Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

70.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb.,
o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 13/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec a po dohodě zpravodajka garančního výboru paní poslankyně Fialová, která je připravena zastoupit paní poslankyni Pekarovou Adamovou. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 13/7, který byl doručen dne 11. dubna 2018. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 13/8.

Ptám se pana navrhovatele, zda má zájem o vystoupení před zahájením rozpravy. (Ministr Brabec: Ano.) Má zájem. (Silný hluk v sále.) Já bych vás opravdu všechny poprosil, i ty, co diskutují přímo před řečnickým pultem, vážení kolegové, jestli mě vnímáte! Děkujeme. Je-li potřeba něco probrat, v předsálí je spousta místa. Děkuji. Tak, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Děkuji. Dobré ráno. Vážený pane předsedající, děkuji, že jste se mě zastal.

Já bych chtěl především poděkovat za to, že jsme ten bod neodsunuli. Ono zase v pátek by blokoval jiné body. A děkuji tímto i paní kolegyni Fialové, že se takto vstřícně postavila k výzvě převzít zpravodajku. Já si myslím, že i hlasovací procedura, tak jak byla navržena garančním výborem, tedy výborem pro životní prostředí, není tak úplně složitá. Nicméně mi dovolte na úvod jenom několik poznámek a určité shrnutí.

Tato novela zákona o ochraně ovzduší je původně transpoziční novelou, kde se zahrnují určité požadavky obsažené ve dvou evropských směrnicích, které se týkají metod výpočtu a požadavků na podávání zpráv z hlediska jakosti benzinu a motorové nafty... (Odmlka pro silný hluk v sále.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Ano, já také slyším opět nadměrný hluk. Poprosím všechny, zda by byla možnost, aby vás pan ministr nemusel překřikovat. Děkuji za klid.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Já jsem s tím srovnán, pane předsedající. To je trošku, jako kdybych uváděl zákon v těch -

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Ale my si vás tak nevychutnáme, pane ministře. Tak bych opravdu poprosil o klid v sále. Děkuji.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Děkuji. Opravdu velmi stručně. Jedná se o to, že dodavatelům motorového benzinu a motorové nafty návrh umožní do minimálního povinného podílu biopaliv dvojnásobně zohlednit množství biopaliv, která jsou vyrobená z použitého kuchyňského oleje, kafilerních tuků a pokročilých biopaliv, což je určitě i v zájmu snižování procenta biopaliv vyrobených v první generaci, tedy těch potravinářských biopaliv. Rovněž je možno do povinného snížení emisních skleníkových plynů zohlednit také zemní plyn či zkapalněný ropný plyn a čistá a vysokoprocentní paliva. V neposlední řadě se mění způsob sankce za nesplnění povinností snížení emisí skleníkových plynů tak, aby byl spravedlivější.

Nicméně v rámci projednávání k tomu přibyla ještě celá řada pozměňovacích návrhů. Já se k nim případně vyjádřím určitě v rámci diskuze, ale dovolte mi jenom obecnou poznámku. Uplatněné pozměňovací návrhy se týkají nejenom oblasti biopaliv a podpory snižování emisí skleníkových plynů v dopravě, ale i dalších oblastí. Na znění některých z nich Ministerstvo životního prostředí aktivně spolupracovalo s předkladateli a k tomu nás vedlo vícero důvodů, protože víte, že tady byla debata o tom, kdo vlastně stojí za těmi pozměňovacími návrhy.

Ten hlavní důvod, a to bych chtěl zdůraznit, je fakt, že do Poslanecké sněmovny byla tato novela zákona o ochraně ovzduší předložena již na podzim roku 2016, tedy v předchozím volebním období, ale nepodařilo se ji doprojednat a pro její urychlené přijetí v novém volebním období z důvodu již zahájeného infringementu ze strany Evropské komise vláda materiál schválila a opětovně předložila nové Poslanecké sněmovně v totožném znění, tedy bez opakování meziresortu. Z toho důvodu nemohla být zohledněna úprava několika otázek, které, jak se později ukázalo, bylo žádoucí řešit. To znamená, to je důvod, proč se Ministerstvo životního prostředí aktivně podílelo na některých pozměňovacích návrzích.

To asi jako úvod do té poměrně vzrušené diskuze úplně stačí. Děkuji za pozornost. (V sále je stále silný hluk!)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře, i za vaši trpělivost. Znovu poprosím kolegy, kteří mají co projednávat, ať si to jdou projednat do předsálí a neruší řečníky. Tak.

Otevírám rozpravu, do které se přihlásila jako první paní poslankyně Fialová, které tímto dávám slovo. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Eva Fialová: Dobrý den, vážený pane předsedo, milé kolegyně a kolegové, vážená vládo. Dovolte mi, abych se vyjádřila k samotnému zákonu o ovzduší a k jeho předloženým změnám.

Jak už bylo řečeno v úvodním slově pana ministra, důvodem předložené změny zákona o ovzduší byla potřeba transpozice evropské legislativy ve vztahu k množství přimíchávání biosložek do paliv a upřesnění metody výpočtu pro produkci emisí skleníkových plynů. Otevření takto citlivého zákona vždy vede k možnosti navrhnout změny i v jiné části zákona. V tomto případě jsem i já využila možnost a předložila jsem hned několik pozměňovacích návrhů po konzultaci s Ministerstvem životního prostředí v oblastech, které jsem vnímala jako palčivé, ať už s dopady na města, obce a zejména naše spoluobčany. Zmíním se tedy o dvou nejzávažnějších.

Prvním z nich je dopad do peněženek našich občanů, kteří mají povinnost provádět revizi kotlů. Na základě seznamu určených osob evidovaných u Ministerstva životního prostředí již nebude docházet k předražování této služby, kterému jsme přihlíželi v minulých letech. Návrh nastavuje mechanismus, kdy a jak se obracet na osoby oprávněné k provádění revizí ve svém nejbližším okolí, a stanovuje nejvyšší možný finanční limit, za který lze službu provést. Další podstatnou změnou je prodloužení intervalu revize z dvouletého na tříleté období. Pokud tedy dojde ke schválení zákona jako celku, včetně tohoto pozměňovacího návrhu, nedojde k hektickému shánění služby koncem tohoto roku.

Druhým dopadem je změna při stanovení programu na zlepšování kvality ovzduší pro kraje. Důvodem předložení je zrušení některých částí soudem v samotných programech. Programy nebyly závazné a nebyla možnost jejich vymáhání. Pokud doopravdy chceme zlepšit kvalitu ovzduší v našich městech, musí docházet k celému souhrnu opatření, která povedou ke kýženému efektu. Změna se dotkne převážně měst a obcí, které budou stanovovat harmonogram prací k navrženým opatřením. Tím, že bude vycházet program zlepšování kvality ovzduší ve Věstníku Ministerstva životního prostředí, bude více závazný a vedení města bude muset plánovat své rozpočty v kontextu na stanovená opatření. Většina starostů, pokud bude mít na výběr, zda postaví nové dětské hřiště, nebo zamete silnici místo dvakrát za rok čtyřikrát za rok, raději sáhne po výstavbě dětského hřiště, a to nejen z politicky kladných bodů u svých občanů, ale i třeba z důvodu tlaku a potřeby rozvojových míst své obce.

Často byl zmiňován argument, že nebude mít možnost veřejnost vstupovat do celého procesu. Toto tvrzení musím vyvrátit. Každý plán prochází procesem SEA, posuzování vlivu koncepcí na životní prostředí, kde je pevně zakotvena účast veřejnosti.

Byla jsem nařčena, že jsem na pozměňovacích návrzích spolupracovala s Ministerstvem životního prostředí. Mně osobně to přijde logické, pokud mají být změny správně uchopitelné pro jejich aplikaci v praxi.

Při druhém čtení se paní poslankyně Balcarová vyjádřila, že je spoluautorkou svého pozměňovacího návrhu týkajícího se nemožnosti udělování výjimek pro emisní limity dle technologií BAT. Ptám se tedy prostřednictvím pana předsedajícího, kdo je tím jejím spoluautorem. Dovolím si zde polemizovat, zda se jedná o aktivistické společnosti Hnutí DUHA a Greenpeace. Pokud ano, tak budu pevně doufat, že jejich hlavním důvodem pro prosazování této změny je skutečně zájem o zlepšení stavu ovzduší v České republice a zdraví obyvatel. Při druhém čtení jsem zde uváděla důvody a případné dopady, které logicky navádějí k nepodpoře tohoto pozměňovacího návrhu. (V sále je trvalý hluk.)

K samotné problematice byly uspořádány dva semináře. Jsem velice ráda, že o tuto problematiku je takový zájem. Vyvolaly debaty o tom, jak efektivně zacílit a dojít ke zlepšení stavu ovzduší v naší republice. První z nich byl věnován legislativě a dopadu na lidské zdraví. Byla jsem velkým kritikem z důvodu, že seminář byl cílen na podporu zrušení výjimek bez možnosti vyjádření druhé strany, kterou je průmysl, energetika, teplárenství, správci rozvodných sítí a další.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Omlouvám se. Já bych opravdu prosil ty diskutující, aby aspoň nestáli před pultíkem řečníka. Opravdu to velmi ruší. Nerad bych jmenoval. Děkuji.

 

Poslankyně Eva Fialová: Nebudu zde polemizovat o tom, zda stav ovzduší má, nebo nemá dopad na lidské zdraví. Ale argumentace na zrušení udělení výjimek založená na statistice úmrtí v postižených regionech mi nepřipadá moc férová. Od roku 1990 došlo k výraznému snížení všech znečišťujících látek v ovzduší, proto bych jako pádný argument akceptovala výzkum výskytu a závažnosti respiračních onemocnění u osob narozených po roce 2000 a ve srovnání všech regionů. Argumenty založené na domněnkách bez vyčísleného efektu dopadu na zlepšení stavu ovzduší považuji za velmi chabé.

Druhý seminář dal prostor se vyjádřit zástupcům průmyslu, Svazu měst a obcí, Ministerstva životního prostředí, ČEPS, Ministerstva průmyslu a obchodu a Teplárenskému sdružení. Debata k dané problematice byla bohatá, včetně zástupců Greenpeace. Seminář se uskutečnil v pondělí 21. 5., a protože ze strany poslanců byla účast skromná, ráda bych vás zde seznámila s poznatky a fakty z jednotlivých bloků.

Ministerstvo životního prostředí představilo ukotvení BAT v české legislativě. V případě zrušení výjimek musí dojít k novelizaci zákona o integrované prevenci. Orgánem, který uděluje výjimky dle zákona o integrované prevenci, je příslušný krajský úřad a odvolacím orgánem je pak Ministerstvo životního prostředí. Případné výjimky se stanovují jen na určité období. Provozovatel, který o tyto výjimky žádá, musí dokladovat, že nedojde k závažnému znečištění životního prostředí, celkově bude dosaženo vysoké úrovně ochrany životního prostředí. Dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami popsanými v závěrech o BAT by vedlo k nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí, a to z důvodu zeměpisné polohy daného zařízení, nebo místních podmínek životního prostředí, nebo technické charakteristiky daného zařízení. Každá udělená výjimka se bere jako velká změna integrovaného povolení, kde se může vyjádřit veřejnost, a tím pádem je i soudně přezkoumatelná. Tato problematika se v České republice týká 100 zařízení, která čítají na 398 zdrojů. V současné chvíli lze predikovat, že o výjimky budou žádat provozovatelé pouze u některých zdrojů a polutantů, kterými jsou oxidy dusíku a rtuť.

ČEPS a Ministerstvo průmyslu a obchodu stanovilo stabilitu sítě mezi lety 2020 a 2030 a jednotlivé modely. Jeden kritický, který uvažuje o uzavření všech uhelných elektráren, a realistický v případě neudělení výjimek a dle plánu utlumování výroby elektřiny z fosilních paliv. Do modelování se prolíná mnoho faktorů, posouvání výstavby dalšího bloku jaderné elektrárny, příprava klimaticko-energetického plánu. Vše se pak stává podkladem pro využívání strategie výroby a tepla z obnovitelných zdrojů. Výjimky byly dány z důvodu, že nelze stanovit rovné podmínky ze strany Evropské unie pro všechny zdroje. Pokud toto nebude umožněno, hrozí dle realistického modelu, že v roce 2024 může dojít k nákupu elektřiny z okolních zemí. Oproti tomu je export plánován na nulu.

Teplárenská sdružení. Ukončení některých elektráren nesouvisí s udělením nebo neudělením výjimek. Rozhodujícím faktorem je, zda se vyplatí investice, když nebudu mít zajištěné uhlí na dalších dvacet let.

