(12.00 hodin)
(pokračuje Profant)
Ještě bych rád zmínil, s čím konkrétně nesouhlasíme a co budeme navrhovat změnit ve druhém čtení. Je to primárně celá změna zákona 106, kterou považujeme za zcela neopodstatněnou v souvislosti s GDPR, a dále nesouhlasíme s hranicí tzv. internetové plnoletosti, protože patnáct let je podle nás absolutně zbytečné. Třináct let asi není náš ideál, ale jsme ochotni se s touto hranicí smířit a ani nám nic jiného nezbývá, to nám jasně říká legislativa Evropské unie. Ale těch patnáct let, to už je opravdu problém jak pro uživatele internetu, tak pro jejich rodiče, tak pro podnikatele, kteří to musí administrovat. Je to zbytečné a budeme tedy navrhovat snížení této věkové hranice.
A ještě ke konkrétní implementaci. Rád bych poděkoval Ministerstvu vnitra, že se tam dostala ta pasáž, že konkrétní incidenty se posuzují proporcionálně a že lze neuložit pokutu. Opět tolik k strachu. Úřad pro ochranu osobních údajů opravdu může mít tu mentorující roli, a pokud nedojde k závažnému úmyslnému poškození, tak prostě dané drobné firmě, živnostníkovi, obci vysvětlí, kde pochybil, a nemusí mu žádnou pokutu ukládat. Víme i z praxe, že pokuty ani dnes neukládá na maximální hranici, takže opravdu si myslím, že obavy, které se tady šíří, jsou mnohdy velmi nepodložené.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré poledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Děkuji panu poslanci Profantovi. Pokračovat budeme vystoupením paní poslankyně Věry Adámkové, připraví se paní poslankyně Kateřina Valachová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, díky tomu, že už jsme vyslechli několik příspěvků, bude můj příspěvek výrazně kratší, protože nebudu opakovat všechny ty problémy, které zde už byly řečeny, ale zaměřím se na jeden problém, který je mi vlastní, a to je problém ve zdravotnictví.
Musíme vzít v potaz, že sdílení informací je sine qua non pro zdravotnickou péči. Nemůžeme pacienta neustále nechat vyšetřovat znovu a znovu, protože tolik krve on ani nemá, co bychom si mohli vymyslet. Na druhou stranu máme ve většině případů, co zde sedíme, velké zkušenosti s mezinárodními multicentrickými studiemi, kde o ochraně dat je to ve velmi důležité míře, a je třeba si uvědomit, že u těchto studií se uchovává papírová forma třeba po dobu 30 i 50 let a je to běžné u těch mezinárodních smluv, protože se nespoléhají pouze tedy na digitální podobu záznamu, což, pravda, může být někdy vulnerabilní složkou. Kdybychom neudělali pořádně to, co se nám zde tedy ukládá, to je projednat velmi řádně celou tu problematiku GDPR, uvědomte si, že by mohly být ohroženy mezinárodní výzkumné projekty, které nejenom že šetří velké peníze naší republice, to pomíjím, o tom jistě bude další příspěvek, ale to, co je v hlavní řadě, že naši pacienti a my se dostáváme opravdu k top léčbě ve světě. Jsou to léky, které třeba ještě sedm deset let nebude možné předepsat, a my už s nimi máme zkušenosti a umíme s nimi pracovat. A o těch informacích a ochraně osobních dat, to tam opět je. Takže je to problematika, která je trošku specifická, ale nemůžeme ji pominout.
Další věcí je sdílení dat u psychiatrické péče, které je velmi specifické. Budeme o tom ještě jednat. V současné době i pacient, který bude tři čtvrtě roku hospitalizován na uzavřeném oddělení, vám přinese pouze zprávu, že tam byl, není o tom nic jiného. Takže byť se to zdá okrajové, tak i ten problém kompletních informací musí být řádně prodiskutován.
Další věcí, ke které se dostáváme u mezinárodních vědeckých studií, je to, že zadavatelem té studie je nadnárodní firma, není to česká firma ve velké většině případů, takže my se musíme dostat do souladu i s tím právem mezinárodním, tak jak to tyto smlouvy přikazují. Takže velmi prosím potom, věnujme tomu velkou pozornost, abychom náhodou neudělali vylití dítěte, s vaničkou i to dítě, anebo naopak na něco zapomněli. My to v každém případě budeme samozřejmě dále sledovat a budeme k tomu mít připomínky.
