Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

117.
Návrh poslanců Václava Klause, Petra Fialy, Zbyňka Stanjury
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb.,
o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání
(školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 61/ - druhé čtení

Prosím, aby navrhovatel, jímž je Václav Klaus, zaujal místo u stolku zpravodajů. A stejně tak prosím, aby poslanec Lukáš Bartoň, který je zpravodajem, zaujal místo. Místo nepřítomného Václava Klause zastoupí navrhovatel pan poslanec Baxa.

Nemám žádnou informaci, kde jsme skončili, bohužel. Ale předpokládám, že jsme v rozpravě, už byla úvodní slova. (Hlasy ze sálu.) Teprve začínáme. V tom případě prosím, aby za navrhovatele uvedl návrh pan poslanec Baxa.

 

Poslanec Martin Baxa: Dobré odpoledne. Vážený pane místopředsedo, vážené členky, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych zde krátce vystoupil k předmětnému návrhu zákona, který se nyní dostal ve druhém čtení na plénum Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Jedná se o návrh novely školského zákona, tedy změnu zákona č. 561/2004 Sb., který byl předložen v lednu letošního roku. Tento návrh zákona, respektive návrh novely školského zákona, zde byl již podrobně diskutován v prvním čtení. Prošel jednotlivými výbory.

Já si tedy dovolím shrnout, oč se jedná. Jedná se o dvě části, respektive o návrh novely dvou částí tohoto zákona. Obě se týkají předškolního vzdělávání.

Tou první navrhovanou změnou je změna směřující k tomu, aby se zrušil poslední povinný ročník školní docházky do mateřských školek. Je to téma, které je velice aktuální vzhledem k tomu, že máme za sebou, nemýlím-li se, první školní rok v duchu novely, která byla přijata v minulém volebním období. Navrhovatelé, to znamená poslanci Občanské demokratické strany, navrhují, aby tedy tento poslední povinný školní rok školní docházky do mateřských školek byl zrušen. Důvod je ten, že v situaci, kdy se tato novela školského zákona připravovala, toto mělo směřovat k tomu, aby do docházky do mateřských školek byly přivedeny děti rodičů, kteří svoje děti do mateřských školek nedávají, a to vlastně za situace, kdy více než 90 % dětí příslušné věkové kohorty poslední ročník školní docházky v mateřských školkách navštěvuje.

Podle našeho názoru praxe ukazuje, že tato novela se minula svým účinkem, to znamená, ty děti, které by do mateřských školek chodit měly, tam nechodí, a to i přesto, že vedle toho existuje stále účinný nástroj, jak těmto dětem pomáhat, a to jsou přípravné třídy základních škol. Co se však ale stalo po přijetí této novely školského zákona, bylo to, že na ředitelky mateřských školek se navalilo velké množství administrativy, která se do té doby v mateřských školkách vůbec neřešila. Jedná se o celý proces omlouvání, evidence těchto dětí. Velice se zkomplikoval život rodičům, kteří jaksi z různých důvodů pracovních i osobních nevyužívali docházku do posledního ročníku mateřské školy u svých dětí úplně ze sta procent, a vytváří se velice nákladná, komplikující a obtěžující byrokracie, která podle našeho názoru není zapotřebí a která především neplní účel, proč toto bylo přijímáno.

My tedy navrhujeme, aby byla zrušena povinnost povinné školní docházky do posledního ročníku mateřské školy, a mimo jiné tedy navrhujeme, aby bylo zrušeno prodloužení povinné školní docházky, která je v České republice už tak dost dlouhá. To je tedy to, co se týká zrušení povinné docházky do posledního ročníku mateřských škol. (V sále je hluk.)

A nyní k tomu druhému návrhu, který je v onom návrhu novely školského zákona předložen poslanci Občanské demokratické strany, a to je to, co se týká docházky dětí mladších tří let do mateřských školek. Občanští demokraté v tomto návrhu zdůrazňují... (Poslanec se odmlčel kvůli hluku v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosíte klid? Ano. Slyším, že je tady ve sněmovně ruch, i tady nahoře, takže prosím o klid. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Martin Baxa: Děkuji, pane předsedající.

V této druhé části se navrhuje novela školského zákona spočívající v tom, že se ruší garance míst v mateřských školkách pro dvouleté děti, řeknu-li to úplně jednoduše. V minulém volebním období, připomenu, kdy tato novela školského zákona byla přijata, se to stalo na základě pozměňovacího návrhu, který byl předložen na plénu Sněmovny. Nejednalo se o vládní návrh, nebyl doprovázen obvyklou procedurou, kterou jsou novely zákonů doprovázeny. Jednalo se o opatření, které vzešlo z pléna Poslanecké sněmovny a následně bylo schváleno.

Chci poukázat především na tři důležité aspekty, které jsou s tímto opatřením spojené a které podle našeho názoru jsou důvodem pro to, aby toto opatření ve školském zákoně bylo zrušeno.

První je skutečnost k zajištění vlastního vzdělávacího procesu v mateřských školkách. Chceme zdůraznit to, že mateřské školky jsou vzdělávací instituce, kde se poskytuje vzdělávání podle příslušného rámcového vzdělávacího programu a na základě desetiletí trvající praxe je toto vzdělávání uzpůsobeno pro děti od tří let výše, řeknu-li to úplně jednoduše. To, pokud by měly do mateřských školek v mnohem výraznější míře než dosud směřovat dvouleté děti, by podle našeho názoru zásadně změnilo atmosféru a především celý vzdělávací proces v mateřských školkách, protože děti ve věku od dvou do tří let jsou uzpůsobeny zcela jinému přístupu, než je to u dětí starších tří let, a velice výrazně by se změnilo vzdělávací prostředí v mateřských školách. To je důvod jeden.

Důvod druhý je ten, že podle našeho názoru nejsou mateřské školky na tuto razantní změnu dostatečně personálně připravené. Personál mateřských školek, paní učitelky v mateřských školkách primárně nemají patřičné vybavení, myšleno materiální, ale i co se týká vzdělávacího přístupu, ale i dostatečného počtu k tomu, aby se mohly ve větší míře dvouletým dětem věnovat. Pokud už dneska je vzdělávaní v mateřských školkách velmi náročné a chceme-li udržet dlouholetou tradici a kvalitu, kterou vzdělávání v českých mateřských školkách má, toto opatření by bezpochyby znamenalo velký krok zpátky.

A co se týká třetího důvodu, proč je předkládán tento návrh novely školského zákona, ten souvisí s tím, že plošné uplatnění toho, aby byla garance pro všechny dvouleté děti v mateřských školkách, by znamenalo obrovský dopad na rozpočty obcí a měst v České republice. Od doby, kdy byla novela tohoto zákona Občanskou demokratickou stranou předložena, řada z nás poslanců Občanské demokratické strany, ale předpokládám i dalších stran zastoupených ve Sněmovně byla jaksi atakována zástupci měst a obcí, různých sdružení, kteří poslance oslovovali s tím, že podporují tento návrh novely z toho důvodu, že školky v jejich městech a v jejich obcích by se za poměrně krátkou dobu musely často v mnoha případech razantně rozšířit, aniž by, jak už to v mnoha případech bývá, byla dána obcím jakákoliv kompenzace ze strany státu. Mimo jiné i v řadě měst a obcí v některých regionech České republiky je stále kapacita mateřských školek nedostatečná, a to mluvíme o kapacitě školek, kam chodí tříleté děti. Toto plošné rozšíření, toto naplnění té garance, aby dvouleté děti mohly jít do mateřských škol, by přineslo obrovské náklady, které představují velké jednorázové zatížení pro obce a města v České republice, a zcela určitě za předpokladu, že stát by toto nekompenzoval, by to znamenalo výrazný zásah do jejich rozpočtů a do života v obcích a městech.

Chci zdůraznit závěrem to, že návrh této novely neznamená to, že by dvouleté děti měly v uvozovkách zakázaný přístup do mateřských školek. Jak jsem s řadou z vás mluvil, jak jsem mluvil se starosty obcí a měst v České republice, tak leckde je běžné, že již dvouleté děti podle případných prostorových a personálních kapacit mohou mateřské školy navštěvovat. Ale zcela jiná situace je v tom, že to je na dobrovolném rozhodnutí mateřské školy, ředitele, ředitelky mateřské školy nebo zřizovatele, zatímco to, co je v současném platném znění školského zákona, by znamenalo přímou povinnost dvouleté děti do předškolního vzdělávání přijímat.

Dámy a pánové, tolik tedy k představení návrhu novely školského zákona z pera Občanské demokratické strany. A samozřejmě věříme v podporu tohoto návrhu. Děkuji. (Slabý potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Návrh jsme již v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisky 61/2 a 61/4. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru poslanec Lukáš Bartoň a informoval nás o projednávání návrhu ve výboru, případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji za slovo. Školský výbor projednal novelu zákona 9. května 2018 a můžete ho nalézt jako sněmovní tisk 61/4. Ještě upozorním, že se jedná o opravené usnesení, je to lomeno čtyři, a toto nahrazuje sněmovní tisk 61/3.

Školský výbor projednal předkládanou novelu a přijal stanovisko, že doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s poslaneckým návrhem zákona, a přijal k němu i pozměňovací návrhy. Jsou očíslovány body jedna až tři. První bod - ve zkratce řeknu, že v části první článku 1 zrušuje body 1 až 8, jinak řečeno školský výbor přijal usnesení, ve kterém si přeje zachování povinné předškolní docházky. Druhý bod nahrazuje v § 34 odst. 1, kde předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku zpravidla od tří do šesti let, předtím tam bylo od dvou, nejdříve však pro děti od dvou let, a přidává větu: "Dítě mladší tří let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok." Přijal i třetí bod, pozměňovací návrh, který vrací zpět do hry odklad financování regionálního školství, kdy již jsme zde probírali novelu, která si kladla za cíl odložit financování o deset let. Školský výbor nyní přijal pozměňovací návrh, který by odložil financování regionálního školství o dva roky.

