Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Jan Hamáček)

38.
Návrh poslanců Tomáše Martínka, Jakuba Michálka, Ivana Bartoše,
Jiřího Miholy, Petra Gazdíka a dalších na vydání zákona o výběru
osob do řídících a kontrolních orgánů právnických osob
s majetkovou účastí státu a vlastnické politice státu (nominační zákon)
/sněmovní tisk 129/ - prvé čtení

Stanovisko vlády bylo doručeno jako tisk 129/1. Prosím pana poslance Martínka, aby tento tisk z pozice navrhovatele uvedl.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Vážené dámy, vážení pánové, dne 20. března 2018 předložili Piráti společně s některými dalšími poslanci z několika poslaneckých klubů - konkrétně KDU-ČSL, TOP 09, ČSSD a STAN - návrh na vydání zákona o výběru osob do řídících a kontrolních orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu a vlastnické politice státu, tzv. nominačního zákona.

Trochu k historii. Již v květnu 2016 uložila tehdejší vláda svým usnesením č. 559/16 Sb. Ministerstvu financí připravit zákon upravující výběr osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu, tzv. nominační zákon. Zákon tak měl nahradit dosavadní praxi, kdy je nominační postup upraven pouze usnesením vlády, které může kterákoli nová vláda libovolně měnit, či se od něj odchýlit, nebo dokonce usnesení úplně zrušit. V listopadu 2016 předložilo Ministerstvo financí návrh nominačního zákona, který byl rozeslán k připomínkování. V lednu 2017 byly připomínky vypořádány a v dubnu téhož roku byl návrh zákona schválen vládou. Vzhledem k blížícímu se konci volebního období však už návrh nebyl projednán v Poslanecké sněmovně.

V únoru 2017 předložila svou verzi návrhu nominačního zákona skupina poslanců z různých poslaneckých klubů - ANO 2011, KDU-ČSL, Úsvit, TOP 09 a STAN v čele s poslancem Radkem Vondráčkem. Tento návrh byl velmi podobný vládnímu návrhu. I když organizační výbor doporučil Poslanecké sněmovně návrh k projednání a stanovil zpravodaje i garanční výbor, konkrétně hospodářský výbor, s koncem volebního období se zákon nestihl projednat ani v prvním čtení.

V březnu 2018 navrhli Piráti společně s některými poslanci dalších poslaneckých klubů vlastní verzi nominačního zákona, která vychází z Vondráčkova návrhu, avšak v některých částech je širší a dá se říci i přísnější.

Obsah nominačního zákona. Co k němu? Nominační zákon upravuje způsob výběru osob do řídících a kontrolních orgánů právnických osob, ve kterých má stát majetkovou účast. V současné době není tato problematika upravena zákonem, tudíž jsou pravidla pro výběr těchto osob v plné kompetenci vlády. Exekutiva tak stanovuje pravidla, kterými se při nominaci společností s majetkovou účastí státu řídí. Vláda navrhuje a odvolává členy výboru pro personální nominace, který je při výběru osob jejím poradním orgánem. Vláda také může nominovat osobu do řídícího či kontrolního orgánu právnických osob bez ohledu na doporučení výboru. Může člena výboru odvolat, ba dokonce může celou proceduru nominace kdykoli změnit. Z tohoto důvodu chceme nominační postup upravit v zákoně, aby byla procedura nominace jasně definována a nemohla být vládou libovolně měněna.

Zde navazujeme na předchozí zmíněné návrhy, vládní návrh nominačního zákona a návrh poslance Radka Vondráčka a dalších, které se snažily problematiku ukotvit v zákoně. V návrhu zákona je tedy jasně upraveno postavení výboru pro personální nominace, podmínky pro osoby zasedající ve výboru, způsob jejich jmenování a odvolání, délka jejich funkčního období atd. Zároveň se stanovují podmínky pro osoby ucházející se výběrovém řízení o funkci v řídících a kontrolních orgánech právnických osob s majetkovou účastí státu.

V čem je jiný nominační zákon Pirátů? Návrh nominačního zákona z pera Pirátů, připodepsaný dalšími poslanci z různých klubů, je v porovnání s vládním návrhem i návrhem poslance Radka Vondráčka a dalších přísnější. Navrhovatelé se snaží snížit manévrovací prostor, který má při nominaci vláda k dispozici. Rozšiřuje návrh zákona o vlastnickou politiku státu a také rozšiřuje okruh osob, na které zákon dopadá.

První částí je závaznost doporučení výboru. Osoby ucházející se o pozici v řídících nebo kontrolních orgánech společností s majetkovou účastí státu by měly být vybírány na základě svých schopností, neměly by tuto funkci dostávat jako takzvanou politickou trafiku. Proto je v našem návrhu nominačního zákona v § 16 stanovena závaznost doporučení výboru. Příslušné ministerstvo tak může jmenovat či navrhnout ke zvolení nebo jmenování jen osobu doporučenou výborem. Pakliže výbor nedoporučí žádného kandidáta, musí ministerstvo vyhlásit nové výběrové řízení. Touto změnou tak dochází k ošetření možných politických trafik ze strany exekutivy, pro kterou je podle našeho návrhu rozhodnutí výboru závazné.

Další část je rozšíření o vlastnickou politiku státu. V porovnání s předchozími návrhy nominačního zákona je v pirátském návrhu ukotvena tzv. vlastnická politika státu s charakterizováním jejích jednotlivých parametrů. Vlastnická politika České republiky je strategický dokument, který obsahuje obecné zájmy a cíle a základní principy činnosti státu jako společníka, vlastníka obchodního podílu, zakladatele nebo jako ovládající osoby ve vztahu k právnickým osobám, které vykonávají podnikatelskou nebo jinou významnou hospodářskou činnost.

Podle návrhu zákona vláda vytváří a aktualizuje vlastnickou politiku České republiky. Díky tomuto rozšíření tak dochází ke kontrole vlastnické politiky státu. Vláda je totiž povinna předložit Poslanecké sněmovně návrh vlastnické politiky pravidelně, roční vyhodnocení vlastnické politiky, popř. návrhy změn vlastnické politiky. Tím dochází k rozšíření kontrolního mechanismu legislativy vůči exekutivě v oblasti vlastnické politiky státu. Vlastnická politika je však pouhým strategickým dokumentem státu, který určuje, jak stát nakládá se svým majetkem, jak řídí svoje obchodní společnosti. Nezbavuje členy orgánů jejich povinností, které jsou stanoveny zákony, zejména povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře. Vlastnická politika také do jisté míry nahrazuje subjektivní důvěru v některou osobu nominovanou do řídicího nebo kontrolního orgánu, protože má pomoci naznačit, jakým směrem by měla daná osoba zastupovat zájmy státu jako podílníka. Samotné nedodržení vlastnické politiky nemá de facto žádné sankce, může však být brána v úvahu při rozhodování o odvolání v těch případech, kdy se nominant od ní bez odůvodnění odchýlí.

Další částí je rozšíření okruhu osob, na které nominační zákon dopadá. Oproti návrhu poslance Vondráčka a dalších zahrnuje pirátský návrh nominačního zákona i případy nominace vlády, nikoli však Poslanecké sněmovny, do dozorčí či správní rady zdravotních pojišťoven. Zamezí se tak možným trafikám při obsazování výše zmíněných rad.

Jaké jsou tedy hlavní výhody návrhu? Za prvé omezení tzv. politických trafik, nebo i trafik, které nemusí být přímo pro politiky. Větší transparentnost do výběrového řízení. S tím související větší odbornost vybraných osob. Transparentnější fungování samotných podniků. Zamezení kontroverzních personálních čistek vlády a zavedení možnosti změřit, zda podniky plní předem stanovenou strategii.

