, kteří dosáhli určité životní úrovně, kteří mají nějaké i profesní postavení, kteří odvádějí velké daně do našeho společného státního rozpočtu a rozhodli se mít děti. Rozhodli se mít děti. A jsou to velmi často rodiny, které současně zajišťují svoje bydlení, které splácejí velké prostředky na to, aby si zajistily hypotéky. A ono opravdu, i když mají slušné příjmy, tak ve chvíli, kdy zkrátka platíte hypotéku a ta žena zůstane doma a jde okamžitě dolů, protože ta mateřská je velmi limitovaná, tak pro spoustu těchto rodin, které jinak jsou na tom dobře, to velký ekonomický problém je.

Tady bylo řečeno paní zpravodajkou - dopad do státního rozpočtu. Ano, dopad do státního rozpočtu to je a to nesmíme zastírat, ale já jsem přesvědčena, že je to velmi dobrá investice, protože je to investice do naší budoucnosti. A je v zájmu celé naší společnosti, aby právě tyto rodiny, právě tyto ženy, které dosáhly vyššího vzdělání a i dobrého společenského postavení ve své profesi, měly děti. Jsem přesvědčená, že to je v našem zájmu, a jsem přesvědčená, že bychom tento návrh, pokud nám na naší budoucnosti záleží, podpořit měli. Proto bych vás chtěla poprosit o jeho podporu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Reagovat s faktickou poznámkou bude pan poslanec Bojko. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marian Bojko: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené paní kolegyně, vážení kolegové. Já bych reagoval prostřednictvím pana předsedajícího na kolegyni Langšádlovou.

Nekastujme lidi s vyšším - nižším vzděláním. Protože to se netýká lidí jenom s vyšším vzděláním. Jsou případy, které znám osobně - hasič, který nasazuje život denně, má manželku, která pracuje jako sociální pracovnice, která rozváží obědy starým lidem, a jejich výdělek překračuje o 500 korun tady tu hranici, aby nedostali ani porodné. Takže já bych to vůbec nekastoval jenom na lidi s vyšším vzděláním, akademiky atd., týká se to běžné střední třídy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou bude reagovat paní poslankyně Langšádlová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Já prostřednictvím pana předsedajícího také chci reagovat na pana předřečníka. Já si vážím úplně všech lidí, všech rodin, které přijímají děti a které je dobře vychovávají. Nicméně tento návrh je fér. Je fér, protože se týká těch, kteří zkrátka do systému odvádějí výrazně vyšší částky, a pak jsem přesvědčena, že je opravdu fér, aby měli i větší podporu, protože de facto si to v těch odvodech, které do státního rozpočtu odvádějí, zaslouží. Ale opravdu, bavme se o tom, že je naší prioritou, aby se tady rodilo více dětí a abychom pro ty rodiny, které ty děti mají, vytvářeli co nejlepší podmínky a abychom i vyjádřili mnoha dalšími způsoby to, že si těch rodin, které mají děti a dobře se o ně starají, vážíme a že si jsme vědomi toho, že je to základní otázka naší budoucnosti. Takže určitě vážím si všech lidí, všech rodin, ale tento návrh je fér.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V obecné rozpravě nyní vystoupí paní poslankyně Richterová, připraví se pan poslanec Kaňkovský. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Tak já bych nejdřív chtěla za stupínek znovu poděkovat panu kancléři, protože to je opravdu pro mě třeba nezbytnost.

A potom ještě jednu poznámku na úvod. Vážené kolegyně, vážení kolegové, teď je to jeden z velice mála bodů, kde vystupují převážně ženy, a vypadá to, že máme třeba vyrovnané zastoupení v té Sněmovně, tak to se mi taky líbí.

Ale k věci samotné. V podstatě to meritum věci, jak podpořit rodiny, aby se nebály mít víc dětí, aby chtěly mít víc dětí, je jasné, že je něco, na čem Pirátům hodně záleží, a já sama můžu mluvit z vlastní zkušenosti, že to opravdu není legrace. Ale o čem asi budu mluvit hlavně, je to, že to hlavní téma je, jak líp skloubit nějaké zapojení do práce, nějaké udržení si kvalifikace a tu péči, péči o malé děti.

Takže úvodem příspěvku bych ráda zdůraznila, že vlastně ta diskuse by se dneska mohla zdát redukovaná čistě na peníze, čistě to zvýšení nemocenské dávky zvané peněžitá pomoc v mateřství, ale přitom to, o čem by diskuse měla být hlavně, jsou flexibilní a zkrácené pracovní úvazky, prostě ta co nejkvalitnější a co nejrozmanitější nabídka péče o malé děti, což mj. znamená zvýšení platů učitelek a občas i učitelů v mateřských školkách. A pak máme samozřejmě dětské skupiny, jejich ukotvení, to, aby je náš stát podporoval dlouhodobě, aby nebyly jenom, dokud budou dotace z Evropské unie.

Čili úvodem zdůrazňuji, že z analýz, z mnoha studií vyplývá, že prioritní pro rodiny řekněme střední třídy a výš je spíš hlavní ten výběr, to moci si rozvrhnout čas mezi nějaký drobný úvazek a péči, právě mezi to udržení kvalifikace, udržení se nějakým způsobem v té společnosti, kde člověk byl předtím.

Já bych ráda uvedla příklad České spořitelny, která má už mnoho let skvělý projekt Čáp. Kdo to neznáte, je to vlastně jednoduchá věc. V minulých letech to bylo, že osmkrát ročně si zvali svoje zaměstnankyně na mateřské a rodičovské na jeden den na setkání do práce, říkali jim novinky, dávali jim školení, zkrátka osmkrát ročně jeden den na udržení kontaktu se zaměstnáním, na udržení kvalifikace - a samozřejmě hlídání zajištěno. Tento projekt je u nás ojedinělý a přitom třeba ve Velké Británii jsou přesně takovéto přístupy docela běžné. Tohle je přesně cesta, která by stála za podpoření. Třeba ve státní správě. Pokud vím, nic takového systémově podporujícího neexistuje.

A nyní k té centrální myšlence, jak vnímat to, zda ten symbol, to, že symbolicky podpoříme tím, že u jedné dávky nemocenského pojištění zrušíme redukci, zrušíme to zastropování, zdali tím skutečně natolik přispějeme ke zvýšení porodnosti a k podpoře rodin. To je opravdu otázka, na kterou předložený návrh zákona nedává odpověď. Nenašla jsem tam odkazy na studie, které by ukázaly, že v zemích, kde je nějaký druh mateřské výrazně vyšší, se to promítá do porodnosti. Spíš se jeví, že skutečně porodnost ovlivňují ty možnosti slaďování práce a péče. V situaci, kdy skutečně spousta rodin má obrovské problémy, když je na nemocenské ten z rodičů, který je živitel, který má také zastropovaný, také redukovaný základ, a v situaci, kdy tohle je skutečně reálný problém, si nejsem jistá, že máme jít salámovou metodou a sahat do toho systému nemocenských dávek.

A poslední bod - taková praktická námitka. Představte si, jak byste se zachovali vy sami, kdybyste byli OSVČ a věděli byste, že plánujete dítě. Představte si, že jste dva lidé ve svobodném povolání a manželé se rok dva předem dohodnou, že tak zhruba by to dítě plánovali. Potom se skutečně v takovémto případě, pokud tohle přijmeme, nabízí cesta optimalizování, a sice psaní faktur prostě na tu ženu, aby mateřská byla ve výsledku co nejvyšší. Vím, že to teď zní možná nepříjemně, ale přesně takovouhle cestou nečekaných optimalizací by se tenhle návrh mohl vydat.