Tolik ve zkratce k projednání ve školském výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Otvírám obecnou rozpravu, do které se mi přihlásili poslankyně Maxová, Gajdůšková, pan poslanec Rais, paní poslankyně Kozlová a pan poslanec Mihola. Nicméně předtím jako první vystoupí s přednostním právem pan poslanec Gazdík.

 

Poslanec Petr Gazdík: Hezké dobré dopoledne, dámy a pánové. Jsme ve druhém čtení novely školského zákona, který se měl původně týkat, jak tady říkal pan kolega navrhovatel, jenom předškolního vzdělávání a povinných míst pro dvouleté děti ve školkách, které bravurně odůvodnil. K jedné věci mám výhradu. Nerozumím tomu, proč zástupce navrhovatelů pan poslanec Václav Klaus mladší, který je tím hlavním navrhovatelem, ve školském výboru hlasuje proti svému vlastnímu návrhu, kdy pohřbí ten povinný předškolní rok. To je pro mě nepochopitelné a trochu schizofrenní.

Nicméně to, co se z toho školského zákona stalo a co tam řešíme teď, to hlavní je něco úplně jiného. Díky tomu, že ve školském výboru prošel díky hlasům hnutí ANO a Václava Klause mladšího návrh na to, aby byla odložena reforma financování regionálního školství o další dva roky, tak se z toho zákona stává něco úplně jiného. Je to jenom bohužel běžný pozměňovací návrh, nicméně si dovoluji tady na plénu Sněmovny důrazným způsobem varovat před přijetím tohoto pozměňovacího návrhu, protože bychom české školství jako Sněmovna tím pádem pohřbili.

Řeknu vám konkrétní případ. Celému českému regionálnímu školství v tomto roce chybí peníze. Asociace krajů to vyčetla na asi 2,3 miliardy korun. Díky tomu vláda skutečně konala, budiž jí za to čest, a v minulém týdnu schválila vláda, že do regionálního školství půjde 1,023 miliardy korun. V tomto týdnu už přišlo na kraje konkrétní vyčíslení, jak to bude vypadat. A v mém Zlínském kraji, kde jsou průměrné mzdy učitelů nejmenší v celé republice, v současné době asi o 3 000 menší než v Libereckém nebo Středočeském kraji, tak víte, kolik bude přidáno učitelům ve Zlínském kraji? Padesát korun měsíčně. Slovy padesát korun měsíčně! K jejich průměrnému osobnímu příplatku 81 korun se přidá 50 korun. To je výsledek financování na žáka!

A já tady důrazně varuji, pokud bude přijat tento pozměňovací návrh, tak české školství minimálně ve čtyřech až pěti krajích zabijeme!

Velmi si proto vážím pana kolegy Vondráka i činnosti pana ministra školství, který skutečně konal. Pan předseda školské komise Asociace krajů pan kolega poslanec Vondrák podal pozměňovací návrh, který je, řekněme, kompromisní, který reformu financování regionálního školství neodkládá o dva roky - což taky může znamenat navždycky při nějakém ekonomickém cyklu -, ale odkládá ji pouze o jeden rok s tím, že ministerstvo zvažuje nějaký postupný náběh té reformy v roce 2019. Tak si dovoluji tady veřejně podpořit pozměňovací návrh, který se toho původního záměru sice vůbec netýkal, nicméně ale pro fungování českého regionálního školství je zásadní, a to je pozměňovací návrh pana poslance Vondráka, ke kterému se, předpokládám, přihlásí i pan ministr školství, protože Ministerstvo školství jej podle mých informací podporuje.

Prosím proto velmi, abyste zvažovali, pro jaké pozměňovací návrhy budete hlasovat, protože tady se skutečně Sněmovna může stát hrobařem českého školství a ideologický pohled může znamenat to, že minimálně ve čtyřech pěti krajích příští rok nebude ani na tarify.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. S přednostním právem se mi přihlásil pan ministr Plaga, ale před ním tady mám s faktickou poznámkou pana poslance Raise, takže prosím. Faktická poznámka má přednost. A než pan poslanec dorazí k hovořišti, mám tady omluvenku, která nevím, jestli už byla načtena, nicméně pan poslanec Klaus se nám omlouvá od 15.30 do 17.30 z osobních důvodů.

Nyní prosím faktickou poznámku.

 

Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. On si zčásti odpověděl kolega Gazdík. Ten pozměňovací návrh má tři části. Se dvěma souhlasí, ta třetí je problémová. Řešila to vláda. Předpokládám, že samozřejmě přijmeme návrh Ivo Vondráka, takže tím pádem k žádnému finančnímu dramatu ve Zlínském a jiných krajích nedojde. A celé je to vlastně formální záležitost, abychom když budeme schvalovat ten pozměňovací návrh, potažmo proceduru schvalování zákona, tak abychom to rozdělili na tři části v podstatě a schvalovali to po částech. Předpokládám, že první dvě bychom schválili. Tu třetí bychom víceméně nahradili pozměňovacím návrhem kolegy Vondráka. Tak jenom to jsem chtěl k tomu dodat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Nyní prosím pana ministra. Připraví se místopředseda Fiala. Prosím, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se vyjádřil k projednávanému návrhu a zároveň úvodní části diskuse. Pouze shrnu postoj Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k původnímu návrhu. Ale on už v podstatě zazněl v tom schváleném, alespoň částečně, s výjimkou toho dvouletého odkladu, v tom už schváleném usnesení školského výboru.

Tedy co se týká přijímání dvouletých dětí do mateřské školky, školy, pardon, nejprve bych chtěl zopakovat, že Ministerstvo školství zaujalo k této novele původně neutrální stanovisko. A skutečně, a ta diskuse, která proběhla i v rámci prvního čtení, je poměrně zásadní v tom, že automatická povinnost všech veřejných zřizovatelů poskytnout kapacitu spádově dvouletým od roku 2020 je jednak ekonomicky nesmírně náročná, v mnoha ohledech nestíhatelná. A to, co tady už také zaznělo, ale já to považuji za nutné znovu vypíchnout, je, že samozřejmě v těch obcích chybí i personál, který by to zabezpečoval. To znamená, je hezké, že někomu dáme povinnost, ale když není možné ji zabezpečit, tak je z toho málo užitku.

Co se týká už schopnosti, možnosti přijímat netříleté, já schválně nebudu říkat přímo dvouleté, tak zase už to tady zaznělo - 45 tis. dětí v letošním roce netříletých do školek chodí. Takže zřizovatelé se v daných obcích podle mého názoru chovají rozumně a plošná povinnost není něco, co by vyřešilo zásadní problém, který máme. Proto v tomto je souhlas s tím návrhem.

Co se týká povinnosti předškolního vzdělávání. Já znovu opakuji, mám za to, že necelý první rok této povinnosti, přestože nějaká vstupní data z těch analýz už jsou, tak by neměl být - tady se asi neshodneme, ale to nevadí - neměl být automaticky použit tento argument, že to nefunguje po deseti měsících, k tomu, abychom tuto věc zrušili. Dejme tomu ještě větší čas a hlavně zkusme, pokud z těch tvrdých čísel vypadává, že to nefunguje tak, jak jsme předpokládali, pojďme se podívat na způsoby a možné změny tak, aby to fungovalo, ale nemá asi smysl to takto rušit.

O tom návazném, což je úplata za předškolní vzdělávání, tak tady samozřejmě kategoricky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je proti tomu, abychom zaváděli úplaty za předškolní vzdělávání.

Co se týká zmiňovaného přívěsku, tedy odložení změny financování regionálního školství o dva roky, tak skutečně potvrzuji, že v tuto chvíli na základě mnoha výjezdů pracovníků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do regionů, kde s řediteli detailně probíráme změnu financování, tak se jeví jako přínosné pro všechny zúčastněné strany. A ten odklad, resp. rozložení do jednoho roku, tak aby od 1. ledna 2020 skutečně naplno naběhlo financování nákladové, ale - i to, co tady pan kolega Gazdík říkal o problémech ve Zlínském kraji, ano, skutečně jsou. A jedním ze způsobů, jak je překlenout - a nejde čekat dva roky, než se tato situace vyřeší, protože ta situace v některých krajích, a Zlínský mezi ně patří, je skutečně vážná. Takže z mého pohledu je vhodný návrh pana poslance Vondráka s tím, že ale ten rok se neprováhá, z pohledu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, ale posílíme složku mateřských škol. Ale ne tak, že jim dáme povinnost, ale naopak možnost a prostředky k zafinancování těch 2,5hodinových překryvů, případně k prodloužení provozní doby.

Co se týká regionálních disparit a těch krajů, které na tom skutečně nejsou dobře po stránce finanční, tak navrhuji, abychom prostřednictvím rozvojového programu pomohli tu dobu k plnému spuštění nového způsobu financování překlenout přes rozvojový program. A potom, a to je zpětná vazba od ředitelů škol, oni samozřejmě potřebují náběh PHmaxů, tedy počtu hodin maximálních a nastavení té výuky skutečně si osahat na modelových příkladech. A hlavně to potřebují zavést od září. Protože od ledna nikoho nikde nahánět nebudou a zapojovat do výuky a měnit rozvrhy také nebudou. Takže z tohoto důvodu dalším nástrojem pro rok 2019, který chceme na ministerstvu zavést, je rozvojový program, aby mohlo k postupnému náběhu dojít od září 2019 a k plnému překlopení na ten nákladový způsob financování od ledna 2020. Proto tady vyjadřuji podporu ještě samozřejmě nepotvrzenému, ale do systému načtenému návrhu pana poslance Vondráka. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A přišla mi tady omluvenka. Takže paní poslankyně Věra Procházková se nám omlouvá dnes mezi 16.01 a půlnocí z pracovních důvodů.

