Středa 23. května 2018, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Jan Hamáček)
71.
Vládní návrh zákona o distribuci pojištění a zajištění
/sněmovní tisk 48/ - třetí čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala paní ministryně financí a zpravodaj garančního výboru pan poslanec Juříček. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny v tisku 48/3, ten byl doručen 11. dubna. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako tisk 48/4.
Zeptám se paní ministryně, zda si přeje vystoupit ještě před otevřením rozpravy. Je tomu tak. Prosím, paní ministryně, máte slovo. (Někteří poslanci se spolu baví a ruší vystoupení.)
Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji, pane předsedající, za slovo. Dobrý den, dámy a pánové. V návaznosti na druhé čtení sněmovního tisku a jeho následné projednání v garančním rozpočtovém výboru mi dovolte už jen stručně shrnout hlavní cíle a obsah zákona.
Vládní návrh zákona o distribuci pojištění a zajištění představuje transpoziční normu, kterou se do našeho právního řádu implementuje evropská směrnice -
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Já se velmi omlouvám, paní ministryně. Já prosím o klid ve Sněmovně! Prosím známé firmy, aby nerušily... Děkuji. Prosím, paní ministryně, můžete pokračovat.
Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji, pane předsedající.
Implementuje evropská směrnice o distribuci pojištění. Návrh zákona však také obsahuje prvky národní úpravy, která reaguje na některé specifické problémy tuzemského pojistného trhu, a jejich společným cílem je ochrana spotřebitele. Těmito problémy jsou zejména poškozování klientů při sjednávání životního pojištění, problém nízké odborné kvalifikace distributorů pojištění a značně omezených současných dohledových nástrojů České národní banky coby příslušného orgánu dohledu.
Jádro zvýšení ochrany spotřebitele při sjednávání pojistných produktů spočívá především v posílení odpovědnosti pojišťoven a pojišťovacích zprostředkovatelů za kvalitu jejich distribuční sítě a dále v důrazu na to, aby byl klient srozumitelně a transparentně informován o podstatných aspektech pojištění, které je mu nabízeno. To se týká především prodeje investičního životního pojištění, což je produkt, se kterým bývá nejvíce spojován problém tzv. přepojišťování. Proto také zavádíme standardizovaný formulář, který by měl klientům umožnit se v nabídkách pojištění snáze zorientovat a vyhodnotit si lépe výhodnost daného pojistného produktu.
Zákon dále zavede nový standard odborné způsobilosti prodejců pojištění, a zatímco stávající systém požadavků na odbornost distributorů pojištění je postaven na formálním ověřování teoretických znalostí ze všech pojistných odvětví, nový zákon oproti tomu zdůrazňuje potřebu spíše hloubky než šíře - tzn. znalosti těch konkrétních produktů, které ten zprostředkovatel nabízí, což je nezbytné pro kvalifikované jednání se zákazníkem. V důsledku toho dojde i k tomu, že se obnoví a vlastně zaktualizuje registr, který vede Česká národní banka, tak aby mohla tato Česká národní banka účinně kontrolovat zprostředkovatele pojištění, protože o nich bude mít reálný přehled. O těch, kteří se skutečně pojištěním živí a vykonávají ho.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji paní ministryni. Otevírám rozpravu. Pokud chce pan zpravodaj vystoupit, prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Juříček: Dobrý den, pane předsedající, dámy a pánové. Nebudu opakovat to, co říkala paní ministryně, nicméně čtyři měsíce práce, tak jsem vám všem chtěl poděkovat, protože je to naše společné dílo. Je nutné si říct, že v prvním čtení jsme měli 73 pozměňovacích návrhů. Snažil jsem se vyjít vstříc všem jednotlivým připomínkám a připomínkám klubů. Ve druhém čtení nakonec bylo ještě 10 pozměňovacích návrhů, které měly některé vazbu právě na to první čtení, takže upravují některá první čtení. A samozřejmě že jsme se sešli mnohokrát s Českou národní bankou, která je dneska vlastně ten, který registr vede.