Takže prosím, bavme se o tom, jestli nějak zvýšit peněžitý příspěvek v mateřství a o kolik, ale určitě ne o tolik, jako je předloženo v tom navrhovaném návrhu. A myslím, že skutečně meritum věci je podpora péče o malé děti, podpora vůbec podmínek, v nichž se staráme jako stát o děti v mateřských školkách, podpora toho, jaké platy mají tam ty učitelky, podpora dětských skupin. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní budou s faktickými poznámkami reagovat pan poslanec Kalousek, paní poslankyně Pekarová Adamová, pan poslanec Klaus v tomto pořadí. Pan předseda Kalousek je na řadě se svou faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dovolte jen stručnou reakci na moji předřečnici. My přece netvrdíme, a bylo by to zcela scestné, že natalita souvisí s hmotným blahobytem. Kdyby tomu tak bylo, tak prožívá euroatlantický prostor nebývalý porodní boom, zatímco nejchudší světové oblasti by pomalu vymíraly. Ono je to přesně naopak. Ale jde nám o to, že je to prostě nefér. Někdo platí jak mourovatý a bere potom skoro tolik jako ten, kdo platí velmi málo. A to v případě tak zásadní věci, jako je mateřská dovolená, je rovnostářství, které pokládáme za nefér. A myslíme si, že by ona maminka měla být oceněna zejména podle toho, kolik přispívá, nikoli podle rovnosti žaludku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S další faktickou poznámkou paní poslankyně Pekarová Adamová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Dámy a pánové, jenom chci reagovat taktéž na předřečnici, jenom v trošku jiné rovině. Samozřejmě že jeden návrh zákona nemá ambici vyřešit celou rodinnou politiku v České republice. Je to nemožné. To bychom se teď tady museli bavit případně o koncepci, ale ani to není řešení, protože koncepce není zákon. Takže jsem si vědoma a souhlasím s tím, že velkou motivací třeba právě k přijetí dalšího dítěte do rodiny je pro tyto rodiny často právě možnost sladit pracovní a rodinný život, služby péče o děti atd. Naprosto s tím souhlasím a rozhodně podporuji i takovéto změny. Chystáme se předložit spolu s dalšími kolegy a kolegyněmi návrh zákona, který zase pomůže zřizování částečných úvazků a určité nespravedlnosti, která tam panuje, atd. Takže podporuji dětské skupiny, ostatně za několik dní tady ve Sněmovně pořádáme seminář se záštitou výboru pro sociální politiku, se kterým jsem přišla, s tou iniciativou, já, a organizujeme to vlastně právě za cílem toho, aby dětské skupiny lépe fungovaly, byla větší jejich dostupnost atd. Takže si myslím, že tohle všechno mohu jenom podtrhnout, že si to uvědomuji a že je to pravda, a zabýváme se i těmito věcmi, ale to přece neznamená, že potom takovýhle jiný nástroj bychom měli automaticky považovat za méně důležitý. To, že k tomu chybí studie dle vašeho, tak samozřejmě můžu případně dodat, ale není úplně obvyklé, abychom dodávali v rámci důvodové zprávy i takové rozsáhlé materiály. Samozřejmě není problém se v rámci dalších čtení a ve výboru bavit i o takovýchto zahraničních zkušenostech a praxi, jak funguje jinde.

Takže souhlasím s celou řadou toho, co tady zaznělo, ale nemohu souhlasit, že by to měl být důvod, proč tento zákon nepodpořit.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Následuje faktická poznámka pana poslance Klause. Mezitím vás seznámím s tím, že pan poslanec Gazdík se omlouvá z jednání Poslanecké sněmovny z dnešního dne z důvodu návštěvy u lékaře. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den. Já také využiji faktickou poznámku k tomu, k čemu má sloužit, k reakci na moji předřečnici. Když jste tady uváděla příklady těch podnikatelů, jak budou spekulovat, na koho psát faktury, a ty vysoké manažery, tak vám řeknu osobní zkušenost. Já jsem vždycky jako manažer měl vysoké příjmy, nikdy jsme nedostali nic. A v životě, když jsme chtěli mít dítě, tak se to neodehrávalo na tom, co dělá, nebo nedělá stát. Takže trošku bych mírnil takovou tu tezi, že poslanci přijímají zákon a díky tomu mají lidé více dětí. Sociální dávky nemají být pro bohaté lidi, jako je to například u sociální dávky na bydlení, která většinou končí v kapsách podnikatelů s ubytováním. Ale tohle není sociální dávka. Toto je podpora rodin s dětmi. A rodiny, ať jsou chudé, bohaté, veliké, malinké, jsou všechny stejné, proto má být pro všechny stejná, proto tenhle zákon podpořím. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou nyní vystoupí paní poslankyně Richterová. Dále bude následovat faktická poznámka pana poslance Munzara. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Jenom velice stručně reakce na pana Kalouska. V podstatě řekl, když řekl, že se chováme nefér, pokud toto nechceme podpořit, že nefér je vlastně celá nemocenská, celý systém dávek nemocenského pojištění.

Ráda bych vrátila diskusi k otázce míry, že je to skutečně o tom, do jaké míry si dáme princip solidarity k principu zásluhovosti, princip toho, že jako společnost se tady bavíme o nějaké zhruba jedné miliardě a o tom, jak bude nejlépe využita, zda podporou právě třeba školek, dětských skupin, případně mikrojeslí, anebo přímo do kapes jednotlivých lidí. A to je diskuse o míře, nikoli o nějakých absolutních věcech. Takže pokud je celá nemocenská nefér, tak se neshodneme.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Munzara. Po něm jsou s faktickými poznámkami přihlášeni pan poslanec Sklenák, Kalousek, paní poslankyně Langšádlová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Chtěl bych zareagovat na vystoupení, ale na to předchozí, paní kolegyně Richterové, která neposlouchá, prostřednictvím pana předsedajícího. (Poslankyně Richterová se baví se spolustraníky. Po upozornění obrací svou pozornost na řečníka.) Děkuji.

Paní poslankyně, mě překvapil závěr toho vašeho vystoupení. Já bych s vámi i souhlasil, že je potřeba se zamýšlet nad zkrácenými úvazky a nad podporou toho, aby se ženy mohly, pokud chtějí nebo pokud potřebují, aby se mohly vrátit do pracovního procesu. Nicméně mě překvapila ta poslední poznámka o tom, že by mohlo docházet k optimalizacím, a proto to nepodpoříte. Mě fascinuje na tom ta permanentní nedůvěra k našim občanům, k našim lidem. To se opravdu nedotýká mého naturelu, to, co jste řekla, protože si myslím, že bychom měli v prvé řadě lidem věřit, a pokud my budeme věřit lidem, oni budou věřit nám. To zaprvé.

A zadruhé mi přijde tento návrh fér, daleko víc fér dát jednu miliardu, nebo oželet jednu miliardu státního rozpočtu na pomoc střední třídě, která dává nejvíce do státního rozpočtu, na to, abychom pomohli jejich rodinám a jejich dětem. \přijde mi to daleko více fér než například jízdné zdarma, které stojí šest miliard, osm miliard, co jsme viděli v médiích. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Seznámím vás s pořadím faktických poznámek. Poslanci Sklenák, Kalousek, paní poslankyně Langšádlová, pan poslanec Juchelka, paní poslankyně Richterová, pan poslanec Ferjenčík. Prosím pana poslance Sklenáka a jeho faktickou poznámku.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, pan poslanec Klaus řekl, že projednáváme zákon, který je podporou rodin s dětmi. A já si nejsem úplně jistý, jestli podpora rodin s dětmi by měla být řešena právě novelou zákona o nemocenském pojištění. Já určitě patřím k těm lidem, kteří výrazně podporují rodiny s dětmi, podporují pracující rodiny s dětmi. Jen připomenu, že v minulém volebním období jsem tady předkládal poslanecké pozměňovací návrhy, kterými jsme výrazně, ale skutečně výrazně zvýšili daňové úlevy pro pracující rodiny s dětmi. Zejména ti, kteří mají více dětí, tak skutečně to je významná pomoc. Schválili jsme tady řadu dalších legislativních opatření, která podporují rodiny s dětmi. Čili vůbec se nebavme o tom, že pracující rodiny s dětmi si zaslouží naši podporu a je potřeba je podporovat. V tom jsme ve shodě.

Ale uvědomme si, že zákon o nemocenském pojištění má nějaký příjem a nějaké výdaje a v podstatě, jak už název toho zákona napovídá, poskytuje určité plnění lidem, kteří jsou ve stavu nemocných, jinými slovy jsou ve stavu, kdy nemohou vykonávat svoji profesi, a z určitého pohledu jsou to i ty maminky těsně před porodem a po porodu. A uvědomme si, že pokud zvýšíme výdaje pro tuto skupinu lidí, tak se s tím budeme muset nějak vypořádat, ať už na příjmové straně, nebo na té výdajové krácením dávek někomu dalšímu. Čili můj názor je jenom ten, že bychom podporu rodin s dětmi zřejmě neměli řešit tímto zákonem.