Závěrem bych ještě řekl, že ve čtvrtek 24. května 2018 proběhl kulatý stůl k tomuto nominačnímu návrhu zákona, kterého se účastnili nejen politici, ale i zástupci některých ministerstev a jiných připomínkových míst, kteří připomínkovali návrh zákona pro jednání vlády. Za účelem většího konsenzu daného zákona připravujeme komplexní pozměňovací návrh, který bychom rádi předložili společně s ostatními stranami v rámci druhého čtení. Daný návrh by měl reflektovat velkou část připomínek. Budeme také rádi, když se připomínky proberou v podrobné rozpravě v rámci druhého čtení, proto bych rád navrhl prodloužit lhůtu na projednávání ve výborech o 20 dní a rád bych vás tímto i požádal o podporu tohoto návrhu, abychom ho mohli probrat ve druhém čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana zpravodaje, kterým je pan poslanec Leo Luzar.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, děkuji za slovo. Vyslechli jsme si docela podrobné úvodní slovo předkladatele k návrhu nominačního zákona. Chci tady upozornit, že to není první návrh podobného typu. A jak už tady od předkladatele zaznělo, jsou v přípravě další návrhy, které se budou, nebo které se mohou prolínat. Jedná se i o vládní návrh, jedná se o návrh, který tady předkládá předkladatel. A předpoklad je, jak tady zaznělo, že ve druhém čtení budeme svědky obsáhlého přepracování tohoto původního návrhu podle návrhů a připomínek.

Z tohoto pohledu vlastně do prvního čtení pouštíme zákon, který ve druhém čtení bude, bychom pustili do druhého čtení zákon, který bude komplexně přepracován a bude na stole vlastně jakoby jiný návrh. Z pohledu zpravodaje, přiznám se, nemám jak se vyjádřit, protože nevím, co bude konečným zněním, když se budu vyjadřovat k návrhu, který je teď předložen, a již dopředu je avizováno, že vlastně bude úplně jiný. Nejsem schopen předložit relevantní údaj k tomu, jak postupovat dále. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu. První se hlásí pan poslanec Michálek, potom pan poslanec Kalous.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se i já vyjádřil k návrhu nominačního zákona, jehož jsem spolupředkladatelem. Primárně se tady jedná o hospodaření s majetkem státu. Samozřejmě, s majetkem si může každý vlastník hospodařit tak, jak uzná za vhodné, podle zákona, v mezích soukromého práva. Ale ti, kdo spravují majetek, který je ve veřejném vlastnictví, jsou vázáni určitými dalšími povinnostmi, které dneska stanoví zákon o majetku České republiky, a obecně jsou to určitá pravidla řádného hospodáře, tak aby ten majetek nebyl samozřejmě zneužíván.

Pokud jde o ten majetek, o kterém mluvíme v souvislosti s majetkovými účastmi státu, tak se jedná zejména o práva vlastníka, který vykonává práva akcionáře, vlastnictví k akciím, např. nominovat zástupce do vedení těchto společností a určovat nebo se podílet na určování vlastnické strategie. To jsou zásadní kroky, které můžou mít dopad např. na oblast energetiky, pokud se bavíme o společnosti ČEZ. Jsou to rozhodnutí, která stát vykonává nikoliv na základě své nějaké veřejné moci, ale na základě svého vlastnického práva v rámci soukromoprávní oblasti.

Já bych svůj projev rozdělil do tří částí. V první části bych mluvil o tom, proč je potřeba, aby Česká republika měla nominační zákon, ve druhé části bych mluvil o mezinárodní úpravě a ve třetí části bych mluvil o tom, jak se Česká republika dosud zhostila úkolu stanovit jednoznačná pravidla pro nominace a jaké bychom si z toho měli vzít poučení a proč je důležité předložit nebo přijmout vlastní návrh zákona.

Čili k té první části. My jsme kandidovali ve volbách s tím, že chceme řešit problém tzv. politických trafik. Já mám tady poměrně dlouhý seznam všech těch případů, které byly různě historicky problematické, ať už začneme třeba panem Jaroslavem Tvrdíkem, který po svém angažmá jako ministra obrany byl odměněn postem generálního ředitele Českých aerolinií a poté, co jej Boeing odmítl v Aeru Vodochody a v České správě letišť zase tehdejší ministr dopravy KDU, a následně jeho řízení v ČSA vedlo společnost do ekonomických problémů a téměř ke kolapsu. Další představitel tzv. politických trafik, Petr Kott, který se proslavil tím, že kvůli opilosti zmeškal několik klíčových hlasování a následně byl vyloučen z ODS, přešel do klubu US-DEU a byl odměněn zase postem ve Všeobecné zdravotní pojišťovně. Tomáš Julínek získal nějakou funkci v Severočeských dolech. Trojice Tluchoř-Fuksa-Šnajdr, ti dostali trafiky známé za odchod ze Sněmovny, které vyšetřovalo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Následně to bylo zastaveno z důvodu imunity. Další politický nominant do Českého aeroholdingu byl pan Vondra, a pan Šmerda byl zase uklizen do České posty a Poštovní tiskárny cenin Praha.

Bohužel tato praxe má svoje pokračování v případě dosazování politiků do dozorčích rad bez náležitých transparentních výběrových řízení i za trvání vlády Bohuslava Sobotky, kdy už byl zřízen sice výbor pro personální nominace, ale pouze na základě usnesení vlády. Takže je tady případ pana Stanislava Eichlera, který se dostal do Českomoravské záruční a rozvojové banky. Tomáš Vrba, navržen za ANO, do Lesů České republiky, a to přesto, že předtím působil ve společnosti Less & Forest, která dluží Lesům České republiky 1,3 mld. korun a která Lesy České republiky žaluje o 4,2 mld. korun. Tento střet zájmů výbor pro nominace nezkoumal. Následně Jakub Hodinář, Vojenské lesy a statky ČR, byl jmenován do Dozorčí rady VLS ČR přesto, že v roce 2013 musel opustit Správní radu Správy železniční dopravní cesty poté, co schválil proti vůli ministra astronomické zvýšení mezd a odměn v podniku.

Samozřejmě to není jenom věc, která se týká státu, ale týká se i měst a obcí, ale o tom tady nechci hovořit. Chci mluvit o vlastnické politice státu.

Čili nejde o problém, který bychom řešili jenom tady v České republice, jde o problém, který je řešen mezinárodně, a dokonce je předmětem doporučení OECD. V rámci směrnice OECD doporučuje tato renomovaná mezinárodní organizace dobrou praxi, aby státy vytvořily specializovaný subjekt, který radí nebo připravuje nominace, což může přinést objektivitu a transparentnost do nominačního procesu. Stát by měl také zabezpečovat vysokou kvalifikaci a kontinuální vzdělávání členů rad.

Pokud jde o jednotlivé státy, tak mají vždycky orgány, které jsou řekněme rigidně upraveny a které projednávají nominace. Z těch, které jsem si tady zpracoval a které jsou vám k dispozici ve stanovisku Parlamentního institutu k odpovědi na dotaz číslo 3281 z března 2018, například v Dánsku jsou nominace do státních podniků schvalovány zvláštním výborem Appointment and Organisation Committee, který se skládá z předsedy vlády a vybraných ministrů, a ve výběrovém řízení na členy rady hraje důležitou roli předseda správní rady. Nominanti do podniků nesmějí být zaměstnanci příslušného podniku ani úředníci státní správy.

Ve Finsku je také specializované oddělení, které to řeší, a to v gesci úřadu premiéra, a celá ta věc, která se týká nominování osob, je upravena zvláštním zákonem tak, jak to teď navrhují Piráti, a to konkrétně zákonem číslo 1368/2007, o státních podílech a řízení vlastnictví. Takže ve Finsku je zákon upravující velmi podobnou materii, jako navrhují Piráti v nominačním zákoně, v zákoně nominačním a o vlastnické politice. Ty nominace provádí odbor řízení majetku v rámci úřadu předsedy vlády a připravuje je nominační výbor složený ze zástupců vlastníků největších podílů společnosti.