Je nutné říct, že v pojištění se točí, a já už jsem to tady možná říkal, zhruba 330 mld. korun a že dneska různých typů distributorů je zhruba 135 tis. registrovaných u České národní banky a že reálně fungujících distributorů je zhruba 35 tis. Není tady žádné omezování, ale jde spíš jenom o vyčištění, kdo skutečně reálně v distribuci pojištění funguje.
Původně Česká národní banka žádala, abychom prodloužili termín účinnosti tohoto zákona o pět měsíců. Proč to říkám? Protože ve vazbě na to jsme dělali některé pozměňovací návrhy. A teď minulý týden se podařilo dojednat, že nakonec bude účinnost toho zákona jenom čtyři měsíce, že Česká národní banka stihne do těch čtyř měsíců ten registr vyčistit. Musím říct, že se podařilo dohodnout, že přeregistrace bude za nulu, takže podnikatelé v této oblasti nebudou mít žádné zvýšené náklady, a že se podařilo snížit náklady na školení těch, kteří potřebují právě to vzdělávání, o kterých se hovořilo, na 20 tis. korun. Takže si myslím, že trhu jsme vyšli významně vstříc. Ale v čem jsme mu nevyšli vstříc, je to, že je v podstatě pět zásadních asociací, které v podstatě chtěly jako profesní komory dělat funkci České národní banky a chtěly ony samy vést tento registr, tak v tom se jim tedy nevyhovělo, protože napříč Poslaneckou sněmovnou v tom nebyla stoprocentní shoda, a proto by pokračovala Česká národní banka v registraci toho pojištění tak, jak jsem uváděl.
V průběhu procedury pak vám řeknu, co je potřeba udělat právě pro to, abychom sladili tisk 48 a 49 tak, jak bylo dojednáno právě s Českou národní bankou, aby ta přeregistrace netrvala pět měsíců, ale jenom čtyři měsíce, a k tomu vazbě na účinnost toho zákona. Já vás pak provedu procedurou a doporučím to, aby to takhle zafungovalo. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Teď v rozpravě pan poslanec Juránek.
Poslanec Stanislav Juránek: Vážený pane předsedající, paní ministryně, předkladateli, kolegové, kolegyně, na prvním místě bych chtěl říct, že ta předloha, tak jak byla původně, skutečně dospěla do pozice, která je velmi dobrá, a když se vám podaří schválit pozměňovací návrhy tak, jak je bude předkládat zpravodaj. To znamená, bude tam ještě změna proti tomu, co jsme dostali v materiálech, takže tam předpokládám, že ta změna bude zapracována.
Nicméně bych se s vámi chtěl podělit o to, co se na tom tak úplně nepovedlo, a to je proto, že na rozpočtovém výboru, který přijímal usnesení k bodům 48 a 49, přišel zástupce těch, kteří jsou v tom zákoně označováni jako zprostředkovatelé. Přišel pozdě. Přišel po termínu, kdy mohou být podávány pozměňovací návrhy. Vyslechli jsme ho a na závěr jsme ho vyprovodili slovy "přijďte příště a včas". To se samozřejmě stává a samozřejmě vždycky musíme k nějakému času věci uzavírat. Ovšem já jsem si uvědomil, že žádné příště nebude, a tak jsem si ten zákon znovu zkusil přečíst očima těch, kteří skutečně těmi zprostředkovateli jsou, a podíval jsem se tedy na ten zákon jejich očima a pochopil jsem, že to, co jim na tom nejvíce vadí, je, že jsme šli nad rámec, a to zcela jednoznačně nad rámec evropské směrnice. My jsme v rámci toho, protože to tady už zní někdy jako fráze, tak to nechci říkat jako frázi, a budu proto velmi konkrétní, abychom si řekli, v čem jsme nad ten rámec šli.
Paní ministryně řekla, že tam ošetřujeme i nějaké české věci, to znamená, nezazněla tady jenom ta konkrétní záležitost. Evropská směrnice požaduje navýšení sankcí, navýšení limitů pojištění profesní odpovědnosti pojišťovacích zprostředkovatelů, navýšení jistiny při inkasu pojistného a navýšení četnosti a délky školení, tedy jedna, dvě, tři, čtyři.