A potom ještě jedna přátelská rada kolegyni, paní zpravodajce. Ona navrhovala prodloužit lhůtu na projednání na 90 dnů, ovšem učinila tak ve své zpravodajské zprávě. Je potřeba, aby to případně zopakovala v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Sklenákovi za dodržení času k faktické poznámce. A v těch budeme také pokračovat. Nyní pan poslanec Miroslav Kalousek s faktickou poznámkou. Hezké dopoledne a doufám, že budeme rychle. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já myslím, že mohu reagovat jak na paní předřečnici, tak na pana předřečníka. Samozřejmě že každý průběžný systém, ať už nemocenský, zdravotní, penzijní, má v sobě zabudovánu určitou míru solidarity a určitou míru zásluhovosti. A teď můžeme vést diskusi o tom, jestli je tam příliš mnoho rovnostářství, nebo příliš málo, a na to budeme mít každý trochu jiné názory. Ale o tom já teď nemluvím. Já mluvím o tom, že jakkoliv je mateřská dovolená vyplácena účetně podle nemocenského pojištění a patří i do kategorie sociálních dávek, tak to proboha není nemoc. To není nemoc! A s tímhle pohledem bychom se na to měli dívat. A jestliže jsme si řekli, že je to nějaké procento z výplaty, kterou ta máma dostává, když porodí, tak by to procento měla dostávat bez zastropování, protože to je nefér. V případě penzijního a skutečného nemocenského pojištění ve slově nemoc už je to samozřejmě diskutabilní. Ale v případě mateřské trvám na tom, paní poslankyně, že mateřská není nemoc.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Pokračujeme faktickou poznámkou paní poslankyně Heleny Langšádlové, připraví se pan kolega Juchelka také k faktické poznámce. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Ano, bylo tady řečeno, že máme více peněz dávat do dětských skupin, mikrojeslí, ano, ano, platí to. Ale musíme mít ty děti, které do nich budou chodit. A my zkrátka jsme v situaci, že tady není ani prostá reprodukce společnosti. My zkrátka vymíráme. A já to opravdu považuji za něco naprosto zásadního, co se týče naší budoucnosti. A ta situace je vážná. Já prostřednictvím pana předsedajícího mám velké sympatie k paní poslankyni Richterové, která dokáže úžasně spojovat a sladit svůj profesní a rodinný život. A určitě je tady mnoho otázek v souvislosti s prorodinnou politikou, které jsme řešili. Které jsme řešili i v době, kdy jsem byla předsedkyní komise pro rodinu a které určitě budeme řešit, a musíme na to pohlížet komplexně. Ale určitě třeba pro mě je otázkou, zda by ženy, které jsou na mateřské, neměly mít možnost třeba na malý úvazek pracovat, aby si ten kontakt zachovaly. Byla bych hrozně ráda, abychom si o tom povídali. To není na úkor těch dětí, je to důležitá věc. Ty ženy mnohdy chtějí aspoň na kousek úvazku pracovat a zůstat v kontaktu se svou profesí. Samozřejmě, že platí, že to, jestli máme nebo nemáme děti, je naše osobní rozhodnutí. Ale s obrovským celospolečenským dopadem.

A když jsem tady mluvila o tom Německu, tam totiž jsou v situaci, kde jsou země, například Hamburk, kde už třetina žen nemá děti. Víte, co to znamená ve společnosti, když třetina žen nemá děti? Já chápu, že se to může stát vždycky, a když je to v situaci, že ta žena třeba nemůže mít děti. Ale když třetina žen nemá děti v nějaké společnosti, tak to je obrovský celospolečenský dopad. A když se podíváte na to, kdo to je, tak jsou to ženy s nejvyšším vzděláním a příjmy. Není to špatně?

Já jsem přesvědčena, že to je špatně a že to pak už není jenom osobní otázka těch žen a rodin, ale týká se to nás všech a naší budoucnosti. A proto i tenhle návrh. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Aleš Juchelka, připraví se také k faktické poznámce pan poslanec Ferjenčík. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc, pane předsedající, dámy a pánové, mockrát děkuji za slovo. Já můžu říct ohledně toho systému, zdali je fér, anebo nefér, já se domnívám, že to je samozřejmě otázkou jakési solidarity. Solidarity s těmi, kteří vydělávají více a kteří vydělávají méně. O tom se samozřejmě můžeme bavit, do jaké míry výška té solidarity je přípustná, anebo ne. My jsme samozřejmě s manželkou nezakládali rodinu proto, abychom nějakým způsobem počítali finance. Naopak, my jsme ji zakládali proto, že jsme se měli rádi, první, druhé, třetí dítě.

Domnívám se, že slaďování rodinného a pracovního života závisí skutečně i na tom, jakým způsobem tu rodinnou politiku podporujeme komplexně, jako celek. Jakou máme dostupnost služeb ve svém okolí atd. Pokud se ale zaměříme třeba, ať už se jedná o nemocenské pojištění, když se vám narodí třeba třetí dítě jako nám, které je postiženo, manželka, která má tři vysoké školy, musí s tím dítětem zůstat doma, byla s dítětem doma 15 let. A péče o osobu blízkou, která s tím podle mě také souvisí, protože potom jde s příjmem opravdu rapidně dolů, i do budoucna z hlediska důchodu atd., tak toto je myslím třeba zase jiný problém v tom, abychom podporovali rodinné finance i v tomto duchu. Takže péče o osobu blízkou mi tady v tomto jakýmsi způsobem rezonuje z mého osobního pohledu.

Jinak se těším, že garančním výborem bude výbor pro sociální politiku, kde toto budeme probírat. Souhlasím s tím, abychom to samozřejmě v 90 dnech nějakým způsobem projednali.

A také chci říct poznámku k ostatním, kteří tady neustále mluví o ženách. Pokud má žena vyšší příjmy, tak znám rodiny, kde jde na mateřskou se o dítě starat muž. Jde na tzv. otcovskou. Takže pojďme říkat mateřskou i otcovskou. Protože pokud má žena v rodině vyšší příjmy, tak znám i rodiny, kde otec se o to dítě stará. Děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, byl jste těsně v limitu faktické poznámky. Nyní pan poslanec Ferjenčík také s faktickou poznámkou. Paní poslankyně Pekarová je po něm také s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl jenom prostřednictvím pana předsedajícího vysvětlit kolegovi Munzarovi, jak jsme to mysleli s tou optimalizací. My vůbec nemáme nic proti tomu, aby živnostníci využívali legální možnosti, co mají, jak zaplatit na daních méně, pokud je to v souladu se všemi předpisy. My jsme pouze upozornili na to, že v případě, kdy partner a partnerka např. oba poskytují konzultační služby a mohou si vybrat, který z nich to bude fakturovat, a můžou to dělat zcela legálně a spolupracují a klasicky to probíhá, že jedno školení se píše na partnera, druhé na partnerku a snaží se, aby jim to vyšlo nějak rozumně, aby ty daně vycházely. A je to úplně v pořádku a nikdo proti tomu nic nenamítá. Ale upozorňuji na to, že jednorázová změna toho systému na to, že umožní jednomu z nich čerpat následně 100 % toho platu, resp. velmi vysoké procento, může vést k tomu, že budou prostě ten rok a půl optimalizovat ti dva lidé tak, aby se jim to skutečně vyplatilo. Ostatně dneska už se to děje běžně. Ženy dostávají odměny, než jdou na mateřskou dovolenou, a je to úplně v pořádku. Já proti tomu vůbec nic nenamítám, jenom upozorňuji na to, že reálně hrozí, že potom ta dvojice s velmi výrazně nadprůměrnými příjmy po odchodu ženy na mateřskou dovolenou může dostávat v souhrnu vlastně více peněz než předtím, což asi kolegové napravo považují za žádoucí, ale já si nejsem úplně jistý, že to je ten stav, kterého chceme dosáhnout, když upravujeme ty parametry.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončil vám čas k faktické poznámce.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Chtěli jsme upozornit na tenhle potenciální problém.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně Pekarová Adamová s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Já jsem sice chtěla reagovat ještě i na něco jiného, snad to stihnu, v těch dvou minutách, ale teď musím reagovat na předřečníka, protože se nedomnívám, že to úplně takhle dopadne, prostřednictvím předsedajícího pane kolego. Ale pojďme se o tom bavit, nechme si toto zpracovat třeba případně podle konkrétních případů. Ono to není tak jednoduché u OSVČ. Samozřejmě, ten výpočet je maličko determinován tím, že mají maximální možnost odvodů a na nemocenské atd. Takže to bych řekla, že v této rovině asi nevyřešíme tady v prvním čtení, ale potřebujeme k tomu nějaké ještě lepší podklady.