Když se podíváme například na Litvu, tak tam v případě obchodních korporací doporučuje kandidáty na členy správních rad mezirezortní výběrová komise. Kandidáty komisi navrhuje koordinační centrum pro správu a řízení.

Když se podíváme na Maďarsko, tak tam je specializovaná agentura, která spravuje státní majetek.

V Německu Spolkový sněm kontroluje účasti státu prostřednictvím spolkového finančního grémia.

Takhle bych mohl samozřejmě pokračovat dál a dál, mají to prostě i v Polsku a i ve Švédsku.

Švédsku se chci věnovat specificky, protože tam je to velmi dobře upraveno včetně vlastnické politiky. Ve Švédsku proces nominace do rad je koordinován Ministerstvem pro podnikání a inovace v rámci vládních úřadů. Pro každou společnost je provedena analýza požadované odbornosti na základě aktivit společnosti, situace a budoucích výzev, složení rady a dokončených hodnocení rady.

Podstatné je, že ve Švédsku mají i vlastnickou politiku. Vlastnická politika je dokument, který upravuje práva vlastníka jakožto státu. A ten dokument by měl být upraven zákonem, protože obsahuje naprosto zásadní požadavky, věci typu, jestli chceme, aby se ČEZ rozdělil na dvě společnosti a jedna zůstala ve vlastnictví státu a druhá se zprivatizovala. Takto zásadní rozhodnutí nemá mandát dělat pouhá vláda, dokonce v některých případech jako máme teď i bez důvěry, ale je potřeba, aby se k nim vyslovoval parlament jakožto nejvyšší reprezentativní orgán zvolený ve volbách.

Když se podíváme konkrétně na švédskou vlastnickou politiku, tak já tady mám dokument, který je z roku 2017, vlastně nejaktuálnější vlastnická politika, která velmi, bych řekl, přesně popisuje, jak je to upraveno ve švédském modelu. My jsme tady byli kritizováni vládou za to, že chceme, aby zásadní rozhodnutí, jako je třeba privatizace části ČEZu, schvalovala Poslanecká sněmovna, aby se tady veřejně projednaly, protože jednání vlády může být neveřejné. Kdybychom měli vlastnickou politiku v době divoké privatizace, tak nemuselo dojít k případům, jako je OKD, kdy prostě vláda nezodpovědně rozprodala akcie a umožnila převzetí podílů do soukromých rukou a následné tunelování této společnosti. To všechno jsme mohli zamezit, kdybychom měli vlastnickou politiku.

Podívejme se tedy na to, jak to upravují ve Švédsku ve státní vlastnické politice. Tam v bodu 2.1 se píše, že podle čl. 9 odst. 8 švédské ústavy je oprávněna se státním majetkem nakládat vláda, a to s určitými výjimkami. Podle čl. 9 odst. 9 ústavy parlament rozhoduje o zásadách správy a nakládání se státním majetkem. Ustanovení o nabývání a převodu majetku včetně akcií a majetkových účastí v obchodních účastech jsou obsažena v zákoně o státním rozpočtu. Podle čl. 8 odst. 3 zákona o státním rozpočtu může vláda nabývat akcie nebo majetková práva nebo jiným způsobem navyšovat státní účast nebo vlastnictví ve společnosti pouze se souhlasem parlamentu. Vláda také nesmí poskytnout kapitál společnosti bez souhlasu parlamentu. Podle čl. 8 odst. 4 zákona o státním rozpočtu nesmí prodejem nebo jiným způsobem snížit majetkovou účast ve společnostech, kde stát drží polovinu nebo nadpoloviční většinu hlasovacích práv, aniž by předem získal souhlas parlamentu. Navíc se souhlas parlamentu požaduje při podstatných změnách předmětu podnikání státních firem. Souhlas parlamentu však není požadován pro výplatu dividendy, protože jde o součást běžné správy.

Takže tady máme příklad toho, jak to může fungovat tak, že parlament se vyjadřuje k těm opravdu zásadním rozhodnutím. Není tedy pravda to, co říká vláda, že to musí zůstat pouze v kompetencích vlády, aby vláda, navíc bez důvěry, mohla rozprodávat majetkové účasti České republiky s tím, že možná za tři roky dojde k nějaké politické odpovědnosti. My si myslíme, že takhle zásadní rozhodnutí, strategická rozhodnutí, by měl projednávat i parlament. Ostatně když to porovnáme s jinými věcmi, které tady projednáváme, tak si myslím, že je nehoráznost, že taková zásadní rozhodnutí, jako může být třeba privatizace ČEZu, se na program Poslanecké sněmovny nedostanou.

A nyní bych se dostal... Ještě jsem chtěl říct jiný příklad, jak to funguje například ve Finsku. Ve Finsku mají velmi přehledně uspořádány státní firmy a mají tam také zvláštní zákon 1368/2007, který definuje pravomoci vlády a parlamentu, pokud jde o rozhodnutí, která se týkají státní kontroly v ovládané společnosti. Například parlament rozhoduje, pokud jde o společnosti, pokud se má stát vzdát stoprocentního vlastnictví nebo ovládání, čili 50,1 % dané akciové společnosti. Takže vidíme z mezinárodního srovnání, že jsou země, ve kterých parlament má kontrolní pravomoci vůči vládě, tak aby nedocházelo ke zneužití výkonné pravomoci.

A nyní bych se dostal k situaci v ČR. V ČR existuje na základě usnesení vlády orgán, který doporučuje nominace, jeho doporučení jsou nezávazná. V jeho čele stojí pan Augustin, šéf Úřadu vlády, který dříve figuroval v politické straně SPOZ prezidenta Miloše Zemana. Takže tímto způsobem jsou vybíráni nominanti do státních podniků. Ostatně hnutí ANO samo připouští, že ta situace není ideální.

Když se podíváme do návrhu strategie vlastnické politiky státu z roku 2016, kterou předkládalo Ministerstvo financí ČR, tak se tam uvádí, že i přes značný pozitivní posun nelze konstatovat, že problematika nominačního procesu je vyřešena. Jednak za dobu své existence výbor neinicioval, aby ze strany ministerstev došlo k vytvoření profilů na jednotlivé pozice členů dozorčích rad, a jednak celý proces nominací zůstal do jisté míry netransparentní a formální. Takže samotná vláda říká, že současný systém je do jisté míry netransparentní a formální, že výbor pro nominace neposuzuje ty základní věci, podle kterých by si normální zdravý člověk, řádný hospodář vybíral lidi do řízení akciové společnosti, kterou vlastní. A z toho vyplývají i selhání, ke kterým došlo v minulosti, o kterých jsem mluvil, kdy výbor pro personální nominace doporučil, protože si nevyžádal dostatečné informace o střetu zájmů, člověka, který byl, řekněme, v dodavatelském vztahu nebo působil ve společnosti, která byla v dodavatelském vztahu vůči společnosti Lesy ČR.

Takže vidíme, že současná úprava není transparentní a že je potřeba, aby se to zásadně změnilo. Ostatně Ministerstvo financí v návaznosti na programové prohlášení vlády připravilo v minulém volebním období věcný záměr zákona o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu. Tento návrh ovšem neprošel vládou, a tudíž nebyl přijat, a my nechceme ohrozit další osud této země tím, že to ponecháme na vládě a na vládním handrkování, když tady máme připraven návrh, který vychází už z dokumentu, který byl projednán předtím v připomínkovém řízení, a pouze jsme tam upravili několik kontrolních mechanismů, protože vláda samozřejmě předložila to, co vyhovuje vládě, ale nikoliv to, co vyhovuje řádné správě země, čili aby v případě těch nejzásadnějších kroků měl kontrolní pravomoc parlament.