Zabýval jsem se tím, co tedy požaduje ten zákon navíc. Ten zákon navíc požaduje novou registraci. To by nebylo tak zlé, jako že co se týká toho, že ta registrace není jako teď na nějakou určitou dobu, ale že ta registrace je pouze na 12 měsíců. A když se přijme pozměňovací návrh, tak to budou dva roky, 24 měsíců, tzn. i to je důležité, abychom tady tento pozměňovací návrh schválili. Nicméně tak jak to máme před sebou, tak je tam uvedeno 12 měsíců. Opakovaně potom s poplatkem, upozorňuji ovšem, to znamená, že každý rok se bude platit. A tady bych chtěl upozornit, že vlastně tím i z hlediska definice vzniká pro tuto skupinu lidí nová daň, protože to, co se platí pravidelně každý rok, tak je vlastně daňové zatížení. Říkám to sice lidově, ale je to tak, jak to na ty konkrétní lidi dopadne.
Tedy z hlediska toho jsem si přečetl i ten zákon a tu směrnici, která mluvila o tom, že by tam nemělo být vyšší administrativní zatížení, než je v současné době, a že by tam nemělo být finanční zatížení. A tyto dvě věci se nepodařilo splnit, protože v rámci České národní banky bude nutno přijmout určitý počet úředníků, kteří budou muset evidovat ty registrované, tedy administrativní náročnost se zvýší a následně se také zvýší finanční zatížení těch, kteří jsou těmi zprostředkovateli.
Proto chci jen říci, že je samozřejmě správné, aby se Česká národní banka zabývala těmi podstatnými věcmi, tzn. jak už těmi sankcemi, tak těmi dalšími záležitostmi, které s tím probíhají, ale jsem přesvědčen, a je to tak i v programu KDU-ČSL v těchto věcech, a tam bych prosil jen o takovou pozornost, že některé věci by se měly prosadit subsidiaritou, tedy tím, aby se na ty menší, drobnější věci v tomto zákoně hledělo na řešení na té nejnižší úrovni. Tady se přímo nabízí, aby tady byla komora, ale nikoli komora těch pěti profesních, které nyní existují, ale aby to byla komora na principu, jako je advokátní komora. Tato záležitost by byla jednak úsporou a jednak by znamenala, že se některými věcmi, těmi drobnostmi, nebude muset Česká národní banka zabývat.
Z tohoto důvodu tedy jenom říkám, že ten zákon lze v rámci toho, co bylo dohodnuto napříč všemi kluby, tak ten průnik je to, co zde přednese zpravodaj, takže tam jednoznačně podporuji všechny pozměňovací návrhy, které přečte zpravodaj. Na druhou stranu jsem však přesvědčený o tom, že principiálně by tady tato záležitost měla být právě vedena více tou samosprávnou cestou, a to jen z takové maličkosti, že třeba Česká národní banka je vlastně ta, která by měla v současné době určit z těch 130 tisíc nebo 135 tisíc, kteří jsou nebo nejsou, a to je záležitost, kterou pro velkou pracnost nevyřešila, a jak tady zaznělo od zpravodaje, těch skutečných v tuto chvíli, kteří na základě toho zákona mají být registrováni, je někde kolem 30 nebo 35 tisíc, ale evidovaných je jich zhruba o 100 tisíc více. To znamená, tady jen upozorňuji na to, že teď, když budeme všichni registrovat, tak to sice bude menší administrativní zátěž, ale pořád to bude pro tu banku větší zátěž a bude tomu muset věnovat více času než teď.