Čili terén zatím v tomto směru ve zdravotnictví nemá samozřejmě informace, je znejistěn, protože by mohlo dojít k tomu, že bude poměrně velký problém v poskytování nejenom běžné péče, ale i té výzkumné péče, na které my si opravdu velmi zakládáme, a jsme rádi, že můžeme být součástí těchto výzkumných týmů. V případě, že skutečně k tomu dojde, tak potom výbor pro zdravotnictví se hlásí k tomu, aby byl dalším výborem k projednání těchto sněmovních tisků. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Adámkové. Nyní vystoupí paní poslankyně Kateřina Valachová, připraví se pan poslanec Rostislav Vyzula. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěla bych jenom tlumočit stručné stanovisko klubu sociální demokracie. Podpoříme průchod tohoto návrhu zákona do druhého čtení, nicméně máme za to, že i s ohledem na rozpravu, která probíhá, bude namístě dodržet minimálně dobu pro jednání 60 dnů. A chtěli bychom také případně navrhnout, aby vznikl detailní harmonogram toho, jakým způsobem budou jednotlivé náměty k úpravě návrhu zákona projednávány, s tím, že budeme mít zájem o prosazení vícero změn směrem k výjimkám. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Kateřině Valachové. Nyní pan poslanec Rostislav Vyzula, připraví se pan poslanec Válek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, dobré dopoledne, pane předsedající, dámy a pánové. Než jsem se dostal ke slovu, tak už v podstatě ten problém tady byl naznačen a týká se to zdravotnictví. Pokud bychom totiž... Ani bych nevystupoval, kdyby tady nedošlo k toho zamítnutí projednávání v prvním čtení, poněvadž pak bych se obrátil na Senát, kde bychom to mohli ještě napravit, a to problematiku klinického výzkumu ve zdravotnictví. Opravdu je to závažná věc. Já bych rád potom spolupracoval jak s Ministerstvem vnitra, tak s Ministerstvem zdravotnictví, kde bychom udělali pozměňovací návrh v tom stylu, kdy klinické studie budou také umožněny pro naše pacienty. Je to např. v oblasti práva na přístup k osobním údajům, práva na opravu osobních údajů, práva na omezení zpracování osobních údajů, práva vznést námitku. Je to několik záležitostí, které se zdají být jakoby banální, ale nejsou, poněvadž to zdravotnictví by jinak přišlo o obrovské prostředky.
Uvědomme si jednu věc, že Německo má takovéto úpravy provedené, že je to Rakousko, Švédsko, Finsko a další země. A pokud vznikne takzvaná multicentrická randomizovaná studie, kterou dneska podávají do republiky jenom velké farmaceutické konglomeráty, tak tím dělají vlastně pro zdravotnictví dvě věci. Jedna je, ta je myslím nejdůležitější, že naši pacienti mají k dispozici novou léčbu, ke které by se jinak nedostali. A druhá věc je, že celý ten výzkum financují, což stojí obrovské peníze. Uvedu jeden příklad. Na našem onkologickém ústavu v Brně to ročně činí 200 mil. korun, které vlastně šetříme zdravotním pojišťovnám. Pacienti jsou plně kryti z toho klientského výzkumu. Když si uvědomíme, kolik ale zdravotnických zařízení máme, špičkových zařízení, kde jsou tyto klinické studie dnes k dispozici, tak si musíme uvědomit, že pokud nebudeme mít nějakou pojistku na ochranu dat našich pacientů pro klinické studie, tak nebudeme muset ty studie dostávat a v rámci celé republiky to mohou být miliardy. Já nevím, kolik to přesně je, ale mohou to být miliardy, které šetříme zdravotním pojišťovnám. Ale není to opravdu otázka jenom financí, je to i otázka přístupu k pacientům a k tomu, že oni vlastně budou mít možnost se setkat s tou nejmodernější léčbou, která v současné době existuje.
Takže to je jenom taková připomínka toho, rád bych na tom potom spolupracoval, mám to už v podstatě připraveno, ale měli bychom to ve druhém čtení nebo ve výboru pak uvést, schválit si nebo si to prodiskutovat. To je všechno. Děkuji za pozornost. ***