Vážené dámy a pánové, máme teď jedinečnou možnost v historii této země konečně něco udělat s problémem politických trafik. Já doufám, že to nedopadne jako dříve, když hnutí ANO zablokovalo, aby zákon o registru smluv, jeho rozšíření na společnost ČEZ, byl zařazen na jednání Poslanecké sněmovny, ale že konečně, když má tu možnost ukázat to hlasováním, tak dá najevo, že je potřeba s těmi politickými trafikami něco dělat, a že tento návrh podpoří, tak aby se mohl dostat do dalšího čtení. Pokud má nějaké své vlastní zlepšovací návrhy, pokud nechce, aby parlament kontroloval činnost vlády, ale aby si vláda schvalovala sama vlastnickou politiku, tak to může uplatnit ve druhém čtení. Ale nemyslím si, že by bylo správné a v souladu s volebním programem a sliby voličům, aby tento návrh zařízla.

Děkuji vám za pozornost a za podporu nominačního zákona, který připravili Piráti a který předkládají s celou řadou dalších poslaneckých klubů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Michálkovi. Dobré poledne, vážené paní a pánové. Budeme pokračovat, a to dvěma faktickými poznámkami, nejdříve pan poslanec Martínek s faktickou poznámkou a poté s faktickou poznámkou pan předseda klubu ANO Faltýnek. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Já bych chtěl jen poopravit pana kolegu poslance zpravodaje Luzara, který vlastně říkal, že je tady více návrhů, které se prolínají, což úplně pravda není, protože vlastně ten návrh ANO byl stažen a vláda v tuto chvíli žádný vlastní návrh neřeší, takže de facto to je jediný nosný návrh k této problematice, a i proto bychom byli rádi, kdyby se stal vlastně takovým návrhem, který bude ve druhém čtení řešit konsenzus, na kterém se shodne nějaká většina. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Jaroslava Faltýnka. Pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych chtěl v rámci své faktické poznámky pouze poprosit vaším prostřednictvím pana kolegu Michálka, předsedu klubu Pirátů, aby používal správné informace, nikoliv nesprávné. On tady hovořil o jednom příkladu konfliktu zájmů a padlo tady jméno Tomáš Vrba. Pro informaci všech - kdo je to Tomáš Vrba? Tomáš Vrba je již osm let ředitelem Lesů města Prostějova - ředitel Lesů města Prostějova, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího - a podařilo se mu zdvacetinásobit hospodářský výsledek této společnosti. Je to stoprocentně vlastněná společnost městem Prostějovem.

Ano, ve společnosti Less & Forest, o které jste hovořil, která skončila v insolvenci, pracoval jako manažer, byl to ředitel nějakého závodu na Moravě a odešel z této společnosti rok před vyhlášením této insolvence. Takže jenom aby bylo jasno, aby tady padaly jasné a konkrétní informace, pane kolego. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Faltýnkovi za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Kalous a pak tady mám poznámku, že chce vystoupit pan předseda vlády. Pan poslanec Kalous. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.

 

Poslanec Adam Kalous: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, nikdo samozřejmě nezpochybňuje potřebu nastavit ještě transparentnější pravidla fungování státních podniků včetně nominací do řídících a kontrolních orgánů státních firem. To skutečně nikdo nezpochybňuje. Na druhé straně je třeba zdůraznit, že za každý podnik s majetkovým podílem státu odpovídá konkrétní ministerstvo. Každý podnik má svého vlastníka a ten má přece odpovědnost za tu akciovou společnost nebo státní podnik.

Tento návrh Pirátů by zaváděl například institut neplatnosti volby nebo jmenování, a to v případě nedodržení nominačního postupu. Prakticky může nastat situace, že ministr někoho jmenuje a po roce někdo platnost toho jmenování zpochybní, soud rozhodne, že jmenování bylo neplatné, a já se ptám, jestli úkony, které učinil ten konkrétní člověk, a těch úkonů mohou být desítky denně, budou neplatné.

Dále nesouhlasím s tím, aby vlastnickou politiku státu schvalovala Poslanecká sněmovna, protože skutečně se podle mého názoru jedná o zásah do kompetencí jednotlivých ministerstev, tedy moci výkonné. Já nechci a podle mě nechce nikdo, aby se ze státních firem staly jakési pobočky Poslanecké sněmovny. Navíc i samotní předkladatelé tohoto zákona uznávají, že schvalování vlastnické politiky státu Poslaneckou sněmovnou je nestandardní.

Návrh nominačního zákona by podle mého názoru měla předložit vláda, a já tedy navrhuji návrh tohoto zákona zamítnout v prvním čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kalousovi. Nyní dvě faktické poznámky - pan poslanec Válek a pan poslanec Martínek. (Poslanec Martínek chce jít k mikrofonu.) Nejdříve pan poslanec Válek, byl rychlejší. V pořádku. Jen že vás chtěl pan kolega Martínek předběhnout, to jsem nedopustil. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Chvátám věku přiměřeně.

Já jsem se chtěl prostřednictvím pana předsedajícího zeptat pana poslance Faltýnka, pana předsedy - já se za to omlouvám, já tomu nerozumím, ale vy jste říkal, že se zdvacetinásobila... (Poslanec Faltýnek reaguje ze svého místa mimo mikrofon.) A to se dá sběrem hub, malin anebo těžením dřeva? To bych právě chtěl vědět. Mně to přijde, že v lese se dá jenom těžit dřevo, takže dvacetkrát častěji těží, to by mě zajímalo. Ptám se bez záludností, jenom mě to zajímá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Martínek, pak se s faktickou poznámkou hlásí pan kolega Faltýnek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Já jenom k té nejčastější připomínce, kterou zmínil i pan kolega Kalous, k neplatnosti volby. My v tom současném návrhu, co máte k dispozici, zmiňujeme i to, že práva nabytá v dobré víře nejsou narušena. Takže si myslíme, že by to opodstatněné nebylo, ale i kvůli právní jistotě všech jsme schopni to upravit tak, že neplatnost volby bude pouze v případě, pokud výbor nedá doporučující stanovisko, což by byl jasný bod, který by říkal, že v tomto případě ano, v tomto ne, a nebyla by jakákoliv právní pochybnost, kdy dané jmenování napadnout. Myslím, že tohle by to řešilo, a právě to bychom mohli podat v komplexním pozměňovacím návrhu s dalšími připomínkami, které bychom mohli probrat ve druhém čtení, pokud to připustíte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana předsedy Faltýnka, potom s přednostním právem pan předseda vlády.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Péčí řádného hospodáře, pane kolego. A pokud máte zájem, příští týden ve středu je zemědělský výbor, vy jste jeho členem, který se bude věnovat detailně problematice kůrovce a kalamity a můžeme Tomáše Vrbu jako člena Dozorčí rady Lesů České republiky a současně ředitele Městských lesů v Prostějově pozvat, aby řekl svůj názor na kalamitu kůrovce, a jak ji zvládli v Prostějově a co ta péče řádného hospodáře konkrétně znamená. Je to pěstování sazenic, výroba semene, sběr semene, prodávání těchto záležitostí všem možným subjektům na trhu atd. atd. Takže je to péče řádného hospodáře. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní s přednostním právem pan předseda vlády a já požádám po jeho vystoupení o vystřídání, já chci také s faktickou poznámkou reagovat. Pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych se rád vyjádřil k návrhu za vládu. Vláda tento návrh projednala na své schůzi 18. dubna 2018, tento návrh posoudila a vyslovila s ním nesouhlas, a to zejména z těchto důvodů. My samozřejmě považujeme za vhodné a potřebné zajistit větší transparentnost a zkvalitnění a sjednocení postupu ministerstev v oblasti nominace osob do funkcí ve státních podnicích nebo právnických osobách s majetkovou účastí státu, ale pan poslanec Michálek zapomněl - nevím, jestli naschvál, nebo si to nenastudoval - že já jako ministr financí jsem předložil tento zákon. Já jsem ho předložil a stanovisko LRV k němu bylo z 3. dubna 2017. Byly k tomu různé výhrady, jestli to vůbec má být zákon, jestli nestačí to, co zavedla minulá vláda.