A jak jsou na tom naše lomy? ČSA bude v roce 2024 uzavřena. Bílina - zde se uhlí nachází ve vrstvách, kde se střídá uhlí nízkovýhřevné s vysokovýhřevným. V případě, že nebude možno použít nízkovýhřevné uhlí pro výrobu elektřiny, je otázkou, zda se vyplatí těžit pouze vysokovýhřevné pro potřeby tepláren. A kde bude odbyt pro nízkovýhřevné? Nelze tedy tvrdit, že omezení nebo uzavření tepelných elektráren nebude mít dopad na teplárny a cenu tepla pro obyvatele.

A jaký by byl skutečný dopad pro neudělení výjimek a dosažení emisních limitů dle BAT oproti aplikaci směrnice o průmyslových emisích? Tento odhadovaný rozdíl činí u NOx 2,4 %, u oxidu siřičitého 9,2 % a 1,1 % u PM2,5, přičemž tvorba sekundárních částic pro NOx je odhadována pouze na 0,03 %. Proti přijetí závěrů BAT bylo i Německo a Finsko. Jedním z důvodů bylo stanovení emisních limitů z chybných údajů pro NOx a rtuť, přičemž současný trh nenabízí technologie pro kontinuální měření rtuti.

A jak nahradit uhlí? Například tepelné využití odpadů jak z elektráren, tak tepláren a zaměřit se na jiné původce polutantů, kterými jsou lokální topeniště a doprava.

Svaz měst a obcí zastupuje zhruba 8 milionů obyvatel této republiky. Svaz nepodporuje tento pozměňovací návrh z důvodu dopadů na tepelné hospodářství samotných obcí. Prioritou svazu je zajistit dodávky tepla za přiměřené ceny a města jsou povinna chovat se s péčí řádného hospodáře a nemohou zmařit své investice například do rozvodné sítě. Tyto argumenty jsou podpůrné hlavně pro úvahy plošného zákazu hnědého uhlí pro použití v lokálních topeništích. Svaz podporuje postupný přechod a nebude podporovat změny, které nenabízejí alternativu.

Svaz průmyslu České republiky. Od roku 1990 se do ochrany ovzduší investovalo ze strany průmyslu 220 miliard korun. Snížení emisí od roku 1990 do roku 2014 se objemově snížilo pro oxidy síry o 93 %, pro oxidy dusíku o 77 % a u čpavku o 54 %.

Dle údajů Českého hydrometeorologického úřadu z roku 2015 pocházelo 54,5 % PM2,5 z lokálních topenišť. Energetika a teplárenství představovaly pouze 7,1. Institut výjimek z plnění BAT je zakotven přímo ve směrnici o průmyslových emisích právě pro případy, kdy by negativní ekonomické a sociální dopady převážily nad možnými environmentálními přínosy BAT. Udělení výjimky z BAT České republice předpokládá, že provozovatel daného zařízení představí návrhový scénář, kde uvádí, jaké emisní limity bude plnit, a tyto limity se musí co možná nejvíce blížit úrovní BAT. Každou odchylku od BAT musí zařízení zdůvodnit a doložit na ekonomických údajích.

Ať chceme nebo ne, tak výroba elektřiny je úzce spjata s výrobou tepla. Zamezení výjimek by ohrozilo zdroje tepla pro 177 tisíc domácností, což je půl milionu obyvatel napojených na centrální zásobování teplem. Je nutno si uvědomit, že většina zdrojů se nachází v sociálně citlivých regionech.

Celkové potřebné investiční náklady na dosažení požadavků závěrů o BAT pro velká spalovací zařízení spalující hnědé anebo černé uhlí lze odhadovat v závislosti na předpokládaných nákladech snížení emisí v úrovni 13 až 36 mld. korun. Tyto odhady však reflektují pouze dosažení požadavků BAT technologií u polutantů NOx, oxidu siřičitého a prachu.

Svaz průmyslu České republiky podporuje postupný odklon od fosilních paliv a vznik energetického mixu založeného na čistých palivech, tedy jádru a obnovitelných zdrojích. Lpí na ochraně životního prostředí a energetických úsporách. Odmítá ale nekoncepční snahy ohrožující nejen český průmysl, ale domácnosti a celkovou energetickou bezpečnost země.

Můj závěrečný komentář k této problematice. V rámci diskuse na výboru životního prostředí vznikla pracovní skupina, která má za úkol posoudit implementaci BAT technologií. Je složena ze všech dotčených složek včetně zástupců neziskových organizací. Nepřipadá mi konstruktivní, aby nebyly známy závěry z této pracovní skupiny a my ji limitovali již zakotvenou změnou v zákoně. I z tohoto důvodu nemohu tento pozměňovací návrh podpořit.

Ještě musím dodat, jak k udělování výjimek přistupují ostatní země Evropské unie. Evropská komise v roce 2018 publikovala studii, že výjimky jsou celkově běžnou praxí. Celkem je podchyceno více než 100 těchto výjimek z oblasti sklářství, ocelářství, rafinerií a cementáren, kde již došlo k implementaci závěru BAT. Konkrétně se jedná o Belgii, kde jsou 3 výjimky, Estonsko 4, Finsko 10, Francie 19, Chorvatsko 3, Maďarsko 3, Irsko 1, Itálie 7, Malta 1, Polsko 7, Portugalsko 6, Švédsko 6, Slovensko 7 a Velká Británie 19. Česká republika jich má 7 ve sklářském průmyslu. K udělení výjimek u velkých spalovacích zařízení ještě nemohlo dojít. Závěry o BAT jsou z roku 2017 a na případné udělení výjimek jsou čtyři roky.

A jako poslední a již velice krátce bych se ráda vyjádřila k pozměňovacímu návrhu kolegy Zahradníka. Ač rozumím důvodům, z jakých ho předkládá, chci upozornit na to, že Ústavní soud posuzoval, zda dochází k ohrožení domovní svobody, a dospěl k závěru, že tomu tak není. Stávající znění zákona skutečně vedlo k prevenci a výchovnému efektu. Zkušenosti ukazují, že k samotné kontrole nedošlo v 99 % všech oznámení, kdy postačila první výzva zaslaná odborem životního prostředí s rozšířenou působností. Vzhledem k tomu, že nedochází ke zneužívání, není tedy důvod stávající znění zákona měnit, proto ani tento návrh nepodpořím.

A úplným závěrem: Jsem moc ráda, že máme všichni zájem na zlepšení stavu ovzduší v naší zemi. Záleží však, jaká cesta se zvolí k dosažení stanoveného cíle. Pevně věřím, že tato cesta bude racionální a založená na zdravém rozumu každého z nás. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, paní poslankyně. Jako další je do rozpravy při třetím čtení přihlášena paní poslankyně Balcarová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, na začátek bych jenom uvedla, že přede mnou mluvila kolegyně z výboru životního prostředí a zpravodajka této novely paní Eva Fialová. Já jsem spíš měla pocit, že nám zde mluvil zástupce Svazu průmyslu a dopravy.

V tuto chvíli bych chtěla hlavně připomenout, že dneska budeme hlasovat novelu o ochraně ovzduší, kterou vnímám jako asi zatím nejdůležitější zákon, který jsme ve výboru pro životní prostředí měli. Bylo tam hodně pozměňovacích návrhů, některé z nich budeme hlasovat, a já bych ráda, abyste se zamysleli a podpořili pozměňovací návrh, který předkládají Piráti a který se týká velkých uhelných elektráren, konkrétně hnědouhelných elektráren na území České republiky, které mají možnost podle současné legislativy žádosti o udělení výjimek z evropských limitů znečištění ovzduší.

Náš pozměňovací návrh původně byl proti tomu, aby se výjimky mohly vůbec udělovat, protože vnímáme, že velké uhelné elektrárny jsou výrazným znečišťovatelem, který se podílí na znečištění ovzduší v České republice. Vzhledem k tomu, že výhrady byly jak ze strany průmyslníků, tak ze strany ministerstva, tak kolegů ve výboru pro životní prostředí, udělali jsme návrh kompromisní. V tuto chvíli už neříkáme, že nelze udělovat výjimky, ale dobu, na kterou výjimky lze udělit, jsme stanovili na čtyři roky.

Já bych vám ráda připomenula, že před volbami jste se vyjadřovali k problematice ochrany ovzduší a na anketu svazu nevládních organizací Zelený kruh jste se vyjadřovali přímo k otázce, jestli budete vystupovat proti udělování výjimek z nových limitů pro znečištění u uhelných elektráren. Otázka - přečtu vám, jak jste odpověděli, abyste se upamatovali, jak jste smýšleli těsně před volbami. Takže ČSSD na tuto otázku odpovídá ano. KDU-ČSL odpovídá: Ano, neudělování výjimek je ve veřejném zájmu, uhlí je palivem minulosti. KSČM: Plošné udělování výjimek není pro nás cestou. Nemůžeme ale nyní vyloučit, že některou z případně navržených výjimek nepodpoříme. TOP 09 říká prostě ano. STAN: Rozhodně ano. Hnutí ANO odpovědělo odkazem na svůj volební program, kde se píše: Výrobu elektrické energie zajistíme mixem zdrojů, který bude založen na rostoucím podílu jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů a naopak v postupném poklesu hnědouhelných elektráren. ODS: Jsme přesvědčeni o tom, že bez uhelných elektráren a tepláren se naše energetika ještě dlouho neobejde. Sluneční elektrárny a další takzvané obnovitelné zdroje jejich podíl nenahradí. Takže pokud jsme si stanovili nadměrně přísné limity, bude nutné udělovat výjimky. A SPD nereagovala ve svém program na tuto otázku vůbec.

Takže z této ankety mi vyplývá, že drtivá většina politických subjektů, které dneska sedí v Poslanecké sněmovně, před volbami deklarovala, že nebude pro udělování výjimek u velkých uhelných zdrojů. Ráda bych vám toto připomněla a doufám, že si při hlasování na to vzpomenete. Děkuji. (Slabý potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Jako další ... Teď se mi tu objevily dvě faktické poznámky. Jednak pan poslanec Schiller a poté paní poslankyně Aulická. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Schiller: Dobrý den, děkuji, pane předsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, není úplně pravdou, že největším zdrojem, nebo jedním z největších, jsou průmyslové zdroje znečištění. Řekněme si to upřímně, největším zdrojem znečištění je automobilová doprava, na kterou bychom se měli prioritně zaměřit, druhým největším, nebo ještě před ním jsou lokální topidla, která skutečně podchytilo Ministerstvo životního prostředí tím, že vypsalo, a myslím si, že hodně slušně implementuje dotační titul kotlíková dotace. Že se odstraňují ty nejhorší kotle a nahrazují se těmi nejmodernějšími, které skutečně to znečištění výrazně sníží, a není potřeba říkat, že průmysl je ten největší znečišťovatel. Není to pravda. A na tom druhém semináři, který jsme pořádali, tak skutečně bylo jednoznačně ukázáno na číslech, na grafech, jak dlouhodobě tato tendence je klesající a jak skutečně průmysl, pokud se teď udělá rozbor za poslední rok, možná dva zpět, protože nová data zatím nemáme, ukáže, že nakonec průmysl je na tom ještě lépe, než se domníváme.

Jsme teď u merita věci, kdy skutečně tyto výjimky, prosazované, jak tvrdí paní kolegyně, předsedkyně výboru životního prostředí Balcarová, předkládají Piráti, tak skutečně je to na základě domněnek a jenom nějakých dojmů a nic z toho není podloženého.

To, že potom tady kolegyni nařkne z toho, že to je lobbing nějakých obchodních společností a energetických, my bohužel na životním prostředí, na celém výboru, máme opačný pocit. A to, že nám tady diktuje Greenpeace a diktuje nám tady Hnutí Duha prostřednictvím paní předsedkyně, tak jenom jsem chtěl prosím požádat vaším prostřednictvím, pane předsedo, aby paní předsedkyně nenapadala nás, že jsme nějakými lobbisty za nějakou energetiku, když za každým jejím vyjádřením stojí skutečně nějaký aktivista z těchto kruhů. Děkuji. (Potlesk několika poslanců.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám za přesné dodržení času. Jako další vystoupí s faktickou poznámkou paní poslankyně Aulická. Prosím.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dovolte mi malou poznámku k mým předřečníkům. Musím říct, že jsem ráda, že konečně zástupci Ústeckého kraje, kolega Schiller i kolegyně Fialová, mluví stejnou řečí, a kdo mě znáte z minulého volebního období, tak asi víte, o čem hovořím, protože jsem byla z těch poslanců, kteří chtěli prolomit ty limity na dole Československé armády, a myslím si, že to má i své opodstatnění.