Chtěla jsem ale reagovat na to, co tady říkal kolega Sklenák ohledně toho, že vlastně v minulém volebním období šla celá řada zákonů podpory, která byla směřována rodinám, např. právě daňové slevy atd. Chci upozornit na to, že daňové slevy máme druhé nejvyšší v rámci OECD. Už pomalu nemáme, kam je zvyšovat, nebo je to vlastně trošičku i proti smyslu toho, že rodinná politika se skládá ze tří pilířů. Ten jeden jsou právě daňové slevy a úlevy pro rodiny, to je samozřejmě v pořádku a je to konkrétní pomoc, druhý jsou právě služby pro rodiny, což jsme se tady také už toho dotkli, ať už jsou to jesle, dětské skupiny, můžeme se bavit o celé řadě dalších typů služeb, a pak je to samozřejmě dávková rovina a to jsou podpora formou rodičovské, jiných typů dávek. Opravdu tady tuto konkrétní, byť se jí taktéž říká dávka, nevnímám jako dávku v tom pravém slova smyslu jako třeba porodné, protože je opravdu rozdíl mezi tím, jestli je vázána na vaše předchozí příjmy v tom smyslu, jak je mateřská, nebo jestli je rodičovský příspěvek například pro všechny úplně stejně vysoký, jenom záleží na tom, jak si jej rychle vyčerpají, tak samozřejmě pak měsíčně se ta částka mění, ale v součtu je to 220 tisíc, je jedno, jestli jste předtím vydělával 150 tisíc, deset nebo jinou částku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, i vám skončila doba k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Munzar, který chce asi reagovat opět faktickou poznámkou, takže prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Ano, chci reagovat prostřednictvím vás, pane předsedající, na pana Ferjenčíka.

Víte, já to chápu, jak to myslíte, jenom my se lišíme skutečně ve vidění světa. Vy předpokládáte, že část lidí, manžel a manželka společně podnikají ve stejném oboru, mají dva živnostenské listy a může se tohle stát. Kolik těch lidí z většinové společnosti je a kolik z tohoto případu takovou věc udělá? To je opravdu velice marginální, minoritní případ. A my přece nebudeme dělat tady zákony a nebudeme se bát zákonů, protože nějaké malé promile by toto mohlo udělat. Tohle je přece zákon pro většinovou společnost. My musíme myslet na většinu lidí v této zemi. A skutečně to, co jste tady znovu zopakovali, ukazuje jednu věc. Vy přistupujete k lidem, a není to první případ, není to první případ názorů pirátské strany na to, že přistupujete k lidem s permanentní nedůvěrou. (Slabý potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce a máme tady ještě jednu faktickou poznámku paní poslankyně Richterové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Skutečně, já si myslím, že ta diskuse je o tom, abychom promysleli všechny aspekty té věci, a snažíme se, že jsme o tom přemýšleli, a to do hloubky, která si myslím, že by měla být samozřejmostí. O co jde nejvíc, je podívat se na to optikou toho, co znamená ta mateřská, tzn. šestiměsíční podporu. Co je naprosto klíčové, je to, jak vypadá podpora při té tzv. rodičovské, ty tři roky. Bavíme se tady opravdu o něčem, co je většinou šest týdnů před porodem a potom pět měsíců poté, ale to klíčové období, kdy se sníží příjmy a kdy mají lidi největší problémy, je ve skutečnosti období, kdy bychom mohli využít náš stávající rodičovský příspěvek, což je rovná dávka, prostě pro všechny stejná, a umožnit právě tu práci na částečný úvazek - a teď řeknu to, co dneska nejde - na té stejné pracovní pozici. Vím, že to je z hlediska právního složité, ale to je přesně ten druh věci, která je dneska strašně absurdní, že vy někde pracujete, tam máte vazby, umíte to, pak jste na té mateřské, jste s dítětem, začne mu být osm deset měsíců, mohli byste na jeden den v týdnu si třeba udržovat kvalifikaci a trochu pracovat, ale nemůžete, chcete-li mít tu rodičovskou, protože nesmíte být na stejné pozici. Takže tohle je moment, kdy si myslím, že jsme v těžkém problému jako společnost, že potom skutečně ty tři roky nedávají na rodičovské možnost nějak zůstat v kontaktu, jakou by logicky dávat měly. Takže tohle často - nedostupnost, reálná nedostupnost té péče o malé děti, neexistence dětských skupin, malá podpora kvalitních, rozmanitých školek, to jsou skutečně ty klíčové věci.

Já vím, bylo by to fajn, kdybychom mohli mít všechny takovou mateřskou, jako byl náš plat, samozřejmě by to bylo příjemné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, skončil vám čas k faktické poznámce. A tohle byl typický příklad zneužití faktické poznámky místo vystoupení v řádné rozpravě. Požádám vás, pokud chcete vystoupit v rozpravě, rozprava je otevřená. Faktickou poznámkou reagujeme na vystoupení jiného poslance. Připomínám zákon o jednacím řádu.

Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Pekarová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo, doufám, že teď neporuším jednací řád, protože budu reagovat na předřečnici, ale já chci vlastně tímto ujistit prostřednictvím předsedajícího, že i tohle vnímám a vím, že tohle je problém, to, co jste tady zmiňovala ohledně nemožnosti pracovat na stejné pozici. Tak vás tímto vyzývám, pojďme na tom zapracovat, je to jiný zákon, pojďme to společně předložit a není problém. Nemusíme ale tenhle návrh zastiňovat tím, že i v jiných částech rodinné politiky tady máme určité mezery, které je potřeba napravit, ale pojďme se o nich bavit samostatně ve chvíli, kdy je budeme skutečně řešit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Pekarové za faktickou poznámku i za dodržení času k ní. Vracíme se k řádně přihlášeným do rozpravy. Nyní pan poslanec Vít Kaňkovský, připraví se paní kolegyně Hana Aulická Jírovcová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré dopoledne, vážený pane předsedající. Vážený člene vlády, milé kolegyně, vážení kolegové, rád bych vám sdělil postoj klubu KDU-ČSL k této předložené novele zákona o nemocenském pojištění. Poslanecký klub KDU-ČSL tuto novelu podpoří. Jsme přesvědčeni o tom, že stávající stav, kdy jsou středněpříjmové a výšepříjmové ženy diskriminovány a vlastně trestány za to, že mají před svým mateřstvím nikoli průměrné příjmy, je nepatřičný a myslíme si, že i v rámci toho, jak se vyvíjí demografický vývoj v naší republice a jaká je porodnost, která sice v posledních letech o něco narostla, nicméně stále nepokryje přirozený úbytek obyvatel, tak jsme přesvědčeni o tom, že stát je povinen dělat všechno pro to, aby se porodnost v naší zemi zlepšila.

Velmi dobře si uvědomuji, a už to tady zaznělo v několika obměnách, že toto je pouze jedno z možných opatření, a také bych ho určitě nepřeceňoval, ale na druhé straně je potřeba i těm nastávajícím maminkám říct, že v přístupu k tomu, jak si vážíme toho, že na sebe berou mateřství, neděláme rozdíl.

Hodně se tady diskutovalo o těch věcech, které je potřeba udělat v prorodinné politice, zazněla tady celá řada argumentů, celá řada věcí, které se v naší společnosti v tuto chvíli nedějí úplně dobře a pro ty rodiny jsou limitem v tom, aby si další dítě pořídily, byť já si myslím, že vždycky je to nakonec na osobním rozhodnutí. Nicméně je potřeba ty limity vidět. Hovořilo se tady o flexibilních úvazcích. Ze své praxe vím, že to skutečně je dneska pro ženy velmi zásadní problém, a pojďme se skutečně domluvit na opatřeních, legislativních i nelegislativních, která v tomto směru uděláme. Ale jsou tady další věci, které ty rodiny limitují, a myslím si, že možná některé tady ještě nezazněly.