Nyní prosím pana místopředsedu Fialu, aby se ujal slova.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jsem k tomuto návrhu vystupoval už v prvním čtení a zdůvodňoval jsem, proč jsme přesvědčeni o tom, že je potřeba se zbavit té povinnosti, aby všechny děti musely absolvovat předškolní vzdělávání, stejně jako proč není dobré, aby školky povinně musely přijímat i dvouleté děti. Nechci se k tomu příliš vracet, ale mám zde příležitost reagovat jak na slova pana ministra, tak na slova pana předsedy Gazdíka, tak této příležitosti využiji.

Jsem rád, to musím říct, že Ministerstvo školství se pod současným vedením posunulo ve svých názorech a že skutečně vidí realisticky, že povinnost přijímat dvouleté děti způsobuje spoustu problémů samozřejmě finančních, kapacitních, ale do jisté míry jde i proti smyslu toho předškolního vzdělávání a tomu, jaký mají úkol mateřské školy v našem vzdělávacím systému. Jsem rád, že se tady stanovisko ministerstva skutečně posunulo, a i na základě toho věřím, že se nám podaří tuto chybu napravit.

U toho předškolního vzdělávání, které je povinné pro všechny, tam bych panu ministrovi jenom řekl, že to, co se teď děje a co ukazují data za ten první rok, tak to jsme předvídali my, kteří jsme nebyli pro ten návrh. A i jsme tady argumentovali, že přesně to se stane. A ono se to nezmění. Prostě způsobili jsme to, že rodinám, které z dobrých důvodů neposílají děti do mateřské školy, dokážou je dobře připravit na základní školní docházku, mají pro to nejrůznější důvody, maminka je na mateřské s menším dítětem, vyhovuje to, věnují se prarodiče, těch důvodů jsou tisíce - tak tomuto malému procentu rodin jsme mimořádným způsobem zkomplikovali situaci. A stejně ta tři procenta, nebo dvě, nebo čtyři, nebo kolik jich je těch dětí ze sociálně znevýhodněných nebo z rodin, které tam ty děti neposílají, i když ti, kteří to prosazovali, je tam chtěli dostat, tak ty jsme stejně nedonutili k tomu, aby ty děti posílali do školky. A i to jsme tady říkali a předvídali, protože to ukazuje zkušenost a bylo zjevné, že to tak dopadne.

Takže si myslím, že mnohem rozumnější by bylo, zvlášť v situaci, kdy naprostá většina dětí, i když to nebyla povinnost, absolvovala předškolní vzdělávání nebo chodila ten poslední rok do mateřské školy, kdybychom to znovu zdobrovolnili. Nic bychom nepokazili, žádný sociální problém bychom nezpůsobili, jenom bychom zjednodušili život řadě rodin, které se dokážou o dítě postarat tak, že ho dobře připraví na základní školu, aniž by chodilo do mateřské školy.

Ale dovolte mi dotknout se ještě té otázky financování, protože tady si dovolím nesouhlasit se svým vzácným kolegou panem předsedou Gazdíkem. Nemyslím si, že ty problémy, které má Zlínský kraj, ale které jsou obecně problémy českého školství, a to je rozdíl ve financování školství mezi kraji, že to je způsobeno tím financováním na žáka a že se to odstraní tím nákladovým financováním.

Tak za prvé bych chtěl říct, že když navrhujeme odklad reformy financování, tak já tento návrh podporuji ne proto, že si myslím, že ta reforma je špatně připravena - což je, nedostatečně připravena. Ale já ten návrh na odklad podporuji, protože si myslím, že ta reforma je špatná a jde špatným směrem a nebude dobře fungovat a nebude fungovat ve prospěch českého školství. Já nesouhlasím s ideou té reformy. Nákladové financování, tak jak je to tady nastaveno, je špatný systém. A když už ho nemůžeme zrušit, protože na to není dostatečná politická vůle, tak si myslím, že je rozumné, abychom ho co nejdále odložili a umožnili všem, aby to nejenom dobře připravili, ale hlavně přehodnotili svůj postoj.

Myslím si, že mnohem správnější je financování, které směřuje k nějakému normativu na žáka. Samozřejmě ne v nějaké naivní, primitivní, mechanické formě, ale s různými koeficienty, velmi jednoduchými a transparentními, které třeba umožní to, abychom mohli udržet školy v malých obcích, což je nepochybně zájem nás všech.

Ale chci zde uvést ještě jeden argument. Jeden z problémů českého školství dlouhodobě jsou rozdíly v penězích, které jdou na žáka v jednotlivých regionech. A ty rozdíly jsou docela výrazné a nejsou ničím odůvodněny. Takže dnes jsme v situaci - a tam souhlasím s tím, že to v pořádku není a do budoucna by nám to způsobovalo řadu problémů - dnes jsme skutečně v situaci, že na tentýž obor, třída se stejným počtem žáků v různých krajích, dostane ta škola na žáka různé finanční prostředky. To je neodůvodněné a je to problematické. Je to problematické proto, že už teď se potýkáme s rozdíly ve výstupech, v kvalitě vzdělávání mezi jednotlivými kraji. Je to jeden z výrazných deficitů, nevýhod, problémů českého vzdělávacího systému. Podle některých analýz a srovnávání ty rozdíly ve znalostech mezi jednotlivými regiony tvoří až 1,5 roku školní docházky, což by nás všechny mělo zneklidňovat. A samozřejmě se nemůžeme spokojit se situací, že tyto rozdíly jsou nebo mohou být podporovány nevhodným systémem financování.

Proto já souhlasím s tím, že ten systém je potřeba změnit a že není možné udržovat ty rozdíly mezi financováním jednotlivých regionů. Ale cesta, která byla zvolena, není dobrá. A jak se tady ukazuje, tak ti, kteří tu reformu připravovali, nebyli ani schopni ji připravit tak, aby mohla být dobře spuštěna. Z tohoto hlediska, když už ji - znovu opakuji - nemůžeme zrušit a věnovat se reformě, která by byla mnohem jednodušší a rozumnější, a to je jít cestou těch normativů, tak za opravdu dobré řešení pokládám to, abychom spuštění reformy odložili a věnovali se její důkladné přípravě, popř. i přehodnocení těch základních parametrů, na kterých je postavena. Protože jinak nejenom že neodstraníme rozdíly ve financování mezi kraji, ale ještě způsobíme to, že ten systém bude neefektivní, nebude dostatečně podporovat kvalitu a nepovede k tomu, že vzdělání našich žáků, našich dětí, což musí být náš cíl, bude lepší. Podle mě to ta reforma nezajišťuje a jenom způsobíme v celém systému další komplikace, další neefektivitu, další snižování požadavků na kvalitu. A to si myslím, že není v zájmu nás všech.

Takže pokud se můžeme domluvit alespoň na tom, že tu reformu odložíme, tak si myslím, že by to byla dobrá domluva a že by tady Poslanecká sněmovna udělala něco rozumného a opravdu něco ve prospěch vzdělávacího systému v České republice.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak já děkuji a mám tady s faktickou poznámkou pana poslance Gazdíka, po něm je přihlášen s přednostním právem pan poslanec Bartoň. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Gazdík: Já mám faktickou poznámku k panu ctěnému místopředsedovi Fialovi, kterého si opravdu lidsky vážím. Nicméně k jeho závěru bych se chtěl zeptat na jednu otázku. V případě, že většina politických stran, včetně Občanské demokratické strany, se shoduje na tom, že by učitelům mělo být přidáno, tak já bych chtěl vědět, jaké má pan profesor Fiala řešení. V případě, že bude přidáno, tak minimálně ve čtyřech krajích už díky financování na žáka příští rok nebudou pomocí krajských normativů moci zákonným způsobem kraje rozdělit peníze ani na tarify, natožpak na nadtarifní složky. Už teď je průměrný osobní příplatek učitele ve Zlínském kraji 81 korun díky financování na žáka! A v případě, že se platy zvýší o 10 %, což si bezesporu všichni přejeme, tak se dostaneme pod tarif. Takže se stane, že kraje nebudou moci rozdělovat finance ani na tarify! Jak to máme řešit, prosím? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A s faktickou poznámkou odpoví pan místopředseda Fiala. Dvě minuty, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: My jsme samozřejmě pracovali - já tady nemluvím jenom teoreticky - na reformě financování, která by tohle všechno odstranila. Mě prostě mrzí, že se to hodilo do koše a místo toho se připravilo něco, co podle mě nebude fungovat, a o tom mě nikdo nepřesvědčí. Tohle nepochybně lze řešit.

My jsme opakovaně navrhovali, aby zvyšování platů nešlo prostřednictvím tarifů, ale šlo do té nadtarifní složky mzdy. Navrhovali jsme opakovaně rozvolnění těch podmínek, které školy a ředitelé mají, aby mohli volněji nakládat s finančními prostředky. A nemyslím si, že kvůli tomuto problému, kterému opravdu - a to já nijak nezpochybňuji - zlínské a některé jiné regiony čelí, musíme provádět tuhle reformu a nemůžeme to řešit jiným způsobem. A já opravdu, a to jsem tady argumentoval myslím docela jasně, nejsem přesvědčen, že ta nová forma financování problémy vyřeší a odstraní. Možná krátkodobě ano a možná ve Zlínském kraji bude moci vyplatit učitelům finanční prostředky snadněji. Ale celkově pro školství to prostě dobré nebude.