A dovolte mi reakci na kolegyně Balcarovou. Nezlobte se na mě, je to napadání úplně nesmyslné. Já bych vás teď mohla osočit z toho, že vám váš projev a vaše pozměňovací návrhy napsala ekologická hnutí, jako Greenpeace a Hnutí Duha, a myslím si, že bych nebyla daleko. Mě trošku mrzí, že mám pocit, že opravdu nevíte, o čem mluvíte, protože byste tohle nemohla říkat na Poslanecké sněmovně. Myslím si, že paní Fialová řekla dost závažné argumenty. Já se s nimi ztotožňuji a jsem ráda, že tady ještě někdo přemýšlí rozumně. Děkuji. (Potlesk vlevo.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Tím byly vyčerpány faktické poznámky a jako další je s řádnou přihlášku přihlášen pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, já svůj příspěvek zahájím takovou trošku smutnou reakcí na vystoupení pana kolegy Schillera. To postesknutí vychází z toho, že si vzpomínám na to, jak se poslanci za ANO chovali při návrhu novely zákona 114 o ochraně přírody a krajiny, která byla celá napsaná ekologickými aktivisty. Tehdy jste tu novelu podpořili. Ale samozřejmě tady s vámi souhlasím a myslím si, že je třeba být v tomto směru velmi opatrný.

Pan ministr jako předkladatel toho zákona nám na úvod řekl, že se jedná o transpoziční novelu, novelu, která je zase vyvolaná, jak už jsme si skoro vždycky zvykli, tlakem Evropské komise, obavou z vyvolání infringementu proti naší republice, a že tedy velmi rychle musíme novelu schválit. To by všechno bylo jasné, kdyby se jednalo o kmenový text té novely, tedy podmínky pro přimíchávání biopaliv do nafty a do motorového benzinu. Tady se musím přiznat, že už jsme na to rezignovali, že už jsme se všichni smířili s tím, že do nafty a benzinu musíme přimíchávat nějaká biopaliva. Možná že mnozí z nás tušíme, že ještě Evropská komise v rámci balíčku čisté mobility na nás chystá, jak se ta procenta biopaliv budou muset povinně zvyšovat, a my si budeme muset povinně ničit motory našich aut těmito nekvalitními příměsemi do motorové nafty a do benzinu.

Ale myslím si, že ten zákon má jiná úskalí. Tento samotný kmenový text by asi právě pod vlivem obavy z infringementu mohl být přijat bez nějakých velkých debat a diskusí. Nakonec ty debaty a diskuse se samotného kmenového textu nijak příliš netýkají. Týkají se těch pozměňovacích návrhů, které tady byly předloženy na výboru a pak i v druhém čtení a které se týkají vlastně určitého programového směru, který samozřejmě vychází z kruhů ekologických aktivistů, tedy snahy omezit spalování hnědého uhlí, významně limitovat hnědouhelnou energetiku a teplárenství v naší republice.

Je na to možné se dívat ze tří pohledů. A my jsme si tady zvykli a v minulém volebním období jsme se zabývali třeba Pařížskou dohodou, významně celoplanetárním globálním ustanovením. Tady je možné na to se dívat globálně, vedeni snahou přispět ke snížení znečištění ovzduší na naší planetě. Tady je třeba si ale uvědomit, že Česká republika produkuje 0,31 % světové produkce CO2, zatímco Čína produkuje 29,5 %, Spojené státy 14,3 %. Samozřejmě globální aspekt je sice pěkný, v minulém období jsme to tady přemleli z jedné strany na druhou, nakonec jste Pařížskou dohodu ratifikovali a k ní se přihlásili, na sto let jste naši republiku k čemusi mlhavému, byť vymahatelnému, zavázali.

A pak je tady pohled regionální. Ten pohled regionální, ten už samozřejmě je v našem prostředí významný. Víme dobře, že jsou u nás regiony, kde limity pro znečištění ovzduší, ty dny, v kterých jsou překračovány, jsou naplněny v podstatě krátce po začátku kalendářního roku, a na Ostravsku ty dny s překročeným limitem znečištění, náš cíl je naplněn někdy v únoru, možná v březnu. Samozřejmě že tady máme snahu zlepšovat životní prostředí, čistit ovzduší. Musíme si uvědomit, že nejsme sami, kdo si ovzduší znečišťují. Zrovna právě v Moravskoslezském kraji je významné znečištění, které přichází z polských elektráren, a tady si myslím, že je povinnost vlády snažit se s Poláky nějaké změny v jejich počínání vyjednat. Nehledě na to, že útlum hnědouhelné energetiky a vůbec průmyslu navázaného na spalování uhlí by mohl právě v těchto regionech vést k problémům samozřejmě se zaměstnaností, a to si myslím, že nikdo z obyvatel Moravskoslezského, ale ani Ústeckého kraje samozřejmě nechce.

Naše elektrárny a teplárny jsou již od 90. let nepřetržitě ekologizovány. Nepřetržitě probíhá proces zlepšování jejich výstupů, snižování jejich emisí, a samozřejmě že to dělají všechno jejich provozovatelé, jejich majitelé.

Co se týká toho lokálního pohledu, tak ten již je nám všem asi nejbližší. A tady je třeba říci, a myslím, že pan poslanec Schiller to tady zmínil, že největšími znečišťovateli jsou lokální topeniště. Pak je doprava, pak jsou teprve uhelné teplárny, elektrárny. Podle ČHMÚ se na emisi prachových částic z frakce PM10 v České republice podílely sektor energetiky a výroby tepla z 6,5 %, lokální vytápění domácností pak 36,4 %. U frakce PM2,5 je to v případě energetiky 7,1 %, lokální vytápění domácností 54,5 %. Takže tady skutečně cesta vede snahou zlepšit emisní situaci u lokálních topenišť. Ale k tomu se dostanu ještě ve druhé části svého vystoupení.

Jenom chci říci, co by to znamenalo, kdybychom se snažili hnědouhelnou energetiku u nás utlumit. Padesát procent naší energetické spotřeby pokrývá dosud uhlí. Jádro samozřejmě je významným zdrojem, ale jenom si uvědomme, jaké potíže zaznamenáváme při snaze prosadit navýšení podílu jaderné energetiky na našem energetickém mixu. Jaké problémy jsou zde s prosazením dostaveb, ať už Jaderné elektrárny Dukovany, anebo Jaderné elektrárny Temelín. Zatím nikdo neví, kdo by to měl financovat. Vláda si není jista tím, zdali by měla uložit akciové společnosti ČEZ financovat tyto výstavby a dostavby, anebo zdali by měla vyčlenit státní zdroje a vyčlenit i část toho obchodního podniku jako státní podnik a financovat výstavbu jádra ve státním zájmu ze státních peněz. To zatím vláda nebyla schopna říci.

Znamenalo by to tlumit uhelnou energetiku. Jednu věc prostě. Zvyšovala by se naše závislost na dováženém plynu z Ruska. A tam jsme nyní na 74 procentech spotřeby - tvoří ruský plyn. A to si myslím, že vzhledem k tomu, jaká dneska je situace mezi Spojenými státy, EU, Ruskem, by nebylo určitě dobré. Dopady té předpokládané změny, ke které by začalo docházet přijetím návrhu naší paní předsedkyně z výboru životního prostředí, by znamenalo i dopad na obyčejné občany. Dopadlo by to i na teplárny, zrušení možnosti výjimek z těch BAT nebo Best Available Techniques, nejlepších dostupných technologií, pro subjekty nad 300 megawattů by určitě zasáhlo i teplárny, i když paní kolegyně toto netvrdí. Tvrdí, že se jedná pouze o elektrárny, a tady prostě teplárny pro zásobování našich velkých měst tvoří páteřní soustavu a bez tepláren spalujících hnědé uhlí bychom si zásobování teplem nedokázali představit.

Není možné tedy stavět do konfliktu ochranu ovzduší jako jeden veřejný zájem a zároveň také naši energetickou soběstačnost a konkurenceschopnost našeho průmyslu jako druhý veřejný zájem. Tyto dva veřejné zájmy není možné stavět do konfliktu, takže jeden musí ustoupit druhému. Prostě je nutné řešit a prosazovat oba veřejné zájmy rovnocenně.

Chtěl bych se ještě zmínit - čili my odmítáme ten návrh, který by znamenal zrušení možnosti žádat o výjimky po roce 2025. Proti tomu návrhu budeme jako poslanci Občanské demokratické strany hlasovat.

K tomu druhému návrhu, který tady máme, to je možnost zakázat spalování hnědého uhlí v obcích, aby starosta měl tuhle možnost. No, určitě tady, jak už jsem řekl, ten problém existuje. Míra znečištění pocházející z lokálních topenišť je veliká a myslím si, že je třeba ji řešit. My tady máme vlastně platný zákon, který tedy měníme v nějaké jiné jeho části a který říká, že by od 1. 9. 2022 měly být používány pouze kvalitní kotle na pevná paliva splňující parametry třetí třídy a vyšších podle naší normy. Tedy již by neměly být používány kotle 1. a 2. třídy. To už v tom zákoně máme. To prostě už tady je a s tím si nemusíme lámat hlavu.

Samozřejmě že spalování uhlí je věc, která tady existuje, lidé si pořídili kotle na uhlí. Máme tady u nás... Kdybych se ještě vrátil k těm nekvalitním kotlům - pozor na to! - v současném roce je u nás více než 150 tisíc lokálních kotlů, které nesplňují alespoň 3. třídu. Sto padesát tisíc domácností má tyhle špatné kotle. Navíc ještě je možné, že několik desítek tisíc domácností používá nějaká topidla, která byla vyrobena svépomocí, tedy neprošla žádnou revizí a není možné je ani do žádné třídy zařadit.

Druhá vlna kotlíkových dotací. Tady došlo k tomu, že z ní byly vyřazeny možnosti žádat o podporu pořizování kotlů na uhlí, čili tady prostě má zelenou biomasa a mají zelenou tepelná čerpadla samozřejmě, což jsou velmi drahé věci. Ukazuje se, a tady si myslím, že je možné s určitými obavami na to poukázat, že určitě existuje poměrně značná část uživatelů kotlů 1. a 2. emisní třídy, kteří budou muset s těmito kotly skončit v roce 2022. A já mám obavu, že oni nevěří tomu, že někdo od nich vymůže to, aby oni ze svých domovů ty kotle odstranili. Oni vidí kolem sebe, že stát je velmi slabý ve vymáhání svých zájmů. Podíváme se na silnice I. třídy. Kdysi dávno proběhl limit, kdy měly být odstraněny billboardy z jejich okolí, a ty billboardy tam pořád jsou. Stát prostě není schopen vymoci jejich odstranění. Podíváme se na častá prohlášení ŘSD, které říká, že oprava dálnice D1 neustále kolabuje na tom, že takto významnou stavbu zpochybňují v mnoha úsecích podání ekologických organizací, Děti Země, všechny možné organizace, které neustále podávají podání proti stavebním povolením na tuto stavbu a ta stavba nepokračuje, už má zpoždění. Další veřejný zájem není možné realizovat. Ti lidé vidí, že stát je bezmocný a všechny naše snahy narazí na tuto neschopnost vymoci státní zájem.

Porovnání uhelných kotlů, které dneska již jsou velmi kvalitní, splňují ekodesign ve srovnání s kotly na biomasu, tedy tolik podporovaným palivem. Je to rozdíl, který je řádově 10násobný, možná 15násobný. Patnáctinásobný větší objem emisí způsobuje nekvalitní kotel na biomasu nežli ten nejkvalitnější kotel na automatické spalování uhlí, který bude muset být od roku 2020.

Dámy a pánové, já si myslím, že tady je celá řada věcí, která mluví proti tomu návrhu, který by umožnil starostům zakázat spalování hnědého uhlí plošně. Myslím, že kotle 1. a 2. třídy, které navrhuje paní kolegyně Fialová, to si myslím, že je možné respektovat. To si myslím, že bude stejně vyřešené. Tady už jsme prostě, dá se říct, s tím hotovi. A jinak hnědé uhlí odepsat, hnědého uhlí se vzdát, přitom máme jeho velké zásoby u nás, by byla velká strategická chyba v našem rozvoji.

Pan ministr se určitě chystá vystoupit s tím, jak účinný je právě v boji proti těm znečisťovatelům, těm uživatelům kotlů první, druhé třídy nebo těch nějakých podomácku vyrobených, právě ten paragraf umožňující kontroly kotlů v domácnosti.

Paní kolegyně Fialová, současná zpravodajka, řekla, a já si toho vážím, že můj návrh si přečetla a že ho srovnala i s verdiktem Ústavního soudu. Ústavní soud rozhodl, že ten paragraf umožňující kontrole vniknout do domácnosti a kontrolovat, čím se tam v kotli topí, není porušením práva na důvěrnost obydlí. Myslím, že ten verdikt také byl ovlivněn tím, že ono vlastně k těm kontrolám, k tomu vnikání nedochází. Ten paragraf má odstrašující účinek, lidé jsou jaksi pod tlakem, že by ta kontrola tam mohla přijít, a tak se možná snáze s těmi orgány obcí, ať už obcí místních, nebo obcí pověřených výkonem státní správy na tom území, snáze dohodnou.