Tak jak já se bavím s lidmi okolo sebe, tak pro mladé rodiny je jedním velkým limitem to, když uvažují o tom, ne třeba jestli si pořídí první dítě, ale jestli si pořídí druhé nebo třetí dítě, je limitem dostupné bydlení, dostupné kvalitní bydlení. To jsou limitace, které mladé rodiny mnohdy odrazují od toho uvažovat o vícenásobném rodičovství, a to je také jeden velký úkol, který jsme bohužel třeba v minulém volebním období nezvládli dotáhnout, a je to velký úkol pro toto volební období, pro tuto Sněmovnu.

Takže klub KDU-ČSL podpoří tuto novelu. Jenom bych se chtěl přimluvit za to, abychom ve výborech diskutovali o parametrech toho zákona. Myslím si, že tam je třeba možná o některých úpravách uvažovat, nicméně propusťme tento návrh zákona do druhého čtení. Děkuji. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vítu Kaňkovskému a nyní tedy řádně přihlášená paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová. Připraví se paní poslankyně Procházková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, kolegyně, kolegové. Dovolte mi, abych i já přispěla k tomuto návrhu novely v rámci diskuze. Myslím, že tady bylo opravdu řečeno mnohé, já se budu snažit být kratší, než je u mě zvykem. Každopádně si dovolím reagovat i na některá vystoupení, protože ne všechna si myslím, že se zakládají na pravdě, nebo možná je lépe něco narovnat.

Na začátku mi dovolte říci, že u této skupiny pojištěnců může docházet k výraznějšímu propadu životního standardu oproti období před nástupem na mateřskou dovolenou, ovšem je potřeba rovněž vnímat, že účelem systému nemocenského pojištění je nahrazovat pouze přiměřenou výši ucházejícího příjmu, nikoliv kompenzovat ucházející příjem zcela, a to při uplatnění principu solidarity, tak jak už tady zmínila paní zpravodajka.

Musím také říci, že ze státního rozpočtu by tak bylo vypláceno vlastně více peněz, a zdůraznit, že v minulém volebním období byla zavedena například další otcovská, porodní péče, dlouhodobé ošetřovné a možná by, pokud se to podaří, mohlo dojít k tomu, že bude zrušena karenční doba. A jsou to veškeré velké výdaje, které mají právě dosah v rámci nemocenského pojištění.

A teď bych si dovolila možná hovořit k diskutujícím přede mnou. Omlouvám se, možná to vezmu hromadně. Nezlobte se na mě, ale vnímám tady, že opravdu děláme rozdílnost ve společnosti a upřednostňujeme určitou skupinu rodin. Jeden fakt. Musíme rozlišovat mateřskou dovolenou, která je zhruba šest měsíců, a rodičovskou dovolenou. Tam myslím, že si asi můžeme říkat, že při rodičovské dovolené, paní kolegyně Richterová je toho důkazem, se může pracovat, tam není žádná podmínka, že ne, protože kdyby nemohla, tak tady nesedí, a při mateřské dovolené, jak tady kolegyně Langšádlová říkala, že maminka si nebo rodič obecně může zvolit nebo by chtěl třeba pracovat, zůstat v práci stále, on ten rodič na mateřskou nemusí nastoupit. To je jeden holý fakt a já jsem toho zářným příkladem, také jsem nenastoupila. Takže víceméně příjem, který doteď maminka nebo rodič obecně měl, tak ho může pobírat stále. Záleží, jak si potom zabezpečí péči o to narozené dítě.

Druhý fakt. Bavíme se o tom, že výdaje v nemocenském pojištění neustále narůstají a příjmy samozřejmě jsou stále na nějaké vlně, i když se teď zvyšují, nebo se snižuje nezaměstnanost, zároveň by se měly příjmy zvyšovat. To se bohužel až tak rapidně neděje. Ale je jeden fakt, který tady byl i v minulosti, proč se stále nepodařilo tedy zrušit zastropování na odvodech sociálního pojištění u těch nejbohatších? Proč se to stále nechalo, nepodařilo se to, a zároveň tady říkáme, že chceme tedy zvýšit u příjmů nad 70 tisíc? Tak si myslím, že zároveň s tím by mělo jít, ano, ale pojďme tedy zvýšit příjmy do nemocenského pojištění tím, že zrušíme ty stropy. U zdravotního pojištění se to podařilo.

A dovolte mi jenom říci, moje tříletá dcera také používá: maminko, je to fér, není to fér. Já vnímám, že tomu také velice rozumí, a chápu kolegyni, že to používá v rámci svého výrazu, ale myslím si, že opravdu bychom neměli upřednostňovat jednu skupinu obyvatel, a nechat to na rodičích, aby si svobodně zvolili, jakou péči a jakou formu chtějí svému dítěti dát.

A ještě jedna statistika říká, že bohaté rodiny opravdu nejsou ti tahači, kteří rodí. To opravdu nejsou! Je to právě střední třída a spíše sociálně slabí lidé. To je jeden holý fakt. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Haně Aulické Jírovcové, a než budeme pokračovat v rozpravě, pan poslanec Pavel Bělobrádek se přihlásil s faktickou poznámkou. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane předsedající. Můžeme vůbec jednat? Je tady někdo z vlády? Já budu pokračovat, to je vaše věc, pane předsedající.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já jsem vám začal měřit čas, pane předsedo, ale je pravda, že jsem to nezaznamenal. Požádám zástupce poslaneckého klubu hnutí ANO, aby někoho z vlády sehnal, a čas vám samozřejmě začnu měřit znovu, až se někdo z vlády dostaví. Nechci porušovat jednací řád a je pravda, že minimálně jeden člen vlády musí být na jednání.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Rodiny s dětmi zřejmě vládu moc nezajímají. Vláda maká jinde.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Čekáme. Já myslím, že omluv zase tolik není, abychom někoho z vlády sem nesehnali.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Mám kdyžtak počkat?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Počkejte, pane předsedo. Samozřejmě vám budu měřit čas nově, jakmile bude šance. Dobře. (Po chvíli vchází ministr Vojtěch.) Pan ministr zdravotnictví! Slovo má k faktické poznámce pan poslanec Pavel Bělobrádek. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji. Já nemám přesně ta data, ale myslím si, že právě to, co říkala paní poslankyně, přestává platit a že teď se mění ten poměr a lidé spíš s vyšším vzděláním a s vyššími příjmy teď mají dětí více, než bývalo dříve. Samozřejmě tady zůstávají skupiny těch, kteří mají příjmy velmi nízké a dětí mají hodně pořád, ale střední třídy a nižší střední třídy, těch lidí, kteří do práce chodí a mají právě průměrné a podprůměrné platy, tak u nich děti nejsou tak časté, jako jsou právě v posledních letech u těch rodin, kde příjmy a vzdělání je vyšší. Já myslím, že to je věc, kterou jsem někde četl, takže možná by stálo za to se na to podívat. Ony ty sociologické trendy prostě existují.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pavlu Bělobrádkovi za faktickou poznámku i za dodržení času a budeme pokračovat vystoupením paní poslankyně Procházkové. Připraví se paní poslankyně Gajdůšková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Procházková: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Já bych se také připojila s takovou tou trošku do mlýna. Já určitě budu hlasovat pro propuštění do dalšího čtení, a to pro tyto argumenty.

Především já zastupuji tisíce sester a lékařek, které okamžitě po zjištění, že jsou těhotné, odcházejí na pracovní neschopnost. Tím se snižuje už před porodem jejich životní úroveň a pak ještě po porodu. Takže určitě tyto sestry a lékařky, které mají příjmy střední, někdy i vyšší, si zaslouží pozornost.

Navíc je tady další argument. Jakmile se narodí dítě, každá rodina má okamžitě mnohem a mnohem vyšší náklady, protože dneska každé dítě, a čím víc jich je doma, tím větší náklady jsou, a tudíž souhlasím s tím argumentem, že se sníží životní úroveň. Je to tak.

Na druhou stranu ale bych si velice přála, aby v dalším čtení byly vypořádány všechny argumenty nebo požadavky paní zpravodajky Pastuchové na úpravu některých zákonů a dalších věcí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Procházkové. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Leo Luzar, připravena je paní poslankyně Gajdůšková. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych se zeptal vaším prostřednictvím své předřečnice - já jsem pozorně poslouchal její projev a zaujala mě tam jedna věc, když hovořila o tom, že zastupuje tisíce sester a lékařek - budu parafrázovat, omlouvám se, to není přesné - které ihned po zjištění, že jsou těhotné, odcházejí na nemocenskou a díky tomu jim klesá životní úroveň. Jinými slovy, hned po zjištění těhotenství. Odcházejí z jakých důvodů? Z důvodu, že když je těhotná, už nemůže dále pracovat? Jinak se odchází šest týdnů před porodem, nebo kolik je tam ta lhůta. Čili jak je to chápáno. Zdravotnický personál ví, že když otěhotní, okamžitě jít na nemocenskou, hlavně nepracovat, protože? Zkuste vysvětlit ten termín hned odchází na nemocenskou, protože v tomto pohledu to považuji za zavádějící.