Já myslím, že minulá vláda zavedla ten výbor a fungovalo to dobře. A o těch trafikách já skutečně nemám informaci, jaké trafiky byly, jaké byly skandály. Já se k tomu určitě vyjádřím velice podrobně. No a vláda 5. dubna 2017 hlasovala, šest ministrů našeho hnutí bylo pro a devět členů vlády se zdrželo, tím pádem ten návrh neprošel. Takže není pravda, že bychom se tím nezabývali. Já myslím, že ten výbor fungoval, fungoval transparentně. Byli tam odborníci, byla tam za naše hnutí paní, která dělala, nevím, asi 20 let headhuntera, takže si myslím, že tomu rozumí. Ten výbor samozřejmě - bylo to zázemí, protože když bude nějaký problém v té firmě, tak koho se budou ptát? No přece toho ministra, ten je přece odpovědný za tu nominaci i za tu firmu.

Takže k tomu návrhu jsme konstatovali, že konstrukci ustanovení § 20 návrhu zákona stanovující neplatnost volby či jmenování osoby při nedodržení nominačního postupu podle navrhovaného zákona lze podle názoru vlády považovat za velmi problematickou, neboť zavádí neplatnost i v případě, kdy stát svého zástupce pouze nominuje a samotná volba probíhá v orgánech předmětné právnické osoby, v níž ostatně stát ani nemusí být majoritním společníkem nebo akcionářem. Vláda má za to, že takové ustanovení by představovalo zejména ve vztahu k obchodním společnostem nepřípustný zásah do úpravy jejich fungování a způsobovalo by také jejich nerovné postavení vůči jiným obchodním společnostem, v nichž stát vlastně nemá podíl. Obchodní společnost by pak nemohla žádným způsobem ovlivnit, zda stát jako akcionář dodržel postup podle zákona, ale přesto by byla za jeho kroky sankcionována možnou neplatností volby člena svého orgánu.

Za další. Vláda nesouhlasí s tím, aby stanovisko výboru pro personální nominace, jak jej zavádí návrh zákona, bylo závazné a nikoli pouze doporučující. Výbor se zřizuje jako poradní orgán vlády a tato jeho funkce je opakovaně konstatována i v textu důvodové zprávy. Závazností jeho doporučení nebo nedoporučení osob ke jmenování nebo volbě do orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu by se ale fakticky stal orgánem, který o tomto jmenování nebo volbě rozhoduje, ačkoli by tedy příslušným ministerstvům a ministrům zůstávala odpovědnost za fungování právnických osob s majetkovou účastí státu spadajících do jejich působnosti, přišli by v konečném důsledku o důležitý nástroj k ovlivnění fungování těchto právnických osob, jímž je finální rozhodnutí o výběru osob do jejich orgánů. Takové ustanovení by mohlo představovat i zásah do kompetencí jednotlivých členů vlády.

Za další. Návrh zákona podle vlády také nereflektuje odlišnosti v povaze některých právnických osob, které je třeba při výběru zástupců státu v jejich orgánech zohlednit. Jedná se např. o jmenování zástupců státu do správních a dozorčích rad zdravotních pojišťoven, které mají specifickou právní úpravu, specifický způsob nakládání s finančními prostředky a jejichž primárním účelem je provádění veřejného zdravotního pojištění a nikoli dosahování zisku. Například požadavky na výkon funkce člena orgánu zdravotní pojišťovny jsou proto zcela odlišné než požadavky na člena orgánu podnikajících právnických osob. Z toho důvodu nepovažuje vláda za vhodné, aby byly osoby jmenované do orgánů zdravotních pojišťoven vládou podrobovány přezkumu způsobilosti ve shodném obsazení výboru, jako je tomu u ostatních právnických osob, na něž se má navržený zákon vztahovat. V takovém případě by podle vlády bylo třeba, aby byl výbor obsazen odborníky se zkušeností s řízením a fungováním zdravotních pojišťoven.

No a na závěr. Vláda zásadně nesouhlasí s návrhem části druhé předloženého návrhu zákona, jež upravuje tzv. vlastnickou politiku státu, tedy dokument schvalovaný Poslaneckou sněmovnou, jenž by měl být závazný pro všechny státní orgány, právnické osoby s majetkovou účastí státu, jiné organizace hospodařící s majetkem státu nebo státem řízené či ovládané nebo i osoby zastupující stát v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob. Takové řešení by bylo výrazným zásahem do dělby moci v neprospěch moci výkonné a neodpovídá obvyklému postavení zákonodárné moci, jejímu vztahu k moci výkonné. S ohledem na závaznost vlastnické politiky deklarovanou v § 25 odst. 1 návrhu zákona by se z tohoto dokumentu stal de facto prováděcí podzákonný předpis, který však podle Ústavy České republiky Poslanecká sněmovna vydávat nemůže. Navržené řešení by tak bylo nevyvážené, neboť rozhodování o založení právnické osoby či podílu na jejím založení či o založení státního podniku je podmíněno pouze souhlasem vlády, zatímco o detailech fungování takových subjektů by, byl-li by předložený návrh přijat, rozhodovala Poslanecká sněmovna.

A teď k praxi. Tak pokud by toto fungovalo za naší vlády - a znovu opakuji, nemám vědomí o tom, že by bývalá vláda řešila nějaké trafiky, že by tam byly nějaké skandály, myslím, že i z hlediska odměňování se minulá vláda snažila unifikovat, a určitě v porovnání hlavně s pražskými firmami jsme na tom byli velice dobře. Vezměme si konkrétní příklad OKD. Pokud by tento zákon platil, tak OKD už je dávno po smrti, protože by se to tady projednávalo - kolik? Rok, rok a půl. A my jsme to OKD zachránili, my jsme to OKD koupili za 70 mil. korun. Prisko, dceřiná společnost Ministerstva financí. OKD, které restrukturalizovalo důl Paskov a které dneska hledá 270 nových zaměstnanců. A tuto transakci jsem realizoval jako ministr financí. A samozřejmě je důležité, aby za to někdo měl odpovědnost. A pokud bychom to tady projednávali, tak bychom to nikdy nezrealizovali.

Dneska se může stát, že budeme mít na stole Mittal, že na základě rozhodnutí Evropské komise Arcelor nebo rodina Mittalů prodává ArcelorMittal, a doufejme, že se najde nějaký seriózní zájemce a tu firmu koupí. Ale pokud by se tak nestalo a bylo by to ohroženo, tak nám asi nic jiného nezbude, než abychom se o to také zajímali, a také ten proces sledujeme.

Ta připomínka pana poslance Michálka. Pan Augustin je ředitel úřadu a myslím, že je to úplně irelevantní, kde byl a nebyl. Je to výbor, který projednává ty návrhy na základě návrhů ministrů. Jak by to asi vypadalo, když jsme zachraňovali Thermal, na který vlastně nikdo nesáhl, a museli jsme navýšit základní jmění o 300 mil.? Tak to by taky řešila Poslanecká sněmovna? Nechápu, jak by to mohlo fungovat. Takže ten váš projev, že je ohrožen další osud naší země a nevím co, tak určitě není.

Za mojí éry ministra financí jsem jako člověk, který historicky má zkušenosti s řízením firem, i s nakupováním i prodáváním, tak jsme mimochodem zachránili ČSA. Zkuste se zeptat odborářů. Nevím, jak bychom to byli řešili. Nebo Aeroholding, tam už nikdo nedělá kšefty za 4 mld. s pozemky, nebo generální ředitel nemá jednorázovou odměnu 300 mil. A teď fúzujeme Aeroholding s letištěm. To by taky měla řešit Sněmovna? Nechápu, proč by měla. Čepro, MERO - nikde nebyl nikdy žádný nominant ze žádné politické strany ani hnutí. Takže já si myslím, že není potřeba nás stavět do situace, že tady chceme dělat něco nekalého. Já myslím, že tato vláda v demisi bez důvěry dělá transparentní výběrové řízení, děláme, dokonce i na člena představenstva jsme dělali v ČEPS nebo teď na poště atd. Takže se chováme velice transparentně a žádné trafiky nerealizujeme ani nechceme realizovat.