Protože jsem přesvědčený o tom, že toto jsou věci, kterými bychom se mohli zabývat, a že jsme v té věci mohli dojít ještě dál, tak následně budu potom hlasovat proti zákonu jako celku s tím, že budu doufat, že se k té záležitosti komor, já bych řekl, jedné komory, tak jak je už vzor v našem zákoně, v té advokátní komoře, která by tomu odpovídala, tak že se k tomu vrátíme. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě než dám slovo panu zpravodaji, tak se hlásil s přednostním právem pan předseda Stanjura. Tak prosím, nejprve on a potom pan zpravodaj.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nechci vést polemiku s panem zpravodajem, že na většině věcí jsme se v rozpočtovém výboru dohodli, nicméně chci upřít pozornost všech členů Poslanecké sněmovny na tisk 48/3, což jsou pozměňovací a jiné návrhy k tomuto návrhu zákona. A sami si pro sebe odpovězte, jak kvalitní byl návrh toho zákona, ke kterému je podáno 86 pozměňovacích návrhů - 86, kdy s naprostou většinou Ministerstvo financí souhlasí. Tady poslanci, rozpočtový výbor, plénum Poslanecké sněmovny napravuje mizernou práci Ministerstva financí. Kdyby byli dva, tři, kdyby to byl spor jenom o účinnost, tak to je čistě politické rozhodnutí. Ty pozměňovací návrhy vylepšují ten návrh, odstraňují rizika, a musím to tady prostě říct. Nekvalitně připravený návrh zákona. A možná bych těch 86 poslaneckých návrhů ještě omluvil, kdyby je podávali opoziční poslanci, kteří mají jiný názor než vláda. To je taky legitimní. Za to vláda vlastně nemůže. Zpětně, podívejte se, kdo podává většinu pozměňovacích návrhů. Je to opoziční poslanec, nebo vládní poslanec? Za b) je správně.
Já jsem ty pozměňovací návrhy pochválil, takže nekritizuji práci pana zpravodaje a to, že vedl ta jednání, o kterých mluvil ve svém vystoupení, a ten zákon, pokud projde, většina pozměňovacích návrhů bude určitě lepší, ale nezapomínejme na to.
Chtěl bych slyšet vyjádření paní ministryně, co se stalo na tom vašem ministerstvu, jak je to možné, že tolik chyb, tolik upřesnění, tolik změn je navrženo, dokonce se souhlasem Ministerstva financí. Kteří úředníci to mají na starosti? Jak jste je odměnila, paní ministryně, za tuto nekvalitní práci? To by mě zajímalo. Já samozřejmě nebudu vyčítat paní ministryni konkrétní znění, když má tu politickou odpovědnost, to je jasné, ale tu věcnou odpovědnost za chyby, neodhalená rizika, nepřesnosti, nedomyšlenosti mohou úředníci Ministerstva financí. Tak až příště budeme říkat, jak všichni skvěle pracují, jak nám to připravují, jak je potřeba jim zvýšit platy, tak některým možná, ale těm, kteří připravili tento návrh zákona, bych doporučoval opačný postup.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Tak teď byl pan zpravodaj přihlášen. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Juříček: Ano, ještě jednou, děkuji. Musím reagovat tady na kolegu Juránka. On má v řadě věcí pravdu. My jsme se dokonce snažili obsahově překlopit na profesní komory právě ten registr jako takový, ale je nutno říct, že těch profesních komor je pět, a když jsme se s nimi opakovaně scházeli, ony se nebyly schopny dohodnout, že to bude jedna. Takže na základě toho jsem i tu myšlenku opustil, tu, kterou jsme tedy diskutovali s KDU-ČSL, a znovu jsme se vrátili k tomu, že by to měla dělat Česká národní banka. Jsou tam samozřejmě dva argumenty. Jednak nejednotnost těch samotných profesních komor, druhá věc je, ony za tím potenciálně viděly peníze. A to si musíme přiznat, protože přeregistrace je za nulu, ale jednou za dva roky je tam deset tisíc korun za tu registraci, takže on zase úplně bezúčelový zájem to taky nebyl. To si musíme přiznat.
Co se týká připomínek, které tady říkal pan kolega poslanec Stanjura, musíme si to rozdělit. Z těch zhruba 86 pozměňovacích návrhů byla spíš drtivá většina ze strany opozice, ale hodně návrhů bylo i ze stran asociací těch jednotlivých distributorů, protože jsme jim naslouchali. A tenkrát v lednu, když to šlo do Poslanecké sněmovny do prvního čtení, tak samozřejmě nebylo jednoduché dát dohromady možná 12 různých stakeholderů, kteří do tohohle zákona vstupovali nebo vstupovali různými názory. Takže si myslím, že řada věcí byla pouze formulační, to chci trošku obhajovat ministerstvo. Na druhou stranu i já jsem do toho vnesl jakýsi podnikatelský duch. Takže to, že jsme se snažili vyhovět i řadě opozičních návrhů, to tady právě v tomto je. Takže to je jenom na doplnění. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Teď paní ministryně.
Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Vezmu to postupně. Nejdřív reakce na vystoupení pana poslance Juránka. Ano, zástupce Komory pojišťovacích zprostředkovatelů se dostavil na rozpočtový výbor a vlastně měl tam určitý návrh v tom směru, aby registr vedl privátní subjekt. Nicméně jednotný dohled provádí Česká národní banka a není ambicí Ministerstva financí ani této vlády, abychom v podstatě tuto povolovací činnost jakkoli privatizovali, navíc jenom na jedno z těchto sdružení, protože tam byly přítomny další zprostředkovatelské asociace, kterých je minimálně pět. Nemám informace o tom, že by Česká národní banka měla požadavek na navýšení počtu úředníků. Co se týče poplatku, tak poplatek je 5 000 korun u samostatného zprostředkování, 1 000 korun u vázaných zástupců a na finančním trhu je placení takového poplatku naprosto běžné.
Co se týče počtu pozměňovacích návrhů, ano, nastoupila jsem, byla jsem jmenována 13. prosince, 16. ledna šel zákon do prvního čtení a já jsem zavnímala velký odpor a velkou diskusi k určitým úpravám, takže jsem iniciovala jednání jak asociace pojišťoven, tak České národní banky. A těch pozměňovacích návrhů, kterých, jak řekl pan předseda Stanjura, je 86, tak 20 je věcných, což je kompromisem - kompromisem - toho, abychom vlastně dosáhli nějakého možného posunu a dostali se až sem, do třetího čtení, a jak doufám, i ke schválení tohoto návrhu. Samozřejmě tam hraje roli i to, že jsme logicky rozdělovali při diskusi určitá témata do určitých celků.
Takže tolik pro vysvětlení. Věcných okruhů je 20. Ty jsou kompromisem, zbytek jsou spíše zpřesnění a technické věci. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě fakticky pan poslanec Juránek.
Poslanec Stanislav Juránek: Rád bych fakticky zareagoval na dvě záležitosti. Jedna je právě o těch profesních komorách. Tady nejde o to, abychom to určili jedné profesní komoře. Já jsem to říkal už předtím v tom, o čem jsem mluvil. Ale tady by bylo principem, že by se stejně tak, jako se ze zákona rozhodlo o komoře advokátní, rozhodlo o komoře v této věci. A ta úspora rozhodovat by ovšem jednoznačně byla, protože se vlastně prokázalo, že Česká národní banka na tu drobnou věc nestačí. Ona je schopna dělat ten dohled, ten musí dělat Česká národní banka. Klíčové věci musí dělat Česká národní banka, ty sankce musí udělovat, musí to dopracovat do toho, aby ty nepořádné ukáznila, aby potom to pojištění bylo kráceno a tyto věci. Ale co se týká toho, tak si vlastně vezměte, že teď máte v registru 135 000 lidí, a ve skutečnosti jich měla Česká národní banka už 100 000 vyřadit, jenomže právě proto, aby nezaměstnávala další lidi, tak tady tuto záležitost nevyužívala. Teď bude muset, byť v menší míře, tady toto činit. To znamená, určitě tam pracovní náročnost vzniká, a proto je zapotřebí hledat tuto věc a ta komora by to jako taková vyřešila. Čili jenom říkám, že nešlo o profesní komory, šlo zcela jednoznačně o to, aby tam byl institut komory na principu stejném, jako je advokátní komora.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To bylo poslední vystoupení v rozpravě. Pokud nejsou další přihlášky, rozpravu končím. Zeptám se na závěrečná slova. Pan zpravodaj - závěrečné slovo? Nebo paní ministryně? Závěrečná slova nejsou. Přistoupíme tedy k hlasování. Prosím pana zpravodaje, aby nám navrhl postup hlasování, to znamená proceduru.
Poslanec Pavel Juříček: Dobře. Děkuju. Zároveň si dovoluji s usnesením rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny, který se jako garanční výbor zabýval tiskem po druhém čtení na své schůzi 25. dubna a odsouhlasil návrh na hlasovací proceduru takto. Zaprvé, hlasování... (Odmlka pro hluk.)