Druhá věc. Ono by se to z té skupiny, o které říkáte, že ji hájíte, týkalo asi pouze lékařů. U zdravotních sester s jejich příjmy, které mají, a v rámci tohoto návrhu, který je, dle mého názory ony do toho vůbec nespadnou. Čili zase ta skupina, kterou tady říkáte, že hájíte, se silně omezí na ty nejvíce příjmové, a to jsou ty lékařky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Reagovat bude s faktickou poznámkou paní poslankyně Pastuchová jako zpravodajka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Já bych chtěla reagovat na pana poslance Luzara prostřednictvím pana předsedajícího. Pokud to vnímám tak, tak já budu mluvit konkrétně a říkám, že to je špatně, ale sestra na záchranné službě, která zjistí, že je těhotná, tak prostě nemůže dále pracovat, ona nemůže jít do výjezdu, protože prostě někdo ji tam kopne do břicha a je zle. Takže ona musí zůstat okamžitě, ona nemůže jít na dispečink, protože tu práci nezná. Takže sestra na záchranné službě konkrétně, jakmile zjistí, že je těhotná, musí zůstat doma.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní ještě jedna faktická poznámka paní poslankyně Aulické Jírovcové. Paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Dovolte mi, abych tedy ještě reagovala vaším prostřednictvím na paní zpravodajku. Já musím říci, že to chápu, ale to asi není to gros, co teď probíráme v rámci této novely. Je to situace nejen u zdravotního personálu, ale i v jiných oblastech a to by se mělo řešit zcela jinak. Ale bavíme se teď o novele nemocenského pojištění. To jen zdůrazňuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Paní poslankyně Procházková také ještě s faktickou poznámkou. Kolegyně Gajdůšková je jistě trpělivá, tak to vydrží. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Procházková: Moje faktická poznámka k oběma předřečníkům. Ano, je to tak, lékařka, ale i zdravotní sestra. Podotýkám, například zdravotní sestry z oddělení ARO, které je vysoce rizikové a infekční, odcházejí na rizikovou pracovní neschopnost. Často právě proto, že se jim sníží příjmy, odcházejí na rizikovou pracovní neschopnost co možná nejdéle a skrývají své těhotenství. Tím samozřejmě riskují změny v prvním trimestru na plodu a může se stát, že porodí potom ne zrovna zdravé dítě. Takže ano, je to tak. A chápu, že to možná nesouvisí s touto novelou, ale já jsem to řekla jako příklad.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě jedna faktická poznámka, resp. dvě. Nejdříve pan poslanec Juchelka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Dobrý den ještě jednou. Já bych strašně moc nerad, aby se tato diskuse zploštila jenom na finance, abychom tady říkali, že mít děti nám snižuje životní úroveň v rodině, že mít děti je vlastně drahé. Není to tak. Mít děti je především radost v rodině. Tohoto bychom se hlavně měli držet. Nezplošťujme diskusi jen na finance, na náklady, na životní úroveň atd. Není to tak. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Leo Luzara. Připraví se k faktické poznámce Patrik Nacher. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Já se omlouvám za tu faktickou, ale přiznám se, trošku to nechápu. Těhotenství je nemoc? Já si myslím, že těhotenství není nemoc, čili když ty sestřičky nemohou vykonávat práci, na které pracují, protože je riziková, tak je to problém na straně zaměstnavatele, že jim nemůže nabídnout jinou práci a měl by dorovnávat to přeřazení, ne že ji nutí jít na nemocenskou. Potom přejímáme tu reguli, že těhotenství je nemoc, a dochází ke zneužívání nemocenských dávek. Ona může pracovat. A jestliže může pracovat a zaměstnavatel, který jí nemůže nabídnout práci, ji nutí jít na nemocenskou, tak je to zneužívání toho systému, a to je úplně jiný problém, na který bychom se měli podívat, jestli nedochází k obcházení ze strany zaměstnavatele. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Pan poslanec Patrik Nacher také s faktickou poznámkou. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, děkuji za slovo. Já jsem myslel, že k tomuto nebudu mluvit, ale musím reagovat na kolegyni Aulickou prostřednictvím pana předsedajícího. Já tady nebudu mít ekonomickou přednášku o míře solidarity, míře zásluhovosti atd. To by bylo nadlouho. Nicméně nepochopil jsem vůbec ten příspěvek, že se tady s tímto návrhem snaží předkladatel nadržovat nějaké skupině. Já tomu nerozumím. Protože zatím to je tak, že redukční hranice jsou nastavené v současné době, a také s tím máme osobní zkušenost u nás v rodině, takovým způsobem, že si myslím, že spíše ty středněpříjmové - o těch bych tady hovořil, ne že vy si vždycky vyberete ty, co mají sto tisíc a víc, o tom tady vůbec není řeč - jsou tím dnes bity. Takže mě by zajímalo - my se tady bavíme zatím o něčem, co ani neprošlo do druhého čtení, a vy už hovoříte o tom, že někomu je nadržováno. Já si myslím, že tomu je přesně naopak. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Máme ještě dvě další faktické poznámky - paní poslankyně Procházková a paní poslankyně Aulická. Paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Věra Procházková: K mému předřečníkovi Luzarovi prostřednictvím pana předsedajícího. Věřte tomu, že se stává velice často, že na odděleních ARO a v podstatě na všech odděleních, která jsou dnes riziková v nemocnici, otěhotní najednou dvě i tři sestry. A vy byste si představoval, že tyto sestry my pošleme do kanceláří? Protože na těch odděleních, kde je infekce, prostě dělat nemohou. To je jedna poznámka.

A druhá poznámka. Sestry, které pracují na ARO, které mají noční služby, které zvedají těžké pacienty, nejenom že patří do středněpříjmové skupiny, se službami opravdu mají přes třicet tisíc, ale to riziko pro ně v těhotenství je opravdu vysoké.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Procházkové. Nyní faktická poznámka paní poslankyně Hany Aulické. K faktické poznámce se přihlásil ještě pan poslanec Svoboda. Paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Dovolte mi, abych reagovala vaším prostřednictvím na kolegu Nachera. Bude to už určitě naposledy. Já bych jenom chtěla zdůraznit - já jsem reagovala na předešlou diskusi, která tu byla, protože víceméně se tady hovořilo o vysokopříjmových rodinách, a musím říci, že i ta novela hovoří právě o umožnění vysokopříjmových rodin, a je tam zdůrazněno, že tam je nejvíce těch rodin, na které to dopadá. Ale já jsem především reagovala na předešlou diskusi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Aulické za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Bohuslava Svobody, potom řádně přihlášená paní poslankyně Gajdůšková. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Problematika neschopnosti lékařů a zdravotníků v době těhotenství je problematika nesmírně složitá. Já o tom něco vím, zabývám se tím celý život. Rizika, která to povolání přináší, jsou veliká a vyhnout se jim je velmi obtížné. Je to jenom typická ukázka toho, o čem bychom v tuto chvíli neměli diskutovat, protože teď diskutujeme o tom, jestli ten zákon půjde do druhého čtení. Jenom tento problém je tak závažný, že si ten zákon zaslouží, aby prošel do druhého čtení, a tam si o tom můžeme povídat a já vám pak můžu třeba asi tak půl hodiny říkat, jaká je problematika neschopnosti v těhotenství, v jeho prvé fázi, v jeho druhé fázi, jaký to má dopad pro ty pacientky, to jejich přeřazení, jak nejde to přeřazení udělat, a můžeme to řádně probrat. Tady, budeme-li to probírat v aktuálních poznámkách, je to naprosto nesmyslné.

