(17.20 hodin)
(pokračuje Baxa)
Svůj názor bych chtěl jako poslanec zvolený za Plzeňský kraj podložit stanoviskem Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje, které sdružuje bezmála 190 obcí našeho regionu. Stanovisko samospráv je v tomto ohledu jednoznačné. Obce podporují zrušení povinnosti, protože tato změna nebyla připravena. Minulá vládní koalice nemyslela na to, že školky nejsou na tuto změnu připravené a obce logicky nemohou v tak rychlém termínu přizpůsobit svá zařízení na vstup dvouletých dětí, které mají logicky jiné potřeby než děti starší. Obce navíc na řešení tohoto problému nedostaly žádné mimořádné prostředky od státu a opět se na ně hrnou nové povinnosti, aniž by se v pražském parlamentu přemýšlelo, jak se to v praxi ve všech koutech naší země udělá.
Zdůraznit bych také chtěl fakt, že navrhované řešení považuji za ideální i v tom, že sice ruší povinnost školek dvouleté děti přijímat, ale zároveň možnost docházky těchto dětí nadále umožňuje. Návrh proto podpořím a chci jen apelovat, abychom se brzy věnovali otázce péče o dvouleté děti a zlepšily se například podmínky dětských skupin.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Maxovi. A ještě než udělím slovo paní poslankyni Majerové, přečtu došlé omluvy předsedovi Poslanecké sněmovny, a to pana poslance Pavla Pustějovského a paní poslankyně Margity Balaštíkové, kteří se omlouvají od 18.15.
Nyní prosím paní poslankyni Majerovou a připraví se pan poslanec Jiří Mihola. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Děkuji. Hezké odpoledne, vážené dámy a pánové. Já bych ráda k této změně, která vzbuzuje širokou pozornost veřejnosti, řekla něco ze své samotné osobní zkušenosti. Za poslední měsíc jsem nebyla oslovována častěji kvůli čemukoli, co je tady projednáváno, jako právě kvůli povinnosti přijímat dvouleté děti. Za uplynulých 14 dní jsem se setkala s několika učitelkami a ředitelkami mateřských školek a v minulém týdnu, který byl poslanecký, jsem přijala skupinu paní ředitelek mateřských školek u nás v Olomouci, které mě poprosily, abych jejich stanovisko tady tlumočila, a já bych pak k tomu něco dodala ještě vlastními slovy.
Takže u nás v Olomouckém kraji je Moravský spolek předškolní výchovy a stanovisko tohoto Moravského spolku předškolní výchovy ke změnám školského zákona je takové, že žádají o zachování věty v § 34 odst. 1 ve znění: "Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku zpravidla od tří do šesti let, nejdříve však pro děti od dvou let." A dále navrhujeme, aby v případě potřeby bylo možné vytvořit dětské skupiny jako součást příspěvkové organizace dle potřeb a možností zřizovatele. Prioritou tohoto návrhu je zachovat předškolní vzdělávání pro děti od tří let dále a zajistit péči o děti dvouleté. Zdůrazňujeme rozdíl mezi péčí a předškolním vzděláváním.
A teď bych k tomu ráda - toť jejich stanovisko, ke kterému bych ráda svými slovy ještě něco řekla. Poté co jsem si s nimi povídala - a opravdu jsem mluvila nejen s ředitelkami větších školek, které jsou třeba v Olomouci, ale i školek, které jsou na vesnicích, a dnes jsem měla před jednáním Sněmovny schůzky s paní ředitelkou školky tady na Praze 2. Takže jsou to rozdílná zařízení, která mají různé nároky. Nicméně všichni se shodují - a každý, kdo rozumí trochu dětské psychologii, opravdu ví, že slučitelnost dvouletých dětí s dětmi, které se mají jakýmkoliv způsobem předškolně vzdělávat, ať už je to slučitelnost mentality těch dětí, nebo jejich motorických schopností a možností, je v těch třídách prostě naprosto nemožná. A rozhodně to nevyřeší nějaké přepažování. Tady jde opravdu o to, že školky už teď čelí velice často problémům, aby dodržovaly standardy toho, jak jsou vybaveny, aby to opravdu vyhovovalo dětem v rozmezí tří až šesti let.
A my do toho chceme povinně přikázat školkám, aby přijímaly dvouleté děti, které jednak předškolní vzdělávání nepotřebují - tyto děti potřebují péči, ale hlavně tyto děti potřebují péči od osob, které jsou k tomu kvalifikované, to znamená zdravotníci. Ne paní učitelky. Všichni víme, že děti do tří let vytváří svoji osobnost. Samozřejmě do tří let to dítě funguje v nejlepším případě z mého pohledu s matkou. Chápu případy, že dítě musí nějakým způsobem... že jsou případy, kdy matka musí jít pracovat a potřebuje dítě zabezpečit. Nicméně je naprosto neslučitelné, aby tyto děti byly jenom pro dodržení počtu povinně dosazovány do mateřských školek.
Jak už jsem zmínila, problémy toho rozdílu nejsou jen mentální a motorické. Dalším problémem jsou bezpečnostní limity, odlišné hygienické požadavky. Ty děti mají úplně jiné nároky, jinou skladbu jídelníčku, bezpečnostního režimu, problém s hračkami a obecným přístupem, polední odpočinek. Když jsme si povídali třeba o vycházkách, tak vy všichni víte, jak je v současnosti školka nastavena. Jedna paní učitelka přijde na ráno, zhruba na sedmou hodinu - někde to mívají i dřív - zhruba na sedmou hodinu, kdy kolem poledne ji vystřídá druhá paní učitelka. Společně tam jsou na oběd a potom druhá paní učitelka má odpolední. A představte si, že každá ta paní učitelka má dvacet a více dětí. Jak by s těmi dětmi, kdyby tam měla děti dvouleté, mohla vůbec jít na vycházku? Než oblečete skupinku dvouletých dětí a potom necháte tu další, tři až šest, se obléct, tak máte minimálně půl hodiny za sebou. A po pár metrech se vám dvouleté děti unaví a vy je nemáte komu svěřit, protože jste tam na to sama. A těch případů a komplikací toho, proč dvouleté děti ve školce nemají co dělat, je opravdu daleko víc.
Možná mnozí z vás četli knížku od Fulghuma Vše, co jsem musel vědět, jsem se naučil v mateřské školce (správně: Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce). A tak to je. Mateřská školka má vzdělávat. Tak prosím dopřejme mateřské školce a paním učitelkám, aby to vzdělávání dětem dopřály. Protože potom tady stojíme před tím, jestli je priorita mateřské školky přebalovat, nebo připravovat děti před nástupem do školy. Děkuji. (Potlesk z pravé strany sálu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Majerové. Nyní vystoupí pan poslanec Jiří Mihola. Připraví se pan poslanec Jan Bauer. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, povinnost přijímat dvouleté děti do mateřských škol se dostala do školského zákona nikoliv po koaliční dohodě, jak by se mohlo zdát, protože se tady odkazuje na minulé volební období. Bylo to prostřednictvím pozměňovacího návrhu a bylo by možná zajímavé se podívat, kdo to vlastně podpořil, že to prošlo. Klub KDU-ČSL to určitě nebyl. Všichni jeho poslanci totiž tehdy hlasovali proti tomuto pozměňovacímu návrhu. Lze to dobře dohledat. A čas nám dal za pravdu, jak bylo vlastně slyšet už od několika mých předřečníků. Dneska toto opatření kritizují na prvním místě - zdůrazňuji - rodiče, těch se to nejvíc týká, ředitelé, učitelé mateřských škol, dětští psychologové a samozřejmě také zřizovatelé. ***