Podle mě to, co tady líčíte jako problém, pane předsedo prostřednictvím pana předsedajícího, je řešitelné mnohem jednodušeji a mnohem méně bolestnými způsoby pro celý vzdělávací systém. Ministerstvo školství si určitě dokáže poradit s tím, abychom mohli navyšovat platy tak, aby se to dostalo k těm učitelům a abychom mohli navyšovat platy tak, aby to pocítili ti opravdu kvalitní pedagogové, abychom mohli navyšovat platy tak, že nenavyšujeme prostřednictvím tarifů, ale dáváme do rukou ředitelům nástroj, aby prostřednictvím mezd posilovali i kvalitu v rámci pedagogického sboru.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. A prosím tedy pana poslance Bartoně s přednostním právem jako zpravodaje.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. Ještě než se dostaneme k obecné rozpravě k odůvodňování některých pozměňovacích návrhů, kterých je v současné době v systému načteno 15, tak mi dovolte odůvodnit svůj pozměňovací návrh, který není pozměňovacím návrhem jako takovým, ale je to doprovodné usnesení.

Ať už na prvním čtení, nebo na výboru jsme měli dlouhou debatu o tom, zdali dvouleté děti přijímat do školek, nebo ne, zdali je školka místem, kde je pečováno o děti, nebo je školka místem, kde jsou děti vzdělávány. Víceméně převažuje názor a na školském výboru hlasování tak proběhlo - většina je toho názoru, že povinnost přijímání dvouletých dětí do školek nebudeme chtít, nicméně ponecháváme možnost dvouleté přijímat pro školky, které jsou na to uzpůsobeny.

Co se týče rodičů, kteří hledají místo pro své dítě a pro které bylo přínosné, že by byly přijímány dvouleté děti, tak tito rodiče často nechtějí vzdělávací zařízení, ale hledají místo pro péči o dítě. Pro dítě, které je nízkého věku, tak aby se třeba i na částečný úvazek mohli vrátit do práce, případně aby bylo o dítě postaráno třeba jenom některý den v týdnu.

Často zmiňovány byly dětské skupiny. Dětské skupiny jsou výborný doplněk mateřských škol, protože zde je pečováno o dítě, nemusí zde být pedagog, může zde být zdravotník či sociální pracovník. Dětské skupiny jsou v současné době zřizované a financované díky evropským penězům, které budou až do roku 2020. Od roku 2020 již z evropských peněz na dětské skupiny nepůjde nic. Proto navrhuji, aby bylo přijato doprovodné usnesení k projednávání tohoto zákona.

Doprovodné usnesení zní: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že se dětské skupiny dle zákona č. 247/2014 Sb. osvědčily jako doplněk mateřských škol v péči pro předškolní děti. Po roce 2020 skončí příslušné projekty operačního programu evropských fondů řízeného Ministerstvem práce a sociálních věcí. Proto Sněmovna vyzývá vládu k přípravě zahrnutí stávající funkční podoby dětských skupin do financování z národních zdrojů po roce 2020. Zároveň žádá vládu o přípravu modelu financování mateřských škol tak, aby byly narovnány podmínky pro provoz mateřských škol s podmínkami pro dětské skupiny."

Jedná se o sněmovní dokument 951. Přihlásím se k němu ještě v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a tím se tedy dostáváme k těm, kteří jsou řádně přihlášeni, a já prosím paní poslankyni Maxovou, jestli je přítomna. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Radka Maxová: Dobré odpoledne. Děkuji za slovo. Zaznělo tu hodně věcí, nicméně tu nezazněly, dá se říci, zásadní podněty pro Ministerstvo školství a tělovýchovy z terénu. Já tedy na základě projednávání v prvním čtení jsem si udělala okružní jízdu po jižních Čechách a sešla jsem se v každé oblasti kromě Prachaticka a Krumlovska s učiteli, učitelkami, řediteli, zřizovateli, vedoucími učiteli a bavila jsem se s nimi na vlastně tu garanci místa pro dvouleté děti. Kromě samozřejmě jednoznačného ne z důvodu toho, že systém není připraven a podmínky na to nejsou nastaveny, zaznívaly další věci, které si myslím, že je nezbytně nutné, abychom zde na plénu slyšeli a aby prostřednictvím pana předsedajícího pan ministr školství předal tyto informace svým pracovníkům, zdali by s těmito, dá se říci, problematickými věcmi nepomohli vlastně těm učitelům a učitelkám a ředitelům ve školkách.

Co hodně zaznívá, je především normativní počet dětí na jednu učitelku a také to, že krajské normativy jsou různé v každém kraji. Bohužel náš Jihočeský kraj má zrovna nejvyšší normativy a dá se říci, že samozřejmě chápu, že se to učitelům a učitelkám nelíbí, a možná se kloním k tomu, že by normativy, co se týká na počet dětí ve třídě, měly být jednotné v celé republice. To znamená, sjednotit krajské normativy pro počty žáků na jednu učitelku ve všech krajích. Dá se říci, že v podstatě nejsou stanoveny podmínky pro děti ve školkách, a to především z toho počtu, že pokud už v současné době, když jich je 45 000 ve školkách, tak ty podmínky nejsou upraveny a je to poměrně zatěžující.

Co hodně zaznívalo na těch debatách a diskusích, jsou chůvy. Chůvy jsou samozřejmě velkým přínosem pro pomoc učitelům a učitelkám v mateřských školách. Nicméně je tam velká složitost ve vyplňování. Je tam souběh prvního a druhého kola výpisu vlastně podpory chův a zařazení do šablon, a dá se říci, že je to i špatně nastaveno na počet dětí dvouletých v tom daném v uvozovkách ročníku". To znamená, že pokud se jim ten počet sníží, protože některé dítě dosáhne věku tří let, automaticky jim zaniká samozřejmě nárok na tu chůvu, a tím pádem se jim ztěžují podmínky. Takže to by bylo nezbytně nutné v rámci vlastně Ministerstva školství a toho programu pro chůvy vyřešit, neboť opravdu se z 80 % věnují učitelé a učitelky administrativní práci a 20 procenty pouze pedagogické a výchovné činnosti, a ne jako ve Finsku, kde je to obráceně, kde je 80 % pedagogické a 20 % administrativní činnosti.

Co dále ještě zaznívalo. Já jsem se ptala na to, zdali ten povinný předškolní rok splnil naše očekávání, která jsme do něj kladli. Samozřejmě nesplnil. Vzrostlo to pouze o velmi malé procento a především se jedná o to, že rodiče, kteří dávali děti do soukromých škol, tak vlastně teď nahlašují individuální výuku a chodí samozřejmě na přezkušování.

Co zaznívá i od učitelů a zřizovatelů a vedoucích pracovníků a učitelek, je, že je spousta nejasností v tom, jak vlastně dohledávat děti, které nenastoupily ten povinný předškolní rok, který se přihlásil, nebo které vůbec nepřišly. Obce zasílají v podstatě učitelům nebo do školek pouze seznam dětí, ne rodičům, aby v podstatě ihned kontaktovaly rodiče, což samozřejmě všem opět zase ztěžuje život a rychlé dohledávání. Problémem jsou samozřejmě rodiče, kteří dlouhodobě žijí v zahraničí. Vezměte si jenom, kolik času úřednice na obci stráví tím, že vlastně dohledávají rodiče, kteří jsou dlouhodobě v zahraničí.

Co je samozřejmě pro mě docela překvapující a alarmující, je, že mateřské školy mají samozřejmě povinnost nahlásit, když se některé dítě nepřihlásí do posledního, předškolního roku, a mají povinnost to hlásit na sociálně-právní ochranu dětí, nicméně Ministerstvo práce a sociálních věcí v minulém období vydalo metodický pokyn, kde je psáno, že se tím vůbec nemají zabývat. Takže nechápu, proč tedy mateřské školy mají samozřejmě hlásit nepřihlášené děti, když se tím nikdo nemá zabývat. Myslím, že tyto dva rezorty v minulosti opravdu nespolupracovaly. Je potřeba to prověřit.

Další věc, která zaznívala, která se netýká samozřejmě úplně této novely, nicméně si myslím, že je potřeba to tady sdělit pro možné budoucí novely školského zákona, a to je inkluze. Nikdo se té inkluzi nebrání samozřejmě, ale učitelé a učitelky mají připomínky k tomu, jak by to mělo fungovat v praxi, a myslím si, že je potřeba je vyslyšet. Včasná diagnostika samozřejmě různých psychických, psychiatrických poruch, především těžké poruchy chování, tam v podstatě pokud učitelé a učitelky dají podnět rodiči, tak rodiče je nemusí vyslyšet a často se stává, že vlastně celou školní docházku mají ve svém oddělení dítě, které má těžkou poruchu chování, které atakuje děti, ubližuje jim, a ten zbytek té třídy samozřejmě se bojí a učitelky vlastně nemají žádnou páku na to, aby rodiče donutili, aby dítě bylo diagnostikováno, aby dostalo asistenta a nějakým způsobem se o ně staralo.

Co hodně učitelům vadí, a myslím si, že to není jenom problematika mateřských škol, a to je nesouběh vlastně času inkluzivního dítěte s asistentem, především u těžkých poruch chování. Protože asistent je samozřejmě je dán jenom na určitý počet hodin, kdežto rodiče tam samozřejmě nechávají své děti po celou otevírací dobu, a pokud tam není asistent, tak to samozřejmě zase značně komplikuje výuku a výchovu v té třídě. Takže bychom potřebovali, aby se tlačilo poměrně intenzivně na diagnostiku a v podstatě i na to, aby i rodiče, pokud jsou upozorněni učitelkou, že není něco v pořádku, došli s dítětem do poradny a nějakým způsobem to potom sdělili učitelům, protože všechno toto komplikuje hladký průběh výchovy.

Co je ještě problém, je nepředávání informací do mateřských škol, protože poradenská centra mají povinnost dát tuto zprávu pouze rodičům, zákonnému zástupci, ale ti už nemají povinnost to sdělit mateřské škole, takže se kolikrát stává, a měla jsem to ze všech oblastí, s kterými jsem diskutovala, že chodí dítě s epilepsií a vlastně učitelky ani nevědí, že to dítě má epilepsii, a řeší to potom, až když dojde bohužel k té těžké životní situaci. Takže je pravda, že mateřské školy a školky řeší poměrně velkou část rodičovských kompetencí a že rodiče na to spoléhají.