Takže já za vládu můžu říct ano, my jsme s panem Michálkem před projednáváním tohoto bodu diskutovali. A my určitě říkáme: my předložíme náš návrh, návrh vlády, kde zohledníme tyhle naše připomínky. Není problém, aby to vláda projednala do konce června roku 2018, to znamená, do měsíce ten zákon byl na stole.

A samozřejmě my jsme v pozici... My nemáme problém dělat výběrové řízení na šéfa firmy, ředitele, ano, ale dělat výběrové řízení na dozorčí radu, abychom zahltili byrokracií ještě víc ten náš systém - jako proč? Je tam odpovědnost toho ministra. On nominuje, personální výbor to projednává, prověřuje ty lidi, jestli mají na to předpoklady, aby tam seděli, aby samozřejmě hlídali zájem státu. A to určitě chceme, ale to jsou věci, které... Na to máme jiný názor a naše politika byla vždy i za minulé vlády...

My jsme nic neprivatizovali, ani nemáme v plánu nic privatizovat. Ani za této vlády, ani za minulé vlády. Ale samozřejmě stát má i minoritní podíly, například ve firmě KORADO, nebo máme nějakou nešťastnou papírnu ve Slovinsku, kterou jsme nějakým způsobem zdědili ještě z Fondu národního majetku a kterou se snažíme neúspěšně už dlouho prodat.

Já nechápu, proč by se tyhle věci měly řešit tady a čekat potom rok a půl nebo jak dlouho, kdy se k tomu každý vyjádří. Je to odpovědnost vlády, vždycky to tak bylo. A my určitě chceme, aby byli lidi vybíráni transparentně, určitě to budeme dělat. A předložíme naši verzi, nebo oprášíme tu verzi, kterou jsme už předkládali v roce 2017. A já jsem mluvil s kolegy, takže se to budeme snažit předložit na vládu do konce června. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi vlády a požádám o vystřídání, protože jsem se přihlásil s faktickou poznámkou.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobré poledne, já tedy prosím místopředsedu Filipa o jeho faktickou poznámku. Dvě minuty.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, já bych vystoupil s delším projevem k této věci, ale neučiním tak, omezím se na faktickou poznámku.

Ten návrh zákona si plete pojmy s dojmy. Vytírání zraku obyvatelstvu. Plete dohromady politické trafiky a vlastnická práva státu, tedy chování státu jako vlastníka ekonomických subjektů. Prostě buď v České republice v parlamentní demokracii platí princip svobodné soutěže politických stran a ty politické strany nesou odpovědnost nejen za vytvoření systému ústavních institucí, Sněmovny, Senátu, vlády, vytvoření případně soudní soustavy, a potom také nesou odpovědnost za fungování toho státu v ekonomice, a potom musí mít právo v těch podnicích působit ty politické strany. To prostě jinak nejde.

Nebo chcete, aby tu odpovědnost nesli nikým nevolení, možná i z daní nebo z kvazidaní placení novináři nebo jiní lidé z neziskového sektoru, kteří nejsou nikým voleni, nemají žádnou odpovědnost, nikdo je nemůže za čtyři roky nebo v mimořádných volbách vystřídat? A ti budou mluvit do toho, koho máme nominovat? To bychom asi nezvládli svoji roli, pro kterou nás z různých důvodů různí lidé volili do této Sněmovny. Buď platí princip svobodné soutěže politických stran, a potom politické strany mají právo na to, aby byly zastoupeny ve správních a dozorčích radách těch podniků, tak jako mají právo ve Všeobecné zdravotní pojišťovně, nebo to právo nemají, ale potom nemůžeme nést tu odpovědnost, kterou po nás lidé vyžadují. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. Nyní prosím s faktickou poznámkou pana poslance Michálka.

 

Poslanec Jakub Michálek: Já myslím, že jsme tady narazili na problém, že se dva vrcholní představitelé nové koalice, pan premiér Babiš a pan místopředseda Filip, neshodnou v základním východisku. Pan Babiš nám říká, že tedy firmy nesmějí řídit politici, a pak Filip nám říká, že naopak politické strany mají právo působit ve státních firmách. Tak já si myslím, že by si to měla ta nová koalice vyjasnit.

A k tomu, co říkal ještě pan předseda Babiš, že výbor fungoval transparentně. Tak zase nerozumím tomu, proč v té zprávě, kterou jste předkládali vládě, je napsáno, že fungoval netransparentně a formálně. Zase byste si to měli vyjasnit.

Pokud jde o ty požadavky, tady zaznělo v projevu, že to nejde aplikovat na VZP, tak samozřejmě každá společnost je odlišná, a proto se tam navrhuje, aby ti lidé byli primárně vybíráni v nějakém výběrovém řízení přes nějakou výběrovou komisi, a teprve aby to šlo na ten nominační výbor, který bude posuzovat nějakou, řekněme, společnou část typu, aby tam nebyli lidi, kteří jsou ve střetu zájmu, kteří jsou poměrně z vážných důvodů nevěrohodní, protože jsou třeba trestně stíhaní a podobně. Takže z tohoto ohledu si myslím, že je správně, aby se to vztahovalo i na zdravotní pojišťovny.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Než dám slovo panu poslanci Tomáši Martínkovi, přečtu dvě omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Omlouvá se pan poslanec Rakušan od 11.45 do 12.45 hodin z pracovních důvodů a paní poslankyně Levová od 12 do 15 hodin.

Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Já bych chtěl reagovat na pana premiéra. Opět se opakuji, samozřejmě že v rámci toho druhého čtení chceme vydiskutovat ty připomínky, což může pomoci i případnému vládnímu návrhu, což jsem rád, že to teď bylo zmíněno, že v případě, že nebude nebo bude pokračovat tento zákon s problémy, tak vláda předloží svůj návrh.

Ale i tak, jak jsem zmínil, nebo pan premiér zmínil, že je tam ten problematický postup podle zákona, to už jsem tady vyvracel v minulé poznámce, že ta společnost to bude moci ověřit, protože už to nebude vázané na postup, ale bude to vázané pouze na to doporučující stanovisko, které bude vystaveno na webu, takže to bude doopravdy jenom ano nebo ne. Ten personální výbor, ten jmenuje vláda. Nominace... Celé to výběrové řízení má na starosti příslušné ministerstvo, takže ten personální výbor pouze potvrzuje, že osoba, kterou ministerstvo doporučí, má dostatečné kompetence pro výkon dané funkce. Pokud by tomu tak nebylo, tak by to samozřejmě muselo podstatně odůvodnit. Takže i z tohoto hlediska je vlastně ta odpovědnost stále na vládě. Ona kdykoliv může vyhlásit nové výběrové řízení, v krizové situaci časové může kdykoliv jmenovat někoho jiného bez výběrového řízení. I na to zákon pamatuje. To jen abych to upřesnil.

A opět připomínám, že navrhuji prodloužení lhůty na projednávání o 20 dní ve výborech, aby se právě tyto připomínky mohly prodiskutovat a mohly tak pomoci vzniknout kvalitnímu zákonu ať už z našeho pera, nebo z pera vlády v rámci například pozměňovacích návrhů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka poslance Staňka, potom pana poslance Kubíčka. Ještě předtím, než dám kolegovi Staňkovi slovo, došly další omluvy, a to paní poslankyně Balaštíková od 12 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Juchelka od 11.45 do 15 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Čižinský od 16.45 hodin z pracovních důvodů a od 14.30 do 18 hodin pan Tomáš Hanzel.

Nyní pan kolega Staněk, prosím. Pavel Staněk, ano. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Staněk: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych si dovolil stručně reagovat vaším prostřednictvím na poznámku pana poslance Michálka.

