(17.40 hodin)
(pokračuje Bauer)
Nejvíce, a to je závěrem, se mi vryly do paměti jeho poslední věty vybízející k zamyšlení: "Chceme-li být tolerantní společností, tolerujme právo rodiče na mateřství a opravdovou mateřskou péči, která by měla být základním a státem podporovaným modelem v duchu tradice Jana Amose Komenského. Ten vzdělávání v prvních šesti letech života dítěte nazval školou mateřskou, aby zdůraznil nenahraditelnost role matky pro vzdělávání dítěte v předškolním věku."
Vážené dámy a pánové, vážení kolegové, myslím si, že více není třeba dodávat. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Bauerovi. Nyní vystoupí pan poslanec Karel Rais, připraví se paní poslankyně Pekarová. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Rais: Dobrý den, vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové. Já bych se věnoval trochu odlišně vlastnímu pozměňovacímu návrhu, který jsem vložil do systému.
Když se podívám na to, co pan kolega Klaus tam dal, tak sám říkal, že novela je rozdělena na tři části, to znamená dvouleté, pětileté děti a úplatnost vzdělávání. Já bych se věnoval právě té bezúplatnosti, přesněji řečeno, protože poslanecký návrh ruší bezúplatnost vzdělávání dětí v mateřských školkách zřízených státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, lidově řečeno od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku, abych mluvil přesně. Návrh řeší také bezúplatnost vzdělávání v přípravné třídě základní školy. Domnívám se, že to přináší velké riziko právě z důvodu možného snížení dostupnosti předškolního vzdělávání pro děti, které toto vzdělávání nejvíce potřebují.
Pánové v novele také říkají, že je to vlastně návrat o jeden stupeň před ten zákon, který dnes platí. Tak jenom pro úplnost - to vždycky bylo bezúplatné. To je důvod, proč se mi to nelíbí, zejména tahle část.
Tento návrh je také v rozporu se zmiňovanou strategií vzdělávací politiky České republiky a zcela míří proti prioritám a cílům strategie 2020 a snaze o eliminaci některých znevýhodnění, které si děti ze sociálně znevýhodněného prostředí přinášejí, a jde o zvýšení jejich vzdělávacích šancí prostřednictvím kvalifikované výchovy. Asi by stálo za to také diskutovat úplně samostatně o tom, kdo a jak by vymáhal nezaplacené peníze, které by v podstatě měli rodiče, zejména ti sociálně slabí, platit. To je k té třetí části.
K té první části se domnívám, že to samozřejmě směřuje správným směrem, a to k posílení role ředitele, popřípadě ředitelky mateřské školky, aby měla možnost přijímat děti podle kapacity, protože nikdo ze Sněmovny, z Prahy, nezná situaci konkrétní školky v Horní Dolní. O tom jsme se tu bavili i v minulé Sněmovně, kdy jsme v podstatě chtěli, aby se zvýšila autonomnost rozhodovacích činitelů, to znamená učitelek mateřských školek. Myslím si, že tam to směřuje správným směrem. Když vezmu do úvahy vládní názor, názor vlády, tak je otázka, jestli nepředělat školský zákon celý, ale máme tady naprosto konkrétní věc, takže se budeme bavit o konkrétní věci, ne o tom, co by někdy bylo třeba až v roce 2019 nebo později.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Raisovi za jeho vystoupení. Nyní paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová, připraví se paní kolegyně Váchová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já si dovolím komentář k tomuto návrhu, k jedné části, která se týká právě toho povinného posledního roku předškolního vzdělávání. Není moc třeba připomínat, že TOP 09 už v minulém volebním období hlasovala naprosto jednoznačně proti tomu. Souhlasíme s tím, aby tato povinnost byla zrušena. S tím se samozřejmě váže i bezplatnost takového vzdělání. Já si myslím, že je nesmyslné, aby rodiče do určitého věku platili a v určitém věku už nemuseli. To je určitě bezesporu hodné podpory. My se k tomu hlásíme.
Ukázalo se i v praxi, že tato povinnost nezavedla mnoho dobrého, a těm, kterým měla pomoci, by spíše pomohlo, kdyby se pracovalo s celou rodinou, protože ten problém nevychází od dítěte, ale od rodiny, která třeba v některých ohledech může zanedbávat výchovu nebo některé své základní funkce.
Nicméně co se týče debaty, která se vede ohledně umisťování dvouletých dětí do školek, tak si myslím, že je nutné se vyvarovat určitého postoje, že půjdeme ode zdi ke zdi a zapomeneme na rodiny, kterých je v České republice nemálo, které by byly rády, kdyby měly nějakou možnost umístit dítě do nějakého předškolního zařízení, resp. do skupiny, která se o ně může postarat.
Já bych byla velmi nerada, abychom vlastně debatu rozvíjeli pouze tím směrem, který je z pohledu zřizovatelů, z pohledu obcí a samotných ředitelů školek, ředitelů a učitelů, učitelek - v tomto případě to jsou snad ve sto procentech ženy. Chtěla bych podotknout, že byť jsem se s mnohými z nich také setkala, píší nám a určitě i vám, celou řadu e-mailů a reakcí dostáváme do svých emailových schránek, tak si myslím, že je nutné se nebavit jenom o A, o nějakém zrušení povinnosti, která ještě ani nezačala platit, ale i o tom B, co tedy těm rodičům, kterým by pak taková možnost byla v budoucnu odepřena, jsme schopni nabídnout. Protože rodičovský příspěvek si můžete dnes vyčerpat už v poměrně krátké době, ani ne ve dvou letech, ale ještě dříve, což také bylo přijato v minulém volebním období, a jeselská zařízení byla zrušena prakticky úplně a máme tady dětské skupiny, které je čtyři roky podle zákona možno zřizovat, a může je zřizovat jak obec, tak třeba nezisková organizace nebo zaměstnavatel, ale jejich kapacity jsou zatím velmi nedostatečné. V České republice máme zhruba 600 takových dětských skupin.
Já si osobně myslím, že je to mnohem lepší prostředí pro takovéto děti, protože tam je péče individuálnější, jsou to lidé, kteří jsou pro tuto práci kvalifikovaní, kteří se o děti starají, a kolektiv je mnohem menší, má maximálně 12 dětí v jedné skupině, což oproti školce, kde jich může být až 28, je opravdu lepší, v tom se asi všichni shodneme. Nabídka je ale stále velmi nedostatečná.
Myslím si, že do debaty bychom měli vnést i to - a protože se o to starají dvě rozdílná ministerstva, což je nutné také podotknout - jak jsme schopni rodinám, které chtějí možnost volby mít, které třeba z různých důvodů, mohou to být i matky samoživitelky atd., nevyjdou jen s rodičovským příspěvkem, protože opravdu tím, že se dlouhou dobu nevalorizoval, tak v té své výši třeba v době dvou let už není řekněme samoživitelka schopná s dítětem z něj vyžít. Jde o to, abychom i takovým rodinám umožnili nějakou možnost volby, aby možnost volby skutečně byla, a ta se nabízí tím, že byť bychom třeba opravdu nakonec přistoupili ke zrušení... (Do sálu vstupuje skupina poslanců a hlasitě se baví, poslankyně se odmlčela.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Žádám kolegy a kolegyně, kteří vstoupili do sálu, aby vstupovali v klidu a nechali toho, komu bylo uděleno slovo, své vystoupení přednášet v důstojné atmosféře. Nebo jste mohli zůstat v předsálí. Prosím o klid! Děkuji.
Můžete pokračovat. ***