Takže já bych prostřednictvím pana předsedajícího poprosila pana ministra, aby se na to podíval, jak na ty šablony na chůvy, protože opravdu je to výborná věc, nicméně to koliduje, a po tom opravdu ty učitelky volají, a potom možná na ten souběh hodin asistenta a postiženého dítěte ve školce, především s těžkými poruchami. Tlumočím tady opravdu zprávy učitelek a učitelů.

Takže je pravda, že můžeme ještě dlouze diskutovat o tom, zdali dvouleté děti ano, či ne. Já jsem samozřejmě známá tím, že podporuji sladění rodinného a pracovního života, nicméně si myslím, že garance pro dvouleté děti, pro všechny, je nesmysl. Na druhou stranu když už víme, že nám 45 tisíc dětí vlastně umísťují rodiče do školek a obce a ředitelé, vedoucí učitelé je berou, když mohou, tak je potřeba se podívat na ty podmínky, o kterých jsem tu mluvila. To znamená, krajské normativy aby byly srovnány a abychom se bavili o tom, že jedna paní učitelka nebude mít 24+4 děti na výjimku, ale abychom se snažili tím, jak vlastně jdou teď peníze do školství, reagovat i na ty počty dětí na jednu učitelku, protože já si upřímně řečeno neumím představit, že bych měla 28 tříletých capartů na starosti, abych řekla pravdu.

Takže toto je moje předávání panu ministrovi prostřednictvím pana předsedajícího, protože opravdu po tom volají učitelé a učitelky z mateřských škol, i zřizovatelé. Přiklánějí se i k podpoře dětských skupin, protože ty samozřejmě vyplnily určité místo na našem trhu, a myslím si, že před třetím čtením bude poměrně velká diskuze nad jednotlivými pozměňovacími návrhy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a mám tady s faktickou poznámkou pana poslance Baxu. Dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Baxa: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já bych chtěl reagovat na jednu část vystoupení paní kolegyně Maxové, která se týká té průzkumné cesty po jižních Čechách. Já bych chtěl, paní kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího poděkovat za ty závěry, které jste tady tlumočila, ale chtěl bych tady poukázat na jeden rozpor, který zazněl ve vystoupení paní poslankyně Maxové, s tím, co předložil jako pozměňovací návrh pan kolega Rais. Protože jestliže tady paní kolegyně Maxová velice detailně, přesvědčivě a především na základě informací, které získala z terénu jihočeského školství, argumentovala pro to, že poslední povinný ročník školní docházky do mateřských škol je problematický přesně z těch důvodů, které vedly poslance Občanské demokratické strany k tomu, aby tento návrh předložili, to znamená administrativní zátěž, komplikace rodičům, kteří z různých důvodů nemohou v tom posledním ročníku dávat dítě do mateřské školky a přitom dbají o vzdělávání, tak jenom prostřednictvím pana předsedajícího, paní kolegyně, chci poukázat na to, že pan poslanec Rais nicméně předložil do školského výboru návrh na to, aby se tato příslušná část z té naší novely vypustila. Mě to jakoby velice mrzí, protože vy prostřednictvím pana předsedajícího zde tedy dokladujete to, co skutečně ve školském terénu se jeví jako problém. Pak mi ovšem není zřejmé, proč pan kolega předkládá pozměňovací návrh, který je v rozporu s realitou českého školství a školství v terénu, a žádá tedy, aby zůstala zachována současná zákonná povinnost posledního ročníku povinné školní docházky do mateřských škol. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a mám tady omluvu. Omlouvá se nám pan poslanec Richter dnes do 16.45 ze zdravotních důvodů.

A mám tady ještě s faktickou poznámkou pana poslance Raise. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. Ono je to výborné, hodit vidle mezi lidi ze stejné smečky, tomu rozumím. Ale na druhou stranu asi jste si to přečetl jenom zčásti, ten pozměňovací návrh 678, který mám. Podstatné z mého pohledu je to, co je tady napsáno, že ponechává rozhodnutí o umístění dítěte v mateřské školce na rozhodnutí ředitele příslušné mateřské školky, kdy tento bude moci zohlednit personálie a kapacity dané mateřské školky. Domníváme se prostě - čili zachovává možnost takové dítě přijmout, nicméně nestanovuje povinnost tak učinit. A já si myslím, že žádný z těch poslanců prostě není schopen tohle říct. Toto je schopen říct akorát ředitel školy nebo školky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a nyní prosím paní poslankyni Gajdůškovou, která je přihlášena do řádné rozpravy. Připraví se pan poslanec Rais do rozpravy. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, mě také zaujala ta exkurze do praktického školského života a děkuji za ni. K mnoha věcem bych se přidala, nepřidám se k tomu rušení bezplatného posledního roku ve školce před vstupem do školy. Chtěla bych se ale, za prvé, vyjádřit k tomu návrhu, který nyní projednáváme, a za druhé avizovat pozměňovací návrhy, které k němu máme.

Předkládaná novela školského zákona dělá tři věci a bohužel z našeho pohledu, tedy pohledu sociální demokracie, všechny odstraňují to, co v současně platném zákoně je moderní, sociálně citlivé a podporující děti i jejich rodiče. Tedy abych to shrnula: ruší zavedení povinného bezplatného posledního roku předškolního vzdělávání před vstupem dítěte do školy, ruší povinnost obce zajistit kapacitu už pro děti starší dvou let v předškolním vzdělávání, ruší podmínky pro individuální vzdělávání.

Když dovolíte, vyjádřím se blíže k poslednímu roku před vstupem do školy a poté k možnosti zajistit kapacity v předškolním vzdělávání, nebo v mateřských školách, chcete-li, i pro děti od dvou let. K těmto bodům, jak jsem již avizovala, máme připraveny pozměňovací návrhy, k nimž se potom přihlásím v podrobné rozpravě.

Tedy k povinnému a bezplatnému poslednímu roku před vstupem do školy. Každá elementaristka vám řekne, že je velmi důležité, aby si děti před vstupem do školy zvykly na dětský kolektiv, na cizí autoritu a společnou práci. Ten rok má pomoci zvládnout vstup do školy nejenom dětem z méně podnětného sociálního prostředí, jak je terminus technicus, ale i těm, které mají skvělé prostředí, ale z nějakého důvodu byly mimo dětský kolektiv. Je zavádějící tvrzení, že se to neprojevilo. Už za ten jeden rok účinnosti tohoto zákona se zvedla účast dětí před vstupem do školy v předškolním vzdělávání z 92 na 97 % dětí v dané věkové kohortě, tedy těch pěti- šestiletých. A obce mateřské školy velmi důsledně hlídají to, aby se takříkajíc žádné dítě neztratilo. Já si myslím, že už to samo o sobě je důležité.

Je třeba také zdůraznit, že to znamená, a já jsem to použila již několikrát, že tento rok předškolního vzdělávání je bezplatný. Jeho zrušení tedy bude znamenat pro mnohé rodiny zvýšené náklady, se kterými v této chvíli nepočítají. A je otázka, zda pokud to zrušíme a nebude tento rok bezplatný, půjdou do školky ty děti, které se nejvíce potřebují na školu připravit, kvůli kterým ten návrh byl přijat, protože jde o to, aby každé dítě mělo možnost uplatnit se na maximu svých schopností, ale některým dětem prostě je potřeba pomoci i tím, že je na tu školu připravíme.

Sociální demokracie tedy zásadně nesouhlasí se zrušením bezplatného přípravného předškolního roku. Kontroverze dále vzbudilo ustanovení o povinnosti obcí zajistit možnost přijetí do školek dětí starších dvou let. Já za sebe tady přiznávám, že mnohem lépe než tito malyšci ve školkách byly určitě jesličky. Bohužel k jejich zrušení došlo z jakýchsi ideových důvodů. Bohužel tedy zrovna z iniciativy ODS, která dneska nám návrh novely školského zákona předkládá.

Jesle prostě nejsou. A rodiče mají problém zajistit péči o tyto malé děti, pokud chtějí se nerozhodovat mezi péčí o děti a kariérou. Pokud chtějí, jak se dnes moderně říká, sladit svůj profesní život se svým životem rodinným. A na to má právo každá rodina. A není pravda, že by to dětem ubližovalo. Naopak, jsou sociologické výzkumy, že matky, které se snaží, které mají svoji profesní kariéru, jsou schopné se věnovat svým dětem možná i velmi dobře a možná lépe než některé z těch, a zdůrazňuji některé, které jenom, a to v uvozovkách, se starají o děti. Vážím si samozřejmě každé ženy, která se o své děti dobře stará.

K řešení tohoto stavu předkládám již avizované pozměňovací návrhy, resp. se přihlásím k pozměňovacím návrhům, které předložila paní poslankyně Kateřina Valachová. Teď jenom rychle k oněm pozměňovacím návrhům.

První odmítá zrušení povinného bezplatného roku před vstupem do školy. K řešení dvouletých dětí v mateřských školách navrhujeme kompromisní návrh. Upravení povinnosti zajištění místa pro děti, které má zřizovatel, tak, aby tato povinnost se týkala přijetí tohoto dítěte... jenom dětí, které dosáhnou tří roků věku do konce kalendářního roku, ve kterém započal školní rok. To znamená, že se to víceméně bude týkat jenom těch dětí, které jsou narozeny někdy na podzim.