Nevím ale, proč musí být v našem zákoně taková drakonická možnost vstoupit bez souhlasu občana do jeho obydlí. Dokud nenastanou podmínky, které by možná mohly i třeba ospravedlnit na první pohled to vniknutí, tak prostě budeme klidní, nebudeme stíhat, kdo má čisté svědomí, kdo nic takového tam nedělá, nepálí se, nemusí se ničeho bát. To je velmi nebezpečné. Proto si myslím, že navzdory tomu, že Ústavní soud nějak rozhodl, že zkušenosti starostů s tím paragrafem umožňujícím vniknout do domu nejsou nijak špatné, naopak, možná jsou dobré, tak bych chtěl navrhnout právě ten návrh, který jsem předložil, tedy aby to vniknutí do domu bylo možné se svolením a v přítomnosti majitele, aby zde prostě byla vyžadována jeho přítomnost a souhlas. Odrazující efekt tady zůstane zachovaný, na něm se nic ani nezvětší, ani nezmenší, a ta možnost, dá se říct, jedna z velmi výjimečných, vniknout orgánu, tu možnost má policie, která má v ruce rozhodnutí soudu, ta může prolomit dveře a vniknout do domu, ale jinak by to být možné nemělo. Čili tady si myslím, že ta věc by měla být ještě zvážena.

Vím, že jak ministerstvo, tak i výbor k tomu mému návrhu zaujaly nedoporučující stanovisko. Tak si každý z vás promyslete, zda potřebujeme mít v zákoně možnost vniknout bez dovolení občana do jeho domova, nebo zda k tomu vniknutí a provedení kontroly je třeba si vyžadovat jeho souhlas, což navrhuji já. Hlasujte podle toho, jak to cítíte, jak si myslíte, co je pro naše právní prostředí výhodnější.

Takže my ten věcný kmenový text zákona podpoříme, nepodpoříme návrhy pod písmenem D paní kolegyně Balcarové, budeme hlasovat pro ty moje návrhy a uvidíme, jak to nakonec všechno dopadne. Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Dovolte mi, abych přečetl několik omluv. Omlouvá se pan poslanec Vít Rakušan od 11.00 hodin do 12.30 z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Pavel Bělobrádek dnes od 14.30 z pracovních důvodů a omlouvá se paní poslankyně Karla Maříková z pracovních důvodů a omlouvá se pan poslanec Zdeněk Podal, Pavel Jelínek a Jaroslav Holík, všichni od 17.30 hodin.

Teď tu máme faktickou poznámku paní poslankyně Balcarové. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, jen jsem chtěla reagovat na pana kolegu Zahradníka. On tu hodně mluvil o našem bývalém pozměňovacím návrhu, který měl umožnit starostům zakázat spalování hnědého uhlí ve svých obcích. My jsme ten pozměňovací návrh stáhli, takže o něm se ani hlasovat nedá. Pan kolega to zřejmě nepostřehl, takže to takto říkám.

A jen jsem chtěla říct, že nám vůbec nešlo o to, plošně zakazovat spalování hnědého uhlí, naopak jsme tím dávali důvěru starostům, protože si myslíme, že ti dokážou posoudit, jestli zrovna jejich obec je taková, kde má smysl prostě zakázat jednoho, dva lidi, kteří spalují ve svých kotlích nebo kamnech nekvalitní uhlí a zamořují tím celou obec. Takže tak ten návrh byl, ale stáhli jsme ho. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Další faktické poznámky nemáme, budeme pokračovat řádně přihlášenými. Na řadě je pan poslanec Vácha, kterému dávám slovo.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážená vládo, kolegyně a kolegové, pan ministr na začátku říkal, že by odpověděl na případné dotazy k pozměňovacím návrhům, tak já tu mám obecnou poznámku a pak bych měl několik dotazů.

Předkládaná novela sice deklaruje podporu biopaliv druhé generace, ale mám obavu, že dostatečně nereaguje na situaci, kdy u nás ta biopaliva druhé generace jsou v podstatě neprodejná. Ptal jsem se na to, a zatímco třeba v Německu se biopaliva druhé generace běžně užívají, u nás se sice smějí vyrábět, ale nesmějí se prodávat a musejí se vyvážet do zahraničí, což není tedy otázka legislativy nebo zákona, ale je to otázka české technické normy, která obsahuje nějakou národní přílohu, která využívání biopaliv druhé generace v České republice značně omezuje. Tak jsem se chtěl zeptat - aby ten deklarovaný cíl předkládané novely mohl být naplněn, je třeba změnit tuto normu. Chtěl bych se tedy zeptat pana ministra, jak to vlastně je, jaký na to mají názor a jestli budou iniciovat změnu té normy tak, aby byl naplněn ten zákon. To je obecná poznámka. Neříkám, že se nemýlím, ale chtěl bych na to znát odpověď.

Pak bych měl otázky konkrétní k několika pozměňovacím návrhům. Pan ministr to už vlastně na začátku řekl. Ten zákon sem byl do Sněmovny předložen už v minulém volebním období a kvůli infringementu ho předkládá v původním znění, přesto tam došlo k nějakému posunu. Vy jste to sám, pane ministře, přiznal, že změny v tom zákoně řešíte nebo jste chtěli řešit tím, že budou předloženy pozměňovací návrhy. Sám jste říkal, že samozřejmě ty návrhy neprocházejí meziresortním připomínkovým řízením, což si myslím, že je špatně.

Měl bych dva konkrétní dotazy nebo poznámky ke dvěma pozměňovacím návrhům. Neříkám, že jsem odborník v této oblasti, proto možná ty dotazy budou zcela laické, nicméně jedná se o dva pozměňovací návrhy kolegy Schillera, jestli by tedy odpověděl buď on, nebo pan ministr.

Jde mi o to, že ten jeden pozměňovací návrh se dá vyložit dvěma způsoby. Jedna možnost je, že pozměňovací návrh sice ponechá možnost dovážení určitých biopaliv ze zahraničí, ta se ale nezohlední do emisních limitů. Druhý můj osobní výklad je ten, že v podstatě umožní nezákonné dovážení biopaliv bez daně, protože některá biopaliva vyčlení z daňových skladů a stát tak nebude mít nad jejich dovozem žádnou kontrolu. Byl bych rád, kdyby mi buď ministerstvo, nebo pan kolega vysvětlil moji interpretaci tohoto pozměňovacího návrhu. Pak je tam ještě jeden pozměňovací návrh, který se týká zamezení obcházení povinnosti dodržovat emisní limity tím, že navyšuje administrativní zátěž pro podnikatele, a to tím, že místo roční kontroly dodržování emisních limitů jsou tam zaváděny kvartální. Tam samozřejmě mimo dodržování limitů bude kontrolována i finanční stabilita firmy.

Chtěl jsem se tedy zeptat, jaký je důvod tady k tomu kvartálnímu - a teď nevím, jestli se mám obracet na vás, nebo na pana ministra - k tomu kvartálnímu kontrolování dodržování emisních limitů. A tam na to navazují ještě audity. Ty audity se dělají celoročně. Jestli tedy ten audit, přestože nebude audit, jestli to budete považovat za dostatečné, nebo jestli se ty audity budou muset dělat kvartálně.

Takže to je jeden obecný dotaz na tu normu a dva konkrétní dotazy na pozměňovací návrhy pana kolegy Schillera. Děkuju.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jako další je do rozpravy přihlášena paní poslankyně Richterová, připraví se pan poslanec Munzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, jsem velmi ráda, že jsme dostali od paní předkladatelky podrobné odůvodnění některých pozměňovacích návrhů. Možná si někteří pamatujete, že jsem tady už vystupovala k jednomu konkrétnímu pozměňováku, který se týkal programu zlepšování kvality ovzduší. To je jedno téma, kterému bych se ráda věnovala i teď, protože je to jeden z velmi konkrétních nástrojů, které máme povinnost jako stát naplňovat, je to nástroj, který může být užitečný, anebo jak jsem tady už říkala, to můžou být takové ty papíry pro papíry, něco, co se pouze formalistně napíše.

Jsem ráda za odpověď Ministerstva životního prostředí, kterou jsem dostala na svou minulou interpelaci. Nyní využiji tenhle prostor, abych na ni zareagovala, abych zareagovala na to, co zaznělo od paní Fialové. A samozřejmě budu ráda, pokud bude následovat nějaká odpověď.

Vnímám to, že pozměňovací návrh týkající se vynětí programu pro zlepšování kvality ovzduší z opatření obecné povahy je takový trošičku kočkopes, že tam jsou i některé kroky dobrým směrem, a pak je tam něco, co zase třeba snižuje účast veřejnosti. Zkusím to popsat. Je tam třeba zavedené, že musí být nějaký časový plán - to je dobře, ale chybí tam vyčíslování přínosů konkrétních opatření, vyčíslování, nebo stanovení prioritizace a podobně. V dopise Ministerstva životního prostředí na můj argument, že nebude možný vstup veřejnosti tím, že nebude možný přezkum správními soudy, je argumentováno, že účast veřejnosti nebude proti stávající úpravě omezena, protože Ústavní soud judikoval možnost soudního přezkumu i u aktů, které formálně opatřeními obecné povahy nejsou, avšak naplňují jeho materiální znaky. Takže k tomu se vztahuje můj komentář, že není pravda, že by účast veřejnosti proti stávající úpravě nebyla omezena, protože nejprve u soudu právě budou muset být prokazovány - u případných soudů samozřejmě - ty materiální znaky. Je potřeba si uvědomit, že tam v praxi bude nejdřív potřeba tohle dokázání, aby vůbec bylo možné případně podat tu žalobu. Takže v tom umožnit zapojení veřejnosti při přípravě programu zlepšování kvality ovzduší tohle je omezení.

Další věc je, že Ministerstvo životního prostředí na té přípravě bude spolupracovat v rámci fungující platformy pracovních skupin. Samozřejmě že tam je vždycky důležitý takový ten detail, a to tady je, že budou zváni i zástupci neziskového sektoru dle potřeby. Musíme si představit, co znamená zvát si někoho dle potřeby, to znamená, jak se mi to hodí, nebo nehodí. Přitom aby demokracie fungovala, tak právě zástupce občanské společnosti je potřeba k takovýmto odborným tématům zvát stále. Z debaty je zřejmé, že zástupci třeba Svazu průmyslu a obchodu dostávají hodně sluchu. V pořádku. Ale stejně se musí dostávat prostoru a sluchu i zástupcům veřejnosti sdružené v různých zájmových organizacích. To je úplně stejně důležité. Takže za mě ta otázka důležitá je, jestli budou zástupci občanské veřejnosti stálými členy pracovní skupiny a jestli bude jasný status takové pracovní skupiny, jestli budou skutečně - a to je asi takový jakoby jednoduchý, ale jasný moment - jestli budou zváni na všechna jednání té pracovní skupiny.

A nyní poslední bod, který se tady už také diskutoval, že vlastně jde o poslanecký pozměňovací návrh, který ale ve skutečnosti napsalo Ministerstvo životního prostředí. Tam se nabízí obrovsky důležitá otázka, proč tato poměrně zásadní změna nebyla obsahem samotné novely zákona. A druhá věc, to odůvodnění je nyní poměrně strohé. Přitom pokud by bylo předkladatelem ministerstvo a nevyužilo by paní poslankyni, tak by buď mělo povinnost zpracovat hodnocení dopadů regulace RIA, anebo zdůvodnit, proč se RIA zpracovat nemusí, požádat o udělení výjimky a nezpracovávat. Takže my tímto narušujeme vlastně dobrou praxi, aby když předkládá nějaký návrh ministerstvo, tak zpracovávalo hodnocení dopadů regulace. Začnou-li ministerstva systémově využívat poslanecké návrhy, tak se této povinnosti velice snadno vyhnou.

A úplně závěrem je ještě jedna věc, která tady zaznívala, a sice že do budoucna bude veřejnost zapojena v rámci procesu SEA. Je ale potřeba si uvědomit, že SEA je slabší než právě to opatření obecné povahy, protože v rámci procesu SEA je možné připomínky pouze vzít na vědomí. Nebudu se opakovat, to jsem tady už také říkala minule, ale to je právě to, co člověk jako aktivní občan v rámci připomínkování věcí, které se ho týkají, často zažije, že jsou připomínky vzaty na vědomí, ale nejsou skutečně zapracovány, nejsou skutečně vypořádány. A proto tady dnes stojím, protože mě také zajímá, jestli SEA bude probíhat v rámci dopracovávání těch stávajících programů zlepšování kvality ovzduší, protože byly soudem shozené a budou se dopracovávat. A to je asi úplně poslední otázka, na jejíž odpověď jsem také velmi zvědavá. Děkuji. (Potlesk z řad Pirátů.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. S faktickou poznámkou paní poslankyně Fialová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Eva Fialová: Dobrý den. V rychlosti bych reagovala na položené dotazy. Co se týká programů zlepšování kvality ovzduší, tak v současné chvíli to byl opravdu papír pro papír, kde obce nedodržovaly jednotlivá opatření a neměly za povinnost tyto programy splňovat a jednotlivá opatření dělat. Prioritizace jednotlivých opatření je stanovená v samotném programu kvality zlepšování ovzduší. Takže z toho pak budou vycházet jednotlivé harmonogramy.