Moje výzva je, pojďme ten zákon pustit do druhého čtení a o tom všem si můžeme popovídat. Je to nesmírně, nesmírně důležitá věc, která pomůže i gynekologům, protože jejich práce v této oblasti je více než obtížná a riziková.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Ještě než budeme pokračovat další faktickou poznámkou paní poslankyně Richterové, přečtu omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny. Omlouvá se pan poslanec Řehounek mezi 12.30 až 14.00 z pracovních důvodů. Nyní tedy faktická poznámka paní poslankyně Richterové a stále čeká paní poslankyně Gajdůšková. Máte slovo, paní poslankyně, k faktické poznámce.

 

Poslankyně Olga Richterová: Jenom v reakci na tu diskusi, abych neporušila jednací řád, bych ráda zdůraznila, že není pravda bonmot, že už bylo slyšet mnoho dobrých a zajímavých řečí ve Sněmovně, ale ještě žádná, která by ty ostatní přiměla změnit názor. Já třeba jsem nabyla přesvědčení z té diskuse dnes, že skutečně je dobré se o tom bavit dál ve druhém čtení, a jsem ráda, že ta diskuse je takhle věcná, a děkuji za to. (Potlesk v části sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Gajdůšková, která trpělivě čekala, až skončí faktické poznámky. Prosím, paní poslankyně, máte slovo, připraví se paní kolegyně Maxová.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji. Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, už mi trošku vzali vítr z plachet pan Svoboda a paní Richterová, protože když jsem tak trpělivě tady čekala přes faktické poznámky, tak jsem si musela ještě potvrdit to, že je dobře, že tento návrh zde je, protože je vidět, že diskuse je potřebná a je důležitá. Takže díky za to předkladatelům.

Já se přiznám, že to mám vždycky nastavené tak, že nevím, co by mělo být hodno větší podpory, než jsou děti. A propopulační politika, a já už jsem o tom mluvila myslím posledně u školského zákona, prostě i z analýz, které dělali sociologové, funguje právě u těch víceméně středně příjmových rodin. Tam ti lidé skutečně přemýšlejí, jestli to další dítě, především další dítě uživí, jestli se o ně dokážou postarat atd. Takže každý krok, který těmto skupinám pomůže, který je podpoří v péči o děti, je dobře, protože znamená, a znova to tady opakuji, že ti rodiče potom mají tolik dětí, kolik skutečně chtějí. A zase analýzy říkají, že většina rodin si přeje kolem těch dvou dětí, ale jak znám ta čísla, tak většina rodin u nás má, nebo největší procento rodin má pouze jedno dítě a to prostě není dobře.

Debata ale i k tomuto návrhu zákona by měla možná být i o tom, jestli není přežité skutečně to, že platíme mateřskou dovolenou nebo rodičovskou dovolenou dneska z nemocenského pojištění. To je skutečně asi k debatě, protože i argumenty, které tady byly i od mých kolegů v tom smyslu, že pokud to tady navýšíme, tak nám to bude chybět někde jinde, a přitom, jak říkal pan docent Svoboda prostřednictvím pana předsedajícího, tak těhotenství, mateřství je fyziologický stav, to není nemoc, neměla by být nemoc. Takže debata je možná i na toto téma. A samozřejmě určitě debata musí být o těch parametrech, tak jak je to navrženo. Ale to neuděláme nikde jinde než ve výboru a prostě v případě, že to pustíme do druhého čtení.

Takže já se přimlouvám za to, abychom tento návrh propustili do jednání na výboru.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Gajdůškové. Nyní faktická poznámka paní poslankyně Věry Adámkové, stále je připravena paní kolegyně Maxová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já si myslím, že to je opravdu hodné naší pozornosti, protože to je velmi důležitá a zajímavá problematika. A jenom co se týče těch příjmů, kde byl strach, abychom se náhodou nestarali o ty vícepříjmové skupiny - viděli jste nástupní platy lékařů a sester? Nebojte se, ty jsou opravdu spíše v dolní části toho spektra, které se pobírá, takže nástupní plat je okolo 21 000 a opravdu se domnívám, že to není vysokopříjmová skupina. Takže se věnujme tomuto tématu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Adámkové za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Radka Maxová, připraví se paní poslankyně Balaštíková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, jenom v krátkosti. Myslím si, že každý jsme zodpovědný za svá rozhodnutí, za svou rodinu, ale pokud se rodina ocitne v určité životní situaci, stát by jí měl pomoci nebo nějakým způsobem ne se o ni postarat ve sto procentech, ale samozřejmě ji nějakým způsobem zabezpečit. Mezi toto samozřejmě počítám nějakým způsobem problematiku, kterou řešíme dnes.

Princip zásluhovosti a solidarity samozřejmě by měl být zachován, nicméně je také potřeba se podívat na zásluhovost i v důchodovém systému. Je pravda, že nemocenské pojištění bylo v minulém volebním období v přebytku, nicméně díky našim legislativním úpravám, ať je to otcovská, dlouhodobé ošetřovné, či zvýšení podpory v dlouhodobé nezaměstnanosti, tento účet vyčerpaly a je otázka, ačkoli je to jeden z nejlépe vybíraných účtů, jestli budeme i letos v přebytku. V rámci Evropské unie se můžeme chlubit daňovými úlevami pro rodiny, jsme na místě číslo jedna možná i v celém světě. Na druhou stranu podle Evropské unie máme velký deficit, co se týká podpory rodin v rámci předškolního zařízení, v podstatě nedostatku míst, jeslí, dětských skupin, a dále samozřejmě v podpoře flexibilních úvazků, sdílených míst, částečný home office atd.

Za sebe si myslím, že je potřeba tento sněmovní tisk propustit do druhého čtení, a to z mnoha důvodů. Musíme se bavit o podpoře rodin. Ve výboru pro sociální politiku, myslím, že i teď díky změně názoru Pirátů, že chtějí propustit do druhého čtení, a díky tomu, že komunistická strana nedala návrh na zamítnutí, předpokládám, že bude velká debata, a to minimálně o výši té redukční hranice. Myslím si, že i paní předkladatelka je ochotná se o výši této redukční hranice bavit, abychom našli nějakou společnou cestu.

Samozřejmě v neposlední řadě je potřeba řešit prorodinnou politiku opravdu systémově, ačkoli to slovo nemám úplně ráda, ale musíme řešit přídavky na děti, rodičovský příspěvek, podporu předškolního vzdělávání, podporu částečných úvazků a mnoho dalších věcí, ale ne úplně tak, jak byla schválena prorodinná koncepce v minulém volebním období. A protože předpokládám velkou diskusi, jak vnímám tady od kolegů, minimálně na výboru pro sociální politiku, navrhuji, abychom prodloužili lhůtu na jednání ve výboru o 20 dnů, to znamená na 80 podle jednacího řádu. A jsem i ráda, že kolegyně Procházková upozornila na to, že v rámci projednávání ve výboru musíme napravit některé nedostatky, které byly zmíněny ve zpravodajské zprávě, a velmi intenzivně pracovat jak s Ministerstvem financí, tak s Ministerstvem práce a sociálních věcí na najití kompromisu. Takže se přimlouvám za propuštění do druhého čtení a děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Radce Maxové. Ještě než dám slovo paní poslankyni Margitě Balaštíkové, konstatuji, že pan poslanec Kolovratník má náhradní kartu číslo 5.

Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já bych se jenom chtěla připojit k těm, kteří diskutují, že to opravdu není nemoc, ale musíme nějakým způsobem ty maminky ochránit. Ono se to smrsklo, že teď hlavně hovoříme o zdravotnictví, ale já bych chtěla ještě dát jiný pohled na zaměstnavatele, protože jsou určitě odvětví, kde kdy žena otěhotní, přestože je zdravá, schopná práce, tak máte problém, kam s ní, protože tady se neříká, že musíte dodržovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci. A zrovna zemědělství je opravdu obor, kde musíte tu ženu okamžitě umístit jinam. A řekněme si, když vám otěhotní tři čtyři ženy, vy jim nejste schopen v tomto odvětví dát jinou práci. Nejste. Vy máte problém vůbec sehnat za ni náhradu. A jestliže stát nepomůže těmto typům zaměstnavatelů a o tu maminku se nepostará, protože ona určitě jde i s platem dolů, tak je to problém. A já bych chtěla, abychom se podívali na tuhle záležitost i z té druhé strany. Jestliže chceme podporovat vůbec prorodinnou politiku, tak pak musíme umět podpořit vlastně i ty zaměstnavatele a nějakým způsobem to pošetřit. A neberme prosím to, že všichni chtějí ten náš systém využít. Není to pravda. A mohu vám říct, že mně se to jako zaměstnavateli stalo a měla jsem co dělat, abych vůbec toho pracovníka nahradila. Vždyť pořád tady hovoříme o tom, že ti lidé nejsou, že my bojujeme s tím, že nemáme zaměstnance, a já přece jestliže mám pět pracovníků THP, tak já tam pět zaměstnankyň nedám do kanceláře, to za prvé. A za druhé, oni ani nemají vzdělání na jakoukoliv řekněme tu kancelářskou práci.