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Prosím o klid ve sněmovně. Děkuji.
Poslanec Pavel Juříček: Děkuji. Zaprvé bude hlasování o legislativně technických úpravách, budou-li ve třetím čtení předneseny.
Zadruhé (bychom) A1 až A73 pozměňovací návrhy hlasovali jedním hlasováním s výjimkou pozměňovacího návrhu A39, který je v kolizi s pozměňovacím návrhem z druhého čtení B1, pozměňovací návrh A55, který je v kolizi s pozměňovacím návrhem ze druhého čtení, kde jsme ho upravovali pod značkou B2, A56, který je v kolizi s pozměňovacím návrhem z druhého čtení B3, A69, který je v kolizi s pozměňovacím návrhem B6, a A73, který je v kolizi s pozměňovacím návrhem z druhého čtení B10.
Dále bod tři - B1 pozměňovací návrh, který je alternativní k A39, bude-li B1 přijat, A39 je tím pádem už passé a nehlasovatelný. B2 alternativní k pozměňovacímu návrhu prvního čtení A55. B3 je pozměňovací návrh z druhého čtení, který je alternativní k B56. B4, B5 a B6, které jsou alternativní právě k těm, co jsem vylučoval z toho bodu číslo dvě A69, tím pádem A69 je de facto nehlasovatelný, nebo nedá se přijmout. B7, B8 a B9 z druhého čtení pozměňovací návrhy. Všechny tyto návrhy udělat jedním hlasováním. (Zpravodaj se otáčí na předsedajícího a čeká na hlasování.)
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Já mám pocit, že jsou tady ještě další pozměňovací návrhy. (Zpravodaj: No ale ty bych ještě udělal pak následně.) No to myslím, že je potřeba přečíst celou proceduru, abychom věděli...
Poslanec Pavel Juříček: Dobře, tak přečtu celou proceduru. Ano. Děkuji.
To znamená, B10 je pozměňovací návrh alternativní k A73 a je to právě ten, který rozpočtový výbor 25. dubna schválil, což je vlastně účinnost na pět měsíců, a ten já navrhuji jako poslanec upravit tak, abychom pro něho nehlasovali a hlasovali naopak o A73, tak jak bylo v minulém týdnu domluveno s Českou národní bankou, aby účinnost tohoto zákona byla ve čtyřech měsících.
To znamená, další bod šest je A39, výbor tento pozměňovací návrh nedoporučuje. Pokud bude hlasován B1, tak vlastně je passé. A55 lze hlasovat pouze v nepřijetí B2. A56 lze hlasovat pouze v nepřijetí B3. A69 lze hlasovat pouze v nepřijetí B6. Jedním hlasováním.
Pak A73, to je to, co rozpočtový výbor 25. dubna nedoporučoval, ale dneska, znova říkám, ho doporučujeme právě pro akceptaci čtyřměsíčního náběhu schválit.
A devět je hlasování o návrhu pak jako celku.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Dobře. To byl návrh procedury. Já se zeptám, zda někdo chce vystoupit k tomuto. Pokud ne, tak nechám proceduru schválit.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 36, přihlášeno je 186, pro 174, proti nikdo. Návrh byl přijat.
To znamená, procedura je schválena a já prosím pana zpravodaje, aby postupně přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy. Prosím.
Poslanec Pavel Juříček: Takže teď bychom měli hlasovat o bodu číslo 2, to znamená A1 až 73 mimo ty, které už jsem hovořil - B1, B2, B3, B4, B5, B6, B7, B8, B9, vše jedním hlasováním.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Aha! Tak to já mám pocit, že jsme se nepochopili, protože já jsem měl za to, že budeme postupovat tak, jak je to navržené z výboru, to znamená, že nejprve budeme hlasovat A1 až A73 jedním hlasováním, pak B1, pak B2 a celý ten odstavec, ale pokud chcete hlasovat body 2 až 4 z toho návrhu procedury najednou jedním hlasováním, tak to jsem to nepochopil.