Zapojení veřejnosti dle procesu SEA je řízeno zákonem EIA, a protože bylo právě protahování, tak ty programy se budou stanovovat na reálných možnostech samotných obcí, krajů splnit jednotlivá opatření. Některé požadavky nebo napadení byly opravdu nereálné, a proto to docházelo.

A proč napsalo Ministerstvo životního prostředí? Tady se musím trochu ohradit, protože jsem hned na začátku přiznala, že jsem s Ministerstvem životního prostředí spolupracovala, protože jsem právě z Ústeckého kraje, kterého se dotklo zrušení programů na zlepšování kvality ovzduší, a opravdu mi vadí, že nemáme možnosti, jak docílit jednotlivých opatření v samotných městech. A proč k tomu nedošlo v tom samotném pozměňovacím návrhu? Protože transpozice Evropské unie byla předložena i v minulém volebním období a nebyly známy výsledků soudů. To je celé.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka - paní poslankyně Richterová. Máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Ve faktické poznámce jenom chci znovu zdůraznit, co jsem tady už říkala také v rozpravě při druhém čtení, že to vůbec není tak, že by shozením ze strany soudů bylo znemožněno naplňovat stávající opatření v navržených programech zlepšování kvality ovzduší. Soudy pouze řekly, že tak, jak jsou ty programy navrženy, jsou nedostatečné, jsou příliš vágní a že ve skutečnosti, jak už řekla i moje předřečnice, jsou to papíry pro papíry. Ke zlepšení nepovedou. Ale vůbec to není tak, že by ty dobré části nebo konkrétní části nemohly být naplňovány. Naopak. Obcím fakt vůbec nikdo v ničem nebrání. Ty programy, tak jak se vytvářejí, mají být co nejlepším vodítkem. Rozhodně to není tak, že by obce směly dělat pouze to, co je v nich sepsáno. To mně přijde opravdu nesmírně důležité si uvědomit, že žádná probíhající žaloba neznamená vůbec žádné limitování práce obcí.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a rozsvítila se mi ještě faktická poznámka paní poslankyně Fialové.

 

Poslankyně Eva Fialová: Já jsem ještě zapomněla odpovědět na jednu otázku, co se týká pracovní skupiny. V jednom z usnesení výboru pro životní prostředí - teď bohužel nevím v jakém - jsme toto, přesně název skupiny a čím se bude zabývat, stanovovali, definovali a je napevno zařazeno, že se budou skládat ze zástupců neziskových organizací. A pokud se domnívám, tak za Zelený kruh byl jmenován pan Rovenský. Ale nejsem si úplně jistá. To je otázka na Ministerstvo životního prostředí, koho navrhlo a bude se pravidelně účastnit jednání.

A jenom teď k reakci ještě na programy zlepšování kvality ovzduší. Já jsem tady ve své původní rozpravě zdůvodňovala, co mě k tomu vedlo. Protože pokud není osvícený starosta, tak já se jim opravdu nedivím, že raději zvolí například to dětské hřiště než některá opatření do životního prostředí, která nejsou závazná.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. A dočkal se pan kolega Munzar. Prosím, máte slovo. Připraví se paní poslankyně Balcarová.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře. Děkuji za slovo. Já bych se chtěl vyjádřit také k návrhu paní poslankyně Balcarové, který se týká zákazu výjimek, a chtěl bych vlastně před ním varovat.

Já se se spoustou věcí, které řekla jak paní zpravodajka Fialová, nebo pan kolega Zahradník, ztotožňuji. My musíme pracovat na změně energetického mixu, ale musíme to dělat uvážlivě a nahrazovat jeden zdroj teprve tehdy, máme-li připravenu za něj náhradu, nikoliv si dopředu něco zakazovat a zavírat si dveře. Návrh Pirátů považuji za nerozumný, nepromyšlený a hlavně nezodpovědný, protože může naši zemi v budoucnu přivést na hranici energetické chudoby, snížit energetickou soběstačnost a bezpečnost naší země, a tím zvýšit ceny energií pro české domácnosti, což by byl útok na naši životní úroveň.

Paní poslankyně jakoby udělala kompromis. Navrhuje neudělovat výjimky až za čtyři roky. A jestlipak ví, že do roku 2025 budou schváleny v Bruselu nové závěry o BAT, které dnes nikdo nemůže odhadnout, jaké vlastně budou? A to je skutečně hloupost zakazovat si výjimky z něčeho, co dnes neznáme. Copak dnes víme, jaký to bude mít reálný dopad? Nemávejme tedy nad tím rukou a nechovejme se hloupě. Třeba to opět bude tak jako v minulém roce, kdy byly přijaty ty aktuální závěry o BAT a z nich vyplývající nové limity, a to přes odpor České republiky a paradoxně i Německa. A chybělo pouze pár desetin procent, aby přijaty nebyly, ale přesto se dnes tímto pozměňovacím návrhem můžeme hujersky přihlásit k tomu, že plán splníme a ještě překročíme. A to je jedno, že nevíme jaký v roce 2025.

Je nutné zdůraznit, že velké energetické zdroje investovaly mnoho desítek miliard korun v rámci národního přechodného plánu, aby dostály limitům ze směrnice o průmyslových emisích z roku 2012. Pokud by tento pozměňovací návrh prošel, odkud Česká republika, český průmysl a české domácnosti budou brát energii? Protože pokud nemáme postaven nový jaderný zdroj, ten ještě mnoho let nebude, nemůžeme se spoléhat na stabilitu dodávek z alternativních zdrojů energie a zavřeme tradiční zdroje, na kterých jsme - zdůrazňuji bohužel - závislí stále ještě z 50 %, tak dalším možným zdrojem je postavit paroplynové elektrárny. A chceme se skutečně takto připoutat k závislosti na plynu z Ruska? A není to třeba skutečný cíl těch skutečných navrhovatelů - snížit soběstačnost České republiky na vlastní energetice a snížit tím naši bezpečnost? Protože tam ta cesta ve skutečnosti vede. Vysoká míra energetické nezávislosti je výhodou naší ekonomiky. A my jsme svědky naprosto nerozumných řešení i v evropském kontextu. Chceme utlumovat výrobu, ale zároveň chceme podporovat rozvoj elektromobility. Ale elektromobil také potřebuje elektřinu, aby fungoval, a ta elektřina se musí někde vyrobit. A pokud sousední Německo utlumuje svou výrobu a stává se závislým na dovozu elektrické energie, chceme jít také touto cestou? Z řešení se mnohdy vytrácí rozum a vyhrává demagogie a to je přesně případ tohoto pozměňovacího návrhu.

Paní poslankyně při druhém čtení řekla, že prioritou je ochrana životního prostředí a čistota ovzduší. Souhlasím, ale musí se to dělat rozumně. Mimochodem nejčistší vzduch by byl, kdybychom nejezdili auty, doma jsme nesvítili, netopili, to by byl čistý vzduch, nefungoval by průmysl, ale to by nám naši občané asi nepoděkovali. Já také chci, aby moje děti dýchaly čistý vzduch, ale také chci, aby přijely domů, světlo jim svítilo, pračka fungovala, topení topilo, a to, zdůrazňuji, za přijatelnou cenu, což je pro nás, pro ODS, významnou prioritou. Ona i ta komunikace na sociálních sítích nepůjde bez elektrické energie.

Určitě Piráti četli skvělý sci-fi román Tma od Ondřeje Neffa. Tam je popsána společnost bez energie. V románu za to tedy nemůžou politici z politické strany, můžou za to mimozemšťané, ale takovou apokalypsu si snad nikdo nepřeje. Neuzavírejme se tedy dopředu možnosti v budoucnosti rozhodovat o našich zdrojích. Potřebujeme si uchovat variabilitu v rozhodování podle aktuálních potřeb i možností i v budoucnosti. Buďme tedy uvážliví při našem rozhodování. Prosím vás o to. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Dovolte mi přečíst omluvy. Omlouvá se paní poslankyně Květa Matušovská od 11.00 do 12.30 z pracovních důvodů, omlouvá se paní poslankyně Jana Pastuchová dnes od 18 hodin do konce jednacího dne z důvodu zahraniční cesty.

A teď s faktickou poznámkou pan poslanec Třešňák.

 

Poslanec Petr Třešňák: Pěkné dopoledne, vážený pane předsedo, vážení kolegové. Já se pokusím během těch dvou minut zareagovat na pana Zahradníka, který nás označil za demagogy, ale pokud argumentoval Německem a zvýšením závislosti německé energetiky na dovozech plynu z Ruska, tak určitě bych poznamenal, že na rozdíl od Německa, nebo od Spolkové republiky Německo, Česká republika určitě nepřistoupila a ani nepřistoupí k Atomausstiegu tak, aby se do roku 2020 měly uzavírat všechny jaderné elektrárny, spíše naopak. Takže my se tu budeme nyní snažit konzervovat současný stav a vlastně tím podporovat i to oddalování rozhodnutí o výstavbě nových jaderných bloků. Takhle to teď v tuto chvíli chápeme.

Takže rozhodně Piráti nechtějí zvyšovat závislost na dovozech z Ruska, rozhodně nechceme konzervovat energetiku a nechceme tu tmu, ale chceme rozumnou diskuzi, a hlavně o moderní energetice založené na rovnoměrném a smíšeném mixu takovém, který bude založen na jaderné energetice, obnovitelných zdrojích a samozřejmě i na uhlí ještě v té míře, kde může být použitelné. A pokud se podívám na aktualizovanou státní energetickou koncepci z roku 2015, tak tam ten útlum uhlí je jasně vidět. Je to sice v řádech asi 30 % do roku 2025, ale je tam. Takže pokud si z aktualizované státní energetické koncepce skutečně nechceme dělat toaletní papír, tak se o tom pojďme bavit racionálně a i třeba na podvýboru pro energetiku.

Děkuji a omlouvám se, že jsem neoslovil pana Munzara prostřednictvím pana předsedajícího.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Hezké dopoledne. Prosím pana poslance Zahradníka s faktickou. A potom pan poslanec Munzar.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, právě že o tom chci mluvit racionálně. A protože přece musíme všichni vědět, že obnovitelné zdroje v současné chvíli mrzačí celý ten cenový systém v energetice. Ty obrovské dotace v řádu 40 mld. korun ročně prostě tu energetiku staví do úplně absurdního postavení z hlediska cen. To má za následek také to, že vlastně reálná cena energie není taková, aby umožnila tržně přistoupit k budování jaderných zdrojů, a zároveň ale se musíme připravit na to, že proti budování jaderných zdrojů stále ještě vystupují a budou vystupovat různé ekologické organizace, tak jak jsme toho byli svědkem. A prostě u toho uhlí v našem bytostném zájmu musíme zůstat. A nemůžeme si sami sobě dělat problémy. Sami sobě stavět bariéry k využívání toho nejpřirozenějšího zdroje, který u nás máme, to jest tedy k využívání hnědého uhlí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Munzara a potom pan poslanec Ferjenčík - stále faktické poznámky.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já chci zareagovat na pana poslance Třešňáka prostřednictvím pana předsedajícího. Já bych podepsal skoro každou větu, kterou jste tady před chvilinkou řekl, ale právě proto nechápu, proč jste přišli s tímto pozměňujícím návrhem, protože tento pozměňující návrh nám ty cesty a tu rozumnou možnost rozhodovat podle našich potřeb v České republice uzavírá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Ferjenčík.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já bych chtěl jenom připomenout, že za ten solární tunel může ODS a ne Piráti. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Ještě pan poslanec Třešňák - také faktická poznámka.

 

Poslanec Petr Třešňák: Já jenom v rychlosti. Možná jsme to s panem Munzarem měli komunikovat v rámci podvýboru. Nicméně když se podívám na výčet těch zdrojů, kterých by se to dotklo, aniž by se musely modernizovat, tak skutečně jich je hrstka. A teď to nebudu sčítat, ty jednotlivé výkony. Nicméně když se tu např. argumentovalo těžbou hnědého uhlí v severních Čechách a konkrétně kapacitou dolu Bílina, tak zrovna např. důl Bílina je využíván, pokud vím, pouze jenom pro zdroj Ledvice nadkritický, kterého se to naprosto nedotkne, protože se jedná o nejmodernější zdroj v ČR.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Zahradník, také faktická poznámka.