Další pozměňovací návrh má umožnit povinnost zajistit tato místa a vstup dětí před tím třetím rokem do předškolního vzdělávání nejenom tím, že zajistí kapacity v mateřských školách, ale také tím, že obec bude moci zřídit dětské skupiny. Tedy jinak než zařazením dítěte do mateřské školy. Já tady musím říct, že toto je důležité z pohledu každé rodiny, která si tak bude moci plánovat, pokud bude vědět, že dítě před třetím rokem bude moci umístit do buď dětské skupiny, nebo do mateřské školy, tak si bude moci samozřejmě rozhodnout o tom, jak dlouhou mateřskou dovolenou či rodičovskou dovolenou bude čerpat, jak si bude plánovat svoji kariéru a svůj rodinný život.

Na tento návrh, tedy o možnosti obcí, většinových zřizovatelů, zřídit dětské skupiny, navazuje další pozměňovací návrh, třetí, který zmocňuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a další orgány státní správy, aby prostřednictvím vyhlášky formulovaly podmínky, za kterých mají být děti mladších tří lety zařazeny do mateřských škol či dětských skupin. Tyto návrhy jsme projednávali se Svazem měst a obcí a Sdružením místních samospráv. Žádají nás o ně i starostové a starostky mnoha obcí. Apelují zejména na to, abychom neodkládali již schválenou a připravenou reformu financování školství. Ředitelé škol začali napočítávat, kolik dostanou podle reformy, a jsou spokojeni i za cenu, že nastaví rozvrh podle nových pravidel od 1. 9. hned a od 1. 1. 2019 dostanou již peníze podle nového výpočtu. Je strašně pozdě v téhle chvíli něco měnit. Novela s odkladem nemá šanci na účinnost do konce srpna a spíše bude znamenat podle našeho názoru a podle debat, které samozřejmě vedeme v terénu, i chaos. Obrovské riziko je podle našeho názoru a zkušeností - tady se musím přidat k tomu, co zde říkal pan kolega Gazdík, zkušenosti ze Zlínského kraje - myslíme si, že obrovské riziko je poslat miliardy bez nových pravidel a kontroly do stávajícího systému. Konkrétně v tom Zlínském kraji v minulosti takto směřované peníze prostě ke kantorům a do škol nedoputovaly.

Zdá se, že nejjednodušší je držet se skutečně termínu zahájení reformy od 1. 1. 2019 a spíše postupovat maximálně urychleně v šíření informovanosti ředitelů škol. Dále nic nebrání tomu, abychom od 1. 9. 2018 poslali školám navíc peníze pro mateřské školy. Já musím vzpomenout, že chyba byla, že je pan ministr Pilný z ANO našemu panu ministrovi Štechovi za sociální demokracii na podzim minulého roku v tom výhledu prostě škrtl, a vrátil tak způsob financování rozpočtu škol strukturálně před rok 2015. To je problém, který dnes musíme řešit.

Pokud ovšem návrh na odložení reformy projde, pak jako sociální demokraté žádáme, aby vláda dodržela usnesení ze dne 1. 9. 2018 o navýšení platů učitelů o 15 % a neučitelů o 10 %. Jsme přesvědčení, že naši učitelé a učitelky si to zaslouží. Zaslouží si to i naše děti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré odpoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Děkuji paní kolegyni Gajdůškové. A ještě než budeme pokračovat v rozpravě vystoupením pana poslance Karla Raise, ale ten bude muset posečkat, protože jsou tady tři faktické poznámky, tak je tady omluva pana poslance Hrnčíře, který se omlouvá od 17 do 19 hodin.

Nyní tedy tři faktické poznámky, poté řádně přihlášený pan kolega Rais. Nejprve pan poslanec Martin Baxa, potom paní poslankyně Černochová a kolega Výborný. Tak, kolega Baxa. Máte slovo, pane poslanče k faktické poznámce.

 

Poslanec Martin Baxa: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Já bych chtěl opravdu jenom uvést na pravou míru to, co tady pan kolega Rais zmiňoval ve svém předchozím vystoupení, a předpokládám, teď bude znovu komentovat. Já jsem se díval do seznamu pozměňovacích návrhů, které jsou v systému nahrané, a pozměňovací návrh, který prostřednictvím pana předsedajícího vy, pane poslanče, jste nahrál dnes v 8.44, tak v té první části navrhuje vypustit z novely občanských demokratů právě to ustanovení, které se týká zrušení povinné školní docházky. Takže já jsem reagoval ve svém vystoupení na to, že pokud paní poslankyně Maxová na základě své průzkumné cesty po jižních Čechách a tamních školských zařízeních přesně potvrzovala to, co my říkáme, to znamená, z jakých důvodů jsou ředitelé mateřských škol, a jistě nejen v Jihočeském kraji, pro to, aby se zrušil poslední povinný školní rok docházky do mateřských škol, tak vy ve svém pozměňovacím návrhu chcete, aby to bylo zachováno.

Já jsem to neříkal proto, abych házel vidle mezi poslance jedné strany, ale proto, že paní kolegyně Maxová tady empiricky dokazovala a vlastně podporovala ten náš návrh, zatímco vy, prostřednictvím pana předsedajícího pane kolego, vlastně požadujete opatření, které je v přímém rozporu s tím, co vaše kolegyně z poslaneckého klubu hnutí ANO tady argumentovala. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, panu poslanci Baxovi. Ještě přečtu omluvu předsedy vlády Andreje Babiše od 17.10 do konce jednacího dne.

Nyní paní poslankyně Jana Černochová. Máte slovo, paní poslankyně, k faktické poznámce.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěla zareagovat vaším prostřednictvím na paní kolegyni poslankyni Gajdůškovou, která tady už podruhé zmínila to, že ODS zrušila nějaké jesle. Není to pravda. Já jsem starostkou na Praze 2. Jesle tam celou dobu máme. ODS je na té radnici ve vedení prakticky od revoluce. Dokonce teď stavíme druhé jesle, protože je o ně velký zájem. Takže bych poprosila paní kolegyni Gajdůškovou, aby neříkala věci, které nejsou pravdivé, že ODS zrušila jesle. Naopak tam, kde má ODS starosty, nebo možná primátory, měla hejtmany, tak myslím, že ve většině případů právě ty jesle byly zachovávány stejně jako u nás na dvojce.

Myslím si, že bychom se skutečně měli i jako komunální politici snažit o to, aby ta škála možností pro mladé rodiny tak byla co nejpestřejší. A my se skutečně o to snažíme. Takže prosím paní kolegyni, aby tady neuváděla nepravdy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Černochové za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Marka Výborného a faktická poznámka paní kolegyně Gajdůškové. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.

 

Poslanec Marek Výborný: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já bych rád zareagoval na to, co tady zaznělo. Víte, máme 12. června a každý zodpovědný ředitel školy má v tuto chvíli samozřejmě hotové úvazky na příští školní rok. Divil bych se, kdyby tomu tak nebylo. A bohužel tak jak putují ty informace ze strany ministerstva směrem ke zřizovatelům, ať už to jsou krajské úřady, kraje, případně potom obce a města, tak ti ředitelé dodnes ne všude ty informace mají, jakým způsobem se promítne případná změna financování regionálního školství právě do tvorby úvazků a vůbec financování, tedy přímých nákladů. Já se domnívám, že plédovat za to, aby od 1. 1., respektive 1. 9., jak se to vezme, už tohoto roku vše naběhlo, není dobře. Uvedu konkrétní příklad. V Pardubickém kraji se porada zástupců MŠMT se zástupci Pardubického kraje a ředitelů konala včera. Opravdu, pokud ředitelé připravují úvazky, tak je mají už měsíc nebo dva hotové.

Já tedy pevně doufám, že platí to, co říkal pan ministr na jednání podvýboru pro regionální školství, a to že tady fakticky nastane odklad náběhu, a to o jeden rok, s tím, že pokryto to bude od 1. 9. 2019 rozvojovým programem. Doufám, že se za těch deset dnů nic nezměnilo, že to pořád platí, a považuji to za rozumný krok a není to nic, co by oddalovalo. Naopak to podle mě přinese uklidnění jak do řad zřizovatelů, tak do řad ředitelů škol. Čili toto bych podpořil. A prosím, bude to fakticky znamenat roční odklad, ale je to tak správně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Alena Gajdůšková také s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji. Já musím zareagovat na paní kolegyni Černochovou prostřednictvím pana předsedajícího. Omlouvám se za to zobecnění, protože jak se zdá, i v ODS jsou osvícení politici, a asi ve všech stranách. Ale fakt je, že jesle byly zrušeny za pravicových vlád. Ty podmínky byly nastavené tak, že v polovině devadesátých let se jesle pozavíraly. Téměř všude. Zůstalo jich v republice asi 40 před ještě několika lety. To za prvé.

A za druhé. Samozřejmě ten tlak na to, aby žena zůstávala co nejdéle doma, prodlužovala se mateřská dovolená až na čtyři roky, to byla také filozofie pravicových vlád, které vedla ODS. Omlouvám se.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Gajdůškové za dodržení času k faktické poznámce. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Karel Rais, připraví se paní poslankyně Lenka Kozlová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Já už budu stručný, protože jsem měl ty dvě technické poznámky. Takže vložil jsem tam dva pozměňovací návrhy. Jeden má číslo 678, druhý 330. Ten první se věnuje předškolnímu vzdělávání, které chápeme jako možnost, nikoliv jako povinnost. A v tom duchu, co jsem hovořil, se domnívám, že je pořád rozumné, aby o tom rozhodovala manažerská hladina co nejblíž tomu problému, to znamená ředitelé, ředitelky, zřizovatelé z obcí. Takže to je ten první.

Druhý pozměňovací návrh navazuje na to, co říkala tady kolegyně Gajdůšková, co se týče problematiky bezplatného vzdělávání v přípravných třídách před zahájením povinné školní docházky. Považujeme za podstatné, aby toto vzdělávání bylo poskytováno bezúplatně. To je v podstatě zase headline tady z tohoto druhého pozměňovacího návrhu.