Poslanec Pavel Juříček: Samozřejmě, je to možné, to znamená, můžeme hlasovat bod číslo 2 A1 až A73, jestli pan předsedající to pochopil takto.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Jde o to, jak to vezme Sněmovna. Já jsem měl za to, že budeme postupovat podle toho, jak to navrhl výbor.
Poslanec Pavel Juříček: Dobře. Budeme hlasovat A1 až A73 mimo, s výjimkou pozměňovacích návrhů A39, A55, A56, A69 a A73. Ano?
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pokud nejsou námitky, tak bychom postupovali takto, protože takto jsem pochopil proceduru. Zeptám se na stanovisko výboru. (Zpravodaj: Stanovisko výboru je doporučující.) Paní ministryně? (Souhlas.)
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 37, přihlášeno je 186, pro 178, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další prosím?
Poslanec Pavel Juříček: Děkuji. Takže teď bod číslo tři - pozměňovací návrh B1, který byl alternativní k A39, nebo je alternativní k A39, a výbor vyjádřil souhlas.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Paní ministryně? (Souhlas.) Děkuji.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 38, přihlášeno je 186, pro 156, proti 21. Návrh byl přijat. Další prosím?
Poslanec Pavel Juříček: Ano, děkuji. Takže bod číslo čtyři - pozměňovací návrh B2, který byl alternativní k A55, B3, který byl alternativní k A56, a B4, B5 a B6 - alternativní k A69, B7, B8 a B9 - pozměňovací návrhy.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Ano. Prosím stanovisko? (Stanovisko výboru souhlasné.) Paní ministryně? (Souhlas.)
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 39, přihlášeno je 186, pro 177, proti jeden. Tento návrh byl přijat. Další prosím?
Poslanec Pavel Juříček: Ano, děkuji. Takže teď jsme právě u pozměňovacího návrhu B10, který bych poprosil neschválit, nicméně je to právě to zkrácení lhůty z pěti měsíců na čtyři měsíce, které se podařilo dojednat minulý týden s Českou národní bankou. Takže stanovisko rozpočtového výboru samozřejmě 25. dubna bylo souhlasné, já nicméně na základě toho dojednání s Českou národní bankou o zkrácení lhůty doporučuji jej neschválit. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Ale stanovisko výboru je, že doporučuje. To je potřeba říci. Paní ministryně? (Nesouhlas.) Nesouhlas. Dobrá.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování má číslo 40, přihlášeno je 186, pro 1, proti 150. Návrh přijat nebyl.
Poslanec Pavel Juříček: Děkuji. Mohu, pane předsedající, pokračovat? (Ano.) Děkuji. Takže teď jsme u bodu číslo šest - pozměňovací návrh A39. Rozpočtový výbor nedoporučuje přijmout.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: My jsme návrh B1 přijali, tak mám pocit, že to není hlasovatelné.
Poslanec Pavel Juříček: Ano, ony vlastně jsou nehlasovatelné, protože jsme přijali B1. Stejně tak jako A55 přijetím B2 a B3 a B6 je nehlasovatelné.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: To znamená, jediné, co je teď ještě hlasovatelné, je A73.
Poslanec Pavel Juříček: Ano, přesně tak. Takže teď A73. Výbor nedoporučil, protože to byly ty čtyři měsíce. Já naopak teď doporučuji, a to je ta výměna čtyř měsíců za pět měsíců, takže já jako poslanec teď doporučuji schválit A73.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Dobře. Ale máte říkat stanovisko výboru. Já se omlouvám. Paní ministryně? (Souhlas.)
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 41, přihlášeno je 186, pro 173, proti 2. Tento návrh byl přijat.
Mám za to, že teď budeme hlasovat o celém návrhu zákona. (Zpravodaj souhlasí.)
Takže návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o distribuci pojištění a zajištění podle sněmovního tisku 48, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."
Zeptám se paní ministryně na stanovisko. (Souhlasné.)
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 42, přihlášeno je 186, pro 146, proti 32. Tento návrh byl přijat. A já konstatuji, že jsme s návrhem zákona vyslovili souhlas.
Děkuji panu zpravodaji i paní ministryni a předávám řízení schůze.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré poledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat v dalším jednání. A je to bod číslo
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.