(12.30 hodin)
(pokračuje Feri)
Tento návrh není nový, navrhovali jsme ho už v minulé Sněmovně. Bohužel nebyl projednán. A možná bych měl osvětlit, proč s ním vlastně přicházíme, nebo jaké jsou dopady a jaké je využívání této skutkové podstaty a tohoto nástroje v rámci správního trestání. Od nabytí účinnosti tohoto zákona, což bylo 1. července 2017, do poloviny března, kdy jsme si ty údaje z aplikace ISEP zjišťovali, bylo uděleno 456 pokut a 29 napomenutí.
Ještě krátce ke stanovisku vlády. Vláda ve stanovisku poukazuje na úpravu v jiných zemích a zmiňuje třeba Německo. Studoval jsem německou právní úpravu a v německém trestním zákoníku - Strafgesetzbuch - je samozřejmě upravena urážka - Beleidigung - ale nijak se nerozlišuje v rámci hmotněprávní úpravy, jestli se jedná o urážku úředníka, nebo urážku běžného občana. To znamená, že vlastně vláda v tomto odkazuje na něco, co potvrzuje naše stanovisko, že úředník, pakliže je nějakým způsobem uražen, může využít nástrojů, které mu poskytují jiné zákony, a využít normální ochranu, kterou má každý občan. Existuje ale v Německu jedna věc, která mi přišla poměrně zajímavá, a to je procesněprávní specifikum, že ve chvíli, kdy je úředník uražen někým - příklad: policista je uražen řidičem - tak v tu chvíli může jeho nadřízený právě vznésti návrh, že má být zahájeno to trestní řízení. V Německu to poměrně běžně takto funguje.
Dále vláda ve svém stanovisku upozorňuje na judikát Evropského soudu pro lidská práva Janowski versus Polsko, velmi známý, který samozřejmě upozorňuje na specifika výkonu veřejné moci a zároveň také konstatuje, že je možnost upravit dodatečně práva veřejných činitelů, úředních osob, ale neříká, že to tak má být učiněno automaticky. Je to zkrátka nějaké politické rozhodnutí, že chceme chránit více úředníky.
Tolik na úvod. Jednoduše řečeno, myslíme si, že úředníci jsou již dostatečně chráněni a že tato skutková podstata právě značí jistý výraz až přespřílišného vrchnostenského postoje úředníků ve vztahu k občanům.
A možná ještě jedna poznámka z praxe. My jsme se samozřejmě pídili po tom, jestli je toto využíváno a jak to hodnotí úředníci. Nebudu konkrétně jmenovat, ale častá je třeba situace na úřadech práce atp. A bylo nám řečeno, že kdyby měli hlásit každou urážku, kterou jsou častováni, tak by nedělali vlastně vůbec nic jiného.
Takže tolik úvod. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Michálek. Pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené paní kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych přednesl zpravodajskou zprávu ke sněmovnímu tisku číslo 84, kterým je novela navrhovaná poslanci TOP 09 k zákonu o některých přestupcích, k zákonu č. 251/2016 Sb. Konkrétně, jak už tady zaznělo, týká se to § 5, kde poslanci navrhují zrušení přestupku se skutkovou podstatou znevážení postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci. Čili to, co poslancům vadí, je v podstatě specifická ochrana pro úředníky, přičemž vycházejí z toho, že postačí k jejich ochraně obecná úprava, například možnost postihovat to jako urážku. K tomu je potřeba dodat, že je pravda, že tato dvě ustanovení, tyto dvě skutkové podstaty mají odlišný objekt - v jednom případě je to autorita orgánu veřejné moci a v případě urážky je to osobní důstojnost.
Protiargumenty, které vznesla vláda a které vám byly rozdány jako sněmovní tisk 84/1, jsou založeny na tom, že vláda uvádí, že úprava je příliš nová, to znamená, platí nějaký půlrok, a nejsou dostatečné indicie, které svědčí o tom, že by ta úprava byla tak problematická nebo vadná, že by ji bylo potřeba odstranit. A dále upozorňuje na to, že řada zaměstnanců veřejné služby je vystavena většímu množství konfliktních situací, ať už je to na úřadech práce, nebo v jiném podobném postavení, a ta skutková podstata, tak jak je upravena v zákoně, je podle vlády pro tyto účely přiléhavá. Ostatně děkuji panu navrhovateli, že nás seznámil se statistickými údaji, s tím údajem, že za nějaký půlrok aplikace toho zákona bylo uloženo 456 pokut. Takže to je přibližně rozsah, ve kterém dochází k uplatňování této skutkové podstaty.
Nyní bych to ještě shrnul. Procesní informace o projednávání sněmovního tisku 84. Bylo k tomu vypracováno stanovisko Parlamentního institutu ke kompatibilitě s právem EU - 84. Vláda zaslala stanovisko nesouhlasné pod 84/1, přičemž garančním výborem byl ustanoven ústavněprávní výbor.
Tolik asi k mé zpravodajské zprávě.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu zpravodaji. Než otevřu obecnou rozpravu, tak konstatuji, že z jednání Poslanecké sněmovny se v době mezi 14. a 19. hodinou z důvodu jednání omlouvá pan poslanec Jiránek a stejně tak od 14 hodin do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Třešňák.
Nyní zahajuji, nebo otevírám, lépe řečeno, obecnou rozpravu. Jsou do ní přihlášeni dva poslanci - pan poslanec Pour, paní poslankyně Válková. Pan poslanec Pour má slovo. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Milan Pour: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, jak je u mne zvykem, zmíním několik skutečností k této novele.
Skutková podstata přestupku znevážení postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci dle ustanovení § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb. se v právním řádu objevila poprvé k 1. červenci 2017 v rámci počátku účinnosti zákona č. 251/2016 Sb. Tady bych chtěl upozornit, vidíte, že nabyla účinnosti ani ne před rokem, takže trvá poměrně krátkou dobu.
Dle důvodové zprávy se zařadila tato nová skutková podstata přestupku. Tady bych chtěl citovat doslovně, že účel byl zajištění ochrany zájmu na udržení vážnosti a autority orgánů veřejné moci, jednajících prostřednictvím příslušných úředních osob, ať už se jedná o policisty, zaměstnance obecních úřadů či pracovníky úřadu práce, sociálních odborů apod. Dotčené osoby jsou v intenzivním styku s občany mnohdy i problematického chování a čelí často urážkám či napadání z jejich strany, bez odpovídající zákonné ochrany. Nová skutková podstata bude dále směřovat např. i na dosud obtížně řešitelné jednání některých řidičů, kteří za účelem zdržení úředních úkonů nepravdivě obviní úředníka či policistu z ovlivnění alkoholem či jiného závadového chování, aby se vyhnuli kontrole či jinému úkonu či pouze obstruovali.
Tady chci zdůraznit, že objektem je zde primárně hladký výkon veřejné moci, nikoliv osobnost úřední osoby. Daná skutková podstata je speciální vůči přestupku ublížení na cti. Rozdíl je v objektu přestupku, kdy objektem přestupku ublížení na cti je osobnost člověka, a nikoli řádný výkon veřejné moci. Úřední osoba je vymezena ustanovením § 127 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, kdy se jedná o osoby zastávající tam vyjmenované funkce, pokud plní úkoly státu nebo společnosti a používají při tom svěřené pravomoci pro plnění těchto úkolů. ***