Vrátím se k tomu, co jsem tady říkal v té technické poznámce. Ten návrh, který je výborový, má tři části. Ve třetí části tam samozřejmě po diskuzi jak s ministerstvem, tak v rámci klubu nesouhlasíme s tím názorem, který tam je, a pan kolega Vondrák přinese pozměňovací návrh, kterým to zrychluje v tom duchu, jak tady byla diskuze s panem kolegou Gazdíkem. Chápal jsem to, že je možnost tento schválený výborový návrh rozdělit na tři části a hlasovat jej. Proto se nebudu pak už přihlašovat k těm pozměňovacím návrhům, protože ty dva jsou součástí toho výborového návrhu.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Raisovi. Nyní paní poslankyně Lenka Kozlová, připraví se pan poslanec Jiří Mihola. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Kozlová: Děkuji za slovo. Dobré odpoledne, pane předsedající, dobré odpoledne všem kolegům a ministrům. Já bych se ráda přihlásila k pozměňovacím návrhům, které jsme nahráli do sytému pod čísly 953, 954 a 957.

Ten, který je nahrán pod číslem 953, se vztahuje k zavedení předškolního vzdělávání, které je uložené sto procentům populace. My navrhujeme zrušení plošné povinnosti předškolního vzdělávání mezi pátým a šestým rokem života dítěte. Je to ze dvou důvodů. Dlouhodobým cílem povinného předškolního vzdělávání bylo i snížení počtu odkladů. Ve zdůvodnění pozměňovacího návrhu dokládáme, proč ani v tomto bodě není možné očekávat, že povinné předškolní vzdělávání ve stávající implementaci splní svůj cíl. Navíc, to je za druhé, pro 90 procent populace šlo o neviditelnou změnu, která z využívaného práva posílat děti do mateřské školy udělala povinnost. Z ostatních 10 procent populace u nejvýše 2 procent je možné přijmout, že existuje nadřazený společenský zájem omezit práva občanů a povinnost předškolního vzdělávání udělit. Práva 98 procent populace byla tedy nepřiměřeně omezena bez existence zjevného společenského zájmu. To jsou dva další důvody, proč chceme návrhem povinnost předškolního vzdělávání před šestým rokem života dítěte zrušit.

V případě úplného zrušení povinnosti předškolní docházky ovšem může nastat situace, že se ani rodiče, ani stát nebudou starat o děti s odkladem povinné školní docházky a ty potom přijdou do základní školy v ještě nevýhodnější pozici jako už sedmiletí a přitom stále nepřipravení pro školní docházku. Takže z tohoto důvodu návrh neruší institut povinné předškolní docházky zcela, ale zachovává je právě pro děti s odkladem povinné školní docházky. Stát se tak od šestého roku dítěte přihlašuje ke své zodpovědnosti za jeho vzdělávání bez výjimky, ať už dítě nastupuje povinnou školní docházku, nebo ne.

A za třetí, při zachování povinné školní docházky byť jen pro děti starší šesti let zůstane na rodičích povinnost, která i v nejjemnější podobě znamená povinnost zapsat dítě do školy na území České republiky a kvartálně s dítětem školu navštěvovat k povinnému přezkoušení. Tyto povinnosti dopadly zvlášť tvrdě na rodiče a občany České republiky, kteří žijí dlouhodobě mimo Českou republiku a přitom si ponechali v České republice trvalé bydliště. Jde průběžně o desítky rodičů, z nichž někteří pobývají v cizině v rámci služby pro český stát, na ambasádách, v úředním aparátu Evropské unie apod. Proto návrh opravuje pravidla povinného předškolního vzdělávání tím, že mezi uznané formy plnění této povinnosti zahrnuje školní docházku do škol mimo území České republiky.

To by bylo k návrhu, který byl nahrán pod číslem 953.

Návrh číslo 954 se zabývá v podstatě stejnými tématy, ale jde o návrh, kterým může Sněmovna zúžit předškolní vzdělávání na děti s odkladem povinné školní docházky i v případě, že přijme pozměňovací návrh novely doporučený výborem pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

A konečně třetí návrh, který byl nahrán pod číslem 957, se týká individuálního vzdělávání dětí. Stávající zákonná úprava ukládá žadateli o individuální vzdělávání, tedy rodiči, uvést důvody, proč má být individuální vzdělávání povoleno. I při splnění materiálního zabezpečení pro individuální vzdělávání ředitel vyhoví žádosti, jen pokud shledá důvody závažnými. Pro závažnost těchto důvodů nejsou závazná pravidla, a tak zpravidla o udělení rozhoduje kombinace faktorů, která ale není v oficiální rovině nijak podchycena. Návrh neubírá ze svobody ředitele rozhodnout podle situace a svého přesvědčení. Návrh jen ukládá řediteli, aby uvedl důvody pro své rozhodnutí. Cílem návrhu tedy je, aby důvody pro odmítnutí individuálního vzdělávání ředitelem byly vedeny v oficiální rovině a aby tak mohly dále sloužit jako součást zpětné vazby v řízení školského systému, alokaci potřebných financí apod.

Tolik k těmto třem návrhům. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Lence Kozlové. Nyní pan poslanec Jiří Mihola se svou přihláškou a připraví se paní kolegyně Hana Aulická. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, jen velmi stručně. Já jsem se již tady k tomuto návrhu nebo novele zákona vyslovil v prvním čtení, tak asi není potřeba obšírně všechny argumenty opakovat. Chci jenom ujasnit postoj klubu KDU-ČSL.

My jsme jasně řekli už v minulém volebním období "ne" té povinnosti mateřských škol přijímat dvouleté děti. Nepodpořili jsme tehdy ten pozměňující návrh a tady tento náš postoj dále trvá. Opírá se o názory rodičů, dětských psychologů, učitelů, zřizovatelů, ale myslím si, že to jde napříč politickými kluby zde ve Sněmovně. Věřím, že na této části návrhu bude tedy shoda. Vnímáme také to, že jsou rodiče, kteří jsou v nějaké obtížné situaci, kdy potřebují, aby se i o dvouleté děti někdo postaral, a proto bychom chtěli posílit dětské skupiny tím, že je chceme institucionalizovat a finančně podpořit tak, aby byly dostupnější v těchto nutných případech.

Předkládám pozměňovací návrh, který je načten v systému jako sněmovní dokument 952 a který ruší první část změny předloženého zákona. Jedná se o zachování povinného předškolního vzdělávání v rozsahu jednoho roku, které je platné teprve od 1. září 2017. Pro relevantní vyhodnocení dopadu změny je velmi krátká doba, a proto je potřebné ponechat stávající stav. Dále pozměňovací návrh zachovává poslední rok předškolní docházky bezúplatný. Jsem si vědom toho, že vlastně podobný pozměňovací návrh předkládá i kolega pan prof. Rais, se kterým jsem to i komunikoval a kterého si vážím. Pak záleží na proceduře hlasování ve třetím čtení.

Přiznám se, že mě poněkud zmátlo hnutí ANO ve svém programovém prohlášení vlády s ČSSD, kde přestože předtím deklarovalo, že povinnost zajistit péči pro dvouleté děti nepodporuje, tak tady čtu v tom programovém prohlášení: zajistíme zákonem garantovaný nárok na péči o děti od dvou let při zohlednění možnosti zřizovatelů. Podotýkám, samozřejmě jako KDU-ČSL nejsme proti tomu, pokud zřizovatel nebo mateřská škola má kapacity a vedení té školky to chce nabídnout, tak nechť, ale aby to nebyla povinnost. Protože si nejsem jistý postojem hnutí ANO tady v tomto případě, tak pro jistotu tady tento pozměňovací návrh předkládám.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Miholovi. Nyní paní poslankyně Hana Aulická, zatím poslední přihlášená do obecné rozpravy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, dovolte, abych i já přednesla pár vět k předložené novele. Musím říci, že my jsme hodně diskutovali v prvním čtení, a možná bych řekla, že se budeme v některých částech opakovat, ale jak vnímám dnešní diskusi, tak si myslím, že některé pozměňující návrhy, které tady byly předneseny a víceméně představeny, mě docela uvádějí v rozpaky, jako třeba nějak zvednout a financovat dětské skupiny atd. Dovolte mi, abych k tomu řekla náš názor.

My jsme deklarovali, že dvouleté děti prostě nepatří do mateřských škol, protože v mateřských školách podle školského zákona jde především o vzdělávání, což dvouleté děti, jak si asi všichni dovedeme představit, prostě vzdělávat nelze. A dvouleté děti prostě patří do jiného režimu, ať už to jsou, jak tady mluvily kolegyně, jesle anebo taková určitá alternativa, dětské skupiny, kde tedy bohužel se nám ještě nepodařilo dětské skupiny víceméně zmírnit na to, aby tam děti byly jenom do tří let věku a poté musely nastupovat do předškolního vzdělávání v podobě mateřských školek.

Vnímáme problém, který tato povinnost do mateřských školek přinesla. Musím říci, že i pan ministr, když navštívil školkohraní v Mostě, kde ho uvítali i zástupci mateřských školek, především tedy paní učitelky a paní ředitelky, tak s nimi diskutoval o této problematice a určitě přenesl dále i informace, které si tam sdělili, ale myslím, že o nich byl docela dobře informován, a víceméně tam deklarovali to, že opravdu ty dvouleté děti přinesly jen zásadní problém.

Nemůžeme souhlasit ani s pozměňujícím návrhem z dílny ČSSD, myslím od kolegyně Kateřiny Valachové, že by měla být povinnost, aby mateřské školky musely brát děti, když jim budou do prosince tři roky. Opravdu si myslíme, že pokud mateřské školky k tomu mají možnosti nebo i zřizovatel o to usiluje, tak by to mělo být ponecháno na těch organizacích, na těch obcích, na zřizovatelích, aby si zabezpečili možnost mít tam děti od dvou let, ale opravdu jim to nedávat jako povinnost. Myslím si, že to do systému nepřinese nic dobrého.