 

Poslanec Jan Zahradník: Já musím tedy odmítnout to, co tady kolega řekl, pane předsedající, dámy a pánové, že by ODS měla na svědomí tu politiku energie z obnovitelných zdrojů. Já si dobře pamatuji, když jsem býval hejtmanem, jak obrovský tlak byl ze strany ekologů a ze Strany zelených, které tehdy reprezentoval jejich předseda pan Bursík, že musíme naplnit požadavky EU na podíl obnovitelných zdrojů, solárních zdrojů, větrných zdrojů na naší energetice. Tam je třeba hledat tu příčinu. A jak kdo hlasoval, se dá najít v záznamech o jednání Sněmovny.

Zmiňoval tady někdo Německo. Německo začíná přehodnocovat ten svůj fatální čin, který udělalo odmítnutím jaderné energetiky a založením své energetické soustavy na obnovitelných zdrojích, tak nepředvídatelných, a na závislosti na ruském plynu. Dneska jsou deníky, které vlastně v nedávné době zveřejnily, že rozhodnutí Německa o této cestě jejich energetiky je možno považovat za největší selhání Německa v poválečné historii. Ještě budou Němci vidět, co jim přinese to jejich rozhodnutí rezignovat jak na uhelnou, tak na jadernou energetiku. Bohužel, my jsme součástí soustavy ekonomické Evropy a to, co fatálního se stane v Německu, bohužel také zasáhne i nás. Čili my musíme chránit naše vlastní zájmy a nesmíme odmítat uhelnou energetiku.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Žádné další faktické poznámky nemám, takže prosím pana poslance Munzara, který je řádně přihlášen.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já už jsem v řádné rozpravě vystupoval, takže pan předsedající si to asi neodkliknul.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Tak se omlouvám. Pan předseda Sněmovny neodmazal vaše jméno. Takže se omlouvám ještě jednou. Paní poslankyně Balcarová.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, chtěla bych reagovat na svoje předřečníky, ale pouze krátce. Jednak tady bylo několikrát zmíněno, že uhelná energetika není výrazným znečišťovatelem ovzduší. Já bych ráda na to reagovala faktickými čísly, která byla zveřejněna ve zprávě o stavu životního prostředí, v poslední zprávě, kterou zveřejnilo Ministerstvo životního prostředí. Dle této zprávy je průmyslová energetika zodpovědná za 78 % emisí oxidu síry a 47 % oxidů dusíku. Myslím, že to jsou dost velká procenta, abychom si uvědomili, že je uhelná energetika jedním z největších znečišťovatelů ovzduší. Opravdu to nelze bagatelizovat.

Pak bych jenom ještě krátce reagovala na tady nějaké poznámky o tmě v Čechách. Chtěla bych říct, že Česká republika je šestým největším vývozcem elektrické energie na světě, a to v absolutních číslech. Nám opravdu jako tma nehrozí. Určitě ne.

Takže to byly dvě reakce. A třetí věc, kterou bych vám chtěla říct a s kterou bych se chtěla podělit. Já obecně vůbec nemám nic proti výjimkám. Myslím, že pakliže jsou výjimky oprávněné a jsou udělovány střídmě a uvážlivě, pak jsou jistě namístě úplně ve všech případech, kdy se o jakoukoliv výjimku jedná. Proto výjimky vlastně existují. Ale já mám vážnou obavu, a když jsme toto téma diskutovali v pirátské straně, tak jsme se shodli na tom, že udělování výjimek v Čechách speciálně u energetiky a u znečištění ovzduší nemá dobrou tradici.

Já bych se s vámi ráda podělila o podle mě závažných skutečnostech. A uvidíte sami, že Česká republika, když může v Bruselu si vyjednat výjimky, tak to dělá a dělá to velmi úspěšně. A myslím, že v mnoha případech určitě to opodstatnění těch výjimek je diskutabilní. Takže v České republice už byly výjimky z evropských limitů ovzduší udělovány. V roce 2016 vstoupila v účinnost směrnice o průmyslových emisích, která stanovila nové emisní limity pro elektrárny, teplárny a další velké zdroje znečištění. Některé země, a byla mezi nimi i Česká republika, si v Bruselu vymohly, že pro některé znečišťovatele na jejich území budou nové limity platit až od roku 2020, tedy se čtyřletým zpožděním. My jsme se vlastně právě u tohoto čísla čtyři roky inspirovali při našem pozměňovacím návrhu, když jsme kompromisně navrhli, aby mohly být ty výjimky udělovány právě na čtyři roky, když sama Česká republika vyjednávala vlastně s touto časovou lhůtou.

Ale budu pokračovat. Zmíněné výjimky se ovšem neměly týkat všech zdrojů, ale pouze těch, kde to bylo nezbytně nutné. Já si vám dovolím přečíst, o kolik výjimek formou přechodného národního plánu jednotlivé země žádaly: Německo, které má mimochodem největší flotilu uhelných elektráren v Evropě, počet žádostí nula, Belgie nula, Dánsko nula, Francie nula, Itálie nula, Kypr nula, Lotyšsko nula, Lucembursko nula, Malta nula. Nizozemí nula, Rakousko nula, Švédsko nula, Slovinsko 4, Slovensko 7, Litva 7, Řecko 8, Irsko 12, Maďarsko 16, Španělsko 34, Polsko - největší znečišťovatel ovzduší Evropské unie - 73, Česká republika 97. Slyšíte dobře, Česká republika si požádala o 97 výjimek. Více už žádala jenom jedna země a to Velká Británie, která žádala o 129, ale tam šlo převážně o zdroje na zemní plyn.

Takže to je hlavní důvod, proč my se snažíme ty výjimky omezit. Je to proto, že Česká republika v Bruselu prostě tímto způsobem lobbuje za český průmysl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Fakticky paní poslankyně Aulická.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Teď už správně. Dovolte mi, abych vaším prostřednictvím reagovala na svoji předřečnici. Nezlobte se na mě, ale to, co tady uvádíte, to budu muset asi označit za upravená fakta a upravená data. A asi můžeme říct, a já už jsem to tady řekla jednou, kdo vám tato data dává. Já si myslím, že naše ekologická hnutí jsou v České republice docela známá a my se s nimi potýkáme docela dlouhou dobu a víme, jak umí svá data a své analýzy upravit tak, aby to bylo ve prospěch, jak se říká, České republiky.

Vy tady říkáte, že nám tma nehrozí. No já mám obavy, že v roce 2030 nám tady vznikne energetická díra, na kterou zatím ani vláda nereagovala, ani předchozí vláda nereagovala, nikdo s tím nic nedělá. A Piráti ano, super, tady nám nic nehrozí, my to vyvážíme. Pane bože, proč my vyvážíme, proč jsme největší vývozci v rámci elektřiny? Protože tak je přece postavený celý ten systém. My s tím zase nemůžeme udělat tak moc. Přes nás přece teče i energie z Německa a tak dále. A jediný, kdo může ovlivnit tento tok, jsou právě ty uhelné teplárny. Nezlobte se mě, to je jediný regulátor, který tady funguje. Myslím si, že zástupci Ministerstva průmyslu by mohli konečně vystoupit, jako pan ministr, a mohli by nám k tomu říci nějaké odborné věci.

A možná bych chtěla říci, že největšími znečišťovateli je právě doprava a naopak nám narůstá letecký průmysl. A chtěla bych jenom říci vám Pirátům prostřednictvím pana předsedajícího: Kdo to zaplatí, ty vaše ekologické poznatky a ekologické nové budování? Kdo to zaplatí? Zase naši občani? Takže jim zvýšíme - co jim zvýšíme? O 100, o 300, o 400 %? Ale Piráti budou hlásat, že jsme ekologický!

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Teď tady mám čtyři faktické poznámky. Pan poslanec Schiller, potom paní poslankyně Balcarová.

 

Poslanec Jan Schiller: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já musím reagovat, i když jsem si myslel, že nebudu. On průmysl, když si vyžádají i výjimky z průmyslu, tak to není, že si vyžádali výjimky z velkých zdrojů. Oni si vyžádali výjimky ve sklářství, v ocelářství, v rafinériích, cement a vápno. Opět tady děláte ne hrušky a jabka, ale vy z toho uděláte úplnej ovocnej koktejl! Protože skutečně výjimky na BAT jsou z roku 2017 a jsou čtyři roky na to, aby se vyžádaly výjimky. To znamená, že výjimky ještě žádné vydané ani na BAT jako takový z velkých spalovacích zdrojů nebyly. Tak tady neříkejte lidem, že jsme si vyžádali 90 nějakých výjimek, když se to týká úplně něčeho jiného. Ano, týká se to průmyslu. Ale ne velkých spalovacích zdrojů.

Potom druhá věc, na kterou musím reagovat. Paní kolegyně Balcarová prostřednictvím pana předsedajícího tady řekla, že uhelná energetika produkuje 70 % oxidu síry a 40 % NOx. Uhelná energetika je trošičku jiná než průmyslová energetika. Je průmyslová a jsou lokální topeniště. Tyto dvě složky když spojíme, tak ano, tak mají 70 a 40 %. Takže není pravda, že to skutečně mají jenom zase velké spalovací zdroje.

A ještě asi poslední otázka. Pořád se tady točíme okolo jádra, okolo nějakých zdrojů. Vy jako Piráti máte alternativu místo uhlí? Přijďte s ní a budeme spalovat něco jiného. Děkujeme.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Balcarová, potom pan poslanec Munzar a pan poslanec Třešňák, potom pan ministr, všechno faktické poznámky. Paní poslankyně stahuje, takže prosím pana poslance Munzara.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já chci reagovat na to poslední vystoupení paní poslankyně Balcarové prostřednictvím pana předsedajícího. Ta čísla byla velice zajímavá. Já vám přečtu čísla jiná. Mám tady data z roku 2014. Omlouvám se za to, může se to o pár procentíčků lišit, přesto. Dovozní závislost energetiky zemí Evropské unie. Vy jste tady zmínila například Maltu. No, ta má největší dovozní závislost, přes 95 %. Lucembursko 95 %, Kypr také skoro 95 %. Pak si vzpomínám, že jste tady zmiňovala Itálii. To je přes 75 % v tom roce 2014. A my jsme na úplně opačné škále.

A myslím si, že si musíme udržet energetickou nezávislost, a tím udržet bezpečnost. Ony se musí všechny ty návrhy posuzovat nejenom z jednoho grafu, ale vzít si těch grafů více. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Třešňák.

 

Poslanec Petr Třešňák: Já bych si rád tu technickou debatu odpustil, ale chtěl bych se zeptat paní poslankyně Aulické prostřednictvím pana předsedajícího, jak to myslela s tou regulací sítě prostřednictvím hnědouhelných elektráren? Já netvrdím, že to nejde, ale zajímalo by mě to tedy konkrétně. A pokud tu i pan poslanec Schiller zmínil, čím chceme nahradit uhlí, tak se opět odkážu na aktualizovanou státní energetickou koncepci. Stačí se do ní podívat. Po roce 2040 zde bude fungovat pouze jedna uhelná elektrárna a zbytek bude povětšinou mix jádra a obnovitelných zdrojů. Tak se snažme držet tohoto dokumentu. Pokud je překonaný, měl by být po pěti letech, tuším, aktualizován. Tak ho aktualizujme a přizpůsobme tomu současnému stavu. Díky. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Teď má slovo pan ministr. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, ne z důvodu vybídnutí do diskuze, ale z důvodu mého vlastního pohledu na věc, konstatovat, že jsem strašně rád, že je mezi námi v Poslanecké sněmovně tolik expertů na energetiku.

Já bych chtěl jenom říct jednu věc, že cesty do pekla jsou dlážděny dobrými úmysly. Myslím si, že k tomu všemu, co tady bylo řečeno, ke všem argumentům, ať pro, proti, takové nebo onaké zdrojové základně, musím říct, že dostatečně odstrašujícím případem je určitě investování do obnovitelných zdrojů. Úplně špatným směrem a tím nejhorším, co jsme v České republice mohli mít, je fotovoltaika, případně další obnovitelné zdroje, které nás vyjdou na jeden bilion českých korun.

Já si myslím, že samotný nápad, samotné gros toho, že jsme se připojili k aktivitě za obnovitelné zdroje, nebyly špatné. Špatné je provedení. Takže já si myslím, že stejně tak tady odříznout a říct "nechceme uhelnou energetiku, nechceme takovou nebo onakou", aniž bychom měli nějakým způsobem zajištěnou adekvátní náhradu i v čase, protože v čase se taky mluví o exportech, a ten export jednoduše vysvětlím, tak že bez těch souvislostí ta debata de facto nemá smysl.