Moje role v městě Brně byla něco jako architekt koncernu, který město založilo, a je v něm devět firem, které zaměstnávají přes pět tisíc osob. A řešili jsme přesně tuhletu záležitost, která tady před chviličkou zazněla. To znamená, vyjasnění si pozice vlastníka, vyjasnění si pozice vlastnické politiky, vyjasnění si nominací jednotlivých exekutivních, nebo výkonných členů, chcete-li, v rámci jednotlivých společností. A skutečně se tyhlety dvě věci nesetkávají na jedné hromadě, jsou vyjasněny a je potřeba jasně definovat tak, jak v kontextu toho, co řekl pan premiér, tak v kontextu toho, co řekl pan předseda Filip, jsou tyhlety věci naprosto jasně definované. A to, o co se tady dneska pokoušíme, neodpovídá potřebám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Staňkovi. A nyní pan poslanec Kubíček také s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já jsem vystoupení pana premiéra i předsedy KSČM naprosto jednoznačně rozuměl. Protože nezaměňujme si pojmy o řídících orgánech, to znamená o představenstvech, o kterých mluvil pan premiér, a o dozorčích radách, o kterých mluvil předseda KSČM. A v tom je velký a významný rozdíl.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Lipavský, také s faktickou poznámkou. Zatím poslední faktická poznámka, připraví se pan kolega Jurečka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Lipavský: Děkuji. Dámy a pánové. Pro mě to tedy opravdu byl oči otevírající projev, ve kterém zaznělo, že politické strany musí působit ve státních firmách. To tedy musím říct, že je skutečné přiznání k nepotismu a způsobu, kterým si představují současné politické strany, že by se mělo vládnout. Ne, tak to není samozřejmě. Politická moc do určité míry nad těmi firmami musí mít ten dozor, musí jim dávat úkoly, musí je někam vést. Ale ten management musí být profesionální a ne na základě toho, že jsem s někým dobrý kamarád. Děkuji. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Pavel Plzák s faktickou poznámkou. Kolega Jurečka je jistě připraven. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji pane předsedající. Opravdu konkrétní faktická poznámka. Nepotismus je prosazování a propagování rodinných příslušníků do funkcí, abyste věděl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, děkuji kolegu Plzákovi. Ještě jednou kolega Lipavský.

 

Poslanec Jan Lipavský: Ano, to jsou politické rodiny. (Potlesk z lavic Pirátů a smích z řad poslanců jiných stran.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak. Mám štěstí, že nemohu reagovat. Pan kolega Staněk. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Staněk: Děkuji, mně to nedá, abych se znovu neohradil. Protože to, co tady teď probíhá, je populistická debata, která zaměňuje pojmy s dojmy a prostě nemá to nic společného s nominacemi lidí do řídících funkcí anebo s potřebou vlastníka v případě státu nebo jiného veřejnoprávního subjektu definovat vlastnickou politiku a nést zodpovědnost za naplňování této vlastnické politiky. Takže prosím, netahejme sem populismus. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegu Staňkovi za dodržení času k faktické poznámce a za skutečnou faktickou poznámku.

A nyní pan poslanec Marian Jurečka, připraví se pan poslanec Ferjenčík. Jde o řádnou přihlášku do rozpravy. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, vážený pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi pár i mých zkušeností za poslední čtyři roky a pár postřehů k návrhu tohoto nominačního zákona. My jsme jako vláda zřídili výbor pro personální nominace. Já si myslím, že to byl první krok k tomu, aby se opravdu nastavily transparentní systémy pro výběr lidí do těchto rad. To, že ten krok nebyl úplně ze sta procent dokonalý, to si, myslím, dokážeme připustit v nějaké míře asi všichni, kteří jsme u toho byli. Že je tady prostor k zlepšování tohoto systému, si myslím, že je pravdivé a evidentní.

Dovolím si zareagovat na některé momenty, které tady v diskuzi zazněly. Jednak si myslím, že ta věta pana místopředsedy Sněmovny, předsedy KSČM, vejde do dějin. Protože to si myslím, že je opravdu takový zajímavý výrok, jak mají komunisté působit ve státních firmách. Ale nechci tady teď tu polemiku vést, abych nebyl obviněn z toho, že jsem populista, ale budu se držet věcné podstaty.

Zaznělo tady, že Poslanecká sněmovna se nemá vměšovat do personálních nominací dozorčích rad u státních firem či firem s polostátní účastí. Chtěl bych připomenout, že některé zákony na to pamatují a děláme to již dnes. Volíme členy dozorčí rady, u VZP Správní rady, volíme členy Dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu a asi bychom našli i v dalších zákonech, kde všude Poslanecká sněmovna personálně vstupuje do vedoucích či řídících orgánů státních či polostátních firem. Takže není to nic, co by bylo nové. To je první poznámka.

Pan předseda poslaneckého klubu Michálek tady zmínil nominaci Tomáše Vrby do Dozorčí rady Lesů České republiky. Já se k tomu vyjádřím, protože jsem jeho jméno podepisoval a jmenoval jsem ho do této pozice, ve které je, a neudělal bych to, kdyby tento člověk neměl opravdu odbornou zkušenost. A to, co tady bylo zmíněno, že působil ve firmě, která následně skončila v insolvenci, a je veden soudní spor s Lesy České republiky... Já si myslím, že každý z nás pracoval v nějakých firmách, nebo předpokládám, že většina z nás pracovala po školách ve firmách. A já třeba nemůžu za to, jak se bude vyvíjet osud firmy, ve které jsem pracoval před deseti lety, a jak jednou skončí. A podívat se do Googlu nebo na Wikipedii a ten argument použít, podle mě prostě není fér. A myslím si, že byť Tomáš Vrba byl dneska nominován za stranu, která je vůči mně, nebo já jsem vůči ní opoziční, tak si za jeho odborností prostě jako tehdejší ministr stojím.

Pak bych se chtěl ještě vymezit k pojmu politické trafiky. Já si myslím, že tady je potřeba opravdu hodně rozlišovat. Za KDU-ČSL tady použiji dva příklady. My jsme nominovali například do orgánů Veřejné zdravotní pojišťovny Zuzanu Roithovou, političku, která byla v Evropském parlamentu. Ale je to lékařka, která vedla předtím nemocnici na Královských Vinohradech. Je to politická trafika, nebo není? No, podle mě to není politická trafika. A mám někdy pocit, že se to strašně zjednodušuje a říká se, že každý politik, který byl někam jmenován, to dostal jako trafiku. No, pokud něčemu rozumí, pokud to v životě dělal, má kvalifikaci a je to prostě člověk, který se chová férově, transparentně, tak pak s tím přece nemá být žádný problém.

Nicméně k tomu návrhu, který tady je. Myslím si, že si zasluhuje, abychom jej pustili do druhého čtení. Myslím si, že je tady spousta věcí, které na tom návrhu můžeme cizelovat. Já mohu polemizovat, abych byl ještě konkrétnější, třeba o tom, proč člen toho výboru má mít minimální věkový limit 25 let, když poslanci mají 21 let. Proč ten, kdo má být někam nominován, má minimální limit 30 let, a tak dále. Vzpomeňme třeba na rakouského ministra zahraničních věcí, dnešního kancléře, který nastupoval jako ministr zahraničních věcí, pokud se nepletu, ve 28 letech. Myslím si, že takováto hranice není třeba nejšťastněji nastavena, ale veďme o tom diskuzi.

A navážu na to, co tady říkal pan premiér Babiš - že do konce června chce mít vláda svůj návrh. Proč nevyužít toho, že pustíme tento návrh do druhého čtení, prodloužíme lhůtu, jak tady zaznělo, a použijeme to jako nosič a ten vládní návrh v těch parametrech, na kterých bude shoda, bude implementován do tohoto návrhu zákona? Nevidím v tom nic, co bychom neměli podpořit, protože to logiku dává. V minulosti to tato Sněmovna také dělala. Dělala to v minulosti v některých případech i bývalá koalice, kde jsem byl členem vlády.