Co se týče dětských skupin, já už jsem to tady zmiňovala, my jsme jako KSČM proti přijetí zákona o dětských skupinách opravdu bojovali, nebo jsme se snažili, aby děti do dětských skupin byly umisťovány maximálně do tří let věku. Říkám to právě proto, že dětské skupiny nemůžeme srovnávat s kvalitou a vzděláváním, které jsou v mateřských školách. Já si myslím, že když navštívíte dětskou skupinu nebo mateřské školy, tak jsou to prostě nesrovnatelné záležitosti. Myslím si opravdu, že dětské skupiny by měly být jenom alternativou opět do třech let dítěte.

Byly tady zmíněny i jesle. My vnímáme, že po roce 1990 to byl pro tehdy vládnoucí skupinu jakýsi problém a jesle byly opravdu hromadně rušeny. Ale byly to samozřejmě i místní obce, samosprávy, které k tomu přistupovaly tímto způsobem. Jesle byly rozprodávány, že už v životě nebude potřeba je znovu obnovovat. Dnes víme, že kde si jesle zanechali, jsou nadšeni a mají stoprocentní naplněnost. To, že žádosti převyšují možnost přijetí, asi víme všichni. A nemyslím si, že by bylo něco špatného, kdybychom se k jeslím za podpory Ministerstva zdravotnictví opět vraceli a dotace ve spolupráci s těmito třemi resorty pro obce na zřizování jeslí znovu našli a podpořili, aby děti, jak se dneska říká, při nastavení rodičovské dovolené neměly tu díru, když skončí rodičovská dovolená při věku dvou let dítěte.

A co se týče pětiletých dětí, jsme rádi, že někteří kolegové, myslím, že kolega Rais tam dává ten pozměňovací návrh, že nechceme zpoplatnit poslední rok předškolního vzdělávání. Musím říct, že jsme jednoznačně pro to, aby byla pětiletým dětem zachována povinnost nástupu do mateřských škol. Myslím, že už to tady řekly i kolegyně, je to především z důvodu toho, že vnímáme, že je to především ze sociální potřeby začleňování do dětského kolektivu a daleko lepší přípravy na školní vzdělání. Rozhodně si myslím, že to není nic nového, že děti, které přicházejí z mateřských škol, jsou daleko lépe sociálně, ale i jinak připraveny na školní vzdělávání než děti, které by byly doma. Bohužel chápu, že tady máme i jiný systém, který umožňuje mít děti doma. A nemyslím si, že by to bylo všude špatně a některé zkušenosti vnímám, že jsou třeba správné i pro děti, pokud se o ně rodiče dobře starají, tak to není problém, a to je individuální vzdělávání. To se vlastně umožňuje i dětem, které do školky nenastoupí. To si myslím, že tady asi všichni víte. Ale bohužel na individuální vzdělávání nám nastupují děti s rodiči, kteří nejsou schopni děti připravit tak adekvátně, jako kdyby chodily do mateřských školek. Nemůžu se dotknout všech rodičů, jak jsem to řekla, ale opravdu tady máme sociální skupiny, které takzvaný individuál využívají, ale víme, že když dítě přijde na takzvané přezkoušení a učitelka nebo paní ředitelka vyhodnotí, že dítě není správně připraveno, že žádné sankce, žádné dopady pro rodiče to nemá. To znamená, že tady není ani žádný motivující aspekt, který by motivoval rodiče, aby se starali o děti, ale i v rámci školek, protože ty jenom pokrčí rameny, nemůžeme nic dělat, ale dítě se víceméně v určitých skupinách nebo počtu nedokáže připravit řádně na vzdělávání ve škole. To je asi ten velký problém, a proto bychom byli rádi, abychom pětileté děti opravdu zachovali, tu povinnost, ale samozřejmě aby to bylo nehrazené.

Já vám děkuji a doufám, že i při hlasování ve třetím čtení k tomu nějak zohledníte své aspekty. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Haně Aulické. Ptám se, jestli se někdo ještě hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Můžeme tedy pokročit a otevřít rozpravu podrobnou, protože nepadl žádný návrh, který bychom hlasovali po obecné rozpravě. Připomínám, že pozměňovací návrhy a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být odůvodněny.

První přihlášený v podrobné rozpravě je pan poslanec Fridrich. Připraví se paní poslankyně Gajdůšková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Fridrich: Hezký podvečer, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Vzhledem k nepřítomnosti kolegy poslance Ivo Vondráka, který je z dnešního jednání omluven, se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 61. Pozměňovací návrh je veden jako sněmovní dokument 782.

Podává se návrh na níže uvedené úpravy návrhu zákona. Za článek 2 se vkládá nový článek 3, který zní: V zákoně č. 101/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, školský zákon, ve znění pozdějších předpisů, se v článku II bodu 1 číslo "2018" nahrazuje číslem "2019". Dosavadní článek 3 se označuje jako článek 4.

Odůvodnění. Zákon č. 101/2017 Sb., dále jen novela školského zákona, přinesl principiální změnu právní úpravy v oblasti financování regionálního školství, zejména pak škol zřizovaných územními samosprávnými celky. Předkládaný pozměňovací návrh obsahuje posunutí přechodného ustanovení obsaženého v novele školského zákona. Přechodné ustanovení stanoví, dokdy se ještě používají dosavadní pravidla pro financování škol, a tím se vytváří časový prostor pro přechod na nový systém. Navrhuje se, aby toto přechodné období trvající do 31. 12. 2018 bylo posunuto o jeden rok, tedy do 31. 12. 2019. Navrhovaná právní úprava tak vytváří časový prostor pro seznámení ředitelů škol, dotčených úřadů a dalších subjektů a osob s podrobnostmi změn. Odklad aplikace právní úpravy přinese i dostatek času seznámit zainteresované osoby se souvisejícími prováděcími předpisy. Dodatečný prostor bude možné využít i pro úpravu a otestování dodatečných softwarových modulů. Případné dopady novely do státního rozpočtu se nepředpokládají, lze jenom počítat s odložením nákladů spojených se změnami v oblasti financování o jeden rok.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Fridrichovi. Prosím ještě o posečkání, požádám paní kolegyni Gajdůškovou, přišly tři omluvy předsedovi Poslanecké sněmovny, a to paní poslankyně Radky Maxové od 18 hodin do konce jednacího dne, potom paní poslankyně Maříkové od 17 hodin do konce jednacího dne a pana poslance Sadovského také do konce jednacího dne.

Nyní paní poslankyně Alena Gajdůšková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní poslankyně, páni poslanci, pozměňovací návrhy, které do systému vložila za sociální demokracii paní poslankyně Kateřina Valachová, jsem už avizovala v obecné rozpravě a také jsem je krátce zdůvodnila. Dovolte mi tedy, abych se nyní pouze přihlásila ke sněmovnímu dokumentu 958, což jsou podmínky pro tříleté děti, dále ke sněmovnímu dokumentu 959, což je zmocňovací ustanovení pro obce a pro zřizování dětských skupin, a ke sněmovnímu dokumentu 960, což je zrušovací ustanovení plus garance míst pro děti předškolního věku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Gajdůškové. Nyní pan poslanec Jan Čižinský, připraví se pan kolega Mihola. (Poslanec Čižinský není v sále.) Už pana kolegu Čižinského vidím. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji, omlouvám se za zpoždění. Já bych rád načetl pozměňovací návrh, který je vlastně totožný s návrhem novely. Jedná se o přípravné třídy základních škol. Rád bych využil i tento nosič, aby se to slovo dostalo přednostně do návrhu zákona. Zdůvodnění je stejné jako v případě novely. Jedná se o to, aby děti, které mají odklad věkem, nebyly diskriminovány v přístupu k přípravným třídám základních škol. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Čižinskému. A nyní pan poslanec Jiří Mihola. Připraví se paní poslankyně Lenka Kozlová. (Poslanec Čižinský se vrátil k mikrofonu, aby doplnil číslo dokumentu.) Prosím, samozřejmě, pane poslanče, aby to bylo kompletní.

 

Poslanec Jan Čižinský: To číslo je 956. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Teď je to vystoupení kompletní. Nyní pan poslanec Mihola.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, svůj pozměňovací návrh už jsem stručně zdůvodnil. Ještě k tomu přidávám, protože se týká tedy zachování toho povinného předškolního vzdělávání v rozsahu jednoho roku, a bezplatného, aby ta docházka byla tedy bezúplatná, a k tomu zdůvodnění dodávám to, že právě my jsme prosadili tu možnost individuálního vzdělávání, tedy domácího vzdělávání, pro ty, kterým by tato forma té povinné předškolní docházky nevyhovovala. Takže celá situace má řešení.

Čili přihlašuji se ke sněmovnímu dokumentu 952. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miholovi. Nyní paní poslankyně Lenka Kozlová, v tuto chvíli poslední přihlášená do podrobné rozpravy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Kozlová: Děkuji za slovo. Jenom krátce bych, protože jsem mluvila před chviličkou, nebudu znovu zdůvodňovat... Hlásím se k pozměňovacímu návrhu, který byl nahrán pod číslem 953, k pozměňovacímu návrhu pod číslem 954 a k pozměňovacímu návrhu nahranému pod číslem 957. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Tak, prosím. Nyní pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. Rád bych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu číslo 951. Jedná se o to doprovodné usnesení, které jsem tady četl v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bartoňovi. A nyní se tedy ptám, jestli se někdo hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. (Není.) Protože nepadl žádný návrh, mohu skončit i druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji zástupci navrhovatelů panu kolegovi Baxovi a děkuji panu zpravodaji. Končím bod 117.

 

Dalším bodem našeho jednání je přerušený bod

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.