A teď k tomu exportu. Ano, jsme druhou - šestou na světě, to jsem překvapen, ale druhou největší exportující zemí po EDF, francouzské společnosti, která má ale úplně jiné rozměry než Česká republika. Ale je třeba říct, jaké jsme měli možnosti. Po naší sametové revoluci, kdy jsme měli instalovaný výkon o víc než jednu třetinu větší, než je samotná spotřeba potácející se ještě v hospodářských reorganizacích, které do dneška ještě nemají konce, viz hutě, tak samozřejmě jsme měli přebytek elektrické energie. A co jsme mohli udělat? Odříznout jednu třetinu této zdrojové základny, odříznout vlastně na to navazující důlní a těžařský průmysl a řešit tady nějakých 400 tisíc potulujících se nezaměstnaných? No tak to si myslím, že asi ne.

Takže postupnými kroky se vlastně snižuje tato zdrojová základna. Není to dneska záležitost jenom ČEZu, ale samozřejmě všech energetických firem, na které se také zapomíná, a fungují v České republice. A myslím si, že ten přechod byl k mému podivení velmi kontinuální a velmi rozumný a řekněme racionální a ekonomicky únosný a hlediska bezpečnosti přijatelný pro Českou republiku. (Předsedající upozorňuje na čas.) Ano končím.

Dámy a pánové, prosím, dívejte se na věci v souvislostech, poslouchejte argumenty a udělejte si obrázek sami. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Mám tady dvě faktické - pan poslanec Juříček. Prosím.

 

Poslanec Pavel Juříček: Dobrý den. Víte, že já normálně, dámy a pánové, nevystupuji, ale tentokrát musím, protože je potřeba říci, že to, co tady řekl pan Munzar a co tady řekl pan poslanec Schiller, bych chtěl ještě doplnit jednou věcí. Je nutné si uvědomit, že Česká republika z hlediska průmyslové produkce ve vazbě na hrubý domácí produkt je nejprůmyslovější země v Evropské unii. Zhruba 36 % hrubého domácího produktu dělá průmysl, který se samozřejmě bez energie neobejde. Druhá nejprůmyslovější země v Evropě je Německo a například Anglie má průmysl zhruba jen 11 % na hrubý domácí produkt.

Takže prosím vás, všichni se na to podívejme logicky a nepodvazujme si ty silné stránky, které tady máme vybudované, protože průmysl Českou republiku opravdu živí. Vazba na průmysl je nejenom infrastruktura, ale samozřejmě vzdělávání atd.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Aulická, potom pan poslanec Lipavský.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vaším prostřednictvím odpovím panu kolegovi Třešňákovi. Velice mě mrzí, že to prostě neznáte, ale to, že se reguluje energetická síť pomocí tepláren na hnědé uhlí, je prostě holý fakt a tak je to v České republice postaveno. A když o tom takhle znalecky hovoříte i s vašimi kolegy a kolegyněmi, tak byste to měl vědět. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Lipavský.

 

Poslanec Jan Lipavský: Dobrý den. Já bych si prostřednictvím pana předsedajícího ještě dovolil reagovat na devadesátá léta. Je pravda, že jsme měli velký instalovaný výkon, ale také se podívejte na ekologickou zátěž, kterou jsme tady měli, jak vypadaly lesy v severních Čechách. To je něco, co se dlouze odstraňovalo, projekty odsíření. Já si myslím, že si to každý může dohledat. A my se tady bavíme o tom, co budeme vypouštět do našeho prostředí. Ten pohled může být ekonomický, ale musí se tam zohlednit náklady na ekologickou zátěž a případně prostě nainstalovat takové technologie, abychom si přírodu neničili. Je to opravdu takhle jednoduché. Pokud touto cestou nepůjdeme, tak se nám náklady vrátí někde jinde. Prostě lidé budou nemocní a zaplatíme to ve zdravotnictví, zaplatíme to kratší délkou života. Takže je potřeba uvažovat v globálu, ne jenom v účetní rozvaze na pět let dopředu. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Třešňák a po něm pan poslanec Bělobrádek.

 

Poslanec Petr Třešňák: Já se omlouvám. Já jsem si skutečně chtěl odpustit technickou debatu, tak tedy prostřednictvím pana předsedajícího se klidně můžeme bavit na úrovni středoškolské nebo vysokoškolských skript, ale pokud vím, tak se zásadně používají - ne zásadně, ale hlavně - vodní elektrárny a plynové elektrárny k dorovnávání špiček v energetické síti. Takže pokud jsme se špatně pochopili, tak se tímto prostřednictvím pana předsedajícího paní poslankyni Aulické omlouvám.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Bělobrádka.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedající, vážení členové a členky vlády, kolegové, kolegyně, k tomu HDP v Německu, které tvoří průmysl, tak ta čísla se pohybují v posledních letech mezi 23 % a 29 %.

A ještě k tomu, výhoda uhelných elektráren je, že nastupují poměrně brzo a jde o kapacitu. To znamená, vodní elektrárny nemohou nahradit tu kapacitu, která je ve špičkách potřebná, a používají se především jako zásobárny energie, nikoliv k rychlému výkonu. Ale to je samozřejmě na jinou debatu.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě pan poslanec Luzar se hlásil? Stahuje. Dobře. Tak to byly faktické. Pokud žádná další faktická poznámka není, tak prosím pana poslance Peksu s řádnou přihláškou.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Jestli můžu, rád bych se vrátil k předmětu tohoto návrhu, protože je zcela zjevně nějakým způsobem minimálně v rámci ANO a ODS kontroverzní. My se tady bavíme o tom, že k 31. 12. 2025 by měla být omezena možnost dělat výjimky. Já si myslím, že je to správné, protože jak tady padlo už předtím v rozpravě a je to málo opakováno, 4 tisíce lidí ročně v České republice zemřou kvůli tomu, jaký tady máme stav ovzduší.

Já bych chtěl říci speciálně pro paní kolegyni Fialovou prostřednictvím pana předsedajícího - ano, týká se to Ústeckého kraje. My jsme totiž shodou okolností sousedé, takže týká se to především našich sousedů, protože u nás jsou překračovány emise, u nás je to problém. Já pevně doufám, že to budete pak umět kolegům vysvětlit. Nechci se vás nijak dotknout, já jsem opravdu překvapen, že ve chvíli, kdy se tady řeší životní prostředí, tak za ANO defilují bývalí zaměstnanci Lovochemie. Pevně doufám, že k životnímu prostředí nebudete přistupovat tak, jak to občas bývá cítit kolem Lovochemie, když tam bliká ta cedule "pozor, únik čpavku".

Vraťme se tedy k tomu, co se děje konkrétně v Ústeckém kraji. Já jsem si to hledal a myslím si, že ten problém je řešitelný. Ano, některé elektrárny budou muset nějakým způsobem zmodernizovat, aby dosáhly na limity. Konkrétně se to týká Prunéřova II a elektrárny v Počeradech. Myslím si, že elektrárna Tušimice je schopná to za současných podmínek splnit, elektrárna Ledvice také, pokud nějakým způsobem optimalizuje provoz. Takže ano, cíl je to dosažitelný, bohužel to pravděpodobně bude znamenat nějakým způsobem snížit zisky řekněme ČEZu, což, chápu, možná ovlivní akcionáře ČEZu, kteří jsou i z jiných částí republiky, ale zlepší to životní prostředí v Ústeckém kraji a to já musím kvitovat s povděkem.

Pevně doufám, paní kolegyně Aulická prostřednictvím pana předsedajícího, že váš zájem není motivován tím, že snad výjimky budou udělovat kraje. Respektuji, že se snažíte podpořit zájmy - v současnosti v Ústeckém kraji vládne pan hejtman Bubeníček z komunistické strany a jistě by ho to při jednání s ČEZem posunulo do výhodnější pozice. Pevně doufám, že vás to žádným způsobem nemotivuje a respektujete i zájmy životního prostředí a zdraví občanů Ústeckého kraje. Já vám děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Aulická s faktickou poznámkou.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Já opět vaším prostřednictvím na kolegu z Pirátů. No, my jsme z jednoho kraje, pokud si dobře pamatuji. Myslím si, že to nemáme daleko, nějakých 12, 5 km, já Most, vy Litvínov. Zásadní postoje máme trošku jiné, i samozřejmě v rámci prolomení limitů atd. Nezlobte se na mě, ale to, co jste tady říkal, to hraničí s určitými vašimi asi pohnutými zájmy, které máte, ale to jsou totální nesmysly. A nebudu se vyjadřovat k tomu, že máme nějaké zájmy na vedení kraje atd. Myslím si, že naše současné vedení, které prokazuje a prokazovalo i v minulosti, že s Ústeckým krajem to myslí co nejlépe, myslím si, že to dokazuje i v komunikaci s minulou i letošní vládou tak, aby se do našeho kraje konečně dostaly zasloužené finanční prostředky, které tam neustále z našeho kraje jenom odtékaly. Nemyslím si, že váš - jak to mám říci? - komentář příslušný a hodnotící takového vašeho postavení. (?) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Čižinský.

 

Poslanec Jan Čižinský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já bych chtěl říci, že projednáváme novelu o ochraně ovzduší a že souhlasím s tím, že největšími znečišťovateli jsou lokální topeniště, potom automobilový průmysl a potom tedy zbytek průmyslu. Ale my tady vlastně řešíme, jak znečišťující energetiku za sedm let chceme. A já se domnívám, že návrh paní poslankyně Balcarové, ke kterému se chci vyjádřit, je vhodný, protože je vhodné říci, jak moc znečišťující energetiku chceme. Hlasoval jsem pro tento návrh ve výboru, budu pro tento návrh hlasovat i tady, ale domnívám se, že je potřeba se také více věnovat právě lokálním topeništím a automobilovému průmyslu. Doufám, že ministerstvo přijde s nějakými návrhy, jak i tyto dva větší zdroje znečištění vylepšit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Ještě než vystoupí pan poslanec Schiller, tak se hlásí pan poslanec Holík s faktickou.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, nejekologičtější energie je ta, kterou nespotřebujeme. My tady stále řešíme následky, ale nikdo se tady nezabýval tím, abychom tuto energetickou náročnost snížili. Jsem z malé vísky na Moravě. A tady - nevím, jak je to v Čechách - říkáme: největší znečišťovatelé - lokální topeniště. V té naší vísce už nikdo uhlím netopí. A já si myslím, že tento trend bude pokračovat do celé republiky. Takže znovu opakuji, hledejme možnosti, jak energii prakticky omezit.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Schillera s řádnou přihláškou.

 

Poslanec Jan Schiller: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, nebudu reagovat na konspirační teorie kolegy Peksy. Nejsem ani z Lovochemie, ani nemám s panem Bubeníčkem nic společného. Přesto jsem z Mostu. Takže jenom tak. Chtěl bych panu kolegovi odpovědět - konečně jsem se k tomu dostal - na dva dotazy, které měl k mým pozměňovacím návrhům. Já je zopakuji, protože si je asi nevybavíte.

Takže ten první. Jedna možnost je, že pozměňovací návrh sice ponechává možnost dovážení určitých biopaliv ze zahraničí, ta se ale nezohlední v doplnění emisních limitů. Ono je to právě naopak. Právě ti zpracovatelé a dovozci mohli dovážet, dováželi v jiném nebo podmíněném daňovém režimu, ale bohužel nemohli tato dovezená biopaliva, zejména biolíh, uplatnit u svých emisních limitů. A tímto se to narovnává, aby skutečně mohly být započítány do svých emisních limitů tak, jak je vykazují každý rok. Takže to je odpověď na ten první dotaz.

Druhý dotaz zněl: Zamezení povinnosti dodržovat emisní limity vytváří dle mého další administrativní zátěž pro podnikatele. Předkladatel navrhuje, aby se místo roční kontroly dodržování emisních limitů prováděly kontroly kvartálně. Já už jsem panu kolegovi říkal, když jsem si půjčoval ty otázky, protože jsem tu první přeslechl, kvartálně je to proto, protože se stávalo, a je to čistě z praxe, že tyto firmy buď zanikaly, nebo měnily své názvy. A pokud nesplnily, pak se zjistilo dodatečně, že nesplnily svoje emisní limity, tak už bohužel ty firmy nebyly dohledatelné, nebyly postižitelné, a proto se to udělalo. Bohužel je to asi administrativní zátěž, ale udělalo se to kvartálně, aby se předcházelo tomu, že ta firma bude na trhu necelý rok fungovat, pak zanikne. A vlastně to, že my bychom zhodnotili, že nesplnila emisní limity, ale bohužel nic víc už s tím neuděláme. Takže tento druhý pozměňovací návrh řeší právě to, aby se nestávalo, že ty firmy nám budou nesplňovat zcela účelně, a potom vlastně ostatní firmy na to budou doplácet, nehledě na to, že na to budeme doplácet všichni. Tak toto napravuje ten druhý pozměňovací návrh. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Ferjenčíka.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já si dovolím, doufám už závěrem této debaty, ocitovat z bible hnutí ANO O čem sním, když náhodou spím, vize Česka pro rok 2035, kde se v kapitole Energetika píše: Budeme energeticky soběstační absolutně a bude to čistá energie. Naše energetická závislost na uhlí, ropě a jednou i na zemním plynu skončí.