Takže prosím, podívejme se i z tohohle úhlu pohledu na to, že tento zákon určitě své opodstatnění má. Prodiskutujme to v podvýborech, ve výboru a neříkejme, že je to jenom využívání sociálního systému. Není to tak. Já jsem také měla tyhle problémy a mohu říci, že to byli lidé, kteří chtěli pracovat, chtěli být v práci, protože ta matka jde okamžitě s platem dolů a není to pro nikoho příjemné, a jestliže chceme podporovat prorodinnou politiku, tak musí stát umět pomoci.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Margitě Balaštíkové. Nyní dvě faktické poznámky. První je pana poslance Jiřího Bláhy a připraví se pan kolega Milan Brázdil. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jiří Bláha: Dobrý den, kolegové. Já bych jenom navázal na slova kolegyně a trošku bych to upřesnil s tím, že jdou matky dolů s penězi v okamžiku, kdy jsou těhotné, tak to se nezakládá na pravdě. Zaměstnávám 200 lidí a opravdu s tím mám ty samé problémy, že když mi otěhotní pekařka na noční, musím ji přeřadit na jinou práci. Ale dnešní systém je vytvořen tak, že opravdu se jí to dorovná na výši jejího platu. Takže normálně ten zaměstnanec jde sice na firmě s platem dolů, ale sociální správa to tomu zaměstnanci dorovná. Takhle to funguje, a pokud má někdo nějaké jiné údaje, tak si to poopravte u svých účetních a předělejte, je to špatně. Už dneska ten systém je takhle ošetřen, že kdo jde na mateřskou a jde pracovat nebo chce pracovat, což je opravdu v malé části, většina žen okamžitě jakoby jde na tu nemocenskou, nebo aspoň v mém oboru se to tak děje. Tak ty, které chtějí pracovat, a já je kvituji, tak jim vytvoříme podmínky, přeřadíme je. A třeba si nevydělají tolik, kolik by si vydělaly normálně, ale sociálka jim to doplatí.

Děkuji. (Slabý potlesk z levé části jednacího sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Bláhovi. Ještě než dám slovo k faktické poznámce panu poslanci Brázdilovi, konstatuji omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny. Od 11 hodin se ze zdravotních důvodů omlouvá pan poslanec David Kasal.

Nyní pan poslanec Milan Brázdil. Máte slovo k faktické poznámce, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Brázdil: Na závěr. Já bych chtěl reagovat na mnoho předřečníků. Je nás málo, vymíráme. Lidi, milujme se a množme se, a klidně i doma! (Oživení.) Ale prosím, ne porody doma. Ten akt příchodu na svět by měl být bezpečný a měl by být v nemocnicích, v porodnicích. To jenom tak na závěr z pohledu tedy lékaře, abychom nemuseli jako přednemocniční péče jezdit k vám a aby nás zbytečně neubývalo. Tedy, děkuji za pozornost. (Potlesk a hluk.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Brázdilovi. To byl poslední přihlášený do rozpravy a ptám se, jestli se někdo další hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, rozpravu končím. A ještě než se zeptám na závěrečná slova - je zájem? Ano. A než udělím slovo paní poslankyni Pekarové Adamové, tak požádám sněmovnu o klid. Je tady nesmírný hluk a byl bych rád, abychom to projednávání završili v důstojném prostředí. Děkuji.

Máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji moc za slovo a zároveň dovolte, vážené dámy, vážení pánové, poděkovat i za tu diskusi, protože si myslím, že byla korektně vedená v naprosté většině případů a také byla velmi věcná. A hlavně podle mého názoru ukázala, že opravdu nás rodinná politika zajímá a že nám není lhostejné, jak se daří českým rodinám. Takže za to děkuji a děkuji za vyjádření třeba pochybností, za kritiku, která tady zazněla, i za konkrétní upozornění na nedostatky, protože jsem si teď tedy vědoma toho, že samozřejmě máme i co opravit v tom zákoně. To není tak, že bychom tedy na tom nemohli pracovat dál. Budu velice ráda, když se podaří tedy právě při dalších projednáváních ve výboru zejména se zaměřit na některé třeba věci, které jste tady zmiňovali. A hlavně budu moc ráda, když se zaměříme i na ty další oblasti rodinné politiky, které tady také jsme mnozí zmínili. Ať už to bylo ohledně sladění rodinného pracovního života, částečných úvazků, ať už to byly otázky rodičovské nebo nemožnosti pracovat ve chvíli, kdy pobírám mateřskou na stejném pracovním místě u stejného zaměstnavatele atd., celá řada věcí, které vidíme podobně, nebo vidíme, že v tom systému jsou nějaké nedostatky.

Já bych chtěla ještě závěrem říci, když tady zaznívalo od některých kolegů, zejména tedy z KSČM, že tady dochází k jakémusi dělení lidí na určité sorty. Já si myslím, že naopak, že tady tohle je právě o tom, že bychom chtěli určitou nespravedlnost, která je vůči určité skupině těch příjemců zrovna této podpory v současné době, tak ji chceme napravit a chceme vlastně ten systém učinit pouze spravedlivější. O tom to je. Podpořme tedy spravedlivější vyplácení mateřské, podpořme tím české rodiny, podpořme tím naše vlastně matky a otce. Budu moc ráda, když veškerou další debatu povedeme právě v těch výborech, tak jak si myslím, že si tento návrh zaslouží. Já vám za to děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Pekarové Adamové. Ptám se, jestli paní zpravodajka má zájem - nemá zájem o závěrečné slovo. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání, protože v rozpravě nepadl žádný návrh na vrácení ani na zamítnutí. Přesvědčuji se u paní zpravodajky, že mám pravdu, protože jsem neřídil celou dobu ten bod. (Zpravodajka souhlasí.) Takže je to pravda a můžeme se tedy tím návrhem na přikázání zabývat. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázat jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak.

 

Můžeme rozhodnout v hlasování číslo 58 o přikázání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 58 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 58: z přítomných 167 pro 153, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Paní zpravodajka se hlásí. Máte slovo, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Já bych navrhla přikázání do komise pro rodinu a rovnost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, čili přikázání do komise pro rodinu a rovné příležitosti.

O tom rozhodneme v hlasování pořadové číslo 59, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 59: z přítomných 168 pro 155, proti 3. I tento návrh byl přijat.

 

A nyní tedy je návrh na prodloužení lhůty k projednání, který byl uplatněn v rozpravě po té debatě, a to je na 90 dnů. S tím musí vyslovit souhlas navrhovatelka. Já předpokládám, že bude souhlasit jenom s 80, proto bude podle zákona o jednacím řádu požadovat, aby to bylo prodlouženo jenom o 20 dnů.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Přesně to jsem chtěla říct, že bych tady v tomto případě upřednostnila prodloužení jenom na 80 dní. Myslím si, že ten rozdíl deseti dnů už nebude hrát tak významnou roli.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Já tomu rozumím. Nechtěl jsem napovídat, ale očekával jsem takové vyjádření, protože ani v závěrečném slově jste, paní zástupkyně navrhovatelů, nenamítla proti tomu návrhu.

 

Čili budeme hlasovat o prodloužení lhůty k projednání o 20 dnů na celkem 80 dnů v rámci druhého čtení.

Rozhodneme v hlasování číslo 60, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro prodloužení lhůty k projednání o 20 dnů. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 60 z přítomných 168 pro 159, proti nikdo. I tento návrh byl přijat.

 

Děkuji paní zástupkyni navrhovatelů, děkuji zpravodajce a konstatuji, že návrh byl přikázán výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu, dále byl přikázán stálé komisi pro rovné příležitosti a rodinu a lhůta k projednání byla rozšířena na 80 dnů. Tím končím bod číslo 19 a předám řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dobré dopoledne. Nyní přistoupíme k projednávání dalšího návrhu. Jedná se o

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.