Poslední věc, kterou si tady neodpustím zmínit, je, když se tady pan premiér tak zaštiťoval tou transparentností, profesionalitou a podobně při tom výběru, tak já bych rád připomenul to, že to je věc, která je samozřejmě pěkná, bohulibá, ale je tady problém s tím, jak tato vláda bez důvěry v demisi postupuje při odvolávání těchto lidí. A mnohdy jsou to opravdu lidé, o kterých můžeme stoprocentně říct, že jsou to lidé bez jakékoliv politické nominace. A ty změny, které vláda provádí na ministerstvech, čtrnáct náměstků, čtrnáct sekcí. Já mohu říct za Ministerstvo zemědělství, že je pět měsíců od té doby, co ty změny provedli, a noví náměstci nejsou. Pět měsíců prostě část ministerstva nemůže řádně fungovat, protože tam nejsou lidi, kteří by té problematice dostatečně dobře rozuměli. Je to případ i mnoha jiných rezortů.

Jsou tady odvoláváni lidé z institucí, výzkumných ústavů, kde člen vlády odvolá toho člověka a neřekne jeden jediný důvod. Kdyby ten důvod měl znít alespoň, ta slůvka, "ztráta důvěry". Ale ani ten důvod nezazní. To si myslím, že je něco, co prostě není standardní. A když tato vláda říká, že chce být profesionální, chce být transparentní, tak by se ti členové vlády měli naučit takhle chovat a měli by ty personální kroky, které dělají, umět Poslanecké sněmovně, veřejnosti, voličům také řádně odůvodnit. A to se neděje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marianu Jurečkovi. Nyní jedna faktická poznámka pana poslance Tomáše Martínka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Já jen doplňuji. Souhlasím. A tady ten návrh vlastně počítá s tím, že pokud ten člověk je doopravdy odborník, ať už politik, nebo ne, a projde tím výborem, tak tím se samozřejmě myslí, že v té radě má působit. Od toho právě ten personální výbor je, že má posoudit, jestli ten, kdo tam jde, jakákoliv osoba, ať už je politik, nebo nepolitik, jestli má doopravdy kompetence k výkonu té funkce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. A nyní pan poslanec Ferjenčík. Sice neomezeně času, ale sedm minut, protože máme ve 12.45 pevně rozhodnuto zařazení jiného bodu, pane kolego. Upozorňuji na to. Máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za upozornění. Nám se v této Sněmovně rozmáhá takový nešvar, že opozice přijde s nějakým návrhem, vláda s podporou komunistů a SPD ho zamázne a o dva měsíce později ho předkládá znovu sama. Směnárny, vodáci se chystají, teď nominační zákon. Já už jenom čekám na to, kdy ANO předloží vlastní verzi zákona o zmírnění kouření v restauracích. Myslím, že se to blíží.

Každopádně proč asi ANO nechce v tuhle chvíli ten nominační zákon. No, podívejme se, jak vzniká ta vláda, kde právě za pozice pro komunisty ve státních firmách vyhandlovali podporu pro tu koalici. Vždyť tady se neřeší vůbec program! Člověk by čekal, že komunisté budou trvat na sektorové dani, na progresivním zdanění. To, co po volbách říkali, že jsou jejich zásadní vyjednávací priority. Ale pak se spokojili se 150 místy ve státních firmách, tak logicky pak bojkotují tento zákon. Mě to poměrně dost zklamalo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, děkuji. Máme ještě... jestli kolega Lipavský vydrží s pěti minutami, tak má slovo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Lipavský: Já budu stručný. Dámy a pánové, naše strana šla do Poslanecké sněmovny jako protikorupční strana a ukazuje se, že jaksi napříč politickým spektrem není zájem řešit korupci. Včera jsme navrhovali hlasování o ČEZu, zamítnuto velkou většinou. Bod nebyl zařazen. S velkým skřípěním zubů jsme včera zabránili naprosto absurdnímu pozměňovacímu návrhu v zákoně o majetkových přiznáních. A byl to velký boj vůbec vysvětlit, že zakrývat některé informace nemá smysl.

A dnes se bavíme o nominačním zákonu. Takže já bych chtěl požádat přítomné poslance, aby pro tento návrh hlasovali, aby ho pustili do dalšího čtení a mohli jsme se v klidu ve výborech pobavit o tom, protože některé ty výtky určitě uznávám, že jsou relevantní, tak je pojďme zapracovat a pak zákon schválit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní ještě faktická poznámka pana poslance Michálka. Pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem chtěl ještě krátce ke kolegovi Staňkovi. Já jsem chtěl pochválit to, co udělalo hnutí ANO v Brně. To, že dali dohromady vlastnickou politiku města Brna. To je naprosto správný postup. A to, že ji schválilo zastupitelstvo, to je také správný postup. A to, že si zastupitelstvo vyhradilo, že bude schvalovat určité, řekněme, velké majetkové operace, myslím, že tady v čl. 4.10 Deklarace koncernového zájmu se píše o kumulované hodnotě 50 milionů korun. To je také správný postup.

Jediné, o co my se tady snažíme, abychom to samé udělali tady jakožto zástupci státu, aby Poslanecká sněmovna schválila ty základní zásady, ten zákonodárný orgán, stejně jako je schválilo zastupitelstvo města Brna. Stejně tak se snažíme, aby byly nastaveny kontrolní mechanismy podobně, jako je nastavilo zastupitelstvo města Brna. Je to úplně to samé, akorát v provedení státní moci. Dneska jsou ty akciové společnosti absolutně bez kontroly. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. A máme dvě minuty. Ptám se tedy, je zájem o závěrečná slova, protože nemám žádnou přihlášku do rozpravy. Není zájem o závěrečná... Pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Já se pokusím být krátký a nevyužít ty dvě minuty, které nám zbývají do konce času.

Slyšeli jsme tady návrhy, které zazněly, předpokládám, že ještě v podrobné rozpravě budou zopakovány, jinými slovy prodloužení lhůty na projednávání o dvacet dnů. A slyšeli jsme tady vyjádření zástupců vlády, že vláda tento návrh zákona odmítla s tím, že zazněl i nějaký příslib od práce na vládním návrhu, který by měl odstraňovat vady vytýkané v tom návrhu poslaneckém, který tady teď projednáváme.

Z pohledu zpravodaje mám opravdu problém s tím, že již předkladatelé teď deklarují, že zákon, který předkládají, budou chtít předělat komplexním pozměňovacím návrhem v rámci druhého čtení. To považuji za trošku problém. Kdyby se to objevilo jako problém druhého čtení, že by chtěli pozměňovací návrh, tak bych tomu rozuměl, ale již při prvním čtení, při projednávání tedy přínosu tohoto zákona do Sněmovny, žádat poslance, aby nedokonalou věc pustili do druhého čtení, že potom to teprve předěláme, považuji za chybné, protože takhle bychom mohli všichni poslanci přijít s návrhy zákonů, jednoslovnými, a říci: pusťte nám to do druhého čtení, my to tam tedy pozměňovacím návrhem celé předěláme tak, jak si budeme přát a jak si budeme přát a jak se dohodneme. Takhle si nepředstavuji přípravu vhodného zákona, zvlášť když vyvolává tyto problémy, jak tady zaznělo od předřečníků.

Čili z mé strany mám s tím velký problém jako zpravodaj. Jako zpravodaj vám, kolegyním a kolegům, nemůžu doporučit hlasovat pro tento zákon. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Mám ještě přihlášku pana kolegy Staňka, ale už ji nemohu použít, protože podle usnesení Poslanecké sněmovny se ve 12.45 budeme zabývat volebními body. Přerušuji tento bod s tím, že jsme před projednáváním návrhu na zamítnutí návrhu zákona, případně na přikázání. Takže přerušuji bod 38 a budeme se zabývat volebními body.

Požádám předsedu volební komise, aby nám uvedl nejdříve bod 93. Pane předsedo, máte slovo.

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.