Překvapuje mě, že ve chvíli, kdy navrhneme, aby uhelné elektrárny buď plnily limity, anebo končily, a to v horizontu sedmi let, není to žádné skokové opatření, tak se proti tomu stavíte. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Ještě fakticky pan poslanec Schiller a potom paní poslankyně Fialová.

 

Poslanec Jan Schiller: Děkuji, pane předsedající. Bohužel musím. Tato bible, jak vy říkáte, je nám předhazována několikrát. Ale vy vždycky vytáhnete akorát část textu a myslíte si, že tím všechny ohromíte nebo zastrašíte. Ono je tam také napsáno: Pojďme vytápět (správně: vytápění) uhlím a také topnými oleji úplně zrušit. V roce 2035 to bude jen výjimka a většina měst a obcí (ho) na svém území úplně zakáže, jak to udělali v Krakově. Energie budoucnosti je elektřina a zemní plyn. - Jak vidíte, tak dokonce energetická koncepce počítá s rokem 2040, pan předseda si dovolil pět let ubrat, takže 2035. To je jedna věc. Takže to máme jenom takhle dáno. A pokaždé, když na toto dojde, tak vy vytáhnete tuto knížku a skutečně začnete říkat takovéto věci.

Teď si postesknu, ale čistě jenom se vrátím zpátky. Kde bylo vaše ekologické srdce, když jsem tady prosazoval, abychom nevypouštěli do vod skutečné jedy? A vy jste všichni hlasovali proti. A tam nepotřebujete údaje, tam stačí jenom znalost základních chemických rovnic. Nepotřebovali jste nic, jenom to, co tam pustíte, to, co vyjde ven. Nic jiného nepotřebujete. Tam jste najednou jako ekologové nebyli. Děkuji. (Silný potlesk levé poloviny sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Fialová.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo. Já už jsem reagovat nechtěla, ale tím pádem musím. Bylo nám tady řečeno, že jakou máme bibli. A podpořím tady kolegu. Ono opravdu vytrhnout pár vět z celé kapitoly není fér, pane kolego. A to samé udělal i pan - ekologičtí aktivisté - pan Rovenský z hnutí Greenpeace na výboru životního prostředí, jenom na to upozorňuji, i na semináři. A není to fér.

A co se týká reakce na pana Peksu prostřednictvím pana předsedajícího, jsem strašně potěšená, že jste si přečetl můj životopis. Děkuji. A kdybyste ho studoval ještě lépe, tak zjistíte, že mám vystudovanou fakultu životního prostředí. A je ohromný rozdíl mezi vystudovaným ekologem a ekologickým aktivistou. (Silný potlesk zejména z lavic hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Balcarová.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení kolegové, chtěla bych reagovat ústy pana předsedajícího na poznámku pana Schillera, co se týká jeho pozměňovacího návrhu zákona o ochraně vod nebo zákona o vodách, kde on podával pozměňovací návrh o vypouštění odpadních vod a jeho následném zpracování v čistírnách odpadních vod. Ten pozměňovací návrh byl tak špatný, že neprošel tady na plénu. A to je co říct v dnešní době, že tady něco hnutí ANO neprojde. Takže tak špatný byl ten pozměňovací návrh. Děkuji. (Slabý potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. To byla poslední přihláška v rámci rozpravy. Já ještě přečtu omluvu. Paní ministryně obrany se omlouvá od 11. hodiny z pracovních důvodů.

Pokud tedy další přihlášky do rozpravy nejsou, tak rozpravu končím. Zeptám se na závěrečná slova. Pan ministr, potom paní zpravodajka?

 

Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Děkuji, pane předsedající. Bude krátké, protože všechno tady zaznělo, v některých případech čtyřikrát, takže já už k tomu nebudu přičiňovat další poznámky.

Chtěl bych všechny ujistit, že ten návrh, včetně pozměňovacích návrhů, které prošly a budou prezentovány výborem pro životní prostředí, podporujeme, a naopak ty ostatní, které nebyly doporučeny výborem pro životní prostředí, nedoporučujeme.

K té největší debatě, která se týkala BATů velkých zdrojů, tak chci říct, že je pravda samozřejmě, že každé procento znečištění, které snížíme, je dobré. Ale vždycky musíme říkat a opravdu nemíchat, jak říkal pan kolega Schiller, hrušky s jablky, tedy nemůžeme míchat emise s imisemi, nemůžeme míchat dopady na zdraví reálně s nějakými teoretickými emisemi. A je vždycky potřeba uvážit, co za co získáme.

Takže já jsem přesvědčen, že výbor pro životní prostředí, tak jak dal své doporučení těm pozměňovacím návrhům, tak je to v pořádku, je to vyvážené a takto je to i v souladu s názorem Ministerstva životního prostředí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní zpravodajka, pokud si přeje vystoupit se závěrečným slovem? Aha, tak paní zpravodajka prosí, zda by bylo možné znovu otevřít rozpravu. V tom případě poprosím někoho z ministrů, zda by nám něco řekl...

 

Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Prosím stručně.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Je znovu otevřena rozprava a já prosím paní zpravodajku.

 

Poslankyně Eva Fialová: Dobrý den. Mojí povinností je v obecné rozpravě přečíst legislativně technické úpravy, které se týkají účinností zákona, protože nestihneme 1. července 2018, a legislativně technické úpravy jsou:

V čl. I bodě 5 se slovo "třetí" nahrazuje slovem "čtvrté".

2. V § 34 odst. 2 písm. d) se číslo 5 nahrazuje číslem 4.

3. V pozměňovacím návrhu A2 v bodě 16 se text písmena g) vkládá a v § 41 odst. 16. (?)

Čl. III Účinnost zní: Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Pro úplnost doplním krátké odůvodnění. Bod 1 opravuje číselné označení dotčené věty, bod 2 doplňuje vnitřní odkaz, podbod 3 doplňuje odkaz na přechodné ustanovení a bod 4 upravuje již zmíněnou účinnost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Zeptám se na další přihlášky do rozpravy. Pokud nejsou, tak ji znovu končím. Ještě se zeptám na závěrečná slova. Předpokládám, že už není prostor nebo vůle. Tak, v tom případě budeme hlasovat. Já prosím paní zpravodajku, aby se ujala slova a provedla nás procedurou.

 

Poslankyně Eva Fialová: Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR jako garanční výbor projednal návrh zákona 25. dubna 2018 na své 8. schůzi a přijal usnesení, které je nám k dispozici pod sněmovním tiskem 13/8, a garanční výbor se usnesl na následující proceduře.

Nejprve budeme hlasovat návrh legislativně technických úprav podle § 95 odst. 2 jednacího řádu, který jsem přednesla v obecné rozpravě 3. čtení.

Dále budeme hlasovat návrhy A1 až A17 společně jedním hlasováním.

Za třetí návrhy C1 a C2, pozměňovací návrhy k návrhu A2, společně jedním hlasováním.

Za čtvrté návrh B.

Za páté návrh D, návrh E1, návrh 7, E2 a E3 společně jedním hlasováním.

A za osmé budeme hlasovat o návrhu zákona jako celku.

Během hlasování stručně uvedu, kdo je autorem pozměňovacího návrhu, čeho se týká, a přednesu také stanovisko garančního klubu.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se, zda chce někdo vystoupit k proceduře. Pokud ne, nechám hlasovat o navržené proceduře. Kdo je pro? Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 27, přihlášeno je 186, pro 177, proti nikdo, tento návrh byl přijat.

 

Prosím tedy, abychom postupovali podle schválené procedury. Prosím.

 

Poslankyně Eva Fialová: Za prvé budeme hlasovat o návrhu legislativně technických úprav podle § 95 odst. jednacího řádu, které bych tu ještě jednou přečetla.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Myslím si, že to není nutné. Zazněly.

 

Poslankyně Eva Fialová: Dle rozpravy. Ano.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se pana ministra na stanovisko k tomuto návrhu? (Souhlasné.) Děkuji.

 

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování 28, přihlášeno je 186, pro 161, proti 14, tento návrh byl přijat. Další prosím.

 

Poslankyně Eva Fialová: Dalším hlasováním jsou body A1 až A17. A ráda bych vám představila, kterých pozměňovacích návrhů se týkají a kdo je přednesl. Byly odsouhlaseny výborem životního prostředí. Pětkrát pozměňovací návrh mé osoby, Evy Fialové, týkající se kontroly kotlů, stanovené maximální ceny za kontrolu transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2016/2284, úpravy postavení obcí a krajů při implementaci programů zlepšování kvality ovzduší. Navýšení mezní hodnoty emisí CO pro sálavé spalovací stacionární zdroje z 12 tisíc na 15 tisíc mg na metr krychlový a možnosti pro obce zakázat spalování nejen hnědého uhlí, ale i jiných druhů pevných paliv v kotlích 1. a 2. kategorie.

Dalšími jsou tři pozměňovací návrhy pana Jana Schillera o biopalivech, spojování subjektů za účelem společného plnění limitů emisí, biopaliva dovezená ze zahraničí se započítají do emisních limitů, s odkazem na minimalizování rizika odcházející povinnosti dodržování emisních limitů se nevztahuje, aby byly firmy kontrolovány kvartálně, nikoli ročně.

A jeden pozměňovací návrh pana Zahradníka navrhuje, aby se povinnost využít pro vytápění tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nevztahoval na nové stavby rodinných domů.

To je vše. A doporučující stanovisko garančního výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím o stanovisko pana ministra. (Souhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování 29, přihlášeno je 186, pro 140, proti 39, tento návrh byl přijat. Další prosím.

 

Poslankyně Eva Fialová: Další bylo navrženo hlasovat o pozměňovacích návrzích C1 a C2, kde jsem já předkladatelkou, týkající se pozměňování k bodu A2 usnesení výboru životního prostředí, kde je stanovena maximální cena za kontrolu kotlů. Po upozornění Ministerstva financí v souladu se zákonem o cenách se mění slovo "cena" za slovo "referenční finanční limit".

Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana ministra. (Souhlasné.) Děkuji.

 

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování 30, přihlášeno je 187, pro 158, proti nikdo, tento návrh byl přijat. Další prosím.

 

Poslankyně Eva Fialová: Další hlasování je o pozměňovacím návrhu B, kde je předkladatelem zemědělský výbor, konkrétně poslanec Kováčik, zavádí tzv. zastropování zamezení přeprodávání emisních povolenek ze zahraničí.

Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Souhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování 31, přihlášeno je 187, pro 176, proti 1, návrh byl přijat. Další prosím.

 

Poslankyně Eva Fialová: Dále se jedná o návrh D paní Dany Balcarové, který vylučuje udělování výjimek ze zákonných limitů znečišťujících ovzduší pro velké spalovací stacionární zdroje, o jmenovitém elektrickém výkonů 300 MW a vyšším.

Doporučující stanovisko výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: takže výbor nedoporučuje? Děkuji.

 

Poslankyně Eva Fialová: Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Neutrální.)

 

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování 32, přihlášeno je 187, pro 46, proti 129, návrh přijat nebyl. Další prosím.

 

Poslankyně Eva Fialová: Dalším je hlasování o pozměňovacím návrhu E1 pana Jana Zahradníka. Návrh zákona definuje elektřinu pro dopravní účely pouze jako elektřina používaná k pohonu silničních vozidel. Elektřina se používá jako zdroj také pro pohon zvláštních vozidel, drážních vozidel, plavidel, včetně plavidel používaných pro rekreaci. Pozměňovací návrh navrhuje rozšířit definici.

Stanovisko výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování 33, přihlášeno je 187, pro 40, proti 123, návrh přijat nebyl. Další prosím.

 

Poslankyně Eva Fialová: Dalším pozměňovacím návrhem jsou E2 a E3 pana Jana Zahradníka, který navrhuje, aby vlastník nebo uživatel prostoru, v němž je stacionární zdroj provozován, byl před provedením kontroly na záměr ji uskutečnit písemně upozorněn a aby kontrola musela proběhnout v jeho souladu.

Stanovisko je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 34, přihlášeno je 187, pro 54, proti 101. Návrh přijat nebyl. Další.

 

Poslankyně Eva Fialová: A na závěr budeme hlasovat o návrhu zákona jako celku.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Ano. Nejprve přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 13, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zeptám se na stanovisko pana ministra. (Ministr: Velmi souhlasné!) Děkuji.

 

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 35, přihlášeno je 187, pro 104, proti 4. Tento návrh byl přijat a já konstatuji, že jsme s návrhem zákona vyslovili souhlas. (Potlesk v levé části sálu.)

 

Děkuji panu ministrovi i paní zpravodajce.

 

Budeme pokračovat bodem

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.